pátek 20. ledna 2023

Novela zákona o pedagogických pracovnících v médiích

V tomto rozcestníku naleznete ohlasy na novelu zákona o pedagogických pracovnících v médiích. Novela prošla prvním čtením v Poslanecké sněmovně. Až do druhého čtení mohou poslanci podávat své pozměňovací návrhy k ní. Hlasovat se o nich bude ve třetím čtení. Proti některým změnám v novele se postavil spolek Pedagogická komora, Asociace děkanů pedagogických fakult a nově i rektoři vysokých škol.

pondělí 9. ledna 2023

Etický kodex učitele a Učitelská platforma

V tomto rozcestníku naleznete odkazy na informace o praktikách vedení Učitelské platformy, z. s., při vzniku Etického kodexu učitele... Informace ředitele školy Marka Adlera postupně zveřejnil web Pedagogické.info. M. Adler byl následně ze spolku Učitelská platforma vyloučen (zřejmě v rozporu s platnou legislativou).



úterý 13. prosince 2022

Aktuální téma: Stanoviska k novele zákona o pedagogických pracovnících

Poslanecká sněmovna by měla v pátek 16. 12. 2022 začít projednávat v prvním čtení novelu zákona o pedagogických pracovnících. V minulém volebním období proti novele vystoupilo 9 školských organizací a řada pedagogických osobností formou společného prohlášení, které kritizovalo změnu ohledně deprofesionalizace povolání učitele. Tato změna je součástí i aktuální verze novely... Shromáždili jsme odkazy na stanoviska a články k novele.


 

Negativní stanovisko k novele zákona o pedagogických pracovnících

Pedagogická komora, z. s., vydává stanovisko k novele zákona o pedagogických pracovnících. Aktuální znění novely je v zásadních změnách takřka shodné s návrhem, který nebyl Poslaneckou sněmovnou přijat v minulém volebním období. Naše stanovisko je tudíž opět negativní.


V roce 2017 nebyla schválena komplexní novelizace zákona o pedagogických pracovnících, a to i na základě petice proti kariérnímu řádu, kterou podepsalo více než 21.000 signatářů (senátní i původní poslanecká verze byly zamítnuty Poslaneckou sněmovnou). Roku 2021 nebyla přijata komplexní novelizace zákona o pedagogických pracovnících, protože se řada školských organizací postavila proti v ní navrhované deprofesionalizaci povolání učitele (senátní verze nebyla do konce volebního období Poslanecké sněmovny projednána). Přestože od roku 2015 (7 let) nedošlo ke změně zákona, nemělo to žádné negativní dopady na kvalitu vzdělávání. Z tohoto pohledu se jeví aktuální znění zákona jako vyhovující a není třeba ho měnit.

pondělí 12. prosince 2022

Etický kodex učitele vznikal zcela netransparentně a za zády učitelů

Vedení spolku Pedagogická komora se distancuje od Etického kodexu učitele, který byl představen při tiskové konferenci na Ministerstvu školství, mládeže a tělovýchovy. Tento text vznikal zcela netransparentně. Participace organizací sdružujících přímo učitele byla minimální. Vzniklý dokument nemá ani základní kvality, které by měly etické kodexy mít. Jedná se navíc o čistě deklaratorní text, protože jeho dodržování nelze nijak vymáhat.

„Profesní etický kodex má smysl pouze tehdy, pokud ho vydá příslušná profesní komora, která nad jeho dodržováním následně bdí,“ upozorňuje Radek Sárközi, prezident spolku Pedagogická komora.

Například Česká lékařská komora má svůj etický kodex a zároveň etickou komisi. Jejím prostřednictvím se mohou pacienti domáhat nápravy neetického jednání lékařů. Na rozdíl od kodexu pro lékaře je zveřejněný text Etického kodexu učitele ne příliš povedeným slohovým cvičením plným obecných frází, jejichž případné porušení ani není možné identifikovat. Pro srovnání uvádíme citace z obou kodexů:

• „Úkolem lékaře je chránit zdraví a život…“
• „Lékař má znát zákony a závazné předpisy platné pro výkon povolání a tyto dodržovat.“
• „Každý lékař je povinen v případech ohrožení života a bezprostředního vážného ohrožení zdraví neodkladně poskytnout lékařskou pomoc.“

• „Učitel přijímá odpovědnost za sebe a svět…“
• „Učitel pracuje udržitelně…“
• „Učitel propojuje vzdělávání ve škole s volnočasovými zájmy žáka…“


Z uvedených organizací, které na Etickém kodexu učitele pracovaly, sdružuje přímo učitele pouze jedna. Spolků sdružujících učitele působí v ČR více než 100. Učitelské spolky nebyly k tvorbě etického kodexu přizvány. Ke kodexu se nepřihlásily ani školské odbory. Mezi zapojenými organizacemi najdeme spolek rodičů, spolek studentů středních škol, sdružení organizací volnočasových aktivit mládeže nebo Ekumenickou radu církví.

„Učitelé to na sociálních sítích komentují rozhořčenými slovy: zase se rozhoduje o nás bez nás,“ říká Radek Sárközi, „i řadoví členové Učitelské platformy byli seznámeni s hotovým textem poprvé až na tiskové konferenci jako všichni ostatní.“

Členové organizací zapojených do tvorby kodexu nedostali příležitost o výsledném textu hlasovat. Před zveřejněním kodexu neproběhlo žádné veřejné připomínkové řízení. Příprava etického kodexu učitele tak proběhla naprosto netransparentně a neeticky. Nepravdivá je i informace na webu Učitelské platformy ke kodexu, kde se uvádí: „Etický kodex pro učitele je výsledkem konsenzu Asociace děkanů pedagogických fakult, České rady dětí a mládeže, České školní inspekce ČR, Českou středoškolskou unií, Ekumenickou radou církví, Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy, zastoupení OSN, spolku Otevřeno, Stálé konferenci asociací ve vzdělávání, Učitelské platformy, organizace Učitel naživo, Unie školských asociací ČR – CZESHA, Unie rodičů ČR a spolku Začni učit!“

„Ve skutečnosti na kodexu uvedené organizace nepracovaly, tvořily ho jen osoby uvedené v tiskové zprávě,“ upozorňuje Janek Wagner, viceprezident Pedagogické komory, z. s., „podle všech dostupných indicií řada z nich neměla ani mandát za svou organizaci cokoliv schvalovat.“

Z rychlé víkendové ankety ve facebookové skupině spolku Pedagogická komora vyplývá, že 92 % respondentů hodnotí text Etického kodexu učitelů negativně, kladné hodnocení získal pouze od 6 %. Do ankety se zapojilo celkem 1 177 pedagogů.

„Toto opravdu nelze hodnotit jako výsledek konsenzu, spíše to působí, že se velmi úzká skupina aktivistů rozhodla vnutit všem učitelům svůj úzký pohled na profesní etiku,“ hodnotí výsledky ankety Radek Sárközi.

Etické kodexy ve školství nejsou novinkou. Mají je některé školy i organizace pedagogů. Nelze ovšem publikovat jakýsi obecný text etického kodexu bez vazby na konkrétní organizaci, která dohlíží, zda ho členové naplňují a řeší podněty v případě jeho porušení. Vlastní etický kodex nemá ani spolek Učitelská platforma.

