Zobrazují se příspěvky se štítkemstatistiky. Zobrazit všechny příspěvky
Zobrazují se příspěvky se štítkemstatistiky. Zobrazit všechny příspěvky

čtvrtek 2. října 2025

Platy řadových učitelů jsou hluboko pod 130 % průměrné mzdy

Platy řadových učitelů jsou hluboko pod 130 % průměrné mzdy v ČR. Vyplývá to ze statistik, které zveřejnilo Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy. V prvním pololetí roku 2025 činily učitelské platy (bez řídících pracovníků) pouze 46 946 Kč hrubého měsíčně, což je 97 % průměrné mzdy. Nejhůře dopadly učitelky mateřských škol s 38 256 Kč měsíčně, což je 79 % průměrné mzdy v Česku. Učitelé 2. stupně ZŠ pobírali 48 486 Kč měsíčně, což je 101 % průměru za celou ČR.


Pedagogická komora, z. s.

středa 19. března 2025

MŠMT: Zaměstnanci a mzdové prostředky (2024)

Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy zveřejnilo statistiky k platům ve školství za rok 2024. Publikace obsahuje informace o zaměstnancích a mzdových prostředcích za školy a školská zařízení zřizované státem, obcí, krajem, privátním subjektem a církví a dále za veřejné vysoké školy, státní správu a servisní organizace.

pátek 14. března 2025

Platy učitelů se propadly na 109 % průměrné mzdy v ČR. Platy nepedagogických pracovníků meziročně klesly.

Ministerstvo školství zveřejnilo statistiky k platům ve školách za uplynulý rok. Z dat MŠMT vyplývá, že platy nepedagogických pracovníků klesly oproti roku 2023 o 400 korun měsíčně. Platy učitelů se v roce 2024 propadly na 109 % průměrné mzdy v České republice.

„Ještě v roce 2021 byly učitelské platy na 126 % průměrných mezd v ČR a ODS tehdy před parlamentními volbami slibovala učitelům, že vzrostou na 150 %,“ upozorňuje Radek Sárközi, zakladatel spolku Pedagogická komora, „současná vláda pedagogy bohužel podvedla a opakovaně klame laickou veřejnost, že kantoři berou 130 % průměru.“


Platy učitelů se vůči průměrné mzdě v posledních letech postupně propadají a vzdalují se tak slibu z programového prohlášení vlády Petra Fialy: „Garantujeme kvalitní platové ohodnocení učitelů a udržíme jejich platy na úrovni 130 % průměrné hrubé měsíční mzdy.“ V roce 2022 klesly učitelské platy na 120 % průměrné mzdy. O rok později činily pouhých 116 % průměrných výdělků v Česku. A v loňském roce se propadly o dalších 7 % vůči průměru.

Obdobný vývoj nastal u platů školníků, kuchařek a dalších nepedagogických zaměstnanců škol. V roce 2021 byly na 69 % průměrné mzdy. V loňském roce se propadly na 63 %. A pokud parlament přesune financování platů nepedagogů z ministerstva na obce a kraje, hrozí jejich další pokles.

Nominálně se od roku 2021 do roku 2024 zvýšily platy nepedagogů o 3.008 korun, tj. o 11,5 %. Platy učitelů v tomto období vzrostly o 2.623 korun, což je pouhých 5,5 %. Kumulovaná inflace za tyto tři roky činila 30,5 %. Reálně se tudíž učitelské platy propadly o čtvrtinu a platy nepedagogických pracovníků se reálně snížily skoro o pětinu. Průměrná nominální mzda v Česku se za toto období zvýšila o 22 %, takže reálně klesla „jen“ o 7,5 %.

„Ukázalo se, že nedávno schválená garance financí na platy učitelů ve výši 130 % průměrné mzdy, která se stala součástí školského zákona, je naprosto falešná,“ dodává Radek Sárközi, „na platy učitelů měla zcela opačný vliv, než vládní politici slibovali.“

Ve skutečnosti mají učitelé, další pedagogičtí pracovníci i nepedagogové ve školách garantován jen tzv. zaručený plat. Případně tarifní část platu, pokud je příslušná částka vyšší. Nástupní plat učitelky mateřské školy činí aktuálně 33.490 Kč hrubého měsíčně, což je 66 % průměrné mzdy. V případě učitelů základních a středních škol je nástupní plat 35.120 Kč, což je 70 % průměru, který za rok 2024 činí 50.469 Kč.
Pedagogická komora, z. s.
www.pedagogicka-komora.cz

úterý 10. října 2023

Počty dětí ve třídách i počty žáků na učitele meziročně vzrostly

Z oficiálních statistik Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy vyplývá, že ve školním roce 2022/23 počty dětí ve třídách i počty žáků na učitele vzrostly oproti předcházejícímu školnímu roku. Údaje za aktuální školní rok 2023/24 zatím nebyly zveřejněny (školy je vykazují vždy v říjnu podle stavu k 30. září daného školního roku).

