středa 11. května 2022

Stížnost na Metodické doporučení pro zřizovatele k odměňování ředitelů

Publikujeme odpověď z MŠMT na stížnost Radka Sárköziho, prezidenta Pedagogické komory, z. s., která se týkala textu Metodického doporučení pro zřizovatele k odměňování ředitelů. MŠMT ve svém matriálu neuvedlo případy, kdy může být ředitelka samostatné mateřské školy zařazena do 12. nebo 13. platové třídy, čímž mohlo uvést zřizovatele škol v omyl, že do těchto platových tříd nemůže být zařazena vůbec. 

To je ovšem v rozporu s platným nařízením vlády č. 222/2010 Sb., o katalogu prací ve veřejných službách a správě i textem Metodického výkladu k odměňování pedagogických pracovníků a ostatních zaměstnanců škol, který vydalo v září 2021 přímo Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy... Na konci odpovědi MŠMT uvádí, za jakých podmínek je možné zařadit ředitelku samostatné MŠ do 12. nebo 13. platové třídy.

MŠMT: Stížnost na Metodické doporučení pro zřizovatele k odměňování ředitelů

Vážený pane Sarközi,

k Vámi zaslané stížnosti ze dne 20. 4. 2022, dotýkající se namítaného nesouladu Metodického doporučení pro zřizovatele k odměňování ředitelů s platnou legislativní úpravou, uvádíme, že Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy byla na základě uplatněného podnětu kanceláře veřejného ochránce práv otázka zařazování ředitelů/ek mateřských škol do 11. platové třídy konzultována s Ministerstvem práce a sociálních věcí (dále jen „MPSV“). Na podkladě předmětné konzultace byl následně upraven též „Metodický výklad k odměňování pedagogických pracovníků a ostatních zaměstnanců škol a školských zařízení a jejich zařazování do platových tříd podle katalogu prací“.

V případě materiálu „Metodické doporučení pro zřizovatele k odměňování ředitelů“ se pak skutečně jedná čistě o metodické doporučení. Zaměstnavatel a v tomto případě též zřizovatel se při zařazování musí řídit obecnými pravidly zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů, a navazujících předpisů, a tedy zařadit zaměstnance v souladu s druhem práce sjednaným v pracovní smlouvě a v jeho mezích na něm požadovanými nejnáročnějšími pracemi.

V rámci stanoviska MPSV k problematice se následně uvádí, cituji:

„Podle § 123 odst. 2 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů, a § 3 odst. 1 nařízení vlády č. 341/2017 Sb., o platových poměrech zaměstnanců ve veřejných službách a správě, ve znění pozdějších předpisů, zařadí zaměstnavatel zaměstnance do platové třídy, ve které je podle nařízení vlády č. 222/2010 Sb., o katalogu prací ve veřejných službách a správě, ve znění pozdějších předpisů, zařazena nejnáročnější práce, jejíž výkon zaměstnavatel na zaměstnanci požaduje. Pokud je touto nejnáročnější prací komplexní koordinace ekonomické, personální, technické, provozní, majetkové a organizační správy organizace, případně správy dalších oborů činnosti organizace, jejíž provádění se u vedoucích zaměstnanců, kteří jsou statutárním orgánem zaměstnavatele, předpokládá, zařadí se tento zaměstnanec do 11. platové třídy, a to podle ustanovení bodu 2 v této platové třídě v povolání 1.01.12 koordinační projektový a programový pracovník v příloze k nařízení vlády o katalogu prací ve veřejných službách a správě, kde je tato práce uvedena.“

Podle výkladu některých pojmů uvedeného v části C. katalogu prací se koordinací rozumí práce spočívající v aktivním působení na složky daného celku k dosažení jejich souladu a komplexními pracemi se rozumí práce zahrnující bezpodmínečně všechny části daného celku (systému) vymezeného příslušným ustanovením katalogu prací. V případě, že zaměstnanec nevykonává komplexní koordinaci ekonomické, personální, technické, provozní, majetkové a organizační správy organizace, případně správy dalších oborů činnosti organizace, neměl by být v 11. platové třídě zařazen.“

MPSV současně ve svém stanovisku zdůrazňuje, že není v pravomoci žádného subjektu přebírat za zaměstnavatele odpovědnost svěřenou právními předpisy za správnou aplikaci předpisů o odměňování zaměstnanců ve veřejných službách a správě.