„Správným postupem by bylo nejprve schválit zákon o ustavení profesní komory pedagogických pracovníků, jak je tomu v případě advokátů, architektů, lékařů a dalších profesí,“ říká Janek Wagner, který je zároveň členem poradního týmu ministra školství, „až následně by měl vzniknout konsensuální etický kodex - tvořit ho v utajení a bez široké diskuze učitelů, jak to udělal spolek Učitelská platforma, považuji za zcela nepřijatelné.“


Markéta Emmer Illová (učitelka ZŠ): „Etický kodex obsahuje formulaci “UČITEL PŘIPRAVUJE DĚTI NA ŽIVOT VE STÁLE SE MĚNÍCÍM SVĚTĚ A SOUSTAVNĚ ZVYŠUJE JEJICH DIGITÁLNÍ KOMPETENCE. Učitel klade důraz na etické chování v digitálním prostředí, jde příkladem a dodržuje profesní standardy i v online světě.“ Tento bod je v rozporu se všemi rámcovými vzdělávacími programy, které jsou závazné. V RVP ZV je uvedeno sedm klíčových kompetencí, které máme u žáků rozvíjet, nelze z nich vytrhnout pouze jednu a ostatní opominout.“

Natália Toflová (ředitelka MŠ): „Zdá se mi, že se při tvorbě etického kodexu zcela zapomnělo na učitelky mateřských škol. Mezi jmény jeho spoluautorů nevidím žádného pracovníka mateřské školy. Je to zase o nás bez nás…“

Radek Sárközi: „Velice oceňuji, že ministr školství Vladimír Balaš při našem jednání uvítal můj návrh na vznik Pedagogické komory ze zákona. Určitě by se tím zvýšila prestiž učitelů, kdyby se zařadili mezi profese, které již takovou komoru mají.“

Zdroje:

• Učitelská platforma: Etický kodex učitele
• MŠMT: Učitelé mají nový etický kodex, který reaguje na výzvy 21. století
• Marek Adler (Učitelská platforma, z. s.): Vyjádření k Etickému kodexu učitele
Etický kodex České lékařské komory
• Zuzana Růžičková: Proč vznikl učitelský kodex bez učitelů?
• Jana Karvaiová: Pod rouchem beránčím čert se skrývá

Pedagogická komora, z. s.


 

středa 7. prosince 2022

Finance na listopadové výplaty

Radek Sárközi, prezident spolku Pedagogická komora, oslovil jednotlivé kraje s dotazem ohledně financí na listopadové výplaty pro zaměstnance škol. Z některých škol jsme totiž obdrželi informaci, že ředitelům peníze nepřišly. Ze zaslaných odpovědní vyplývá, že MŠMT odeslalo na kraje finanční prostředky k 15. 11. 2022 s informací, že je školám je mají zaslat nejpozději 9. 12. 2022. Ovšem některé školy mají pravidelný výplatní termín dříve... Kdy odešly z krajů peníze školám, naleznete zde (informace průběžně doplňujeme):

  • Jihomoravský kraj: 18. 11. 2022
  • Královéhradecký kraj: 22. a 24. 11. 2022
  • Hl. m. Praha: 23. až 28. 11.2022
  • Pardubický kraj: 25. a 28. 11. 2022
  • Liberecký kraj: 28. a 30. 11. 2022
  • Moravskoslezský kraj: 28. a 30. 11. 2022
  • Vysočina a Olomoucký kraj: 29. 11. 2022
  • Jihočeský kraj: 30. 11. 2022
  • Ústecký kraj: 1. 12. 2022
  • Karlovarský kraj: 2. 12. 2022
  • Zlínský kraj: 5. 12. 2022
  • Plzeňský kraj: 6. 12. 2022
  • Středočeský kraj: 6. a 7. 12. 2022


 

čtvrtek 1. prosince 2022

Jak hlasovali poslanci o navýšení školského rozpočtu na rok 2023

V tomto rozcestníku naleznete informace, jak hlasovali jednotliví poslanci o pozměňovacích návrzích k zákonu o státním rozpočtu ČR na rok 2023. Vybíráme pouze ty, které se týkají školství (kapitola 333 MŠMT). Všechny pozměňovací návrhy, které podali opoziční poslanci, byly zamítnuty. Všechny pozměňovací návrhy poslanců za vládní koalici byly schváleny. Ministr školství Vladimír Balaš byl z této schůze Poslanecké sněmovny omluven (nehlasoval). Exministr školství Petr Gazdík se u většiny opozičních pozměňovacích návrhů zdržel hlasování, což má stejné důsledky jako hlas proti. Pedagogická komora, z. s., podpořila všechny pozměňovací návrhy, které navyšovaly školský rozpočet.

Neschválené pozměňovací návrhy: 

Schválené pozměňovací návrhy: 

pátek 25. listopadu 2022

MŠMT: Podíl praxí studia učitelství v ČR a zahraničí

Součástí Závěrečné zprávy z hodnocení dopadů regulace (RIA) k návrhu novely zákona o pedagogických pracovnících, kterou schválila vláda, jsou následující informace o podílu praxí studia učitelství v České republice a zahraničí.

MŠMT: Novela zákona o pedagogických pracovnících

MŠMT je uznávacím orgánem ve smyslu § 78 zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), ve znění pozdějších předpisů, a jako takové vydává stanovisko, respektive povolení studijním programům, jejichž absolvováním se bezprostředně naplňují odborné předpoklady pro výkon regulovaného povolání pedagogického pracovníka. Za účelem transparentního a jednotného posuzování studijních programů vysokých škol přijalo MŠMT v roce 2017 Rámcové požadavky na studijní programy, jejichž absolvováním se získává odborná kvalifikace k výkonu regulovaných povolání pedagogických pracovníků, které stanovují závazný podíl jednotlivých složek studia. Obdobně vydává MŠMT stanoviska k vzdělávacím programům v oboru vzdělání zaměřeném na přípravu učitelů mateřské školy. Obory vzdělání střední školy zaměřené na přípravu učitelů mateřské školy se řídí rámcovými vzdělávacími programy, které vydává MŠMT.

Zavedení Rámcových požadavků mimo jiné znamenalo významné zvýšení podílu praxe v rámci studia, konkrétně na min. 10 % v případě učitelství 1. stupně ZŠ a min. 8 % v případě učitelství 2. stupně ZŠ a učitelství SŠ. Velká část fakult připravujících učitele v nových akreditacích zvýšila objem praxí nad minimální hranici až k doporučenému objemu 15 % praxe pro učitelství 1. stupně ZŠ a 10 % pro učitelství 2. stupně ZŠ a učitelství SŠ. Takové zvýšení praxí je nepochybně významným posunem směrem k zapojení studentů do praxe běžnému v nejlepších evropských systémech přípravy učitelů. Fakulty, včetně “oborových” nepedagogických fakult, učinily v nových akreditacích významný krokmimo jiné také v tom, že na mnoha z nich díky zvýšení objemu praxí v nových akreditacích vznikla centra praxí a oborových didaktik. Garantované minimum objemu praxí v Rámcových požadavcích tak naplnilo svůj smysl a předpokládá se obdobné stanovení rozsahu praxe i pro vyšší odborné školy.

Stanovené minimum se stále pohybuje na spodní hranici nejlepších evropských systémů přípravy učitelů. Studenti v severských zemích jako je Švédsko nebo Dánsko nebo v západoevropských zemích jako je Portugalsko, Irsko, Belgie nebo Nizozemsko typicky tráví na praxích více času než čeští studenti. (Viz graf 2 a graf 3 níže.)

Graf 2: Minimální podíl praxí na studiu učitelství 1. stupně ZŠ v ČR a ve vybraných evropských zemích


 Graf 3: Minimální podíl praxí na studiu učitelství 2. stupně ZŠ a SŠ v ČR a ve vybraných evropských zemích 

Prostřednictvím rešerše těchto evropských systémů v rámci přípravy Reformy pregraduální přípravy učitelů byly identifikovány tři modely propojení přípravy učitelů s praxí a přístupem k praxi. 

čtvrtek 17. listopadu 2022

MŠMT: Parametrizace financování asistentů pedagoga (RIA)

Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy zpracovalo návrh novely školského zákona, který je možné připomínkovat do 28. listopadu 2022. Součástí této novely je i tzv. parametrizace financování asistentů pedagoga. Citujeme vybrané pasáže Závěrečné zprávy z hodnocení dopadů regulace podle obecných zásad (RIA) k příslušné změně zákona, které nejlépe ukazují, co je ve skutečnosti hlavním cílem novelizace - ušetřit finanční prostředky... Zároveň upozorňujeme, že RIA neobsahuje žádné výpočty, modely, predikce, parametry budoucího systému ani analýzu dostupných dat (s výjimkou jedné tabulky s počty asistentů pedagoga v posledních 3 letech, ovšem bez návaznosti na růst počtu žáků v základních školách, k němuž v těchto letech došlo). Kvůli chybějícím datům nelze reálně tuto novelu školského zákona věcně připomínkovat!

MŠMT: Návrh novely školského zákona


 Závěrečná zpráva z hodnocení dopadů regulace podle obecných zásad (RIA)

"V případě zachování současného stavu, tj. doporučování a poskytování asistentů pedagoga v běžných základních školách jako podpůrného opatření, by podle vývoje v předchozích letech docházelo k neustálému navyšování počtů asistentů pedagoga, což klade nepřiměřené nároky na státní rozpočet."

"Předkladatel se zavazuje, že po roce účinnosti navržené právní úpravy předloží Ministerstvu financí vyhodnocení přínosů a finančních úspor plynoucích z navržené optimalizace v oblasti fungování parametrizace personální podpory asistenta pedagoga."

"Maximální počet hodin pedagogické práce zabezpečované asistentem pedagoga financovaný ze státního rozpočtu bude na školu nastaven na základě několika parametrů:
- počtu běžných tříd v základní škole a jejich průměrné naplněnosti,
- podílu žáků se speciálními vzdělávacími potřebami se třetím stupněm podpůrných opatření,
- počtu tříd 1. – 3. ročníků a
- počtu tříd, v nichž se vzdělávají žáci se speciálními vzdělávacími potřebami se čtvrtým či pátým stupněm podpůrných opatření."

Poznámka: Tato informace uvedená v RIA je velmi zavádějící až manipulativní - parametry nebyly konzultovány s největšími školskými organizacemi (ČMOS PŠ, Pedagogická komora, z. s.). Naopak řada školských organizací (včetně těch, s nimiž byla parametrizace konzultována) navrhované parametry opakovaně veřejně kritizovala!

úterý 15. listopadu 2022

Pedagogická komora podporuje navýšení školského rozpočtu na rok 2023

Vedení spolku Pedagogická komora podporuje poslanecké pozměňovací návrhy, které navyšují školský rozpočet na příští rok. Vládní návrh zákona o státním rozpočtu ČR na rok 2023 bude Poslanecká sněmovna projednávat ve středu 16. listopadu. Finanční prostředky v kapitole 333 MŠMT jsou výrazně nižší, než činí závazek uvedený v programovém prohlášení vlády.

„V programovém prohlášení je napsáno, že vláda udrží platy pedagogických pracovníků na úrovni 130 % průměrné mzdy v České republice, ve skutečnosti ale v příštím roce poklesnou na 110 %,“ upozorňuje Radek Sárközi, prezident spolku Pedagogická komora, „v tuto chvíli již není jiná možnost nápravy, než schválit poslanecké pozměňovací návrhy, které dodatečně navyšují státní rozpočet na rok 2023.“

Poslankyně Jana Berkovcová a Margita Balaštíková navrhují navýšit finance na platy učitelů o další 4,3 miliardy korun. Částkou 1,1 miliardy korun navíc chtějí dorovnat chybějící prostředky na podpůrná opatření v rámci inkluzivního vzdělávání. Pokud nebude toto navýšení schváleno, hrozí v příštím roce propuštění více než 2 000 asistentů pedagoga.

Poslanec Zdeněk Kettner navrhuje dorovnat finanční prostředky na ostatní neinvestiční výdaje na úroveň roku 2021. Jedná se o 1 miliardu korun navíc oproti rozpočtu, který připravila vláda. Z ONIV hradí školy například učebnice a pomůcky pro žáky, plavecký výcvik dětí nebo prvních 14 dní náhrad v případě nemoci zaměstnanců. Na platy nepedagogických pracovníků škol by podle pozměňovacího návrhu Zdeňka Kettnera mělo jít o 1 miliardu korun více.

Poslanci Karel Rais a Ivo Vondrák navrhují zvýšit finance na platy akademických pracovníků vysokých škol o 1,43 miliardy korun, aby si udržely konkurenceschopnost vůči platům učitelů v regionálním školství.

„Za Pedagogickou komoru podporujeme všechny poslanecké pozměňovací návrhy, které dodatečně navyšují finanční prostředky pro školství na rok 2023,“ shrnuje Radek Sárközi.

Programové prohlášení vlády:

„Důležitým úkolem koaliční vlády je získat pro školství více finančních prostředků tak, aby veřejné výdaje na vzdělávání a školské služby odpovídaly v poměru k HDP alespoň úrovni průměru zemí OECD.“

„Garantujeme kvalitní platové ohodnocení pedagogických pracovníků a udržíme jejich platy na úrovni 130 % průměrné hrubé měsíční mzdy.“


Zdroje:

Návrh zákona o státním rozpočtu ČR na rok 2023 (včetně poslaneckých pozměňovacích návrhů)

• MŠMT: Prezentace ke školskému rozpočtu na rok 2023

Státní rozpočet 2023 (kapitola 333 MŠMT)

Programové prohlášení vlády

Školám chybí finance na pomůcky pro žáky. Dostaly na ONIV o miliardu korun méně než v loňském roce

Pedagogická komora, z. s.
www.pedagogicka-komora.cz


 

sobota 12. listopadu 2022

NPI: Členové pracovních skupin (revize RVP ZV)

Radek Sárközi, prezident spolku Pedagogická komora, zaslal Národnímu pedagogickému institutu ČR žádost o informace podle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím. Cílem žádosti bylo podpořit transparentnost procesu velké revize Rámcového vzdělávacího programu pro základní vzdělávání, která aktuálně probíhá. Požadavek zněl na zveřejnění jmen členů jednotlivých pracovních skupin NPI ČR, kteří pracují na revizi RVP ZV. Pracovní skupiny jsou tvořeny kmenovými členy a oponenty, kteří byli jmenováni na základě výběrového řízení (mají uzavřenu DPP s NPI) a členy širší pracovní skupiny (další zájemci o spolupráci).

Vedle těchto pracovních skupin existuje expertní panel MŠMT, jehož členy jmenoval ministr školství Robert Plaga. Výstupem expertního panelu je dokument Hlavní směry revize RVP ZV, který aktuálně prochází schvalovacím procesem (připomínkování NPI, ČŠI, MŠMT).

Další informace k revizím rámcových vzdělávacích programů naleznete na webu Pedagogické komory a na webu Pedagogické.info.

