MŠMT: Zaměstnanci a mzdové prostředky (2024)

Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy zveřejnilo statistiky k platům ve školství za rok 2024. Publikace obsahuje informace o zaměstnancích a mzdových prostředcích za školy a školská zařízení zřizované státem, obcí, krajem, privátním subjektem a církví a dále za veřejné vysoké školy, státní správu a servisní organizace.

• MŠMT: Statistická ročenka školství – Zaměstnanci a mzdové prostředky 2024

Platy učitelů se propadly na 109 % průměrné mzdy v ČR. Platy nepedagogických pracovníků meziročně klesly.

Ministerstvo školství zveřejnilo statistiky k platům ve školách za uplynulý rok. Z dat MŠMT vyplývá, že platy nepedagogických pracovníků klesly oproti roku 2023 o 400 korun měsíčně. Platy učitelů se v roce 2024 propadly na 109 % průměrné mzdy v České republice.

„Ještě v roce 2021 byly učitelské platy na 126 % průměrných mezd v ČR a ODS tehdy před parlamentními volbami slibovala učitelům, že vzrostou na 150 %,“ upozorňuje Radek Sárközi, zakladatel spolku Pedagogická komora, „současná vláda pedagogy bohužel podvedla a opakovaně klame laickou veřejnost, že kantoři berou 130 % průměru.“

Platy učitelů se vůči průměrné mzdě v posledních letech postupně propadají a vzdalují se tak slibu z programového prohlášení vlády Petra Fialy: „Garantujeme kvalitní platové ohodnocení učitelů a udržíme jejich platy na úrovni 130 % průměrné hrubé měsíční mzdy.“ V roce 2022 klesly učitelské platy na 120 % průměrné mzdy. O rok později činily pouhých 116 % průměrných výdělků v Česku. A v loňském roce se propadly o dalších 7 % vůči průměru.

Obdobný vývoj nastal u platů školníků, kuchařek a dalších nepedagogických zaměstnanců škol. V roce 2021 byly na 69 % průměrné mzdy. V loňském roce se propadly na 63 %. A pokud parlament přesune financování platů nepedagogů z ministerstva na obce a kraje, hrozí jejich další pokles.

Nominálně se od roku 2021 do roku 2024 zvýšily platy nepedagogů o 3.008 korun, tj. o 11,5 %. Platy učitelů v tomto období vzrostly o 2.623 korun, což je pouhých 5,5 %. Kumulovaná inflace za tyto tři roky činila 30,5 %. Reálně se tudíž učitelské platy propadly o čtvrtinu a platy nepedagogických pracovníků se reálně snížily skoro o pětinu. Průměrná nominální mzda v Česku se za toto období zvýšila o 22 %, takže reálně klesla „jen“ o 7,5 %.

„Ukázalo se, že nedávno schválená garance financí na platy učitelů ve výši 130 % průměrné mzdy, která se stala součástí školského zákona, je naprosto falešná,“ dodává Radek Sárközi, „na platy učitelů měla zcela opačný vliv, než vládní politici slibovali.“

Ve skutečnosti mají učitelé, další pedagogičtí pracovníci i nepedagogové ve školách garantován jen tzv. zaručený plat. Případně tarifní část platu, pokud je příslušná částka vyšší. Nástupní plat učitelky mateřské školy činí aktuálně 33.490 Kč hrubého měsíčně, což je 66 % průměrné mzdy. V případě učitelů základních a středních škol je nástupní plat 35.120 Kč, což je 70 % průměru, který za rok 2024 činí 50.469 Kč.

• Tarifní tabulky pro pedagogické a nepedagogické pracovníky na rok 2025
• Tarifní tabulky pro pedagogické a nepedagogické pracovníky na rok 2024

Pedagogická komora, z. s.
www.pedagogicka-komora.cz

Tarifní tabulky pro pedagogické a nepedagogické pracovníky na rok 2025

Od 1. ledna 2025 platí nové platové tabulky pro pedagogické i nepedagogické pracovníky. Viz aktuální znění Nařízení vlády č. 341/2017 Sb., o platových poměrech zaměstnanců ve veřejných službách a správě. Tarifní tabulky pro pedagogické a nepedagogické pracovníky na rok 2024 naleznete zde.

Tarifní tabulka pro pedagogické pracovníky platná od 1. ledna 2025

• Učitelky MŠ: 8. až 13. platová třída (obvykle 9. platová třída)
• Ředitelky MŠ: 10. až 13. platová třída (obvykle 11. platová třída)
• Učitelé ZŠ a SŠ: 9. až 14. platová třída (obvykle 12. platová třída)
• Ředitelé ZŠ a SŠ: 12. až 14. platová třída (obvykle 13. platová třída)
• Učitelé odborného výcviku: 9. až 13. platová třída (obvykle 10. platová třída)
• Vychovatelky školní družiny a další vychovatelé: 8. až 12. platová třída (obvykle 9. platová třída)
• Speciální pedagogové: 11. až 13. platová třída (obvykle 12. platová třída)
• Asistenti pedagoga: 4. až 9. platová třída (obvykle 8. platová třída)
• Pedagogové volného času: 8. až 13. platová třída

Tarifní tabulka pro nepedagogické pracovníky platná od 1. ledna 2025

Platová tabulka č. 1 – červeně méně než minimální mzda v 1. skupině prací (20.800 Kč), oranžově méně než zaručený plat ve 2. skupině prací (24.960 Kč)

Minimální mzda v roce 2025 činí 20.800 korun hrubého měsíčně. Zaručené mzdy byly zrušeny (více informací zde). Zaručené platy pro zaměstnance veřejné sféry (netýkají se soukromých a církevních škol - pro ně platí jen minimální mzda) činí:

1. skupina - základní vzdělání (20.800 Kč)

2. skupina - střední vzdělání s výučním listem (24.960 Kč)

3. skupina - střední vzdělání s maturitou (29.120 Kč)

4. skupina - vysokoškolské vzdělání (33.280 Kč)

Nařízení vlády č. 341/2017 Sb., o platových poměrech zaměstnanců ve veřejných službách a správě (účinné od 1. 1. 2025)

§ 8

Zvláštní příplatek

(2) Výše zvláštního příplatku činí měsíčně ve skupině

a) I. 500 až 1300 Kč,

b) II. 750 až 2500 Kč,

(3) Výše zvláštního příplatku pedagogického pracovníka ve skupině prací třídního učitele činí měsíčně 1500 až 3000 Kč.

ČÁST A

Skupiny prací podle míry ztěžujících vlivů pracovních podmínek

I. skupina - Práce se zvýšenou mírou neuropsychické zátěže nebo jiným možným rizikem ohrožení zdraví nebo života

2. Přímá pedagogická činnost spojená s dohledem nad žáky nebo studenty, u kterých hrozí zvýšené riziko úrazu z důvodu používání strojů, nástrojů nebo přístrojů v rámci praktického vyučování nebo praktické přípravy.

II. skupina - Práce se značnou mírou neuropsychické zátěže nebo jiným možným rizikem ohrožení zdraví nebo života

2. Přímá pedagogická činnost, diagnostická činnost nebo sociální práce s dětmi, žáky nebo studenty se speciálními vzdělávacími potřebami

2.1. ve školách, třídách, odděleních nebo studijních skupinách samostatně zřízených pro tyto děti, žáky nebo studenty, a ve školách při zdravotnických zařízeních,

2.2. ve výchovných skupinách školských zařízení samostatně zřízených pro tyto děti, žáky nebo studenty, ve třídách nebo ve výchovných skupinách školských zařízení samostatně zřízených pro tyto děti, žáky a studenty,

2.3. ve speciálně pedagogickém centru nebo ve školských zařízeních pro výkon ústavní výchovy nebo ochranné výchovy a pro preventivně výchovnou péči,

ČÁST B

Skupina prací vykonávaných pedagogickými pracovníky se zvýšenou mírou zvláštní neuropsychické zátěže

Práce třídního učitele, vedoucího oddělení na konzervatoři nebo základní umělecké škole nebo vedoucího studijní skupiny na vyšší odborné škole.

Školský rozpočet na rok 2025

Zveřejňujeme tzv. kapitolní sešit s podrobnostmi k návrhu školského rozpočtu na rok 2025.

