úterý 25. září 2018

Pedagogická komora je proti zpřísňování jednotné přijímací zkoušky na SŠ

Pedagogická komora je proti omezování pravomocí ředitelů středních škol vybírat si své budoucí žáky. Plánované stanovení nepodkročitelného minima u jednotných testů z češtiny a matematiky, které organizuje Cermat, připravuje školy o další kousek svobody i zodpovědnosti. Jde o projev nedůvěry ze strany zřizovatelů i státu.

Návrh Asociace krajů ČR je pravým opakem zahraničních zkušeností. Ani před rokem 1989 nebyly v ČR přijímací zkoušky tak striktní, jak je tomu v současnosti. Žák mohl být přijat na gymnázium nebo jinou střední školu s maturitním oborem i bez absolvování testů, když měl výborný prospěch na ZŠ nebo byl úspěšný například v olympiádě z matematiky.

Hrozí, že motivovaní zájemci o konkrétní obor nesloží přijímačky z matematiky, přestože se z ní na dané škole nemusí maturovat.  Stát přitom v současnosti není schopen zajistit, aby na všech základních školách vyučovali matematiku aprobovaní učitelé. U jednotných přijímacích zkoušek jsou znevýhodněni žáci, které vyučoval nekvalifikovaný pedagog, nebo žáci se špatným rodinným zázemím.

Ministr školství Robert Plaga se před třemi týdny vyjádřil v pořadu Českého rozhlasu 20 minut Radiožurnálu, že si umí představit úplné zrušení jednotných přijímacích zkoušek na střední školy. Další zpřísňování současných podmínek je ale pravým opakem.

Pedagogické komoře byla ze strany ministerstva školství přislíbena účast v pracovní skupině, která se zabývá změnami v přijímacím řízení na střední školy, ale tato skupina se doposud nesešla, a ani není znám oficiální termín nejbližšího jednání.

"Ministr Robert Plaga by měl svým podřízeným zadat zpracování analýzy, jak probíhá přijímací řízení na SŠ v ostatních členských státech EU, aby byla diskuze o změnách věcná a poučená," navrhuje Radek Sárközi, prezident spolku Pedagogická komora.

Pedagogická komora, z.s., zastupuje více než 2 000 členů a je nejpočetnějším školským spolkem v ČR.

Pedagogická komora momentálně organizuje anketu mezi svými členy. Z průběžných výsledků vyplývá toto:

Osvědčila se jednotná přijímací zkouška na SŠ, kterou organizuje Cermat?
NE

Měl by mít ředitel střední školy právo rozhodnout, zda a jakou měrou zohlední výsledky žáků v jednotných testech, které organizuje Cermat, při přijímání žáků?
ANO

Ověřují jednotné přijímací testy na SŠ, které organizuje Cermat, hlavní cíle vzdělávání uvedené ve školském zákoně a RVP ZV?
NE

Pedagogická komora, z.s.
www.pedagogicka-komora.cz

Školský zákon, § 60d odstavec 2
"Hodnocení jednotné zkoušky se na celkovém hodnocení splnění kritérií přijímacího řízení uchazečem podílí nejméně 60 %; v případě přijímacího řízení do oboru vzdělání Gymnázium se sportovní přípravou nejméně 40 %."
https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2004-561?text=#cast4

Doporučujeme:



pondělí 24. září 2018

Nepřesnosti v reportáži České televize

V neděli 23. 9. 2018 odvysílala Česká televize v pořadu Události reportáž Poslanci budou řešit návrh, který by výrazně zvýšil příplatky třídním učitelům.

Oceňujeme, že reportáž ukazuje náročnost práce třídního učitele, ale vše ostatní je v ní špatně. ČT informuje o návrhu Pedagogické komory, aniž by byla zmíněna. Uveden není ani ten, kdo novelu zvyšující příplatky podal - poslanci KDU-ČSL. Poslanci budou o návrhu hlasovat až příští týden, nikoliv tento týden. Ministr školství Robert Plaga vystupuje proti návrhu, přestože MŠMT zaujalo k novele kladné stanovisko a vláda jako celek neutrální stanovisko. Hovoří o nesystémovosti novely, ale zároveň říká, že v roce 2020 navrhne totéž. Zlatým hřebem je, že v reportáži vystupuje paní Seidlová ze školských odborů, které neměly na novele žádný podíl. Naopak, když si loni senátor Václav Homolka osvojil obdobný návrh Pedagogické komory na zvýšení příplatků na 3 000 Kč, vystupovalo vedení ČMOS PŠ proti! Více informací k tématu příplatky naleznete zde.

neděle 23. září 2018

Anketa: Aktuální problémy školství

Členové spolku Pedagogická komora obdrželi v sobotu 22. 9. 2018 odkaz na on-line dotazník k aktuálním problémům českého školství. Ptáme se na maturitu, přijímací zkoušky, konkurzy na ředitele škol, finance pro školství a mnohé další otázky. Výstupy z ankety poskytneme kolegům, MŠMT, politikům, médiím i širší veřejnosti. Pokud se chcete do tohoto šetření zapojit a zatím nejste členy našeho spolku, vyplňte si prosím nejprve přihlášku do spolku Pedagogická komora. Výsledky minulé ankety naleznete zde.

Pokud jste e-mail s odkazem na dotazník neobdrželi, zkontrolujte si spam, případně napište na e-mail info@pedagogicka-komora.cz. Doporučujeme všem členům Pedagogické komory nastavit si ve svém e-mailu, aby všechny zprávy, které obsahují v předmětu "Pedagogická komora", nepadaly do spamu. Při rozesílce na 2 000 mailů mohou anitispamové filtry automaticky vyhodnotit zprávu jako spam, i když jím není...

pátek 21. září 2018

Pedagogická komora podporuje změny v inkluzi

Pedagogická komora podporuje revizi inkluze, o kterou usiluje ministr školství Robert Plaga.  Spolek Pedagogická komora uspořádal mezi svými členy anketu, z níž vyplývá, že pro současnou podobu inkluze, jak ji prosadila ministryně Kateřina Valachová, jsou pouhá 2 % respondentů. Na řadu nedostatků v nastavení společného vzdělávání upozorňovali pedagogové z praxe již před přijetím aktuálně platné legislativy, ale tehdejší vedení ministerstva školství v čele s Kateřinou Valachovou jejich odborné výtky ignorovalo.

