AKTUALIZACE 2: Jednání se uskuteční v náhradním termínu - ve čtvrtek 1. listopadu 2018 od 9 hodin v Poslanecké sněmovně, Sněmovní 4, Praha 1.
V úterý 23. října 2018 v 9 hodin se uskuteční jednání zástupců spolku Pedagogická komora s ministryní Janou Maláčovou (ČSSD) na Ministerstvu práce a sociálních věcí. Hlavním tématem setkání bude koncepční přístup k předškolním dětem (dětské skupiny, mateřské školy, mikrojesle...). Dalšími tématy jsou platy pedagogických pracovníků (příplatky pro třídní učitele a za specializované činnosti, aktuální návrh Pedagogické komory zvýšit platy o 20 %, změny v nařízení vlády ohledně zvláštního příplatku, tarifních tabulek a katalogu prací).
AKTUALIZACE 1: V pondělí 22. 10. ve 20 hodin obdržel prezident spolku Pedagogická komora Radek Sárközi následující SMS: "Dobry vecer pane Sarközi, omlouváme se, ale zítřejší jednání s pani ministryni musíme zrušit a domluvit se na jiném termínu. Děkuji za pochopení a ozveme se Vám s návrhem noveho terminu. Děkuji a přeji hezky zbytek dne. S pozdravem Aleš Urban, tajemnik ministryne"
O osobní jednání požádal Radek Sárközi paní ministryni Janu Maláčovou dopisem z 5. září 2018. Od té doby se dojednával termín. Na poslední chvíli bylo jednání přesunuto do Poslanecké sněmovny z důvodu odstávky vody v budově MPSV. Nakonec bylo setkání takto zrušeno. Doufáme, že se brzy najde nový termín.
Zobrazují se příspěvky se štítkemjednání. Zobrazit všechny příspěvky
Zobrazují se příspěvky se štítkemjednání. Zobrazit všechny příspěvky
pondělí 29. října 2018
pondělí 5. března 2018
Zástupci Pedagogické komory jednali s ministrem školství Robertem Plagou o největších problémech českého školství
Dne 13. února 2018 přijal v sídle MŠMT ministr školství Robert Plaga zástupce spolku Pedagogická komora Radka Sárköziho, Janka Wagnera a Marii Rumpíkovou. Za ministerstvo školství se jednání zúčastnil rovněž náměstek Václav Pícl a ředitel Kanceláře ministra Jaromír Beran.
Radek Sárközi nejprve informoval přítomné o historii vzniku spolku Pedagogická komora a aktuálním počtu členů. Zdůraznil, že jde o spolek, který reprezentuje učitele, ředitele škol a další pedagogické pracovníky od mateřských až po vysoké školy různých zřizovatelů. Z více než 1 800 členů je 80 % učitelů a 16 % ředitelů škol. V rámci diskuze, která byla velmi věcná a protáhla se z plánovaných 45 minut na dvojnásobek, stihli přítomní prodiskutovat řadu akutních problémů českého školství.
Pan ministr přivítal zástupce Pedagogické komory a poděkoval za informace o důvodech vzniku a počtech členů Pedagogické komory.
Janek Wagner informoval o krocích, které lze udělat na MŠMT prakticky ze dne na den. Jedná se o větší transparentnost úřadu i jeho přímo řízených organizací při rozhodování a jeho otevření široké diskuzi s řadovými pedagogy. Pedagogická komora doporučuje, aby z jednání, diskuzí a kulatých stolů byly vždy pořizovány a zveřejňovány videozáznamy, audiozáznamy, doslovné přepisy a zápisy (jak to dělají například výbory Poslanecké sněmovny), nejen tiskové zprávy, jak tomu bylo doposud. Autoři materiálů z MŠMT a jím přímo řízených organizací by měli být pod texty podepsáni. Všechny dotazy adresované MŠMT a odpovědi na ně by bylo vhodné průběžně zveřejňovat na internetových stránkách ministerstva, což by zároveň ulehčilo úředníkům práci s opakovaným zodpovídáním stejných či podobných otázek. Připravované novely, vyhlášky, nařízení vlády, metodické pokyny, nařízení ministra a další dokumenty by měly být nejprve vystaveny na internetu s možností připomínkování on-line, jak tomu např. bylo v případě tvorby nového Občanského zákoníku. Měly by být obnoveny řízené diskuze k vybraným aktuálním problémům školství na Metodickém portálu RVP.CZ, které ustaly za předchozích ministrů Kateřiny Valachové a Stanislava Štecha. Tyto diskuze by měly být transparentně vyhodnocovány.
Pan ministr vzal pozici Pedagogické komory na vědomí.
Radek Sárközi uvedl, že tým NÚV, který se zabývá revizí rámcových vzdělávacích programů, nemá jasné zadání od MŠMT, co je cílem revizí RVP. Řadoví učitelé netuší, na čem se pracuje. Revize nezohledňuje výsledky ankety, která proběhla loni v době letních prázdnin. Radek Sárközi navrhl ke zvážení, zda není zbytečné, aby školy sepisovaly vlastní školní vzdělávací programy. Stačí, když se učitelé budou ve své výuce řídit rámcovým vzdělávacím programem. Neustálé přepisování a doplňování školních vzdělávacích programů jen plýtvá časem učitelů. Toto i další administrativa jim krade čas, který by mohli věnovat přípravě na kvalitní výuku. Je efektivnější zaměstnat ve škole novou administrativní sílu, která bude vyřizovat šablony a další byrokracii. Např. mateřské školy na sekretářku obvykle nedosáhnou. Učitelé mají učit a ředitelé řídit školu, nikoliv se utápět pod horou papírů.
Pan ministr sdělil zástupcům Pedagogické komory svoji pozici k revizi RVP. Revize RVP by měla vést k redukci celkového objemu učiva.
Janek Wagner doporučil, aby vznikly pracovní skupiny k jednotlivým problémům školství, kterých se budou účastnit zástupci organizací, jež se věcně zabývají daným problémem a kterých se dané téma týká. Pedagogická komora nabízí rychlá šetření k vybraným problémům formou anket a dotazníků mezi svými členy i učiteli na školách, kde má své koordinátory – těch je z doby petice proti kariérnímu řádu více než 1 000. Spolek Pedagogická komora nabízí, že vyšle své zástupce do současných i nových pracovních skupin pracujících na MŠMT a jím přímo řízených organizacích. Například k revizi RVP, využití evropských fondů, revizi inkluze apod.