Průměrný počet dětí v mateřských školách a žáků v základních a středních školách na jednu třídu činil ve školním roce 2022/23 skoro 21 dětí (přesný údaj je 20,75 dětí/žáků). O rok dříve to bylo 20 dětí (přesně 20,4 dětí/žáků). Na jednoho učitele (přepočteno na plné úvazky) připadlo v minulém školním roce 12,2 dětí/žáků. O rok dříve to bylo 12,09 dětí/žáků. Tyto mírné nárůsty byly způsobeny především příchodem dětí z Ukrajiny.

Jednu třídu základní školy navštěvuje průměrně 20 žáků (maximální počet je 30 žáků ve třídě, na výjimku až 34). Na prvním stupni ZŠ jde o 19 žáků, na druhém stupni ZŠ je to 21 žáků. V mateřských školách připadá na jednu třídu 22 dětí (maximální počet činí 24 dětí ve třídě, na výjimku až 28). Ve středních školách je průměrný počet 23 žáků na jednu třídu. Na všech stupních jsou tyto údaje vyšší, než jaké byly ve školním roce 2021/22.

Na jednoho učitele základní školy (přepočteno na plné úvazky) připadá 14 žáků. Na prvním stupni ZŠ jde o 16 žáků, na druhém stupni ZŠ je to 11 žáků. V případě středních škol se jedná o 11 žáků. V mateřských školách je to 11 dětí, zde jsou ale údaje zkreslené skutečností, že se v jedné třídě překrývají dvě učitelky 2,5 hodiny denně. Na všech stupních jsou tyto údaje mírně vyšší, než jaké byly ve školním roce 2021/22 (s výjimkou mateřských škol, kde zůstaly hodnoty stejné).

„Statistiky ohledně počtu žáků na jednoho učitele je třeba vždy vztahovat k údajům přepočteným na plné úvazky učitelů,“ upozorňuje Radek Sárközi, prezident spolku Pedagogická komora, „protože i mezinárodní statistiky pracují s tímto přepočtem.“

Údaje o počtech žáků na učitele nelze vytrhávat z kontextu dalších dat, jak to opakovaně dělá ministr školství Mikuláš Bek v médiích. Podle každoroční analýzy Education at a Glance (OECD) je počet hodin českých učitelů strávených výukou jeden z nejvyšších.

„Před námi jsou v počtu hodin už jen němečtí a švýcarští učitelé. Český kantor odpracuje průměrně 1688 hodin ročně. Oproti tomu třeba učitel v Polsku 1432, ve Francii 1607, v Estonsku 1540 hodin…“ píše Zuzana Růžičková ve svém článku „Čeká české učitele větší zátěž? Studie OECD říká, že už teď dávají škole nadprůměrně mnoho času“.

„Ve srovnání s německými nebo švýcarskými učiteli pobírají čeští učitelé mnohem nižší platy vzhledem k průměrným mzdám vysokoškolsky vzdělaných zaměstnanců v dané zemi,“ dodává Radek Sárközi, „zatímco v Německu se jedná stabilně o 100 procent, v České republice toto číslo kolísá mezi 64 a 74 procenty – do roku 2021 se zvyšovalo, nyní již druhým rokem klesá...“

Zdroje:

• Pedagogická komora, z. s.: Počty dětí na třídu a žáků na učitele (2022 versus 2021) 
• MŠMT: Statistická ročenka školství - výkonové ukazatele školního roku 2022/2023
• OECD: Education at a Glance 2023

Pedagogická komora, z. s.
www.pedagogicka-komora.cz




neděle 3. září 2023

Návrh školského rozpočtu na rok 2024 nedává smysl

Ministerstvo financí zveřejnilo návrh zákona o státním rozpočtu ČR na rok 2024. Kapitola 333 MŠMT má být o 11,6 miliard korun nižší oproti roku 2023. Velmi výrazně se má snížit i celkový počet zaměstnanců ve školství.

Podle původního návrhu měl být školský rozpočet na příští rok nižší o 29 milard korun, tedy o 6 %. Aktuální návrh počítá se snížením o 4,4 % oproti roku 2023.

Podle statistik Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy pracovalo v roce 2022 ve školství 285.554 zaměstnanců. Ministerstvo financí předpokládá, že v roce 2024 půjde pouze o 251.835 pracovníků. To by znamenalo o 33.719 plných úvazků méně!

„Počet dětí a žáků ve školách se každým rokem zvyšuje, roste i počet tříd, proto vůbec nedává smysl navrhovat snížení počtu pracovníků, naopak bude třeba zaměstnat další,“ komentuje návrh Ministerstva financí Radek Sárközi, prezident spolku Pedagogická komora.

Pokud srovnáme školský rozpočet na rok 2023 s návrhem (bez financí z EU a FM), má jít v roce 2024 na školství dokonce o 16,7 miliard korun méně. Vláda Petra Fialy se přitom ve svém programovém prohlášení zavázala k navyšování výdajů na vzdělávání:

„Důležitým úkolem koaliční vlády je získat pro školství více finančních prostředků tak, aby veřejné výdaje na vzdělávání a školské služby odpovídaly v poměru k HDP alespoň úrovni průměru zemí OECD. To zajistí zvyšování kvality vzdělávání od mateřských, základních, základních uměleckých, středních, vyšších odborných a vysokých škol a konzervatoří až po instituce poskytující celoživotní vzdělávání.“

Ministr školství Mikuláš Bek sdělil poslancům školského výboru, že učitelé dostanou v příštím roce o 3.000 Kč více než letos. Jak se budou vyvíjet platy ostatních pedagogických a nepedagogických pracovníků, není jasné.