„Analýza, kterou si nechalo zpracovat ministerstvo školství, ukazuje, že poměr žáků navštěvujících speciální školy je v České republice nižší nežli ve Finsku,“ upozorňuje prezident Pedagogické komory Radek Sárközi.

Podíl žáků se speciálními vzdělávacími potřebami navštěvujících speciální třídy ZŠ poklesl v ČR od roku 2010, kdy činil 48,8 %, na loňských 28,5 %. Dříve bylo pravidlem, že žáka se závažnějšími speciálními vzdělávacími potřebami vyučoval speciální pedagog, který k tomu má kvalifikaci. Nyní je tato odborná práce vysokoškolsky vzdělaných specialistů masově nahrazována pomocí asistentů, kterým stačí 120hodinový kurz. O zřízení speciální třídy nemůže rozhodovat ředitel školy samostatně, ale musí žádat krajský úřad. Spádová škola musí přijmout žáka se speciálními vzdělávacími potřebami, i když nemá podmínky k odborné péči o něj. Ty se snaží zajistit až dodatečně přes tzv. podpůrná opatření, což je administrativně náročný proces, který trvá řadu měsíců. Žák zůstává dlouhou dobu bez odborné péče a někdy se až s odstupem let zjistí, že mu zvolené podpůrné opatření nepomohlo. Do speciální školy pak přechází často pozdě a frustrovaný dlouhodobým neúspěchem v běžné škole.

Spolek Pedagogická komora se zapojil do přípravy změn ve vyhlášce o speciálním vzdělávání, která měla původně platit od 1. září 2018. Po tlaku některých neziskových organizací byla novela vyhlášky odložena, na což upozornil ministr Plaga v rozhovoru pro Učitelské noviny. Ministr zmiňuje organizace jako ČOSIV nebo OSF či úřad ombudsmana, které proti změnám intervenovaly u premiéra. Na prezentaci změn v inkluzivní vyhlášce, kterou uspořádalo MŠMT, vystoupili proti novelizaci zástupci dalších organizací, jako jsou Rodiče za inkluzi, Rytmus nebo Člověk v tísni.

Pedagogická komora vyzývá výše zmíněné organizace, aby zveřejnily počty svých členů a aby uvedly, jaký podíl z nich tvoří speciální pedagogové a učitelé a kolik z nich každodenně pracuje přímo ve třídách s inkludovanými žáky. Veřejnost má právo být informována, jaký počet lidí tyto organizace reálně zastupují a jakou odbornost a praktické zkušenosti s výukou žáků se speciálními vzdělávacími potřebami mají.

Spolek Pedagogická komora zastupuje více než 2 000 členů a je nejpočetnějším školským spolkem v ČR. Sdružuje učitele, ředitele škol a další pedagogické pracovníky všech stupňů i typů škol. Usiluje o pozitivní změny ve vzdělávání a zlepšení pracovních podmínek pro všechny pedagogy. V rámci Pedagogické komory vznikl pracovní tým, který sdružuje učitele a speciální pedagogy z praxe. Výstupy z práce tohoto týmu byly poskytnuty ministerstvu školství.

Pedagogická komora, z.s.
www.pedagogicka-komora.cz



středa 19. září 2018

Školství vládní prioritou není

Vláda schválila návrh státního rozpočtu na rok 2019. Výdaje na školství mají činit 195,7 miliardy korun. Podle vlády je to důkazem, že je školství její prioritou. Pedagogická komora s touto interpretací nesouhlasí.

„Ministerstvo školství uvádí, že výdaje na školství budou rekordní, ale to je obvyklé – suma peněz, která jde na danou oblast, je většinou vyšší, než byla loni,“ upozorňuje prezident pedagogické komory Radek Sárközi, „školství se odrazilo ode dna, ale prioritou stále není, to by muselo dostat o desítky miliard více.“

Z mezinárodních srovnání vyplývá, že čeští učitelé mají nejnižší platy vzhledem k ostatním vysokoškolsky vzdělaným zaměstnancům v EU, jejich výše činí pouhých 60 %. Ve výdajích na školství vzhledem k hrubému domácímu produktu je Česká republika na chvostu OECD. Nejlépe na tom byla ČR v roce 2011 s 4,3 % HDP pro školství, nejhůře v roce 2016 s pouhými 3,7 % (průměr EU i OECD je přes 5 % HDP). Výdaje na pomůcky a učebnice dlouhodobě stagnují a jsou násobně nižší než v sousedních zemích. V roce 2018 se průměrné mzdy v zemi přiblíží průměrným platům učitelů, takže se opět vzdálí slib z roku 2003, že učitelé budou pobírat 130 % průměrných mezd v ČR.

MŠMT sděluje, že v roce 2019 vzrostou tarifní platy učitelů o 15 %, ale ministr školství Robert Plaga vždy uvádí, že vzrostou pouze o 10 % a že 5 % půjde na netarifní část platů. (Poznámka: Po upozornění J. Wagnera z Pedagogické komory MŠMT tiskovou zprávu opravilo.) Dosavadní zkušenosti ukazují, že se těchto 5 % nemusí k učitelům vůbec dostat. Příkladem může být situace z loňska, kdy se v listopadu tarify zvýšily o 15 %, ale ostatní složky platu se snižovaly, nebo byl dokonce školám snížen limit zaměstnanců (ředitelé škol museli snižovat úvazky nebo propouštět).

Z pedagogických pracovníků jsou na tom nejhůře učitelky mateřských škol a vychovatelky školních družin, jejichž tarifní plat je hluboko pod průměrnou mzdou. Ani platy ředitelů škol neodpovídají náročnosti jejich práce a zodpovědnosti, kterou mají, proto se stále častěji hlásí do konkurzů na ředitele jen jeden zájemce.

„Důsledkem dlouhodobého podfinancování je, že ředitelé škol marně shánějí učitele určitých aprobací, takže výuka probíhá stále častěji neaprobovaně, nebo že školy musejí přijímat nekvalifikované zaměstnance,“ uvádí Radek Sárközi.

Pedagogická komora, z.s.
www.pedagogicka-komora.cz
















úterý 18. září 2018

Pedagogická komora - přihláška do spolku

Členství ve spolku Pedagogická komora je nejefektivnější cesta, jak prosadit pozitivní změny v českém školství. Pokud máte zájem o členství ve spolku Pedagogická komora, prosím, vyplňte tuto online přihlášku.