• MŠMT: Návrh rozpočtu kapitoly 333 – MŠMT na rok 2025 (k vládnímu návrhu zákona o státním rozpočtu ČR na rok 2025)

V návrhu školského rozpočtu chybí finance na mandatorní výdaje v celkové výši 13,6 miliard korun. Z toho činí 11 mld. na platy nepedagogických pracovníků (od září do prosince 2025) a dále 2,4 mld. pro soukromé školy a 0,2 mld. pro církevní školy. 

Aby vláda Petra Fialy splnila své programové prohlášení 130 % průměrné mzdy v ČR pro učitele, musel by se školský rozpočet navýšit o 21 miliard korun.

Oproti letošnímu rozpočtu dochází ke snížení financí pro organizace pracující s mládeží (např. Junák) o 7 milionů korun nebo na zabezpečení soutěží (předmětové olympiády apod.) o 621.848 korun. Upozorňujeme, že návrh školského rozpočtu pro rok 2024 obsahoval v těchto položkách krácení o 10 % oproti předchozímu roku, v roce 2023 šlo tudíž na tyto aktivity výrazně více peněz, než půjde v roce 2025.

Pracovníci škol chtějí Pedagogickou komoru ČR ze zákona

Učitelé a ředitelé škol podporují, aby vznikla Pedagogická komora ČR ze zákona (po vzoru České lékařské komory a dalších profesních komor). Vyplývá to z dotazníkového šetření, které zorganizoval spolek Pedagogická komora v tomto týdnu. Během uplynulých sedmi dnů se do něj zapojilo 5 167 pracovníků škol (z toho 3 097 učitelů, 923 ředitelů, 753 dalších pedagogických pracovníků a 352 ostatních zaměstnanců škol).

 

Na otázku „Podporujete ustavení Pedagogické komory ČR ze zákona (obdoba České lékařské komory)?“ odpovědělo „Rozhodně ANO“ nebo „Spíše ANO“ celkem 81,5 % respondentů. Odpověď „Nevím“ zvolilo 13 % pedagogů. A variantu „Rozhodně NE“ nebo „Spíše NE“ vybralo celkem 5,5 % pracovníků škol.

 

„Pedagogičtí pracovníci ustavení vlastní profesní komory ze zákona chtějí, nyní je na politicích, zda jim vyjdou vstříc a připraví samostatný zákon po vzoru České lékařské komory a dalších komor,“ říká Radek Sárközi, prezident spolku Pedagogická komora, „tento zákon by následně musel schválit parlament.“

 

Pedagogická komora, z. s., vznikla v roce 2017 a ustavení profesní komory ze zákona má jako hlavních cíl uvedený přímo ve svých stanovách. Pedagogická komora, z. s., se brzy po svém vzniku stala nejpočetnějším školským spolkem v České republice. Má více než 3 000 členů a spravuje na 40 facebookových skupin, v nichž si vyměňuje tipy do výuky a diskutuje více než 70.000 pedagogů. Sdružuje učitele, ředitele škol a další pedagogické pracovníky, kteří jsou zaměstnáni v MŠ, ZŠ, ZUŠ, SŠ, VOŠ nebo VŠ (veřejných, soukromých i církevních).

 

Snížení PHmax o 5 %

 

Součástí dotazníkového šetření byla i témata, která se týkají aktuální situace ve školství. Z odpovědí pracovníků škol vyplývá, že nesouhlasí s plánovaným snížením maximálního počtu hodin propláceného školám státem (PHmax) ani o 5 %. A to přestože na tento návrh ministra školství Mikuláše Beka přistoupily školské odbory i asociace ředitelů škol.

 

„Pětiprocentní snížení PHmax základním a střením školám je jen průměr, u konkrétní školy může jít až o 8 procent,“ upozorňuje Radek Sárközi, „to je nepřijatelné především u prvního stupně ZŠ, kde by došlo k dalšímu navýšení počtu žáků na učitele – již nyní je totiž v České republice třetí nejvyšší ze všech států Evropské unie, přičemž poslední je Rumunsko.“

 

Chybějící finance na platy nepedagogických pracovníků

 

Další z otázek v dotazníku Pedagogické komory, z. s., zněla: „Souhlasíte se snížením financí na platy nepedagogických pracovníků a limitu počtu zaměstnanců (viz aktuální rozpis finančních prostředků pro jednotlivé školy na rok 2024 z MŠMT)?“ Odpověď „Rozhodně NE“ zvolilo 92,6 % respondentů. „Spíše NE“ odpovědělo 4,9 % pracovníků škol. Proti je tudíž celkem 97,5 % zaměstnanců ve školství.

 

„Ve státním rozpočtu na rok 2024 chybí na platy nepedagogů celkem 6,8 miliard korun oproti loňskému roku, vláda přislíbila přidat 4 miliardy, stále tak chybí 2,8 miliard,“ informuje Radek Sárközi, „hrozí, že platy kuchařek, školníků, uklízeček nebo administrativních pracovníků škol klesnou o více než 10 procent, pokud jim tento výpadek financí nebudou ředitelé kompenzovat z peněz původně určených na odměny pro učitele.“

 

Stávka ve školách

 

I kvůli tomu hrozí další stávka ve školství. Z dotazníkového šetření spolku Pedagogická komora vyplývá, že do případné stávky by se v roce 2024 zapojilo výrazně více zaměstnanců škol než vloni. Zatímco v roce 2023 se do stávky zapojilo 76,2 % respondentů, nyní by stávkovalo 93,1 % pracovníků škol.

 

Pedagogická komora, z. s.

www.pedagogicka-komora.cz

Zoufalí ředitelé škol: V únoru se dozvěděli, že měli v lednu propustit uklízečky

Ministerstvo školství zveřejnilo v tomto týdnu podrobný rozpis financí pro školy na rok 2024. Po prvním srovnání celkové výše finančních prostředků na platy nepedagogických pracovníků s loňským rokem propadla většina ředitelů škol zoufalství. Byl jim totiž snížen limit zaměstnanců a seškrtány peníze na platy uklízeček nebo školníků.

„Nyní v únoru se ředitelé škol zpětně dozvěděli, že měli v lednu 2024 snížit úvazky uklízečkám nebo část z nich propustit, protože na jejich platy nedostanou peníze,“ upozorňuje Radek Sárközi, prezident spolku Pedagogická komora.

Tento problém se týká většiny mateřských, základních i středních škol. Publikujeme výpočet ředitelky menší základní školy, která bude muset propustit uklízečku, protože se škole snížil limit počtu nepedagogických pracovníků o jeden plný úvazek…

Podobně jsou na tom i další školy. Citujeme ředitele různých mateřských, základních a středních škol:

„Na platy nepedagogů dostaneme v roce 2024 oproti loňsku o 16% méně peněz, což je 0,5 úvazku dolů.“

„Naše ZŠ s prvním stupněm má 85 žáků, došlo ke snížení úvazků o 0,67, což je 23,8 %, tedy o 260 384 korun.“

„Dostaneme o 20% méně peněz i úvazků na nepedagogy. Budu muset propustit jednoho člověka…“

„Při mírném počtu navýšení žáků dostaneme o přibližně 50.000 Kč méně na ONIV (ostatní neinvestiční výdaje). Snížili nám limit počtu nepedagogů ze 13 na 11, což je o 650 000 Kč méně na jejich platy.“

„I když nyní jednoho zaměstnance propustím, běží mu výpovědní lhůta, takže do dubna ho stejně musím platit. Minimálně tyto 4 měsíce budu překračovat limit zaměstnanců.“

Zdroj:

• MŠMT: Finance pro školy na rok 2024: https://www.pedagogicka-komora.cz/2024/02/msmt-finance-pro-skoly-na-rok-2024.html

Pedagogická komora, z. s.
www.pedagogicka-komora.cz

Tarifní tabulky pro pedagogické a nepedagogické pracovníky na rok 2024

Dne 31. prosince 2021 vyšlo ve Sbírce zákonů novelizované Nařízení vlády č. 341/2017 Sb., o platových poměrech zaměstnanců ve veřejných službách a správě (účinné od 1. 1. 2022) s upravenými tarifními tabulkami pro pedagogické pracovníky (změna z původně schváleného zvýšení o 3 % oproti roku 2021 na 2 %) a ostatní profese včetně nepedagogických pracovníků škol a školských zařízení (zrušení původně schváleného navýšení o 1400 Kč oproti roku 2021 - tabulka je tudíž nakonec stejná jako v roce 2021). 

