pátek 23. února 2018

Bude inkluze financována na úkor platů pedagogů?

Už na podzim roku 2017 ministr školství Stanislav Štech použil 400 milionů z vládní rozpočtové rezervy připravených původně pro učitele na financování inkluze. Letos budou finanční prostředky určené původně na nenárokové součásti platů pedagogických i nepedagogických zaměstnanců škol z části použity na společné vzdělávání...

"Krajům byly pro letošní rok kráceny rozpočty v běžných neinvestičních výdajích o tituly, jež souvisí s financováním společného vzdělávání. Abychom si zajistili dostatečné zdroje a uhradili organizacím částky odpovídající normované finanční náročnosti vyplývající z podpůrných opatření,  bylo snížení rozpočtovaných nenárokových složek platů zaměstnanců ve všech typech a druzích škol a školských zařízení, nezbytným krokem. Snížení odpovídá částce cca 119 mil. Kč ve mzdových prostředcích, což v přepočtu na jednoho zaměstnance znamená krácení o cca 404 Kč (poznámka: jedná se o měsíční hodnotu). Nicméně si dovoluji upozornit, že snížení rozpočtované výše nenárokové složky platu ještě neznamená, že se musí zákonitě snížit i její skutečná výše." (Krajský úřad Moravskoslezského kraje)

Článek 3: "Ukazatel průměrných platů pedagogických zaměstnanců (Pp) byl v jednotlivých typech a druzích škol a školských zařízení konstruován z rozpočtovaných průměrných platů platných v roce 2017. Do nárokové složky platu bylo promítnuto zvýšení tarifních platů o 15 % vyplývající z nařízení vlády č. 564/2006 Sb., o platových poměrech zaměstnanců ve veřejných službách a správě, ve znění pozdějších předpisů, jež nabylo účinnosti 1. 11. 2017. Rozpočtovaná výše nenárokových složek platu byla ve všech typech a druzích škol a školských zařízeních snížena o cca 19 %, a to v důsledku potřeby zabezpečení financování společného vzdělávání.
Ukazatel průměrných platů nepedagogických zaměstnanců (Po) byl v jednotlivých typech a druzích škol a školských zařízení konstruován z rozpočtovaných průměrných platů platných v roce 2017. Do nárokové složky platu bylo promítnuto zvýšení tarifních platů o 10 % vyplývající z nařízení vlády č. 564/2006 Sb., o platových poměrech zaměstnanců ve veřejných službách a správě, ve znění pozdějších předpisů, jež nabylo účinnosti 1. 7. 2017 a další zvýšení tarifních platů o 10 % vyplývající z nařízení vlády, jež nabylo účinnosti 1. 11. 2017. Rozpočtovaná výše nenárokových složek platu byla ve všech typech a druzích škol a školských zařízeních snížena o cca 19 %, a to v důsledku potřeby zabezpečení financování společného vzdělávání."

MSK: Rozpočtovaná výše nenárokových složek platu byla ve všech typech a druzích škol a školských zařízeních snížena o cca 19 %, a to v důsledku potřeby zabezpečení financování společného vzdělávání

  • "Dobrý den, náš kraj přistoupí k podobnému řešení. Ještě nevíme přesně, o kolik bude nenároková složka snížena." (Krajský úřad Zlínského kraje)
  • Karlovarský a Liberecký kraj uvažuje o obdobném postupu...
  • Jihomoravský kraj ke krácení nenárokové složky platů zaměstnanců škol nepřistoupil.
  • Praha výrazně navyšuje prostředky na nenárokovou část platů zaměstnanců škol z vlastních zdrojů, proto se případná tvorba rezervního fondu na platech negativně neprojeví.
  • Plzeňský kraj
Ohlasy ze škol:
  • Jihočeský kraj: "Máme méně peněz v rozpočtu - vychází to na těch 400 Kč na osobu za měsíc." (MŠ)
  • Královéhradecký kraj: "Mínus 240 000 na platech bez odvodů" (ředitelka MŠ)
  • Středočeský kraj: "Naší mateřské škole chybí přes 60 000 na nárokové složky, tj. asi 0,25 úvazku. Normativ, na který dosáhneme, nám byl ponížen o část, kterou kraj dal na dohody."
  • Středočeský kraj: "Na jednotřídce mi chybí 70 000 na základní platy. Když seberu úvazek, nepokryji provoz."
  • "Ze Středočeského kraje mi dorazil schválený rozpočet na rok 2018. Stále jsme v kategorii MŠ celodenní do 106 dětí. Zkrátili nám normativ - jak na provoz, tak na pedagogy. Nemám statutární zástupkyni a dle propočtů musím odebrat osobní. Chybí mi přes 200 000 Kč. Na dotaz mi na KÚ odpověděli: Museli jsme snížit úvazky, jelikož nám z MŠMT přišlo málo peněz. Na nároky Vám dáme, ale víc nemáme."

