Počty dětí ve třídách i počty žáků na učitele meziročně vzrostly

Z oficiálních statistik Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy vyplývá, že ve školním roce 2022/23 počty dětí ve třídách i počty žáků na učitele vzrostly oproti předcházejícímu školnímu roku. Údaje za aktuální školní rok 2023/24 zatím nebyly zveřejněny (školy je vykazují vždy v říjnu podle stavu k 30. září daného školního roku).

Průměrný počet dětí v mateřských školách a žáků v základních a středních školách na jednu třídu činil ve školním roce 2022/23 skoro 21 dětí (přesný údaj je 20,75 dětí/žáků). O rok dříve to bylo 20 dětí (přesně 20,4 dětí/žáků). Na jednoho učitele (přepočteno na plné úvazky) připadlo v minulém školním roce 12,2 dětí/žáků. O rok dříve to bylo 12,09 dětí/žáků. Tyto mírné nárůsty byly způsobeny především příchodem dětí z Ukrajiny.

Jednu třídu základní školy navštěvuje průměrně 20 žáků (maximální počet je 30 žáků ve třídě, na výjimku až 34). Na prvním stupni ZŠ jde o 19 žáků, na druhém stupni ZŠ je to 21 žáků. V mateřských školách připadá na jednu třídu 22 dětí (maximální počet činí 24 dětí ve třídě, na výjimku až 28). Ve středních školách je průměrný počet 23 žáků na jednu třídu. Na všech stupních jsou tyto údaje vyšší, než jaké byly ve školním roce 2021/22.

Na jednoho učitele základní školy (přepočteno na plné úvazky) připadá 14 žáků. Na prvním stupni ZŠ jde o 16 žáků, na druhém stupni ZŠ je to 11 žáků. V případě středních škol se jedná o 11 žáků. V mateřských školách je to 11 dětí, zde jsou ale údaje zkreslené skutečností, že se v jedné třídě překrývají dvě učitelky 2,5 hodiny denně. Na všech stupních jsou tyto údaje mírně vyšší, než jaké byly ve školním roce 2021/22 (s výjimkou mateřských škol, kde zůstaly hodnoty stejné).

„Statistiky ohledně počtu žáků na jednoho učitele je třeba vždy vztahovat k údajům přepočteným na plné úvazky učitelů,“ upozorňuje Radek Sárközi, prezident spolku Pedagogická komora, „protože i mezinárodní statistiky pracují s tímto přepočtem.“

Údaje o počtech žáků na učitele nelze vytrhávat z kontextu dalších dat, jak to opakovaně dělá ministr školství Mikuláš Bek v médiích. Podle každoroční analýzy Education at a Glance (OECD) je počet hodin českých učitelů strávených výukou jeden z nejvyšších.

„Před námi jsou v počtu hodin už jen němečtí a švýcarští učitelé. Český kantor odpracuje průměrně 1688 hodin ročně. Oproti tomu třeba učitel v Polsku 1432, ve Francii 1607, v Estonsku 1540 hodin…“ píše Zuzana Růžičková ve svém článku „Čeká české učitele větší zátěž? Studie OECD říká, že už teď dávají škole nadprůměrně mnoho času“.

„Ve srovnání s německými nebo švýcarskými učiteli pobírají čeští učitelé mnohem nižší platy vzhledem k průměrným mzdám vysokoškolsky vzdělaných zaměstnanců v dané zemi,“ dodává Radek Sárközi, „zatímco v Německu se jedná stabilně o 100 procent, v České republice toto číslo kolísá mezi 64 a 74 procenty – do roku 2021 se zvyšovalo, nyní již druhým rokem klesá...“

Zdroje:

• Pedagogická komora, z. s.: Počty dětí na třídu a žáků na učitele (2022 versus 2021) 
• MŠMT: Statistická ročenka školství - výkonové ukazatele školního roku 2022/2023
• OECD: Education at a Glance 2023

Pedagogická komora, z. s.
www.pedagogicka-komora.cz

AKTUÁLNÍ TÉMA: Platy učitelů

Nejaktuálnější mezinárodní statistiky v oblasti vzdělávání naleznete ve studii Education at a Glance 2019 (OECD). Nejnovější českou studii k platům učitelů zpracovala IDEA (CERGE-EI): Platy českých učitelů: nová naděje (2019), kde vznikla i toto starší interaktivní aplikace.

Platy českých učitelů jsou nejnižší v OECD (pokud srovnáváme platy učitelů s platy vysokoškolsky vzdělaných zaměstnanců v dané zemi). To je hlavní důvod, proč v ČR chybí tisíce učitelů - odcházejí pracovat jinam, kde dostanou výrazně vyšší mzdu. Aby se platy českých učitelů dostaly alespoň na průměr OECD, musely by se zvýšit o 50 %.

---

Ve výdajích na školství jsme na konci žebříčku OECD

Aktuální statistiky OECD řadí Českou republiku mezi státy s nejnižšími výdaji na školství vzhledem k hrubému domácí produktu. V roce 2015 jsme byli druzí od konce ve výdajích na primární a sekundární vzdělávání (ZŠ a SŠ) mezi zeměmi Evropské unie. Celkové výdaje na školství činily pouhých 3,8 % HDP. Podle národních statistik výdaje v roce 2016 dále poklesly na historické minimum 3,6 % HDP.

Školství vládní prioritou není

Vláda schválila návrh státního rozpočtu na rok 2019. Výdaje na školství mají činit 195,7 miliardy korun. Podle vlády je to důkazem, že je školství její prioritou. Pedagogická komora s touto interpretací nesouhlasí.

„Ministerstvo školství uvádí, že výdaje na školství budou rekordní, ale to je obvyklé – suma peněz, která jde na danou oblast, je většinou vyšší, než byla loni,“ upozorňuje prezident pedagogické komory Radek Sárközi, „školství se odrazilo ode dna, ale prioritou stále není, to by muselo dostat o desítky miliard více.“

Z mezinárodních srovnání vyplývá, že čeští učitelé mají nejnižší platy vzhledem k ostatním vysokoškolsky vzdělaným zaměstnancům v EU, jejich výše činí pouhých 60 %. Ve výdajích na školství vzhledem k hrubému domácímu produktu je Česká republika na chvostu OECD. Nejlépe na tom byla ČR v roce 2011 s 4,3 % HDP pro školství, nejhůře v roce 2016 s pouhými 3,7 % (průměr EU i OECD je přes 5 % HDP). Výdaje na pomůcky a učebnice dlouhodobě stagnují a jsou násobně nižší než v sousedních zemích. V roce 2018 se průměrné mzdy v zemi přiblíží průměrným platům učitelů, takže se opět vzdálí slib z roku 2003, že učitelé budou pobírat 130 % průměrných mezd v ČR.

MŠMT sděluje, že v roce 2019 vzrostou tarifní platy učitelů o 15 %, ale ministr školství Robert Plaga vždy uvádí, že vzrostou pouze o 10 % a že 5 % půjde na netarifní část platů. (Poznámka: Po upozornění J. Wagnera z Pedagogické komory MŠMT tiskovou zprávu opravilo.) Dosavadní zkušenosti ukazují, že se těchto 5 % nemusí k učitelům vůbec dostat. Příkladem může být situace z loňska, kdy se v listopadu tarify zvýšily o 15 %, ale ostatní složky platu se snižovaly, nebo byl dokonce školám snížen limit zaměstnanců (ředitelé škol museli snižovat úvazky nebo propouštět).

Z pedagogických pracovníků jsou na tom nejhůře učitelky mateřských škol a vychovatelky školních družin, jejichž tarifní plat je hluboko pod průměrnou mzdou. Ani platy ředitelů škol neodpovídají náročnosti jejich práce a zodpovědnosti, kterou mají, proto se stále častěji hlásí do konkurzů na ředitele jen jeden zájemce.

„Důsledkem dlouhodobého podfinancování je, že ředitelé škol marně shánějí učitele určitých aprobací, takže výuka probíhá stále častěji neaprobovaně, nebo že školy musejí přijímat nekvalifikované zaměstnance,“ uvádí Radek Sárközi.

Pedagogická komora, z.s.
www.pedagogicka-komora.cz

AKTUÁLNÍ TÉMA: Mezinárodní statistiky a zkušenosti

Statistiky

• MŠMT: Statistické výstupy a analýzy
• Eurydice: Struktura evropských vzdělávacích systémů 2017/18
• Eurydice: Povinná školní docházka v Evropě 2017/18
• OECD: Education at a Glance
• PISA (Programme for International Student Assessment)
• PIRLS (Progress in International Reading Literacy Study)
• TIMSS (Trends in International Mathematics and Science Study)
• ICILS (International Computer and Information Literacy Study)
• TALIS (Teaching and Learning International Survey)

Články na toto téma

• České školství je dlouhodobě podfinancované
• Výdaje na vzdělávání: Češi jsou na chvostu OECD
• Skutečné platy učitelů jsou podprůměrné a mnohem nižší, než se uvádí
• Nová tarifní tabulka pro pedagogické pracovníky

Zkušenosti

• Vysvědčení v zahraničí

Platy učitelů a počty žáků v mezinárodním srovnání

Jaký je počet žáků na učitele? Zatímco v zemích EU je průměrný počet žáků na jednoho učitele 14 až 17, v ČR činí 19 až 22 žáků. Čeští učitelé tudíž musejí pracovat v početnějších třídách. V tabulce najdete údaje za ČR, průměr zemí OECD a EU...

A jaký je roční průměrný plat učitelů po 15 letech praxe? V zemích EU je průměrný nárůst platu učitele po 15 letech praxe skoro 38 %, v ČR pouhých 7 % (řádek ISCED 1).

(Na tabulky je třeba kliknout, aby se zvětšily do čitelné velikosti.)

Zdroj: Country Note Czech Republic a klíčová fakta EaG 2016