Zobrazují se příspěvky se štítkempozměňovací návrhy. Zobrazit všechny příspěvky
Zobrazují se příspěvky se štítkempozměňovací návrhy. Zobrazit všechny příspěvky

čtvrtek 23. listopadu 2023

Spolek Pedagogická komora podporuje poslanecké pozměňovací návrhy navyšující školský rozpočet

Stejně jako v minulých letech i v tomto roce podpořila Pedagogická komora, z. s., všechny pozměňovací návrhy k zákonu o státním rozpočtu ČR na rok 2024, kterými poslanci chtějí navýšit finanční prostředky pro kapitolu školství. Většina z nich jen dorovnává výdaje na částku z roku 2023. Poslanecká sněmovna bude o všech pozměňovacích návrzích hlasovat ve třetím závěrečném čtení již 29. listopadu 2023.

PN 3601 (K. Rais, J. Berkovcová, S. Fridrich)
Zvýšení finančních prostředků na tarifní část mezd akademických pracovníků vysokých škol (asistenti, odborní asistenti…) o 10 %, tj. navýšení podkapitoly „Věda a vysoké školy“ o 1,75 mld. Kč.

PN 3602 (K. Rais, J. Berkovcová)
Dorovnání financí na ostatní neinvestiční výdaje (ONIV), ze kterých školy hradí například učebnice a pomůcky pro žáky, dopravu na plavecký výcvik nebo další vzdělávání pedagogických pracovníků, na jejich nominální výši z roku 2021, tj. navýšení podkapitoly „Výdaje regionálního školství a přímo řízených organizací“ o 1,23 mld. Kč.

PN 3603 (K. Rais, J. Berkovcová)
Dorovnání chybějících finančních prostředků na platy 17 020 nepedagogických pracovníků ve školství, s nimiž rozpočet na rok 2024 vůbec nepočítá, tj. navýšení podkapitoly „Výdaje regionálního školství a přímo řízených organizací“ o 6,82 mld. Kč.

PN 3604 (K. Rais, J. Berkovcová)
Dorovnání výdajů pro organizace, které se zabývají volnočasovými aktivitami pro děti a mládež (Skaut apod.), na nominální výši z roku 2023, tj. navýšení podkapitoly „Podpora činnosti v oblasti mládeže“ o částku 20,5 mil. Kč.

PN 3700 (J. Berki, M. O. Havel, M. Kupka, K. Kocmanová, D. Šimek)
Obdoba PN 3604 - navýšení výdajů pro organizace, které se zabývají volnočasovými aktivitami pro děti a mládež (Skaut apod.), ale pouze o 7 mil. Kč.

PN 3550 (Z. Kettner)
Zvýšení finančních prostředků na platy učitelů, ostatních pedagogických pracovníků a nepedagogických pracovníků ve školství o 10 %, aby bylo splněno programové prohlášení vlády, tj. navýšení podkapitoly „Výdaje regionálního školství a přímo řízených organizací“ o 18,15 mld. Kč.

PN 3551 (Z. Kettner)
Obdoba PN 3602 - dorovnání financí na ostatní neinvestiční výdaje (ONIV), ale jen na jejich nominální výši z roku 2023, tj. navýšení podkapitoly „Výdaje regionálního školství a přímo řízených organizací“ o 323 tis. Kč.

PN 3552 (Z. Kettner)
Dorovnání finančních prostředků na platy ostatních pedagogických pracovníků (školní psychologové, speciální pedagogové, vychovatelky školních družin…) a nepedagogických pracovníků (kuchařky, školníci, účetní…) ve školství, na nominální výši roku 2023, aby nedošlo k jejich snížení o 2 %, jak požaduje vláda, tj. navýšení podkapitoly „Výdaje regionálního školství a přímo řízených organizací“ o 3,56 mld. Kč.

Pedagogická komora, z. s.
www.pedagogicka-komora.cz

sobota 29. dubna 2023

Hlasování poslanců o garanci financí na platy

Jak hlasovala Poslanecká sněmovna o pozměňovacím návrhu pětice kolačních poslanců k novele školského zákona, který redukuje garanci financí na platy ze všech pedagogických pracovníků pouze pro učitele a který zároveň mění způsob výpočtu tak, že ve skutečnosti nepůjde garance spočítat?

Až na výjimky tento pozměňovací návrh podpořili všichni poslanci ODS, STAN, KDU-ČSL, TOP09 a Pirátů...

Poznámka: Hlasování "zdržel se" má stejný dopad jako "proti".