„Slibované navýšení o 3.000 korun měsíčně jen kopíruje předpokládané zvýšení průměrné mzdy v České republice během letošního roku, učitelé tudíž na původně slíbených 130 % opět nedosáhnou,“ upozorňuje Radek Sárközi, „nejspíše se tomuto cíli jejich platy naopak o něco vzdálí, a to již třetím rokem...“

V roce 2021 pobírali učitelé 126,4 % průměrné mzdy v ČR. Predikce Ministerstva financí pro letošní rok činí pouhých 116,6 %. Když parlament schvaloval pozměňovací návrh pětice poslanců z jednotlivých vládních stran ke školskému zákonu, Pedagogická komora, z. s., upozorňovala, že tato změna sníží garanci objemu finančních prostředků na platy učitelů na pouhých 113,5 %.

„Z návrhu školského rozpočtu vyplývá, že chce ministr financí problém vyřešit masivním propouštěním zaměstnanců škol, pak ovšem nechápu, jak vláda zajistí jejich chod,“ podivuje se Radek Sárközi, „školy bez nepedagogických pracovníků nemohou fungovat, stejně jako bez pedagogů.“

Upravené programové prohlášení vlády z března 2023 uvádí: „Garantujeme kvalitní platové ohodnocení učitelů a udržíme jejich platy na úrovni 130 % průměrné hrubé měsíční mzdy. Důraz budeme klást na udržení 20% podílu nadtarifních složek platu a jejich efektivní využívání. Zajistíme vyšší platy pro ostatní pedagogické a nepedagogické pracovníky a garantujeme jejich navyšování podle růstu průměrné mzdy v ČR.“

Dle dat Českého statistického úřadu i MŠMT se reálné mzdy v prvním čtvrtletí roku 2023 snížily meziročně nejvíce v oblasti vzdělávání (o 10,7 %). Stejná situace nastala i v posledním čtvrtletí roku 2022, kdy dokonce klesly i nominální mzdy (o 0,3 %) ve vzdělávání, a to jako v jediné ze všech oblastí. Na pracovníky školství tudíž dopadla vysoká inflace nejvíce ze všech zaměstnanců – jejich reálné mzdy v minulém roce klesly o 16 %.

To je v kontrastu například s aktuálním vývojem na Slovensku, kde se v lednu zvýšily platy učitelů o 10 % a nyní v září znovu o 12 %. Ve srovnání se slovenskými pedagogy mají přitom čeští pedagogičtí pracovníci vyšší rozsah přímé pedagogické činnosti. Například učitelka mateřské školy na Slovensku pracuje přímo s dětmi 28 hodin týdně, zatímco v Česku je to 31 hodin týdně.

Pedagogická komora, z. s, nedávno zmapovala formou dotazníkového šetření postoje pracovníků škol k případným protestům. Vyhlášení stávkové pohotovosti podpořilo 93 % respondentů, do stávky by se zapojilo 72 % zaměstnanců.

Pedagogická komora, z. s.
www.pedagogicka-komora.cz

Zdroje:

 

ČSÚ: Meziroční pokles reálných mezd (1. čtvrtletí 2023)






sobota 10. června 2023

Kapacity středních škol podle krajů (2023)

Pedagogická komora, z. s., obeslala dne 12. května 2023 všechny kraje s dotazem ohledně vývoje kapacit 1. ročníků středních škol v letech 2021 až 2023. Níže publikujeme odpovědi z jednotlivých krajů...

Rozsah i obsah zaslaných odpovědí se velmi liší kraj od kraje. Neexistuje jednotná forma, díky níž by bylo možné údaje z jednotlivých krajů porovnat. Nejlépe zpracované statistiky jsme obdrželi z Kraje Vysočina. Detailní údaje za jednotlivé školy a obory přišly z Karlovarského kraje, ale nejsou statisticky zpracovány. Podobně podrobně zveřejňuje tyto údaje na svém webu Zlínský kraj.

V jedné z odpovědí zazněla následující informace: "MŠMT zrušilo výkaz o přihlášených a přijatých uchazečích v 1. kole přijímacího řízení ve středních školách."

Hlavní město Praha - odpověď (8. 6. 2023)

Královéhradecký kraj - odpověď (1. 6. 2023)

Pardubický kraj - odpověď (24. 5. 2023)

Kraj Vysočina - odpověď (16. 5. 2023) + školy2023 + statistiky2003-2022

Jihomoravský kraj - odpověď (23. 5. 2023)

Plzeňský kraj - odpověď (23. 5. 2023)

Karlovarský kraj - školy2023 (22. 5. 2023) + školy2022 + školy2021 + školy2020

Ústecký kraj - odpověď (18. 5. 2023)

Jihočeský kraj - odpověď (17. 5. 2023)

Zlínský kraj - odpověď (15. 5. 2023) + střední školy + základní školy

Liberecký kraj - "z důvodu vyřizování velkého množství dotazů a delší pracovní absenci analytika odboru si Vás dovoluji informovat o tom, že požadované údaje Vám budou zaslány v týdnu od 19. 6. do 23. 6. 2023" (30. 5. 2023)

Středočeský kraj - potvrzeno podání, zatím bez odpovědi...

Moravskoslezský kraj - potvrzeno podání, zatím bez odpovědi...

Olomoucký kraj - potvrzeno podání, zatím bez odpovědi...

 

CERMAT: Prezentace k přihláškám JPZ (zdroj následujících grafů):


 

 












pátek 19. května 2023

Zájem o studium na 4letých gymnáziích (2023)

Podle prezentace Cermatu se k letošní jednotné přijímací zkoušce na 4letá gymnázia v Praze přihlásilo pouze o 4 % více uchazečů než v roce 2022 (jedná se o 159 žáků). Celorepublikový průměrný nárůst uchazečů o 4letá gymnázia činí 10 %. 

Na pražské střední školy s maturitou se v letošním roce přihlásilo 97,9 % žáků z Prahy a navíc 40,5 % uchazečů ze Středočeského kraje (v roce 2022 to bylo 43 %). Na maturitní obory SŠ ve Středočeském kraji se přihlásilo pouze 69,8 % žáků z tohoto kraje a 5,3 % z Prahy.

V loňském školním roce byl nejvyšší zájem o studium na 4letých gymnáziích ve Zlínském kraji (28 % uchazečů) a nejmenší v Plzeňském kraji (15,9 %). 

neděle 26. března 2023

Reálné platy učitelů se propadly na úroveň roku 2019

Ministerstvo školství zveřejnilo oficiální statistiky k platům zaměstnanců škol v minulém roce. Za rok 2022 činily nominální platy učitelů (včetně ředitelů škol) 119,5 % průměrné mzdy v ČR (v roce 2021 to bylo 126,4 %) a platy všech pedagogických pracovníků 111,8 % (v roce 2021 šlo o 118,3 %). Oproti předchozímu roku se nominální platy učitelů zvýšily pouze o 0,8 % (průměrná nominální mzda v ČR vzrostla o 6,6 %). Reálné platy učitelům klesly na 89,1 % vzhledem k roku 2021 (průměrná reálná mzda v ČR poklesla na 94,3 %). Platy ve školství se tudíž propadly výrazně více, než činil průměr za celou Českou republiku... V roce 2022 se reálné platy učitelů propadly na úroveň roku 2019.  

Pro rok 2023 predikuje Ministerstvo financí další snížení - nominální platy učitelů by měly činit pouhých 116,6 % průměrné mzdy v ČR. V aktuálním programovém prohlášení přitom vláda deklaruje udržení platů učitelů na úrovni 130 % průměrné mzdy v České republice... Opravdu je školství pro vládu Petra Fialy prioritou? Proč se tedy platy pedagogů propadají?

 


čtvrtek 26. května 2022

Kapacity pražských středních škol

Pro zájemce o studium na středních školách, které zřizuje Magistrát hlavního města Prahy, je k dispozici celkem 11.610 míst (z toho je 8.340 míst na maturitních oborech). Jedná se o 1.680 míst pro žáky, kteří chtějí od 1. září 2022 nastoupit na čtyřletá gymnázia, 6.660 míst na ostatních středních školách s maturitou a 3270 míst v oborech vzdělávání s výučním listem. Devátý ročník ZŠ v Praze aktuálně navštěvuje 9.691 žáků. Vyplývá to z odpovědi, kterou obdržel Radek Sárközi, prezident Pedagogické komory, z. s., od pražského radního pro školství pana Víta Šimrala (Piráti).

Další volná místa mohou zájemcům o studium nabídnout pražské soukromé střední školy, kde ale musí rodiče žáků většinou hradit školné. Celková volná kapacita středních škol v Praze (včetně soukromých a církevních) činí 15.710 míst (z toho připadá na maturitní obory 11.590 míst). 


Kromě žáků z Prahy se o tato místa mohou ucházet rovněž mimopražští žáci nebo děti z Ukrajiny. Dle údajů Cermatu se v letošním roce hlásilo na maturitní obory pražských středních škol celkem 15.137 žáků (z toho bylo 9.275 žáků ze škol v Praze a 4.538 žáků ze škol ve Středočeském kraji). Na čtyřletá gymnázia v Praze si podalo přihlášku celkem 3.972 žáků.



Celá odpověď Víta Šimrala

Pro 1. ročníky k 1. 9. 2022 je na oboru vzdělání Gymnázium (4leté) připraveno celkem 1680 míst na školách zřizovaných HMP a 550 míst na gymnáziích církevních a soukromých zřizovatelů.

