Pedagogická komora podporuje požadavky školských odborářů

Vedení spolku Pedagogická komora podporuje požadavky ČMOS PŠ ohledně navýšení platů ve školství. Jsme připraveni aktivně odborářům pomoci během příprav k vyhlášení stávkové pohotovosti i s případnou stávkou. 

Premiér Petr Fiala uvádí veřejnost v omyl svými tvrzeními, že vláda investuje do školství více peněz. Oproti roku 2021 klesly platy učitelů ze 126,4 % na letošních 116,6 % průměrné mzdy v ČR. Pokud by byl schválen pozměňovací návrh poslanců pěti koaličních stran, došlo by k dalšímu poklesu až k 113,5 %. To je hodnota velmi vzdálená od programového prohlášení, v němž vláda slibuje, že "udrží platy učitelů na 130 % průměrné hrubé nominální mzdy". 

Vláda šetří nejen na platech pedagogů, ale i na financích určených k nákupu pomůcek a učebnic pro žáky. Ostatní neinvestiční výdaje (ONIV) se v roce 2022 snížily veřejným školám téměř o 1 miliardu korun a pro letošní rok jsou navzdory vysoké inflaci stejné jako loni. 

Původní vládní programové prohlášení obsahovalo závazek, že vláda Petra Fialy „udrží platy pedagogických pracovníků na 130 % průměrné hrubé nominální mzdy“. V roce 2021 činily platy pedagogických pracovníků 118,3 % průměrné mzdy v ČR, ovšem vloni klesly dle oficiálních statistik Ministerstva školství na pouhých 111,8 % a v letošním roce budou ještě nižší…

Pedagogická komora, z. s.
www.pedagogicka-komora.cz

Harmonogram revize RVP ZV (interpelace)

Poslankyně Jana Berkovcová: Dobrý den, děkuji za slovo. Vážený pane nepřítomný ministře, minulý týden váš úřad předal Národnímu pedagogickému institutu technické zadání revize rámcového vzdělávacího programu pro základní vzdělávání. Došlo k tomu však s víc než půlročním zpožděním, a dá se tak vůbec stihnout původně avizovaný termín, že od 1. září 2025 by podle nového RVP se mělo začít učit v prvních až šestých třídách šest základních škol? Členové pracovních skupin při NPI teď musí konkrétní podobu RVP sepsat a kvůli půlročnímu zpoždění na to ale mají méně času, než se původně předpokládalo. Nový rámcový vzdělávací program by měl být hotový ještě letos a první školy by podle něj měly začít učit už v září 2024. To se jeví jako dost nereálné. Přece na tvorbu nového a opravdu kvalitního RVP je potřeba dostatek času a ten začíná docházet. Sám jste opakovaně zdůraznil, že tato reforma nemá být formální a je nutné tvorbě RVP, a hlavně metodické podpoře škol věnovat dostatek času. Navíc školy musí stihnout napsat i svoje nové školní vzdělávací programy, a tak hrozí zkušenost z první reformy, že nedostatek času povede nutně opět k formálnosti a k reálné změně vzdělávání nedojde. Děkuji. (Poslanecká sněmovna, 9. února 2023)

Ministr Vladimír Balaš: Písemná odpověď na ústní interpelaci (celý text odpovědi)

Citace: "Představení první verze nového RVP ZV pro připomínkování bylo v původním návrhu harmonogramu naplánováno na leden 2023. S ohledem na zpoždění přípravné fáze předpokládá MŠMT veřejné připomínkování na přelomu srpna a září 2023..."

 

Reálné platy učitelů se propadly na úroveň roku 2019

Ministerstvo školství zveřejnilo oficiální statistiky k platům zaměstnanců škol v minulém roce. Za rok 2022 činily nominální platy učitelů (včetně ředitelů škol) 119,5 % průměrné mzdy v ČR (v roce 2021 to bylo 126,4 %) a platy všech pedagogických pracovníků 111,8 % (v roce 2021 šlo o 118,3 %). Oproti předchozímu roku se nominální platy učitelů zvýšily pouze o 0,8 % (průměrná nominální mzda v ČR vzrostla o 6,6 %). Reálné platy učitelům klesly na 89,1 % vzhledem k roku 2021 (průměrná reálná mzda v ČR poklesla na 94,3 %). Platy ve školství se tudíž propadly výrazně více, než činil průměr za celou Českou republiku... V roce 2022 se reálné platy učitelů propadly na úroveň roku 2019.  

Pro rok 2023 predikuje Ministerstvo financí další snížení - nominální platy učitelů by měly činit pouhých 116,6 % průměrné mzdy v ČR. V aktuálním programovém prohlášení přitom vláda deklaruje udržení platů učitelů na úrovni 130 % průměrné mzdy v České republice... Opravdu je školství pro vládu Petra Fialy prioritou? Proč se tedy platy pedagogů propadají?

• MŠMT: STATISTICKÁ ROČENKA ŠKOLSTVÍ – ZAMĚSTNANCI A MZDOVÉ PROSTŘEDKY 2022
  
• MŠMT: STATISTICKÁ ROČENKA ŠKOLSTVÍ – ZAMĚSTNANCI A MZDOVÉ PROSTŘEDKY 2021
  

 

13 školských organizací prostestuje proti zrušení garance financí na platy pedagogických pracovníků

V tomto rozcestníku naleznete vyjádření 13 školských organizací k pozměňovacímu návrhu k novele zákona o pedagogických pracovnících a školského zákona, který podala pětice koaličních poslanců. Návrh ruší garanci financí na platy pedagogických pracovníků ve výši 140,4 % průměrné hrubé měsíční nominální mzdy v ČR z předloňského roku. Proti návrhu vystoupily kromě Pedagogické komory, z. s., následující organizace: Unie školských asociací CZESHA, školské odbory (ČMOS PŠ), Asociace speciálních pedagogů, Unie zaměstnavatelských svazů nebo Asociace pracovníků pedagogicko-psychologických poraden, Asociace pracovníků speciálně pedagogických center, Asociace školní psychologie, Asociace vychovatelů školských zařízení nebo Sdružení pracovníků domů dětí a mládeže v ČR. Negativně se k tomuto pozměňovacímu návrhu vyjářila do médií rovněž předsedkyně Asociace ředitelů gymnázií a prezident Asociace ředitelů ZŠ. Tiskovou zprávu vydala také Učitelská platforma.

• Pedagogičtí pracovníci slíbených 130 % nedostanou (tisková zpráva Pedagogické komory, z. s.)
• UZS ČR, ČMOS PŠ, Unie CZESHA a ASP ČR zásadně nesouhlasí s pozměňovacím návrhem Marka Výborného, Petra Gazdíka, Renáty Zajíčkové, Pavla Klimy a Jakuba Michálka k novele zákonů (dopis poslancům)
• Reakce ApPPP k pozměňovacímu návrhu k novele zákona o pedagogických pracovnících ze dne 23. 2. 2023 (Asociace pracovníků pedagogicko-psychologických poraden)
• ASP ČR: Zásadně nesouhlasíme se snižováním platů speciálních pedagogů a psychologů ve školství
  
• Reakce APSPC k pozměňovacímu návrhu k novele zákona o pedagogických pracovnících ze dne 23. 2. 2023 
• Otevřený dopis Asociace vychovatelů školských zařízení, z.s., poslancům ohledně pozměňovacího návrhu k novele zákona zákon o pedagogických pracovnících
• Prohlášení za Asociaci školní psychologie k navrhované úpravě novely Zákona o pedagogických pracovnících
• Učitelská platforma nesouhlasí s navýšením platů jen pro učitele
  
• Organizace vychovatelů se ohradily proti navrženému financování pedagogů
  
• Otočka s učitelskými platy popudila i ředitele škol
  
•  Učitelské platy – pokles místo garance (výpočty k pozměňovacímu návrhu)
  

MŠMT: Finance pro školy na rok 2023

Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy zveřejnilo rozpis finančních prostředků pro jednotlivé školy na rok 2023. Svou školu naleznete v této tabulce (například podle IČO).

• MŠMT: Finanční prostředky stanovené ministerstvem pro školy a pedagogickou práci školních družin, které jsou zřízené krajem, obcí, nebo dobrovolným svazkem obcí v roce 2023
• MŠMT: Normativy pro regionální školství územních samosprávných celků na rok 2023
  
• MŠMT: Normativy církevních škol na rok 2023

 

Učitelské platy – pokles místo garance

Poslanci Marek Výborný (KDU-ČSL) Petr Gazdík (STAN), Renáta Zajíčková (ODS), Pavel Klíma (TOP09) a Jakub Michálek (Piráti) podali pozměňovací návrh k novele zákona o pedagogických pracovnících a školského zákona. Pokud bude schválen, změní se výpočet pro garanci financí na platy učitelů. Spočítali jsme možné dopady návrhu a porovnali je s původním textem novely, jak ji připravilo MŠMT a schválila vláda. Vycházíme z odůvodnění, které je součástí pozměňovacího návrhu.