Pan ministr tuto nabídku přivítal a uložil panu náměstkovi Václavu Píclovi, aby Pedagogickou komoru zval na pracovní jednání s odbornými asociacemi k reformě financování.
Další okruh diskutovaných otázek se týkal problémů, jejichž řešení si vyžádá delší dobu několika měsíců. Radek Sárközi tlumočil panu ministrovi Robertu Plagovi obavy z důsledků zavedení nového financování škol podle PHmax, které dosud není zcela připraveno a např. pro konzervatoře není vhodně nastaveno. Ředitelé by ocenili pomůcku, která by jim umožnila snadno si spočítat PHmax své školy po zadání rozhodných údajů do on-line kalkulátoru, aby se nemuseli pracovníků MŠMT individuálně dotazovat e-mailem. Stejně tak by se měli dozvědět, kolik finančních prostředků jejich škola obdrží od roku 2019. Bez těchto informací nemohou vyhodnotit, zda je pro ně nové financování výhodné a jaké dopady bude mít avizované přechodné období do roku 2020. Je však nutné si uvědomit, že pokud do nového systému nepřibudou finanční prostředky, půjde jen o jinak rozkrájený koláč, kdy se někdo nají více na úkor ostatních. Anketa mezi členy spolku Pedagogická komora k tomuto tématu dopadla takto: pouze 11 % respondentů vybralo možnost, že schválená reforma financování škol založená na PHmax a platná od roku 2019 je lepší než současný systém.
Pan ministr vzal pozici Pedagogické komory na vědomí. Zároveň zdůraznil, že klíčové pro spuštění reformy je úspěšné vyjednání rozpočtu pro regionální školství pro rok 2019.
Ředitelka mateřské školy Marie Rumpíková kritizovala garanci míst pro všechny dvouleté děti od roku 2020. Mateřské školy sice v současnosti přijímají dobrovolně děti mladší tří let, ale jedná se většinou o děti, které tří let dosáhnou do konce kalendářního roku a jsou zralé a samostatné, takže mohou fungovat v kolektivu starších dětí. Pokud ale budou muset být přijaty i děti nezralé a nesamostatné, omezí to starší děti vzdělávané ve stejné třídě. V mateřských školách je až 28 dětí ve třídě na jednu učitelku (překrývání dvou učitelek na 2,5 hodiny denně není vždy finančně zajištěno). Přitom by bylo vhodné, aby dva dospělí byli s dětmi většinu času, obzvláště v takto početných třídách s dětmi různého věku. Například dětské skupiny podporované ministerstvem práce a sociálních věcí musejí zajistit dvě dospělé osoby už od 7 dětí, což jsou s mateřskými školami nesrovnatelné podmínky (v nich je minimální počet dětí na třídu s jednou učitelkou stanoven vyhláškou na 18 dětí ve vícetřídní škole). Náklady na zřízení garantovaných míst pro dvouleté děti jsou v řádu desítek miliard. Hrozí, že tento nárok využijí všichni rodiče – už proto, že zapsané dítě mohou kdykoliv náhodně umístit i na krátkou dobu do mateřské školy, zatímco nezapsané nikoliv. Mateřské školy jsou vzdělávací zařízení tradičně zaměřené na děti od tří let. Hlídání dětí mladších by mělo zajišťovat ministerstvo práce a sociálních věcí podporou dětských skupin a mikrojeslí. V těch je v současné době umístěno více než 7 000 dětí v malých kolektivech. Zavedení garance pro dvouleté děti v mateřských školách bylo přijato jako poslanecký pozměňovací návrh, chybí k němu tudíž analýza RIA, která se u novel zákonů vzešlých z ministerstev zpracovává vždy. Pedagogická komora oficiálně podpořila e-petici Dvouleté děti do školky nepatří. Anketa mezi členy spolku Pedagogická komora k tomuto tématu dopadla takto: pouhá 2 % respondentů vybrala možnost, že dvouleté děti do mateřské školy musejí být přijaty, pokud o to rodiče požádají a MŠ má volné místo.
Pan ministr vzal pozici Pedagogické komory na vědomí. Ministerstvo je připraveno debatovat o věcných a finančních aspektech souvisejících se zavedením nároku na umístění v mateřské škole pro dvouleté od roku 2020.
Radek Sárközi upozornil na studii Kudy vede cesta (http://www.kudyvedecesta.cz/node/3), která varovala před zavedením povinného předškolního vzdělávání pro všechny děti od 5 let. Minulé vedení MŠMT doporučení z této studie ignorovalo a prosadilo novelu školského zákona, která se v praxi ukázala jako zbytečná. V některých případech i škodlivá – například rodičům dětí ze znevýhodněných rodin hrozí pokuty a jejich exekuční vymáhání nebo exekuce za neplacení stravného. Propadnutím na prvním stupni ZŠ je ohroženo pouze 0,5 % žáků. Zavádět kvůli nim plošnou povinnost je neefektivní – je nutné se cíleně zaměřit na sociální práci s nízkopříjmovými rodinami. Pedagogická komora oficiálně podpořila novelu školského zákona k předškolnímu vzdělávání, kterou předložil předseda školského výboru Poslanecké sněmovny Václav Klaus se skupinou poslanců, a to v obou dvou navrhovaných změnách. Radek Sárközi předal panu ministrovi Robertu Plagovi pozměňovací návrhy ze Sekce mateřských škol Pedagogické komory k této novele, jejichž cílem je ještě důsledněji vrátit text školského zákona do původní podoby před posledními změnami.
Pan ministr vzal pozici Pedagogické komory na vědomí. Dále uvedl, že zrušení povinného předškolního vzdělání vnímá jak předčasné, neboť bylo zavedeno minulý rok a je ještě brzo pro vyhodnocení dopadů tohoto opatření.
Marie Rumpíková poskytla panu ministrovi text neformálního uskupení ředitelek mateřských škol „Vyjádření ředitelek a ředitelů mateřských škol k problematice umisťování dvouletých dětí do MŠ“ s 80 podpisy a výsledky ankety o největších problémech mateřských škol. Tato část české vzdělávací soustavy je hluboce podfinancována (průměrné výdaje na předškolní vzdělávání v EU činí 0,8 % HDP, zatímco v ČR jsou pouze 0,5 % HDP) a je na okraji zájmu politiků. Dlouhodobé podfinancování českého školství je hlavní příčinou většiny problémů. Od roku 2011 klesly výdaje na školství ze 4,3 % HDP na 3,7 % HDP v roce 2016. Pokud nemá české školství jen živořit, musí se co nejdříve výdaje na něj dostat na 5,1 % HDP, což je průměr EU.