Aktuální cíle spolku (celé stanovy):
  • Propojení pedagogů a vytvoření silné a respektované stavovské organizace
  • Iniciování revize inkluze na základě podnětů učitelů z praxe
  • Navýšení rozpočtu školství na průměr zemí EU (% z HDP), což je o 25 % více než nyní
  • Narovnání platů pedagogů na průměr EU (relace k ostatním stejně kvalifikovaným zaměstnancům), což je o 50 % více než nyní
  • Snížení administrativní zátěže škol (ředitelů i učitelů)
  • Přijetí zákona o Pedagogické komoře, která bude oficiálním připomínkovým místem školské legislativy a profesní stavovskou organizací pedagogických pracovníků
Od října 2017 evidujeme již 2.000 přihlášek - učitelů (80 %), ředitelů (15 %) a dalších pedagogických pracovníků.

pondělí 17. září 2018

AKTUÁLNÍ TÉMA: Vyšší příplatky pro třídní učitele

Pedagogická komora zpracovala návrh novely zákoníku práce, který zavádí nový příplatek za třídnictví ve výši 2 500 až 3 500 Kč měsíčně a zvyšuje stávající specializační příplatek na stejnou částku. Návrh si osvojila skupina poslanců KDU-ČSL. Novela se týká přes 65 000 třídních učitelů. Náklady na zvýšení příplatků činní 2 miliardy korun ročně. Na Slovensku dostávají třídní učitelé 5 % navíc k tarifu, v ČR mají v současnosti necelá 2 %. Aktuálně pobírají třídní učitelé  tzv. zvláštní příplatek (na běžných školách činí 400 až 1300 Kč měsíčně). Specializační příplatek činí 1000 až 2000 Kč měsíčně. Příplatky jsou přiznávány v nižší polovině intervalu, protože na něj školy nemají dostatek financí. Vzhledem k tomu, že tyto činnosti vyžadují 20 hodin práce měsíčně navíc, pobírá třídní učitel 20 Kč za hodinu, což je hluboko pod minimální i zaručenou mzdou. Jde o 13 Kč měsíčně na jednoho žáka ve třídě... V tomto příspěvku budeme postupně mapovat celý legislativní proces...
Další informace
Protinávrh Kateřiny Valachové a poslanců ČSSD na snížení příplatků oproti současnosti

sobota 15. září 2018

AKTUÁLNÍ TÉMA: Vysvědčení v zahraničí i ČR

Pokoušíme se shromáždit ukázky vysvědčení ze zahraničí a slovních vysvědčení z ČR. Posílejte nám prosím různá vysvědčení na e-mail info@pedagogicka-komora.cz, děkujeme. Vysvědčení vždy zanonymizujte, aby nebylo možné identifikovat žáka nebo učitele, ale napište nám věk žáka a ročník, který navštěvuje.

středa 12. září 2018

Poslanci budou hlasovat o vyšších příplatcích pro pedagogy

V úterý 18. září 2018 (aktualizace: hlasování bylo odloženo na 3. 10. 3018) bude Poslanecká sněmovna hlasovat v prvním čtení (bod 41) o novele zákoníku práce (sněmovní tisk 159), kterou připravila Pedagogická komora ve spolupráci s poslancem Markem Výborným. Návrh předložila skupina poslanců KDU-ČSL. Novela navyšuje specializační příplatek na 2500 až 3500 Kč měsíčně a zavadí nový příplatek za třídnictví ve výši 2500 až 3500 Kč měsíčně.

MŠMT k návrhu zaujalo kladné stanovisko, vláda jako celek stanovisko neutrální. Novela se týká přes 65 000 třídních učitelů. Náklady na zvýšení příplatků činní 2 miliardy korun ročně. Na Slovensku dostávají třídní učitelé 5 % navíc k tarifu, v ČR mají v současnosti necelá 2 %. Aktuálně pobírají třídní učitelé  tzv. zvláštní příplatek (na běžných školách činí 400 až 1300 Kč měsíčně). Specializační příplatek činí 1000 až 2000 Kč měsíčně. Příplatky jsou přiznávány v nižší polovině intervalu, protože na něj školy nemají dostatek financí. Vzhledem k tomu, že tyto činnosti vyžadují 20 hodin práce měsíčně navíc, pobírá třídní učitel 20 Kč za hodinu, což je hluboko pod minimální i zaručenou mzdou. Jde o 13 Kč měsíčně na jednoho žáka ve třídě...

1. § 133 včetně nadpisu zní:
㤠133
Příplatek pedagogického pracovníka
(1) Pedagogickému pracovníkovi 45), který vedle přímé pedagogické činnosti vykonává také specializované činnosti, k jejichž výkonu jsou nezbytné další kvalifikační předpoklady 47), se poskytuje příplatek ve výši 2 5003 500 Kč měsíčně.
(2) Učiteli za výkon práce třídního učitele, vedoucího oddělení na konzervatoři nebo základní umělecké škole nebo vedoucího studijní skupiny na vyšší odborné škole přísluší příplatek ve výši 2 500 až 3 500 Kč měsíčně.

úterý 11. září 2018

Poslanecká sněmovna bude hlasovat o přípravných třídách

Poslanecká sněmovna bude na své aktuální schůzi hlasovat ve druhém čtení (bod 9) o novele školského zákona (sněmovní tisk 115), která má zmírnit podmínky pro vznik přípravných tříd. Hlasování by mělo proběhnout 2. 10. 2018.

Pedagogická komora tuto novelu podporuje, ale zároveň upozorňuje, že by učitelky mateřských škol měly mít stejné podmínky, jaké mají učitelé v přípravných třídách ZŠ pro děti s odkladem povinné školní docházky (počet dětí na jednu učitelku, plat i pracovní podmínky).

1. V § 47 odst. 1 první věta zní: „Obec, svazek obcí, kraj a registrovaná církev a náboženská společnost, které bylo přiznáno oprávnění k výkonu zvláštního práva zřizovat církevní školy 6), mohou zřizovat přípravné třídy základní školy pro děti v posledním roce před zahájením povinné školní docházky, u kterých je předpoklad, že zařazení do přípravné třídy vyrovná jejich vývoj, přednostně děti, kterým byl povolen odklad povinné školní docházky.“

pátek 7. září 2018

Rozhovor s ministrem školství

MŠMT zveřejnilo rozhovor s ministrem školství Robertem Plagou, který vyšel v Učitelských novinách. Z rozhovoru vybíráme...