Pozměňovací návrh pěti poslanců koaličních stran překvapivě neobsahuje žádný výpočet! Uvádí se v něm pouze toto: „K dosažení průměrného platu učitelů na úrovni 130 % průměrné hrubé měsíční nominální mzdy na přepočtené počty zaměstnanců v národním hospodářství se odhaduje každoroční dopad na státní rozpočet v řádu jednotek miliard Kč.“

Finanční nároky původního znění novely byly odhadovány v řádu 30 miliard korun ročně. To je přibližně částka, o kterou pedagogičtí pracovníci přijdou a kterou budou marně hledat na svých výplatních páskách…

Vládní návrh novely uvádí jednoznačný výpočet: objem financí na platy pedagogických pracovníků bude stanoven na základě průměrné hrubé mzdy z předloňského roku, a to jako její 1,404násobek (tedy 140,4 %). Nové znění navrhované pěticí poslanců obsahuje tři změny: místo pedagogických pracovníků se zužuje nárok jen na učitele, částka se snižuje na 130 % a není uvedeno, ze kterého roku má být průměrná mzda pro výpočet vzata.

Pro potřeby našeho výpočtu jsme vyšli z toho, že státní rozpočet se připravuje v polovině předchozího roku. V té době je nejaktuálnější údaj o průměrné mzdě znám za minulý rok. Například pro rok 2024 se bude zákon o státním rozpočtu připravovat a schvalovat v roce 2023, lze tudíž využít průměrnou mzdu za rok 2022. Tento parametr z původního i nového znění bude tedy stejný.

Pro zjednodušení výpočtu jsme zredukovali srovnání jen na platy učitelů. Pokud bychom započítali i další pedagogické pracovníky, byl by rozdíl mezi původní variantou a novou výrazně vyšší. Negativní dopady nové poslanecké varianty by tudíž byly relativně mnohem větší.

Porovnáváme pouze dopady varianty 140,4 % versus 130 % na platy učitelů.

Aplikujme výpočet na letošní rok, jako by novela již platila. Pro rok 2023 vycházíme z průměrné mzdy v roce 2021, což bylo 37 839 Kč hrubého měsíčně. Kdyby původní znění novely platilo již letos, měli by učitelé 53 126 Kč (140,4 %). Podle nového znění by to ale bylo jen 49 191 Kč (130 %). Rozdíl mezi oběma variantami činí 3 935 Kč měsíčně, což by bylo 47 220 Kč za celý rok 2023 v neprospěch učitelů.

V odůvodnění poslaneckého pozměňovacího návrhu se uvádí, že MŠMT odhaduje pro rok 2023 průměrný plat učitelů „ve výši 50 523 Kč, což je 116,6 % Ministerstvem financí v lednu 2023 predikované průměrné hrubé měsíční nominální mzdy“.

Kdyby platila novela s poslaneckým pozměňovacím návrhem již letos, měli by tudíž učitelé garantován plat o 1 332 Kč nižší, než jaký předpokládá ministerstvo. Pokud by v roce 2023 už platil původní text novely, měli by učitelé garantováno o 2 603 Kč více. Ročně činí první varianta o 15 984 Kč méně než nyní a druhá varianta o 31 236 Kč více než teď. Na procenta by učitelé podle poslaneckého pozměňovacího návrhu měli letos garantováno pouze 113,5 % průměrné mzdy. Takto nízká garance by byla zakotvena v zákoně i pro příští roky…

Je třeba zdůraznit, že se jedná o garanci financí průměrně pro celou Českou republiku. Jednotlivým školám MŠMT rozepisuje finanční prostředky na základě úvazků učitelů (jejich platových tříd a stupňů). Ředitel školy může peníze rozpočtované původně na odměny pro učitele dát například nepedagogickým pracovníkům nebo jiným pedagogickým pracovníkům, než jsou učitelé. V minulosti byli ředitelé škol nuceni převádět část z těchto financí do ONIV (pokud jim chyběly peníze na náhrady v prvních 14 dnech nemocenské zaměstnanců školy). Všechny tyto přesuny v důsledku snižují průměrné platy učitelů.

Je velkou otázkou, jaký má smysl schválit zákon, který obsahuje „garanci“ na hony vzdálenou původním předvolebním slibům (například ODS lákala v roce 2021 voliče na 150 % průměrné mzdy pro učitele) i vládnímu programovému prohlášení (ve starém znění i novém, kde se slibuje učitelům: „udržíme jejich platy na úrovni 130 % průměrné mzdy“).

Programové prohlášení vlády (1. 3. 2023)
„Garantujeme kvalitní platové ohodnocení učitelů a udržíme jejich platy na úrovni 130 % průměrné hrubé měsíční mzdy. Důraz budeme klást na udržení 20% podílu nadtarifních složek platu a jejich efektivní využívání. Zajistíme vyšší platy pro ostatní pedagogické a nepedagogické pracovníky a garantujeme jejich navyšování podle růstu průměrné mzdy v ČR. Připravíme a zavedeme systém profesního růstu pedagogů jako nástroje profesní podpory.“

Zdroje:
• Pedagogičtí pracovníci slíbených 130 % nedostanou (tisková zpráva Pedagogické komory, z. s.)
• Pozměňovací návrh Marka Výborného, Petra Gazdíka, Renáty Zajíčkové, Pavla Klímy a Jakuba Michálka k vládnímu návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 563/2004 Sb., o pedagogických pracovnících
• Programové prohlášení vlády (1. 3. 2023)
• MŠMT: Náklady na růst platů pedagogických pracovníků (důvodová zpráva)

Pedagogická komora, z. s.
www.pedagogicka-komora.cz

MŠMT: Náklady na růst platů pedagogických pracovníků (důvodová zpráva)

Citujeme z důvodové zprávy MŠMT k novele zákona o pedagogických pracovnících a školského zákona pasáž, která se týká finančních nároků na státní rozpočet kvůli navrhované garanci peněžních prostředků na platy pedagogických pracovníků (str. 29).

Předpokládaný hospodářský a finanční dopad navrhované právní úpravy na státní rozpočet, ostatní veřejné rozpočty, na podnikatelské prostředí České republiky, dále sociální dopady, včetně dopadů na rodiny a dopadů na specifické skupiny obyvatel, zejména osoby sociálně slabé, osoby se zdravotním postižením a národnostní menšiny, a dopady na životní prostředí