Pan ministr vzal pozici Pedagogické komory na vědomí. Uvedl, že i jeho cílem je zvyšování objemu prostředků pro školství, které bude směřovat zejména na zvýšení platů učitelů a učitelek.
Radek Sárközi zdůraznil, že školám by velmi pomohlo snížení administrativy, kterou po nich chce MŠMT nebo která vyplývá z platné legislativy. Měl by vzniknout jednotný elektronický systém zadávání dat, odkud by si různé instituce zadané údaje samy generovaly. Svolání a řízení pracovní skupiny pro snižování administrativní zátěže škol by se rád ujal školský ombudsman Ladislav Hrzal, což vyplynulo z jeho setkání s Radkem Sárközim v loňském roce.
Značná administrativa je spjata s inkluzí. Pedagogická komora doporučuje vytvořit pracovní skupinu pro revizi inkluze. Tato revize by měla být především odborná – je třeba, aby děti se speciálními vzdělávacími potřebami vyučoval speciální pedagog (nikoliv, aby vše zůstalo na učiteli s asistentem, z nichž ani jeden speciální pedagogiku nevystudoval). Takto neodborně inkluze ve vyspělých evropských zemích neprobíhá. Pedagogická komora doporučuje návrat k osvědčené Příloze RVP ZV-LMP, která žákům se speciálními vzdělávacími potřebami nabízela ucelený učební plán s posílením hodin např. v oblasti Člověk a svět práce (zde získané dovednosti tito žáci zcela jistě využijí v životě). U žáků individuálně integrovaných v běžných třídách toho lze dosáhnout jen stěží nebo vůbec. Preferována by proto měla být výuka žáků s různými speciálními vzdělávacími potřebami společně v jedné třídě s malým počtem žáků vedené speciálním pedagogem, jak je to obvyklé v zahraničí. Je to nejen prospěšnější pro žáky, ale i finančně méně náročné než současná podoba inkluze. Ta není ani tak společným vzděláváním jako spíše společnou školní docházkou. Anketa mezi členy spolku Pedagogická komora dopadla takto: pouhá 2 % respondentů uvedla, že současná podoba společného vzdělávání (inkluze) se osvědčila.
Pan ministr vzal pozici Pedagogické komory na vědomí. Plánovaná revize inkluze by měla mimo jiné vést ke snížení administrativní zátěže.
Na konci jednání zástupci Pedagogické komory ocenili vstřícnost ministra školství Roberta Plagy a poděkovali mu za velmi přínosnou diskuzi.
Radek Sárközi nejprve informoval přítomné o historii vzniku spolku Pedagogická komora a aktuálním počtu členů. Zdůraznil, že jde o spolek, který reprezentuje učitele, ředitele škol a další pedagogické pracovníky od mateřských až po vysoké školy různých zřizovatelů. Z více než 1 800 členů je 80 % učitelů a 16 % ředitelů škol. V rámci diskuze, která byla velmi věcná a protáhla se z plánovaných 45 minut na dvojnásobek, stihli přítomní prodiskutovat řadu akutních problémů českého školství.
Pan ministr přivítal zástupce Pedagogické komory a poděkoval za informace o důvodech vzniku a počtech členů Pedagogické komory.
Janek Wagner informoval o krocích, které lze udělat na MŠMT prakticky ze dne na den. Jedná se o větší transparentnost úřadu i jeho přímo řízených organizací při rozhodování a jeho otevření široké diskuzi s řadovými pedagogy. Pedagogická komora doporučuje, aby z jednání, diskuzí a kulatých stolů byly vždy pořizovány a zveřejňovány videozáznamy, audiozáznamy, doslovné přepisy a zápisy (jak to dělají například výbory Poslanecké sněmovny), nejen tiskové zprávy, jak tomu bylo doposud. Autoři materiálů z MŠMT a jím přímo řízených organizací by měli být pod texty podepsáni. Všechny dotazy adresované MŠMT a odpovědi na ně by bylo vhodné průběžně zveřejňovat na internetových stránkách ministerstva, což by zároveň ulehčilo úředníkům práci s opakovaným zodpovídáním stejných či podobných otázek. Připravované novely, vyhlášky, nařízení vlády, metodické pokyny, nařízení ministra a další dokumenty by měly být nejprve vystaveny na internetu s možností připomínkování on-line, jak tomu např. bylo v případě tvorby nového Občanského zákoníku. Měly by být obnoveny řízené diskuze k vybraným aktuálním problémům školství na Metodickém portálu RVP.CZ, které ustaly za předchozích ministrů Kateřiny Valachové a Stanislava Štecha. Tyto diskuze by měly být transparentně vyhodnocovány.
Pan ministr vzal pozici Pedagogické komory na vědomí.
Radek Sárközi uvedl, že tým NÚV, který se zabývá revizí rámcových vzdělávacích programů, nemá jasné zadání od MŠMT, co je cílem revizí RVP. Řadoví učitelé netuší, na čem se pracuje. Revize nezohledňuje výsledky ankety, která proběhla loni v době letních prázdnin. Radek Sárközi navrhl ke zvážení, zda není zbytečné, aby školy sepisovaly vlastní školní vzdělávací programy. Stačí, když se učitelé budou ve své výuce řídit rámcovým vzdělávacím programem. Neustálé přepisování a doplňování školních vzdělávacích programů jen plýtvá časem učitelů. Toto i další administrativa jim krade čas, který by mohli věnovat přípravě na kvalitní výuku. Je efektivnější zaměstnat ve škole novou administrativní sílu, která bude vyřizovat šablony a další byrokracii. Např. mateřské školy na sekretářku obvykle nedosáhnou. Učitelé mají učit a ředitelé řídit školu, nikoliv se utápět pod horou papírů.
Pan ministr sdělil zástupcům Pedagogické komory svoji pozici k revizi RVP. Revize RVP by měla vést k redukci celkového objemu učiva.
Janek Wagner doporučil, aby vznikly pracovní skupiny k jednotlivým problémům školství, kterých se budou účastnit zástupci organizací, jež se věcně zabývají daným problémem a kterých se dané téma týká. Pedagogická komora nabízí rychlá šetření k vybraným problémům formou anket a dotazníků mezi svými členy i učiteli na školách, kde má své koordinátory – těch je z doby petice proti kariérnímu řádu více než 1 000. Spolek Pedagogická komora nabízí, že vyšle své zástupce do současných i nových pracovních skupin pracujících na MŠMT a jím přímo řízených organizacích. Například k revizi RVP, využití evropských fondů, revizi inkluze apod.