Tarifní tabulka pro pedagogické pracovníky platná od 1. ledna 2022

• Učitelky MŠ: 8. až 13. platová třída (obvykle 9. platová třída)
• Ředitelky MŠ: 10. až 13. platová třída (obvykle 11. platová třída)
• Učitelé ZŠ a SŠ: 9. až 14. platová třída (obvykle 12. platová třída)
• Ředitelé ZŠ a SŠ: 12. až 14. platová třída (obvykle 13. platová třída)
• Učitelé odborného výcviku: 9. až 13. platová třída (obvykle 10. platová třída)
• Vychovatelky školní družiny a další vychovatelé: 8. až 12. platová třída (obvykle 9. platová třída)
• Speciální pedagogové: 11. až 13. platová třída (obvykle 12. platová třída)
• Asistenti pedagoga: 4. až 9. platová třída (obvykle 8. platová třída)
• Pedagogové volného času: 8. až 13. platová třída

Tarifní tabulka pro nepedagogické pracovníky platná od 1. září 2022

Minimální mzda v roce 2024 činí 18 900 korun hrubého měsíčně (112,50 Kč/hod.). Informace k zaručeným mzdám, které jsou pro odlišné profese různé, naleznete zde.

§ 8
Zvláštní příplatek

(2) Výše zvláštního příplatku činí měsíčně ve skupině

a) I. 500 až 1300 Kč,

b) II. 750 až 2500 Kč,

(3) Výše zvláštního příplatku pedagogického pracovníka ve skupině prací třídního učitele činí měsíčně 1500 až 3000 Kč.

ČÁST A
Skupiny prací podle míry ztěžujících vlivů pracovních podmínek
I. skupina - Práce se zvýšenou mírou neuropsychické zátěže nebo jiným možným rizikem ohrožení zdraví nebo života
2. Přímá pedagogická činnost spojená s dohledem nad žáky nebo studenty, u kterých hrozí zvýšené riziko úrazu z důvodu používání strojů, nástrojů nebo přístrojů v rámci praktického vyučování nebo praktické přípravy.
II. skupina - Práce se značnou mírou neuropsychické zátěže nebo jiným možným rizikem ohrožení zdraví nebo života
2. Přímá pedagogická činnost, diagnostická činnost nebo sociální práce s dětmi, žáky nebo studenty se speciálními vzdělávacími potřebami
2.1. ve školách, třídách, odděleních nebo studijních skupinách samostatně zřízených pro tyto děti, žáky nebo studenty, a ve školách při zdravotnických zařízeních,
2.2. ve výchovných skupinách školských zařízení samostatně zřízených pro tyto děti, žáky nebo studenty, ve třídách nebo ve výchovných skupinách školských zařízení samostatně zřízených pro tyto děti, žáky a studenty,
2.3. ve speciálně pedagogickém centru nebo ve školských zařízeních pro výkon ústavní výchovy nebo ochranné výchovy a pro preventivně výchovnou péči,

ČÁST B
Skupina prací vykonávaných pedagogickými pracovníky se zvýšenou mírou zvláštní neuropsychické zátěže
Práce třídního učitele, vedoucího oddělení na konzervatoři nebo základní umělecké škole nebo vedoucího studijní skupiny na vyšší odborné škole.

Vývoj výše platů nepedagogických pracovníků škol

Zveřejňujeme grafy Ministerstva školství, které ukazují vývoj výše platů/mezd nepedagogických pracovníků ve školství mezi roky 2017 a 2022. Jedná se vždy o průměrné hrubé měsíční platy/mzdy.

Z údajů MŠMT jsme vypočítali meziroční procentuální nárůst platů/mezd. Jednak pro nepedagogické pracovníky bez vedoucích nepedagogických pracovníků a jednak včetně vedoucích nepedagogických pracovníků.

Zatímco v letech 2017 až 2020 vidíme výrazný nominální růst, od roku 2021 je růst platů/mezd nižší. Vzhledem k aktuální vysoké inflaci dochází ke skokovému poklesu reálných platů/mezd...

• MŠMT: ZAMĚSTNANCI A MZDOVÉ PROSTŘEDKY V ROCE 2022 (STATISTICKO-ANALYTICKÁ ZPRÁVA ZA 1. AŽ 4. ČTVRTLETÍ 2022)
• NPI: Popis nepedagogických činností ve škole

Tarifní tabulka pro nepedagogické pracovníky platná od 1. září 2022

Platové třídy nepedagogických pracovníků škol 

Spolek Pedagogická komora podporuje poslanecké pozměňovací návrhy navyšující školský rozpočet

Stejně jako v minulých letech i v tomto roce podpořila Pedagogická komora, z. s., všechny pozměňovací návrhy k zákonu o státním rozpočtu ČR na rok 2024, kterými poslanci chtějí navýšit finanční prostředky pro kapitolu školství. Většina z nich jen dorovnává výdaje na částku z roku 2023. Poslanecká sněmovna bude o všech pozměňovacích návrzích hlasovat ve třetím závěrečném čtení již 29. listopadu 2023.

PN 3601 (K. Rais, J. Berkovcová, S. Fridrich)
Zvýšení finančních prostředků na tarifní část mezd akademických pracovníků vysokých škol (asistenti, odborní asistenti…) o 10 %, tj. navýšení podkapitoly „Věda a vysoké školy“ o 1,75 mld. Kč.

PN 3602 (K. Rais, J. Berkovcová)
Dorovnání financí na ostatní neinvestiční výdaje (ONIV), ze kterých školy hradí například učebnice a pomůcky pro žáky, dopravu na plavecký výcvik nebo další vzdělávání pedagogických pracovníků, na jejich nominální výši z roku 2021, tj. navýšení podkapitoly „Výdaje regionálního školství a přímo řízených organizací“ o 1,23 mld. Kč.

PN 3603 (K. Rais, J. Berkovcová)
Dorovnání chybějících finančních prostředků na platy 17 020 nepedagogických pracovníků ve školství, s nimiž rozpočet na rok 2024 vůbec nepočítá, tj. navýšení podkapitoly „Výdaje regionálního školství a přímo řízených organizací“ o 6,82 mld. Kč.

PN 3604 (K. Rais, J. Berkovcová)
Dorovnání výdajů pro organizace, které se zabývají volnočasovými aktivitami pro děti a mládež (Skaut apod.), na nominální výši z roku 2023, tj. navýšení podkapitoly „Podpora činnosti v oblasti mládeže“ o částku 20,5 mil. Kč.

PN 3700 (J. Berki, M. O. Havel, M. Kupka, K. Kocmanová, D. Šimek)
Obdoba PN 3604 - navýšení výdajů pro organizace, které se zabývají volnočasovými aktivitami pro děti a mládež (Skaut apod.), ale pouze o 7 mil. Kč.

PN 3550 (Z. Kettner)
Zvýšení finančních prostředků na platy učitelů, ostatních pedagogických pracovníků a nepedagogických pracovníků ve školství o 10 %, aby bylo splněno programové prohlášení vlády, tj. navýšení podkapitoly „Výdaje regionálního školství a přímo řízených organizací“ o 18,15 mld. Kč.

PN 3551 (Z. Kettner)
Obdoba PN 3602 - dorovnání financí na ostatní neinvestiční výdaje (ONIV), ale jen na jejich nominální výši z roku 2023, tj. navýšení podkapitoly „Výdaje regionálního školství a přímo řízených organizací“ o 323 tis. Kč.

PN 3552 (Z. Kettner)
Dorovnání finančních prostředků na platy ostatních pedagogických pracovníků (školní psychologové, speciální pedagogové, vychovatelky školních družin…) a nepedagogických pracovníků (kuchařky, školníci, účetní…) ve školství, na nominální výši roku 2023, aby nedošlo k jejich snížení o 2 %, jak požaduje vláda, tj. navýšení podkapitoly „Výdaje regionálního školství a přímo řízených organizací“ o 3,56 mld. Kč.

