čtvrtek 30. května 2019

Analýza implementace společného vzdělávání

Ve středu 29.5.2019 uspořádalo MŠMT kulatý stůl, na kterém byla představena Analýza implementace společného vzdělávání za uplynulý rok. Spíše než o analýzu jde o výběr ze statistických dat, která byla shrnuta do stručné prezentace. Obdobná akce proběhla na MŠMT před rokem: První rok společného vzdělávání - hlavní závěry. Obou kulatých stolů se za Pedagogickou komoru zúčastnil Radek Sárközi.


úterý 28. května 2019

Inkluzivní vyhláška byla novelizována

V pondělí 27. května 2019 podepsal ministr školství Robert Plaga novelu vyhlášky č. 27/2016 Sb., o vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami a žáků nadaných. Změny nabudou účinnosti od 1. října 2019. Novelizace vyhlášky se tudíž bude vztahovat až na podpůrná opatření přidělená po tomto datu. 

V této souvislosti zveřejňujeme tabulku z nedávného šetření MŠMT, která mapuje, jak obtížně školy shánějí speciální pedagogy, školní psychology nebo asistenty pedagoga.




pondělí 27. května 2019

pátek 24. května 2019

Stanovisko k aktuálním legislativním návrhům MŠMT

Pedagogická komora zaslala vládě oficiální stanovisko, v němž se vyjadřuje k aktuálním legislativním návrhům ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy. Jedná se o novelizace zákona o pedagogických pracovnících, vyhlášky o společném vzdělávání a nařízení vlády.

Vedení Pedagogické komory nesouhlasí s některými částmi návrhu novely zákona o pedagogických pracovnících a doporučuje vládě vrátit ho ministru školství Robertu Plagovi k přepracování a doplnění.

„Nesouhlasíme s tím, aby zákon nově posvětil, že na základních školách mohou učit lidé bez pedagogického vzdělání, mělo by to značně negativní dopady na kvalitu výuky i prestiž učitelské profese,“ upřesňuje Radek Sárközi, prezident spolku Pedagogická komora, „usilujeme o to, aby byl zákon doplněn o vymezení pracovní náplně třídních učitelů, jak to funguje již řadu let na Slovensku, a o zavedení nového příplatku za třídnictví ve výši alespoň 2 500 korun.“ Nyní třídní učitelé pobírají příplatek začínající na částce 500 korun, což je 25 korun za hodinu.

Pedagogická komora se postavila proti snahám ušetřit finance na zástupcích ředitele. Připravovaná novela nařízení vlády zcela ruší funkce „vedoucí učitel odborného výcviku“ a „zástupce ředitele pro praktické vyučování“ a zvyšuje zástupcům ředitele menších škol počet hodin, které musejí odučit.

„Na tento problém upozornili Pedagogickou komoru dopisem ředitelé středních odborných škol z Královéhradecka, návrh sklidil kritiku i mezi našimi členy, kteří se zapojili do jeho připomínkování, a v důsledku by znamenal mnohem více práce pro ředitele, protože zástupcům zvyšuje míru přímé pedagogické činnosti na dvojnásobek i více, pokud má škola více než jednoho,“ upozorňuje ředitel střední odborné školy Štefan Klíma, „jedná se o pokus ušetřit na tom nejhorším místě.“

Další výtky směřují ke změnám v oblasti společného vzdělávání. Pedagogická komora nesouhlasí se striktním vymezením míry přímé pedagogické činnosti u asistentů pedagoga na 36 hodin týdně. Doposud nařízení vlády umožňovalo, aby o tom rozhodoval ředitel školy v rámci rozpětí 20 až 40 hodin týdně. Navrhovaná změna bere ředitelům další kompetenci.

„Před rokem jsme připravili řadu připomínek k inkluzivní vyhlášce, ministerstvo školství je sice zapracovalo do návrhu novelizace vyhlášky o společném vzdělávání, ale od loňského září opakovaně odkládá její vydání,“ dodává Jana Karvaiová, vedoucí sekce speciálních pedagogů v Pedagogické komoře.

Stanovisko Pedagogické komory k aktuálním legislativním návrhům MŠMT (celý text)

Pedagogická komora, z.s.
www.pedagogicka-komora.cz


středa 22. května 2019

Stávková pohotovost mimo kolektivní vyjednávání

Vedení spolku požádalo právníka o výklad platné legislativy, zda může Pedagogická komora (sama bez školských odborů) vyhlásit stávkovou pohotovost ve školách. Ano, může. Postupně tudíž začneme činit kroky, které musí vyhlášení stávkové pohotovosti předcházet...