Pan ministr tuto nabídku přivítal a uložil panu náměstkovi Václavu Píclovi, aby Pedagogickou komoru zval na pracovní jednání s odbornými asociacemi k reformě financování.
Další okruh diskutovaných otázek se týkal problémů, jejichž řešení si vyžádá delší dobu několika měsíců. Radek Sárközi tlumočil panu ministrovi Robertu Plagovi obavy z důsledků zavedení nového financování škol podle PHmax, které dosud není zcela připraveno a např. pro konzervatoře není vhodně nastaveno. Ředitelé by ocenili pomůcku, která by jim umožnila snadno si spočítat PHmax své školy po zadání rozhodných údajů do on-line kalkulátoru, aby se nemuseli pracovníků MŠMT individuálně dotazovat e-mailem. Stejně tak by se měli dozvědět, kolik finančních prostředků jejich škola obdrží od roku 2019. Bez těchto informací nemohou vyhodnotit, zda je pro ně nové financování výhodné a jaké dopady bude mít avizované přechodné období do roku 2020. Je však nutné si uvědomit, že pokud do nového systému nepřibudou finanční prostředky, půjde jen o jinak rozkrájený koláč, kdy se někdo nají více na úkor ostatních. Anketa mezi členy spolku Pedagogická komora k tomuto tématu dopadla takto: pouze 11 % respondentů vybralo možnost, že schválená reforma financování škol založená na PHmax a platná od roku 2019 je lepší než současný systém.
Pan ministr vzal pozici Pedagogické komory na vědomí. Zároveň zdůraznil, že klíčové pro spuštění reformy je úspěšné vyjednání rozpočtu pro regionální školství pro rok 2019.
Ředitelka mateřské školy Marie Rumpíková kritizovala garanci míst pro všechny dvouleté děti od roku 2020. Mateřské školy sice v současnosti přijímají dobrovolně děti mladší tří let, ale jedná se většinou o děti, které tří let dosáhnou do konce kalendářního roku a jsou zralé a samostatné, takže mohou fungovat v kolektivu starších dětí. Pokud ale budou muset být přijaty i děti nezralé a nesamostatné, omezí to starší děti vzdělávané ve stejné třídě. V mateřských školách je až 28 dětí ve třídě na jednu učitelku (překrývání dvou učitelek na 2,5 hodiny denně není vždy finančně zajištěno). Přitom by bylo vhodné, aby dva dospělí byli s dětmi většinu času, obzvláště v takto početných třídách s dětmi různého věku. Například dětské skupiny podporované ministerstvem práce a sociálních věcí musejí zajistit dvě dospělé osoby už od 7 dětí, což jsou s mateřskými školami nesrovnatelné podmínky (v nich je minimální počet dětí na třídu s jednou učitelkou stanoven vyhláškou na 18 dětí ve vícetřídní škole). Náklady na zřízení garantovaných míst pro dvouleté děti jsou v řádu desítek miliard. Hrozí, že tento nárok využijí všichni rodiče – už proto, že zapsané dítě mohou kdykoliv náhodně umístit i na krátkou dobu do mateřské školy, zatímco nezapsané nikoliv. Mateřské školy jsou vzdělávací zařízení tradičně zaměřené na děti od tří let. Hlídání dětí mladších by mělo zajišťovat ministerstvo práce a sociálních věcí podporou dětských skupin a mikrojeslí. V těch je v současné době umístěno více než 7 000 dětí v malých kolektivech. Zavedení garance pro dvouleté děti v mateřských školách bylo přijato jako poslanecký pozměňovací návrh, chybí k němu tudíž analýza RIA, která se u novel zákonů vzešlých z ministerstev zpracovává vždy. Pedagogická komora oficiálně podpořila e-petici Dvouleté děti do školky nepatří. Anketa mezi členy spolku Pedagogická komora k tomuto tématu dopadla takto: pouhá 2 % respondentů vybrala možnost, že dvouleté děti do mateřské školy musejí být přijaty, pokud o to rodiče požádají a MŠ má volné místo.
Pan ministr vzal pozici Pedagogické komory na vědomí. Ministerstvo je připraveno debatovat o věcných a finančních aspektech souvisejících se zavedením nároku na umístění v mateřské škole pro dvouleté od roku 2020.
Radek Sárközi upozornil na studii Kudy vede cesta (http://www.kudyvedecesta.cz/node/3), která varovala před zavedením povinného předškolního vzdělávání pro všechny děti od 5 let. Minulé vedení MŠMT doporučení z této studie ignorovalo a prosadilo novelu školského zákona, která se v praxi ukázala jako zbytečná. V některých případech i škodlivá – například rodičům dětí ze znevýhodněných rodin hrozí pokuty a jejich exekuční vymáhání nebo exekuce za neplacení stravného. Propadnutím na prvním stupni ZŠ je ohroženo pouze 0,5 % žáků. Zavádět kvůli nim plošnou povinnost je neefektivní – je nutné se cíleně zaměřit na sociální práci s nízkopříjmovými rodinami. Pedagogická komora oficiálně podpořila novelu školského zákona k předškolnímu vzdělávání, kterou předložil předseda školského výboru Poslanecké sněmovny Václav Klaus se skupinou poslanců, a to v obou dvou navrhovaných změnách. Radek Sárközi předal panu ministrovi Robertu Plagovi pozměňovací návrhy ze Sekce mateřských škol Pedagogické komory k této novele, jejichž cílem je ještě důsledněji vrátit text školského zákona do původní podoby před posledními změnami.
Pan ministr vzal pozici Pedagogické komory na vědomí. Dále uvedl, že zrušení povinného předškolního vzdělání vnímá jak předčasné, neboť bylo zavedeno minulý rok a je ještě brzo pro vyhodnocení dopadů tohoto opatření.
Marie Rumpíková poskytla panu ministrovi text neformálního uskupení ředitelek mateřských škol „Vyjádření ředitelek a ředitelů mateřských škol k problematice umisťování dvouletých dětí do MŠ“ s 80 podpisy a výsledky ankety o největších problémech mateřských škol. Tato část české vzdělávací soustavy je hluboce podfinancována (průměrné výdaje na předškolní vzdělávání v EU činí 0,8 % HDP, zatímco v ČR jsou pouze 0,5 % HDP) a je na okraji zájmu politiků. Dlouhodobé podfinancování českého školství je hlavní příčinou většiny problémů. Od roku 2011 klesly výdaje na školství ze 4,3 % HDP na 3,7 % HDP v roce 2016. Pokud nemá české školství jen živořit, musí se co nejdříve výdaje na něj dostat na 5,1 % HDP, což je průměr EU.