Pracovní vyučování ze základních škol nezmizelo

Pedagogická komora, z.s., sleduje s velkými obavami neodborné, nepromyšlené a hlavně nesystémové pokusy o lobbing některých zájmových skupin, jejichž zástupci chtějí zavádět do škol nové vyučovací předměty. Kurikulum není nafukovací hračka pro politiky. Nelze do něj stále cosi přidávat, aniž bychom na druhé straně něco neubrali.

Pokud někdo volá po obnovení nebo zavedení předmětů jako jsou dílny a pozemky nebo branná výchova, pak nezná situaci ve školství. Vyučovací předměty si stanovuje každá škola sama. Název předmětu je v kompetenci školy. Jeho obsah a minimální rozsah musí být v souladu s požadavky Rámcového vzdělávacího programu pro základní vzdělávání. Povinnou součástí RVP ZV je vzdělávací obor Člověk a svět práce.

„Vzdělávací obsah vzdělávacího oboru Člověk a svět práce je rozdělen na 1. stupni na čtyři tematické okruhy Práce s drobným materiálem, Konstrukční činnosti, Pěstitelské práce, Příprava pokrmů, které jsou pro školu povinné. Na 2. stupni je rozdělen na osm tematických okruhů Práce s technickými materiály, Design a konstruování, Pěstitelské práce a chovatelství, Provoz a údržba domácnosti, Příprava pokrmů, Práce s laboratorní technikou, Využití digitálních technologií, Svět práce. Tematické okruhy na 2. stupni tvoří nabídku, z níž tematický okruh Svět práce je povinný, a z ostatních školy vybírají podle svých podmínek a pedagogických záměrů minimálně jeden další okruh.“ (RVP ZV)

Pracovní vyučování ze škol nezmizelo. Většina základních škol nabízí žákům jak pěstitelské práce, tak dílny. Je ale pravdou, že škola nemusí žákům druhého stupně nabízet všechny tematické okruhy vzdělávacího oboru Člověk a svět práce. (Toto opatření bylo zavedeno kvůli víceletým gymnáziím, která neměla k dispozici školní zahradu ani vybavenou dílnu.) Rozhodně by nebylo od věci nejprve zmapovat, které okruhy vzdělávacího oboru Člověk a svět práce jsou žákům nabízeny a které nikoliv a proč. Například na waldorfských školách se žáci věnují pracovnímu vyučování velmi intenzivně a zkoušejí si různá tradiční řemesla. Některé školy, které nemají dostatečné vybavení, situaci řeší formou stáží v řemeslnických dílnách nebo exkurzemi. MŠMT nedávno vyhlásilo projekt z evropských fondů na vybavení dílen (výzva č. 57). Z uvedených příkladů je patrné, že tato oblast rozhodně není na okraji zájmu. Ale samozřejmě i zde je co zlepšovat.

Kdo bude tyto předměty vyučovat? Stav českého školství je takový, že aprobovanost učitelů již roky nikdo neřeší. Nesleduje ji ani Česká školní inspekce. Učitel je kvalifikovaný pro celý stupeň. „Například já jsem vystudoval češtinu a dějepis pro střední školy, což mě opravňuje vyučovat jakýkoliv předmět na SŠ i druhém stupni ZŠ, včetně pracovního vyučování, tělocviku nebo matematiky,“ vysvětluje Radek Sárközi z Pedagogické komory. Ředitelé by případné nucené posílení výuky pozemků a dílen řešili nejspíše tímto způsobem – vyučovali by je učitelé, kteří vystudovali jinou aprobaci.