 

sobota 25. března 2023

13 školských organizací prostestuje proti zrušení garance financí na platy pedagogických pracovníků

V tomto rozcestníku naleznete vyjádření 13 školských organizací k pozměňovacímu návrhu k novele zákona o pedagogických pracovnících a školského zákona, který podala pětice koaličních poslanců. Návrh ruší garanci financí na platy pedagogických pracovníků ve výši 140,4 % průměrné hrubé měsíční nominální mzdy v ČR z předloňského roku. Proti návrhu vystoupily kromě Pedagogické komory, z. s., následující organizace: Unie školských asociací CZESHA, školské odbory (ČMOS PŠ), Asociace speciálních pedagogů, Unie zaměstnavatelských svazů nebo Asociace pracovníků pedagogicko-psychologických poraden, Asociace pracovníků speciálně pedagogických center, Asociace školní psychologie, Asociace vychovatelů školských zařízení nebo Sdružení pracovníků domů dětí a mládeže v ČR. Negativně se k tomuto pozměňovacímu návrhu vyjářila do médií rovněž předsedkyně Asociace ředitelů gymnázií a prezident Asociace ředitelů ZŠ. Tiskovou zprávu vydala také Učitelská platforma.

neděle 5. března 2023

Učitelské platy – pokles místo garance

Poslanci Marek Výborný (KDU-ČSL) Petr Gazdík (STAN), Renáta Zajíčková (ODS), Pavel Klíma (TOP09) a Jakub Michálek (Piráti) podali pozměňovací návrh k novele zákona o pedagogických pracovnících a školského zákona. Pokud bude schválen, změní se výpočet pro garanci financí na platy učitelů. Spočítali jsme možné dopady návrhu a porovnali je s původním textem novely, jak ji připravilo MŠMT a schválila vláda. Vycházíme z odůvodnění, které je součástí pozměňovacího návrhu.

Pozměňovací návrh pěti poslanců koaličních stran překvapivě neobsahuje žádný výpočet! Uvádí se v něm pouze toto: „K dosažení průměrného platu učitelů na úrovni 130 % průměrné hrubé měsíční nominální mzdy na přepočtené počty zaměstnanců v národním hospodářství se odhaduje každoroční dopad na státní rozpočet v řádu jednotek miliard Kč.“

Finanční nároky původního znění novely byly odhadovány v řádu 30 miliard korun ročně. To je přibližně částka, o kterou pedagogičtí pracovníci přijdou a kterou budou marně hledat na svých výplatních páskách…

Vládní návrh novely uvádí jednoznačný výpočet: objem financí na platy pedagogických pracovníků bude stanoven na základě průměrné hrubé mzdy z předloňského roku, a to jako její 1,404násobek (tedy 140,4 %). Nové znění navrhované pěticí poslanců obsahuje tři změny: místo pedagogických pracovníků se zužuje nárok jen na učitele, částka se snižuje na 130 % a není uvedeno, ze kterého roku má být průměrná mzda pro výpočet vzata.

Pro potřeby našeho výpočtu jsme vyšli z toho, že státní rozpočet se připravuje v polovině předchozího roku. V té době je nejaktuálnější údaj o průměrné mzdě znám za minulý rok. Například pro rok 2024 se bude zákon o státním rozpočtu připravovat a schvalovat v roce 2023, lze tudíž využít průměrnou mzdu za rok 2022. Tento parametr z původního i nového znění bude tedy stejný.

Pro zjednodušení výpočtu jsme zredukovali srovnání jen na platy učitelů. Pokud bychom započítali i další pedagogické pracovníky, byl by rozdíl mezi původní variantou a novou výrazně vyšší. Negativní dopady nové poslanecké varianty by tudíž byly relativně mnohem větší.

Porovnáváme pouze dopady varianty 140,4 % versus 130 % na platy učitelů.

Aplikujme výpočet na letošní rok, jako by novela již platila. Pro rok 2023 vycházíme z průměrné mzdy v roce 2021, což bylo 37 839 Kč hrubého měsíčně. Kdyby původní znění novely platilo již letos, měli by učitelé 53 126 Kč (140,4 %). Podle nového znění by to ale bylo jen 49 191 Kč (130 %). Rozdíl mezi oběma variantami činí 3 935 Kč měsíčně, což by bylo 47 220 Kč za celý rok 2023 v neprospěch učitelů.

V odůvodnění poslaneckého pozměňovacího návrhu se uvádí, že MŠMT odhaduje pro rok 2023 průměrný plat učitelů „ve výši 50 523 Kč, což je 116,6 % Ministerstvem financí v lednu 2023 predikované průměrné hrubé měsíční nominální mzdy“.

Kdyby platila novela s poslaneckým pozměňovacím návrhem již letos, měli by tudíž učitelé garantován plat o 1 332 Kč nižší, než jaký předpokládá ministerstvo.
Pokud by v roce 2023 už platil původní text novely, měli by učitelé garantováno o 2 603 Kč více. Ročně činí první varianta o 15 984 Kč méně než nyní a druhá varianta o 31 236 Kč více než teď. Na procenta by učitelé podle poslaneckého pozměňovacího návrhu měli letos garantováno pouze 113,5 % průměrné mzdy. Takto nízká garance by byla zakotvena v zákoně i pro příští roky…

Je třeba zdůraznit, že se jedná o garanci financí průměrně pro celou Českou republiku. Jednotlivým školám MŠMT rozepisuje finanční prostředky na základě úvazků učitelů (jejich platových tříd a stupňů). Ředitel školy může peníze rozpočtované původně na odměny pro učitele dát například nepedagogickým pracovníkům nebo jiným pedagogickým pracovníkům, než jsou učitelé. V minulosti byli ředitelé škol nuceni převádět část z těchto financí do ONIV (pokud jim chyběly peníze na náhrady v prvních 14 dnech nemocenské zaměstnanců školy). Všechny tyto přesuny v důsledku snižují průměrné platy učitelů.