Obecně závazné právní předpisy neobsahují právní úpravu tzv. stávkové pohotovosti, jakkoliv se v praxi jedná o termín frekventovaný. Stávková pohotovost se tedy může týkat jak stávky v rámci kolektivního vyjednávání, tak stávky z jiných důvodů.

S ohledem na shora uvedené tedy není ani nijak stanoveno, jak stávkovou pohotovost vyhlásit, ani jakou má mít formu. V daném případě z logiky věci vyplývá, že stávková pohotovost by měla být odborovou organizací (pořadatelem) oznámena zaměstnancům (účastníkům), a to zejména co do okamžiku jejího vzniku a jejích podmínek (tj. od kdy, z jakých důvodů a příp. do kdy, resp. do splnění jakých podmínek, má trvat), jakož i její formy (např. viditelné označení účastníků pohotovosti apod.). Vyhlášení by mělo také definovat stávkový výbor a mělo by být učiněno směrem k zaměstnancům jako jejím účastníkům (k těm nejdříve), k médiím a samozřejmě k zaměstnavateli.

Stávkovou pohotovost může vyhlašovat jakákoliv odborová organizace a vzhledem k tomu, že tento institut není (na rozdíl od stávky v rámci kolektivního vyjednávání) nijak zákonně upraven, i jakýkoliv jiný subjekt. Jiný subjekt může na základě ústavního práva na stávku organizovat i jakoukoliv stávku, s výjimkou stávky v rámci kolektivního vyjednávání, která by měla být organizována výlučně odborovými organizacemi.


Aleš Buriánek

úterý 21. května 2019

Pedagogická komora nesouhlasí s novelou zákona o pedagogických pracovnících

Ministr školství Robert Plaga avizoval, že v nejbližší době předloží vládě novelu zákona o pedagogických pracovnících. Pedagogická komora s navrženými změnami nesouhlasí. Novelu kritizují i školské odbory nebo děkani pedagogických fakult. Pokud by byla novela přijata, mohl by na druhém stupni základních škol vyučovat žáky kromě vystudovaných učitelů jakýkoliv pracovník s vysokoškolským vzděláním v libovolném oboru.

„Kvůli inkluzi výrazně vzrostly nároky na stávající učitele, nedokážu si představit, že by to zvládal člověk, který nemá žádné pedagogické vzdělání, naopak by bylo zapotřebí, aby ve třídách s žáky s těžšími diagnózami vyučoval speciální pedagog,“ komentuje novelu Radek Sárközi, prezident spolku Pedagogická komora.

Změna je v rozporu s výsledky šetření České školní inspekce, která zjistila, že nekvalifikovaní učitelé vyučují méně kvalitně než kvalifikovaní a aprobovaná výuka je kvalitnější než neaprobovaná.

„V souvislosti s novelou se hovoří o tom, že přivede odborníky do škol, ale to je značně iluzorní, za stávajících podmínek se do školství žádní odborníci nepohrnou, nebo si to na chvíli vyzkouší a brzy odejdou,“ říká Radek Sárközi, „novela nijak neomezuje, že by například inženýr mohl vyučovat jen matematiku, může klidně učit češtinu a dějepis… skutečná odbornost spočívá v tom, že se student pět let cíleně připravoval na povolání učitele.“

Podle návrhu by nekvalifikovaný učitel musel do tří let absolvovat doplňující pedagogické studium, tzv. pedagogické minimum, jehož rozsah činí pouhých 250 hodin. Nově by toto studium neposkytovaly výhradně vysoké školy, jak je tomu dnes. Mohla by ho nabízet jakákoliv organizace, které k tomu ministerstvo školství udělí akreditaci.

„Dnes garantují kvalitu doplňujícího pedagogického studia pracoviště pedagogických fakult, nově by ho mohla nabízet jakákoliv komerční firma nebo nezisková organizace,“ upozorňuje Radek Sárközi.

V zákoně není ošetřeno, co se stane, když si pracovník školy nestihne do tří let pedagogické minimum doplnit. Může přestoupit na jinou školu a začne se mu počítat nové tříleté období?