V této souvislosti je třeba upozornit na závažný problém. Když byla v rámci inkluze zrušena Příloha RVP ZV pro žáky s lehkým mentálním postižením, přišli tito žáci o vyšší počet hodin vzdělávací oblasti Člověk a svět práce. Nyní místo toho docházejí na fyziku, chemii a další naukové předměty, které nejsou schopni vstřebat. A hlavně jim v životě k ničemu nebudou. Pokud bychom se měli k něčemu vracet, tak k původnímu znění Přílohy RVP ZV-LMP. Právě tito žáci by určitě dovednosti získané v rámci pracovního vyučování ve svém životě dobře uplatnili.

Pedagogická komora, z.s.
www.pedagogicka-komora.cz


sobota 17. února 2018

středa 14. února 2018

Pedagogická komora v Senátu

Dne 14. února 2018 představil Radek Sárközi spolek Pedagogická komora ve školském výboru Senátu (prezentace). Na závěr svého vystoupení požádal přítomné senátory, zda by nezvážili možnost vrátit se k senátní verzi novely zákona o pedagogických pracovnících, kterou zamítla Poslanecká sněmovna. Senátní verze novely by ovšem musela být očištěna od paragrafů, které zaváděly kariérní řád pro učitele. Ten odmítlo v petici proti kariérnímu řádu 21.609 učitelů z 1.150 škol. V senátní verzi novely došlo oproti původnímu znění k navýšení příplatku pro třídní učitele na 3.000 Kč měsíčně a specializačního příplatku na 2.000 až 3.000 Kč měsíčně (zároveň byla pedagogům, kteří vykonávají některou ze specializovaných činností snížena míra přímé vyučovací činnosti). Tyto změny byly Senátem přijaty jakožto osvojené pozměňovací návrhy Iniciativy Pedagogická komora. "Byla by škoda, kdyby dobré části novely zákona o pedagogických pracovnících spadly pod stůl jenom proto, že byly předloženy společně se špatným kariérním řádem," řekl Radek Sárközi.

úterý 13. února 2018

Plaga podpoří návrh proti povinnosti školek pro dvouleté

Ministr školství v demisi Robert Plaga (ANO) podpoří návrh poslanců ODS na zrušení povinnosti školek přijímat dvouleté děti, která by podle platné normy měla nastat od roku 2020. Řekl to dnes novinářům po jednání se zástupci spolku Pedagogická komora. (celá zpráva ČTK)
Radek Sárközi (prezident spolku Pedagogická komora), Marie Rumpíková (zástupkyně sekce mateřských škol) a Janek Wagner (víceprezident) před otevřenými dveřmi do jednacího sálu na MŠMT.

pondělí 12. února 2018

Avízo: Pedagogická komora na MŠMT a v Senátu

  • Dne 13.2.2018 budou jednat zástupci Pedagogické komory, z.s., s ministrem školství Robertem Plagou na téma Největší problémy českého školství.
  • Dne 14.2.2018 bude vedení Pedagogické komory, z.s. prezentovat spolek ve školském výboru Senátu.

pátek 9. února 2018

Dvouleté děti do školky nepatří

Dvouleté děti nepatří do školky, ale do náruče mámy - videozáznam veřejného slyšení v Senátu.

Pedagogická komora usiluje o zrušení nového financování škol

Od 1. ledna 2019 mají školy přejít na nové financování. Dosavadní normativ na žáka vystřídá tzv. PHmax. Ředitelé škol ale musejí nastavit úvazky učitelům už od září letošního roku, aby odpovídaly počtu půlených hodin v jednotlivých třídách na základních a středních školách, případně době provozu u mateřských škol. Nový systém financování je totiž založený na maximálním počtu odučených hodin, které stát škole proplatí. Ředitelé ovšem stále nevědí, jak na tom jejich škola bude. Ministerstvo školství bohužel nevytvořilo pro školy žádnou pomůcku (například on-line kalkulátor, který by po zadání rozhodných údajů automaticky spočítal každé škole její PHmax).

Výpočet PHmax je oproti současnému normativu na žáka velmi složitý a většina ředitelů si Phmax nedokáže spočítat. Proto musí každá škola jednotlivě psát na ministerstvo školství a žádat, zda by jí pracovníci MŠMT nemohli výši PHmax sdělit. Většina ředitelů ale čeká na odpověď z ministerstva marně. Ředitelé, kteří odpověď dostali, jsou nemile překvapeni, že podle nového systému financování budou muset omezit půlení hodin a zkracovat úvazky učitelům, nebo je dokonce propouštět. Exministryně Kateřina Valachová totiž školám původně slibovala, že po zavedení nového systému přestane honba za žákem a školy budou moci častěji půlit třídy.

Ani jedno však není pravdou. I v novém systému je zohledněna velikost tříd. Jen nejdou peníze na každého žáka jednotlivě, ale pracuje se vždy s pásmem „od… do…“. Pokud tedy počet žáků ve třídě pod tuto hranici klesne, sníží se škole i PHmax.

„Výpočet od paní Vatalové z MŠMT pro naši školu zní 177,5 hodin týdně podle nového PHmax, čili to je o 8,5 hodin týdně méně než máme nyní,“ napsala jedna z ředitelek Pedagogické komoře, „mám snížit úvazek (dobrovolně žádná nechce), nebo propustit učitelku…“


Náměstek Václav Pícl letos na konci ledna školy informoval, že MŠMT zavede dvouleté přechodné období, kdy bude PHmax dočasně snížen (konkrétně koeficient pro možnost dělení tříd až na 75 % původně předpokládané hodnoty). Důvodem je zřejmě to, že na nový systém financování chybějí peníze. Slib exministryně školství Kateřiny Valachové, že žádná škola na změnu financování nedoplatí, tedy nebude splněn. Pro nový systém financování od začátku lobbovala Unie CZESHA, která zastupuje především asociace středních odborných škol. Právě některé poloprázdné střední odborné školy na novém systému financování vydělají, ale bude to na úkor škol ostatních. Například v případě konzervatoří je PHmax nastaven zcela špatně.

Nový systém má řadu vad. Je velmi složitý, nepředvídatelný a značně omezuje pravomoci ředitelů škol. Navíc vznikal netransparentně - například prováděcí právní předpisy mají být předkládány společně s příslušnou novelou zákona, aby si je zákonodárci mohli prostudovat a posoudit, zda je legislativní návrh dobrý. V případě nového financování škol se ale vyhlášky a nařízení vlády tvoří teprve nyní. A avizované přechodné dvouleté období ani neprošlo klasickým připomínkovým řízením.

Aby žádná škola nedostala v novém systému méně finančních prostředků než nyní, musel by se rozpočet školství posílit o 5 miliard. Už v současném rozpočtu přitom chybí 2 miliardy na inkluzi. Z mála informací, které MŠMT zveřejnilo, lze zjistit, že si v novém systému platově pohorší například třídní učitelé, protože se předpokládá, že průměrný příplatek za třídnictví bude činit nově 460 korun měsíčně, zatímco nyní je v rozpětí 400 až 1.300 korun měsíčně.

Vzhledem k aktuálnímu vývoji ohledně nového financování škol Pedagogická komora usiluje o úplné zrušení této novely. Lepšího výsledku lze dosáhnout dílčími změnami stávajícího systému normativu na žáka, než jeho nahrazením novým systémem PHmax s nejasnými důsledky. Stačí omezit pravomoci krajů dodatečně přerozdělovat finanční prostředky od ministerstva školství ve prospěch vybraných škol.

„PHmax je další kostlivec ve skříni ministerstva školství po Kateřině Valachové, který nás straší,“ říká Radek Sárközi, prezident Pedagogické komory, „stejně nekvalitně byl zpracován nakonec naštěstí neschválený kariérní řád učitelů nebo nová legislativa k inkluzi.“


Pedagogická komora, z.s., má více než 1.800 členů a je největším školským spolkem v České republice. Podle průběžných výsledků ankety, kterou Pedagogická komora aktuálně pořádá mezi svými členy, si pouze 11 % respondentů myslí, že je nový systém financování škol lepší než současný normativ na žáka. Spolek Pedagogická komora situaci kolem PHmax průběžně mapuje na svých webových stránkách.

Pedagogická komora, z.s.
www.pedagogicka-komora.cz

Citace z e-mailu ředitelky zaslaného Pedagogické komoře:

„Výpočet od paní Vatalové z MŠMT pro naši školu zní 177,5 hodin týdně podle nového PHmax, čili to je o 8,5 hodin týdně méně než máme nyní. Navíc jsme na semináři dostali informaci, že MŠMT bude financovat naplněnost třídy jen na počet 24 dětí, pokud bude chtít zřizovatel naplňovat na výjimky, bude muset platy dofinancovat. Také jsme byli upozorněni, že si máme vytvořit finanční rezervu na období 9. - 12. 2018, neboť budeme muset nastavit naplněnost tříd a úvazky učitelek podle nového PHmax, ale peníze dostaneme podle starých normativů, které budou vycházet z počtu zapsaných dětí. Nové financování bude až od 1. 1. 2019. V této situaci se cítím docela bezradná. To mám snížit úvazek (dobrovolně žádná nechce), nebo propustit učitelku (to zas budou náklady na odstupné) - a já navíc nechci připustit zhoršení podmínek vzdělávání pro děti ani pedagogy, v době kdy jsou třídy nacpané a do toho integrujeme 3 děti a může se stát, že od září budou přijaty i děti mladší 3let.“

Ukázka z materiálu náměstka MŠMT Václava Pícla k PHmax

Poznámka: zvláštní příplatek = příplatek za třídnictví



Ukázky z budoucího znění školského zákona k PHmax



úterý 6. února 2018

Pedagogická komora podporuje petici Dvouleté děti do školky nepatří

V úterý 6. února se v sídle Senátu uskuteční veřejné slyšení s názvem Dvouleté děti nepatří do školky, ale do náruče mámy. Na akci vystoupí Marek Herman a Jiří Halda – autoři stejnojmenné elektronické petice, kterou podpořilo více než 13.000 občanů, dále vystoupí pedagogové z mateřských škol, senátor Jiří Růžička, zástupce ministerstva školství a další přednášející.

Autoři petice usilují o to, aby přijímání dvouletých dětí do mateřských škol probíhalo tak, jak je tomu v současnosti, kdy ředitelka mateřské školy může rozhodnout vzhledem k podmínkám své školy a zralosti dítěte o jeho přijetí či nepřijetí k předškolnímu vzdělávání. Od roku 2020 by ale podle novely školského zákona schválené v době působení ministryně školství Kateřiny Valachové mateřské školy o toto právo přišly a musely by přijmout všechny dvouleté děti až do plné kapacity mateřské školy. Ta by měla být za tímto účelem cíleně navyšována státem financovanými stavebními úpravami mateřských škol.

Pedagogická komora podporuje tuto petici i novelu školského zákona, kterou předložil předseda školského výboru Václav Klaus se skupinou poslanců. Tato novela se vrací k osvědčenému znění zákona, které platilo až do současnosti. Aktuálně členové spolku Pedagogická komora hlasují o vybraných problémech českého školství. Některé z otázek se týkají přímo předškolního vzdělávání. Podle průběžných výsledků této ankety souhlasí se zněním školského zákona platným od roku 2020 pouze 2,1 % respondentů. Zároveň proběhla anketa ve facebookové skupině Pedagogická komora – diskuze o školství…, kde pro podporu petice hlasovalo 93,5 % respondentů.

Dvouleté děti by měly být přijímány do mateřských škol pouze výjimečně, protože tato zařízení jsou primárně určena až pro děti od tří let věku. Tomu odpovídá i vzdělávání učitelek mateřských škol. Přítomnost dvouletých dětí v mateřských školách přináší řadu problémů. Dvouleté děti většinou nezvládají sebeobsluhu jako děti starší (oblékání, toaleta…). „Pokud jsou dvouleté děti ve třídě společně se staršími dětmi, musí pracovníci zajistit, aby si nebraly hračky, které jsou certifikovány až od tří let výše,“ říká Andrea Benešová, ředitelka MŠ a vedoucí sekce mateřských škol Pedagogické komory. Při procházkách se starší děti musejí přizpůsobovat dvouletým, které chodí mnohem pomaleji a neujdou tak velkou vzdálenost. Režim dne dvouletých dětí je jiný než starších dětí a je velmi náročné se věnovat všem dětem najednou. V jedné třídě mateřské školy může být až 28 dětí různého věku. Většinu času má děti na starost pouze jedna učitelka, protože stát financuje souběžné působení dvou učitelek ve stejné třídě obvykle jen na 2,5 hodiny denně.

Je vhodnější, aby dvouleté děti navštěvovaly zařízení jiného typu, než jsou mateřské školy, například jesle či dětské skupiny, nebo aby o ně pečovaly chůvy. Nejlepší z hlediska zdravého vývoje dětí je, aby zůstávaly s rodiči. Velkým výdobytkem rodin v České republice je rodičovská dovolená od dvou do čtyř let věku dítěte. Chraňme si tento systém podpory rodin a neničme systém mateřských škol a předškolního vzdělávání v nich.

Spolek Pedagogická komora průběžně mapuje problémy mateřských škol a předškolního vzdělávání. Veřejnost často netuší, jaké nároky jsou kladeny na pracovníky mateřských škol a jaké jim stát vytváří podmínky k práci. „Například ředitelky mateřských škol jsou nejčastěji zařazeny pouze v 10. tarifní platové třídě, zatímco ředitelé základních škol ve 13. a učitelé ve 12. platové třídě,“ upozorňuje prezident Pedagogické komory Radek Sárközi. Učitelky mateřských škol jsou nejčastěji zařazeny v 9. tarifní platové třídě, ale někdy pouze v 8. platové třídě, což je skoro o 5.000 korun měsíčně méně. Viz aktuální tarifní tabulka pedagogických pracovníků. Mateřské školy často nemají administrativní zaměstnance – vše dělají ředitelky, které mohou mít přímou pedagogickou činnost s dětmi až 20 hodin týdně (záleží na velikosti školky).

Pedagogická komora, z.s., má 1.800 členů a je nejpočetnějším školským spolkem v ČR.

pondělí 5. února 2018

Anketa k vybraným problémům českého školství

Mezi členy spolku Pedagogická komora právě probíhá anketa k vybraným problémům českého školství. Pokud se chcete této ankety i dalších budoucích anket účastnit, vyplňte si prosím nejprve přihlášku do spolku Pedagogická komora. Výsledky ankety zašleme poslancům, senátorům, vládě, médiím a široké veřejnosti. Průběžné vyhodnocení odpovědí na některé otázky z ankety:
  • "Současná podoba společného vzdělávání (inkluze) se..." - 2 % respondentů zvolilo odpověď "...osvědčila." (aktuální znění školského zákona platné od září 2016)
  • "Schválená reforma financování škol založená na PHmax a platná od roku 2019..." - 11 % respondentů zvolilo odpověď "...je lepší než současný systém." (schválené znění školského zákona platné od ledna 2019, respektive od září 2018)
  • "Dvouleté děti do mateřské školy..." - 2 % respondentů zvolilo odpověď "...musejí být přijaty, pokud o to rodiče požádají a MŠ má volné místo." (schválené znění školského zákona platné od roku 2020)
  • "Povinný poslední ročník v mateřské škole se..." - 22 % respondentů zvolilo odpověď "...osvědčil." (aktuální znění školského zákona platné od září 2017)
  • "Navyšovat by se měla především..." - 85 % respondentů zvolilo odpověď "...tarifní část platu."
První podobná anketa proběhla v naší facebookové skupině Pedagogická komora - diskuze o školství v loňském roce: Učitelé hlasují o největších problémech českého školství.

Odpovědi na otázky portálu Vzdělávací služby

Radek Sárközi a Janek Wagner informují o činnosti spolku Pedagogická komora. Přečtěte si odpovědi na otázky zaslané portálem Vzdělávací služby.