Pedagogická komora, z. s.
www.pedagogicka-komora.cz

Radek Sárközi odpovídá na nejčastější dotazy ke stávce ve školství

Během posledního týdne jsem obdržel desítky dotazů k chystané jednodenní výstražné stávce ve školství, kterou vyhlásily školské odbory na pondělí 27. listopadu 2023. Rozhodl jsem se zveřejnit nejčastější otázky společně s mými odpověďmi... Radek Sárközi, prezident Pedagogické komory, z. s.

AKTUALIZACE: Pokud se učitel zapojí do pondělní stávky a v týdnu bude suplovat, bude to přespočetná hodina?

"Účast ve stávce se posuzuje jako překážka na straně zaměstnance. Z toho důvodu budou hodiny přímé pedagogické činnosti za pondělí považovány za vykonané. Případné suplování v daném týdnu bude pak posouzeno jako přespočetná hodina, pokud samozřejmě daný učitel svou přímou pedagogickou činnost splnil i ve zbytku týdne." (zdroj: facebooková stránka Střední článek MŠMT)

Kde najdu informace k pondělní stávce?
Stávku organizují školské odbory, proto je třeba navštívit internetové stránky ČMOS PŠ (https://skolskeodbory.cz). Základní informace naleznete na našem webu v článku „Spolek Pedagogická komora podporuje jednodenní stávku ve školách dne 27. 11. 2023“ (https://www.pedagogicka-komora.cz/2023/11/spolek-pedagogicka-komora-podporuje.html). 

Jaké jsou stávkové požadavky?
ČMOS PŠ uvádí následující: „Naše požadavky jsou legitimní - jde nám o udržení kvality vzdělávání našich dětí:
- zabránit nekoncepčním zásahům do fungující vzdělávací soustavy;
- zabránit škrtům v rozpočtu kapitoly školství na rok 2024;
- nepřipustit, aby se platy nepedagogických pracovníků a ostatních pedagogů v roce 2024 snížily.“

Co je cílem stávky?
Cíl stávky zformulovaly školské odbory takto: „Zabránit dalšímu snižování výdajů ve školství, které by nesporně negativně ovlivnilo kvalitu vzdělávání. Nedostatek finančních prostředků ve školách by způsobil výrazný pokles počtu hodin věnovaných výuce, omezení možnosti školy dělit třídy na skupiny, ve kterých je vzdělávání efektivnější, zvyšování počtu žáků ve třídách, omezování volitelných předmětů, ohrožení existence malotřídek. Zajistit, aby platy nepedagogických pracovníků a ostatních pedagogů v roce 2024 neklesly; aby z prostředků na platy nebyly uhrazovány dávky v nemoci.“

Jaké omezení výuky hrozí?

Jedná se o návrh novelizace nařízení vlády, podle kterého se má základním a středním školám snížit od 1. 9. 2024 tzv. PHmax (maximální počet hodin výuky hrazený MŠMT). V případě středních škol to bude v průměru o 15 %, u konzervatoří a nižších ročníků víceletých gymnázií o 10 % a základních škol o 6 %. Více informací naleznete zde: „Připomínková místa protestují proti snížení PHmax“ (https://www.pedagogicka-komora.cz/2023/11/pripominkova-mista-protestuji-proti.html).

Jaké budou v příštím roce platy nepedagogických pracovníků a ostatních pedagogů?

Vládní návrh zákona o státním rozpočtu ČR na rok 2024 počítá s plošným snížením platů kuchařek školních jídelen, uklízeček, školníků, administrativního personálu a dalších nepedagogických pracovníků ve školství o 2 %. Toto snížení platů o 2 % se týká i školních psychologů, speciálních pedagogů, vychovatelek školních družin, asistentů pedagoga a ostatních pedagogických pracovníků. Navíc v rozpočtu chybějí finance na 17 020 plných úvazků nepedagogických pracovníků. Více viz „Návrh rozpočtu MŠMT na rok 2024 (kapitolní sešit)“ (https://www.pedagogicka-komora.cz/2023/10/rozpocet-2024-kapitola-333-msmt.html). Všem zaměstnancům se dále snižuje příspěvek FKSP ze 2 % na 1 % a zvyšují se odvody o 0,6 %.

Které organizace stávku ve školství podpořily?
Kromě ČMOS PŠ, který stávku organizuje, ji podpořila Rada Asociace ředitelů základních škol (https://www.asociacezs.cz/aktualne-1/stanovisko-rady-asociace-reditelu-zakladnich-skol-cr-ke-stavce-122cs.html) nebo Pedagogická komora, z. s. (https://www.pedagogicka-komora.cz/2023/10/pedagogicka-komora-podporuje-vyhlaseni.html).

Můžeme stávkovat, když na naší škole není nikdo v odborech?
Rozhodně ano, stávkovat může každý zaměstnanec - bez ohledu na to, zda je členem odborů, nebo není. Jedná se o ústavní právo garantované Listinou základních práv a svobod. V účasti na stávce nesmí být nikomu bráněno, ani do ní nesmí být nikdo nucen. Na webu školských odborů byl zveřejněn návod, jak správně postupovat, pokud se chcete zapojit do stávky. Viz článek „Výstražná jednodenní stávka a společné protestní odborové akce“ (https://skolskeodbory.cz/vystrazna-jednodenni-stavka).

 
Komu mám nahlásit, že chci stávkovat?
Účast ve stávce je nutné nahlásit především svému zaměstnavateli, což je většinou ředitel školy (v případě školských zařízení je to ředitel dané organizace). Pokud máte ve škole již ustavený stávkový výbor, oznamte, že se chcete zapojit do stávky, členům tohoto stávkového výboru. Zástupce stávkového výboru následně oznámí řediteli školy, kolik zaměstnanců chce stávkovat. Tuto informaci by měl ředitel školy obdržet nejpozději ve středu 22. 11. 2023. Pokud ještě stávkový výbor na škole nemáte, budete ho muset nejprve založit. Kontaktní osobou, která řediteli školy oznámí, že chcete s kolegy stávkovat, budete pak nejspíše Vy osobně… O tom, že se na vaší škole stávkuje, se musí dozvědět rovněž školské odbory, které stávku organizují, jinak byste stávkovali vlastně zbytečně. Proto co nejdříve kontaktujte příslušeného krajského koordinátora ČMOS PŠ – jejich seznam je součástí článku „Výstražná jednodenní stávka a společné protestní odborové akce“ (https://skolskeodbory.cz/vystrazna-jednodenni-stavka).

Najdu někde vzorové dokumenty ke stávce?
Ve výše uvedeném odkazu na článek na webu školských odborů postupně přibývají přílohy včetně různých vzorových dokumentů. Nebo si na našem webu stáhněte soubor ve Wordu s třemi vzorovými „dopisy“, které je třeba postupně doručit řediteli školy: Pedagogická komora, z. s.: Vzory 3 dokumentů ke stávce (oznámení řediteli školy): https://docs.google.com/document/d/1ag3lWAUOw8QGfQBPpax7p6EJfSXnAsCw/edit (přímý odkaz).

Dokdy musím jednotlivé dokumenty řediteli školy doručit?
První dokument s oznámením, že se zaměstnanci školy chtějí zúčastnit stávky, je třeba doručit řediteli školy do středy 22. 11. 2023, a to i v případě, že chce stávkovat jen jeden zaměstnanec ze všech. Nejpozději v pátek 24. 11. 2023 je třeba řediteli školy doručit dokument, kteří zaměstnanci jmenovitě chtějí v pondělí stávkovat. A po stávce 27. 11. 2023 je nutné řediteli školy doručit poslední dokument, v němž se jmenovitě uvede, kdo se stávky skutečně zúčastnil. Z toho vyplývá, že každý zaměstnanec má čas na rozmyšlenou až do pondělního rána, kdy se už musí definitivně rozhodnout, zda bude v ten den stávkovat, nebo nebude…

Musím být v době stávky přítomná na svém pracovišti?
Účast ve stávce je omluvenou nepřítomností na pracovišti. Stávkující tudíž nepracuje, a to ani ve škole, ani doma. Ředitel školy nemůže stávkujícímu zaměstnanci zadat práci na doma, natož ho nutit přijít do práce. Pokud se chtějí stávkující sejít, mohou se s kolegy setkat mimo pracoviště. Pokud budete v pondělí pracovat, tak nestávkujete…

Může mít zapojení do stávky jinou formu než v daný den nepracovat?
Nemůže. Přijít 27. 11. 2023 do práce a něco dělat totiž není stávkování. Stávka je omluvená nepřítomnost na pracovišti. Požádat si o neplacené volno není stávkování. Vzít si dovolenou není stávkování. Jít na nemocenskou není stávkování. Vzít si ošetřovné na své dítě není stávkování. Podepsat papír, že podporujete stávku, není stávkování.