V oblasti legislativy zůstává otevřená otázka vyhlášky o speciálním vzdělávání. Měla platit od 1. září. Proč byla odložena?

Objevily se hlasy, které změny kritizovaly, ale po pravdě řečeno, to pro mě nebyl hlavní důvod, proč vyhlášku posunout. Prvotní bylo, že jsem chtěl, aby novela vyhlášky přinesla zlepšení nejen legislativní a finanční, ale i věcné. A k tomu byla nutná diskuze zainteresovaných stran. U některých problémů řešení, které by bylo zlepšením, ještě nevidím – jde hlavně o skupinu žáků se závažnými poruchami chování a možnosti práce s nimi. Jinak jsme došli v řadě bodů ke shodě nad řešením některých problémů, která tuto oblast kultivují, míříme třeba k podpoře sdílených asistentů. Jistě, slyším z různých stran, že tam něco chybí nebo něco přebývá, ale podle mého je důležité, aby byla vyhláška vybalancovaná jak z pohledu škol speciálních, tak škol běžných. Je prostě lepší to udělat pořádně než brzo. Proto tu debatu vedeme a myslím, že se tým MŠMT velmi snaží a máme za sebou řadu věcných jednání.

Už před prázdninami jste se zmiňoval o aktivitě některých neziskových organizací, které se obracely se stížnostmi na orgány Evropy i na premiéra, říkal jste, že vám to komplikovalo život... 

Komplikovalo a ještě bude komplikovat, očekávám, že se tak budou chovat i dál. Považuji za naprosto neseriózní, aby účastník diskuze vzal nehotový text a stěžoval si na něj v době, kdy se o něm ještě jedná. To beru stále jako velký faul. Udělali to ve fázi přípravy vyhlášky, při které jsme záměry zcela otevřeně poskytli veřejnosti a přizvali k jednání širokou škálu odborníků a zainteresovaných organizací, dali jsme prostor i věcné kritice.

Abychom byli konkrétní – jednalo se o Českou odbornou společnost pro inkluzivní vzdělávání, Open Society Fund a s nimi i o ombudsmanku?

Ano, bohužel, je to tak. Máme na tento problém odlišný pohled. Podle mého debata o společném vzdělávání není debatou o rozsudku D. H. (pozn. red.: jde o rozsudek Evropského soudu pro lidská práva z roku 2007 ve věci skupiny ostravských Romů, kteří si stěžovali na diskriminaci ve vzdělávání), na kterém své argumenty tito lidé staví a straší jím. Rozsudek ve věci D. H. prostě existuje, je samozřejmě nutné se s ním vypořádat, ale není přece možné se na něj odvolávat při každém jednání o změnách ve vzdělávání, které se týkají na 70 000 dětí a žáků ve společném vzdělávání. Není přece možné argumentovat tím, že se nesmí změnit slovo ve vyhlášce či zákonu, jinak bude následovat trest právě s rozsudkem D. H. související. To je manipulace! Nehraju si na odborníka na inkluzi, nikdy jím nebudu, nejsem přívržencem ani jedné ze stran, ale tím spíš se na problémy dívám věcně, jsem připraven poslouchat všechny názory a hledat co nejlepší řešení. Trvá to možná déle, než bych chtěl, vím, že nakonec nebude ani nikdo zcela spokojen, tak to bývá. Pro mě je důležité, aby bylo toto řešení co nejvíce vybalancované a funkční.

sobota 1. září 2018

Benefity pro členy spolku Pedagogická komora

Členové spolku Pedagogická komora mohou využít benefity buď pro sebe, nebo pro školu, na které působí (pokud je členem spolku ředitel školy, může využít benefit pro celou školu jakožto instituci). Přihláška do spolku Pedagogická komora

Aktuální akce
Minulé akce

středa 29. srpna 2018

Pedagogická komora podporuje otevřený dopis vládě od Asociace ředitelů gymnázií a CZESHA

Pedagogická komora souhlasí s obsahem otevřeného dopisu, který vládě adresovala Renata Schejbalová (Asociace ředitelů gymnázií ČR) a Jiří Zajíček (Unie školských asociací ČR – CZESHA).

„Připojujeme se k výzvě, aby platy všech zaměstnanců škol vzrostly již od září, jak je uvedeno v usnesení Poslanecké sněmovny,“ uvedl prezident Pedagogické komory Radek Sárközi, která má přes 2 000 členů a je největším školským spolkem v České republice. „V případě, že se navýšení platů pedagogů o 15 % do konce tohoto roku nestihne, budeme usilovat o kompenzaci dalším zvýšením financí na platy v roce 2019,“ dodává.

Pedagogická komora oslovila všechny poslance s dotazem, jak budou postupovat, pokud nebude splněno usnesení z prosince 2017: „Poslanecká sněmovna… doporučuje vládě České republiky, aby od 1. 9. 2018 zvýšila platy učitelů o 15 procent a ostatních pracovníků ve školství nejméně o 10 procent, pro dosažení průměrného platu učitele 130 procent průměrné mzdy ve státě nejpozději v roce 2020“.

Minulé vlády opakovaně nedodržely sliby, že bude školství jejich prioritou. Už v roce 1998 slíbila Zemanova vláda ve svém programovém prohlášení, že na školství půjde 6 % hrubého domácího produktu. Skutečnost je taková, že největší podíl na HDP mělo školství v roce 2011, kdy obdrželo 4,3 % HDP. Od té doby podíl klesal až na nejnižších 3,7 % v roce 2016.

Učitelské platy ve výši 130 % průměrné mzdy v zemi slíbila v roce 2003 učitelům tehdejší ministryně školství Petra Buzková. Ani tento slib nebyl dosud splněn. Platy českých učitelů jsou nejnižší v Evropské unii – vzhledem k průměrným mzdám vysokoškolsky vzdělaných zaměstnanců tvoří pouhých 56 %. Přitom už v roce 2002 se ve svém programovém prohlášení Špidlova vláda zavázala „zvýšit platy pedagogů na úroveň relativně srovnatelnou se zeměmi Evropské unie“.

„Pedagogická komora podpoří případnou stávku, která školám zajistí finance na úrovni vyspělých zemí, protože jen to může zabránit kolapsu českého školství,“ uvedl Radek Sárközi.