Současně na středních školách zřizovaných HMP je k 1. 9. 2022 celkem 6660 míst na oborech vzdělání s maturitní zkouškou (např. obchodní akademie, odborné školy, zdravotnické školy) a 2700 míst na školách soukromých a církevních zřizovatelů. 

Jedná se celkem 8340 míst na 4letých maturitních oborech středních škol zřizovaných HMP a 3250 míst na školách soukromých a církevních zřizovatelů.

V oborech vzdělání s výučním listem je k 1. 9. 2022 celkem 3270 volných míst a 850 míst na školách ostatních zřizovatelů.

Maturitní obory v Praze: 11 590 míst
Obory s výučním listem v Praze: 4 120 míst
Celkem v Praze: 15 710 míst
Žáci 9. tříd v Praze: 9 691

Facebooková stránka Vít Šimral - pražský radní

úterý 3. května 2022

MŠMT: Vývoj počtu dětí v mateřských školách

Ze statistik, které každoročně zveřejňuje Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy, vyplývá, že v tomto školním roce poklesl  celkový počet dětí v mateřských školách oproti roku 2016/2017 o 2 163 dětí. Nejvýrazněji klesly počty dvouletých dětí, které mateřské školy přijímat nemusejí, a to o 12 015 dětí. Počty starších dětí v MŠ se naopak zvýšily (s výjimkou dětí starších šesti let). Výpočty Pedagogické komory, z. s., naleznete v následující tabulce...

Zdroj: Statistické ročenky školství (MŠMT)


Pedagogická komora, z. s.
www.pedagogicka-komora.cz

MŠMT: NEJČASTĚJŠÍ DOTAZY K PŘEDŠKOLNÍMU VZDĚLÁVÁNÍ

"K předškolnímu vzdělávání přijímá děti ředitel mateřské školy. Ten také stanoví kritéria pro přijetí. Ze zákona musí vzít přednostně děti uvedené v § 34 odst. 3 školského zákona – od tří let vždy s podmínkou trvalého pobytu ve spádovém obvodu mateřské školy. V případě, že nelze tyto děti z kapacitních důvodů přijmout nebo obec mateřskou školu nezřizuje, má obec, ve které má dítě místo trvalého pobytu, povinnost zajistit mu místo v jiné mateřské škole zřizované obcí nebo svazkem obcí (ustanovení § 179 odst. 2 školského zákona)."


sobota 23. dubna 2022

Češi se zhoršili v angličtině nejvíce z celé Evropy

Česká republika se loni propadla na 27. místo ze 112 zemí světa v ovládání anglického jazyka. Rok před tím byli Češi na 19. příčce z 99 států. V Evropě zaujímá Česko 23. pozici z 35 zemí. Češi jsou nadále mezi národy s nadprůměrnou znalostí angličtiny. Meziročně se ovšem zhoršili nejvíce ze všech Evropanů, a to o 17 bodů. Do první desítky států světa se probojovalo Chorvatsko. Lépe než Češi ovládají angličtinu například Poláci, Maďaři, Estonci nebo Bulhaři. Slovensko skončilo dvacáté. První tři příčky obsadilo Nizozemí, Rakousko a Dánsko.


Podrobná data o dosažené úrovni znalosti angličtiny shromáždila organizace Education First, která každoročně zveřejňuje „EF English Proficiency Index“. Česká republika dosáhla v tomto indexu v roce 2021 pouze 563 bodů. O rok dříve činilo skóre Česka 580 bodů. Bylo tudíž o 17 bodů vyšší. Většina evropských zemí se naopak meziročně zlepšila. Ze všech států světa se více než Česká republika zhoršila pouze Rwanda, a to o 19 bodů.

Ověřování dovedností v anglickém jazyce se zúčastnily 2 miliony lidí z celého světa. Jejich průměrný věk byl 26 let.

„Težko hodnotit, proč se Češi za poslední rok tak výrazně zhoršili v angličtině, možná za to může lockdown kvůli kovidu, kdy se plošně rušily prezenční jazykové kurzy,“ komentuje situaci Radek Sárközi, prezident spolku Pedagogická komora.

„Průzkum se týkal celé populace, nejen školáků, proto by bylo chybou vinit z náhlého meziročního propadu v angličtině učitele,“ upozorňuje Radek Sárközi, „do budoucna by ovšem určitě pomohlo, kdybychom nastavili výše laťku u maturity z anglického jazyka a do škol se plošně rozšířila metodika CLIL, kdy se žáci učí různé předměty v angličtině, například výtvarnou výchovu nebo zeměpis.“

Povinnost dělit třídy na výuku angličtiny do menších skupin platí v českých školách až od 25 žáků výše.