„V současnosti smí ředitel školy zaměstnat nekvalifikovaného člověka jen dočasně, v případě, že se o místo přihlásí kvalifikovaný učitel, musí mu ředitel dát přednost a nekvalifikovaného zaměstnance propustit, novela tomu ale zamezí, takže kvalifikovaní učitelé budou hůře hledat práci ve školství,“ informuje Radek Sárközi.

Pokud by byla novela zákona o pedagogických pracovnících schválena, nebudou už pedagogické fakulty zapotřebí. Studenti si raději zvolí obory, které je zajímají a kde nebudou muset navíc studovat didaktiku, psychologii, pedagogiku a trávit čas na praxích ve školách. Protože i bez studia učitelství budou moci kdykoliv nastoupit jako učitelé do škol, jen si doplní pedagogické minimum.

Pedagogická komora navrhovala, aby byl do zákona doplněn popis funkce třídního učitele, jak je tomu na Slovensku, a aby byl zaveden samostatný příplatek za třídnictví ve výši alespoň 2 500 korun. Tyto návrhy nebyly ze strany MŠMT akceptovány.

Vyjádření Radka Sárköziho: „Ministr školství Robert Plaga by měl prosazovat zatraktivnění učitelské profese, skokové zvýšení platů ve školství, snížení administrativy a zlepšení pracovních podmínek pedagogů, aby se do škol vrátili ti, co z nich odešli za lepším. Místo toho chce umožnit, aby mohl učit každý. Novela zákona o pedagogických pracovnících dělá z výjimky pravidlo. To bude mít negativní dopad na profesi učitele i její prestiž, ale především na kvalitu výuky.“

AKTUÁLNÍ TÉMA: Novela zákona o pedagogických pracovnících

Pedagogická komora, z.s.
www.pedagogicka-komora.cz

neděle 19. května 2019

AKTUÁLNÍ TÉMA: Novela zákona o pedagogických pracovnících

MŠMT připravuje novelu zákona o pedagogických pracovnících, která obsahuje několik kontroverzních změn: Na 2. stupni ZŠ by mohli až 3 roky učit VŠ vzdělaní odborníci bez pedagogického vzdělání, doplňující pedagogické studium by mohlo nabízet jakékoliv zařízením které k tomu získá akreditaci v rámci DVPP, nejen vysoké školy připravující učitele apod.
MŠMT k novele zákona o pedagogických pracovnících - vypořádání připomínek (str. 19)

Řediteli školy se umožní uznat předpoklad odborné kvalifikace učitele všeobecně-vzdělávacích předmětů 2. st. ZŠ i SŠ na dobu nejdéle 3 let absolventům jakýchkoli magisterských studijních programů – během této doby 3 let a s podporou poskytovanou začínajícím učitelům v jejich adaptačním období si bude moci učitel doplnit tzv. pedagogickou způsobilost. Doplněna byla v tomto směru ustanovení § 7a a již existující  návrh § 9a; společné způsoby získání odborné kvalifikace byly vypuštěny z § 8 odst. 1 a § 9 odst. 1. 
Tzv. kvalifikační studium pro učitele (tzv. DPS) budou moci nově – kromě vysokých škol a jejich programů CŽV – uskutečňovat také zařízení pro další vzdělávání pedagogických pracovníků. Tato kvalifikační studia projdou standardizací a modernizací. 

https://apps.odok.cz/attachment/-/down/2ORNB7UEZBYJ

sobota 18. května 2019

Diskuze o platech učitelů

V pátek 17. 5. 2019 hovořili Janek Wagner z Pedagogické komory, z.s., a František Dobšík, předseda ČMOS PŠ, v pořadu Hlavní zprávy - rozhovory a komentáře na stanici Český rozhlas Radiožurnál. Tématem byly platy učitelů a jejich vývoj.

pátek 17. května 2019

Učitelé slíbených 15 procent navíc stále nemají

Spolek Pedagogická komora uspořádal anketu, v níž zjišťoval, jak se učitelům zvýšil plat ve srovnání s loňským dubnem. Z ankety vyplývá, že vládou slibované navýšení platů o 15 procent u naprosté většiny pedagogů doposud nenastalo. Jen 2,3 % respondentů uvedlo, že se jim plat meziročně zvýšil o 15 a více procent. O více než 10 procent se zvýšil plat 21,5 % pedagogů. 10 procent respondentů pobírá plat stejný jako loni. U některých učitelů došlo dokonce ke snížení oproti roku 2018.