Může ředitel školy vyhlásit na den stávky ředitelské volno?
V materiálu od Středního článku MŠMT (https://drive.google.com/file/d/1p1RC2inmAkj3wp88qfelKgp0ucJoCshy/view), který obdrželi ředitelé škol, se uvádí, že pokud ředitel školy nedokáže zajistit její provoz, protože většina zaměstnanců stávkuje, může vyhlásit ředitelské volno. To se ale týká hlavně žáků. Samo o sobě neznamená, že jde o stávku. V rámci ředitelského volna totiž může ředitel školy zaměstnancům zadat nějakou práci. I při vyhlášení ředitelského volna tudíž může část zaměstnanců stávkovat (nepracují) a část nikoliv.

Ředitel školy mi dal jakožto stávkujícímu podepsat, že si beru náhradní volno. Je to tak správně?

Není! Účast na stávce a neplacené volno jsou právně dvě zcela různé věci. Účast na stávce se zaměstnavateli pouze oznamuje, zatímco o neplacené volno se žádá (musí s ním souhlasit obě strany - zaměstnavatel i zaměstnanec). Pokud si vezmete neplacené volno, tak nestávkujete... Stávka je omluvená nepřítomnost v práci a je samozřejmě neplacená. Zdravotní a sociální pojištění v případě stávky hradí zaměstnavatel jako obvykle. Podrobnosti k neplacenému volnu viz například článek "Nárok na neplacené volno dle zákoníku práce" (https://money.cz/novinky-a-tipy/mzdy-a-personalistika/narok-na-neplacene-volno-dle-zakoniku-prace)

Mohu stávku jen podpořit?
Jiné formy zapojení do stávky jsou určeny výhradně pro zaměstnance v zařízeních a provozech, kde nelze přerušit práci. Jsou to například dětské domovy, diagnostické ústavy apod. Zde mohou zaměstnanci stávku jen viditelnou formou podpořit. Ve školách je ovšem třeba přímo stávkovat – tedy v daný den nepracovat, tam pouhá viditelná podpora nemá význam. Určitě je ale důležité zároveň se stávkou ve škole nějakým způsobem viditelně stávku podpořit. Jak přesně, to by vám měl sdělit pracovník školských odborů, které stávku organizují.

Mohou stávku podpořit i rodiče dětí?
Rodiče dětí mohou přímo stávkovat na svém pracovišti. Stávka totiž neprobíhá pouze ve školách. Českomoravská konfederace odborových svazů vyhlásila na 27. 11. 2023 Den protestů ČMKOS „ZA LEPŠÍ BUDOUCNOST ČR“ (https://www.cmkos.cz/cs/obsah/219/na-27-listopadu-vyhlasujeme-den-protestu-cmkos-za-lepsi-budo/334604). Jeho součástí je i hodinová výstražná stávka nebo demonstrace na Malostranském náměstí v Praze (https://www.cmkos.cz/cs/obsah/219/demonstrace-27-listopadu/334663). Vznikla i elektronická petice, kterou mohou rodiče dětí podepsat: „Rodiče podporují učitele svých dětí a souhlasí se stávkou proti devastaci školství“ (https://e-petice.cz/petitions/rodice-podporuji-ucitele-svych-deti-a-souhlasi-se-stavkou-proti-devastaci-skolstvi.html).

Mají rodiče dětí nárok na ošetřovné, když bude škola uzavřena z důvodu stávky?
Podle odpovědi, kterou jsem obdržel z České správy sociálního zabezpečení, nikoliv:
„Dobrý den,
k vašemu dotazu sdělujeme: Nárok na ošetřovné je v právní úpravě spojen s nepředvídanou událostí. Plánovaná stávka, prázdniny nebo ředitelské volno takovou událostí nejsou, a proto nárok na ošetřovné z těchto důvodů nevzniká.
S pozdravem
Aleš Křivohlavý, oddělení 322, odbor 32
Česká správa sociálního zabezpečení – ústředí
Křížová 25, 225 08 Praha 5“

Budou muset stávkující uhradit škodu, která vznikne rodičům dětí kvůli stávce, protože nebudou moci jít do práce?
Nebudou, to by musel soud označit celou stávku za nezákonnou… Taková možnost ovšem nemůže nastat, protože stávku vyhlásily školské odbory v souladu s Listinou základních práv a svobod a další platnou legislativou.

Budu mít jako stávkující den stávky proplacený?
Nikoliv, za den stávky stávkujícímu zaměstnanci nepřísluší plat. Škole ale peníze zůstanou (nemusí je nikam odvádět nebo vracet). Je plně v kompetenci řediteli školy, jak tyto finance rozdělí mezi zaměstnance formou odměn…

Dostanou zaměstnanci, kteří nestávkují, plat?
Ano, ostatní zaměstnanci budou v pondělí buď pracovat jako obvykle, nebo v případě uzavření školy z důvodu stávky budou doma na překážkách v práci, případně jim ředitel školy zadá nějakou práci buď ve škole, nebo na doma.

Musí si stávkující sám uhradit sociální a zdravotní pojištění?
Nemusí, zdravotní a sociální pojištění hradí zaměstnavatel jako obvykle. Vypočítává se z celkového platu za celý listopad, nikoliv po jednotlivých dnech.

Kolik škol bude v pondělí stávkovat?
Tuto informaci mají školské odbory, které stávku organizují. V médiích k tomu vyšlo například toto: „Stávka učitelů bude masivní. Podpoří ji nejméně polovina škol, vznikla i petice“ (https://podripsky.denik.cz/zpravy-z-ceska/stavka-ucitelu-skol-duvody.html) nebo „Stávka učitelů v brněnských Židenicích. Všechny základní školy na den zavřou“ (https://brnensky.denik.cz/zpravy_region/stavka-skoly-uzavreni-brno-zidenice-rozhodnuti-skolaci-deti-reakce-mesto.html). Předpokládám, že stávkovat se příliš nebude v soukromých nebo církevních školách, protože těch se chystané škrty ve školském rozpočtu netýkají. A rovněž nebude stávkovat většina základních uměleckých škol. Proto by měly výpočty podílu stávkujících škol vycházet z počtu veřejných MŠ, ZŠ a SŠ, nikoliv z celkového počtu všech škol a školských zařízení (těch je v ČR více než 10 000).

Závěrem bych všem rád doporučil toto video o stávce ve školách (nejen mateřských): https://predskolniporadna.cz/stavka (Předškolní poradna).

Spolek Pedagogická komora podporuje jednodenní stávku ve školách dne 27. 11. 2023

Pedagogická komora, z. s., podporuje jednodenní stávku ve školách v pondělí 27. 11. 2023, kterou vyhlásily školské odbory (ČMOS PŠ).

ČMOS PŠ: Naše požadavky jsou legitimní - jde nám o udržení kvality vzdělávání našich dětí:

• zabránit nekoncepčním zásahům do fungující vzdělávací soustavy

• zabránit škrtům v rozpočtu kapitoly školství na rok 2024

• nepřipustit, aby se platy nepedagogických pracovníků a ostatních pedagogů v roce 2024 snížily

Další informace:

• ČMOS PŠ: Výstražná jednodenní stávka (pokyny pro školy)

• Školské odbory: www.skolskeodbory.cz

• Právní výklad stávky, organizace stávky

• ČMOS PŠ: Účast na stávce

• Informace MŠMT pro ředitele mateřských, základních a středních škol pro případ stávky zaměstnanců školy (listopad 2023)

• Stanovisko Rady Asociace ředitelů ZŠ ke stávce

• Pedagogická komora, z. s.: Vzory 3 dokumentů ke stávce (oznámení řediteli školy)

• Demonstrace ČMKOS dne 27. 11. 2023 na Malostranském náměstí v Praze

• ČMKOS: Den protestů ČMKOS „ZA LEPŠÍ BUDOUCNOST ČR“ (27. 11. 2023)

• ZŠ Bosonožská (Brno) - dopis rodičům žáků

• Rodiče podporují učitele svých dětí a souhlasí se stávkou proti devastaci školství (e-petice)

• ZŠ Dukelských hrdinů (Karlovy Vary) - dopis rodičům žáků

• Radek Sárközi odpovídá na nejčastější dotazy ke stávce ve školství

O stávce v médiích:

• Stávka učitelů bude masivní. Podpoří ji nejméně polovina škol, vznikla i petice (Deník.cz) 
• Stávka učitelů v brněnských Židenicích. Všechny základní školy na den zavřou (Deník.cz)
• Škrty ve školství (Máte slovo, ČT 1)

Vyjádření Radka Sárköziho, prezidenta spolku Pedagogická komora:

"Vládní návrh zákona o státním rozpočtu České republiky na rok 2024 obsahuje řadu škrtů v kapitole školství, které budou mít negativní dopady na kvalitu vzdělávání, tedy především na děti, žáky a studenty. 