Jediným opatřením, které počítá se zvýšenými nároky na státní rozpočet je opatření F. fixace platů pedagogických pracovníků k průměrné mzdě v národním hospodářství.
Náklady na dosažení cílového stavu, kdy průměrný plat pedagogického pracovníka bude 130 % průměrné mzdy v ČR, jsou závislé na počtu pedagogických pracovníků odměňovaných platem a výši průměrné mzdy v ČR. Podle makroekonomické predikce Ministerstva financí z ledna roku 2022, dosáhne průměrná mzda v ČR v roce 2022 výše 39 583 Kč. Průměrný rozpočtovaný měsíční plat pedagogických pracovníků v RgŠ ÚSC je v roce 2022 zvýšen oproti roku 2021 o 2 %, a bude pravděpodobně činit 45 406 Kč, tj. cca 115 % predikované průměrné mzdy v ČR. Pro dosažení 130 % průměrné mzdy v ČR by bylo nutno zvýšit průměrný rozpočtovaný měsíční plat pedagogických pracovníků v roce 2022 na 51 458 Kč, tj. o 6 051 Kč. Při počtu cca 185 tis. pedagogických pracovníků, kteří ve školním roce 2021/2022 v RgŠ ÚSC působí, by náklady na dosažení tohoto stavu činily v roce 2022 cca 18 mld. Kč (z toho prostředky na platy cca 13,5 mld. Kč).
Pro dosažení cílového stavu v roce 2024 (jak navrhováno) je nutno v roce 2024 podle stávající predikce vývoje mezd v ČR zajistit průměrný plat pedagogického pracovníka v RgŠ ÚSC ve výši 55 575 Kč/měsíc, t.j. průměrný plat o 10 168 Kč/měsíc vyšší, než je plat rozpočtovaný v roce 2022. Dopady na státní rozpočet ČR pro rok 2024 oproti roku 2023 není možné v tuto chvíli jednoznačně vyčíslit, neboť v době zpracování není známo, zda a v jaké výši dojde k navýšení platů pedagogických pracovníků pro rok 2023 s ohledem na naplňování Programového prohlášení vlády. Oproti schválenému zákonu o státním rozpočtu ČR na rok 2022 platnému v době zpracování důvodové zprávy, při stávajícím (školní rok 2021/2022) počtu pedagogických pracovníků v RgŠ ÚSC, se odhaduje pro rok 2024 dopad na státní rozpočet ve výši cca 30,5 mld. Kč, z toho prostředky na platy cca 22,5 mld. Kč. Tento finanční odhad dopadu zahrnuje pouze přímý dopad fixace průměrného platu pedagogického pracovníka v návrhu § 161c školského zákona, tzn. fixace průměrných platů pedagogických pracovníků působících v RgŠ ÚSC ve školním roce 2021/2022.
V roce 2022 je odhadováno, že průměrný plat pedagogických pracovníků dosáhne na úroveň 115 % průměrné hrubé měsíční mzdy v národním hospodářství. Pokud bude zvýšení platů na úroveň 130 % průměrné mzdy v národním hospodářství realizováno plně až v roce 2024, tj. v roce 2023 bude zachována stejná úroveň platů pedagogických pracovníků jako v roce 2022, což naznačuje materiál Ministerstva financí předložený k projednání vládě ČR „Příprava státního rozpočtu České republiky na rok 2023 a střednědobého výhledu na léta 2024 a 2025“, bude průměrný plat pedagogických pracovníků v roce 2023 na úrovni 110 % průměrné hrubé měsíční mzdy v národním hospodářství.
Přeneseně se pak zvýšení platů pedagogických pracovníků působících v RgŠ ÚSC bude muset (ať již hned v roce 2024 nebo v následujících letech) promítnout i do odměňování pedagogických pracovníků působících v ostatních segmentech regionálního školství (státní, soukromý a církevní sektor) s odhadovaným dopadem pro rok 2024 ve výši cca 0,5 mld. Kč.
Přesnější vyčíslení finančního dopadu navrženého opatření bude možno provést až na základě znalosti skutečné výše průměrné mzdy dosažené v ČR za rok 2022 a skutečného (příp. předpokládaného) počtu pedagogických pracovníků ve školním roce 2023/2024, tzn. v průběhu roku 2023. Stejně tak vyčíslení dopadů na roky 2025 a 2026 by v tuto chvíli bylo velmi orientační a zavádějící a to zejména s ohledem na neexistenci střednědobého výhledu státního rozpočtu pro tyto roky.

Pedagogičtí pracovníci slíbených 130 % nedostanou

Pokud by byl schválen pozměňovací návrh poslanců koaličních stran k novele zákona o pedagogických pracovnících a školského zákona, pedagogové se mohou rozloučit se slíbenými 130 % průměrné mzdy.

Vládní návrh novely obsahuje ustanovení, které mělo na plný úvazek pedagogického pracovníka garantovat finance ve výši 1,404násobku průměrné mzdy v ČR z předminulého roku. Poslanci Marek Výborný (KDU-ČSL), Petr Gazdík (STAN), Renáta Zajíčková (ODS), Pavel Klíma (TOP09) a Jakub Michálek (Piráti) ale na poslední chvíli předložili společný pozměňovací návrh, který původní závazek uvedený přímo v programovém prohlášení vlády ruší.

Nově by se příslušný odstavec zákona netýkal všech pedagogických pracovníků, ale pouze učitelů. Celkový objem financí by byl tudíž výrazně menší, protože mezi pedagogické pracovníky patří i asistenti pedagoga nebo vychovatelky školních družin, jejichž platy jsou nižší než platy učitelů.

Pětice poslanců navrhuje i změnu výpočtu. Místo 140,4 % průměrné mzdy z předminulého roku by šlo pouze o 130 %. Nově není určeno, který rok bude využit jako základna pro výpočet z průměrné mzdy. Například pro rok 2024, od kdy má být novela účinná, to nemůže být pozdější než předminulý rok. Státní rozpočet na rok 2024 se bude schvalovat na konci roku 2023, kdy budou k dispozici údaje o hrubé mzdě teprve za rok 2022. Vláda tak bude moci k výpočtu 130 % použít průměrnou mzdu z let 2022, 2021, 2000 nebo i dřívějších.

„Fakticky to znamená, že by vládě reálně nevznikl vůbec žádný vymahatelný závazek ohledně objemu financí na platy učitelů,“ upozorňuje Radek Sárközi, prezident spolku Pedagogická komora. „Osobně to vnímám jako podvod na všech pedagogických pracovnících, protože je tento pozměňovací návrh v rozporu s dosavadními vyjádřeními koaličních politiků i programovým prohlášením vlády a nebyl ani projednán se školskými organizacemi,“ dodává.

Pozměňovací návrh pětice poslanců byl podán na poslední chvíli. Druhé čtení k novele zákona o pedagogických pracovnících začalo v Poslanecké sněmovně ve čtvrtek 23. února 2023 v 11:25. Do systému Poslanecké sněmovny byl příslušný pozměňovací návrh nahrán ve stejný den až ve 12:36, což je velmi nestandardní postup.

Všechny pozměňovací návrhy by měl projednávat školský výbor Poslanecké sněmovny 1. března 2023. Následně se o nich bude hlasovat v rámci třetího čtení, jehož datum zatím nebylo stanoveno. Dále bude novelu projednávat Senát.

Slib, že učitelé dostanou 130 % průměrné mzdy, padl poprvé v roce 2003 od tehdejší ministryně školství Petry Buzkové (ČSSD). Nejblíže tomuto cíli byly platy učitelů v roce 2021, kdy podle oficiálních údajů Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy činily 126 % průměrné mzdy v ČR. Dle predikce MŠMT budou za rok 2022 činit platy učitelů 120 % a platy pedagogických pracovníků 113 % průměrné mzdy. Pro rok 2023 by to mělo být ještě méně – pouze 117 % pro učitele a 110 % pro pedagogy obecně.

Citace:

Pozměňovací návrh Marka Výborného, Petra Gazdíka, Renáty Zajíčkové, Pavla Klímy a Jakuba Michálka k vládnímu návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 563/2004 Sb., o pedagogických pracovnících...
V části druhé čl. III bod 1 nově zní:
„1. V § 161c se za odstavec 3 vkládá nový odstavec 4, který zní:
„(4) Ministerstvo vyhlásí normativy a opravné koeficienty podle odstavce 1 písm. b) a § 161 odst. 1 tak, aby celková výše finančních prostředků určených na platy učitelů rozepisovaných podle odstavce 3 odpovídala v měsíčním průměru na 1 úvazek učitele nejméně 130 % průměrné hrubé měsíční nominální mzdy na přepočtené počty zaměstnanců v národním hospodářství.
https://www.psp.cz/sqw/historie.sqw?o=9&t=289

Původní znění vládního návrhu novely zákona o pedagogických pracovnících a školského zákona
§ 161c
Společná ustanovení pro financování škol a školských zařízení zřizovaných územními samosprávnými celky nebo svazky obcí
(4) Ministerstvo vyhlásí normativy, opravné koeficienty a příplatky podle odstavce 1 písm. a) a b), § 161 odst. 1, § 161a odst. 1 a § 161b odst. 1 a určí výši rezervy podle odstavce 3 písm. c) tak, aby celková výše finančních prostředků určených na platy pedagogických pracovníků rozepisovaných podle odstavce 3 odpovídala v měsíčním průměru na 1 úvazek pedagogického pracovníka nejméně 1,404násobku průměrné hrubé měsíční nominální mzdy na přepočtené počty zaměstnanců v národním hospodářství dosažené podle zveřejněných údajů Českého statistického úřadu za předminulý kalendářní rok.
https://www.psp.cz/sqw/text/tiskt.sqw?O=9&CT=289&CT1=0

Programové prohlášení vlády (6. 1. 2022)
Podpora škol a pedagogických pracovníků
"Garantujeme kvalitní platové ohodnocení pedagogických pracovníků a udržíme jejich platy na úrovni 130 % průměrné hrubé měsíční mzdy."
https://www.vlada.cz/cz/programove-prohlaseni-vlady-193547/#vzdelavani_a_sport

Pedagogická komora, z. s.
www.pedagogicka-komora.cz

Novelu zákona o pedagogických pracovnících kritizuje 14 školských organizací

Negativní stanovisko k novele zákona o pedagogických pracovnících, kterou bude projednávat ve čtvrtek 23. února 2023 ve druhém čtení Poslanecká sněmovna, vydalo již 14 školských organizací. Jedná se o následující stanoviska:

• Novela zákona o pedagogických pracovnících (stanovisko spolku Pedagogická komora)
• Stanovisko odborné veřejnosti k novele zákona o pedagogických pracovnících (11 školských organizací)
  
• Asociace děkanů pedagogických fakult se připojuje k Vyjádření odborné veřejnosti k novele zákona o pedagogických pracovnících
  
• Předsednictvo Rady vysokých škol se znepokojením sleduje projednávání novely zákona o pedagogických pracovnících
• Stanovisko České konference rektorů k novele zákona o pedagogických pracovnících
• SYRI: Experti kritizují novelu zákona o pedagogických pracovnících

Seznam školských organizací:

1. Pedagogická komora, z. s.
   
2. Česká konference rektorů
3. Rada vysokých škol
4. Asociace děkanů pedagogických fakult
5. Asociace děkanů filozofických fakult
6. Asociace děkanů přírodovědných fakult
7. Asociace děkanů tělovýchovných fakult ČR
8. Asociace češtinářů, z. s.
9. Asociace pro didaktiku dějepisu, z. s.
10. Asociace učitelů dějepisu České republiky (ASUD) 
11. Asociace učitelů angličtiny ČR (ATECR)
12. Jednota českých matematiků a fyziků 
13. Společnost učitelů matematiky JČMF (SUMA)
14. Česká pedagogická společnost, z. s.

Novela zákona o pedagogických pracovnících v médiích

V tomto rozcestníku naleznete ohlasy na novelu zákona o pedagogických pracovnících v médiích. Novela prošla prvním čtením v Poslanecké sněmovně. Až do druhého čtení mohou poslanci podávat své pozměňovací návrhy k ní. Hlasovat se o nich bude ve třetím čtení. Proti některým změnám v novele se postavil spolek Pedagogická komora, Asociace děkanů pedagogických fakult a nově i rektoři vysokých škol.

• Kvalifikovaní a aprobovaní pedagogové učí lépe než ti bez odbornosti
  
• Budoucí učitele budou vzdělávat organizace bez regulace, obávají se akademici
• Vyjádření odborné veřejnosti k novele zákona o pedagogických pracovnících (prof. Vladimíra Spilková, prof. Stanislav Štech)
• Asociace děkanů pedagogických fakult ČR: Novela zákona o pedagogických pracovnících jde proti hodnotám strategie vzdělávací politiky ČR
• Lidé bez „peďáku“ se mají snáze dostat za katedru. Plán ministerstva berou školy jako ohrožení vzdělávání
• Dejme ředitelům důvěru, zní z ministerstva. Do škol chce pustit nestudované učitele
  
• Pustit učit každého i bez kvalifikace? To je jako jít na myš s brokovnicí, říká děkan Jandačka
  
• Pedagogická komora, z. s.: Negativní stanovisko k novele zákona o pedagogických pracovnících

Etický kodex učitele a Učitelská platforma

V tomto rozcestníku naleznete odkazy na informace o praktikách vedení Učitelské platformy, z. s., při vzniku Etického kodexu učitele... Informace ředitele školy Marka Adlera postupně zveřejnil web Pedagogické.info. M. Adler byl následně ze spolku Učitelská platforma vyloučen (zřejmě v rozporu s platnou legislativou).

• Učitelská platforma: Adler jde do (píp)
• Neděle dlouhých nožů v Učitelské platformě
  
• Marek Adler: O další lži spojené s učitelským kodexem... a (ne)demokratické diskusi v podání spolku Učitelská platforma
• Tak nám zabili ucitelskykodex.cz...
• Učitelé se přou o etický kodex: M. Adler a M. Kaderka (Pro a proti, ČRo Plus)

Aktuální téma: Stanoviska k novele zákona o pedagogických pracovnících

Poslanecká sněmovna by měla v pátek 16. 12. 2022 začít projednávat v prvním čtení novelu zákona o pedagogických pracovnících. V minulém volebním období proti novele vystoupilo 9 školských organizací a řada pedagogických osobností formou společného prohlášení, které kritizovalo změnu ohledně deprofesionalizace povolání učitele. Tato změna je součástí i aktuální verze novely... Shromáždili jsme odkazy na stanoviska a články k novele.

• Pedagogická komora, z. s.: Negativní stanovisko k novele zákona o pedagogických pracovnících
  
• Asociace děkanů pedagogických fakult: Novela zákona o pedagogických pracovnících jde proti hodnotám strategie vzdělávací politiky ČR
•  
• Pustit učit každého i bez kvalifikace? To je jako jít na myš s brokovnicí, říká děkan Jandačka
• Dejme ředitelům důvěru, zní z ministerstva. Do škol chce pustit nestudované učitele
  
• Vladimíra Spilková, Irena Reimannová: Intervence české vzdělávací politiky ve vztahu k výzkumně doloženým poznatkům a doporučením: případ požadavků na kvalifikaci učitele
  
• Stát nesmí rezignovat na dohled nad regulovanou profesí učitele (dopis prof. Vladimíry Spilkové poslancům)
• Učitelé bez pedagogického vzdělání? To je návrat o sto let! (doc. Petr Najvar, předseda České pedagogické společnosti)
• Novela zákona o pedagogických pracovnících (Poslanecká sněmovna)
• Kolegové z učitelských fakult, vyndejte si hlavu ze své akademické brašničky (poslanec Pavel Klíma - TOP09)
  
• 
  
• Novela zákona o pedagogických pracovnících ohrožuje kvalitu vzdělávání v ČR (výzva zástupců devíti školských organizací a dalších představitelů učitelské profese z roku 2021)
  
• Otevřený dopis ředitelů škol poslancům k novele zákona o pedagogických pracovnících (2021)
• Otevřený dopis senátorům k novele zákona o pedagogických pracovnících (2021)
  

 

Negativní stanovisko k novele zákona o pedagogických pracovnících

Pedagogická komora, z. s., vydává stanovisko k novele zákona o pedagogických pracovnících. Aktuální znění novely je v zásadních změnách takřka shodné s návrhem, který nebyl Poslaneckou sněmovnou přijat v minulém volebním období. Naše stanovisko je tudíž opět negativní.

• Stanovisko k novele zákona o pedagogických pracovnících (celý text včetně grafů)
• Vládní návrh novely zákona o pedagogických pracovnících (Poslanecká sněmovna)
• Téma "Novela zákona o pedagogických pracovnících" na webu Pedagogické komory
  

V roce 2017 nebyla schválena komplexní novelizace zákona o pedagogických pracovnících, a to i na základě petice proti kariérnímu řádu, kterou podepsalo více než 21.000 signatářů (senátní i původní poslanecká verze byly zamítnuty Poslaneckou sněmovnou). Roku 2021 nebyla přijata komplexní novelizace zákona o pedagogických pracovnících, protože se řada školských organizací postavila proti v ní navrhované deprofesionalizaci povolání učitele (senátní verze nebyla do konce volebního období Poslanecké sněmovny projednána). Přestože od roku 2015 (7 let) nedošlo ke změně zákona, nemělo to žádné negativní dopady na kvalitu vzdělávání. Z tohoto pohledu se jeví aktuální znění zákona jako vyhovující a není třeba ho měnit.

Etický kodex učitele vznikal zcela netransparentně a za zády učitelů

Vedení spolku Pedagogická komora se distancuje od Etického kodexu učitele, který byl představen při tiskové konferenci na Ministerstvu školství, mládeže a tělovýchovy. Tento text vznikal zcela netransparentně. Participace organizací sdružujících přímo učitele byla minimální. Vzniklý dokument nemá ani základní kvality, které by měly etické kodexy mít. Jedná se navíc o čistě deklaratorní text, protože jeho dodržování nelze nijak vymáhat.

„Profesní etický kodex má smysl pouze tehdy, pokud ho vydá příslušná profesní komora, která nad jeho dodržováním následně bdí,“ upozorňuje Radek Sárközi, prezident spolku Pedagogická komora.

Například Česká lékařská komora má svůj etický kodex a zároveň etickou komisi. Jejím prostřednictvím se mohou pacienti domáhat nápravy neetického jednání lékařů. Na rozdíl od kodexu pro lékaře je zveřejněný text Etického kodexu učitele ne příliš povedeným slohovým cvičením plným obecných frází, jejichž případné porušení ani není možné identifikovat. Pro srovnání uvádíme citace z obou kodexů:

• „Úkolem lékaře je chránit zdraví a život…“
• „Lékař má znát zákony a závazné předpisy platné pro výkon povolání a tyto dodržovat.“
• „Každý lékař je povinen v případech ohrožení života a bezprostředního vážného ohrožení zdraví neodkladně poskytnout lékařskou pomoc.“

• „Učitel přijímá odpovědnost za sebe a svět…“
• „Učitel pracuje udržitelně…“
• „Učitel propojuje vzdělávání ve škole s volnočasovými zájmy žáka…“

Z uvedených organizací, které na Etickém kodexu učitele pracovaly, sdružuje přímo učitele pouze jedna. Spolků sdružujících učitele působí v ČR více než 100. Učitelské spolky nebyly k tvorbě etického kodexu přizvány. Ke kodexu se nepřihlásily ani školské odbory. Mezi zapojenými organizacemi najdeme spolek rodičů, spolek studentů středních škol, sdružení organizací volnočasových aktivit mládeže nebo Ekumenickou radu církví.

„Učitelé to na sociálních sítích komentují rozhořčenými slovy: zase se rozhoduje o nás bez nás,“ říká Radek Sárközi, „i řadoví členové Učitelské platformy byli seznámeni s hotovým textem poprvé až na tiskové konferenci jako všichni ostatní.“

Členové organizací zapojených do tvorby kodexu nedostali příležitost o výsledném textu hlasovat. Před zveřejněním kodexu neproběhlo žádné veřejné připomínkové řízení. Příprava etického kodexu učitele tak proběhla naprosto netransparentně a neeticky. Nepravdivá je i informace na webu Učitelské platformy ke kodexu, kde se uvádí: „Etický kodex pro učitele je výsledkem konsenzu Asociace děkanů pedagogických fakult, České rady dětí a mládeže, České školní inspekce ČR, Českou středoškolskou unií, Ekumenickou radou církví, Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy, zastoupení OSN, spolku Otevřeno, Stálé konferenci asociací ve vzdělávání, Učitelské platformy, organizace Učitel naživo, Unie školských asociací ČR – CZESHA, Unie rodičů ČR a spolku Začni učit!“

„Ve skutečnosti na kodexu uvedené organizace nepracovaly, tvořily ho jen osoby uvedené v tiskové zprávě,“ upozorňuje Janek Wagner, viceprezident Pedagogické komory, z. s., „podle všech dostupných indicií řada z nich neměla ani mandát za svou organizaci cokoliv schvalovat.“

Z rychlé víkendové ankety ve facebookové skupině spolku Pedagogická komora vyplývá, že 92 % respondentů hodnotí text Etického kodexu učitelů negativně, kladné hodnocení získal pouze od 6 %. Do ankety se zapojilo celkem 1 177 pedagogů.

„Toto opravdu nelze hodnotit jako výsledek konsenzu, spíše to působí, že se velmi úzká skupina aktivistů rozhodla vnutit všem učitelům svůj úzký pohled na profesní etiku,“ hodnotí výsledky ankety Radek Sárközi.

Etické kodexy ve školství nejsou novinkou. Mají je některé školy i organizace pedagogů. Nelze ovšem publikovat jakýsi obecný text etického kodexu bez vazby na konkrétní organizaci, která dohlíží, zda ho členové naplňují a řeší podněty v případě jeho porušení. Vlastní etický kodex nemá ani spolek Učitelská platforma.

„Správným postupem by bylo nejprve schválit zákon o ustavení profesní komory pedagogických pracovníků, jak je tomu v případě advokátů, architektů, lékařů a dalších profesí,“ říká Janek Wagner, který je zároveň členem poradního týmu ministra školství, „až následně by měl vzniknout konsensuální etický kodex - tvořit ho v utajení a bez široké diskuze učitelů, jak to udělal spolek Učitelská platforma, považuji za zcela nepřijatelné.“


Markéta Emmer Illová (učitelka ZŠ): „Etický kodex obsahuje formulaci “UČITEL PŘIPRAVUJE DĚTI NA ŽIVOT VE STÁLE SE MĚNÍCÍM SVĚTĚ A SOUSTAVNĚ ZVYŠUJE JEJICH DIGITÁLNÍ KOMPETENCE. Učitel klade důraz na etické chování v digitálním prostředí, jde příkladem a dodržuje profesní standardy i v online světě.“ Tento bod je v rozporu se všemi rámcovými vzdělávacími programy, které jsou závazné. V RVP ZV je uvedeno sedm klíčových kompetencí, které máme u žáků rozvíjet, nelze z nich vytrhnout pouze jednu a ostatní opominout.“

Natália Toflová (ředitelka MŠ): „Zdá se mi, že se při tvorbě etického kodexu zcela zapomnělo na učitelky mateřských škol. Mezi jmény jeho spoluautorů nevidím žádného pracovníka mateřské školy. Je to zase o nás bez nás…“

Radek Sárközi: „Velice oceňuji, že ministr školství Vladimír Balaš při našem jednání uvítal můj návrh na vznik Pedagogické komory ze zákona. Určitě by se tím zvýšila prestiž učitelů, kdyby se zařadili mezi profese, které již takovou komoru mají.“

Zdroje:

• Učitelská platforma: Etický kodex učitele
• MŠMT: Učitelé mají nový etický kodex, který reaguje na výzvy 21. století
• Marek Adler (Učitelská platforma, z. s.): Vyjádření k Etickému kodexu učitele
• Etický kodex České lékařské komory
• Zuzana Růžičková: Proč vznikl učitelský kodex bez učitelů?
• Jana Karvaiová: Pod rouchem beránčím čert se skrývá

Pedagogická komora, z. s.

 

Finance na listopadové výplaty

Radek Sárközi, prezident spolku Pedagogická komora, oslovil jednotlivé kraje s dotazem ohledně financí na listopadové výplaty pro zaměstnance škol. Z některých škol jsme totiž obdrželi informaci, že ředitelům peníze nepřišly. Ze zaslaných odpovědní vyplývá, že MŠMT odeslalo na kraje finanční prostředky k 15. 11. 2022 s informací, že je školám je mají zaslat nejpozději 9. 12. 2022. Ovšem některé školy mají pravidelný výplatní termín dříve... Kdy odešly z krajů peníze školám, naleznete zde (informace průběžně doplňujeme):

• Jihomoravský kraj: 18. 11. 2022
• Královéhradecký kraj: 22. a 24. 11. 2022
• Hl. m. Praha: 23. až 28. 11.2022
• Pardubický kraj: 25. a 28. 11. 2022
• Liberecký kraj: 28. a 30. 11. 2022
• Moravskoslezský kraj: 28. a 30. 11. 2022
  
• Vysočina a Olomoucký kraj: 29. 11. 2022
• Jihočeský kraj: 30. 11. 2022
• Ústecký kraj: 1. 12. 2022
  
• Karlovarský kraj: 2. 12. 2022
• Zlínský kraj: 5. 12. 2022
• Plzeňský kraj: 6. 12. 2022
  
• Středočeský kraj: 6. a 7. 12. 2022

 

Jak hlasovali poslanci o navýšení školského rozpočtu na rok 2023

V tomto rozcestníku naleznete informace, jak hlasovali jednotliví poslanci o pozměňovacích návrzích k zákonu o státním rozpočtu ČR na rok 2023. Vybíráme pouze ty, které se týkají školství (kapitola 333 MŠMT). Všechny pozměňovací návrhy, které podali opoziční poslanci, byly zamítnuty. Všechny pozměňovací návrhy poslanců za vládní koalici byly schváleny. Ministr školství Vladimír Balaš byl z této schůze Poslanecké sněmovny omluven (nehlasoval). Exministr školství Petr Gazdík se u většiny opozičních pozměňovacích návrhů zdržel hlasování, což má stejné důsledky jako hlas proti. Pedagogická komora, z. s., podpořila všechny pozměňovací návrhy, které navyšovaly školský rozpočet.

• Přehled všech podaných pozměňovacích návrhů k zákonu o státním rozpočtu ČR na rok 2023 (viz tabulka)

Neschválené pozměňovací návrhy: 

• J. Berkovcová (ANO): Dorovnání chybějících financí na stávající úvazky asistentů pedagoga (1,1 mld. korun) - o PN se nehlasovalo, protože poslanci hlasovali o jiném PN ve stejném znění, který předložili koaliční poslanci o 14 dní později...
  
• J. Berkovcová (ANO): Navýšení financí na platy učitelů a dalších pedagogických pracovníků  (4,3 mld. korun) - většina koaličních poslanců (včetně Petra Gazdíka) hlasovala proti
• Z. Kettner (SPD): Dorovnání ONIV na úroveň roku 2021 včetně valorizace (1 mld. korun) - většina koaličních poslanců hlasovala proti
  
• Z. Kettner (SPD): Navýšení financí na platy nepedagogických pracovníků (1 mld. korun) - většina koaličních poslanců hlasovala proti
• K. Rais (ANO): Navýšení financí na platy akademických pracovníků - t.j. učitelé na vysokých školách (1,43 mld. korun) - většina koaličních poslanců hlasovala proti
• M. Novák (ANO): Navýšení financí na protidrogovou prevenci (50 milionů korun) - většina koaličních poslanců hlasovala proti
• M. Novák (ANO): Navýšení financí na prevenci kriminality (95 milionů korun) - většina koaličních poslanců hlasovala proti
• K. Sládeček (SPD): Přesun financí z podpory inkluzivního vzdělávání ve prospěch speciálních škol (4 mld. korun) - pro hlasovali výhradně poslanci SPD
  

Schválené pozměňovací návrhy: 

• M. Výborný (KDU-ČSL): Dorovnání chybějících financí na stávající úvazky asistentů pedagoga (1,1 mld. korun) - pro hlasovala většina poslanců opozice i koalice
• R. Zajíčková (ODS): Navýšení financí na platy pracovníků České školní inspekce (20 milionů korun) - pro hlasovala většina poslanců opozice i koalice
• V. Kovářová (STAN): Navýšení financí na školní obědy pro žáky ZŠ zdarma (40 milionů korun) - pro hlasovala většina poslanců opozice i koalice

MŠMT: Podíl praxí studia učitelství v ČR a zahraničí

Součástí Závěrečné zprávy z hodnocení dopadů regulace (RIA) k návrhu novely zákona o pedagogických pracovnících, kterou schválila vláda, jsou následující informace o podílu praxí studia učitelství v České republice a zahraničí.

MŠMT: Novela zákona o pedagogických pracovnících

MŠMT je uznávacím orgánem ve smyslu § 78 zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), ve znění pozdějších předpisů, a jako takové vydává stanovisko, respektive povolení studijním programům, jejichž absolvováním se bezprostředně naplňují odborné předpoklady pro výkon regulovaného povolání pedagogického pracovníka. Za účelem transparentního a jednotného posuzování studijních programů vysokých škol přijalo MŠMT v roce 2017 Rámcové požadavky na studijní programy, jejichž absolvováním se získává odborná kvalifikace k výkonu regulovaných povolání pedagogických pracovníků, které stanovují závazný podíl jednotlivých složek studia. Obdobně vydává MŠMT stanoviska k vzdělávacím programům v oboru vzdělání zaměřeném na přípravu učitelů mateřské školy. Obory vzdělání střední školy zaměřené na přípravu učitelů mateřské školy se řídí rámcovými vzdělávacími programy, které vydává MŠMT.

Zavedení Rámcových požadavků mimo jiné znamenalo významné zvýšení podílu praxe v rámci studia, konkrétně na min. 10 % v případě učitelství 1. stupně ZŠ a min. 8 % v případě učitelství 2. stupně ZŠ a učitelství SŠ. Velká část fakult připravujících učitele v nových akreditacích zvýšila objem praxí nad minimální hranici až k doporučenému objemu 15 % praxe pro učitelství 1. stupně ZŠ a 10 % pro učitelství 2. stupně ZŠ a učitelství SŠ. Takové zvýšení praxí je nepochybně významným posunem směrem k zapojení studentů do praxe běžnému v nejlepších evropských systémech přípravy učitelů. Fakulty, včetně “oborových” nepedagogických fakult, učinily v nových akreditacích významný krokmimo jiné také v tom, že na mnoha z nich díky zvýšení objemu praxí v nových akreditacích vznikla centra praxí a oborových didaktik. Garantované minimum objemu praxí v Rámcových požadavcích tak naplnilo svůj smysl a předpokládá se obdobné stanovení rozsahu praxe i pro vyšší odborné školy.

Stanovené minimum se stále pohybuje na spodní hranici nejlepších evropských systémů přípravy učitelů. Studenti v severských zemích jako je Švédsko nebo Dánsko nebo v západoevropských zemích jako je Portugalsko, Irsko, Belgie nebo Nizozemsko typicky tráví na praxích více času než čeští studenti. (Viz graf 2 a graf 3 níže.)

Graf 2: Minimální podíl praxí na studiu učitelství 1. stupně ZŠ v ČR a ve vybraných evropských zemích

 Graf 3: Minimální podíl praxí na studiu učitelství 2. stupně ZŠ a SŠ v ČR a ve vybraných evropských zemích 

Prostřednictvím rešerše těchto evropských systémů v rámci přípravy Reformy pregraduální přípravy učitelů byly identifikovány tři modely propojení přípravy učitelů s praxí a přístupem k praxi. 

MŠMT: Parametrizace financování asistentů pedagoga (RIA)

Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy zpracovalo návrh novely školského zákona, který je možné připomínkovat do 28. listopadu 2022. Součástí této novely je i tzv. parametrizace financování asistentů pedagoga. Citujeme vybrané pasáže Závěrečné zprávy z hodnocení dopadů regulace podle obecných zásad (RIA) k příslušné změně zákona, které nejlépe ukazují, co je ve skutečnosti hlavním cílem novelizace - ušetřit finanční prostředky... Zároveň upozorňujeme, že RIA neobsahuje žádné výpočty, modely, predikce, parametry budoucího systému ani analýzu dostupných dat (s výjimkou jedné tabulky s počty asistentů pedagoga v posledních 3 letech, ovšem bez návaznosti na růst počtu žáků v základních školách, k němuž v těchto letech došlo). Kvůli chybějícím datům nelze reálně tuto novelu školského zákona věcně připomínkovat!

MŠMT: Návrh novely školského zákona

 Závěrečná zpráva z hodnocení dopadů regulace podle obecných zásad (RIA)

"V případě zachování současného stavu, tj. doporučování a poskytování asistentů pedagoga v běžných základních školách jako podpůrného opatření, by podle vývoje v předchozích letech docházelo k neustálému navyšování počtů asistentů pedagoga, což klade nepřiměřené nároky na státní rozpočet."

"Předkladatel se zavazuje, že po roce účinnosti navržené právní úpravy předloží Ministerstvu financí vyhodnocení přínosů a finančních úspor plynoucích z navržené optimalizace v oblasti fungování parametrizace personální podpory asistenta pedagoga."

"Maximální počet hodin pedagogické práce zabezpečované asistentem pedagoga financovaný ze státního rozpočtu bude na školu nastaven na základě několika parametrů:
- počtu běžných tříd v základní škole a jejich průměrné naplněnosti,
- podílu žáků se speciálními vzdělávacími potřebami se třetím stupněm podpůrných opatření,
- počtu tříd 1. – 3. ročníků a
- počtu tříd, v nichž se vzdělávají žáci se speciálními vzdělávacími potřebami se čtvrtým či pátým stupněm podpůrných opatření."

Poznámka: Tato informace uvedená v RIA je velmi zavádějící až manipulativní - parametry nebyly konzultovány s největšími školskými organizacemi (ČMOS PŠ, Pedagogická komora, z. s.). Naopak řada školských organizací (včetně těch, s nimiž byla parametrizace konzultována) navrhované parametry opakovaně veřejně kritizovala!

Pedagogická komora podporuje navýšení školského rozpočtu na rok 2023

Vedení spolku Pedagogická komora podporuje poslanecké pozměňovací návrhy, které navyšují školský rozpočet na příští rok. Vládní návrh zákona o státním rozpočtu ČR na rok 2023 bude Poslanecká sněmovna projednávat ve středu 16. listopadu. Finanční prostředky v kapitole 333 MŠMT jsou výrazně nižší, než činí závazek uvedený v programovém prohlášení vlády.

„V programovém prohlášení je napsáno, že vláda udrží platy pedagogických pracovníků na úrovni 130 % průměrné mzdy v České republice, ve skutečnosti ale v příštím roce poklesnou na 110 %,“ upozorňuje Radek Sárközi, prezident spolku Pedagogická komora, „v tuto chvíli již není jiná možnost nápravy, než schválit poslanecké pozměňovací návrhy, které dodatečně navyšují státní rozpočet na rok 2023.“

Poslankyně Jana Berkovcová a Margita Balaštíková navrhují navýšit finance na platy učitelů o další 4,3 miliardy korun. Částkou 1,1 miliardy korun navíc chtějí dorovnat chybějící prostředky na podpůrná opatření v rámci inkluzivního vzdělávání. Pokud nebude toto navýšení schváleno, hrozí v příštím roce propuštění více než 2 000 asistentů pedagoga.

Poslanec Zdeněk Kettner navrhuje dorovnat finanční prostředky na ostatní neinvestiční výdaje na úroveň roku 2021. Jedná se o 1 miliardu korun navíc oproti rozpočtu, který připravila vláda. Z ONIV hradí školy například učebnice a pomůcky pro žáky, plavecký výcvik dětí nebo prvních 14 dní náhrad v případě nemoci zaměstnanců. Na platy nepedagogických pracovníků škol by podle pozměňovacího návrhu Zdeňka Kettnera mělo jít o 1 miliardu korun více.

Poslanci Karel Rais a Ivo Vondrák navrhují zvýšit finance na platy akademických pracovníků vysokých škol o 1,43 miliardy korun, aby si udržely konkurenceschopnost vůči platům učitelů v regionálním školství.

„Za Pedagogickou komoru podporujeme všechny poslanecké pozměňovací návrhy, které dodatečně navyšují finanční prostředky pro školství na rok 2023,“ shrnuje Radek Sárközi.

Programové prohlášení vlády:

„Důležitým úkolem koaliční vlády je získat pro školství více finančních prostředků tak, aby veřejné výdaje na vzdělávání a školské služby odpovídaly v poměru k HDP alespoň úrovni průměru zemí OECD.“

„Garantujeme kvalitní platové ohodnocení pedagogických pracovníků a udržíme jejich platy na úrovni 130 % průměrné hrubé měsíční mzdy.“

Zdroje:

• Návrh zákona o státním rozpočtu ČR na rok 2023 (včetně poslaneckých pozměňovacích návrhů)

• MŠMT: Prezentace ke školskému rozpočtu na rok 2023

• Státní rozpočet 2023 (kapitola 333 MŠMT)

• Programové prohlášení vlády

• Školám chybí finance na pomůcky pro žáky. Dostaly na ONIV o miliardu korun méně než v loňském roce

Pedagogická komora, z. s.
www.pedagogicka-komora.cz

 

Aktuální téma: Školní obědy zdarma

 V tomto rozcestníku naleznete informace k bezplatným školním obědům.

• Obědy pro děti do konce roku 2022 (Women for women)
• Pomoc Pražanům (stravné zdarma - MŠ, ZŠ, SŠ)
• My v tom Jihočechy nenecháme (podpora školního stravování v Jihočeském kraji)
• Rodiče v Praze 6 mohou žádat ve školách o úhradu školních obědů pro své děti. Podobnou pomoc připravuje i radnice v Praze 5.
  
• 
  
• MPSV: Obědy do škol (tisková zpráva)
  
• MŠMT: Stravné zdarma pro děti v MŠ (Karlovarský a Ústecký kraj)
• MŠMT: Dotační výzva k podpoře školního stravování žáků ZŠ
  
• Financování stravování pro ukrajinské děti
• Obědy zdarma? Podívejte se, jak řeší bezplatné obědy v zemích Evropy
•  
• MŠMT: Školní stravování (obecné informace) 
• V tanvaldské školní jídelně zavedli finský systém. Děti si berou, na co mají chuť, a samy si hlídají vyváženost stravy
• Jak vypadají školní obědy ve 20 zemích světa? (fotogalerie)
  
• Školní obědy z celého světa (fotogalerie)
• Školní obědy v různých zemích světa (fotogalerie)
  

NPI: Členové pracovních skupin (revize RVP ZV)

Radek Sárközi, prezident spolku Pedagogická komora, zaslal Národnímu pedagogickému institutu ČR žádost o informace podle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím. Cílem žádosti bylo podpořit transparentnost procesu velké revize Rámcového vzdělávacího programu pro základní vzdělávání, která aktuálně probíhá. Požadavek zněl na zveřejnění jmen členů jednotlivých pracovních skupin NPI ČR, kteří pracují na revizi RVP ZV. Pracovní skupiny jsou tvořeny kmenovými členy a oponenty, kteří byli jmenováni na základě výběrového řízení (mají uzavřenu DPP s NPI) a členy širší pracovní skupiny (další zájemci o spolupráci).

• Procesní skupina a vedoucí pracovních skupin (zaměstnanci NPI)
  
• 3 pracovní skupiny (koncepční, klíčové kompetence a gramotnosti, průřezová témata)
• 3 pracovní skupiny (koordinační pro 1. stupeň, koordinační pro 2. stupeň, společné vzdělávání)
• Pracovní skupiny pro jednotlivé vzdělávací oblasti a obory

Vedle těchto pracovních skupin existuje expertní panel MŠMT, jehož členy jmenoval ministr školství Robert Plaga. Výstupem expertního panelu je dokument Hlavní směry revize RVP ZV, který aktuálně prochází schvalovacím procesem (připomínkování NPI, ČŠI, MŠMT).

Další informace k revizím rámcových vzdělávacích programů naleznete na webu Pedagogické komory a na webu Pedagogické.info.

MŠMT: Institucionalizace asistentů pedagoga (návrh novely školského zákona)

Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy zpracovalo návrh novely školského zákona, který je možné připomínkovat do 28. listopadu 2022. Součástí této novely je i tzv. parametrizace financování asistentů pedagoga. Citujeme příslušnou část důvodové zprávy. Ta překvapivě neobsahuje žádná data ohledně asistentů pedagoga a podpůrných opatřeních ani jejich analýzu. Chybí v ní i konkrétní parametry chystané institucionalizace asistentů pedagoga, bez nichž nelze posoudit, zda půjde o změnu pozitivní či negativní. Argumentace, proč se změna navrhuje, je velmi vágní. Není specifikováno, v čem přesně má dojít ke snížení administrativy (například které administrativní kroky se ruší a které zůstávají zachovány). Chybí informace k financování úvazku asistenta pedagoga na původní škole, pokud žák s podpůrným opatřením 4 nebo 5 stupně odejde na jinou školu v průběhu roku. Nedořešena zůstává i řada dalších problémů. Reálně tudíž nelze tento návrh kvůli nedostatku podrobnějších informací odborně připomínkovat...

• MŠMT: Návrh novely školského zákona

DŮVODOVÁ ZPRÁVA

Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 563/2004 Sb., o pedagogických pracovnících a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů

OBECNÁ ČÁST, kapitola A
Institucionalizace asistentů pedagoga

MŠMT: Prezentace ke školskému rozpočtu na rok 2023

Na posledním jednání školské tripartity představili pracovníci MŠMT hlavní body návrhu rozpočtu na rok 2023. Platy pedagogických pracovníků nominálně vzrostou o 4 %, ale kvůli vysoké inflaci (aktuálně 17 %) dojde k jejich reálnému poklesu. Platy nepedagogických pracovníků, které jsou blízko minimální (zaručené) mzdě, se v roce 2023 nezvýší vůbec.

• Prezentace: Návrh rozpočtku kapitoly MŠMT na rok 2023
  

Z prezentace vyplývá, že v příštím roce klesnou platy pedagogických pracovníků na úroveň roku 2019. Platy učitelů (včetně ředitelů škol) budou ve výši 117 % průměrné mzdy v ČR (v roce 2021 to bylo 126 %). Platy pedagogických pracovníků (včetně školních psychologů a speciálních pedagogů, vychovatelek školních družin nebo asistentů pedagoga) se propadnou na 110 % průměrné mzdy v ČR (v roce to bylo 119 %). Vláda se přitom ve svém programovém prohlášení zavázala, že platy pedagogů zachová na úrovni 130 % průměrné mzdy v ČR (tomuto cíli se v roce 2023 vzdálí ještě více než letos).

MŠMT informuje, že některé položky rozpočtu nejsou zabezpečeny. Chybí finance na zajištění podpůrných opatření (asistenti pedagoga) ve výši 1,7 miliard korun a na část podpory ukrajinských dětí/žáků (například ukrajinští asistenti). O snížení ostatních neinvestičních výdajů (ONIV) vůči roku 2021 o 857 milionů korun jsme informovali v předchozím článku. 

HLAVNÍ ROZPOČTOVĚ NEZABEZPEČENÉ OBLASTI PRO ROK 2023

Podpůrná opatření v regionálním školství
- 1,1 mld. Kč (2,2 tis. míst) ve veřejném školství – bude nutno řešit na úkor nepedagogické práce
- 0,6 mld. Kč v neveřejném školství

Ukrajinské děti, žáci a studenti – z části nepochybně zahrnuty ve "výkonech", ale zcela nezabezpečeni
např. ukrajinští asistenti pedagoga

ONIV
- Uplatňován požadavek na posílení o 0,65 mld. Kč (v r. 2022 převody z platů už za více než 0,5 mld. Kč na náhrady za nemoc)

Státní rozpočet 2023 (kapitola 333 MŠMT)

Ministerstvo školství zpracovalo materiál k vládnímu návrhu zákona o státním rozpočtu ČR na rok 2023 (kapitola 333 MŠMT).

• Návrh rozpočtu kapitoly 333 MŠMT (2023)

V roce 2022 došlo ke skokovému snížení ostatních neinvestičních výdajů veřejným školám oproti roku 2021. Rozpočet na rok 2023 počítá jen s mírným navýšením ONIV, které vychází především z vyššího počtu dětí a žáků. Oproti roku 2021 půjde v roce 2023 na ONIV o 857 637 479 Kč méně. Viz následující výpočet Pedagogické komory:

Ostatní neinvestiční výdaje veřejných škol:

ONIV 2021: 3 488 006 447 Kč
ONIV 2022: 2 493 006 447 Kč
ONIV 2023: 2 630 368 968 Kč

Regionální školství (str. 24 až 32)

"Oproti schválenému rozpočtu RgŠ na rok 2022 je celkový navržený rozpočet běžných výdajů RgŠ na rok 2023 zvýšen o 12 924 000 000 Kč, tj. o 6,91 %. Zvýšení mandatorních výdajů z toho činí 3,91 %. V RgŠ ÚSC se jedná o nárůst počtu pedagogických pracovníků ve školách a školních družinách vlivem růstů výkonů a dělení hodin výuky od září 2022 a nárůst platových tarifů nepedagogických zaměstnanců o 10 % od 1. 9. 2022 (nárůst celkem o 3,44 %). Ve školním roce 2022/2023 lze bez vlivu ukrajinských dětí, žáků a studentů v RgŠ očekávat nárůst výkonů celkem o cca 23 tis. dětí, žáků a studentů, tj. nárůst o cca 1,3 %. Po zahrnutí ukrajinských dětí, žáků a studentů lze celkový nárůst výkonů očekávat o cca 4,5 %."

"Navržený rozpočet mzdových prostředků na rok 2023 pro RgŠ ÚSC je oproti schválenému rozpočtu na rok 2022 zvýšen o 8 678 000 000 Kč (včetně příslušenství o 11 781 000 000 Kč), tj. o 7,04 %. Toto meziroční zvýšení rozpočtových zdrojů mzdových prostředků vytváří předpoklady pro další růst úrovně odměňování zaměstnanců RgŠ ÚSC, a to růst průměrného platu u pedagogických pracovníků o 4 % oproti roku 2022 a u nepedagogických zaměstnanců finanční zajištění zvýšení platových tarifů o 10 % od 1. 9. 2022. Dále je zajištěno pokrytí zvýšených potřeb souvisejících se zvyšováním kvality vzdělávání v RgŠ ÚSC (tj. zvýšení počtu pedagogických pracovníků v MŠ, ZŠ, SŠ, konzervatořích a školních družinách ve školním roce 2022/2023 z titulu většího využití PHmax) a potřeby vyplývajících z růstu výkonů (ovšem bez vlivu ukrajinských dětí, žáků a studentů)."

"V oblasti mzdových prostředků však není zabezpečen skutečný nárůst personálních podpůrných opatření (zejména asistentů pedagoga), tj. nově doporučených a poskytovaných podpůrných opatření od ledna 2022, a to ve výši 1 111 000 000 Kč vč. odpovídajícího počtu zaměstnanců ve výši 2 216 (tj. podle stavu vykázaných podpůrných opatření k 1. 10. 2022). Tento nárůst tak bude nutné pokrýt např. na úkor nepedagogické práce ve školách či školských zařízeních, která není mandatorní povahy."

"Návrh rozpočtu také neobsahuje žádné další prostředky na integrační aktivity spojené s přílivem uprchlíků z Ukrajiny, jako jsou ukrajinští asistenti pedagoga, jazyková příprava ukrajinských žáků zejména na základních ale i středních školách nebo adaptační aktivity pro nově příchozí realizované mimo vzdělávací systém."

Zahraniční kurikulární dokumenty pro základní vzdělávání

V tomto rozcestníku naleznete odkazy na zahraniční kurikulární dokumenty pro základní vzdělávání (obdoba českého RVP ZV). Rozcestník zpracoval Radek Sárközi pro potřeby tvůrčí koncepční pracovní skupiny NPI ČR k velké revizi Rámcového vzdělávacího programu pro základní vzdělávání. Velmi děkujeme za zajímavé tipy panu Dominiku Dvořákovi (členovi expertního panelu MŠMT k Hlavním směrům revize RVP ZV). Pokud máte tipy na další internetové stránky, odborné publikace nebo články ke kurikulárním reformám v zahraničí, vložte je prosím do komentářů k tomuto příspěvku...

Zahraniční kurikulární weby:

• Slovenské státní vzdělávací programy
• Finské kurikulum
  
• Kurikulum kanadské provincie Ontario
• Kurikulum CORE (USA)
• Australské kurikulum
• Anglické kurikulum
  
• Skotské kurikulum
• Velšské kurikulum
• Švédské kurikulum

Odborné publikace:

• Dvořák, Holec, Dvořáková: Kurikulum školního vzdělávání: zahraniční reformy v 21. století
• Kment, Štěpán: Porovnání stavby zahraničních vzdělávacích programů
  
• Dvořák, Dominik: Od osnov ke standardům : proměny kurikulární teorie a praxe
• Lower secondary intended curricula of science subjects and mathematics: a comparison of the Czech Republic, Estonia, Poland and Slovenia
• The intellectual demands of the intended chemistry curriculum in Czechia, Finland, and Turkey: a comparative analysis based on the revised Bloom's taxonomy
  

Články:

• Zahraniční kurikulární dokumenty (Finsko, Kanada - Ontario, USA - New Jersey)
• Zahraniční zkušenosti (čtenářská gramotnost)
• Finské školství (rozcestník)
  

Ukázka z finského kurikula (obdoba českého rámcového učebního plánu v RVP ZV):

Problémy škol s ONIV v médiích

V tomto rozcestníku naleznete odkazy na mediální výstupy, které se zabývají chybějícími financemi veřejných škol na ostatní neinvestiční výdaje (ONIV). Problém začal v březnu 2022, kdy byl schválen zákon o státním rozpočtu na rok 2022, v němž byly sníženy finance na ONIV o 995 milionů korun veřejným školám a většina z této částky byla převedena do rozpočtů soukromých škol. Již v únoru 2022 mělo MŠMT k dispozici informace o vysoké nemocnosti a častých karanténách pracovníků škol kvůli kovidu. Z ONIV se totiž přednostně hradí náhrady při prvních 14 dní nemoci zaměstnanců. Kvůli tomu školám nezbývají peníze na další neinvestiční výdaje, jako jsou pomůcky a učebnice pro žáky, další vzdělávání pedagogických pracovníků či zajištění plaveckého výcviku pro žáky. Ředitelé škol jsou tudíž nuceni chybějící finance na ONIV dorovnávat z nenárokových složek platů učitelů. Dodatečně se to snaží napravit pozměňovací návrh Zdeňka Kettnera k novele zákona o státním rozpočtu na rok 2022, kterou bude Poslanecká sněmovna schvalovat 18. října 2022. Navýšení financí na ONIV podpořily kromě Pedagogické komory, rovněž školské odbory (ČMOS PŠ), Asociace ředitelů ZŠ nebo Svaz průmyslu a dopravy ČR.

• Školám chybí finance na pomůcky pro žáky. Dostaly na ONIV o miliardu korun méně než v loňském roce (Pedagogická komora, z. s.)
• Školám chybí miliarda korun na ONIV. Pomohou poslanci? (České noviny)
• „To nemůže myslet vážně.“ Ministr Balaš popudil školy reakcí na jejich finanční trable (Deník N)
• Nemáme peníze na učebnice ani pomůcky, dotujeme to z odměn učitelů, zlobí se na stát školy (Deník N)
• České školy nemají peníze na pomůcky. Ředitel musí sáhnout učitelům na platy (TV Nova)
• Covid vysál rozpočty škol. Nejsou peníze na pomůcky, hrozí pokles výplat učitelů (iDNES.cz)
• Školám chybí peníze na pomůcky. Dostaly o miliardu méně a musí krátit učitelům odměny (Aktuálně.cz)
• Školy se obávají, že nebudou mít na pomůcky. Dostaly o miliardu méně a díry lepí i penězi z odměn (Hospodářské noviny)
• Tristní stav veřejných škol. Nemáme peníze na pomůcky ani výplaty učitelů, bědují ředitelé (CNN PRIMA NEWS)
  
• Veřejným školám chybí miliarda korun (CNN PRIMA NEWS)
  
• Novela zákona o státním rozpočtu na rok 2022 (Sněmovní tisk 284)
  

Citace z materiálu MŠMT k zákonu o státním rozpočtu na rok 2022:

Ostatní neinvestiční výdaje RgŠ ÚSC
Navržený rozpočet ostatních neinvestičních výdajů (dále jen „ONIV“) na rok 2022 pro RgŠ ÚSC je o 0,995 mld. Kč nižší než v roce 2021, tj. ve výši 2 493 006 447 Kč. Meziroční snížení rozpočtových zdrojů ONIV zahrnuje snížení 0,145 mld. Kč z titulu jednorázového snížení výdajů kapitoly MŠMT. Dále bylo převedeno 0,850 mld. Kč do rozpočtu pro soukromé školství...

C.II.1.4 Soukromé školství
Na dotace soukromému školství je navržen rozpočet běžných výdajů ve výši 11 053 228 775 Kč (částka na výkonové financování podle zákona č. 306/1999 Sb.). Oproti schválenému rozpočtu na rok 2021 je pro rok 2022 rozpočet zvýšen o 3,170 mld. Kč, tj. o 40,2 %.

Zdroj: Návrh rozpočtu kapitoly 333 – Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy na rok 2022