čtvrtek 10. listopadu 2022

MŠMT: Institucionalizace asistentů pedagoga (návrh novely školského zákona)

Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy zpracovalo návrh novely školského zákona, který je možné připomínkovat do 28. listopadu 2022. Součástí této novely je i tzv. parametrizace financování asistentů pedagoga. Citujeme příslušnou část důvodové zprávy. Ta překvapivě neobsahuje žádná data ohledně asistentů pedagoga a podpůrných opatřeních ani jejich analýzu. Chybí v ní i konkrétní parametry chystané institucionalizace asistentů pedagoga, bez nichž nelze posoudit, zda půjde o změnu pozitivní či negativní. Argumentace, proč se změna navrhuje, je velmi vágní. Není specifikováno, v čem přesně má dojít ke snížení administrativy (například které administrativní kroky se ruší a které zůstávají zachovány). Chybí informace k financování úvazku asistenta pedagoga na původní škole, pokud žák s podpůrným opatřením 4 nebo 5 stupně odejde na jinou školu v průběhu roku. Nedořešena zůstává i řada dalších problémů. Reálně tudíž nelze tento návrh kvůli nedostatku podrobnějších informací odborně připomínkovat...

DŮVODOVÁ ZPRÁVA

Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 563/2004 Sb., o pedagogických pracovnících a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů

OBECNÁ ČÁST, kapitola A
Institucionalizace asistentů pedagoga

sobota 29. října 2022

MŠMT: Prezentace ke školskému rozpočtu na rok 2023

Na posledním jednání školské tripartity představili pracovníci MŠMT hlavní body návrhu rozpočtu na rok 2023. Platy pedagogických pracovníků nominálně vzrostou o 4 %, ale kvůli vysoké inflaci (aktuálně 17 %) dojde k jejich reálnému poklesu. Platy nepedagogických pracovníků, které jsou blízko minimální (zaručené) mzdě, se v roce 2023 nezvýší vůbec.

Z prezentace vyplývá, že v příštím roce klesnou platy pedagogických pracovníků na úroveň roku 2019. Platy učitelů (včetně ředitelů škol) budou ve výši 117 % průměrné mzdy v ČR (v roce 2021 to bylo 126 %). Platy pedagogických pracovníků (včetně školních psychologů a speciálních pedagogů, vychovatelek školních družin nebo asistentů pedagoga) se propadnou na 110 % průměrné mzdy v ČR (v roce to bylo 119 %). Vláda se přitom ve svém programovém prohlášení zavázala, že platy pedagogů zachová na úrovni 130 % průměrné mzdy v ČR (tomuto cíli se v roce 2023 vzdálí ještě více než letos).

MŠMT informuje, že některé položky rozpočtu nejsou zabezpečeny. Chybí finance na zajištění podpůrných opatření (asistenti pedagoga) ve výši 1,7 miliard korun a na část podpory ukrajinských dětí/žáků (například ukrajinští asistenti). O snížení ostatních neinvestičních výdajů (ONIV) vůči roku 2021 o 857 milionů korun jsme informovali v předchozím článku. 

HLAVNÍ ROZPOČTOVĚ NEZABEZPEČENÉ OBLASTI PRO ROK 2023

Podpůrná opatření v regionálním školství
- 1,1 mld. Kč (2,2 tis. míst) ve veřejném školství – bude nutno řešit na úkor nepedagogické práce
- 0,6 mld. Kč v neveřejném školství

Ukrajinské děti, žáci a studenti – z části nepochybně zahrnuty ve "výkonech", ale zcela nezabezpečeni
např. ukrajinští asistenti pedagoga

ONIV
- Uplatňován požadavek na posílení o 0,65 mld. Kč (v r. 2022 převody z platů už za více než 0,5 mld. Kč na náhrady za nemoc)

pátek 28. října 2022

Státní rozpočet 2023 (kapitola 333 MŠMT)

Ministerstvo školství zpracovalo materiál k vládnímu návrhu zákona o státním rozpočtu ČR na rok 2023 (kapitola 333 MŠMT).

V roce 2022 došlo ke skokovému snížení ostatních neinvestičních výdajů veřejným školám oproti roku 2021. Rozpočet na rok 2023 počítá jen s mírným navýšením ONIV, které vychází především z vyššího počtu dětí a žáků. Oproti roku 2021 půjde v roce 2023 na ONIV o 857 637 479 Kč méně. Viz následující výpočet Pedagogické komory:

Ostatní neinvestiční výdaje veřejných škol:

ONIV 2021: 3 488 006 447 Kč
ONIV 2022: 2 493 006 447 Kč
ONIV 2023: 2 630 368 968 Kč

Regionální školství (str. 24 až 32)

"Oproti schválenému rozpočtu RgŠ na rok 2022 je celkový navržený rozpočet běžných výdajů RgŠ na rok 2023 zvýšen o 12 924 000 000 Kč, tj. o 6,91 %. Zvýšení mandatorních výdajů z toho činí 3,91 %. V RgŠ ÚSC se jedná o nárůst počtu pedagogických pracovníků ve školách a školních družinách vlivem růstů výkonů a dělení hodin výuky od září 2022 a nárůst platových tarifů nepedagogických zaměstnanců o 10 % od 1. 9. 2022 (nárůst celkem o 3,44 %). Ve školním roce 2022/2023 lze bez vlivu ukrajinských dětí, žáků a studentů v RgŠ očekávat nárůst výkonů celkem o cca 23 tis. dětí, žáků a studentů, tj. nárůst o cca 1,3 %. Po zahrnutí ukrajinských dětí, žáků a studentů lze celkový nárůst výkonů očekávat o cca 4,5 %."

"Navržený rozpočet mzdových prostředků na rok 2023 pro RgŠ ÚSC je oproti schválenému rozpočtu na rok 2022 zvýšen o 8 678 000 000 Kč (včetně příslušenství o 11 781 000 000 Kč), tj. o 7,04 %. Toto meziroční zvýšení rozpočtových zdrojů mzdových prostředků vytváří předpoklady pro další růst úrovně odměňování zaměstnanců RgŠ ÚSC, a to růst průměrného platu u pedagogických pracovníků o 4 % oproti roku 2022 a u nepedagogických zaměstnanců finanční zajištění zvýšení platových tarifů o 10 % od 1. 9. 2022. Dále je zajištěno pokrytí zvýšených potřeb souvisejících se zvyšováním kvality vzdělávání v RgŠ ÚSC (tj. zvýšení počtu pedagogických pracovníků v MŠ, ZŠ, SŠ, konzervatořích a školních družinách ve školním roce 2022/2023 z titulu většího využití PHmax) a potřeby vyplývajících z růstu výkonů (ovšem bez vlivu ukrajinských dětí, žáků a studentů)."

"V oblasti mzdových prostředků však není zabezpečen skutečný nárůst personálních podpůrných opatření (zejména asistentů pedagoga), tj. nově doporučených a poskytovaných podpůrných opatření od ledna 2022, a to ve výši 1 111 000 000 Kč vč. odpovídajícího počtu zaměstnanců ve výši 2 216 (tj. podle stavu vykázaných podpůrných opatření k 1. 10. 2022). Tento nárůst tak bude nutné pokrýt např. na úkor nepedagogické práce ve školách či školských zařízeních, která není mandatorní povahy."

"Návrh rozpočtu také neobsahuje žádné další prostředky na integrační aktivity spojené s přílivem uprchlíků z Ukrajiny, jako jsou ukrajinští asistenti pedagoga, jazyková příprava ukrajinských žáků zejména na základních ale i středních školách nebo adaptační aktivity pro nově příchozí realizované mimo vzdělávací systém."

středa 26. října 2022

Zahraniční kurikulární dokumenty pro základní vzdělávání

V tomto rozcestníku naleznete odkazy na zahraniční kurikulární dokumenty pro základní vzdělávání (obdoba českého RVP ZV). Rozcestník zpracoval Radek Sárközi pro potřeby tvůrčí koncepční pracovní skupiny NPI ČR k velké revizi Rámcového vzdělávacího programu pro základní vzdělávání. Velmi děkujeme za zajímavé tipy panu Dominiku Dvořákovi (členovi expertního panelu MŠMT k Hlavním směrům revize RVP ZV). Pokud máte tipy na další internetové stránky, odborné publikace nebo články ke kurikulárním reformám v zahraničí, vložte je prosím do komentářů k tomuto příspěvku...

Zahraniční kurikulární weby:

Odborné publikace:

Články:

Ukázka z finského kurikula (obdoba českého rámcového učebního plánu v RVP ZV):

pondělí 10. října 2022

Problémy škol s ONIV v médiích

V tomto rozcestníku naleznete odkazy na mediální výstupy, které se zabývají chybějícími financemi veřejných škol na ostatní neinvestiční výdaje (ONIV). Problém začal v březnu 2022, kdy byl schválen zákon o státním rozpočtu na rok 2022, v němž byly sníženy finance na ONIV o 995 milionů korun veřejným školám a většina z této částky byla převedena do rozpočtů soukromých škol. Již v únoru 2022 mělo MŠMT k dispozici informace o vysoké nemocnosti a častých karanténách pracovníků škol kvůli kovidu. Z ONIV se totiž přednostně hradí náhrady při prvních 14 dní nemoci zaměstnanců. Kvůli tomu školám nezbývají peníze na další neinvestiční výdaje, jako jsou pomůcky a učebnice pro žáky, další vzdělávání pedagogických pracovníků či zajištění plaveckého výcviku pro žáky. Ředitelé škol jsou tudíž nuceni chybějící finance na ONIV dorovnávat z nenárokových složek platů učitelů. Dodatečně se to snaží napravit pozměňovací návrh Zdeňka Kettnera k novele zákona o státním rozpočtu na rok 2022, kterou bude Poslanecká sněmovna schvalovat 18. října 2022. Navýšení financí na ONIV podpořily kromě Pedagogické komory, rovněž školské odbory (ČMOS PŠ), Asociace ředitelů ZŠ nebo Svaz průmyslu a dopravy ČR.


Citace z materiálu MŠMT k zákonu o státním rozpočtu na rok 2022:

Ostatní neinvestiční výdaje RgŠ ÚSC
Navržený rozpočet ostatních neinvestičních výdajů (dále jen „ONIV“) na rok 2022 pro RgŠ ÚSC je o 0,995 mld. Kč nižší než v roce 2021, tj. ve výši 2 493 006 447 Kč. Meziroční snížení rozpočtových zdrojů ONIV zahrnuje snížení 0,145 mld. Kč z titulu jednorázového snížení výdajů kapitoly MŠMT. Dále bylo převedeno 0,850 mld. Kč do rozpočtu pro soukromé školství...

C.II.1.4 Soukromé školství
Na dotace soukromému školství je navržen rozpočet běžných výdajů ve výši 11 053 228 775 Kč (částka na výkonové financování podle zákona č. 306/1999 Sb.). Oproti schválenému rozpočtu na rok 2021 je pro rok 2022 rozpočet zvýšen o 3,170 mld. Kč, tj. o 40,2 %.

Zdroj: Návrh rozpočtu kapitoly 333 – Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy na rok 2022

úterý 20. září 2022

Školám chybí finance na pomůcky pro žáky. Dostaly na ONIV o miliardu korun méně než v loňském roce

Součástí vládní novely zákona o státním rozpočtu na rok 2022, kterou bude ve středu projednávat rozpočtový výbor Poslanecké sněmovny, je navýšení kapitoly školství o více než 2 miliardy korun. Částku 1,5 miliardy korun obdrží školy na zajištění výuky a dalších aktivit pro děti z Ukrajiny, 880 milionů korun půjde na platy nepedagogických zaměstnanců škol, které byly k 1. září zvýšeny o 10 %.

Vedení spolku Pedagogická komora obě změny školského rozpočtu podporuje. Zároveň upozorňujeme na akutní problém mnoha škol s ostatními neinvestičními výdaji (ONIV). Z těchto peněz hradí školy vše kromě platů zaměstnanců a provozu. Jedná se například o učebnice a pomůcky pro žáky, povinné pojištění zaměstnanců, další vzdělávání pedagogických pracovníků, náhrady za prvních 14 dní nemoci pracovníků školy, dopravu žáků na plavecký výcvik a další položky uvedené ve školském zákoně.

„V letošním roce došlo ke snížení ONIV veřejným mateřským, základním i středním školám o skoro jednu miliardu korun oproti roku 2021,“ upozorňuje Radek Sárközi, prezident spolku Pedagogická komora.


Nejvíce si pohoršily málotřídní školy a ZŠ pouze s 1. stupněm, kde došlo k meziročnímu poklesu o 43 % (z 3000 Kč na 1710 Kč ročně za každého žáka). Nejmenší částku dostávají mateřské školy – jedná se o 450 Kč ročně za jedno dítě (v roce 2021 to bylo 700 Kč).

„Problém je v tom, že většinu financí z ONIV spolknou náhrady při prvních 14 dnech nemoci zaměstnanců,“ vysvětluje Radek Sárközi, „pak jsou tu další mandatorní výdaje jako povinné pojištění pracovníků školy nebo 500 korun na pomůcky pro prvňáčky, na další položky kvůli tomu příliš peněz nezbývá...“

Velkým zásahem do rozpočtů škol byly karantény zaměstnanců kvůli kovidu na začátku roku 2022. Řada škol tak vyčerpala během prvního pololetí všechny finance určené na ONIV. Nyní musí ředitelé těchto škol žádat zřizovatele o peníze navíc. Pokud obec (v případě mateřských a základních škol) nebo kraj (v případě středních a speciálních škol) další finance nezajistí, je ředitel nucen sáhnout na nenárokovou složku platu zaměstnancům školy. Nejprve ovšem musí podat oficiální žádost o dorovnání ONIV z financí původně určených na odměny pro učitele.

Informace od ředitelů škol:

„Podala jsem žádost o převod 230 000 korun z peněz na platy do ONIV, jde o více než 15 000 korun na jednu učitelku.“ (ředitelka MŠ)

„Musela jsem podat žádost o převod 27 000 korun z financí na platy do ONIV, což je 13 500 korun na jednu učitelku.“ (ředitelka málotřídní ZŠ)

„Od ledna do září jsem žádala o převod 58 000 korun z prostředků na platy do ONIV, jedná se o skoro 10 000 korun na jednu učitelku.“ (ředitelka MŠ a ZŠ)

„Podávám žádost o převod 300 000 korun z peněz na platy do ONIV, je to více než 9 000 korun na jednoho učitele.“ (ředitelka ZŠ)

„Musela jsem požádat o převedení 300 000 korun z platů do ONIV, to je přibližně 8 000 korun na jednu učitelku.“ (ředitelka MŠ)

„Poprvé po dvaceti letech ve funkci ředitele jsem nucen podat žádost o převedení financí z platů do ONIV.
 (ředitel SŠ)

K současné velmi špatné situaci škol přispělo i rozpočtové provizorium na začátku tohoto roku, kdy se vycházelo z částek platných pro rok 2021. Ředitelé škol netušili, že jim vláda dodatečně seškrtá výdaje na ONIV o třetinu. To se dozvěděli až v březnu 2022, kdy již měli odpovídající část peněz vyčerpanou…

Celý problém by nevznikl (nebo by byl rozhodně mnohem menší), kdyby MŠMT pod vedením Petra Gazdíka nenavrhlo přesun financí na ONIV z rozpočtů veřejných škol ve prospěch škol soukromých a církevních. Tato skoro jedna miliarda korun nyní velmi citelně chybí především veřejným mateřským školám, které se ocitly v červených číslech již loni, a nově i školám základním a středním.

„Nejsem proti zvyšování rozpočtu soukromým školám, ale nesmí se to dít na úkor škol veřejných,“ zdůrazňuje Radek Sárközi, „možná v tom hraje jistou roli, že náměstkyně pro řízení sekce ekonomické a legislativní Pavla Katzová původně pracovala jako tajemnice Sdružení soukromých škol Čech, Moravy a Slezska a soukromé školy na ministerstvu protežuje...“

Oproti minulému roku byl soukromým školám navýšen rozpočet o 40 %, přestože se počet žáků v nich meziročně zvýšil pouze o 2 %. Například soukromé základní školy navštěvovalo v loňském školním roce jen 2,3 % všech žáků.

Vedení spolku Pedagogická komora podporuje pozměňovací návrhy poslance Zdeňka Kettnera. První navyšuje rozpočet školství o jednu miliardu korun ve prospěch ONIV pro veřejné školy. Druhý přidává školám dalších 120 milionů korun na platy nepedagogických pracovníků. Obdobné návrhy předložil poslanec Kettner již na začátku roku 2022, ale poslanci vládní koalice hlasovali proti jejich schválení, podpořili je pouze opoziční politici z ANO a SPD.

„Bohužel i po navýšení zůstává tarifní část platu některých nepedagogických zaměstnanců škol pod takzvanou zaručenou mzdou, někdy jsou dokonce nižší než minimální mzda,“ dodává Radek Sárközi

Na co lze použít finance z ONIV

Školský zákon
§ 160
- na vyplácení náhrady mezd za prvních 14 dnů dočasné pracovní neschopnosti
- na zákonné pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou zaměstnanci při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání,
- na poplatek spojený s periodickou prohlídkou zaměstnance školy
- na plavecký výcvik a další akce školy v souladu s ŠVP i dopravu na ně
- na nezbytné zvýšení nákladů spojených s výukou dětí, žáků a studentů zdravotně postižených, kdy vedle učebních pomůcek se může jednat o zajištění takového přídavného zařízení nebo úpravy nábytku, které je zcela nezbytné pro výuku zdravotně postiženého dítěte
- na další vzdělávání pedagogických pracovníků (cestovné, školení a semináře pedagogických zaměstnanců)
- na činnosti, které přímo souvisejí s rozvojem škol a kvalitou vzdělávání
§ 180 odst. 2
Obec může právnickým osobám vykonávajícím činnost škol a školských zařízení, které zřizuje, přispívat na další neinvestiční výdaje jinak hrazené ze státního rozpočtu podle tohoto zákona.
https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2004-561?text=neinvesti%C4%8Dn%C3%AD

Vyhláška č. 48/2005 Sb., o základním vzdělávání a některých náležitostech plnění povinné školní docházky
§ 6
(1) Žákům prvních ročníků základního vzdělávání a dětem zařazeným do přípravných tříd základních škol se bezplatně poskytují základní školní potřeby v hodnotě 500 Kč na žáka za jeden školní rok. Žákům druhých a vyšších ročníků uvedeným v § 16 odst. 9 školského zákona se bezplatně poskytují základní školní potřeby v hodnotě 100 Kč na žáka za jeden školní rok.
https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2005-48


Další informace:

Novela zákona o státním rozpočtu na rok 2022
Pedagogická komora podporuje poslanecké pozměňovací návrhy navyšující finance pro školství
Poslanecká sněmovna nepodpořila navýšení peněz pro školství o 2 miliardy korun
Novela zvyšuje zástupcům ředitele počet hodin výuky. Poškodí především malé školy

Pedagogická komora, z. s.
www.pedagogicka-komora.cz


Poznámka: Autorem této tabulky, kde jsou oranžově označeny částky nižší než zaručená mzda a žlutě částky nižší než minimální mzda, je Jan Mikáč (https://janmikac.cz).

pondělí 19. září 2022

Hlavní směry revize RVP ZV (stanovisko spolku Pedagogická komora)

Pedagogická komora, z. s., zpracovala stanovisko k aktuální verzi dokumentu Hlavní směry revize RVP ZV, kterou připravil expertní panel MŠMT a která byla následně zveřejněna na webu Národního pedagogického institutu ČR

Hlavní směry revize RVP ZV (stanovisko spolku Pedagogická komora)

Pedagogická komora, z. s., se zapojila do připomínkování první verze dokumentu Hlavní směry revize RVP ZV (dále jen HSR). Zároveň jsme zorganizovali dotazníkové šetření pro členy i nečleny spolku z řad učitelů ZŠ k velké revizi Rámcového vzdělávacího programu pro základní vzdělávání (dále jen RVP ZV), do něhož se zapojilo skoro 900 respondentů. Oba výstupy byly zaslány expertnímu panelu MŠMT a zveřejněny na webových stránkách www.pedagogicka-komora.cz. Někteří členové spolku Pedagogická komora zároveň jednotlivě připomínkovali HSR prostřednictvím formuláře na webu Národního pedagogického institutu ČR (dále jen NPI).

Oceňujeme, že se řada našich podnětů promítla do textu aktuální verze Hlavních směrů revize RVP ZV. Obecně hodnotíme tuto verzi za zdařilejší, přehlednější i čtivější než byl původní návrh. Nová verze HSR je ovšem natolik odlišná od původního textu, že by měla projít druhým kolem veřejného připomínkování. Obsahuje totiž řadu nových položek, ke kterým nebylo možné se vyjádřit, protože v původním textu nebyly ani naznačeny…

Naše největší výtka směřuje k navrženému harmonogramu prací. Za tak krátký čas nelze připravit kvalitní text nového RVP ZV, natož shromáždit, vyhodnotit a zapracovat připomínky k němu. Bude totiž zapotřebí zorganizovat několik kol veřejného připomínkování. Příkladem může být sama tvorba HSR, která se již nyní ocitla v několikaměsíčním skluzu. Důsledkem je, že stále chybí jednoznačné zadání pro pracovní skupiny k velké revizi RVP ZV při NPI, z nichž některé již začaly pracovat.

Dokument HSR je stále příliš rozsáhlý (76 stran). Pro srovnání samotný RVP ZV má bez příloh 163 stran. Text HSR je stále značně nepřehledný, jelikož stejné téma se prolíná různými kapitolami. Zadání pro NPI není vždy jednoznačné. Přestože každá kapitola HSR obsahuje část se specifickým zadáním pro NPI, v textu dokumentu se náhodně vyskytují další kritéria a úkoly pro NPI. Doporučujeme, aby všechny úkoly pro NPI byly uvedeny v jedné části HSR v souhrnné podobě, nikoliv průběžně v textu celého HSR.
 
Text HSR musí být mnohem stručnější. Měl by popisovat pouze hlavní cíle změn (včetně zdůvodnění a příkladů ze zahraničí – například ve formě příloh). A dále by měl co nejkonkrétněji popsat procesy, jak mají práce na RVP ZV probíhat (včetně implementace do školních vzdělávacích programů a do výuky ve školách). Například: „Hlavním cílem základního vzdělávání je osvojení následujících klíčových kompetencí (dovedností): samostatnost, spolupráce, pracovitost, tvořivost, pečlivost…“

Složení pracovních skupin k velké revizi RVP ZV by mělo být reprezentativní v tom smyslu, že část členů bude nominována přímo největšími školskými organizacemi (ČMOS PŠ, Pedagogická komora, CZESHA, Asociace děkanů pedagogických fakult, Kompas, SKAV...). Dalšími členy by měli být pracovníci NPI a České školní inspekce, odborníci i pedagogové z praxe (především ředitelé škol a koordinátoři tvorby ŠVP). Tento princip bohužel nebyl zajištěn při vzniku Strategie vzdělávací politiky ČR do roku 2030+, což mělo negativní důsledky na výsledný text. Nebyl využit ani při sestavování expertního panelu MŠMT, který vytváří HSR, což považujeme za chybu (dvě nejpočetnější organizace sdružující učitele v něm nemají žádného zástupce). Námi navrhované složení pracovních skupin by zajistilo široce reprezentativní konsenzus. A především to, že bude nový RVP ZV (hlavní změny v něm obsažené) přijat učiteli i odborníky.

Existuje nejen osobní zóna nejbližšího vývoje u každého jedince, ale i její obdoba pro celé školství. Příliš rozsáhlé či radikální změny povedou k tomu, že k nim školy přistoupí jen formálně a většina učitelů je nebude v praxi realizovat. Proto by bylo nejlepším řešením implementovat do textu nového RVP ZV výhradně takové změny, na kterých panuje výrazná shoda (především mezi učiteli).

Zároveň je nutné zajistit přijetí nového RVP ZV napříč politickým spektrem, a to i za cenu menšího počtu změn. V opačném případě hrozí, že po volbách budou všechny změny zrušeny. Upozorňujeme, že revize RVP ZV byla v minulosti opakovaně zastavena (naposledy ji pozastavil ministr školství Robert Plaga) a začínalo se několikrát od nuly. Velmi špatnou zkušenost mají všichni aktéři vzdělávání s tzv. malou revizí RVP ZV. Ta přinesla řadu nekoncepčních škrtů v různých vzdělávacích oborech, které provedli v roce 2021 úředníci MŠMT bez konzultací s učiteli i odborníky. Negativní stanoviska řady organizací sdružujících učitele byla bohužel zcela ignorována. Proto velmi vítáme zadání v textu HSR, že mají pracovní skupiny NPI vycházet z textu RVP ZV před tzv. malou revizí. Text HSR by měl být před jeho schválením projednán školským výborem Poslanecké sněmovny a Senátu (například osvědčenou formou kulatého stolu s účastí zástupců školských organizací, odborníků i široké veřejnosti).

Úvodní pasáž HSR bohužel obsahuje zavádějící tvrzení, že rámcový vzdělávací program nahradil jednotné osnovy. I další pasáže úvodního textu jsou velmi sporné a jen opakují klišé o českém školství. Doporučujeme místo neoprávněné kritiky klást důraz na to, co se českému školství daří a na čem můžeme do budoucna stavět (například úspěchy našich žáků v matematické a přírodovědné gramotnosti v rámci mezinárodního šetření PISA).

Zatímco jedním z deklarovaných cílů revize bylo zjednodušení a zestručnění RVP ZV, vzdělávací obsahy naopak spíše přibývají (další kompetence, nové gramotnosti či řada okruhů nového vzdělávacího obsahu). Neměly by se zbytečně zavádět nové pojmy, které se doposud příliš často nepoužívaly (pisatelská gramotnost, wellbeing, příběh oboru apod.). Doporučujeme je vypustit nebo pro ně najít český ekvivalent (např. tvorba textů).

V aktuálním návrhu redukce průřezových témat na tři okruhy (vztažené k žákovi, ke společnosti a ke světu) dochází k duplicitě s klíčovými kompetencemi (sociální a personální, občanské…) a vzdělávacími oblastmi (Člověk a jeho svět, Člověk a společnost, Člověk a příroda…). Jeví se tudíž jako zbytečné takto pojatá průřezová témata do RVP ZV zahrnovat. Vypuštěním průřezových témat z RVP ZV by se výrazně zjednodušila tvorba školních vzdělávacích programů.

Souhlasíme s explicitním uvedením základních gramotností (čtenářská a matematická), ale označení gramotnost by se nemělo nadužívat. Skoro vše je nyní „gramotnost“... Soustřeďme se na ty gramotnosti, které mají podobu měřitelného mezinárodně uznávaného standardu (PISA, PIRLS, TIMSS apod.). Kromě dvou výše uvedených je to například přírodovědná gramotnost. Pokud neexistuje mezinárodní standard, použijme pro takový soubor dovedností jiné označení než „gramotnost“, abychom ho terminologicky odlišili od základních gramotností.

Pro přijetí změn bude klíčové, aby s nimi většina učitelů souhlasila. Proto je třeba zapojit do připomínkování RVP ZV co nejširší pedagogickou veřejnost. V minulosti byl nejproblematičtější etapou kurikulární reformy způsob její implementace. Podpora škol i učitelů (metodická i finanční) bude pro úspěch revize RVP ZV zcela zásadní a nesmí se podcenit.

Zdroje:

• Pedagogická komora, z. s.: Výstupy z dotazníkového šetření k velké revizi RVP ZV
Hlavní směry revize RVP ZV
• NPI ČR: Podkladové analytické studie
Slovenské státní vzdělávací programy (obdoba českého RVP ZV)
Kurikulum CORE (USA)
Ontarijské kurikulum (Kanada)
Australské kurikulum
• Dvořák, Dominik: Od osnov ke standardům : proměny kurikulární teorie a praxe

Pedagogická komora, z. s.
www.pedagogicka-komora.cz




středa 14. září 2022

Trnitá cesta ředitelek MŠ k vyšší platové třídě

S laskavým svolením šéfredaktorky časopisu Poradce ředitelky MŠ zveřejňujeme článek Radka Sárköziho Trnitá cesta ředitelek mateřských škol pro získání vyšší platové třídy.


Jaké problémy musely být překonány, aby bylo dosaženo alespoň 11. platové třídy pro většinu ředitelek samostatných mateřských škol? Prezident Pedagogické komory přináší interní pohled na celý proces a radí, jak postupovat pro zařazení do 12. platové třídy.




sobota 10. září 2022

Neplnění povinné školní docházky dítěte a rodičovský příspěvek

Zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře

§ 54a
Zvláštní ustanovení o důsledcích neplnění povinné školní docházky dítěte

(1) Jestliže byl alespoň jednomu z rodičů pravomocně uložen správní trest podle zvláštního právního předpisu za neplnění povinností souvisejících s řádným plněním povinné školní docházky staršího dítěte v rodině, tak se z celkové částky rodičovského příspěvku, který náleží rodiči z titulu péče o nejmladší dítě v rodině, odečítá částka 22800 Kč. Jestliže počínaje kalendářním měsícem následujícím po kalendářním měsíci, ve kterém nabylo právní moci rozhodnutí o uložení správního trestu uvedené ve větě první, již je nárok na částku rodičovského příspěvku nižší než 22800 Kč, odečte se tato zbývající částka od celkové částky rodičovského příspěvku. Rozdíl mezi částkou 22800 Kč a zbývající částkou rodičovského příspěvku podle věty druhé je přeplatkem na rodičovském příspěvku, který je rodič povinen vrátit.

(2) Rodič pobírající rodičovský příspěvek v případech, kdy jemu nebo druhému z rodičů byl pravomocným rozhodnutím uložen správní trest podle zvláštního právního předpisu, je povinen písemně oznámit orgánu státní sociální podpory, který mu vyplácí rodičovský příspěvek, že jemu nebo druhému z rodičů byl pravomocným rozhodnutím uložen správní trest za neplnění povinností souvisejících s plněním povinné školní docházky dítěte v rodině, a to do 8 dnů po nabytí právní moci tohoto rozhodnutí.

(3) Orgán, který pravomocně rozhodl o uložení správního trestu rodiči za neplnění povinností souvisejících s plněním povinné školní docházky dítěte podle zvláštního právního předpisu, je povinen písemně oznámit orgánu státní sociální podpory, který rodiči vyplácí rodičovský příspěvek, že tento správní trest uložil, a to do 8 dnů po nabytí právní moci tohoto rozhodnutí.


středa 7. září 2022

Neomluvené absence ve škole a srážky z dávek

Zákon č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi

§ 51a
Srážky na příspěvku na živobytí a doplatku na bydlení na úhradu pokut za přestupky

(1) Z příspěvku na živobytí a doplatku na bydlení lze provádět srážky na úhradu pravomocně uložených pokut za přestupky uvedené v odstavci 2 spáchané fyzickou osobou, která není mladistvým a která je příjemcem příspěvku na živobytí nebo doplatku na bydlení nebo osobou s ním společně posuzovanou, jestliže od jeho spáchání neuplynuly více jak 3 roky a od pravomocného uložení pokuty neuplynul víc než jeden rok. Ustanovení o nepostižitelnosti dávky exekucí v tomto případě neplatí.

(2) Přestupky, u kterých se postupuje podle odstavce 1, jsou tyto přestupky:
a) nepřihlášení dítěte k zápisu k povinné školní docházce,
b) zanedbávání péče o povinnou školní docházku žáka,

c) proti veřejnému pořádku,
d) proti občanskému soužití,
e) proti majetku a
f) v porušení povinností stanovených obecně závaznou vyhláškou obce pro pořádání, průběh a ukončení veřejnosti přístupných sportovních a kulturních podniků, včetně tanečních zábav a diskoték, stanovením závazných podmínek v rozsahu nezbytném k zajištění veřejného pořádku.

(3) O srážkách podle odstavce 1 rozhoduje orgán pomoci v hmotné nouzi, který dávku vyplácí nebo naposledy vyplácel. Přednost před srážkami podle tohoto ustanovení mají srážky podle § 51. Po provedení srážky z dávky, je-li mezi společně posuzovanými osobami nezaopatřené dítě, musí dávka zůstat nejméně ve výši jeho životního minima, a to pro každé nezaopatřené dítě z okruhu společně posuzovaných osob.

(4) Orgán pomoci v hmotné nouzi částky sražené z dávek podle odstavců 1 až 3 poukazuje bezodkladně na účet určený obecním úřadem s rozšířenou působností, který pokutu uložil.


úterý 6. září 2022

MŠMT ke změnám financování asistentů pedagoga

Prezident spolku Pedagogická komora Radek Sárközi zaslal na MŠMT dotaz ohledně připravovaných změn ve financování pozice asistent pedagoga. Cílem dotazu bylo ověřit informace ze stanoviska ČOSIV, které tato organizace rozeslala médiím. Pedagogická komora, z. s., obdržela z MŠMT paralelně dvě odpovědi - obecnou z tiskového odboru a podrobnější od ředitele odboru základního školství M. Černého. Všechny odpovědi zveřejňujeme společně s původním dotazem...

Dobrý den,
v médiích bylo publikováno negativní "Stanovisko ČOSIV a Učitelské platformy k záměru MŠMT na změnu financování pozice asistent pedagoga"
(http://www.pedagogicke.info/2022/07/stanovisko-cosiv-ucitelske-platformy-k.html).
Bohužel jsem nikde nenašel návrh MŠMT, na který toto stanovisko reaguje.
Proto bych rád požádal o zaslání textu záměru MŠMT na změnu financování pozice asistenta pedagoga a informace, s kterými organizacemi byl doposud připravován a konzultován.
Pedagogická komora, z. s., sdružuje kromě učitelů i asistenty pedagoga, proto považuji za zásadní, aby tyto změny byly s naší organizací nejen konzultovány, ale aby se na jejich tvorbě mohla aktivně podílet.
S pozdravem
Mgr. Radek Sárközi
Pedagogická komora, z. s.


Odpověď z MŠMT (bez uvedení jména autora):

Dobrý den.
MŠMT žádné oficiální jednání ve věci parametrizace asistentů pedagoga nevede. Celá věc je v rámci zvažování záměru nastavit obdobný systém, jako je nyní ověřován u pozic školních psychologů a speciálních pedagogů.
S pozdravem
Odbor vnějších vztahů a komunikace
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy
Karmelitská 529/5, Malá Strana
118 12 Praha 1
press@msmt.cz
www.msmt.cz


Odpovědi Michala Černého (ředitel odboru základního školství MŠMT):

Dobrý den,
Organizace bohužel reagovaly na předběžný pracovní návrh, který byl předmětem pracovního jednání úzké skupiny lidí. Bohužel někdo z ní vynesl informace, které zmíněné organizace zřejmě považovaly za návrh MŠMT. Žádný oficiální návrh MŠMT zatím neexistuje, ten měl vzniknout právě na základě práce té skupiny.
Jakmile budeme skutečně něco mít, budeme Vás informovat a určitě budete mít možnost ho připomínkovat.
S pozdravem
M. Černý
Michal.Cerny@msmt.cz

Dobrý den,
příliš nerozumím Vaší informaci, že návrh MŠMT k financování AP měl vzniknout v rámci práce "úzké skupiny lidí". Předpokládám, že jde o oficiální pracovní skupinu MŠMT, která je složena jednak z pracovníků MŠMT a dále ze zástupců externích organizací, jako je například ČOSIV apod. V tom případě by měla být k dispozici jména lidí, kteří na změně pracují...
Prosím tudíž o zaslání jmen pracovníků, kteří na změně pracují, a v případě externích pracovníků i informace, kterou organizaci zastupují.
Co tedy MŠMT v této pracovní skupině navrhlo, když se proti tomu veřejně ČOSIV ohrazuje? Pokud je veřejně přístupná reakce na tento návrh, měl by být zveřejněn i původní návrh, aby si na něj mohli udělat názor všichni, kterých se týká. Jinak vše působí značně netransparentně...
S pozdravem
Mgr. Radek Sárközi
Pedagogická komora, z. s.


Dobrý den,
Asi jsem se nepřesně nebo nesrozumitelně vyjádřil. Nešlo o žádnou oficiální pracovní skupinu, šlo prostě o jednání, kde se předběžně probíralo, jak by parametrizace třeba mohla vypadat, které věci by se měly vzít do úvahy a jaké dopady na různé školy by to mohlo mít. Z tohoto jednání někdo ČOSIVu vynesl informace, které oni mylně považovali za nějaký návrh MŠMT. Tedy v médiích se nezávisle na nás najednou objevila reakce na něco, co skutečně vůbec neexistovalo.
Je to něco podobného jako "bouře" kolem údajného plánu na posunutí začátku školní docházky atd., tím se seriózně nezabýváme vůbec.
Naopak parametrizaci AP v plánu máme, to nepopírám, ale jsme ve fázi analýzy dat za poslední roky, abychom vůbec s nějakým výchozím návrhem mohli přijít.
S pozdravem
M. Černý