Pan ministr vzal pozici Pedagogické komory na vědomí. Uvedl, že i jeho cílem je zvyšování objemu prostředků pro školství, které bude směřovat zejména na zvýšení platů učitelů a učitelek.
Radek Sárközi zdůraznil, že školám by velmi pomohlo snížení administrativy, kterou po nich chce MŠMT nebo která vyplývá z platné legislativy. Měl by vzniknout jednotný elektronický systém zadávání dat, odkud by si různé instituce zadané údaje samy generovaly. Svolání a řízení pracovní skupiny pro snižování administrativní zátěže škol by se rád ujal školský ombudsman Ladislav Hrzal, což vyplynulo z jeho setkání s Radkem Sárközim v loňském roce.
Značná administrativa je spjata s inkluzí. Pedagogická komora doporučuje vytvořit pracovní skupinu pro revizi inkluze. Tato revize by měla být především odborná – je třeba, aby děti se speciálními vzdělávacími potřebami vyučoval speciální pedagog (nikoliv, aby vše zůstalo na učiteli s asistentem, z nichž ani jeden speciální pedagogiku nevystudoval). Takto neodborně inkluze ve vyspělých evropských zemích neprobíhá. Pedagogická komora doporučuje návrat k osvědčené Příloze RVP ZV-LMP, která žákům se speciálními vzdělávacími potřebami nabízela ucelený učební plán s posílením hodin např. v oblasti Člověk a svět práce (zde získané dovednosti tito žáci zcela jistě využijí v životě). U žáků individuálně integrovaných v běžných třídách toho lze dosáhnout jen stěží nebo vůbec. Preferována by proto měla být výuka žáků s různými speciálními vzdělávacími potřebami společně v jedné třídě s malým počtem žáků vedené speciálním pedagogem, jak je to obvyklé v zahraničí. Je to nejen prospěšnější pro žáky, ale i finančně méně náročné než současná podoba inkluze. Ta není ani tak společným vzděláváním jako spíše společnou školní docházkou. Anketa mezi členy spolku Pedagogická komora dopadla takto: pouhá 2 % respondentů uvedla, že současná podoba společného vzdělávání (inkluze) se osvědčila.
Pan ministr vzal pozici Pedagogické komory na vědomí. Plánovaná revize inkluze by měla mimo jiné vést ke snížení administrativní zátěže.
Na konci jednání zástupci Pedagogické komory ocenili vstřícnost ministra školství Roberta Plagy a poděkovali mu za velmi přínosnou diskuzi.
úterý 13. února 2018
Plaga podpoří návrh proti povinnosti školek pro dvouleté
Ministr školství v demisi Robert Plaga (ANO) podpoří návrh poslanců ODS na zrušení povinnosti školek přijímat dvouleté děti, která by podle platné normy měla nastat od roku 2020. Řekl to dnes novinářům po jednání se zástupci spolku Pedagogická komora. (celá zpráva ČTK)
Radek Sárközi (prezident spolku Pedagogická komora), Marie Rumpíková (zástupkyně sekce mateřských škol) a Janek Wagner (víceprezident) před otevřenými dveřmi do jednacího sálu na MŠMT.
pondělí 22. ledna 2018
Radek Sárközi představil spolek Pedagogická komora na jednání školské komise Svazu měst a obcí
Ve čtvrtek 11. 1. 2018 vystoupil prezident spolku Pedagogická komora Radek Sárközi na jednání školské komise Svazu měst a obcí České republiky, kde představil spolek Pedagogická komora a jeho cíle.
Pedagogická komora, z.s.
www.pedagogicka-komora.cz
Pedagogická komora, z.s.
www.pedagogicka-komora.cz
Zástupci Pedagogické komory jednali s Milošem Rathouským
Ve čtvrtek 7. prosince 2017 se zástupci spolku Pedagogická komora Radek Sárközi a Janek Wagner setkali s Milošem Rathouským ze Svazu průmyslu a dopravy ČR.
Radek Sárközi úvodem představil spolek Pedagogická komora a jeho cíle. Pan Miloš Rathouský, který se v SP ČR zabývá školstvím, ocenil aktivitu zakladatelů Pedagogické komory ohledně kariérního řádu pro učitele a jejich úspěšnou petiční akci.
Hlavním tématem jednání byly možnosti připomínkování legislativy a fungování tripartity, jíž se zástupci Svazu průmyslu a dopravy ČR účastní na straně zaměstnavatelů. Pedagogická komora, z.s., sice sdružuje především učitele, ale z 15 % jsou ve spolku zastoupeni ředitelé škol, kteří můžou nabídnout pohled na školství nejen z hlediska profesního, ale rovněž zaměstnavatelského. V tomto bodě mohou obě organizace spolupracovat.
Dalšími diskutovanými tématy bylo nové financování škol, společné vzdělávání (revize inkluze), snižování administrativní zátěže škol nebo revize rámcových vzdělávacích programů. Zástupci obou organizací nalezli mnoho shod a dohodli se na vzájemném informování o své činnosti.
Pedagogická komora, z.s.
www.pedagogicka-komora.cz
Radek Sárközi úvodem představil spolek Pedagogická komora a jeho cíle. Pan Miloš Rathouský, který se v SP ČR zabývá školstvím, ocenil aktivitu zakladatelů Pedagogické komory ohledně kariérního řádu pro učitele a jejich úspěšnou petiční akci.
Hlavním tématem jednání byly možnosti připomínkování legislativy a fungování tripartity, jíž se zástupci Svazu průmyslu a dopravy ČR účastní na straně zaměstnavatelů. Pedagogická komora, z.s., sice sdružuje především učitele, ale z 15 % jsou ve spolku zastoupeni ředitelé škol, kteří můžou nabídnout pohled na školství nejen z hlediska profesního, ale rovněž zaměstnavatelského. V tomto bodě mohou obě organizace spolupracovat.
Dalšími diskutovanými tématy bylo nové financování škol, společné vzdělávání (revize inkluze), snižování administrativní zátěže škol nebo revize rámcových vzdělávacích programů. Zástupci obou organizací nalezli mnoho shod a dohodli se na vzájemném informování o své činnosti.