I nadále přitom platí, že v souladu s § 123 odst. 2 zákoníku práce a § 3 odst. 1 nařízení vlády č. 341/2017 Sb., o platových poměrech zaměstnanců ve veřejných službách a správě, ve znění pozdějších předpisů, zařadí zaměstnavatel zaměstnance do platové třídy, v níž je podle katalogu prací, zařazena nejnáročnější práce, jejíž výkon zaměstnavatel na zaměstnanci požaduje. Pokud je touto nejnáročnější prací komplexní koordinace ekonomické, personální, technické, provozní, majetkové a organizační správy organizace, případně správy dalších oborů činnosti organizace, jejíž provádění se u vedoucích zaměstnanců, kteří jsou statutárním orgánem zaměstnavatele předpokládá, tzn. musí komplexně koordinovat všechny uvedené oblasti, zařadí se tento zaměstnanec do 11. platové třídy, a to dle bodu 2 v této platové třídě v povolání 1.01.12 Koordinační, projektový a programový pracovník v příloze k nařízení vlády č. 222/2010 Sb., kde je tato práce uvedena.

Dále je nutné sdělit, že v rámci povolání 1.01.12 (koordinační, projektový a programový pracovník) dle přílohy nařízení vlády č. 222/2010 Sb. je v souladu s ustanovením pro 12. platovou třídu, tj. (bod 2) činnost „koordinace finančního, personálního, technického, provozního a organizačního rozvoje, případně rozvoje dalších oborů činnosti organizace“, případně (bod 3) činnost „komplexní koordinace realizace víceletých celostátních nebo nadregionálních (území více krajů) projektů a programů s případným mezinárodním prvkem, vysoce specializovaného zaměření, s vysokými nároky na způsob organizačního, finančního, personálního, provozního, technického a jiného zajištění“, nebo pro 13. platovou třídu, tj. (bod 2) činnost „komplexní koordinace realizace strategických dlouhodobých mezinárodních projektů nebo rozvojových projektů realizujících komplexní stěžejní cíle státních politik nebo stěžejních výsledků výzkumu a vývoje, vyžadující účast vysoce kvalifikovaných odborníků mnoha různých oblastí, s dosahem do poměrů nejširších skupin osob“ možné zařazovat příslušné pracovníky výhradně, pokud nejnáročnější činnosti odpovídají tomuto vymezení.

Ani zde poté není vyloučena odpovědnost zaměstnavatele.

Ředitelé/ky mateřských škol pak vykonávají zpravidla činnost právě v rámci 11. platové třídy, kdy však uvedená skutečnost nikterak nebrání zřizovatelům podřazovat tyto zaměstnance do vyšší platové třídy, pokud v souladu s pracovní smlouvou budou daní ředitelé/ky skutečně pověřeni výkonem činností, které odpovídají této vyšší platové třídě, a současně pak budou předmětné činnosti v plné míře vykonávat.

S pozdravem

Odbor vnějších vztahů a komunikace
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy
Karmelitská 529/5, Malá Strana
118 12 Praha 1
press@msmt.cz
www.msmt.cz


Stížnost na Metodické doporučení pro zřizovatele k odměňování ředitelů - rozpor s platnou legislativou

pondělí 9. května 2022

Specializované činnosti pedagogických pracovníků a nepedagogická práce (analýza)

Zveřejňujeme odpověď MŠMT na dotaz Radka Sárköziho, prezidenta Pedagogické komory, z. s. Ministerstvo školství si nechalo zpracovat dokument Specializované činnosti pedagogických pracovníků a nepedagogická práce či další činnosti v regionálním školství: analýza stavu a návrhy doporučení. Zakázku bude pro Technologickou agenturu ČR realizovat PAQ - Prokop Analysis and Quantitative Research, s.r.o. (respektive STEM Ústav empirických výzkumů, z.ú.). Cena zakázky činí 2 806 310 korun.

Dotaz k analýze činností školních metodiků prevence a dalších pracovníků škol

Dobrý den,

k dotazům sdělujeme:

1) Jaké bylo přesné původní zadání MŠMT ohledně "analýzy" činností školních metodiků prevence a dalších pracovníků škol? (Prosím o zaslání celého textu zadání z MŠMT, z něhož bude zřejmé, kterých pracovníků se analýza přesně týká.)

