Materiál MŠMT ke školskému rozpočtu na rok 2024

Zveřejňujeme materiál Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy ke kapitole 333 MŠMT návrhu zákona o státním rozpočtu ČR na rok 2024, který sloužil jako podklad při posledním jednání školské tripartity. 

Hlavní rozpočtově nezabezpečené oblasti pro rok 2024: "Nepedagogičtí zaměstnanci: Aktuálně nezabezpečeno 17 tis. míst v porovnání s rokem 2023"

• MŠMT: Rozpočet kapitoly MŠMT na rok 2024

HLAVNÍ ROZPOČTOVĚ NEZABEZPEČENÉ OBLASTI PRO ROK 2024:

Kapitola školství v návrhu zákona o státním rozpočtu ČR na rok 2024

Návrh zákona o státním rozpočtu ČR na rok 2024 počítá s navýšením kapitoly 333 MŠMT oproti roku 2023 o 3,9 miliardy korun na celkových 268 968 969 809 Kč, což je o pouhých 1,5 % více než v předchozím roce.

• Návrh zákona o státním rozpočtu ČR na rok 2024
• Ukazatele kapitoly 333 Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy (str. 32 a 33)

Školství vládní prioritou není

Vláda schválila návrh státního rozpočtu na rok 2019. Výdaje na školství mají činit 195,7 miliardy korun. Podle vlády je to důkazem, že je školství její prioritou. Pedagogická komora s touto interpretací nesouhlasí.

„Ministerstvo školství uvádí, že výdaje na školství budou rekordní, ale to je obvyklé – suma peněz, která jde na danou oblast, je většinou vyšší, než byla loni,“ upozorňuje prezident pedagogické komory Radek Sárközi, „školství se odrazilo ode dna, ale prioritou stále není, to by muselo dostat o desítky miliard více.“

Z mezinárodních srovnání vyplývá, že čeští učitelé mají nejnižší platy vzhledem k ostatním vysokoškolsky vzdělaným zaměstnancům v EU, jejich výše činí pouhých 60 %. Ve výdajích na školství vzhledem k hrubému domácímu produktu je Česká republika na chvostu OECD. Nejlépe na tom byla ČR v roce 2011 s 4,3 % HDP pro školství, nejhůře v roce 2016 s pouhými 3,7 % (průměr EU i OECD je přes 5 % HDP). Výdaje na pomůcky a učebnice dlouhodobě stagnují a jsou násobně nižší než v sousedních zemích. V roce 2018 se průměrné mzdy v zemi přiblíží průměrným platům učitelů, takže se opět vzdálí slib z roku 2003, že učitelé budou pobírat 130 % průměrných mezd v ČR.

MŠMT sděluje, že v roce 2019 vzrostou tarifní platy učitelů o 15 %, ale ministr školství Robert Plaga vždy uvádí, že vzrostou pouze o 10 % a že 5 % půjde na netarifní část platů. (Poznámka: Po upozornění J. Wagnera z Pedagogické komory MŠMT tiskovou zprávu opravilo.) Dosavadní zkušenosti ukazují, že se těchto 5 % nemusí k učitelům vůbec dostat. Příkladem může být situace z loňska, kdy se v listopadu tarify zvýšily o 15 %, ale ostatní složky platu se snižovaly, nebo byl dokonce školám snížen limit zaměstnanců (ředitelé škol museli snižovat úvazky nebo propouštět).

Z pedagogických pracovníků jsou na tom nejhůře učitelky mateřských škol a vychovatelky školních družin, jejichž tarifní plat je hluboko pod průměrnou mzdou. Ani platy ředitelů škol neodpovídají náročnosti jejich práce a zodpovědnosti, kterou mají, proto se stále častěji hlásí do konkurzů na ředitele jen jeden zájemce.

„Důsledkem dlouhodobého podfinancování je, že ředitelé škol marně shánějí učitele určitých aprobací, takže výuka probíhá stále častěji neaprobovaně, nebo že školy musejí přijímat nekvalifikované zaměstnance,“ uvádí Radek Sárközi.

Pedagogická komora, z.s.
www.pedagogicka-komora.cz

České školství je dlouhodobě podfinancované

V současné době hlasují poslanci o podobě státního rozpočtu na rok 2018. Pedagogická komora podporuje navýšení kapitoly školství, které je dlouhodobě podfinancované. Tato skutečnost má negativní dopady na kvalitu vzdělávání – školy nemají peníze na pomůcky a nové moderní učebnice, chybějí finanční prostředky na nákup výpočetní techniky, výukový software a konektivitu škol, v řadě oblastí ředitelé marně shánějí kvalifikované učitele, ve školách chybí pomocný personál (psychologové, speciální pedagogové, asistenti, sociální pedagogové, administrativní síly…), platy učitelů jsou stále nejnižší v EU, výdajů na školství v poměru k HDP trvale od roku 2011 klesá.

„Kvalita školství rozhoduje o budoucí prosperitě a konkurenceschopnosti našeho státu, každá investice do vzdělávání se násobně vrátí, nelze na něm šetřit bez negativních důsledků pro celou společnost,“ upozorňuje prezident spolku Pedagogická komora Radek Sárközi.

V roce 2011 činily výdaje ze státního rozpočtu na školství 4,3 % HDP, v roce 2016 pouhých 3,7 % HDP – průměr zemí EU je přitom 5,1 % HDP. Aby se Česká republika dostala na průměr EU, musel by se školský rozpočet navýšit o 38 %. Více informací obsahuje tato tabulka.

Poměr platů učitelů na 2. stupni ZŠ vůči platům jiných vysokoškolsky vzdělaných zaměstnanců činil v ČR 55 %, což je nejnižší podíl ze všech zemí OECD a EU. Průměr OECD činí 85 % a EU 86 %. Například v sousedním Polsku je to 83 %. Aby se platy českých učitelů dostaly na průměr EU, musely by vzrůst o 56 %. Viz tento článek.

V zemích EU je průměrný nárůst platu učitele po 15 letech praxe skoro 38 %, v ČR pouhých 7 %. Zatímco v zemích EU je průměrný počet žáků na jednoho učitele 14 až 17, v ČR činí 19 až 22 žáků. Čeští učitelé tudíž musejí pracovat v početnějších třídách než jejich kolegové v EU. Podrobné údaje naleznete v tomto příspěvku.



ČR vydává na vzdělávání pouze 8,0 % celkových veřejných výdajů, přičemž průměr OECD činí 11,2 % a průměr EU je 9,9 %. Ze sousedních zemí vydává měně jen Maďarsko (6,8 %), ostatní dávají více: Slovensko (8,7 %), Německo (9,5 %), Polsko (9,3 %). Aby se ČR dostala na průměr OECD, musela by zvýšit tyto výdaje o 40 %.

Česká republika vydává na nevysokoškolské vzdělání jeden z nejnižších podílů veřejných výdajů a HDP v rámci EU i OECD. Zatímco průměr OECD je 3,4 %, ČR vydává pouze 2,5 %, což je téměř o třetinu méně. Méně vydává pouze Maďarsko (2,3 %). Aby se ČR dostala na průměr OECD, musela by zvýšit tyto výdaje o 36 %.

Pedagogická komora je největším spolkem v českém školství. Sdružuje přes 1.600 pedagogů (učitelů, ředitelů a dalších pedagogických pracovníků). Jejím hlavním cílem je zlepšit pracovní podmínky všech pedagogů.

Pedagogická komora, z.s.
www.pedagogicka-komora.cz

Výdaje na školství v poměru k HDP posledních 6 let klesají...

Výdaje na školství v poměru k HDP posledních 6 let postupně klesaly z 4,3 % (2011) na 3,7 % (2016). Přestože HDP rostl, u školství se to neprojevilo ani v absolutních částkách. Výdaje na školství v roce 2011 a 2016 byly prakticky totožné... V roce 2014 činily průměrné výdaje na školství za celou Evropskou unii 5,1 % HDP. Aby se Česká republika dostala na průměr EU, musely by se školský rozpočet navýšit o 38 %.

Zdroj pro ČR: http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolstvi-v-cr/statistika-skolstvi/vyvojova-rocenka-skolstvi-2006-07-2016-17
Zdroj pro EU: http://appsso.eurostat.ec.europa.eu/nui/show.do?dataset=educ_uoe_fine06&lang=en

České školství v mezinárodním kontextu – statistická data

Poměr platů učitelů na 2. stupni ZŠ vůči platům obdobně vzdělaným (VŠ) v dané zemi
ČR vykazuje nejnižší podíl ze všech zemí OECD a EU, pro které je poměr uveden, a to na úrovni 55 %. Průměr OECD je 85 % a EU je 86 %. Slovensko, druhé nejhorší, má  61 %, Německo 98 %, Rakousko 87 %, Maďarsko 71 %, Polsko 83 %. Aby se platy českých učitelů dostaly na průměr EU, musely by vzrůst o 56 %...

Veřejné výdaje na vzdělávání celkově jako podíl na celkových veřejných výdajích
ČR vydává 8,0 %, přičemž průměr OECD je 11,2 % a průměr EU je 9,9 %. V rámci OECD vydávají méně již jen Slovinsko (7,5 %), Itálie (7,3 %) a Maďarsko (6,8 %). Ostatní sousední země vydávají více: Slovensko (8,7 %), Německo (9,5 %), Polsko (9,3 %). Aby se ČR dostala na průměr OECD, musela by zvýšit tyto výdaje o 40 %.

Veřejné výdaje na neterciální vzdělávání jako podíl na HDP
Česká republika vydává na nevysokoškolské vzdělání jeden z nejnižších podílů veřejných výdajů a HDP v rámci EU i OECD. Zatímco průměr OECD je 3,4 %, ČR vydává pouze 2,5 %, což je téměř o třetinu méně. Méně vydává pouze Maďarsko (2,3 %). Aby se ČR dostala na průměr OECD, musela by zvýšit tyto výdaje o 36 %.

Více informací naleznete zde: https://drive.google.com/open?id=0B6ir-4sFpVqOUER5UC01UkY3cVk