„Vláda celý loňský rok veřejnosti tvrdila, že platy učitelů porostou o 15 procent, ale podle statistiky ministerstva školství to nakonec bylo jen necelých 11 procent, obávám se, že podobná situace nastane i za letošní rok,“ upozorňuje Radek Sárközi, prezident spolku Pedagogická komora.

Průměrná mzda v České republice vzrostla v roce 2018 o 8,1 %, průměrný plat učitelů včetně ředitelů škol byl vyšší o 10,9 %. „Loni rostly platy učitelů jen o 3 procentní body rychleji než u ostatních zaměstnanců, to rozhodně nelze nazvat prioritou, spíše se jedná o valorizaci,“ uvádí Radek Sárközi.

Průměrné platy učitelů činí v současnosti 109,6 % průměrné mzdy v celém státě. Slib Petry Buzkové (ČSSD) z roku 2003, že vzrostou na 130 %, stále nebyl splněn. Usnesení Poslanecké sněmovny z prosince roku 2017, aby se platy učitelů zvýšily na 130 % celorepublikového průměru, vláda ignoruje.

„Ministr školství uvádí, že průměrný plat učitelů byl loni 35 000 korun hrubého, většina učitelů ale tuto částku na výplatní pásce nenajde, protože zahrnuje i platy ředitelů škol, ve skutečnosti dostávají učitelé o několik tisícovek méně,“ informuje Radek Sárközi, „průměrný věk učitele je skoro 50 let, takže částky zvyšuje i to, že velká část učitelů dosáhla na maximální možný tabulkový plat.“

Důležitější kritérium než průměrný plat je plat nástupní. Ten v případě učitelů základních a středních škol začíná na částce 28 020 Kč hrubého. U učitelek mateřských škol to je pouhých 21 840 Kč.

„Nástupní platy čerstvé absolventy do škol nenalákají, tarifní tabulky jsou navíc postaveny tak, že učitel na platový postup čeká až osm let,“ dodává Radek Sárközi.

Kvůli nízké hladině platů ve školství ředitelé marně shánějí nejen učitele ale i nepedagogické zaměstnance.

Pedagogická komora, z.s.
www.pedagogicka-komora.cz



čtvrtek 16. května 2019

Výsledky práce předsedy školských odborů Františka Dobšíka za 15 let jsou tristní

František Dobšík byl zvolen předsedou ČMOS PŠ v roce 2003. Následující tabulka porovnává stav školství v současnosti s rokem 2003. Tímto tempem by trvalo 60 let, než by vláda splnila slib, že učitelé dostanou 130 % průměrné mzdy...



V roce 2003 tehdejší ministryně školství Petra Buzková (ČSSD) slíbila, že platy učitelů budou činit 130 % průměrné mzdy v České republice. Od té doby se stav zlepšil pramálo. Vinu nese především pasivní vedení školských odborů, v jejichž čele stojí František Dobšík již 15 let.
  • Během 15 let několikanásobně poklesl počet členů školských odborů (ze 70 000 na 18 000).
  • Klesl rovněž podíl školství na hrubém domácím produktu (z 4,3 % HDP na 3,9 % HDP).
  • Průměrné platy učitelů se k cíli 130 % průměrné mzdy v ČR přiblížily o pouhé 4 procentní body (ze 105,4 % na 109,6 %).
Zdroje: 

pondělí 13. května 2019

Návštěvnost facebookové stránky Pedagogické komory roste

V březnu 2019 výrazně vzrostla návštěvnost naší facebookové stránky Pedagogická komora, zapsaný spolek. V porovnání s jinými stránkami si vedeme skvěle! Pedagogická komora je rovněž na Twitteru.


5 nejzávažnějších systémových problémů českého školství

Spolek Pedagogická komora byl vyzván, aby v rámci přípravných prací na Strategii vzdělávací politiky ČR do roku 2030+ identifikoval pětici nejzávažnějších systémových problémů českého školství. Materiál byl zaslán členům pracovního týmu MŠMT ke Strategii a organizátorům příslušného šetření Expertní identifikace priorit ve vzdělávání žáků v MŠ, ZŠ a SŠ v České republice.