Zadání je zaměřeno na výzkum Specializovaných činností pedagogických pracovníků a nepedagogické práce či další činnosti v regionálním školství: analýza stavu a návrhy doporučení. Výzkum se tedy zaměří na všechny specializované činnosti ve školách, případně také na činnost podpůrných pozic (školní psycholog a speciální pedagog, školní asistent), výchovného poradce, ale i třídního učitele, a dále nepedagogickou práci ve školách, která není výchovou nebo vzděláváním, ale s těmito úkoly škol souvisí a její zajištění je nezbytné.

2) Pokud proběhlo výběrové řízení na zpracovatele této "analýzy", prosím o zaslání všech dokumentů k tomuto výběrovému řízení.

S dotazem se doporučujeme obrátit na zadavatele, kterým je TA ČR.

3) Která organizace tuto analýzu zpracovává? (Prosím o zaslání informace včetně termínu zahájení prací, předpokládaném termínu ukončení prací a celkové částky, kterou zpracovatel obdrží od MŠMT.)

Informace jsou veřejně dostupné v Informačním systému výzkumu, vývoje a inovací, a to zde: https://www.isvavai.cz/cep?ss=detail&h=TIRDMSMT015MT03

4) Žádám o zaslání smlouvy mezi MŠMT a danou organizací, která zpracovává tuto "analýzu".

Smlouva je veřejně dostupná v Registru smluv zde: https://smlouvy.gov.cz/smlouva/19669787

S pozdravem

Odbor vnějších vztahů a komunikace
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy
Karmelitská 529/5, Malá Strana
118 12 Praha 1
press@msmt.cz
www.msmt.cz

neděle 8. května 2022

Hejného metoda výuky matematiky v mezinárodním výzkumu TIMSS

Publikujeme závěrečnou zprávu Hejného metoda výuky matematiky v mezinárodním výzkumu TIMSS, kterou zpracoval Ústav výzkumu a rozvoje vzdělávání Pedagogické fakulty Univerzity Karlovy

Žáci vyučovaní podle učebnic Hejného matematiky dosáhli o 20 bodů více (519 bodů), než činil průměrný výsledek všech žáků (499 bodů) v šetření TIMSS 2019. Žáci vyučovaní podle učebnic Hejného matematiky častěji "Nemají rádi matematiku" (35,6 %), než činil průměrný výsledek všech žáků (28,4 %) v šetření TIMSS 2019 i než činil výsledek v šetření TIMSS 2015 v kategorii "Hejný s učebnicí" (24,3 %). Na rozdíl od autorů zprávy hodnotíme tento rozdíl jako významný.

Tato zpráva je výstupem projektu Hejného metoda výuky matematiky v mezinárodním výzkumu TIMSS podpořeného Nadací České spořitelny.

Tato zpráva představuje výsledky sekundárních analýz dat z mezinárodních šetření TIMSS (Trends in International Mathematics and Science Study) 2015 a 2019 ve vztahu k Hejného metodě výuky matematiky. Kromě běžně dostupných dat z TIMSS byly využity informace o používané metodě výuky, které zjišťovala Česká školní inspekce jako národní doplněk sběru dat pro jednotlivé třídy zapojené do testování.





úterý 3. května 2022

MŠMT: Vývoj počtu dětí v mateřských školách

Ze statistik, které každoročně zveřejňuje Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy, vyplývá, že v tomto školním roce poklesl  celkový počet dětí v mateřských školách oproti roku 2016/2017 o 2 163 dětí. Nejvýrazněji klesly počty dvouletých dětí, které mateřské školy přijímat nemusejí, a to o 12 015 dětí. Počty starších dětí v MŠ se naopak zvýšily (s výjimkou dětí starších šesti let). Výpočty Pedagogické komory, z. s., naleznete v následující tabulce...

Zdroj: Statistické ročenky školství (MŠMT)


Pedagogická komora, z. s.
www.pedagogicka-komora.cz

MŠMT: NEJČASTĚJŠÍ DOTAZY K PŘEDŠKOLNÍMU VZDĚLÁVÁNÍ

"K předškolnímu vzdělávání přijímá děti ředitel mateřské školy. Ten také stanoví kritéria pro přijetí. Ze zákona musí vzít přednostně děti uvedené v § 34 odst. 3 školského zákona – od tří let vždy s podmínkou trvalého pobytu ve spádovém obvodu mateřské školy. V případě, že nelze tyto děti z kapacitních důvodů přijmout nebo obec mateřskou školu nezřizuje, má obec, ve které má dítě místo trvalého pobytu, povinnost zajistit mu místo v jiné mateřské škole zřizované obcí nebo svazkem obcí (ustanovení § 179 odst. 2 školského zákona)."