Pedagogická komora
www.pedagogicka-komora.cz

Volná místa pro děti v mateřských školách (29. 8. 2018)

Přinášíme první stovku mateřských škol s volnými místy z našeho dotazníku v podobě interaktivní mapy.

pondělí 27. srpna 2018

Odpovědi poslanců na dotaz Pedagogické komory

Pedagogická komora oslovila všechny poslance s dotazem, jak budou postupovat, pokud vláda nesplní usnesení Poslanecké sněmovny o navýšení platů učitelů o 15 % už od září 2018.
  • Jako opoziční poslanec budu interpelovat vládu proč svůj úkol nesplnila. Stanislav Juránek (KDU-ČSL)
  • Budu podporovat co nejrychlejší zvýšení platů učitelům. Jan Čižinský
  • Naše hnutí využije všech ústavních prostředků, které máme jako opozice k dispozici, k tomu, aby vláda splnila své sliby. Pavel Jelínek (SPD)
  • I mě pobuřuje, že vláda naslibuje, poslanci odsouhlasí, ale v realitě se nic nezmění, už jsem toto rozhořčení dnes komentovala do médií. Bohužel o zvyšování platů jako opoziční poslankyně nemohu rozhodovat, je to zcela na vládě. Od nás samozřejmě zaznívá apel, ale to je nyní tak jediné co můžeme reálně dělat. Nicméně jak vidíte dle usnesení sněmovny, které by mělo pro vládu mít váhu, protože vláda je odpovědna sněmovně, už jsme se snažili přimět vládu k přidání ve školství a stejně to vláda nedodrží (a nic jí nebránilo, aby tak učinila).  Markéta Pekarová Adamová (TOP 09)
  • ODS udělá maximum pro to, aby návrh na zvýšení platu učitelům byl platný již od září. Zuzana Majerová Zahradníková
Zároveň jsme požádali o pomoc a podporu všechny senátory.

čtvrtek 23. srpna 2018

Statistiky o školství

MŠMT zveřejnilo statistiky o školství za rok 2017.

Metodiky a vyhlášky k reformě financování škol (PHmax)

MŠMT zveřejnilo metodiky k reformě financování regionálního školství (předškolní vzdělávání, ZŠ, SŠ, školní družiny), která byla o rok odložena. Videa a prezentace ze seminářů naleznete zde. V této souvislosti došlo k novelizaci řady vyhlášek:

pondělí 20. srpna 2018

Přehled nejdůležitějších hlasování v naší skupině na Facebooku

V naší facebookové skupině "Pedagogická komora - diskuze o školství..." probíhají následující důležitá hlasování...
Stále můžete hlasovat...

středa 1. srpna 2018

Chystané změny v přijímačkách na SŠ

MŠMT navrhlo změny ve vyhlášce o přijímacím řízení ke střednímu vzdělávání. Novela se zaměřuje především na žáky se speciálními vzdělávacími potřebami. Podrobněji jsou chystané změny vysvětleny v důvodové zprávě.

pondělí 30. července 2018

Chystané změny v maturitách

Didaktický test z češtiny by měl být o 10 minut delší. Vyplývá to z návrhu novely příslušné vyhlášky MŠMT, který obsahuje řadu dalších drobných změn (všechny změny jsou vysvětleny v důvodové zprávě).

§ 5
(1) Didaktický test ze zkušebního předmětu český jazyk a literatura trvá 70 minut.

pátek 27. července 2018

Dotazník: Volná místa v mateřských školách

Žádáme ředitele a ředitelky mateřských škol, pokud máte v mateřské škole volná místa, vyplňte náš formulář a dejte tak vědět rodičům, kteří hledají místo pro své dítě. Výstupem bude interaktivní mapa, kterou budeme šířit na sociálních sítích.

neděle 22. července 2018

Pedagogická komora navrhla změny ve vyhlášce o inkluzi

Pedagogická komora se zapojila do činnosti pracovní skupiny speciálního vzdělávání MŠMT. Aktuálně tato skupina připravuje návrh změn ve vyhlášce č. 27/ 2016 Sb., o vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami a žáků nadaných. Sekce speciálních pedagogů a pracovní skupina pro revizi inkluze Pedagogické komory připravila on-line dokument k připomínkování tzv. inkluzivní vyhlášky, do kterého mohli všichni členové spolku dopisovat své návrhy. Zaslané návrhy zpracovala Jana Karvaiová. Výsledné návrhy zaslal Radek Sárközi do pracovní skupiny MŠMT a osobně je tam prezentoval. Řada z návrhů Pedagogické komory byla MŠMT zahrnuta do oficiálního návrhu změn ve vyhlášce č. 27/2016. Za nejdůležitější považujeme úpravy § 19 a § 20. Pokud bude vyhláška schválena, dojde ke snížení administrativní zátěže, což umožní věnovat více času žákům se speciálními vzdělávacími potřebami.

AKTUALIZOVÁNO: Pedagogická komora připomínkovala výsledný návrh změn ve vyhlášce, jak ho zveřejnilo MŠMT: Doporučení Pedagogické komory na změny v návrhu MŠMT novely vyhlášky č. 27/2016 Sb., o vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami a žáků nadaných, ve znění pozdějších předpisů.

AKTUALIZOVÁNO: Dle sdělení MŠMT bude vyhláška dána do vnějšího připomínkového řízení v nejbližší době. Její platnost nebude od 1. září 2018, ale zřejmě až od 1. ledna 2019. (Příčinou náhlého odložení je nejspíše tlak proti některým změnám ve vyhlášce ze strany ČOSIV a dalších neziskovek...)

pátek 20. července 2018

Senátoři zrušili garanci míst pro dvouleté děti v mateřských školách

Pedagogická komora slaví další úspěch v řadě. Včera 19. července 2018 senátoři schválili novelu školského zákona, která ruší garanci míst pro dvouleté děti v mateřských školách (ta měla platit od roku 2020). Děkujeme všem kolegům, kteří se aktivně zapojili a pomohli s prosazením této změny. (Součástí novely je i odklad reformy financování škol o 1 rok.)
  • Novela školského zákona (senátní tisk č. 305)
  • Jak hlasovali jednotliví senátoři (PRO: 48; PROTI: 5; ZDRŽEL SE: 4; NEPŘÍTOMEN: 23)
  • Videozáznam ze Senátu (od 6:28:30)
  • Stenozáznam ze Senátu
  • Poslanci zrušili garanci míst pro dvouleté děti v mateřských školách
  • Cesta novely parlamentem
  • Pedagogická komora nabídla premiérovi komplexní řešení péče o dvouleté děti
  • Pedagogická komora: Aktuální téma: Mateřské školy a předškolní vzdělávání
  • Dvouleté děti v MŠ od roku 2020 (nesouhlasná vyjádření)
  • Pedagogická komora:  Mateřské školy a předškolní vzdělávání – největší problémy a návrhy řešení
  • pátek 29. června 2018

    Poslanci zrušili garanci míst pro dvouleté děti v mateřských školách

    Dnes 29. června 2018 poslanci schválili novelu školského zákona, která ruší garanci míst pro dvouleté děti v mateřských školách (ta měla platit od roku 2020). Děkujeme všem kolegům, kteří se aktivně zapojili a pomohli s prosazením této změny. Pedagogická komora slaví velký úspěch.  (Součástí novely je i odklad reformy financování škol o 1 rok.)

    čtvrtek 14. června 2018

    MŠMT: Odpověď na dotaz k navýšení příplatku pro třídní učitele

    MŠMT odpovědělo na dotaz Pedagogické komory ohledně tzv. zvláštního příplatku, který pobírají především třídní učitelé, a jeho zvýšení ze 400 až 1 000 Kč měsíčně na 400 až 1 300 Kč (respektive ze 600 až 2 000 Kč měsíčně na 600 až 2 500 Kč).

    8XXVGL - Dotaz k navýšení příplatku pro třídní učitele

    Vážený pane magistře,

    se změnou NV č. 341/2017 Sb., o platových poměrech zaměstnanců ve veřejných službách a správě (dříve 564/2006 Sb.,)k 1. 1. 2018, MŠMT neobdrželo na nárůst horní hranice rozpětí u příplatku za práci ve ztíženém pracovním prostředí žádné finanční prostředky ze strany Ministerstva financí, jelikož zaměstnavatel může zvýšení využít, pokud disponuje dostatečným objemem prostředků na platy. Zaměstnancům na vyšší příplatek bez rozhodnutí zaměstnavatele nevzniká žádné právo.

    pondělí 11. června 2018

    Valachová navrhuje snížení příplatků pro učitele. Pedagogická komora se od novely distancuje

    Pedagogická komora se distancuje od návrhu novely zákona o pedagogických pracovnících, který zpracovala Kateřina Valachová a který 29. května předložila skupina poslanců ČSSD. Exministryně školství sdělila, že změny konzultovala s učiteli a řediteli škol. V důvodové zprávě se přímo uvádí, že byly „vydiskutovány a podpořeny většinou odborných asociací ředitelů škol, zástupců odborů i sociálních partnerů“.

    „Novela nebyla konzultována s nikým z Pedagogické komory, která je se skoro dvěma tisícovkami členů největším školským spolkem v České republice,“ informuje její prezident Radek Sárközi, „návrh poslankyně Valachové považuji za totální paskvil.“

    Poslanci ČSSD navrhují, aby se od 1. září 2019 snížil na polovinu specializační příplatek pro pedagogy, kteří se kromě výuky věnují například práci koordinátora ICT nebo tvorby školního vzdělávacího programu. Jeho současná výše činí 1 000 až 2 000 Kč měsíčně a nezměnila se od roku 2004, kdy byl zaveden. Kateřina Valachová požaduje jeho snížení na 500 až 1 000 Kč měsíčně.

    Novela zavádí nový příplatek za třídnictví ve výši 1 000 až 1 500 Kč měsíčně. V současnosti činí rozpětí tzv. zvláštního příplatku, který pobírají nejen třídní učitelé, 400 až 2 500 Kč měsíčně. Některým třídním učitelům tudíž hrozí jeho snížení, pokud by byl návrh ČSSD schválen.

    „Poslankyně Valachová musí vědět, že 23. května vláda projednávala obdobný návrh skupiny poslanců KDU-ČSL z 26. dubna, který vznikl ve spolupráci s Pedagogickou komorou,“ upozorňuje Radek Sárközi, „Poslanecká sněmovna o něm bude hlasovat v prvním čtení už na konci června.“ Tento návrh počítá s příplatkem pro třídní učitele ve výši 2 500 až 3 500 Kč měsíčně od 1. ledna 2019. Na stejnou výši by měl stoupnout i specializační příplatek. Návrh podpořil Svaz průmyslu a dopravy, který je členem školské tripartity. Jeho přijetí doporučilo i ministerstvo školství. Vláda jako celek k němu zaujala stanovisko neutrální. „Podávat v tuto chvíli paralelní návrh, který příplatky pro třídní učitele snižuje, je absurdní,“ dodává Radek Sárközi.

    čtvrtek 7. června 2018

    Vláda schválila pro školy a lékařské fakulty letos navíc 1,2 mld.

    Pedagogická komora jako první organizace oficiálně upozornila, že školám chybí v roce 2018 finanční prostředky na nenárokové části platu zaměstnanců: Bude inkluze financována na úkor platů pedagogů? Na schůzce s premiérem Babišem a ministrem Plagou jsme za Pedagogickou komoru zdůraznili, že se jedná o vážný problém, který je třeba rychle vyřešit. Robert Plaga přislíbil, že se sejde se zástupci Asociace krajů. Společně přesně vyčíslí, kolik školám chybí na tento rok peněz. A přijde si o ně říct na vládu. Svůj slib splnil. Ve středu 6. 6. vláda chybějící finance i díky našemu intenzivnímu tlaku školám dorovnala.