5  nejzávažnějších systémových problémů českého školství podle Pedagogické komory:

1) Špatné pracovní podmínky učitelů, ředitelů škol a dalších pedagogických i nepedagogických zaměstnanců
2) Chybí systémové zapojení pedagogů z praxe do přípravy změn ve vzdělávání a rozhodování o změnách ve školství je netransparentní
3) Dlouhodobé podfinancování školství
4) Současné nastavení společného vzdělávání (inkluze) rozvrací výuku a má negativní dopady na kvalitu vzdělávání
5) Nekoncepční rozhodování, které není založeno na analýzách, statistikách, ověřování v praxi a zahraničních zkušenostech

Co je podle Vás prioritně nutné do roku 2030 zlepšit ve vzdělávání žáků v mateřských, základních a středních školách?

neděle 12. května 2019

Týden škol v černé byl nejúspěšnější akcí Pedagogické komory

Radek Sárközi zodpověděl otázky webu Česká škola již 17. dubna 2019. Protože doposud nebyl tento rozhovor zveřejněn (a zřejmě ani nebude...), publikujeme odpovědi alespoň na internetových stránkách Pedagogické komory.
















Jak hodnotíte akci Týden škol v černé? Byla úspěšná?

Týden škol v černé hodnotím jako naši nejúspěšnější akci od doby, kdy spolek Pedagogická komora vznikl. Jedná se o součást kampaně Školy zůstávají v černé, která začala Dnem učitelů v černé. Obě akce jsme koordinovali s kolegy ze Slovenské komory učitelů a chceme v tom pokračovat, protože se nám spolupráce osvědčila. Podpořili jsme i stávkující učitele v Polsku. Největší přínos Týdne škol v černé vidím v tom, že se na řadě škol spolu domluvily celé sborovny, pedagogové se společně vyfotili v černém oblečení a fotografii zveřejnili (buď přímo na webu školy, nebo nám ji zaslali e-mailem). To, že se učitelé nebáli takto veřejně vstoupit a upozornit na konkrétní problémy ve školství, je velmi důležitý první krok, na který chceme navázat dalšími akcemi. U řady učitelů převládly v minulosti pocity marnosti a rezignace. Díky aktuálním akcím Pedagogické komory začínají pedagogové vzájemně spolupracovat a školy se postupně aktivizují. Jsem rád, že si učitelé začínají uvědomovat, že za ně lepší pracovní podmínky nikdo nevybojuje, musí se ozývat sami, a to veřejně a velmi hlasitě.

Kolik škol (učitelů) se akce účastnilo?

Do akce se zapojili pracovníci z přibližně tisícovky škol. Přesnou evidenci počtu škol či učitelů jsme nedělali. Někdo se ozval přes Facebook, někdo vyplnil formulář na webu Pedagogické komory, někdo poslal fotku. Fotografie mohou školy posílat až do konce dubna, některé z nich jsou k dispozici na webu Pedagogické komory (www.pedagogicka-komora.cz), většinu najdete v naší facebookové skupině Pedagogická komora – diskuze o školství… nebo na naší facebookové stránce Pedagogická komora, zapsaný spolek.

Byl mediální ohlas akce odpovídající?

S mediálním ohlasem jsem nadmíru spokojen. Pedagogická komora se díky Dnu učitelů v černé a Týdnu škol v černé dostala do hlavních zpráv televizí Nova, Prima i ČT. Velký rozhovor odvysílala rovněž DV TV nebo ČT24. Jsem rád, že se řada učitelů nebála vystoupit na kameru v televizních reportážích. Dostali jsme prostor i v Českém rozhlase a ještě vyjde několik článků v časopisech. Takový ohlas neměla ani petice proti kariérnímu řádu s 21 609 podpisy. Za nejdůležitější považuji, že se nám podařilo do médií dostat i jiná témata, než jsou platy ve školství. Například problémy s inkluzí, přebujelou byrokracií, nedostatkem financí na pomůcky, netransparentním rozhodování na ministerstvu školství apod. Chtěli jsme hlavně informovat rodiče dětí, že politici školství zanedbávají a že ve skutečnosti není prioritou.

Máte nějaké reakce z ministerstva školství?

sobota 11. května 2019

pátek 10. května 2019

AKTUÁLNÍ TÉMA: Strategie vzdělávací politiky ČR do roku 2030+

MŠMT začalo pracovat na Strategii vzdělávací politiky ČR do roku 2030+. V tomto rozcestníku budeme postupně mapovat vznik tohoto zásadního koncepčního dokumentu. Své dotazy můžete zasílat přímo na oficiální e-mail MŠMT: edu2030@msmt.cz.

Oficiální zdroje informací:
Další informace a diskuze: