čtvrtek 1. prosince 2022

Jak hlasovali poslanci o navýšení školského rozpočtu na rok 2023

V tomto rozcestníku naleznete informace, jak hlasovali jednotliví poslanci o pozměňovacích návrzích k zákonu o státním rozpočtu ČR na rok 2023. Vybíráme pouze ty, které se týkají školství (kapitola 333 MŠMT). Všechny pozměňovací návrhy, které podali opoziční poslanci, byly zamítnuty. Všechny pozměňovací návrhy poslanců za vládní koalici byly schváleny. Ministr školství Vladimír Balaš byl z této schůze Poslanecké sněmovny omluven (nehlasoval). Exministr školství Petr Gazdík se u většiny opozičních pozměňovacích návrhů zdržel hlasování, což má stejné důsledky jako hlas proti. Pedagogická komora, z. s., podpořila všechny pozměňovací návrhy, které navyšovaly školský rozpočet.

Neschválené pozměňovací návrhy: 

Schválené pozměňovací návrhy: 

pátek 25. listopadu 2022

MŠMT: Podíl praxí studia učitelství v ČR a zahraničí

Součástí Závěrečné zprávy z hodnocení dopadů regulace (RIA) k návrhu novely zákona o pedagogických pracovnících, kterou schválila vláda, jsou následující informace o podílu praxí studia učitelství v České republice a zahraničí.

MŠMT: Novela zákona o pedagogických pracovnících

MŠMT je uznávacím orgánem ve smyslu § 78 zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), ve znění pozdějších předpisů, a jako takové vydává stanovisko, respektive povolení studijním programům, jejichž absolvováním se bezprostředně naplňují odborné předpoklady pro výkon regulovaného povolání pedagogického pracovníka. Za účelem transparentního a jednotného posuzování studijních programů vysokých škol přijalo MŠMT v roce 2017 Rámcové požadavky na studijní programy, jejichž absolvováním se získává odborná kvalifikace k výkonu regulovaných povolání pedagogických pracovníků, které stanovují závazný podíl jednotlivých složek studia. Obdobně vydává MŠMT stanoviska k vzdělávacím programům v oboru vzdělání zaměřeném na přípravu učitelů mateřské školy. Obory vzdělání střední školy zaměřené na přípravu učitelů mateřské školy se řídí rámcovými vzdělávacími programy, které vydává MŠMT.

Zavedení Rámcových požadavků mimo jiné znamenalo významné zvýšení podílu praxe v rámci studia, konkrétně na min. 10 % v případě učitelství 1. stupně ZŠ a min. 8 % v případě učitelství 2. stupně ZŠ a učitelství SŠ. Velká část fakult připravujících učitele v nových akreditacích zvýšila objem praxí nad minimální hranici až k doporučenému objemu 15 % praxe pro učitelství 1. stupně ZŠ a 10 % pro učitelství 2. stupně ZŠ a učitelství SŠ. Takové zvýšení praxí je nepochybně významným posunem směrem k zapojení studentů do praxe běžnému v nejlepších evropských systémech přípravy učitelů. Fakulty, včetně “oborových” nepedagogických fakult, učinily v nových akreditacích významný krokmimo jiné také v tom, že na mnoha z nich díky zvýšení objemu praxí v nových akreditacích vznikla centra praxí a oborových didaktik. Garantované minimum objemu praxí v Rámcových požadavcích tak naplnilo svůj smysl a předpokládá se obdobné stanovení rozsahu praxe i pro vyšší odborné školy.

Stanovené minimum se stále pohybuje na spodní hranici nejlepších evropských systémů přípravy učitelů. Studenti v severských zemích jako je Švédsko nebo Dánsko nebo v západoevropských zemích jako je Portugalsko, Irsko, Belgie nebo Nizozemsko typicky tráví na praxích více času než čeští studenti. (Viz graf 2 a graf 3 níže.)

Graf 2: Minimální podíl praxí na studiu učitelství 1. stupně ZŠ v ČR a ve vybraných evropských zemích


 Graf 3: Minimální podíl praxí na studiu učitelství 2. stupně ZŠ a SŠ v ČR a ve vybraných evropských zemích 

Prostřednictvím rešerše těchto evropských systémů v rámci přípravy Reformy pregraduální přípravy učitelů byly identifikovány tři modely propojení přípravy učitelů s praxí a přístupem k praxi. 

čtvrtek 17. listopadu 2022

MŠMT: Parametrizace financování asistentů pedagoga (RIA)

Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy zpracovalo návrh novely školského zákona, který je možné připomínkovat do 28. listopadu 2022. Součástí této novely je i tzv. parametrizace financování asistentů pedagoga. Citujeme vybrané pasáže Závěrečné zprávy z hodnocení dopadů regulace podle obecných zásad (RIA) k příslušné změně zákona, které nejlépe ukazují, co je ve skutečnosti hlavním cílem novelizace - ušetřit finanční prostředky... Zároveň upozorňujeme, že RIA neobsahuje žádné výpočty, modely, predikce, parametry budoucího systému ani analýzu dostupných dat (s výjimkou jedné tabulky s počty asistentů pedagoga v posledních 3 letech, ovšem bez návaznosti na růst počtu žáků v základních školách, k němuž v těchto letech došlo). Kvůli chybějícím datům nelze reálně tuto novelu školského zákona věcně připomínkovat!

MŠMT: Návrh novely školského zákona


 Závěrečná zpráva z hodnocení dopadů regulace podle obecných zásad (RIA)

"V případě zachování současného stavu, tj. doporučování a poskytování asistentů pedagoga v běžných základních školách jako podpůrného opatření, by podle vývoje v předchozích letech docházelo k neustálému navyšování počtů asistentů pedagoga, což klade nepřiměřené nároky na státní rozpočet."

"Předkladatel se zavazuje, že po roce účinnosti navržené právní úpravy předloží Ministerstvu financí vyhodnocení přínosů a finančních úspor plynoucích z navržené optimalizace v oblasti fungování parametrizace personální podpory asistenta pedagoga."

"Maximální počet hodin pedagogické práce zabezpečované asistentem pedagoga financovaný ze státního rozpočtu bude na školu nastaven na základě několika parametrů:
- počtu běžných tříd v základní škole a jejich průměrné naplněnosti,
- podílu žáků se speciálními vzdělávacími potřebami se třetím stupněm podpůrných opatření,
- počtu tříd 1. – 3. ročníků a
- počtu tříd, v nichž se vzdělávají žáci se speciálními vzdělávacími potřebami se čtvrtým či pátým stupněm podpůrných opatření."

Poznámka: Tato informace uvedená v RIA je velmi zavádějící až manipulativní - parametry nebyly konzultovány s největšími školskými organizacemi (ČMOS PŠ, Pedagogická komora, z. s.). Naopak řada školských organizací (včetně těch, s nimiž byla parametrizace konzultována) navrhované parametry opakovaně veřejně kritizovala!

úterý 15. listopadu 2022

Pedagogická komora podporuje navýšení školského rozpočtu na rok 2023

Vedení spolku Pedagogická komora podporuje poslanecké pozměňovací návrhy, které navyšují školský rozpočet na příští rok. Vládní návrh zákona o státním rozpočtu ČR na rok 2023 bude Poslanecká sněmovna projednávat ve středu 16. listopadu. Finanční prostředky v kapitole 333 MŠMT jsou výrazně nižší, než činí závazek uvedený v programovém prohlášení vlády.

„V programovém prohlášení je napsáno, že vláda udrží platy pedagogických pracovníků na úrovni 130 % průměrné mzdy v České republice, ve skutečnosti ale v příštím roce poklesnou na 110 %,“ upozorňuje Radek Sárközi, prezident spolku Pedagogická komora, „v tuto chvíli již není jiná možnost nápravy, než schválit poslanecké pozměňovací návrhy, které dodatečně navyšují státní rozpočet na rok 2023.“

Poslankyně Jana Berkovcová a Margita Balaštíková navrhují navýšit finance na platy učitelů o další 4,3 miliardy korun. Částkou 1,1 miliardy korun navíc chtějí dorovnat chybějící prostředky na podpůrná opatření v rámci inkluzivního vzdělávání. Pokud nebude toto navýšení schváleno, hrozí v příštím roce propuštění více než 2 000 asistentů pedagoga.

Poslanec Zdeněk Kettner navrhuje dorovnat finanční prostředky na ostatní neinvestiční výdaje na úroveň roku 2021. Jedná se o 1 miliardu korun navíc oproti rozpočtu, který připravila vláda. Z ONIV hradí školy například učebnice a pomůcky pro žáky, plavecký výcvik dětí nebo prvních 14 dní náhrad v případě nemoci zaměstnanců. Na platy nepedagogických pracovníků škol by podle pozměňovacího návrhu Zdeňka Kettnera mělo jít o 1 miliardu korun více.

Poslanci Karel Rais a Ivo Vondrák navrhují zvýšit finance na platy akademických pracovníků vysokých škol o 1,43 miliardy korun, aby si udržely konkurenceschopnost vůči platům učitelů v regionálním školství.

„Za Pedagogickou komoru podporujeme všechny poslanecké pozměňovací návrhy, které dodatečně navyšují finanční prostředky pro školství na rok 2023,“ shrnuje Radek Sárközi.

Programové prohlášení vlády:

„Důležitým úkolem koaliční vlády je získat pro školství více finančních prostředků tak, aby veřejné výdaje na vzdělávání a školské služby odpovídaly v poměru k HDP alespoň úrovni průměru zemí OECD.“

„Garantujeme kvalitní platové ohodnocení pedagogických pracovníků a udržíme jejich platy na úrovni 130 % průměrné hrubé měsíční mzdy.“


Zdroje:

Návrh zákona o státním rozpočtu ČR na rok 2023 (včetně poslaneckých pozměňovacích návrhů)

• MŠMT: Prezentace ke školskému rozpočtu na rok 2023

Státní rozpočet 2023 (kapitola 333 MŠMT)

Programové prohlášení vlády

Školám chybí finance na pomůcky pro žáky. Dostaly na ONIV o miliardu korun méně než v loňském roce

Pedagogická komora, z. s.
www.pedagogicka-komora.cz


 

sobota 12. listopadu 2022

NPI: Členové pracovních skupin (revize RVP ZV)

Radek Sárközi, prezident spolku Pedagogická komora, zaslal Národnímu pedagogickému institutu ČR žádost o informace podle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím. Cílem žádosti bylo podpořit transparentnost procesu velké revize Rámcového vzdělávacího programu pro základní vzdělávání, která aktuálně probíhá. Požadavek zněl na zveřejnění jmen členů jednotlivých pracovních skupin NPI ČR, kteří pracují na revizi RVP ZV. Pracovní skupiny jsou tvořeny kmenovými členy a oponenty, kteří byli jmenováni na základě výběrového řízení (mají uzavřenu DPP s NPI) a členy širší pracovní skupiny (další zájemci o spolupráci).

Vedle těchto pracovních skupin existuje expertní panel MŠMT, jehož členy jmenoval ministr školství Robert Plaga. Výstupem expertního panelu je dokument Hlavní směry revize RVP ZV, který aktuálně prochází schvalovacím procesem (připomínkování NPI, ČŠI, MŠMT).

Další informace k revizím rámcových vzdělávacích programů naleznete na webu Pedagogické komory a na webu Pedagogické.info.

čtvrtek 10. listopadu 2022

MŠMT: Institucionalizace asistentů pedagoga (návrh novely školského zákona)

Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy zpracovalo návrh novely školského zákona, který je možné připomínkovat do 28. listopadu 2022. Součástí této novely je i tzv. parametrizace financování asistentů pedagoga. Citujeme příslušnou část důvodové zprávy. Ta překvapivě neobsahuje žádná data ohledně asistentů pedagoga a podpůrných opatřeních ani jejich analýzu. Chybí v ní i konkrétní parametry chystané institucionalizace asistentů pedagoga, bez nichž nelze posoudit, zda půjde o změnu pozitivní či negativní. Argumentace, proč se změna navrhuje, je velmi vágní. Není specifikováno, v čem přesně má dojít ke snížení administrativy (například které administrativní kroky se ruší a které zůstávají zachovány). Chybí informace k financování úvazku asistenta pedagoga na původní škole, pokud žák s podpůrným opatřením 4 nebo 5 stupně odejde na jinou školu v průběhu roku. Nedořešena zůstává i řada dalších problémů. Reálně tudíž nelze tento návrh kvůli nedostatku podrobnějších informací odborně připomínkovat...

DŮVODOVÁ ZPRÁVA

Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 563/2004 Sb., o pedagogických pracovnících a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů

OBECNÁ ČÁST, kapitola A
Institucionalizace asistentů pedagoga

sobota 29. října 2022

MŠMT: Prezentace ke školskému rozpočtu na rok 2023

Na posledním jednání školské tripartity představili pracovníci MŠMT hlavní body návrhu rozpočtu na rok 2023. Platy pedagogických pracovníků nominálně vzrostou o 4 %, ale kvůli vysoké inflaci (aktuálně 17 %) dojde k jejich reálnému poklesu. Platy nepedagogických pracovníků, které jsou blízko minimální (zaručené) mzdě, se v roce 2023 nezvýší vůbec.

Z prezentace vyplývá, že v příštím roce klesnou platy pedagogických pracovníků na úroveň roku 2019. Platy učitelů (včetně ředitelů škol) budou ve výši 117 % průměrné mzdy v ČR (v roce 2021 to bylo 126 %). Platy pedagogických pracovníků (včetně školních psychologů a speciálních pedagogů, vychovatelek školních družin nebo asistentů pedagoga) se propadnou na 110 % průměrné mzdy v ČR (v roce to bylo 119 %). Vláda se přitom ve svém programovém prohlášení zavázala, že platy pedagogů zachová na úrovni 130 % průměrné mzdy v ČR (tomuto cíli se v roce 2023 vzdálí ještě více než letos).

MŠMT informuje, že některé položky rozpočtu nejsou zabezpečeny. Chybí finance na zajištění podpůrných opatření (asistenti pedagoga) ve výši 1,7 miliard korun a na část podpory ukrajinských dětí/žáků (například ukrajinští asistenti). O snížení ostatních neinvestičních výdajů (ONIV) vůči roku 2021 o 857 milionů korun jsme informovali v předchozím článku. 

HLAVNÍ ROZPOČTOVĚ NEZABEZPEČENÉ OBLASTI PRO ROK 2023

Podpůrná opatření v regionálním školství
- 1,1 mld. Kč (2,2 tis. míst) ve veřejném školství – bude nutno řešit na úkor nepedagogické práce
- 0,6 mld. Kč v neveřejném školství

Ukrajinské děti, žáci a studenti – z části nepochybně zahrnuty ve "výkonech", ale zcela nezabezpečeni
např. ukrajinští asistenti pedagoga

ONIV
- Uplatňován požadavek na posílení o 0,65 mld. Kč (v r. 2022 převody z platů už za více než 0,5 mld. Kč na náhrady za nemoc)

pátek 28. října 2022

Státní rozpočet 2023 (kapitola 333 MŠMT)

Ministerstvo školství zpracovalo materiál k vládnímu návrhu zákona o státním rozpočtu ČR na rok 2023 (kapitola 333 MŠMT).

V roce 2022 došlo ke skokovému snížení ostatních neinvestičních výdajů veřejným školám oproti roku 2021. Rozpočet na rok 2023 počítá jen s mírným navýšením ONIV, které vychází především z vyššího počtu dětí a žáků. Oproti roku 2021 půjde v roce 2023 na ONIV o 857 637 479 Kč méně. Viz následující výpočet Pedagogické komory:

Ostatní neinvestiční výdaje veřejných škol:

ONIV 2021: 3 488 006 447 Kč
ONIV 2022: 2 493 006 447 Kč
ONIV 2023: 2 630 368 968 Kč

Regionální školství (str. 24 až 32)

"Oproti schválenému rozpočtu RgŠ na rok 2022 je celkový navržený rozpočet běžných výdajů RgŠ na rok 2023 zvýšen o 12 924 000 000 Kč, tj. o 6,91 %. Zvýšení mandatorních výdajů z toho činí 3,91 %. V RgŠ ÚSC se jedná o nárůst počtu pedagogických pracovníků ve školách a školních družinách vlivem růstů výkonů a dělení hodin výuky od září 2022 a nárůst platových tarifů nepedagogických zaměstnanců o 10 % od 1. 9. 2022 (nárůst celkem o 3,44 %). Ve školním roce 2022/2023 lze bez vlivu ukrajinských dětí, žáků a studentů v RgŠ očekávat nárůst výkonů celkem o cca 23 tis. dětí, žáků a studentů, tj. nárůst o cca 1,3 %. Po zahrnutí ukrajinských dětí, žáků a studentů lze celkový nárůst výkonů očekávat o cca 4,5 %."

"Navržený rozpočet mzdových prostředků na rok 2023 pro RgŠ ÚSC je oproti schválenému rozpočtu na rok 2022 zvýšen o 8 678 000 000 Kč (včetně příslušenství o 11 781 000 000 Kč), tj. o 7,04 %. Toto meziroční zvýšení rozpočtových zdrojů mzdových prostředků vytváří předpoklady pro další růst úrovně odměňování zaměstnanců RgŠ ÚSC, a to růst průměrného platu u pedagogických pracovníků o 4 % oproti roku 2022 a u nepedagogických zaměstnanců finanční zajištění zvýšení platových tarifů o 10 % od 1. 9. 2022. Dále je zajištěno pokrytí zvýšených potřeb souvisejících se zvyšováním kvality vzdělávání v RgŠ ÚSC (tj. zvýšení počtu pedagogických pracovníků v MŠ, ZŠ, SŠ, konzervatořích a školních družinách ve školním roce 2022/2023 z titulu většího využití PHmax) a potřeby vyplývajících z růstu výkonů (ovšem bez vlivu ukrajinských dětí, žáků a studentů)."

"V oblasti mzdových prostředků však není zabezpečen skutečný nárůst personálních podpůrných opatření (zejména asistentů pedagoga), tj. nově doporučených a poskytovaných podpůrných opatření od ledna 2022, a to ve výši 1 111 000 000 Kč vč. odpovídajícího počtu zaměstnanců ve výši 2 216 (tj. podle stavu vykázaných podpůrných opatření k 1. 10. 2022). Tento nárůst tak bude nutné pokrýt např. na úkor nepedagogické práce ve školách či školských zařízeních, která není mandatorní povahy."

"Návrh rozpočtu také neobsahuje žádné další prostředky na integrační aktivity spojené s přílivem uprchlíků z Ukrajiny, jako jsou ukrajinští asistenti pedagoga, jazyková příprava ukrajinských žáků zejména na základních ale i středních školách nebo adaptační aktivity pro nově příchozí realizované mimo vzdělávací systém."

středa 26. října 2022

Zahraniční kurikulární dokumenty pro základní vzdělávání

V tomto rozcestníku naleznete odkazy na zahraniční kurikulární dokumenty pro základní vzdělávání (obdoba českého RVP ZV). Rozcestník zpracoval Radek Sárközi pro potřeby tvůrčí koncepční pracovní skupiny NPI ČR k velké revizi Rámcového vzdělávacího programu pro základní vzdělávání. Velmi děkujeme za zajímavé tipy panu Dominiku Dvořákovi (členovi expertního panelu MŠMT k Hlavním směrům revize RVP ZV). Pokud máte tipy na další internetové stránky, odborné publikace nebo články ke kurikulárním reformám v zahraničí, vložte je prosím do komentářů k tomuto příspěvku...

Zahraniční kurikulární weby:

Odborné publikace:

Články:

Ukázka z finského kurikula (obdoba českého rámcového učebního plánu v RVP ZV):

pondělí 10. října 2022

Problémy škol s ONIV v médiích

V tomto rozcestníku naleznete odkazy na mediální výstupy, které se zabývají chybějícími financemi veřejných škol na ostatní neinvestiční výdaje (ONIV). Problém začal v březnu 2022, kdy byl schválen zákon o státním rozpočtu na rok 2022, v němž byly sníženy finance na ONIV o 995 milionů korun veřejným školám a většina z této částky byla převedena do rozpočtů soukromých škol. Již v únoru 2022 mělo MŠMT k dispozici informace o vysoké nemocnosti a častých karanténách pracovníků škol kvůli kovidu. Z ONIV se totiž přednostně hradí náhrady při prvních 14 dní nemoci zaměstnanců. Kvůli tomu školám nezbývají peníze na další neinvestiční výdaje, jako jsou pomůcky a učebnice pro žáky, další vzdělávání pedagogických pracovníků či zajištění plaveckého výcviku pro žáky. Ředitelé škol jsou tudíž nuceni chybějící finance na ONIV dorovnávat z nenárokových složek platů učitelů. Dodatečně se to snaží napravit pozměňovací návrh Zdeňka Kettnera k novele zákona o státním rozpočtu na rok 2022, kterou bude Poslanecká sněmovna schvalovat 18. října 2022. Navýšení financí na ONIV podpořily kromě Pedagogické komory, rovněž školské odbory (ČMOS PŠ), Asociace ředitelů ZŠ nebo Svaz průmyslu a dopravy ČR.


Citace z materiálu MŠMT k zákonu o státním rozpočtu na rok 2022:

Ostatní neinvestiční výdaje RgŠ ÚSC
Navržený rozpočet ostatních neinvestičních výdajů (dále jen „ONIV“) na rok 2022 pro RgŠ ÚSC je o 0,995 mld. Kč nižší než v roce 2021, tj. ve výši 2 493 006 447 Kč. Meziroční snížení rozpočtových zdrojů ONIV zahrnuje snížení 0,145 mld. Kč z titulu jednorázového snížení výdajů kapitoly MŠMT. Dále bylo převedeno 0,850 mld. Kč do rozpočtu pro soukromé školství...

C.II.1.4 Soukromé školství
Na dotace soukromému školství je navržen rozpočet běžných výdajů ve výši 11 053 228 775 Kč (částka na výkonové financování podle zákona č. 306/1999 Sb.). Oproti schválenému rozpočtu na rok 2021 je pro rok 2022 rozpočet zvýšen o 3,170 mld. Kč, tj. o 40,2 %.

Zdroj: Návrh rozpočtu kapitoly 333 – Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy na rok 2022

úterý 20. září 2022

Školám chybí finance na pomůcky pro žáky. Dostaly na ONIV o miliardu korun méně než v loňském roce

Součástí vládní novely zákona o státním rozpočtu na rok 2022, kterou bude ve středu projednávat rozpočtový výbor Poslanecké sněmovny, je navýšení kapitoly školství o více než 2 miliardy korun. Částku 1,5 miliardy korun obdrží školy na zajištění výuky a dalších aktivit pro děti z Ukrajiny, 880 milionů korun půjde na platy nepedagogických zaměstnanců škol, které byly k 1. září zvýšeny o 10 %.

Vedení spolku Pedagogická komora obě změny školského rozpočtu podporuje. Zároveň upozorňujeme na akutní problém mnoha škol s ostatními neinvestičními výdaji (ONIV). Z těchto peněz hradí školy vše kromě platů zaměstnanců a provozu. Jedná se například o učebnice a pomůcky pro žáky, povinné pojištění zaměstnanců, další vzdělávání pedagogických pracovníků, náhrady za prvních 14 dní nemoci pracovníků školy, dopravu žáků na plavecký výcvik a další položky uvedené ve školském zákoně.

„V letošním roce došlo ke snížení ONIV veřejným mateřským, základním i středním školám o skoro jednu miliardu korun oproti roku 2021,“ upozorňuje Radek Sárközi, prezident spolku Pedagogická komora.


Nejvíce si pohoršily málotřídní školy a ZŠ pouze s 1. stupněm, kde došlo k meziročnímu poklesu o 43 % (z 3000 Kč na 1710 Kč ročně za každého žáka). Nejmenší částku dostávají mateřské školy – jedná se o 450 Kč ročně za jedno dítě (v roce 2021 to bylo 700 Kč).

„Problém je v tom, že většinu financí z ONIV spolknou náhrady při prvních 14 dnech nemoci zaměstnanců,“ vysvětluje Radek Sárközi, „pak jsou tu další mandatorní výdaje jako povinné pojištění pracovníků školy nebo 500 korun na pomůcky pro prvňáčky, na další položky kvůli tomu příliš peněz nezbývá...“

Velkým zásahem do rozpočtů škol byly karantény zaměstnanců kvůli kovidu na začátku roku 2022. Řada škol tak vyčerpala během prvního pololetí všechny finance určené na ONIV. Nyní musí ředitelé těchto škol žádat zřizovatele o peníze navíc. Pokud obec (v případě mateřských a základních škol) nebo kraj (v případě středních a speciálních škol) další finance nezajistí, je ředitel nucen sáhnout na nenárokovou složku platu zaměstnancům školy. Nejprve ovšem musí podat oficiální žádost o dorovnání ONIV z financí původně určených na odměny pro učitele.

Informace od ředitelů škol:

„Podala jsem žádost o převod 230 000 korun z peněz na platy do ONIV, jde o více než 15 000 korun na jednu učitelku.“ (ředitelka MŠ)

„Musela jsem podat žádost o převod 27 000 korun z financí na platy do ONIV, což je 13 500 korun na jednu učitelku.“ (ředitelka málotřídní ZŠ)

„Od ledna do září jsem žádala o převod 58 000 korun z prostředků na platy do ONIV, jedná se o skoro 10 000 korun na jednu učitelku.“ (ředitelka MŠ a ZŠ)

„Podávám žádost o převod 300 000 korun z peněz na platy do ONIV, je to více než 9 000 korun na jednoho učitele.“ (ředitelka ZŠ)

„Musela jsem požádat o převedení 300 000 korun z platů do ONIV, to je přibližně 8 000 korun na jednu učitelku.“ (ředitelka MŠ)

„Poprvé po dvaceti letech ve funkci ředitele jsem nucen podat žádost o převedení financí z platů do ONIV.
 (ředitel SŠ)

K současné velmi špatné situaci škol přispělo i rozpočtové provizorium na začátku tohoto roku, kdy se vycházelo z částek platných pro rok 2021. Ředitelé škol netušili, že jim vláda dodatečně seškrtá výdaje na ONIV o třetinu. To se dozvěděli až v březnu 2022, kdy již měli odpovídající část peněz vyčerpanou…

Celý problém by nevznikl (nebo by byl rozhodně mnohem menší), kdyby MŠMT pod vedením Petra Gazdíka nenavrhlo přesun financí na ONIV z rozpočtů veřejných škol ve prospěch škol soukromých a církevních. Tato skoro jedna miliarda korun nyní velmi citelně chybí především veřejným mateřským školám, které se ocitly v červených číslech již loni, a nově i školám základním a středním.