    úterý 5. června 2018

    AKTUÁLNÍ TÉMA: Reforma financování regionálního školství (normativy na žáka versus PHmax)

    Václav Klaus se skupinou poslanců navrhuje odklad reformy financování škol o 10 let (spíše jde tedy o její zrušení...). Roční náklady na reformu financování škol mají činit 11,5 miliard korun (při schvalování příslušné novely školského zákona bylo v důvodové zprávě uvedeno, že náklady budou 2,5 až 5 miliard). Ministr školství Robert Plaga nejprve navrhl odklad spuštění reformy financování škol o jeden rok (od roku 2020), protože nebyly zajištěny finanční prostředky, vzápětí ale vláda od odkladu ustoupila, protože se finance našly. Státní rozpočet na rok 2019 ovšem není schválen (ještě se ani nezačal připravovat)... AKTUALIZACE (30.5.2018): Reforma financování bude postupná, fungovat začne za dva roky, řekl Plaga + tisková zpráva MŠMT

    Aktuální informace k reformě financování škol podle PHmax
    Nové financování škol v médiích

    neděle 3. června 2018

    AKTUÁLNÍ TÉMA: MATEŘSKÉ ŠKOLY A PŘEDŠKOLNÍ VZDĚLÁVÁNÍ

    Předseda školského výboru Poslanecké sněmovny Václav Klaus společně se skupinou poslanců navrhl změny školského zákona v oblasti předškolního vzdělávání - zrušení povinného posledního ročníku a zrušení povinnosti pro všechny mateřské školy v ČR přijímat od roku 2020 dvouleté děti. Po projednání vládou (MŠMT) půjde novela školského zákona do prvního čtení v Poslanecké sněmovně a projedná ji školský výbor, následuje druhé a třetí čtení, pak bude postoupena Senátu a jeho školskému výboru a nakonec ji podepíše prezident ČR. Tento proces trvá obvykle minimálně 5 měsíců. V tomto příspěvku naleznete důležité informace k aktuální situaci v mateřských školách. Pedagogická komora nabídla premiérovi komplexní řešení péče o dvouleté děti - Mateřské školy a předškolní vzdělávání – největší problémy a návrhy řešení + Pozměňovací návrhy spolku Pedagogická komora k poslaneckému návrhu novely školského zákona

    AKTUALIZOVÁNO: 
    Víte, že...? 

    neděle 27. května 2018

    Školství o žebrácké holi aneb 25 let planých vládních slibů o prioritě bez peněz

    Vzdělávání je pro politiky vždy prioritou číslo jedna. Připomínají to především před volbami. A velmi často je tato věta součástí programových prohlášení vlád. Tím ale veškeré snahy obvykle končí. Pokud nahlédneme do programových prohlášení všech vlád od vzniku samostatné České republiky, většinou v nich najdeme jen obecné fráze. V oblasti školství jsou cíle formulovány velmi vágně a konkrétními závazky ohledně jeho financování se v nich šetří jako šafránem.

    Obě vlády Václava Klause (ODS, ODA, KDU-ČSL - 1992 až 1998) ani úřednická vláda Josefa Tošovského (1998) si v oblasti financování školství nestanovily žádný měřitelný cíl.

    Až vláda Miloše Zemana (ČSSD - 1998 až 2002) prezentovala ve svém programovém prohlášení velmi ambiciózní konkrétní závazek: „Prioritu vzdělávání vláda konkrétně promítne do své rozpočtové politiky posilováním kapitoly školství s cílem dosáhnout do roku 2002 jejího 6 % podílu na HDP.“ Bohužel tento cíl splněn nebyl a není splněn dodnes... Pokud bychom spočítali „dluh“, který vznikl ve školství nesplněním tohoto slibu od roku 2002 do současnosti, přišlo vzdělávání o 1 bilion 380 miliard korun. To je částka, která vyjadřuje míru dlouhodobého podfinancování českého školství oproti školství ve starých členských státech Evropské unie. Důsledky vidíme všude kolem sebe, například špatnou vybavenost škol výpočetní technikou nebo chybějící personál ve školách.

    Špidlova vláda (ČSSD, US-DEU, KDU-ČSL - 2002 až 2004) se poučila a místo konkrétního procenta ve svém programovém prohlášení uvedla obecně: „Vláda se zavazuje zvýšit platy pedagogů na úroveň relativně srovnatelnou se zeměmi Evropské unie.“ Ani to se nepovedlo a Česká republika je v současnosti na posledním místě v Evropské unii ohledně platů učitelů (platy jsou ve výši 56 % průměrné mzdy vysokoškolsky vzdělaných zaměstnanců). Ministryně Petra Buzková se sice nechala v roce 2003 slyšet, že platy učitelů by měly být roku 2006 na úrovni 130 % průměrných mezd v zemi, ale dodnes se potácejí někde kolem 100 % (částky uváděné v médiích jsou vždy včetně platů ředitelů škol). Opět můžeme spočítat vzniklý „dluh“, tentokrát v peněženkách učitelů. Kdyby byl slib Petry Buzové (který se od té doby vynoří vždy před volbami, ale ihned po nich zmizí jako bájná lochnesská příšera) splněn, mohli mít učitelé nastřádáno od roku 2006 do roku 2017 celkem o 855 000 korun navíc.

    středa 23. května 2018

    Pedagogická komora usiluje o vyšší příplatky pro třídní učitele

    Ve středu 23. května 2018 projednala vláda poslanecký návrh novely zákoníku práce, jehož cílem je zajistit spravedlivé ohodnocení třídních učitelů za jejich náročnou práci. Součástí návrhu je vytvoření nového příplatku za třídnictví a zvýšení stávajícího příplatku za výkon specializovaných činností. Výše obou příplatků by měla nově činit 2 500 až 3 500 Kč měsíčně.

    Novelu zákoníku práce předložil Marek Výborný (KDU-ČSL) se skupinou poslanců. Návrh vychází z materiálu, který zpracoval spolek Pedagogická komora. Podpořil ho Svaz průmyslu a dopravy ČR. Robert Plaga za ministerstvo školství doporučil vládě přijmout souhlasné stanovisko. Vláda nakonec zaujala k návrhu stanovisko neutrální. O osudu novely rozhodne hlasování v parlamentu.

    Zvýšení obou příplatků již jednou schválila Sobotkova vláda i Poslanecká sněmovna. Senát následně podpořil jejich další navýšení, které navrhla Iniciativa Pedagogická komora. Nakonec ale nebyla příslušná komplexní novela zákona o pedagogických pracovnících schválena poslanci, protože zároveň zaváděla kariérní řád, proti němuž protestovalo v petici 21 609 učitelů z 1 150 škol. Proto je novela nyní předkládána znovu a samostatně.