Pedagogická komora, z.s.
www.pedagogicka-komora.cz
čtvrtek 11. ledna 2018
Zástupce Pedagogické komory jednal s Martinem Odehnalem
V úterý 5. prosince 2017 se prezident spolku Pedagogická komora Radek Sárközi setkal s předsedou Asociace speciálních pedagogů ČR Martinem Odehnalem. Radek Sárközi představil nově vzniklý spolek a jeho cíle. Jedním z hlavních cílů Pedagogické komory je zahájit proces revize inkluze, jehož výsledkem by měly být změny v legislativě. Za tímto účelem založila Pedagogická komora samostatný pracovní tým. V rámci Pedagogické komory také funguje sekce Speciálních pedagogů.
Martin Odehnal sdělil za ASP ČR názory na probíhající změny v oblasti společného vzdělávání, upozornil na největší problémy a možnosti jejich řešení. Navrhuje uspořádat k tomuto tématu konferenci na půdě Poslanecké sněmovny, jíž by se zúčastnili zástupci všech organizací, které se inkluzí zabývají a kterých se týká.
Dalšími diskutovanými tématy byla přebujelá administrativa, která je spojena s podpůrnými opatřeními, a nárůst administrativní zátěže škol obecně. Na toto téma již Radek Sárközi jednal s ústředním školním inspektorem Tomášem Zatloukalem a školským ombudsmanem Ladislavem Hrzalem, který by si ho rád vzal za své jakožto organizátor setkání zástupců všech institucí požadujících po školách administrativní úkony.
Z jednání vyplynulo, že existuje mnoho styčných bodů v práci i cílech těchto dvou největších organizací v českém školství, a proto by měly koordinovat svou činnost a vzájemně spolupracovat.
Pedagogická komora, z.s.
www.pedagogicka-komora.cz
Martin Odehnal sdělil za ASP ČR názory na probíhající změny v oblasti společného vzdělávání, upozornil na největší problémy a možnosti jejich řešení. Navrhuje uspořádat k tomuto tématu konferenci na půdě Poslanecké sněmovny, jíž by se zúčastnili zástupci všech organizací, které se inkluzí zabývají a kterých se týká.
Dalšími diskutovanými tématy byla přebujelá administrativa, která je spojena s podpůrnými opatřeními, a nárůst administrativní zátěže škol obecně. Na toto téma již Radek Sárközi jednal s ústředním školním inspektorem Tomášem Zatloukalem a školským ombudsmanem Ladislavem Hrzalem, který by si ho rád vzal za své jakožto organizátor setkání zástupců všech institucí požadujících po školách administrativní úkony.
Z jednání vyplynulo, že existuje mnoho styčných bodů v práci i cílech těchto dvou největších organizací v českém školství, a proto by měly koordinovat svou činnost a vzájemně spolupracovat.
Pedagogická komora, z.s.
www.pedagogicka-komora.cz
čtvrtek 21. prosince 2017
Zástupce Pedagogické komory jednal s Václavem Klausem
Ve čtvrtek 7. prosince 2017 se prezident spolku Pedagogická komora Radek Sárközi setkal na půdě školského výboru Poslanecké sněmovny s Václavem Klausem. Václav Klaus úvodem ocenil aktivitu zakladatelů Pedagogické komory ohledně nepřijetí kariérního řádu pro učitele a jejich úspěšnou petiční akci. Radek Sárközi pogratuloval Václavu Klausovi ke zvolení předsedou Výboru pro vědu, vzdělání, kulturu, mládež a tělovýchovu a představil mu spolek Pedagogická komora a jeho cíle.
Aktuálním cílem Pedagogické komory je zahájit proces revize inkluze, jehož výsledkem by měly být pozitivní změny v legislativě. Za tímto účelem založila Pedagogická komora samostatný pracovní tým. Také Václav Klaus vidí v současném nastavení společného vzdělávání řadu problémů. Rozhodně ale není pro úplné zrušení inkluze, jak často tvrdí jeho kritici. Je třeba nastavit efektivnější a administrativně méně náročný systém, který pomůže žákům se speciálními vzdělávacími potřebami. Jeho základem je kvalifikovaná péče speciálních pedagogů o žáky, kteří to potřebují, i dostatek finančních prostředků.
Dalším diskutovaným tématem byla přebujelá administrativa, která v posledních letech zavalila ředitele i učitele. Radek Sárközi informoval Václava Klause, že v rámci Pedagogické komory vznikl pracovní tým pro snižování administrativní zátěže škol a že už na toto téma jednal s ústředním školním inspektorem Tomášem Zatloukalem a školským ombudsmanem Ladislavem Hrzalem, který by si ho rád vzal za své jakožto organizátor setkání zástupců všech institucí požadujících po školách administrativní úkony. Václav Klaus doporučuje v legislativě taxativně vymezit, co které instituce mohou po školách požadovat, aby školy mohly administrativní úkony nad rámec tohoto vymezení odmítat.
Setkání všech zainteresovaných stran k tématu administrativa, inkluze nebo změn ve financování škol by se mohlo konat i na půdě školského výboru Poslanecké sněmovny, navrhl Radek Sárközi.
Pedagogická komora nabízí, že bude úzce spolupracovat s Výborem pro vědu, vzdělání, kulturu, mládež a tělovýchovu, aby vznikající zákony a jejich novely byly kvalitně zpracované a dostatečně prodiskutované s řadovými učiteli a řediteli, což doposud chybělo.
Pedagogická komora, z.s.
www.pedagogicka-komora.cz
Aktuálním cílem Pedagogické komory je zahájit proces revize inkluze, jehož výsledkem by měly být pozitivní změny v legislativě. Za tímto účelem založila Pedagogická komora samostatný pracovní tým. Také Václav Klaus vidí v současném nastavení společného vzdělávání řadu problémů. Rozhodně ale není pro úplné zrušení inkluze, jak často tvrdí jeho kritici. Je třeba nastavit efektivnější a administrativně méně náročný systém, který pomůže žákům se speciálními vzdělávacími potřebami. Jeho základem je kvalifikovaná péče speciálních pedagogů o žáky, kteří to potřebují, i dostatek finančních prostředků.
Dalším diskutovaným tématem byla přebujelá administrativa, která v posledních letech zavalila ředitele i učitele. Radek Sárközi informoval Václava Klause, že v rámci Pedagogické komory vznikl pracovní tým pro snižování administrativní zátěže škol a že už na toto téma jednal s ústředním školním inspektorem Tomášem Zatloukalem a školským ombudsmanem Ladislavem Hrzalem, který by si ho rád vzal za své jakožto organizátor setkání zástupců všech institucí požadujících po školách administrativní úkony. Václav Klaus doporučuje v legislativě taxativně vymezit, co které instituce mohou po školách požadovat, aby školy mohly administrativní úkony nad rámec tohoto vymezení odmítat.
Setkání všech zainteresovaných stran k tématu administrativa, inkluze nebo změn ve financování škol by se mohlo konat i na půdě školského výboru Poslanecké sněmovny, navrhl Radek Sárközi.
Pedagogická komora nabízí, že bude úzce spolupracovat s Výborem pro vědu, vzdělání, kulturu, mládež a tělovýchovu, aby vznikající zákony a jejich novely byly kvalitně zpracované a dostatečně prodiskutované s řadovými učiteli a řediteli, což doposud chybělo.
Pedagogická komora, z.s.
www.pedagogicka-komora.cz
čtvrtek 7. prosince 2017
Zástupce Pedagogické komory jednal se školským ombudsmanem
V úterý 28. listopadu se setkali prezident spolku Pedagogická komora Radek Sárközi a školský ombudsman Ladislav Hrzal na ministerstvu školství ke společnému jednání. Radek Sárközi představil nově vzniklý spolek a jeho cíle. Jedním z hlavních cílů Pedagogické komory je postupné snižování administrativní zátěže škol.
Toto téma již Radek Sárközi projednával s ústředním školním inspektorem Tomášem Zatloukalem. Prezident Pedagogické komory vidí cestu ve vytvoření pracovní skupiny, kde by se sešli zástupci všech zainteresovaných stran a pokusili se domluvit na konkrétních krocích. Především jde o zástupce ministerstva školství, Asociace krajů ČR, Sdružení měst a obcí ČR a České školní inspekce. Tato myšlenka školského ombudsmana velmi zaujala. Rád by se v této věci aktivně angažoval a pokusí se v příštím kalendářním roce takové setkání zprostředkovat.
Ladislav Hrzal informoval o charakteru své práce. V uplynulém roce se zaměřil na problematiku šikany. Lidé se na něj obracejí především se stížnostmi nebo žádostmi o informace. Školský ombudsman vystupuje především jako mediátor, který se snaží urovnávat spory mezi rodiči a školou nebo mezi pedagogy uvnitř školy. Často kladené otázky by mohly být zveřejňovány na webu MŠMT. Již nyní mohou návštěvníci internetových stránek najít speciální formulář pro podávání stížností.
Radek Sárközi upozornil školského ombudsmana na jeden dlouhodobý problém, kdy ředitelky mateřských škol bývají zařazovány pouze do 10. platové třídy, zatímco ředitelé ZŠ i SŠ do 13. platové třídy a učitelé ZŠ i SŠ do 12. platové třídy. A dále na velký propad mezi 9. a 8. platovou třídou u učitelek mateřských škol nebo vychovatelek. Po 15% navýšení tarifních platů pedagogických pracovníků státních škol se značně rozevřely nůžky mezi učiteli církevních a některých soukromých škol, protože u nich se normativ na žáka navyšuje až s ročním zpožděním.
Toto téma již Radek Sárközi projednával s ústředním školním inspektorem Tomášem Zatloukalem. Prezident Pedagogické komory vidí cestu ve vytvoření pracovní skupiny, kde by se sešli zástupci všech zainteresovaných stran a pokusili se domluvit na konkrétních krocích. Především jde o zástupce ministerstva školství, Asociace krajů ČR, Sdružení měst a obcí ČR a České školní inspekce. Tato myšlenka školského ombudsmana velmi zaujala. Rád by se v této věci aktivně angažoval a pokusí se v příštím kalendářním roce takové setkání zprostředkovat.
Ladislav Hrzal informoval o charakteru své práce. V uplynulém roce se zaměřil na problematiku šikany. Lidé se na něj obracejí především se stížnostmi nebo žádostmi o informace. Školský ombudsman vystupuje především jako mediátor, který se snaží urovnávat spory mezi rodiči a školou nebo mezi pedagogy uvnitř školy. Často kladené otázky by mohly být zveřejňovány na webu MŠMT. Již nyní mohou návštěvníci internetových stránek najít speciální formulář pro podávání stížností.
Radek Sárközi upozornil školského ombudsmana na jeden dlouhodobý problém, kdy ředitelky mateřských škol bývají zařazovány pouze do 10. platové třídy, zatímco ředitelé ZŠ i SŠ do 13. platové třídy a učitelé ZŠ i SŠ do 12. platové třídy. A dále na velký propad mezi 9. a 8. platovou třídou u učitelek mateřských škol nebo vychovatelek. Po 15% navýšení tarifních platů pedagogických pracovníků státních škol se značně rozevřely nůžky mezi učiteli církevních a některých soukromých škol, protože u nich se normativ na žáka navyšuje až s ročním zpožděním.
pátek 7. dubna 2017
Názory politiků na iniciativu Pedagogická komora
Iniciátoři založení Pedagogické komory Radek Sárközi a Janek Wagner se v tomto týdnu sešli s politiky ODS, ČSSD a TOP09. Oslovili jsme všechny politické strany, abychom zmapovali jejich názory na vznik Pedagogické komory. Nejrychleji zareagovala Nina Nováková (TOP09), Petr Kořenek (ČSSD) a Alexandra Udženija s Václavem Klausem mladším (ODS). S nimi jsme se sešli, abychom jim představili naši iniciativu a mohli se jich osobně zeptat, jak by řešili největší problémy českého školství. Všechny schůzky probíhaly ve vstřícné atmosféře a nesly se ve věcném duchu. Představitelé ODS podporu Zákona o Pedagogické komoře kategoricky odmítli, zatímco poslanci za ČSSD a TOP09 vyjádřili podporu myšlence vzniku Pedagogické komory ze zákona, jak je tomu u dvanácti stávajících profesních komor.
První setkání proběhlo v úterý 4. dubna v Centru pro občanské svobody, kde nás přijal Václav Klaus mladší a 1. místopředsedkyně ODS Alexandra Udženija. V přibližně hodinové diskusi jsme se zaměřili především na pojmenování a vymezení negativních faktorů působících na vzdělávací systém: nekoncepčnost, podfinancování, byrokratizace, inkluze, role RVP a jeho změn, role ředitelů atd. Václav Klaus hájil liberální postoje. Například zásadně odmítl vznik Pedagogické komory ze zákona (ať už s povinným nebo nepovinným členstvím). Alexandra Udženija poukázala na různé přístupy zřizovatelů vůči školství v MČ Prahy. My jsme zdůrazňovali potřebu vzniku reprezentativní organizace pedagogické obce, jejíž představitelé by jednali s MŠMT i zřizovateli škol.