Je velkou otázkou, jaký má smysl schválit zákon, který obsahuje „garanci“ na hony vzdálenou původním předvolebním slibům (například ODS lákala v roce 2021 voliče na 150 % průměrné mzdy pro učitele) i vládnímu programovému prohlášení (ve starém znění i novém, kde se slibuje učitelům: „udržíme jejich platy na úrovni 130 % průměrné mzdy“).

Programové prohlášení vlády (1. 3. 2023)
„Garantujeme kvalitní platové ohodnocení učitelů a udržíme jejich platy na úrovni 130 % průměrné hrubé měsíční mzdy. Důraz budeme klást na udržení 20% podílu nadtarifních složek platu a jejich efektivní využívání. Zajistíme vyšší platy pro ostatní pedagogické a nepedagogické pracovníky a garantujeme jejich navyšování podle růstu průměrné mzdy v ČR. Připravíme a zavedeme systém profesního růstu pedagogů jako nástroje profesní podpory.“

Zdroje:
Pedagogičtí pracovníci slíbených 130 % nedostanou (tisková zpráva Pedagogické komory, z. s.)
Pozměňovací návrh Marka Výborného, Petra Gazdíka, Renáty Zajíčkové, Pavla Klímy a Jakuba Michálka k vládnímu návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 563/2004 Sb., o pedagogických pracovnících
Programové prohlášení vlády (1. 3. 2023)
• MŠMT: Náklady na růst platů pedagogických pracovníků (důvodová zpráva)

Pedagogická komora, z. s.
www.pedagogicka-komora.cz

úterý 28. února 2023

Pedagogičtí pracovníci slíbených 130 % nedostanou

Pokud by byl schválen pozměňovací návrh poslanců koaličních stran k novele zákona o pedagogických pracovnících a školského zákona, pedagogové se mohou rozloučit se slíbenými 130 % průměrné mzdy.

Vládní návrh novely obsahuje ustanovení, které mělo na plný úvazek pedagogického pracovníka garantovat finance ve výši 1,404násobku průměrné mzdy v ČR z předminulého roku. Poslanci Marek Výborný (KDU-ČSL), Petr Gazdík (STAN), Renáta Zajíčková (ODS), Pavel Klíma (TOP09) a Jakub Michálek (Piráti) ale na poslední chvíli předložili společný pozměňovací návrh, který původní závazek uvedený přímo v programovém prohlášení vlády ruší.

Nově by se příslušný odstavec zákona netýkal všech pedagogických pracovníků, ale pouze učitelů. Celkový objem financí by byl tudíž výrazně menší, protože mezi pedagogické pracovníky patří i asistenti pedagoga nebo vychovatelky školních družin, jejichž platy jsou nižší než platy učitelů.

Pětice poslanců navrhuje i změnu výpočtu. Místo 140,4 % průměrné mzdy z předminulého roku by šlo pouze o 130 %. Nově není určeno, který rok bude využit jako základna pro výpočet z průměrné mzdy. Například pro rok 2024, od kdy má být novela účinná, to nemůže být pozdější než předminulý rok. Státní rozpočet na rok 2024 se bude schvalovat na konci roku 2023, kdy budou k dispozici údaje o hrubé mzdě teprve za rok 2022. Vláda tak bude moci k výpočtu 130 % použít průměrnou mzdu z let 2022, 2021, 2000 nebo i dřívějších.

„Fakticky to znamená, že by vládě reálně nevznikl vůbec žádný vymahatelný závazek ohledně objemu financí na platy učitelů,“ upozorňuje Radek Sárközi, prezident spolku Pedagogická komora. „Osobně to vnímám jako podvod na všech pedagogických pracovnících, protože je tento pozměňovací návrh v rozporu s dosavadními vyjádřeními koaličních politiků i programovým prohlášením vlády a nebyl ani projednán se školskými organizacemi,“ dodává.

Pozměňovací návrh pětice poslanců byl podán na poslední chvíli. Druhé čtení k novele zákona o pedagogických pracovnících začalo v Poslanecké sněmovně ve čtvrtek 23. února 2023 v 11:25. Do systému Poslanecké sněmovny byl příslušný pozměňovací návrh nahrán ve stejný den až ve 12:36, což je velmi nestandardní postup.