    „Věřím, že parlament novelu schválí a že náročná práce třídních učitelů bude konečně řádně oceněna,“ říká prezident spolku Pedagogická komora Radek Sárközi.

    neděle 20. května 2018

    čtvrtek 10. května 2018

    MŠMT: Legislativní úpravy vyhlášky č. 27/2016 Sb., o vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami a žáků nadaných

    Publikujeme návrhy legislativních úprav "inkluzivní" vyhlášky MŠMT č. 27/2016 s vyznačením navrhovaných změn a odůvodněním. Tyto dokumenty byly rozeslány jako materiál k zítřejšímu semináři „Legislativní úpravy vyhlášky č. 27/2016 Sb.“, který se koná na MŠMT. (Zdůrazňujeme, že se jedná pouze o návrhy, které ještě musejí projít vnějším připomínkovým řízením...)

    úterý 1. května 2018

    Reforma financování škol (PHmax) - informace ze školské tripartity

    "Náměstek MŠMT Václav Pícl: Jsou hotovy metodiky k PHmax pro jednotlivé oblasti. Jejich podoba bude upravena po stránce vizuální. Rovněž budou vytvořeny metodiky ve formě prezentací (květen 2018). Během května a června 2018 bude MŠMT navštěvovat jednotlivé kraje a seznamovat ředitele s metodikou a výpočty PHmax (MŠ, ZŠ, SŠ). ZUŠ a VOŠ budou na programu později. Ověřování modelů týkající se nepedagogů, bude probíhat do konce května 2018. Do konce června 2018 MŠMT bude moci stanovit potřebné počty zaměstnanců, pedagogů i nepedagogů."

    neděle 29. dubna 2018

    Pedagogická komora ve školském výboru Poslanecké sněmovny

    Ve čtvrtek 26. dubna 2018 představil Radek Sárközi spolek Pedagogická komora poslancům školského výboru Poslanecké sněmovny na jeho výjezdním zasedání v Lipnici nad Sázavou.

    Prezident Pedagogické komory seznámil přítomné poslance s historií vzniku nového spolku, informoval je o aktuálním počtu členů (více než 1 900 pedagogů), popsal dosavadní činnost spolku a jeho zapojení do pracovních skupin MŠMT a NÚV. Také připomněl Iniciativu Pedagogická komora, která loni organizovala výzvu senátorům proti kariérnímu řádu (7 400 signatářů) a petici proti kariérnímu řádu (21 609 podpisů učitelů z 1 150 škol).

    Radek Sárközi upozornil na největší problémy českého školství – dlouhodobé podfinancování, kdy podíl školství na hrubém domácím produktu postupně klesl ze 4,3 % v roce 2011 na 3,7 % HDP (abychom se dostali na evropský průměr 5,1 % HDP, bylo by nutné navýšit školský rozpočet o 66 miliard korun), nekoncepčnost reforem (chybějící analýzy), netransparentnost v práci ministerstva školství (nezveřejňování informací o pracovních skupinách a zápisů z nich) a neochota zapojovat řadové pedagogy do diskuzí a rozhodování o změnách v oblasti vzdělávání.

    Z aktuálních problémů školství zmínil garanci míst pro všechny dvouleté děti v mateřských školách, kterou mají pouze dva bohaté státy Evropské unie a do roku 2020 ji nelze personálně ani finančně zajistit (roční náklady navíc by byly 10 miliard korun); upozornil na rizika reformy financování škol, kdy kvůli současnému nedostatku učitelů a předpokládanému navýšení jejich počtu o 10 % hrozí zvyšování přímé vyučovací činnosti; kritizoval špatné nastavení inkluze, kdy žáky se speciálními vzdělávacími potřebami nevyučují speciální pedagogové, klesá počet speciálních tříd a počet žáků ve speciálních školách má Česká republika již nižší než Finsko či Dánsko.

    Dále seznámil poslance s výsledky ankety mezi členy spolku Pedagogická komora (pro současnou podobu inkluze se vyslovilo pouze 2,1 % respondentů, pro garanci umístění dvouletých dětí do MŠ jen 2,4 % respondentů).

    Na závěr svého vystoupení požádal Radek Sárközi přítomné poslance, aby podpořili novelu zákoníku práce, jejíž návrh vznikl v Pedagogické komoře a která navyšuje od ledna 2019 příplatky pro třídní učitele a za specializované činnosti na 2 500 až 3 500 korun měsíčněs.

    Pedagogická komora, z.s.
    www.pedagogicka-komora.cz

    sobota 28. dubna 2018

    Pedagogická komora a pracovní skupiny MŠMT

    Pedagogická komora se zapojila do činnosti těchto pracovních skupin MŠMT:
    • Společné vzdělávání (inkluze) - změny ve vyhlášce č. 27
    • Reforma financování škol - PHmax
    • Resortní informační systém
    • Revize RVP - pracovní skupina NÚV

    pondělí 23. dubna 2018

    AKTUÁLNÍ TÉMA: Revize rámcových vzdělávacích programů

    Revize rámcových vzdělávacích programů by měla začít vyhodnocením přínosů a problémů spojených s přechodem na dvoustupňové kurikulum (RVP-ŠVP). To se ale nestalo. Dalším krokem by měla být diskuze o Národním programu vzdělávání, který stále neexistuje, přestože to požaduje školský zákon. Ani to se neděje. Místo toho se začalo zprostředka - máme novou verzi vzdělávací oblasti ICT, "analýzy" k průřezovým tématům, pracuje se na očekávaných výsledcích učení v matematice od mateřských škol až po maturitní obory SŠ. Víme, že v nové verzi RVP nebude učivo. A to je vše. Zbytek probíhá v utajení...

    Oficiální informace:
    Ankety:
    Další informace:
    RVP (aktuální)

    pátek 20. dubna 2018

    Dvouleté děti v MŠ od roku 2020 - nesouhlasná vyjádření

    středa 18. dubna 2018

    Poslanecká sněmovna projednala novelu odkládající reformu financování škol

    Poslanecká sněmovna začala ve středu 18. 4. 2018 od 15 hod. 48 min. projednávat novelu školského zákona, která odkládá reformu financování škol o 10 let.

    24. Návrh poslanců Václava Klause, Petra Fialy, Zbyňka Stanjury a dalších na vydání zákona, kterým se mění zákon č. 101/2017 Sb., kterým se mění zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů (sněmovní tisk 102) - prvé čtení
    "V hlasování číslo 103 přihlášeno 141 poslanců, pro 99, proti 37, návrh na zamítnutí byl přijat." Novela tudíž nebude dále projednávána a reforma financování škol bude spuštěna v původním termínu 1. 9. 2018, respektive 1. 1. 2019.