Pedagogická komora, z. s., zřídila facebookovou skupinu Učitelé angličtiny sobě (PK) CLIL, kde diskutuje 2 300 členů. Organizace Education First nabízí bezplatné webináře pro učitele angličtiny.
• NÚV: CLIL (web k implementaci CLIL do české školy)
• NPI: Výuka metodou CLIL (Content and Language Integrated Learning = Obsahově a jazykově integrované učení) - článek

Pedagogická komora, z. s.
www.pedagogicka-komora.cz



pondělí 18. dubna 2022

Na jednoho školního psychologa vychází 4200 středoškoláků

V přepočtu na plné pracovní úvazky zaměstnávají aktuálně střední školy 101 psychologů. Na základních školách je to 403 psychologů. Na jeden úvazek školního psychologa tak připadá 4244 středoškoláků. V případě základních škol jde o 2391 žáků. Vyplývá to z údajů, které si od ministerstva školství vyžádal prezident spolku Pedagogická komora Radek Sárközi.

V tomto školním roce navštěvuje 1285 středních škol 446 254 žáků. Na 4238 základních školách se učí 964 571 dětí. Jedná se o data k 30. září 2021, do kterých nejsou zahrnuti noví žáci z Ukrajiny.

„Školní psycholog je zaměstnán na plný úvazek málokdy, většinou se jedná o poloviční nebo i menší pracovní úvazky, takže musí objíždět více škol,“ vysvětluje Hana Mikulcová, zástupkyně ředitele na ZŠ, „fyzicky je tudíž počet psychologů ve školách přibližně dvojnásobný, to znamená, že psycholog působí jen na každé páté škole, což je naprosto nedostačující počet.“

Pozice školního psychologa se pilotuje z evropských fondů již od roku 2005, kdy byl spuštěn projekt VIP kariéra. Až do konce roku 2024 plánuje ministr školství Petr Gazdík pokračovat v nesystémovém financování formou tzv. šablon nebo skrze podpůrná opatření pro žáky se speciálními vzdělávacími potřebami.

„Problém je, že školní psychologové nyní dostávají pracovní smlouvu na dobu určitou, což je jen několik let po dobu trvání projektu,“ upozorňuje Radek Sárközi, „žák s podpůrným opatřením navíc může školu ze dne na den opustit.“

Od roku 2025 by měla nastat změna. Pozice školní psychologa bude financována přímo ze státního rozpočtu. Podle návrhu ministerstva školství, který je k dispozici na webu www.pedagogicka-komora.cz, by se měl počet psychologů zdvojnásobit. Pedagogická komora, z. s., má ovšem k ministerskému dokumentu řadu výhrad.

„Hlavní problém je, že se přechod na financování přímo ze státního rozpočtu týká pouze základních škol, ovšem školní psychology potřebují rovněž střední školy,“ uvádí Radek Sárközi.

Některé školy, na kterých školní psycholog již působí, upozorňují, že si od roku 2025 překvapivě pohorší. Zatímco nyní dostávají finance na plný úvazek tohoto pracovníka, podle plánů ministerstva školství to bude nově o polovinu méně...

Ministerstvo školství spojilo financování úvazků pro školní psychology s pozicemi speciálních pedagogů. Ředitel se bude moci rozhodnout, zda zaměstná jen jednoho z nich, a to na úvazek, který se vypočítává z celkového počtu dětí ve škole, nebo tento úvazek rozdělí mezi obě pozice.

„Toto propojení Pedagogická komora obecně podporuje, ovšem s výtkou, že musí být zajištěno, aby žádné škole neklesly finance v součtu na obě pozice dohromady oproti současnosti,“ říká Radek Sárközi.


Úvazky pro školního psychologa a speciální pedagoga budou počítány podle počtu žáků školy. Jsou ovšem navyšovány skokově. Například škola s 99 žáky bude mít nárok na 0,2 úvazku, škola se 100 žáky už na 0,4 úvazku. Škola se 749 žáky bude mít nárok na jeden plný úvazek, škola se 750 žáky dokonce na dva úvazky. Rozdíl je přitom vždy pouze o jednoho žáka více.

„Preferoval bych lineárnější odstupňování vždy po 0,1 úvazku na daný počet žáků školy,“ navrhuje Radek Sárközi, „například do 49 žáků 0,1 úvazku, od 50 do 99 žáků 0,2 úvazku, od 100 do 149 žáků 0,3 úvazku a tak dále.“

Problém může nastat, pokud se řediteli školy nepodaří najít na tyto pozice kvalifikované zaměstnance. Pedagogická komora, z. s., navrhuje, aby ředitelé mohli v takovém případě vyplatit tyto peníze školnímu metodikovi prevence nebo výchovnému poradci. Případně by je mohli použít na novou pozici sociálního pracovníka ve škole (někdy nesprávně označovaného jako sociální pedagog).

„Posílal jsem tento podnět panu náměstkovi Janu Marešovi, již uplynul skoro měsíc a stále jsem bohužel neobdržel odpověď,“ informuje Radek Sárközi.

V médiích se nedávno objevil požadavek několika neziskových organizací, aby školní psycholog a speciální pedagog byl přímo uveden v zákoně o pedagogických pracovnících. Pedagogická komora, z. s., stejný návrh podávala již v roce 2018 v rámci bohužel již zrušené pracovní skupiny ministerstva školství. Díky spolupráci s poslancem Jiřím Miholou (KDU-ČSL) se loni podařilo obě pozice do zákona přidat. Jako celek ovšem nakonec nebyla novela zákona o pedagogických pracovnících schválena. Podle prezidenta spolku Pedagogická komora není nutné, aby byly tyto pozice uvedeny přímo v zákoně.