Všechny pozměňovací návrhy by měl projednávat školský výbor Poslanecké sněmovny 1. března 2023. Následně se o nich bude hlasovat v rámci třetího čtení, jehož datum zatím nebylo stanoveno. Dále bude novelu projednávat Senát.

Slib, že učitelé dostanou 130 % průměrné mzdy, padl poprvé v roce 2003 od tehdejší ministryně školství Petry Buzkové (ČSSD). Nejblíže tomuto cíli byly platy učitelů v roce 2021, kdy podle oficiálních údajů Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy činily 126 % průměrné mzdy v ČR. Dle predikce MŠMT budou za rok 2022 činit platy učitelů 120 % a platy pedagogických pracovníků 113 % průměrné mzdy. Pro rok 2023 by to mělo být ještě méně – pouze 117 % pro učitele a 110 % pro pedagogy obecně.


Citace:

Pozměňovací návrh Marka Výborného, Petra Gazdíka, Renáty Zajíčkové, Pavla Klímy a Jakuba Michálka k vládnímu návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 563/2004 Sb., o pedagogických pracovnících...
V části druhé čl. III bod 1 nově zní:
„1. V § 161c se za odstavec 3 vkládá nový odstavec 4, který zní:
„(4) Ministerstvo vyhlásí normativy a opravné koeficienty podle odstavce 1 písm. b) a § 161 odst. 1 tak, aby celková výše finančních prostředků určených na platy učitelů rozepisovaných podle odstavce 3 odpovídala v měsíčním průměru na 1 úvazek učitele nejméně 130 % průměrné hrubé měsíční nominální mzdy na přepočtené počty zaměstnanců v národním hospodářství.

https://www.psp.cz/sqw/historie.sqw?o=9&t=289

Původní znění vládního návrhu novely zákona o pedagogických pracovnících a školského zákona
§ 161c
Společná ustanovení pro financování škol a školských zařízení zřizovaných územními samosprávnými celky nebo svazky obcí
(4) Ministerstvo vyhlásí normativy, opravné koeficienty a příplatky podle odstavce 1 písm. a) a b), § 161 odst. 1, § 161a odst. 1 a § 161b odst. 1 a určí výši rezervy podle odstavce 3 písm. c) tak, aby celková výše finančních prostředků určených na platy pedagogických pracovníků rozepisovaných podle odstavce 3 odpovídala v měsíčním průměru na 1 úvazek pedagogického pracovníka nejméně 1,404násobku průměrné hrubé měsíční nominální mzdy na přepočtené počty zaměstnanců v národním hospodářství dosažené podle zveřejněných údajů Českého statistického úřadu za předminulý kalendářní rok.

https://www.psp.cz/sqw/text/tiskt.sqw?O=9&CT=289&CT1=0

Programové prohlášení vlády (6. 1. 2022)
Podpora škol a pedagogických pracovníků
"Garantujeme kvalitní platové ohodnocení pedagogických pracovníků a udržíme jejich platy na úrovni 130 % průměrné hrubé měsíční mzdy."
https://www.vlada.cz/cz/programove-prohlaseni-vlady-193547/#vzdelavani_a_sport

Pedagogická komora, z. s.
www.pedagogicka-komora.cz

pátek 20. ledna 2023

Novela zákona o pedagogických pracovnících v médiích

V tomto rozcestníku naleznete ohlasy na novelu zákona o pedagogických pracovnících v médiích. Novela prošla prvním čtením v Poslanecké sněmovně. Až do druhého čtení mohou poslanci podávat své pozměňovací návrhy k ní. Hlasovat se o nich bude ve třetím čtení. Proti některým změnám v novele se postavil spolek Pedagogická komora, Asociace děkanů pedagogických fakult a nově i rektoři vysokých škol.

čtvrtek 1. prosince 2022

Jak hlasovali poslanci o navýšení školského rozpočtu na rok 2023

V tomto rozcestníku naleznete informace, jak hlasovali jednotliví poslanci o pozměňovacích návrzích k zákonu o státním rozpočtu ČR na rok 2023. Vybíráme pouze ty, které se týkají školství (kapitola 333 MŠMT). Všechny pozměňovací návrhy, které podali opoziční poslanci, byly zamítnuty. Všechny pozměňovací návrhy poslanců za vládní koalici byly schváleny. Ministr školství Vladimír Balaš byl z této schůze Poslanecké sněmovny omluven (nehlasoval). Exministr školství Petr Gazdík se u většiny opozičních pozměňovacích návrhů zdržel hlasování, což má stejné důsledky jako hlas proti. Pedagogická komora, z. s., podpořila všechny pozměňovací návrhy, které navyšovaly školský rozpočet.

Neschválené pozměňovací návrhy: 

Schválené pozměňovací návrhy: 

úterý 15. listopadu 2022

Pedagogická komora podporuje navýšení školského rozpočtu na rok 2023

Vedení spolku Pedagogická komora podporuje poslanecké pozměňovací návrhy, které navyšují školský rozpočet na příští rok. Vládní návrh zákona o státním rozpočtu ČR na rok 2023 bude Poslanecká sněmovna projednávat ve středu 16. listopadu. Finanční prostředky v kapitole 333 MŠMT jsou výrazně nižší, než činí závazek uvedený v programovém prohlášení vlády.

