Zveřejňujeme odkaz na soubor ke stažení s videozáznamem z on-line setkání ministra školství Mikuláše Beka s řediteli základních škol, které se uskutečnilo 21. 11. 2023 prostřednictvím MS Teams, a odpovědi z MŠMT na dotazy ředitelů škol, které položili v chatu.
PHmax je přece navázán na počet tříd a žáků. Jakmile začnou klesat počty žáků, klesne i PHmax. Nyní je v návrhu ne zastavení růstu, ale nekoncepční a hrůzné snížení počtu odučených hodin.
Momentálně je situace taková, že počty žáků na veřejných ZŠ klesají, stejně tak souhrnná hodnota PHmax, ale počty odučených hodin a úvazky přesto rostou.
V praktické škole dvouleté při počtu 6 žáků nebudeme mít ani počet hodin závazných podle RVP, tj 32 hodin. Je jich v návrhu pouze 28. 6 žáků se středně těžkým mentálním postižením už není žádný malý počet. Jak máme zajistit výuku těch 4 nepodpořených hodin?
MŠMT při přípravě prvního návrhu vycházelo z údajů ze sběru dat, které školy poskytují. Konečný návrh nařízení vlády ke stanovení maximálního počtu vyučovacích hodin (PHmax) bude ještě modifikován v reakci na připomínky z mezirezortního připomínkového řízení. Jednotlivá pásma
s počty žáků budou znovu posouzena.
Malé obce si školu prostě nebudou moct dovolit.
V žádném případě nechceme rušit malé školy ani zhoršovat místní dostupnost vzdělávání. V budoucnu chceme vytvářet podmínky pozitivně motivující školy k integraci do větších celků, které by umožňovaly lépe sdílet některé provozní náklady. Existující svazkové školy dokazují, že se jedná
o funkční model.
Takže my nebudeme řídit školníky, uklízečky a kuchařky? Budou k nám pouze docházet? Ta poslední položka – přesun na zřizovatele – to je myšleno jak proboha? Že kuchařka bude zaměstnancem úřadu?
Současný systém financování nepedagogických pozic z centra, tedy prostřednictvím MŠMT, se nejeví jako optimální. Každá škola organizuje provoz jídelen a dalších podpůrných služeb trochu jinak a v jiném místním kontextu. Smysluplným řešením může být převedení financování těchto služeb na
zřizovatele škol, kteří mají detailní znalost potřeb jimi zřizovaných organizací, což předpokládá i Strategie 2030+.
Takto závažná změna by každopádně byla možná pouze po dohodě se zřizovateli a nutně podmíněna změnami nastavení v rozpočtovém určení daní. Ministerstvo školství zahájilo konzultace se zástupci zřizovatelů, nelze předpokládat, že by ke změně došlo dříve než v roce 2025. Organizační detaily nebyly dosud předmětem žádného jednání, je ale málo pravděpodobné, že by nepedagogičtí zaměstnanci nebyli v pracovněprávním vztahu ke škole či školskému zařízení.
Dofinancování platů je nutné, když v platových tabulkách pro tyto zaměstnance jsou částky pod minimální mzdou.
V současnosti bohužel neexistuje ve vládní koalici shoda na příslušné úpravě platových tabulek.
Ve velkém tu funguje diferenciace škol. Naše malá škola má velké procento žáků se SVP, škola v blízkosti, která má "ty správné žáky" a má jich hodně, dostane parametrizací víc asistentů, ale žáky se SVP ze svého obvodu si nevezme.
Finální návrh parametrizace AP bude předmětem dalších jednání, v systému předpokládáme existenci opravného mechanismu umožňujícího navýšení úvazků asistentů pedagoga ve specifických případech.
S jakým % navýšením se počítá v rozpočtu 2024 u normativů pro soukromé ZŠ?
Odpovídajícím růstu jednotkových výdajů ve veřejných ZŠ v roce 2023. Je to dáno zákonem č. 306/1999 Sb.
Ve které oblasti se tedy projeví 4 miliardy navíc? Proběhlo spoustu argumentů, kde je potřeba dělat úspory, ale stejný rozpočet chápu jako zachování platů i úvazků na stejné úrovni. Rozpočet má být posílen o 4 miliardy, ale z výdajů musíme šetřit. Prosím o jednoduché vysvětlení.
Vláda dosud o rozdělení dodatečných 4 mld. Kč nejednala, předběžně se ale počítá s 1 mld. na posílení rozpočtu veřejných vysokých škol, zbývající 3 mld. by měly sloužit k navýšení prostředků na platy nepedagogických zaměstnanců.