„Nejsem proti zvyšování rozpočtu soukromým školám, ale nesmí se to dít na úkor škol veřejných,“ zdůrazňuje Radek Sárközi, „možná v tom hraje jistou roli, že náměstkyně pro řízení sekce ekonomické a legislativní Pavla Katzová původně pracovala jako tajemnice Sdružení soukromých škol Čech, Moravy a Slezska a soukromé školy na ministerstvu protežuje...“

Oproti minulému roku byl soukromým školám navýšen rozpočet o 40 %, přestože se počet žáků v nich meziročně zvýšil pouze o 2 %. Například soukromé základní školy navštěvovalo v loňském školním roce jen 2,3 % všech žáků.

Vedení spolku Pedagogická komora podporuje pozměňovací návrhy poslance Zdeňka Kettnera. První navyšuje rozpočet školství o jednu miliardu korun ve prospěch ONIV pro veřejné školy. Druhý přidává školám dalších 120 milionů korun na platy nepedagogických pracovníků. Obdobné návrhy předložil poslanec Kettner již na začátku roku 2022, ale poslanci vládní koalice hlasovali proti jejich schválení, podpořili je pouze opoziční politici z ANO a SPD.

„Bohužel i po navýšení zůstává tarifní část platu některých nepedagogických zaměstnanců škol pod takzvanou zaručenou mzdou, někdy jsou dokonce nižší než minimální mzda,“ dodává Radek Sárközi

Na co lze použít finance z ONIV

Školský zákon
§ 160
- na vyplácení náhrady mezd za prvních 14 dnů dočasné pracovní neschopnosti
- na zákonné pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou zaměstnanci při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání,
- na poplatek spojený s periodickou prohlídkou zaměstnance školy
- na plavecký výcvik a další akce školy v souladu s ŠVP i dopravu na ně
- na nezbytné zvýšení nákladů spojených s výukou dětí, žáků a studentů zdravotně postižených, kdy vedle učebních pomůcek se může jednat o zajištění takového přídavného zařízení nebo úpravy nábytku, které je zcela nezbytné pro výuku zdravotně postiženého dítěte
- na další vzdělávání pedagogických pracovníků (cestovné, školení a semináře pedagogických zaměstnanců)
- na činnosti, které přímo souvisejí s rozvojem škol a kvalitou vzdělávání
§ 180 odst. 2
Obec může právnickým osobám vykonávajícím činnost škol a školských zařízení, které zřizuje, přispívat na další neinvestiční výdaje jinak hrazené ze státního rozpočtu podle tohoto zákona.
https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2004-561?text=neinvesti%C4%8Dn%C3%AD

Vyhláška č. 48/2005 Sb., o základním vzdělávání a některých náležitostech plnění povinné školní docházky
§ 6
(1) Žákům prvních ročníků základního vzdělávání a dětem zařazeným do přípravných tříd základních škol se bezplatně poskytují základní školní potřeby v hodnotě 500 Kč na žáka za jeden školní rok. Žákům druhých a vyšších ročníků uvedeným v § 16 odst. 9 školského zákona se bezplatně poskytují základní školní potřeby v hodnotě 100 Kč na žáka za jeden školní rok.
https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2005-48


Další informace:

Novela zákona o státním rozpočtu na rok 2022
Pedagogická komora podporuje poslanecké pozměňovací návrhy navyšující finance pro školství
Poslanecká sněmovna nepodpořila navýšení peněz pro školství o 2 miliardy korun
Novela zvyšuje zástupcům ředitele počet hodin výuky. Poškodí především malé školy

Pedagogická komora, z. s.
www.pedagogicka-komora.cz


Poznámka: Autorem této tabulky, kde jsou oranžově označeny částky nižší než zaručená mzda a žlutě částky nižší než minimální mzda, je Jan Mikáč (https://janmikac.cz).

pondělí 19. září 2022

Hlavní směry revize RVP ZV (stanovisko spolku Pedagogická komora)

Pedagogická komora, z. s., zpracovala stanovisko k aktuální verzi dokumentu Hlavní směry revize RVP ZV, kterou připravil expertní panel MŠMT a která byla následně zveřejněna na webu Národního pedagogického institutu ČR

Hlavní směry revize RVP ZV (stanovisko spolku Pedagogická komora)

Pedagogická komora, z. s., se zapojila do připomínkování první verze dokumentu Hlavní směry revize RVP ZV (dále jen HSR). Zároveň jsme zorganizovali dotazníkové šetření pro členy i nečleny spolku z řad učitelů ZŠ k velké revizi Rámcového vzdělávacího programu pro základní vzdělávání (dále jen RVP ZV), do něhož se zapojilo skoro 900 respondentů. Oba výstupy byly zaslány expertnímu panelu MŠMT a zveřejněny na webových stránkách www.pedagogicka-komora.cz. Někteří členové spolku Pedagogická komora zároveň jednotlivě připomínkovali HSR prostřednictvím formuláře na webu Národního pedagogického institutu ČR (dále jen NPI).

Oceňujeme, že se řada našich podnětů promítla do textu aktuální verze Hlavních směrů revize RVP ZV. Obecně hodnotíme tuto verzi za zdařilejší, přehlednější i čtivější než byl původní návrh. Nová verze HSR je ovšem natolik odlišná od původního textu, že by měla projít druhým kolem veřejného připomínkování. Obsahuje totiž řadu nových položek, ke kterým nebylo možné se vyjádřit, protože v původním textu nebyly ani naznačeny…

Naše největší výtka směřuje k navrženému harmonogramu prací. Za tak krátký čas nelze připravit kvalitní text nového RVP ZV, natož shromáždit, vyhodnotit a zapracovat připomínky k němu. Bude totiž zapotřebí zorganizovat několik kol veřejného připomínkování. Příkladem může být sama tvorba HSR, která se již nyní ocitla v několikaměsíčním skluzu. Důsledkem je, že stále chybí jednoznačné zadání pro pracovní skupiny k velké revizi RVP ZV při NPI, z nichž některé již začaly pracovat.

Dokument HSR je stále příliš rozsáhlý (76 stran). Pro srovnání samotný RVP ZV má bez příloh 163 stran. Text HSR je stále značně nepřehledný, jelikož stejné téma se prolíná různými kapitolami. Zadání pro NPI není vždy jednoznačné. Přestože každá kapitola HSR obsahuje část se specifickým zadáním pro NPI, v textu dokumentu se náhodně vyskytují další kritéria a úkoly pro NPI. Doporučujeme, aby všechny úkoly pro NPI byly uvedeny v jedné části HSR v souhrnné podobě, nikoliv průběžně v textu celého HSR.
 
Text HSR musí být mnohem stručnější. Měl by popisovat pouze hlavní cíle změn (včetně zdůvodnění a příkladů ze zahraničí – například ve formě příloh). A dále by měl co nejkonkrétněji popsat procesy, jak mají práce na RVP ZV probíhat (včetně implementace do školních vzdělávacích programů a do výuky ve školách). Například: „Hlavním cílem základního vzdělávání je osvojení následujících klíčových kompetencí (dovedností): samostatnost, spolupráce, pracovitost, tvořivost, pečlivost…“

Složení pracovních skupin k velké revizi RVP ZV by mělo být reprezentativní v tom smyslu, že část členů bude nominována přímo největšími školskými organizacemi (ČMOS PŠ, Pedagogická komora, CZESHA, Asociace děkanů pedagogických fakult, Kompas, SKAV...). Dalšími členy by měli být pracovníci NPI a České školní inspekce, odborníci i pedagogové z praxe (především ředitelé škol a koordinátoři tvorby ŠVP). Tento princip bohužel nebyl zajištěn při vzniku Strategie vzdělávací politiky ČR do roku 2030+, což mělo negativní důsledky na výsledný text. Nebyl využit ani při sestavování expertního panelu MŠMT, který vytváří HSR, což považujeme za chybu (dvě nejpočetnější organizace sdružující učitele v něm nemají žádného zástupce). Námi navrhované složení pracovních skupin by zajistilo široce reprezentativní konsenzus. A především to, že bude nový RVP ZV (hlavní změny v něm obsažené) přijat učiteli i odborníky.

Existuje nejen osobní zóna nejbližšího vývoje u každého jedince, ale i její obdoba pro celé školství. Příliš rozsáhlé či radikální změny povedou k tomu, že k nim školy přistoupí jen formálně a většina učitelů je nebude v praxi realizovat. Proto by bylo nejlepším řešením implementovat do textu nového RVP ZV výhradně takové změny, na kterých panuje výrazná shoda (především mezi učiteli).

Zároveň je nutné zajistit přijetí nového RVP ZV napříč politickým spektrem, a to i za cenu menšího počtu změn. V opačném případě hrozí, že po volbách budou všechny změny zrušeny. Upozorňujeme, že revize RVP ZV byla v minulosti opakovaně zastavena (naposledy ji pozastavil ministr školství Robert Plaga) a začínalo se několikrát od nuly. Velmi špatnou zkušenost mají všichni aktéři vzdělávání s tzv. malou revizí RVP ZV. Ta přinesla řadu nekoncepčních škrtů v různých vzdělávacích oborech, které provedli v roce 2021 úředníci MŠMT bez konzultací s učiteli i odborníky. Negativní stanoviska řady organizací sdružujících učitele byla bohužel zcela ignorována. Proto velmi vítáme zadání v textu HSR, že mají pracovní skupiny NPI vycházet z textu RVP ZV před tzv. malou revizí. Text HSR by měl být před jeho schválením projednán školským výborem Poslanecké sněmovny a Senátu (například osvědčenou formou kulatého stolu s účastí zástupců školských organizací, odborníků i široké veřejnosti).

Úvodní pasáž HSR bohužel obsahuje zavádějící tvrzení, že rámcový vzdělávací program nahradil jednotné osnovy. I další pasáže úvodního textu jsou velmi sporné a jen opakují klišé o českém školství. Doporučujeme místo neoprávněné kritiky klást důraz na to, co se českému školství daří a na čem můžeme do budoucna stavět (například úspěchy našich žáků v matematické a přírodovědné gramotnosti v rámci mezinárodního šetření PISA).

Zatímco jedním z deklarovaných cílů revize bylo zjednodušení a zestručnění RVP ZV, vzdělávací obsahy naopak spíše přibývají (další kompetence, nové gramotnosti či řada okruhů nového vzdělávacího obsahu). Neměly by se zbytečně zavádět nové pojmy, které se doposud příliš často nepoužívaly (pisatelská gramotnost, wellbeing, příběh oboru apod.). Doporučujeme je vypustit nebo pro ně najít český ekvivalent (např. tvorba textů).

V aktuálním návrhu redukce průřezových témat na tři okruhy (vztažené k žákovi, ke společnosti a ke světu) dochází k duplicitě s klíčovými kompetencemi (sociální a personální, občanské…) a vzdělávacími oblastmi (Člověk a jeho svět, Člověk a společnost, Člověk a příroda…). Jeví se tudíž jako zbytečné takto pojatá průřezová témata do RVP ZV zahrnovat. Vypuštěním průřezových témat z RVP ZV by se výrazně zjednodušila tvorba školních vzdělávacích programů.

Souhlasíme s explicitním uvedením základních gramotností (čtenářská a matematická), ale označení gramotnost by se nemělo nadužívat. Skoro vše je nyní „gramotnost“... Soustřeďme se na ty gramotnosti, které mají podobu měřitelného mezinárodně uznávaného standardu (PISA, PIRLS, TIMSS apod.). Kromě dvou výše uvedených je to například přírodovědná gramotnost. Pokud neexistuje mezinárodní standard, použijme pro takový soubor dovedností jiné označení než „gramotnost“, abychom ho terminologicky odlišili od základních gramotností.

Pro přijetí změn bude klíčové, aby s nimi většina učitelů souhlasila. Proto je třeba zapojit do připomínkování RVP ZV co nejširší pedagogickou veřejnost. V minulosti byl nejproblematičtější etapou kurikulární reformy způsob její implementace. Podpora škol i učitelů (metodická i finanční) bude pro úspěch revize RVP ZV zcela zásadní a nesmí se podcenit.

Zdroje:

• Pedagogická komora, z. s.: Výstupy z dotazníkového šetření k velké revizi RVP ZV
Hlavní směry revize RVP ZV
• NPI ČR: Podkladové analytické studie
Slovenské státní vzdělávací programy (obdoba českého RVP ZV)
Kurikulum CORE (USA)
Ontarijské kurikulum (Kanada)
Australské kurikulum
• Dvořák, Dominik: Od osnov ke standardům : proměny kurikulární teorie a praxe

Pedagogická komora, z. s.
www.pedagogicka-komora.cz




středa 14. září 2022

Trnitá cesta ředitelek MŠ k vyšší platové třídě

S laskavým svolením šéfredaktorky časopisu Poradce ředitelky MŠ zveřejňujeme článek Radka Sárköziho Trnitá cesta ředitelek mateřských škol pro získání vyšší platové třídy.


Jaké problémy musely být překonány, aby bylo dosaženo alespoň 11. platové třídy pro většinu ředitelek samostatných mateřských škol? Prezident Pedagogické komory přináší interní pohled na celý proces a radí, jak postupovat pro zařazení do 12. platové třídy.




sobota 10. září 2022

Neplnění povinné školní docházky dítěte a rodičovský příspěvek

Zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře

§ 54a
Zvláštní ustanovení o důsledcích neplnění povinné školní docházky dítěte

(1) Jestliže byl alespoň jednomu z rodičů pravomocně uložen správní trest podle zvláštního právního předpisu za neplnění povinností souvisejících s řádným plněním povinné školní docházky staršího dítěte v rodině, tak se z celkové částky rodičovského příspěvku, který náleží rodiči z titulu péče o nejmladší dítě v rodině, odečítá částka 22800 Kč. Jestliže počínaje kalendářním měsícem následujícím po kalendářním měsíci, ve kterém nabylo právní moci rozhodnutí o uložení správního trestu uvedené ve větě první, již je nárok na částku rodičovského příspěvku nižší než 22800 Kč, odečte se tato zbývající částka od celkové částky rodičovského příspěvku. Rozdíl mezi částkou 22800 Kč a zbývající částkou rodičovského příspěvku podle věty druhé je přeplatkem na rodičovském příspěvku, který je rodič povinen vrátit.

(2) Rodič pobírající rodičovský příspěvek v případech, kdy jemu nebo druhému z rodičů byl pravomocným rozhodnutím uložen správní trest podle zvláštního právního předpisu, je povinen písemně oznámit orgánu státní sociální podpory, který mu vyplácí rodičovský příspěvek, že jemu nebo druhému z rodičů byl pravomocným rozhodnutím uložen správní trest za neplnění povinností souvisejících s plněním povinné školní docházky dítěte v rodině, a to do 8 dnů po nabytí právní moci tohoto rozhodnutí.

(3) Orgán, který pravomocně rozhodl o uložení správního trestu rodiči za neplnění povinností souvisejících s plněním povinné školní docházky dítěte podle zvláštního právního předpisu, je povinen písemně oznámit orgánu státní sociální podpory, který rodiči vyplácí rodičovský příspěvek, že tento správní trest uložil, a to do 8 dnů po nabytí právní moci tohoto rozhodnutí.


středa 7. září 2022

Neomluvené absence ve škole a srážky z dávek

Zákon č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi

§ 51a
Srážky na příspěvku na živobytí a doplatku na bydlení na úhradu pokut za přestupky

(1) Z příspěvku na živobytí a doplatku na bydlení lze provádět srážky na úhradu pravomocně uložených pokut za přestupky uvedené v odstavci 2 spáchané fyzickou osobou, která není mladistvým a která je příjemcem příspěvku na živobytí nebo doplatku na bydlení nebo osobou s ním společně posuzovanou, jestliže od jeho spáchání neuplynuly více jak 3 roky a od pravomocného uložení pokuty neuplynul víc než jeden rok. Ustanovení o nepostižitelnosti dávky exekucí v tomto případě neplatí.

(2) Přestupky, u kterých se postupuje podle odstavce 1, jsou tyto přestupky:
a) nepřihlášení dítěte k zápisu k povinné školní docházce,
b) zanedbávání péče o povinnou školní docházku žáka,

c) proti veřejnému pořádku,
d) proti občanskému soužití,
e) proti majetku a
f) v porušení povinností stanovených obecně závaznou vyhláškou obce pro pořádání, průběh a ukončení veřejnosti přístupných sportovních a kulturních podniků, včetně tanečních zábav a diskoték, stanovením závazných podmínek v rozsahu nezbytném k zajištění veřejného pořádku.

(3) O srážkách podle odstavce 1 rozhoduje orgán pomoci v hmotné nouzi, který dávku vyplácí nebo naposledy vyplácel. Přednost před srážkami podle tohoto ustanovení mají srážky podle § 51. Po provedení srážky z dávky, je-li mezi společně posuzovanými osobami nezaopatřené dítě, musí dávka zůstat nejméně ve výši jeho životního minima, a to pro každé nezaopatřené dítě z okruhu společně posuzovaných osob.

(4) Orgán pomoci v hmotné nouzi částky sražené z dávek podle odstavců 1 až 3 poukazuje bezodkladně na účet určený obecním úřadem s rozšířenou působností, který pokutu uložil.


úterý 6. září 2022

MŠMT ke změnám financování asistentů pedagoga

Prezident spolku Pedagogická komora Radek Sárközi zaslal na MŠMT dotaz ohledně připravovaných změn ve financování pozice asistent pedagoga. Cílem dotazu bylo ověřit informace ze stanoviska ČOSIV, které tato organizace rozeslala médiím. Pedagogická komora, z. s., obdržela z MŠMT paralelně dvě odpovědi - obecnou z tiskového odboru a podrobnější od ředitele odboru základního školství M. Černého. Všechny odpovědi zveřejňujeme společně s původním dotazem...

Dobrý den,
v médiích bylo publikováno negativní "Stanovisko ČOSIV a Učitelské platformy k záměru MŠMT na změnu financování pozice asistent pedagoga"
(http://www.pedagogicke.info/2022/07/stanovisko-cosiv-ucitelske-platformy-k.html).
Bohužel jsem nikde nenašel návrh MŠMT, na který toto stanovisko reaguje.
Proto bych rád požádal o zaslání textu záměru MŠMT na změnu financování pozice asistenta pedagoga a informace, s kterými organizacemi byl doposud připravován a konzultován.
Pedagogická komora, z. s., sdružuje kromě učitelů i asistenty pedagoga, proto považuji za zásadní, aby tyto změny byly s naší organizací nejen konzultovány, ale aby se na jejich tvorbě mohla aktivně podílet.
S pozdravem
Mgr. Radek Sárközi
Pedagogická komora, z. s.


Odpověď z MŠMT (bez uvedení jména autora):

Dobrý den.
MŠMT žádné oficiální jednání ve věci parametrizace asistentů pedagoga nevede. Celá věc je v rámci zvažování záměru nastavit obdobný systém, jako je nyní ověřován u pozic školních psychologů a speciálních pedagogů.
S pozdravem
Odbor vnějších vztahů a komunikace
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy
Karmelitská 529/5, Malá Strana
118 12 Praha 1
press@msmt.cz
www.msmt.cz


Odpovědi Michala Černého (ředitel odboru základního školství MŠMT):

Dobrý den,
Organizace bohužel reagovaly na předběžný pracovní návrh, který byl předmětem pracovního jednání úzké skupiny lidí. Bohužel někdo z ní vynesl informace, které zmíněné organizace zřejmě považovaly za návrh MŠMT. Žádný oficiální návrh MŠMT zatím neexistuje, ten měl vzniknout právě na základě práce té skupiny.
Jakmile budeme skutečně něco mít, budeme Vás informovat a určitě budete mít možnost ho připomínkovat.
S pozdravem
M. Černý
Michal.Cerny@msmt.cz

Dobrý den,
příliš nerozumím Vaší informaci, že návrh MŠMT k financování AP měl vzniknout v rámci práce "úzké skupiny lidí". Předpokládám, že jde o oficiální pracovní skupinu MŠMT, která je složena jednak z pracovníků MŠMT a dále ze zástupců externích organizací, jako je například ČOSIV apod. V tom případě by měla být k dispozici jména lidí, kteří na změně pracují...
Prosím tudíž o zaslání jmen pracovníků, kteří na změně pracují, a v případě externích pracovníků i informace, kterou organizaci zastupují.
Co tedy MŠMT v této pracovní skupině navrhlo, když se proti tomu veřejně ČOSIV ohrazuje? Pokud je veřejně přístupná reakce na tento návrh, měl by být zveřejněn i původní návrh, aby si na něj mohli udělat názor všichni, kterých se týká. Jinak vše působí značně netransparentně...
S pozdravem
Mgr. Radek Sárközi
Pedagogická komora, z. s.


Dobrý den,
Asi jsem se nepřesně nebo nesrozumitelně vyjádřil. Nešlo o žádnou oficiální pracovní skupinu, šlo prostě o jednání, kde se předběžně probíralo, jak by parametrizace třeba mohla vypadat, které věci by se měly vzít do úvahy a jaké dopady na různé školy by to mohlo mít. Z tohoto jednání někdo ČOSIVu vynesl informace, které oni mylně považovali za nějaký návrh MŠMT. Tedy v médiích se nezávisle na nás najednou objevila reakce na něco, co skutečně vůbec neexistovalo.
Je to něco podobného jako "bouře" kolem údajného plánu na posunutí začátku školní docházky atd., tím se seriózně nezabýváme vůbec.
Naopak parametrizaci AP v plánu máme, to nepopírám, ale jsme ve fázi analýzy dat za poslední roky, abychom vůbec s nějakým výchozím návrhem mohli přijít.
S pozdravem
M. Černý

sobota 3. září 2022

Tematické facebookové skupiny Pedagogické komory

Kromě hlavní facebookové skupiny Pedagogická komora - diskuze o školství - učitelé, ředitelé..., která má více než 10.000 členů, a naší facebookové stránky Pedagogická skupina, zapsaný spolek, postupně zřizujeme nové tematicky zaměřené skupiny na Facebooku, které jsou určeny členům i nečlenům našeho spolku. 
AKTUALIZACE: Využijte rámeček pro svou profilovou fotografii na Facebooku Pedagogická komora - hlas rozumu ve vzdělávání (nápis nahoře) nebo Pedagogická komora - hlas rozumu ve vzdělávání (verze s nápisem dole). 

Benefitem FB skupin zřízených Pedagogickou komorou je, že případné výstupy z nich předáme nejen kolegům, ale rovněž politikům (ministrům, poslancům, senátorům, hejtmanům...), zřizovatelům škol, pracovníkům MŠMT a jím přímo zřízených organizací, médiím i široké veřejnosti. Za přijetí do skupiny prosím neděkujte. Raději vložte nějaký zajímavý příspěvek nebo tip pro ostatní kolegy. Díky tomu všichni zjistí, že je ve skupině nový aktivní člen.
  • Pedagogická komora, z. s., je rovněž na Twitteru...

Facebookové stránky o školství (porovnání počtu interakcí za uplynulý týden k 17. 3. 2020) Pedagogická komora (98 000):


čtvrtek 1. září 2022

AKTUÁLNÍ TÉMA: Školství ve Finsku

V tomto rozcestníku naleznete odkazy na články a videa o finském školství.

úterý 30. srpna 2022

Učitelé některé změny v obsahu vzdělávání podporují

Zveřejňujeme výsledky dotazníkového šetření Pedagogické komory, z. s., k dokumentu „Hlavní směry revize Rámcového vzdělávacího programu pro základní vzdělávání“, který připravil expertní panel Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy.

Spolek Pedagogická komora zorganizoval dotazníkové šetření mezi učiteli k tzv. velké revizi Rámcového vzdělávacího programu pro základní vzdělávání. Celkem se do něj zapojilo 897 respondentů.

S přechodem na dvoustupňové kurikulum, kdy každá škola musí vytvořit vlastní školní vzdělávací program, souhlasí pouze 42 % učitelů (47 % respondentů se vyjádřilo proti této změně). Dosavadní proces revizí RVP považuje za netransparentní 44 % učitelů (38 % respondentů ho označilo za transparentní).

„Tato čísla ukazují, že ani po 15 letech většina učitelů kurikulární reformu nepřijala,“ upozorňuje Radek Sárközi, prezident spolku Pedagogická komora a dlouholetý lektor specializačního studia pro koordinátory tvorby ŠVP.

Kromě těchto obecných otázek byla součástí dotazníku řada konkrétních dotazů k dokumentu Hlavní směry revize RVP ZV.

Vybíráme nejprve postoje, které mezi pedagogy získaly největší podporu (více než tříčtvrtinovou): S výrokem „Do textu RVP ZV by se měl doplnit popis gramotností, jejichž úroveň zvládání u žáků zkoumá například mezinárodní šetření PISA (čtenářská gramotnost, matematická gramotnost, přírodovědná)“ souhlasilo 80 % učitelů. Druhý cizí jazyk by měl zůstat na 2. stupni ZŠ povinný podle 15 % respondentů, 84 % je pro jeho volitelnost (nebo dokonce preferuje, aby byl nepovinný). S výrokem „Dokument „Hlavní směry revize RVP ZV“ by měl obsahovat popis pozitivních i negativních zkušeností se změnami kurikula u nás i v zahraničí (včetně příkladů a ukázek)“ vyjádřilo souhlas 78 % učitelů. S rozdělením vzdělávacího obsahu na jádrový a rozšiřující souhlasí 81 % pedagogů. 92 % respondentů chce, aby vznikl alespoň jeden modelový školní vzdělávací program.

O něco menší, ale stále nadpoloviční podporu získala následující tvrzení: 72 % pedagogů podporuje, aby měl rámcový vzdělávací program podobu digitálního nástroje. S výrokem „Do textu RVP ZV by měly být doplněny „čtyři pilíře výchovy a vzdělávání“, jak je zformulovala Mezinárodní komise Vzdělávání pro 21. století (UNESCO): 1. Učit se být. 2. Učit se být s druhými. 3. Učit se poznávat. 4. Učit se jednat.“ souhlasilo 74 % učitelů. 62 % respondentů chce, aby byly očekávané výstupy v RVP ZV zkonkretizovány a 51 % podporuje jejich redukci. 61 % pedagogů žádá obnovení dříve zrušené přílohy RVP ZV pro žáky s lehkým mentálním postižením. 54 % učitelů podporuje snížení počtu průřezových témat (většina z nich chce průřezová témata zcela zrušit). 53 % respondentů chce, aby bylo učivo závazné už v RVP ZV. V ostatních otázkách si nadpoloviční většina respondentů přeje, aby byla zachována dosavadní podoba RVP ZV.

Méně než poloviční podporu obdržely tyto navrhované změny: S výrokem „Do textu RVP ZV by se mělo doplnit vymezení wellbeingu“ souhlasí pouze 40 % učitelů. Výrok „Ke stávajícím uzlovým bodům RVP ZV ve 3., 5. a 9. ročníku by měl přibýt nový uzlový bod v 7. ročníku ZŠ“ podpořilo jen 43 % pedagogů. 49 % respondentů si o předloženém harmonogramu velké revize RVP ZV myslí, že „za tak krátkou dobu nemůže vzniknout kvalitní návrh revidovaného textu RVP ZV“.

„Organizátory aktuální reformy vzdělávacího obsahu pro základní školy čeká velmi těžká práce, která může skončit neúspěchem, protože s některými navrhovanými změnami většina učitelů nesouhlasí,“ shrnuje výsledky dotazníkového šetření Radek Sárközi, který je členem hlavní koncepční skupiny Národního pedagogického institutu k revizi RVP ZV, „nejrozumnějším řešením by bylo prosazovat pouze takové změny, které mají podporu ve školách již nyní, například větší důraz na čtenářskou a matematickou gramotnost.“


Pedagogická komora, z. s.
www.pedagogicka-komora.cz

neděle 28. srpna 2022

MŠMT: Zápis z jednání pracovní skupiny k předškolnímu vzdělávání

Prezident Pedagogické komory, z. s., Radek Sárközi požádal o zaslání zápisů z jednání pracovních skupin MŠMT k předškolnímu vzdělávání. MŠMT zaslalo pouze jeden zápis z meziresortní pracovní skupiny k předškolnímu vzdělávání...

Vážený pane magistře,
mezirezortní pracovní skupina vznikla v souladu s Dlouhodobým záměrem vzdělávání a rozvoje vzdělávací soustavy České republiky na období 2019-2023 a v souladu s naplňováním Implementační karty Podpora předškolního vzdělávání Strategie vzdělávací politiky ČR do roku 2030+ (dále jen „Strategie 2030+“). První jednání se konalo 31. 5. 2022. Zápis z jednání zasíláme přílohou. Další jednání proběhne dle domluvy v září, termín ještě není znám.
Pro úvodní, koncepční práci, nastavení procesů a vyhodnocení potřebnosti úprav bude v souladu se Strategií 2030+ sestavena Pracovní rada pro aktualizaci Rámcového vzdělávacího programu pro předškolní vzdělávání (dále jen „Pracovní rada“). Její složení navrhla Řídící pracovní skupina k implementační kartě Podpora předškolního vzdělávání. Pracovní radu jmenuje ministr školství. Termín jmenování Pracovní rady je s účinností od 1. 9. 2022. Plánování jednání Pracovní rady je zcela v gesci Národního pedagogického institutu.
PaedDr. Michal Černý
ředitel Odboru základního vzdělávání a mládeže
MŠMT



neděle 14. srpna 2022

MŠMT: Vypořádání připomínek k novele zákona o pedagogických pracovnících

Pedagogická komora, z. s., obdržela následující e-mail z MŠMT s vypořádáním připomínek k návrhu novely zákona o pedagogických pracovnících (barevně jsme vyznačili akceptované připomínky):

K bodu 2 (§ 2 odst. 2)
Z důvodové zprávy: „Do výčtu § 2 odst. 2 se doplňuje kategorie školských logopedů, u nichž se úprava kvalifikačních předpokladů vyčleňuje z dosavadní úpravy odborné kvalifikace speciálních pedagogů (§ 18).“


Text připomínky: Dosavadní pojetí, kdy je logoped jednou ze specializovaných činností s odpovídajícím specializačním příplatkem, považujeme za optimální. Zavádět do zákona novou kategorii pedagogického pracovníka „školský logoped“ a zároveň rušit danou specializační činnost, není nikterak přínosné. Tím spíše, že u ostatních specializačních činností se obdobný přesun z příslušné vyhlášky do zákona nenavrhuje. Školský logoped funkce, kterou může zastávat speciální pedagog, nejedná se o samostatnou kategorii pedagogického pracovníka typu učitel, psycholog nebo vychovatel. Speciální pedagog jakožto samostatná kategorie pedagogického pracovníka již v zákoně je, „školský logoped“ je tudíž nadbytečná kategorie. Žádáme proto o vypuštění celého bodu 2 (následující body se přečíslují) a rovněž žádáme o vypuštění všech dalších bodů, které zmiňují „školského logopeda“, především bodu 74 (§ 18a) (následující body se přečíslují). Tato připomínka je zásadní.

Vypořádání: Neakceptováno. Zařazením pozice Školského logopeda dojde ke zpřesnění struktury poskytované speciálně pedagogické-logopedické intervence v oblasti školské logopedie. Pro získání kvalifikace Školského logopeda je nutné absolvovat akreditovaný vzdělávací program v rozsahu 250 hodin, na které navazuje 100 hodin prohlubujícího studia. Legislativní ukotvení pozice školského logopeda je opatřením, které přispěje k systémovému poskytování logopedické intervence v rezortu školství na základě přesně vymezených požadavků na pregraduální i další postgraduální odbornou přípravu. Logopedii ve školství lze chápat jako aplikovaný obor logopedie směrem do školské, vzdělávací oblasti. Je tedy nezbytné, aby právě v rezortu školství pracovali školští logopedi s dostatečnou erudicí (jakou zajišťuje např. navazující specializační studium logopedů ve školství). Legislativním ukotvením této pozici dojde ke stabilizaci systému, podpoře kvality poskytovaných školských služeb dětem a žákům s narušenou komunikační schopností a zajištění odpovídajícího finančního ohodnocení těchto odborníků.

K bodu 44 (§ 9a)
Z důvodové zprávy: „Navržené ustanovení umožňuje řediteli školy uznat předpoklad odborné kvalifikace učitele za splněný na dobu nejdéle 3 let. U tzv. učitelů-odborníků z praxe ve středním odborném školství je navíc jako podmínka stanovena délka nejméně 5 let praxe v oboru a podmínka charakteru dosaženého vzdělání, které musí odpovídat charakteru vyučovaného předmětu. Zároveň může být na dobu 3 let uznána kvalifikace zaměstnanci, který je absolventem bakalářského studijního programu v oblasti pedagogických věd a zároveň studentem navazujícího magisterského učitelského studia.“

Text připomínky: Všechny odstavce nového § 9a jsou zcela v rozporu s konceptem regulovaných profesí, kdy k tomu, aby mohl pracovník danou profesi vykonávat, musí nejprve splnit kvalifikační předpoklady. V případě profese učitele jde o úspěšné absolvování akreditovaného studia učitelství na vysoké škole. Zákon neobsahuje žádnou pojistku proti zneužití této nové pravomoci, kterou mají dostat ředitelé škol. Chybí kontrola, zda se o danou pozici zároveň neucházel kvalifikovaný učitel a ředitel školy nedal přednost nekvalifikovanému s tím, že mu kvalifikaci učitele na 3 roky uznává, přestože ji ve skutečnosti daný pracovník nemá. Chybí povinnost pracovníka nastoupit na studium k získání kvalifikace učitele už v roce, kdy začal pracovat na pozici učitele, pro kterou ve skutečnosti nesplňuje kvalifikační předpoklady. Chybí pojistka proti řetězení tříletých výjimek, kdy je pracovníkovi uznána kvalifikace učitele, přestože nemá požadované pedagogické vzdělání. V souvislosti s jinými ustanoveními zákona bude moci nekvalifikovaný pracovník, kterému ředitel školy uznal kvalifikaci učitele 2. stupně ZŠ, vyučovat zároveň většinu úvazku na 1. stupni ZŠ, což je zcela nepřípustné a ohrožuje to kvalitu vzdělávání na prvním stupni ZŠ. Ani student učitelství v magisterském programu, nesplnil kvalifikační předpoklady, a proto mu nelze uznat jejich splnění, jak umožňuje poslední odstavec § 9a. Obdobné ustanovení o uznávání kvalifikace učitele někomu, kdo ji ve skutečnosti nemá, je v příkrém rozporu s legislativními úpravami v ostatních členských státech Evropské unie, kde si uchazeč o práci učitele musí nejprve kvalifikaci učitele doplnit, až po té může začít pracovat jakožto kvalifikovaný učitel. Problém s nedostatkem kvalifikovaných učitelů je v ČR pouze lokální (Karlovarský kraj, Ústecký kraj) a týká se pouze některých aprobací (fyzika, chemie, informatika). Většina nekvalifikovaných pracovníků si kvalifikaci učitele aktuálně doplňuje, nové ustanovení by využili pouze ti pracovníci, kteří si kvalifikaci učitele doplnit odmítají (aktuálně se jedná o 2 % učitelů). K tak malému počtu pracovníků, kteří nejsou ochotni si kvalifikaci učitele doplnit, nelze být vstřícný takovým způsobem, že se v zákoně zdeprofesionalizuje celé povolání učitele. Tím by celý zákon o pedagogických pracovnících ztratil smysl. Žádáme proto vypuštění celého bodu 44 (následující body se přečíslují). Tato připomínka je zásadní.

Vypořádání: I dle současné úpravy může ředitel zaměstnat nekvalifikovanou osobu na pozici pedagogického pracovníka dle § 22 odst. 7 zákona č. 563/2004 Sb. Návrh zákona reaguje na nedostatek učitelů, zejména v určitých regionech, nicméně navrhovaná úprava § 9a návrhu nemá ambici zcela tento nedostatek vyřešit. Jedná se o doplnění již účinného ustanovení § 22 odst. 7 zákona č. 563/2004 Sb., které stanovuje možnost přijmout na pozici pedagogického pracovníka osobu nekvalifikovanou, a to na dobu nezbytně nutnou a v nezbytném rozsahu. Toto pravidlo bývá v praxi využíváno, navržené znění rozšiřuje možnost ředitele školy, který je nadále zodpovědný za kvalitu vzdělávání, manažersky rozhodnout o výběru vhodného kandidáta, byť v moment přijetí nekvalifikovaného, a současně stanovuje konkrétní povinnost si doplnit pedagogické vzdělání ze strany takto přijatých osob, k čemuž dává i časový limit, na rozdíl od nyní účinné výjimky. Příslušné ustanovení tak zjednodušuje vstup do profese osobám bez příslušného vzdělání, nicméně neslevuje z obecných požadavků na kvalifikovanost výuky, pokud trvá na doplnění této kvalifikace ze strany. Zákon č. 563/2004 Sb. nepracuje s odborným zaměřením učitele, tedy aprobací, pouze jeho kvalifikací, kterou odvozuje od absolvovaného studijního nebo vzdělávacího programu. Pouze v případě absolventů programů nepedagogického zaměření byla kvalifikace získaná doplňujícím pedagogickým studiem vázána na obsah tohoto studia, které mělo svým charakterem odpovídat vyučovanému předmětu. Posouzení pak bylo opět na řediteli školy. Příslušné ustanovení bude v tomto smyslu doplněno.

K bodu 89
V § 22 odst. 1 se vkládá nové písmeno a), které zní:
„a) pro učitele druhého stupně základní školy a učitele střední školy,“.
Dosavadní písmena a) a b) se označují jako písmena b) a c).


Text připomínky: Změna rozšiřuje možnost, aby kvalifikaci učitele 2. stupně ZŠ nebo učitele SŠ mohl získat nejen absolvent „studia ve vzdělávacím programu akreditovaném pro další vzdělávání pedagogických pracovníků a uskutečňovaném vysokou školou v programu celoživotního vzdělávání“, ale rovněž absolvent, studia, které neorganizuje vysoká škola, nýbrž jakékoliv „zařízení pro další vzdělávání pedagogických pracovníků“. To v důsledku znamená, že kvalifikaci učitele 2. stupně ZŠ nebo učitele SŠ bude moci organizovat jakýkoliv komerční subjekt (firma) nebo nezisková organizace (v těchto případech nebude možné garantovat odpovídající kvalitu studia). Žádáme proto vypuštění celého bodu 89 (následující body se přečíslují). Tato připomínka je zásadní.

Vypořádání: Záměrem novely je posílení konkurenčního prostředí, a tím i růst kvality poskytovaných programů DVPP. Zároveň je nutné přijmout argument, dle kterého jsou kladeny výrazně vyšší nároky na personální i odborné zajištění programů CŽV uskutečňovaných vysokou školou, oproti nárokům kladeným na zařízení DVPP. Do zákona o pedagogických pracovnících bude doplněno zmocnění pro stanovení konkrétních požadavků pro akreditaci studia DPS prostřednictvím vyhlášky č. 317/2005 Sb., kde budou nastaveny zejména podmínky pro personální zajištění realizace těchto studií.

K bodu 99
V § 24 odst. 4 se na začátek písmene a) vkládají slova „v případě podle odstavce 2“.


Text připomínky: Změna ruší povinnost akreditace MŠMT u většiny vzdělávacích akcí DVPP, což bude mít negativní dopady na jejich kvalitu. MŠMT by nemuselo akreditovat každou vzdělávací akci samostatně, což je administrativně velmi náročné. K omezení počtu vydávaných akreditací by stačilo, aby se povinnost akreditace vztahovala pouze na vzdělávací organizaci jakožto celek. Jednotlivé vzdělávací akce v rámci DVPP by se tudíž už neakreditovaly (s výjimkou vzdělávacích akcí uvedených v § 24 odst. 2). Alternativním řešením je určit, že akreditovat se budou muset pouze vzdělávací akce, jejichž časový rozsah je vyšší než například 32 hod., což jsou 4 dny). Žádáme proto vypuštění celého bodu 99 (následující body se přečíslují). Tato připomínka je zásadní.

Vypořádání: Vyčlenění průběžného vzdělávání z procesu akreditací je jedním ze stěžejních záměrů novely. MŠMT má za to a s tímto záměrem i k danému bodu přistoupilo, že odstranění administrativně náročného a časově dlouhého procesu akreditačního řízení umožní pružnější reakci vzdělavatelů na aktuální vzdělávací potřeby školského terénu. Záměrem ministerstva je věnovat více pozornosti kvalifikačním a specializačním studiím, která mají největší vliv na absolventy a potažmo i na žáky. Zároveň doplňujeme, že pedagogickým pracovníkům i nadále zůstává zákonný požadavek zvyšování, prohlubování a doplňování své odborné kvalifikace, ovšem bez detailní specifikace formy tohoto vzdělávání. Je tedy možné využívat alternativní způsoby vzdělávání, například profesionálního sdílení, mentoringu, vizitací a podobně. MŠMT i nadále bude poskytovat v oblasti dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků metodickou pomoc a podporu ředitelům škol.

K bodu 104

Text připomínky: V návrhu není uvedeno, že uvádějící učitel, provázející učitel a třídní učitel bude mít nárok na příplatek nebo snížení rozsahu přímé pedagogické činnosti. V minulých verzích novelizace tohoto zákona byly tyto příplatky explicitně uvedeny (například příplatek pro uvádějícího učitele ve výši minimálně 3 000 Kč měsíčně, příplatek pro třídního učitele ve výši minimálně 1 500 Kč měsíčně), nebo obsahovaly odkaz na právní předpis, v němž bude tato záležitost ošetřena. V minulých verzích novely bylo zároveň ošetřeno navýšení specializačního příplatku ze současných 1 000 až 2 000 Kč (od roku 2004 se tento příplatek nevalorizoval) a snížení rozsahu přímé pedagogické činnosti u pedagogických pracovníků, kteří vykonávají některou ze specializovaných činností (například u metodiků prevence). V této novelizaci ovšem daná změna zcela chybí. Žádáme proto o doplnění tohoto bodu o názvy příslušných příplatků a o jejich minimální (případně i maximální) výši, a to nejen v případě uvádějícího, provázejícího a třídního učitele, ale i u specializovaných činností. Za optimální výši příplatků považujeme částku 3 000 až 4 000 Kč nebo její stanovení v procentech, jak je tomu ve slovenské legislativě. Tato připomínka je zásadní.

Vypořádání: Děkujeme za připomínku a za podnět v této věci, připomínku nelze akceptovat, neboť finanční požadavky vztahující se k příplatkům nejsou předmětem zákona o pedagogických pracovnících. Přestože vnímáme obsah té připomínky, nemůžeme ji z tohoto důvodu akceptovat.

S pozdravem

Odbor vnějších vztahů a komunikace
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy
Karmelitská 529/5, Malá Strana
118 12 Praha 1
press@msmt.cz
www.msmt.cz