„V programovém prohlášení je napsáno, že vláda udrží platy pedagogických pracovníků na úrovni 130 % průměrné mzdy v České republice, ve skutečnosti ale v příštím roce poklesnou na 110 %,“ upozorňuje Radek Sárközi, prezident spolku Pedagogická komora, „v tuto chvíli již není jiná možnost nápravy, než schválit poslanecké pozměňovací návrhy, které dodatečně navyšují státní rozpočet na rok 2023.“

Poslankyně Jana Berkovcová a Margita Balaštíková navrhují navýšit finance na platy učitelů o další 4,3 miliardy korun. Částkou 1,1 miliardy korun navíc chtějí dorovnat chybějící prostředky na podpůrná opatření v rámci inkluzivního vzdělávání. Pokud nebude toto navýšení schváleno, hrozí v příštím roce propuštění více než 2 000 asistentů pedagoga.

Poslanec Zdeněk Kettner navrhuje dorovnat finanční prostředky na ostatní neinvestiční výdaje na úroveň roku 2021. Jedná se o 1 miliardu korun navíc oproti rozpočtu, který připravila vláda. Z ONIV hradí školy například učebnice a pomůcky pro žáky, plavecký výcvik dětí nebo prvních 14 dní náhrad v případě nemoci zaměstnanců. Na platy nepedagogických pracovníků škol by podle pozměňovacího návrhu Zdeňka Kettnera mělo jít o 1 miliardu korun více.

Poslanci Karel Rais a Ivo Vondrák navrhují zvýšit finance na platy akademických pracovníků vysokých škol o 1,43 miliardy korun, aby si udržely konkurenceschopnost vůči platům učitelů v regionálním školství.

„Za Pedagogickou komoru podporujeme všechny poslanecké pozměňovací návrhy, které dodatečně navyšují finanční prostředky pro školství na rok 2023,“ shrnuje Radek Sárközi.

Programové prohlášení vlády:

„Důležitým úkolem koaliční vlády je získat pro školství více finančních prostředků tak, aby veřejné výdaje na vzdělávání a školské služby odpovídaly v poměru k HDP alespoň úrovni průměru zemí OECD.“

„Garantujeme kvalitní platové ohodnocení pedagogických pracovníků a udržíme jejich platy na úrovni 130 % průměrné hrubé měsíční mzdy.“


Zdroje:

Návrh zákona o státním rozpočtu ČR na rok 2023 (včetně poslaneckých pozměňovacích návrhů)

• MŠMT: Prezentace ke školskému rozpočtu na rok 2023

Státní rozpočet 2023 (kapitola 333 MŠMT)

Programové prohlášení vlády

Školám chybí finance na pomůcky pro žáky. Dostaly na ONIV o miliardu korun méně než v loňském roce

Pedagogická komora, z. s.
www.pedagogicka-komora.cz


 

pondělí 10. října 2022

Problémy škol s ONIV v médiích

V tomto rozcestníku naleznete odkazy na mediální výstupy, které se zabývají chybějícími financemi veřejných škol na ostatní neinvestiční výdaje (ONIV). Problém začal v březnu 2022, kdy byl schválen zákon o státním rozpočtu na rok 2022, v němž byly sníženy finance na ONIV o 995 milionů korun veřejným školám a většina z této částky byla převedena do rozpočtů soukromých škol. Již v únoru 2022 mělo MŠMT k dispozici informace o vysoké nemocnosti a častých karanténách pracovníků škol kvůli kovidu. Z ONIV se totiž přednostně hradí náhrady při prvních 14 dní nemoci zaměstnanců. Kvůli tomu školám nezbývají peníze na další neinvestiční výdaje, jako jsou pomůcky a učebnice pro žáky, další vzdělávání pedagogických pracovníků či zajištění plaveckého výcviku pro žáky. Ředitelé škol jsou tudíž nuceni chybějící finance na ONIV dorovnávat z nenárokových složek platů učitelů. Dodatečně se to snaží napravit pozměňovací návrh Zdeňka Kettnera k novele zákona o státním rozpočtu na rok 2022, kterou bude Poslanecká sněmovna schvalovat 18. října 2022. Navýšení financí na ONIV podpořily kromě Pedagogické komory, rovněž školské odbory (ČMOS PŠ), Asociace ředitelů ZŠ nebo Svaz průmyslu a dopravy ČR.


Citace z materiálu MŠMT k zákonu o státním rozpočtu na rok 2022:

Ostatní neinvestiční výdaje RgŠ ÚSC
Navržený rozpočet ostatních neinvestičních výdajů (dále jen „ONIV“) na rok 2022 pro RgŠ ÚSC je o 0,995 mld. Kč nižší než v roce 2021, tj. ve výši 2 493 006 447 Kč. Meziroční snížení rozpočtových zdrojů ONIV zahrnuje snížení 0,145 mld. Kč z titulu jednorázového snížení výdajů kapitoly MŠMT. Dále bylo převedeno 0,850 mld. Kč do rozpočtu pro soukromé školství...

C.II.1.4 Soukromé školství
Na dotace soukromému školství je navržen rozpočet běžných výdajů ve výši 11 053 228 775 Kč (částka na výkonové financování podle zákona č. 306/1999 Sb.). Oproti schválenému rozpočtu na rok 2021 je pro rok 2022 rozpočet zvýšen o 3,170 mld. Kč, tj. o 40,2 %.

Zdroj: Návrh rozpočtu kapitoly 333 – Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy na rok 2022

čtvrtek 10. března 2022

Poslanecká sněmovna nepodpořila navýšení peněz pro školství o 2 miliardy korun

Jak dnes hlasovali poslanci o pozměňovacím návrhu k zákonu o státním rozpočtu ČR na rok 2022 navyšujícím školám finance na ONIV o 1 miliardu korun?
Pro: ANO, SPD
Proti: ODS, TOP 09, KDU-ČSL, STAN, Piráti
https://www.psp.cz/sqw/hlasy.sqw?G=77842
Pozměňovací návrh nebyl přijat.

Jak dnes hlasovali poslanci o pozměňovacím návrhu navyšujícím školám finance na platy nepedagogických pracovníků o 1 miliardu korun?
Pro: ANO, SPD
Proti: ODS, TOP 09, KDU-ČSL, STAN, Piráti
Pozměňovací návrh nebyl přijat.

Pedagogická komora podporuje poslanecké pozměňovací návrhy navyšující finance pro školství

Aktuální verze zákona o státním rozpočtu ČR na rok 2022 počítá s nižšími výdaji na regionální školství o 3,8 miliardy korun oproti návrhu, který připravila minulá vláda. Důsledkem škrtů bude řada negativních dopadů do rozpočtů škol. Proto vedení spolku Pedagogická komora oceňuje všechny poslanecké pozměňovací návrhy, které dodatečně navyšují kapitolu 333 MŠMT, a podporuje jejich schválení ve třetím čtení, které proběhne ve čtvrtek 10. března 2022.

„Investice do vzdělávání se v budoucnu mnohonásobně zúročí, je to nejefektivnější způsob použití finančních prostředků, proto není rozumné šetřit právě na školství,“ říká Radek Sárközi, prezident Pedagogické komory.

ONIV v roce 2021

V současné době fungují školy v režimu rozpočtového provizoria. Jejich ředitelé hospodaří s finančními prostředky ve stejné výši jako v loňském roce. Pro mnohé z nich bude velkým překvapením, že vláda pro rok 2022 přichází se snížením tzv. ostatních neinvestičních výdajů skoro o jednu miliardu korun. To je o 28,5 % méně než v roce 2021. Ředitelé škol přitom řadu let upozorňují, že ONIV, z nichž se hradí například učebnice a pomůcky pro žáky, jsou příliš nízké.

„Problém ostatních neinvestičních výdajů je, že se z této položky financuje vlastně vše kromě platů a nákladů na energie,“ upozorňuje Radek Sárközi, „prioritně musí ředitelé škol zaplatit zákonné pojištění, náhrady v prvních čtrnácti dnech nemoci nebo pomůcky pro prvňáky, což znamená, že na učebnice pro žáky nebo další vzdělávání pedagogických pracovníků zbývá minimum peněz.“

Mandatorní výdaje z ONIV jsou často vyšší než původní částka, kterou stát školám posílá (v případě veřejných mateřských škol šlo v roce 2021 o 700 Kč na jedno dítě ročně). Ředitelům pak nezbývá než převést finance původně určené na odměny pro učitele za práci navíc do ostatních neinvestičních výdajů. Pomůcky pro žáky se tak vlastně hradí z peněz na platy zaměstnanců škol.

„V loňském roce se kvůli kovidu skokově zvýšily náklady škol na náhrady v prvních čtrnácti dnech nemoci, bohužel i letos v lednu a únoru skončilo mnoho zaměstnanců v izolaci či karanténě, na což padla značná část peněz z ONIV,“ říká Radek Sárközi, „a teď se ředitelé dozvědí, že se školám ONIV zpětně seškrtají o více než čtvrtinu…“

Tento problém řeší pozměňovací návrh poslance Zdeňka Kettnera, kterým se dodatečně navyšuje ONIV o jednu miliardu korun. V případě jeho schválení by se ostatní neinvestiční výdaje vrátily alespoň na úroveň roku 2021. Jeho další pozměňovací návrh zvyšuje o jednu miliardu korun finance určené na platy nepedagogických pracovníků škol.

Kuchařky školních jídelen, uklízečky, školníci nebo administrativní pracovníci škol patří k nejhůře placeným profesím. Jejich tarifní platy jsou často nižší, než činí tzv. zaručená mzda. V některých případech jsou i pod minimální mzdou. Při aktuální vysoké inflaci reálné mzdy těchto pracovníků výrazně poklesnou.

„Bez provozních zaměstnanců by školy nemohly fungovat, aby si je ředitelé udrželi, nezbývá jim, než vzít peníze určené původně na odměny pro učitele a dorovnat z nich platy nepedagogickým pracovníkům,“ upozorňuje Radek Sárközi, „obávám se, že v důsledku těchto přesunů financí učitelé neuvidí nakonec z avizovaného dvouprocentního navýšení na svých výplatních páskách nic.“

Ředitelka samostatné mateřské školy uvádí: „Naše mateřská škola obdržela v roce 2021 na ONIV 150.500 korun. Tato částka ale kvůli zvýšenému počtu izolací a karantén zaměstnanců nestačila, a proto jsem byla nucena z prostředků na platy převést do ONIV dalších 222.914 korun. Nedokážu si představit, jak vyjdu s rozpočtem na rok 2022, pokud se škole ostatní neinvestiční výdaje zpětně sníží o více než jednu čtvrtinu.“

• MŠMT: Návrh rozpočtu kapitoly 333 – Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy na rok 2022

Pedagogická komora, z. s.
www.pedagogicka-komora.cz

ONIV v roce 2020

středa 17. března 2021

Otevřený dopis senátorům k novele zákona o pedagogických pracovnících

Pedagogická komora, z. s., iniciovala Otevřený dopis ředitelů škol, učitelů a dalších pedagogických pracovníků k novele zákona o pedagogických pracovnících, který je adresován senátorkám a senátorům. Součástí textu otevřeného dopisu jsou návrhy na pět konkrétních změn v této novele. Aktuální počet signatářů otevřeného dopisu (od 16. 3. 2021) činí 1.200 pedagogů.


Otevřený dopis senátorům (návrhy Pedagogické komory):

  1. Snížení rozsahu přímé pedagogické činnosti ředitelů škol, metodiků prevence i dalších specializovaných činností, výchovných poradců, zástupců ředitele a uvádějících učitelů
  2. Vyšší příplatky za třídnictví, specializované činnosti a pro uvádějící učitele (jejich automatická valorizace)
  3. Opravy tarifní tabulky pro pedagogické pracovníky (místo 7 platových stupňů nově 12, jak tomu je u všech ostatních profesí)
  4. Ponechání akreditací MŠMT u kurzů DVPP
  5. Vypuštění kontroverzního § 9a o uznávání kvalifikace učitele někomu, kdo ve skutečnosti nemá pedagogické vzdělání

čtvrtek 17. prosince 2020

Pedagogická komora žádá poslance o navýšení školského rozpočtu

Je třeba vyřešit škrt ve výši 1,2 miliardy korun na platy asistentů pedagoga

Vedení Pedagogické komory, z. s., podporuje poslanecké pozměňovací návrhy, které dodatečně navyšují rozpočet pro školství na rok 2021. Jedná se o finance pro vysoké školy, na platy asistentů pedagoga, ONIV nebo protidrogovou prevenci. Návrhy některých poslanců na škrty v rozpočtové kapitole MŠMT nebo přesuny peněz uvnitř  kapitoly 333 naopak prezident Pedagogické komory Radek Sárközi zcela odmítá.

 

Poslanec Mikuláš Ferjenčík (Piráti) podal návrh na navýšení financí pro vysoké školy o 2 569 804 324 korun na celkovou částku 30 981 481 304 Kč. Poslanec Pavel Jelínek (SPD) navrhuje navýšit ONIV, ze kterých školy hradí učebnice nebo pomůcky pro žáky, ale rovněž náhradu mzdy během prvních 14 dní nemoci zaměstnanců (a řadu dalších položek), o 400 milionů korun na celkovou částku 1 800 000 000 Kč. Poslanec Dominik Feri (TOP09) podal tři návrhy: navýšení prostředků na platy asistentů pedagoga o 30 milionů korun, posílení financí na protidrogovou prevenci o 1 500 000 Kč a 100 milionů korun na podporu vysokoškolského výzkumu v oblasti světové pandemie koronaviru.

 

„V položce „ostatní neinvestiční výdaje“ se školy letos ocitly v červených číslech, protože jim kvůli častému pobytu zaměstnanců v karanténě skokově narostly výdaje z ONIV,“ upozorňuje Radek Sárközi, prezident Pedagogické komory, „nejhůře situace dopadla na mateřské školy, které skončily v karanténě opakovaně, což jim hrozí i v následujícím roce.“

 


Poslanecká sněmovna by měla o jednotlivých pozměňovacích návrzích hlasovat v pátek 18. 12. 2020. Plánované výdaje na školství v roce 2021 činí 239 655 319 850 Kč. Podíl školství na hrubém domácím produktu České republiky je pro rok 2020 odhadován na 3,18 % HDP (bez prostředků z evropských fondů). V roce 2021 by se měl zvýšit na 3,86 % HDP.

 

„Investice do školství, vzdělávání, vědy a výzkumu je nejefektivnější investicí, proto by do těchto oblastí mělo směřovat co nejvíce peněz, o prosperitě České republiky za 20 let se rozhoduje právě teď,“ říká Radek Sárközi, „české školství je bohužel dlouhodobě výrazně podfinancované a výdaje na vzdělávání stále nedosahují ani 5 % HDP, což je průměr států EU a OECD.“

 

Čím je dítě mladší, tím vyšší bude návratnost a efektivita finančních prostředků vynaložených na jeho výchovu a vzdělávání, což prokazují mezinárodní odborné studie. Bohužel Česká republika investuje nejméně právě do předškolního vzdělávání. Zatímco my dáváme na předškolní vzdělávání pouze 0,5 % hrubého domácího produktu, průměr EU a OECD činí 0,8 % HDP. Důsledkem je například vysoký počet dětí ve třídách mateřských škol, kde je většinu času na až 28 dětí pouze jedna učitelka. Rovněž na prvním stupni základních škol je u nás počet dětí ve třídě výrazně vyšší, než činí průměr členských států Evropské unie.



„Upozornil jsem poslance, na výrazný škrt 1,2 miliardy korun na platy asistentů pedagoga, který navrhl ministr školství Robert Plaga,“ uvádí Radek Sárközi, „pokud nebude dodatečně kompenzován, může přijít o místo více než 5 000 asistentů pedagoga, protože často pracují jen na částečný úvazek.“

 

V podkladech k návrhu státního rozpočtu na rok 2021 se uvádí, že úspora 1,2 miliardy korun bude dosažena snížením počtu asistentů pedagoga o 2 564 plných úvazků.  Pokud k propuštění asistentů pedagoga nedojde, budou se muset finance na jejich platy hledat v nenárokových složkách učitelských platů.

 

„Pro učitele to není dobrá zpráva – buď zůstanou ve třídě na žáky se speciálními vzdělávacími potřebami sami bez pomoci asistentů, nebo se místa asistentů zafinancují na úkor učitelských platů,“ dodává Radek Sárközi.


Pedagogická komora, z. s.

www.pedagogicka-komora.cz



Poslanecké pozměňovací návrhy k zákonu o státním rozpočtu na rok 2021 (kapitola 333 MŠMT):

 

PN č. 7029 (Mikuláš Ferjenčík): Výdaje kapitoly 333 Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy se navyšují celkem o částku  2 569 804 324 Kč  (Věda a vysoké školy o částku 2 569 804 324,-  na celkovou částku 51 586 116 155 Kč v vysoké školy o částku 2 569 804 324,- na celkovou částku 30 981 481 304 Kč).

 

PN č. 6970 (Pavel Jelínek): Zvýšit výdaje kapitoly 333 Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy v ukazateli „Výdaje regionálního školství a přímo řízených organizací“ v položce ”Ostatní neinvestiční výdaje RgŠ ÚSC” o částku 400 000 000 Kč (na 1,8 mld. Kč).

 

PN č. 6809 (Dominik Feri): Zvýšit výdaje v kap. 333-Min. školství, mládeže a tělovýchovy v průřezovém ukazateli „Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci“ na platy asistentů pedagogů. Dodatečné navýšení o 30 000 000 Kč.

PN č. 6811 (Dominik Feri): Zvýšit výdaje v kap. 333-Min. školství, mládeže a těl. v průřezovém ukazateli „Program protidrogové politiky“  s cílem podpořit preventivní protidrogovou politiku. Dodatečné navýšení o 1 500 000 Kč.

PN č. 6814 (Dominik Feri): Zvýšit výdaje v kap. 333-Min. školství, mládeže a těl. v ukazateli „Věda a vysoké školy - výzkum, experimentální vývoj a inovace“ na podporu vysokoškolského výzkumu v oblasti světové pandemie koronaviru.  Dodatečné navýšení o 100 000 000 Kč.






středa 16. prosince 2020

Parlament projednává kontroverzní novelu zákona o pedagogických pracovnících

V tomto rozcestníku naleznete informace k projednávání novely zákona o pedagogických pracovnících, proti které veřejně vystoupila řada organizací...



Tisková konference proti novele zákona o pedagogických pracovnících (Poslanecká sněmovna, 15.12.2020 od 16 hodin) - na fotografii jsou zleva: Radek Sárközi (prezident Pedagogické komory), Antonín Staněk (poslanec ČSSD), Jiří Mihola (poslanec KDU-ČSL), Jan Picek (předseda Asociace děkanů pedagogických fakult), Stanislav Štech (bývalý ministr školství), František Dobšík (předseda ČMOS PŠ, školské odbory)