Vedení Pedagogické komory podporuje stávku zaměstnanců škol, kterou vyhlásily školské odbory na středu 6. listopadu 2019, a zároveň trvá na splnění původního slibu, že platy ve školství vzrostou příští rok o 15 procent. Přičemž 10 % půjde do tarifů a zbylých 5 % do nadtarifní části platů, kterou tvoří příplatky a odměny.
Předkládáme návrh platové tabulky pro pedagogické pracovníky, která zahrnuje zvýšení tarifní části platů minimálně o 10 %, nikoliv o pouhých 8 %, jak navrhuje ministr školství Robert Plaga.
Požadujeme, aby vláda urychleně splnila usnesení Poslanecké sněmovny, že budou platy učitelů činit 130 % průměrné mzdy v ČR.
„Na internetových stránkách Pedagogické komory jsme zveřejnili podrobné informace pro zaměstnance škol, jak mají postupovat při vyhlášení stávky, a to i v případě, kdy na jejich škole nepůsobí odborová organizace,“ upozorňuje Radek Sárközi, prezident spolku Pedagogická komora,
„učitelé, ředitelé škol i další pedagogičtí a nepedagogičtí pracovníci by měli společně vystoupit a demonstrovat stávkou, že jsou jednotní a nenechají si od politiků vše líbit.“
Pedagogická komora uspořádala na přelomu školního roku
anketu, v níž se vyjádřilo
94,5 % respondentů pro vyhlášení stávkové pohotovosti. Doporučujeme stávkujícím, aby konkrétní požadavky z této ankety
vyvěsili na vstupní dveře školy, informovali o nich rodiče žáků a zaslali je premiérovi, ministrům, poslancům a senátorům.
„Stávkový požadavek školských odborů považujeme za naprosto minimalistický, původní slib zněl, že se pedagogickým pracovníkům zvýší platy o 15 procent, nyní to má být jen 8 procent do tarifů a další virtuální 2 procenta do nadtarifní části platu,“ vysvětluje viceprezident Pedagogické komory Janek Wagner,
„oslovili jsme proto poslance, aby finance pro školství dodatečně navýšili formou pozměňovacích návrhů k zákonu o státním rozpočtu na rok 2020.“
Platy českých učitelů tvoří jen 64 % průměrné mzdy vysokoškolsky vzdělaných zaměstnanců, což je nejméně ze států OECD a EU. V sousedním Německu je to 100 %, v Polsku 80 %. Abychom dosáhli německé úrovně, musela by vláda zvýšit učitelské platy minimálně o polovinu. V roce 2003 činily platy učitelů 105 % průměrné mzdy v ČR, nyní je to 110 %.
Příslib 130 % zazněl poprvé již před 16 lety. K tomuto slibu se na konci roku 2017 oficiálně přihlásila Poslanecká sněmovna ve svém usnesení.
Česká republika dává na školství o čtvrtinu méně, než je průměr vyspělých států světa. To je deficit ve výši 50 miliard korun ročně.
„Platy učitelů sice vzrostly od roku 2013 o 31 procent, ovšem průměrná mzda v České republice stoupla ve stejném období o 27 procent,“ doplňuje Radek Sárközi,
„rozhodně tudíž nelze hovořit o masivním zvyšování, jak tvrdí premiér, jedná se spíše o valorizaci.“
Vedení Pedagogické komory zpracovalo návrh nové platové tabulky pro pedagogické pracovníky na rok 2020. Ta obsahuje jednak zvýšení tarifní části platů o 10 % a dále rozšíření počtu platových stupňů, aby byl stejný, jaký mají nepedagogičtí pracovníci.
„V současnosti musí učitel čekat na zvýšení platu až osm let, než se dostane do vyššího platového stupně,“ říká zástupkyně ředitele Hana Mikulcová,
„v době První republiky měli učitelé zajištěno, že jim plat vzrostl vždy po třech letech, navíc měli nárok na různé příplatky, které v současnosti neexistují.“
Učitelé kromě výuky musejí zajišťovat řadu dalších činností, které nemají adekvátně zaplaceny. Například příplatek za třídnictví začíná na 500 korunách měsíčně, což je 25 Kč za hodinu, tedy hluboko pod minimální mzdou. Obdobně příplatek pro koordinátory ICT, metodiky prevence nebo koordinátory tvorby školního vzdělávacího programu činí pouhých 1 000 korun měsíčně a od roku 2003 se nezvyšoval.
Vládní strany již více než rok blokují projednání zvýšení těchto příplatků v Poslanecké sněmovně.
Řadu let rovněž stagnují finance na pomůcky a učebnice.
Zatímco v roce 2007 činily ostatní neinvestiční výdaje na jednoho žáka základní školy 1 028 korun, letos to bylo 1 136 korun ročně. Školy z těchto peněz musí platit i náhrady platu v prvních čtrnácti dnech pracovní neschopnosti zaměstnanců nebo kurzy pro pedagogy.
„Dlouhodobé podfinancování školství se projevuje na každém kroku, školám chybí podpůrný administrativní, technický i odborný personál, jako jsou psychologové, správci sítě nebo sekretářky,“ dodává Radek Sárközi,
„bez masivní investice se české školství nemůže zlepšit.“
Čeští učitelé jsou soustavně přetěžování. V mateřských školách je až 28 dětí na jednu učitelku, jejíž nástupní plat činí 21 840 Kč hrubého. Na učitele prvního stupně připadá v Česku průměrně 19 žáků, zatímco v sousedním Polsku je to 11 žáků. V jedné třídě základní nebo stření školy může být až 34 žáků. Pracovní doba českého učitele činí více než 9 hodin denně, aniž by měl 20 hodin odpracovaných měsíčně navíc zaplaceno. Neexistuje program pro prevenci syndromu vyhoření u pedagogů. Stále narůstá administrativa. Obrovský nápor na učitele přinesla špatně nastavená inkluze.
I z těchto důvodů ředitelé škol marně shánějí učitele, obzvláště některých vyučovacích předmětů.
„Věřím, že stávku podpoří i rodiče žáků, stejně jako tomu bylo letos na jaře v Polsku, kde rodiče demonstrovali společně s učiteli, a dokonce se jim skládali na stávkový fond,“ říká Janek Wagner,
„hlavním cílem stávky je upozornit veřejnost, že politici neřeší problémy, které se ve školství postupně nastřádaly, což má negativní důsledky na kvalitu vzdělávání, tedy především na děti.“
Pedagogická komora, z. s., je největší školský spolek v ČR, který působí na tisícovce škol a sdružuje skoro 2 700 učitelů, ředitelů škol a dalších pedagogických pracovníků. Pedagogická komora v minulosti organizovala Otevřený dopis ředitelek mateřských škol k situaci v předškolním vzdělávání, Týden škol v černé, Den učitelů v černé, Otevřený dopis politikům za záchranu českého školství nebo petici proti novele zákona o pedagogických pracovnících, kterou podepsalo 21 609 signatářů.
Aktuální informace ke stávce pedagogů:
https://www.pedagogicka-komora.cz/2019/11/aktualni-tema-stavka-pedagogu.html
Pedagogická komora, z. s.
www.pedagogicka-komora.cz