„Pozice školní psycholog i školní speciální pedagog jsou již legislativně ukotveny v příslušné vyhlášce, a to včetně podrobného popisu pracovní náplně, není třeba mít vše v zákoně, klíčové je, aby školy konečně dostaly na tyto pracovníky dostatečné množství peněz,“ dodává Radek Sárközi.

Zdroje informací:


čtvrtek 14. dubna 2022

MŠMT: Navýšení financí na školní psychology a speciální pedagogy

Radek Sárközi, prezident spolku Pedagogická komora, zaslal na MŠMT dotaz ohledně v médiích avizovaného navýšení financí na pozice školních psychologů a speciálních pedagogů v základních školách. Celou odpověď z MŠMT zveřejňujeme zde...

  • Aktuální počet úvazků: 854,89 školních psychologů a speciálních pedagogů
  • Navýšení počtu úvazků o: 1 267,81 školních psychologů a speciálních pedagogů
  • Nový celkový počet úvazků: 2 122,7 školních psychologů a speciálních pedagogů
Výpočty Pedagogické komory, z. s., z dostupných statistik MŠMT:
  • Aktuální počet žáků ZŠ na 1 plný úvazek školního psychologa: 2.391 žáků
  • Aktuální počet žáků SŠ na 1 plný úvazek školního psychologa: 4.244 žáků

čtvrtek 7. dubna 2022

Počty volných míst pro předškoláky

V tomto rozcestníku naleznete odkazy na zdroje dat k počtům volných míst v mateřských školách dle území nebo dle zřizovatelů. Nevyužitých kapacit v MŠ je aktuálně naprosté minimum (s výjimkou některých oblastí). S příchodem skoro 30 000 předškolních dětí (13 000 dětí do tří let a 16 000 dětí ve věku 3 až 5 let) z Ukrajiny bude nutné výrazně navýšit počty míst v mateřských školách a především v dětských skupinách. A to i s ohledem na skutečnost, že ve školním roce 2021/2022 přijaly MŠ skoro 33 000 dětí mladších tří let, které ovšem přijímat nemusejí (a nově ani nebudou moci v tak vysokém počtu přijmout, protože přednost mají pětileté děti v povinném předškolním vzdělávání, šestileté děti s odkladem povinné školní docházky a obecně děti starší tří let)...







pondělí 28. března 2022

Počty zaměstnanců ve školství (2021)

Radek Sárközi, prezident Pedagogické komory, z. s., požádal MŠMT o zaslání údajů o vývoji počtu zaměstnanců od roku 2010 do současnosti. Statistiky zveřejňujeme v původní podobě (2010 až 2021) a ve zkrácené formě (2010, 2015, 2020, 2021). Data za poslední čtvrtletí roku 2021 zatím nejsou k dispozici. Jedná se o přepočet na plné úvazky.





sobota 12. března 2022

Průměrné počty dětí a žáků ve třídách (2021/2022)

Ministerstvo školství každoročně zveřejňuje podrobné statistiky ke vzdělávání. Vybrali jsme údaje, z nichž lze vypočítat průměrné počty dětí a žáků na jednu třídu ve školním roce 2021/2022.

Mateřské školy

Průměrný počet dětí na jednu třídu MŠ ve školním roce 2021/2022:
Veřejné (obecní): 22 dětí
Soukromé: 16 dětí
Církevní: 19 dětí
Celkem za všechny zřizovatele: 21,5 dětí
Poznámka: Maximální počet v jedné třídě MŠ je dle platné legislativy 24 dětí (na výjimku 28 dětí).


Základní školy

Průměrný počet žáků na jednu třídu ZŠ ve školním roce 2021/2022:
Veřejné (obecní): 20 žáků
Soukromé: 12 žáků
Církevní: 16 žáků
Celkem za všechny zřizovatele: 19,3 žáků
Poznámka: Maximální počet v jedné třídě ZŠ je dle platné legislativy 30 žáků (na výjimku 34 žáků).


Školní družiny

Průměrný počet dětí na jedno oddělení ŠD ve školním roce 2021/2022
Veřejné (obecní): 25 dětí
Soukromé: 21 dětí
Církevní: 19 dětí
Celkem za všechny zřizovatele: 24,2 dětí
Poznámka: Maximální počet v jednom oddělení ŠD je dle platné legislativy 30 dětí.