Například tzv. ostatní neinvestiční výdaje (ONIV), z nichž školy nakupují mimo jiné učebnice a pomůcky pro žáky nebo hradí dopravu žáků na plavecký výcvik, se v roce 2022 snížily veřejným školám o skoro 1 miliardu korun oproti roku 2021 a v roce 2024 se mají snížit o 323 milionů korun oproti letošku (o 12,3 %). 

Výdaje na podporu organizací, které pracují s dětmi a mládeží, jako je Skaut, se snižují o 20,5 milionu korun ve srovnání s rokem 2023 (o 10 %). 

Na 17 020  plných úvazků nepedagogických pracovníků ve školství chybějí v návrhu státního rozpočtu peníze úplně (jedná se o 6,8 miliardy korun)! 

O 2 % má klesnout objem financí na ostatní pedagogické pracovníky, jako jsou školní psychologové, speciální pedagogové nebo asistenti pedagoga. 

Platy učitelů v roce 2024 poklesnou vůči průměrné mzdě v ČR na 113 % (z letošních 116,6 %), přestože se vláda Petra Fialy ve svém programovém prohlášení zavázala, že je udrží na úrovni 130 % (v roce 2021 to bylo 126,4 %). Aby vláda splnila své sliby ohledně platů učitelů, musela by plánovaný školský rozpočet pro rok 2024 navýšit o dalších minimálně 18 miliard korun."

Informace na webu spolku Pedagogická komora z minulé stávky v roce 2019 :

• Stávková pohotovost mimo kolektivní vyjednávání (právní výklad)
• Stávka za kvalitní podmínky pro vzdělávání (v roce 2019)
• Stávka pedagogů v roce 2019
• Stávka zaměstnanců škol v roce 2019 (ohlasy v médiích) 
• Pedagogická komora a stávka v roce 2019

Materiál MŠMT ke školskému rozpočtu na rok 2024

Zveřejňujeme materiál Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy ke kapitole 333 MŠMT návrhu zákona o státním rozpočtu ČR na rok 2024, který sloužil jako podklad při posledním jednání školské tripartity. 

Hlavní rozpočtově nezabezpečené oblasti pro rok 2024: "Nepedagogičtí zaměstnanci: Aktuálně nezabezpečeno 17 tis. míst v porovnání s rokem 2023"

• MŠMT: Rozpočet kapitoly MŠMT na rok 2024

HLAVNÍ ROZPOČTOVĚ NEZABEZPEČENÉ OBLASTI PRO ROK 2024:

Dojde k propuštění skoro 10 000 pracovníků škol?

Z návrhu zákona o státním rozpočtu ČR na rok 2024, který začne ve středu 25. října 2023 projednávat Poslanecká sněmovna v rámci 1. čtení, vyplývá, že v příštím roce dojde ke snížení počtu pracovníků škol o 9 873 (přepočteno na plné úvazky) oproti roku 2023. To je dokonce méně pracovníků, než bylo v roce 2022! Zatímco v roce 2023 šlo o 273 616 zaměstnanců, v roce 2024 má jít o 263 743 pracovníků (v roce 2022 to bylo 266 548 zaměstnanců)...

V příslušné tabulce na straně 215 není specifikováno, jaké počty připadají na plné úvazky učitelů, dalších pedagogických pracovníků a nepedagogických zaměstnanců škol. Celkový objem financí na platy pracovníků škol se má zvýšit ze současných 137 702 453 435 Kč na 138 992 345 181 Kč, což je nárůst o pouhých 0,9 %. 

Ve školství tudíž dojde v roce 2024 k opětovnému propadu reálných mezd (prakticky o celou inflaci) i k dalšímu propadu platů vůči průměrné mzdě v ČR (a to již třetí rok v řadě), což je v příkrém rozporu s programovým prohlášením vlády Petra Fialy.

• Návrh zákona o státním rozpočtu ČR na rok 2024

Návrh školského rozpočtu na rok 2024 nedává smysl

Ministerstvo financí zveřejnilo návrh zákona o státním rozpočtu ČR na rok 2024. Kapitola 333 MŠMT má být o 11,6 miliard korun nižší oproti roku 2023. Velmi výrazně se má snížit i celkový počet zaměstnanců ve školství.

Podle původního návrhu měl být školský rozpočet na příští rok nižší o 29 milard korun, tedy o 6 %. Aktuální návrh počítá se snížením o 4,4 % oproti roku 2023.

Podle statistik Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy pracovalo v roce 2022 ve školství 285.554 zaměstnanců. Ministerstvo financí předpokládá, že v roce 2024 půjde pouze o 251.835 pracovníků. To by znamenalo o 33.719 plných úvazků méně!

„Počet dětí a žáků ve školách se každým rokem zvyšuje, roste i počet tříd, proto vůbec nedává smysl navrhovat snížení počtu pracovníků, naopak bude třeba zaměstnat další,“ komentuje návrh Ministerstva financí Radek Sárközi, prezident spolku Pedagogická komora.

Pokud srovnáme školský rozpočet na rok 2023 s návrhem (bez financí z EU a FM), má jít v roce 2024 na školství dokonce o 16,7 miliard korun méně. Vláda Petra Fialy se přitom ve svém programovém prohlášení zavázala k navyšování výdajů na vzdělávání:

„Důležitým úkolem koaliční vlády je získat pro školství více finančních prostředků tak, aby veřejné výdaje na vzdělávání a školské služby odpovídaly v poměru k HDP alespoň úrovni průměru zemí OECD. To zajistí zvyšování kvality vzdělávání od mateřských, základních, základních uměleckých, středních, vyšších odborných a vysokých škol a konzervatoří až po instituce poskytující celoživotní vzdělávání.“

Ministr školství Mikuláš Bek sdělil poslancům školského výboru, že učitelé dostanou v příštím roce o 3.000 Kč více než letos. Jak se budou vyvíjet platy ostatních pedagogických a nepedagogických pracovníků, není jasné.

„Slibované navýšení o 3.000 korun měsíčně jen kopíruje předpokládané zvýšení průměrné mzdy v České republice během letošního roku, učitelé tudíž na původně slíbených 130 % opět nedosáhnou,“ upozorňuje Radek Sárközi, „nejspíše se tomuto cíli jejich platy naopak o něco vzdálí, a to již třetím rokem...“

V roce 2021 pobírali učitelé 126,4 % průměrné mzdy v ČR. Predikce Ministerstva financí pro letošní rok činí pouhých 116,6 %. Když parlament schvaloval pozměňovací návrh pětice poslanců z jednotlivých vládních stran ke školskému zákonu, Pedagogická komora, z. s., upozorňovala, že tato změna sníží garanci objemu finančních prostředků na platy učitelů na pouhých 113,5 %.

„Z návrhu školského rozpočtu vyplývá, že chce ministr financí problém vyřešit masivním propouštěním zaměstnanců škol, pak ovšem nechápu, jak vláda zajistí jejich chod,“ podivuje se Radek Sárközi, „školy bez nepedagogických pracovníků nemohou fungovat, stejně jako bez pedagogů.“

Upravené programové prohlášení vlády z března 2023 uvádí: „Garantujeme kvalitní platové ohodnocení učitelů a udržíme jejich platy na úrovni 130 % průměrné hrubé měsíční mzdy. Důraz budeme klást na udržení 20% podílu nadtarifních složek platu a jejich efektivní využívání. Zajistíme vyšší platy pro ostatní pedagogické a nepedagogické pracovníky a garantujeme jejich navyšování podle růstu průměrné mzdy v ČR.“

Dle dat Českého statistického úřadu i MŠMT se reálné mzdy v prvním čtvrtletí roku 2023 snížily meziročně nejvíce v oblasti vzdělávání (o 10,7 %). Stejná situace nastala i v posledním čtvrtletí roku 2022, kdy dokonce klesly i nominální mzdy (o 0,3 %) ve vzdělávání, a to jako v jediné ze všech oblastí. Na pracovníky školství tudíž dopadla vysoká inflace nejvíce ze všech zaměstnanců – jejich reálné mzdy v minulém roce klesly o 16 %.

To je v kontrastu například s aktuálním vývojem na Slovensku, kde se v lednu zvýšily platy učitelů o 10 % a nyní v září znovu o 12 %. Ve srovnání se slovenskými pedagogy mají přitom čeští pedagogičtí pracovníci vyšší rozsah přímé pedagogické činnosti. Například učitelka mateřské školy na Slovensku pracuje přímo s dětmi 28 hodin týdně, zatímco v Česku je to 31 hodin týdně.

Pedagogická komora, z. s, nedávno zmapovala formou dotazníkového šetření postoje pracovníků škol k případným protestům. Vyhlášení stávkové pohotovosti podpořilo 93 % respondentů, do stávky by se zapojilo 72 % zaměstnanců.

Pedagogická komora, z. s.
www.pedagogicka-komora.cz

Zdroje:

• Ministerstvo financí: Návrh zákona o státním rozpočtu ČR na rok 2024
• Programové prohlášení vlády (1. 3. 2023)
• Rostou, nebo nerostou mzdy? (1. čtvrtletí 2023)
• ČSÚ: Průměrné mzdy (4. čtvrtletí 2022)
• ČSÚ: Školy a školská zařízení (2022/2023)
• MŠMT: Zaměstnanci a mzdové prostředky (2022)
• Reálné platy učitelů se propadly na úroveň roku 2019
• Učitelské platy – pokles místo garance
• Výsledky dotazníkového šetření ke stávce ve školách

 

ČSÚ: Meziroční pokles reálných mezd (1. čtvrtletí 2023)

MŠMT: Výdaje na platy ve školství za rok 2022

Pedagogická komora, z. s., si od Ministerstva školství vyžádala údaje k finančním prostředkům na platy v regionálním školství za rok 2022. Další informace naleznete zde:

• MŠMT: STATISTICKÁ ROČENKA ŠKOLSTVÍ – ZAMĚSTNANCI A MZDOVÉ PROSTŘEDKY 2022

 

Vyhlášení stávkové pohotovosti podporuje 90 % pedagogů

Během prvního dne vyplnilo Dotazník ke stávce ve školách více než 5.000 pedagogických pracovníků. Vyhlášení stávkové pohotovosti podporuje přes 90 % respondentů...

NÁVRH POŽADAVKŮ KE STÁVKOVÉ POHOTOVOSTI A STÁVCE VE ŠKOLÁCH A ŠKOLSKÝCH ZAŘÍZENÍCH

1) Žádáme, aby vláda v roce 2024 splnila své programové prohlášení - 130 % průměrné hrubé mzdy v ČR pro učitele, a to bez ohledu na skutečnost, zda bude nebo nebude schválena novela zákona o pedagogických pracovnících a školského zákona.

Tento slib zazněl od politiků již v roce 2003, kdy činil průměrný plat učitelů 105,4 % průměrné mzdy. V roce 2021 byly platy učitelů ve výši 126,4 %, ale v letošním roce se propadly na 116,6 % průměrné mzdy v ČR. Ve vzdělávání se reálné mzdy meziročně snížily o 16 %, což je nejvíce ze všech oblastí. Školství bylo zároveň jedinou oblastí, kde loni došlo k poklesu nominálních mezd. Reálné platy učitelům klesly na 89,1 % vzhledem k roku 2021 (průměrná reálná mzda v ČR poklesla na 94,3 %). Platy ve školství se tudíž propadly výrazně více, než činil průměrný pokles za celou Českou republiku. V roce 2022 se reálné platy učitelů propadly na úroveň roku 2019 a tento pokles pokračuje i v letošním roce. O tom, zda bude v příštím roce dostatečný objem financí na platy učitelů ve výši 130 % průměrné mzdy, nerozhoduje novela zákona o pedagogických pracovnících a školského zákona, nýbrž zákon o státním rozpočtu na rok 2024.

2) Požadujeme revizi inkluzivního vzdělávání.

Současná legislativa pro společné vzdělávání přetěžuje pedagogické pracovníky a klade na učitele až nesplnitelné pracovní nároky. Přetěžuje školy a poradenská zařízení administrativními úkony. Má negativní vliv na kvalitu výuky intaktních žáků. Dětem s těžšími diagnózami neprospívá - ty by měly být vzdělávány speciálními pedagogy.

3) Žádáme o neschválení pozměňovacího návrhu poslanců z pěti koaličních stran k novele školského zákona, který omezuje garanci financí na platy z pedagogických pracovníků výhradně na učitele. Požadujeme schválení původního textu příslušného paragrafu, jak prošel školskou tripartitou i vládou, který obsahuje přesný postup, že se finance na platy pedagogických pracovníků vypočítají jako 1,404násobek průměrné hrubé nominální mzdy v ČR z předminulého roku.

V případě schválení pozměňovacího návrhu poslanců Marka Výborného (KDU-ČSL), Petra Gazdíka (STAN), Renáty Zajíčkové (ODS), Pavla Klímy (TOP 09) a Jakuba Michálka (Piráti) by činila garance financí na platy učitelů pouhých 113,5 % průměrné mzdy v ČR, což je ještě méně než letošních 116,6 %. V „Odůvodnění“ k tomu pozměňovacímu návrhu se přímo uvádí, že nároky na státní rozpočet mají být v řádu jednotek miliard korun. Na nárůst platů z letošních 116,6 % na 130 % průměrné mzdy by ovšem bylo zapotřebí přibližně 15 miliard korun (pokud by se počet učitelů nezvýšil). Předkladatelé pozměňovacího návrhu ani MŠMT nepředložili žádné konkrétní výpočty k navrhované změně a jejich dopadu na státní rozpočet v roce 2024 a následujících letech.

4) Požadujeme schválení pozměňovacího návrhu, který z novely zákona o pedagogických pracovnících vypouští dekvalifikační paragraf 9a. Nesouhlasíme s principem uznávání kvalifikace učitele pracovníkům bez pedagogického vzdělání na středních školách a druhém stupni ZŠ.

Učitelství patří mezi regulovaná povolání. Kvalifikaci učitele všeobecně vzdělávacích vyučovacích předmětů pro SŠ nebo ZŠ může získat pouze absolvent příslušného magisterského programu na pedagogických nebo dalších fakultách, které vzdělávají budoucí učitele v akreditovaném studiu. Případně absolvent neučitelského programu, který projde tzv. doplňujícím pedagogickým studiem na VŠ. Podle mimořádného šetření MŠMT pouze 2,3 % učitelů nestuduje toto "pedagogické minimum" v rozsahu 250 hodin. V žádné jiné zemi Evropské unie není možné uznat lidem bez pedagogického vzdělání kvalifikaci učitele.

5) Nesouhlasíme s rozdělením platové tabulky pro pedagogické pracovníky na dvě (pro učitele a pro ostatní pedagogy "nižší kategorie").

Součástí pozměňovacího návrhu poslanců Marka Výborného (KDU-ČSL), Petra Gazdíka (STAN), Renáty Zajíčkové (ODS), Pavla Klímy (TOP 09) a Jakuba Michálka (Piráti) je požadavek na vytvoření dvou platových tabulek. To dělá ze speciálních pedagogů, psychologů, vychovatelek ŠD, asistentů pedagoga nebo vychovatelů pedagogické pracovníky nižší kategorie. Zásadně protestujeme proti tomuto dělení, které způsobí spory ve školních sborovnách.

6) Požadujeme snížení rozsahu přímé pedagogické činnosti těm pedagogickým pracovníkům, kteří vykonávají specializované činnosti či jiné časově náročné funkce (nebo navýšení příplatků za ně).

Ředitelům škol by měla být snížena míra přímé pedagogické činnosti, aby se mohli věnovat vedení školy (především ředitelům malých MŠ a ZŠ, kde je velmi vysoká). Požadujeme zrušení poslední novelizace nařízení vlády, která navyšuje přímou pedagogickou činnost zástupcům ředitele na nejmenších MŠ a ZŠ. Snížit rozsah přímé pedagogické činnosti je nutné školním metodikům prevence i u dalších specializovaných činností. To se týká rovněž výchovných poradců, kteří mají stále velmi vysoký rozsah přímé pedagogické činnosti. Nižší rozsah přímé pedagogické činnosti by měli mít rovněž třídní učitelé. (Alternativně lze zvýšit příplatky za specializované činnosti, které se nevalorizovaly od roku 2005 a stále činí pouhých 1.000 až 2.000 Kč hrubého měsíčně, nebo zvýšit příplatek za třídnictví, který začíná na pouhých 1.500 Kč.)

7) Požadujeme změny v zařazování pedagogických pracovníků do platových stupňů a tříd.

Nástupní platy ve školství jsou příliš nízké a na postup do vyššího platového stupně čeká pedagog až 8 let, což odrazuje čerstvé absolventy od nástupu do školství. Je třeba navýšit počet stupňů v platové tabulce pro pedagogické pracovníky ze 7 na 12, aby byl stejný jako u nepedagogických pracovníků. Všichni ředitelé škol (včetně mateřských) by měli být zařazeni minimálně do 13. platové třídy, učitelé do 12., učitelky MŠ a vychovatelky do 9. a asistenti pedagoga do 8. platové třídy.

8) Požadujeme navýšení financí na platy nepedagogických pracovníků škol.

Platy nepedagogických pracovníků škol (administrativní zaměstnanci, kuchařky, školníci, uklízečky, školní asistenti...) jsou tak nízké, že jejich tarifní část je často pod zaručenou mzdou (v některých případech dokonce pod minimální mzdou). Na trhu práce jsou platy těchto pracovníků nekonkurenceschopné a je velmi obtížné najít zaměstnance, kteří by byli ochotni zajišťovat provoz škol a školských zařízení za současných platových podmínek. Bez nich ovšem nemohou fungovat.

Pedagogická komora, z. s.
www.pedagogicka-komora.cz

 

Dotazník ke stávce ve školách

DOTAZNÍK KE STÁVKOVÉ POHOTOVOSTI A STÁVCE VE ŠKOLÁCH A ŠKOLSKÝCH ZAŘÍZENÍCH

• Dotazník naleznete zde.

Vzhledem k aktuálnímu negativnímu vývoji ve školství (pokles platů pedagogických pracovníků ze 118,3 % v roce 2021 na 111,8 % průměrné mzdy v ČR za loňský rok) jsme se rozhodli zmapovat postoje učitelů a dalších pedagogických i nepedagogických pracovníků k vyhlášení stávkové pohotovosti a případné následné stávce ve školách a školských zařízeních...

Návrh stávkových požadavků:

1) Žádáme, aby vláda v roce 2024 splnila své programové prohlášení - 130 % průměrné hrubé mzdy v ČR pro učitele, a to bez ohledu na skutečnost, zda bude nebo nebude schválena novela zákona o pedagogických pracovnících a školského zákona.

2) Požadujeme revizi inkluzivního vzdělávání.

3) Žádáme o neschválení pozměňovacího návrhu poslanců z pěti koaličních stran k novele školského zákona, který omezuje garanci financí na platy z pedagogických pracovníků výhradně na učitele. Požadujeme schválení původního textu příslušného paragrafu, jak prošel školskou tripartitou i vládou, který obsahuje přesný postup, že se finance na platy pedagogických pracovníků vypočítají jako 1,404násobek průměrné hrubé nominální mzdy v ČR z předminulého roku.

4) Požadujeme schválení pozměňovacího návrhu, který z novely zákona o pedagogických pracovnících vypouští dekvalifikační paragraf 9a. Nesouhlasíme s principem uznávání kvalifikace učitele pracovníkům bez pedagogického vzdělání na středních školách a druhém stupni ZŠ.

5) Nesouhlasíme s rozdělením platové tabulky pro pedagogické pracovníky na dvě (pro učitele a pro ostatní pedagogy "nižší kategorie").

6) Požadujeme snížení rozsahu přímé pedagogické činnosti těm pedagogickým pracovníkům, kteří vykonávají specializované činnosti či jiné časově náročné fuknce (nebo navýšení příplatků za ně).

7) Požadujeme změny v zařazování pedagogických pracovníků do platových stupňů a tříd.

8) Požadujeme navýšení financí na platy nepedagogických pracovníků škol.

Poznámka: Vyplněním tohoto dotazníku se rozhodně nezavazujete stávkovat nebo se aktivně zapojit do organizování stávkové pohotovosti. V tuto chvíli jen mapujeme vaše názory. Vycházíme z ankety ve facebookové skupině Pedagogické komory, z. s., kde vyhlášení stávkové pohotovosti a následné stávky podpořilo 70 % respondentů...

• Stávková pohotovost mimo kolektivní vyjednávání (právní výklad)

Pedagogická komora, z. s.
www.pedagogicka-komora.cz

Jak hlasovali poslanci o navýšení školského rozpočtu na rok 2023

V tomto rozcestníku naleznete informace, jak hlasovali jednotliví poslanci o pozměňovacích návrzích k zákonu o státním rozpočtu ČR na rok 2023. Vybíráme pouze ty, které se týkají školství (kapitola 333 MŠMT). Všechny pozměňovací návrhy, které podali opoziční poslanci, byly zamítnuty. Všechny pozměňovací návrhy poslanců za vládní koalici byly schváleny. Ministr školství Vladimír Balaš byl z této schůze Poslanecké sněmovny omluven (nehlasoval). Exministr školství Petr Gazdík se u většiny opozičních pozměňovacích návrhů zdržel hlasování, což má stejné důsledky jako hlas proti. Pedagogická komora, z. s., podpořila všechny pozměňovací návrhy, které navyšovaly školský rozpočet.

• Přehled všech podaných pozměňovacích návrhů k zákonu o státním rozpočtu ČR na rok 2023 (viz tabulka)

Neschválené pozměňovací návrhy: 

• J. Berkovcová (ANO): Dorovnání chybějících financí na stávající úvazky asistentů pedagoga (1,1 mld. korun) - o PN se nehlasovalo, protože poslanci hlasovali o jiném PN ve stejném znění, který předložili koaliční poslanci o 14 dní později...
  
• J. Berkovcová (ANO): Navýšení financí na platy učitelů a dalších pedagogických pracovníků  (4,3 mld. korun) - většina koaličních poslanců (včetně Petra Gazdíka) hlasovala proti
• Z. Kettner (SPD): Dorovnání ONIV na úroveň roku 2021 včetně valorizace (1 mld. korun) - většina koaličních poslanců hlasovala proti
  
• Z. Kettner (SPD): Navýšení financí na platy nepedagogických pracovníků (1 mld. korun) - většina koaličních poslanců hlasovala proti
• K. Rais (ANO): Navýšení financí na platy akademických pracovníků - t.j. učitelé na vysokých školách (1,43 mld. korun) - většina koaličních poslanců hlasovala proti
• M. Novák (ANO): Navýšení financí na protidrogovou prevenci (50 milionů korun) - většina koaličních poslanců hlasovala proti
• M. Novák (ANO): Navýšení financí na prevenci kriminality (95 milionů korun) - většina koaličních poslanců hlasovala proti
• K. Sládeček (SPD): Přesun financí z podpory inkluzivního vzdělávání ve prospěch speciálních škol (4 mld. korun) - pro hlasovali výhradně poslanci SPD
  

Schválené pozměňovací návrhy: 

• M. Výborný (KDU-ČSL): Dorovnání chybějících financí na stávající úvazky asistentů pedagoga (1,1 mld. korun) - pro hlasovala většina poslanců opozice i koalice
• R. Zajíčková (ODS): Navýšení financí na platy pracovníků České školní inspekce (20 milionů korun) - pro hlasovala většina poslanců opozice i koalice
• V. Kovářová (STAN): Navýšení financí na školní obědy pro žáky ZŠ zdarma (40 milionů korun) - pro hlasovala většina poslanců opozice i koalice