Střední školy

Průměrný počet žáků na jednu třídu SŠ ve školním roce 2021/2022:
Veřejné (krajské): 23 žáků
Soukromé: 19 žáků
Církevní: 24 žáků
Celkem za všechny zřizovatele: 22,3 žáků
Poznámka: Maximální počet v jedné třídě SŠ je dle platné legislativy 30 žáků (na výjimku 34 žáků).

středa 2. února 2022

Školy zasáhla kovidová lavina. Rostou i počty dětí v nemocnicích

Koronavirus se šíří ve školách stále rychleji. Počty nově nakažených dětí a žáků byly v minulém týdnu na maximálních hodnotách za celou dobu epidemie. V případě středních škol se nakazilo během uplynulého týdne skoro 7 % žáků. Bohužel výrazně vzrostly i počty nově hospitalizovaných dětí. Vyplývá to z grafů, které pro Pedagogickou komoru, z. s., zpracovává datový analytik Michal Bauer na základě veřejně dostupných údajů ÚZIS. Celkem se od počátku epidemie nakazilo již 593.871 žáků ve věku od 6 do 19 let (bez reinfekcí), jen za leden 2022 to bylo 158.308 nově nakažených žáků.



Ve výše uvedených grafech nejsou započítány reinfekce, protože ÚZIS neposkytuje data k reinfekcím rozčleněná dle věku. S nimi by byly hodnoty za poslední týden přibližně o 15 % vyšší.




Prezident spolku Pedagogická komora Radek Sárközi zaslal ÚZIS žádost o poskytnutí statistik přímo k učitelům a dalším zaměstnancům škol. Zároveň oslovil jednotlivé krajské hygienické stanice s žádostí o zaslání aktuálních údajů k výskytu koronaviru ve školách (například vývoj počtu žáků a učitelů v izolacích a karanténách v jednotlivých lednových týdnech dle okresů). Příslušné statistky průběžně zveřejňuje na svých internetových stránkách pouze KHS Středočeského kraje a KHS Plzeňského kraje.

Pedagogická komora, z. s.
www.pedagogicka-komora.cz

úterý 1. února 2022

MŠMT: Počty uzavřených škol kvůli covid-19

Zveřejňujeme odpověď z ministerstva školství na dotaz Pedagogické komory, z. s, kolik škol bylo uzavřeno kvůli koronaviru ve školním roce 2021/2022. Vzor žádosti o odlišnou organizaci školního roku a postup jejího podání na MŠMT naleznete zde.


Vážený pane Sárközi,

dne 29. 1. 2022 obdrželo Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy Váš dotaz ve věci počtu uzavřených škol ve školním roce 2021/2022 z důvodu covid-19.

V termínu 1. 9. 2021 - 31. 12. 2021 bylo uzavřeno:
- 49 škol na základě žádosti ředitele školy o odlišnou organizaci školního roku úpravu školního roku adresované MŠMT,
- 15 škol na základě jiných důvodů.

V termínu 1. 1. 2022 – 31. 1. 2022 bylo uzavřeno:
- 56 škol na základě žádosti ředitele školy o odlišnou organizaci školního roku úpravu školního roku adresované MŠMT,
- 7 škol na základě jiných důvodů.

Pro úplnost doplňujeme, že odlišnosti v organizaci školního roku může v případech hodných zvláštního zřetele Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy stanovit dle § 24 odst. 3 školského zákona. Jedná se zejména o vyhlášení mimořádných volných dnů pro žáky v období školního vyučování v situacích, kdy ze závažných organizačních, technických nebo jiných mimořádných závažných důvodů není možné zajistit výuku žáků ve škole (např. oprava budovy, technická havárie, doporučení krajské hygienické stanice), nebo také o přesun části praktického vyučování žáků některých oborů vzdělání středních škol z období školního vyučování do období školních prázdnin z důvodu výuky sezónních témat (např. obory vzdělání se zaměřením na zemědělství).

Pro informaci „kolik škol bylo uzavřeno ve školním roce 2021/2022 na základě rozhodnutí hygienické stanice“ je nutné se obrátit na gesčně příslušné ministerstvo – Ministerstvo zdravotnictví.

S přáním pěkného dne,

Ing. Ilona Vaculová
odbor řízení regionálního školství
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy
Karmelitská 7
118 12 Praha 1
www.msmt.cz

úterý 25. ledna 2022

Kovid mezi žáky: další historické maximum

Z aktuálních grafů, které pro Pedagogickou komoru, z. s., zpracoval datový analytik M. Bauer, vyplývá, že se počet žáků pozitivně testovaných na covid-19 dostal minulý týden v některých věkových kategoriích opět na historické maximum za celou dobu epidemie. 

Nejhorší situace je mezi žáky středních škol a 2. stupně ZŠ. Počet nově nakažených v těchto věkových kategoriích je několikanásobně vyšší, než činí průměr za celou Českou republiku. Na nejvyšších hodnotách od počátku epidemie jsou rovněž pozitivně testované děti navštěvující mateřské školy. A to přesto, že zde neprobíhá preventivní antigenní testování, jak je tomu v případě žáků ZŠ a SŠ.


Rostou i počty hospitalizovaných do 19 let. Zde je na maximech věková skupina do 4 let.




Všechny zde publikované grafy vycházejí z veřejně dostupných datových sad ÚZIS. V grafech ovšem nejsou zahrnuty reinfekce, neboť ty ÚZIS vykazuje samostatně a navíc příslušné datové sety z ÚZIS nejsou rozčleněny podle věku ani krajů, takže je nelze do grafů zapracovat...

Pedagogická komora, z. s.
www.pedagogicka-komora.cz