Ve čtvrtek 6. dubna jsme se sešli v prostorách poslanecké sněmovny s poslancem za ČSSD Petrem Kořenkem, členem Výboru pro vědu, vzdělání, kulturu, mládež a tělovýchovu. Rovněž s ním jsme strávili jednu hodinu diskuzemi na téma školství. Vyměnili jsme si názory na postup příprav Pedagogické komory. Petr Kořenek podpořil vznik Zákona o Pedagogické komoře, a to s povinným členstvím (v nepovinném členství nevidí smysl, protože by pak komora nemohla plnit své funkce). Zatímco my jsme zdůrazňovali nutnost, aby komora vznikala postupně zdola jako iniciativa řadových pedagogů, Petr Kořenek preferoval vznik shora – zákonem, který by neformální iniciativa připravila společně s ministerstvem školství. Obává se toho, že by se spolek Pedagogická komora mohl stát nátlakovou lobby nebo druhými školskými odbory. Její poslání vidí v důrazu na kvalitu a profesionalitu učitelské práce. Domnívá se, že bychom neměli zakládat spolek Pedagogická komora, ale přímo usilovat o přijetí speciálního zákona. To však může trvat roky… Petr Kořenek navrhl, že zorganizuje besedu v prostorách sněmovny k problematice Pedagogické komory, kde by se v rámci podvýboru pro vzdělávání sešli v květnu poslanci školského výboru a odborníci na školství, což jsme velmi ocenili. Části setkání se účastnil i Antonín Seidel z kanceláře ministryně školství (oddělení parlamentní a vládní agendy). Přislíbil nám, že se pokusí zajistit schůzku s paní ministryní Valachovou k tématu Pedagogická komora.
Vzápětí jsme se sešli s poslankyní TOP09 Ninou Novákovou, členkou Výboru pro vědu, vzdělání, kulturu, mládež a tělovýchovu. Během srdečné dvouhodinové diskuse jsme probrali kromě tématu Pedagogické komory řadu problémů českého školství. Poslankyni Novákové se myšlenka uspořádání besedy k tématu Pedagogická komora ve sněmovně velmi líbila. Vyjádřila podporu vzniku Pedagogické komory ze zákona i založení spolku Pedagogická komora, který bude pečovat o zvýšení prestiže učitelského povolání. Kladně se vyjádřila i k našemu návrhu sejít se s vedením TOP09 a jejími školskými experty.
S dalšími politiky se sejdeme v průběhu dubna. Už nás oslovili Zelení s nabídkou k setkání. Také se připravujeme na veřejné slyšení v Senátu.
Radek Sárközi a Janek Wagner
První setkání proběhlo v úterý 4. dubna v Centru pro občanské svobody, kde nás přijal Václav Klaus mladší a 1. místopředsedkyně ODS Alexandra Udženija. V přibližně hodinové diskusi jsme se zaměřili především na pojmenování a vymezení negativních faktorů působících na vzdělávací systém: nekoncepčnost, podfinancování, byrokratizace, inkluze, role RVP a jeho změn, role ředitelů atd. Václav Klaus hájil liberální postoje. Například zásadně odmítl vznik Pedagogické komory ze zákona (ať už s povinným nebo nepovinným členstvím). Alexandra Udženija poukázala na různé přístupy zřizovatelů vůči školství v MČ Prahy. My jsme zdůrazňovali potřebu vzniku reprezentativní organizace pedagogické obce, jejíž představitelé by jednali s MŠMT i zřizovateli škol.
Ve čtvrtek 6. dubna jsme se sešli v prostorách poslanecké sněmovny s poslancem za ČSSD Petrem Kořenkem, členem Výboru pro vědu, vzdělání, kulturu, mládež a tělovýchovu. Rovněž s ním jsme strávili jednu hodinu diskuzemi na téma školství. Vyměnili jsme si názory na postup příprav Pedagogické komory. Petr Kořenek podpořil vznik Zákona o Pedagogické komoře, a to s povinným členstvím (v nepovinném členství nevidí smysl, protože by pak komora nemohla plnit své funkce). Zatímco my jsme zdůrazňovali nutnost, aby komora vznikala postupně zdola jako iniciativa řadových pedagogů, Petr Kořenek preferoval vznik shora – zákonem, který by neformální iniciativa připravila společně s ministerstvem školství. Obává se toho, že by se spolek Pedagogická komora mohl stát nátlakovou lobby nebo druhými školskými odbory. Její poslání vidí v důrazu na kvalitu a profesionalitu učitelské práce. Domnívá se, že bychom neměli zakládat spolek Pedagogická komora, ale přímo usilovat o přijetí speciálního zákona. To však může trvat roky… Petr Kořenek navrhl, že zorganizuje besedu v prostorách sněmovny k problematice Pedagogické komory, kde by se v rámci podvýboru pro vzdělávání sešli v květnu poslanci školského výboru a odborníci na školství, což jsme velmi ocenili. Části setkání se účastnil i Antonín Seidel z kanceláře ministryně školství (oddělení parlamentní a vládní agendy). Přislíbil nám, že se pokusí zajistit schůzku s paní ministryní Valachovou k tématu Pedagogická komora.
Vzápětí jsme se sešli s poslankyní TOP09 Ninou Novákovou, členkou Výboru pro vědu, vzdělání, kulturu, mládež a tělovýchovu. Během srdečné dvouhodinové diskuse jsme probrali kromě tématu Pedagogické komory řadu problémů českého školství. Poslankyni Novákové se myšlenka uspořádání besedy k tématu Pedagogická komora ve sněmovně velmi líbila. Vyjádřila podporu vzniku Pedagogické komory ze zákona i založení spolku Pedagogická komora, který bude pečovat o zvýšení prestiže učitelského povolání. Kladně se vyjádřila i k našemu návrhu sejít se s vedením TOP09 a jejími školskými experty.
S dalšími politiky se sejdeme v průběhu dubna. Už nás oslovili Zelení s nabídkou k setkání. Také se připravujeme na veřejné slyšení v Senátu.
Radek Sárközi a Janek Wagner
pondělí 13. března 2017
Setkání zástupců organizací sdružujících učitele ke vzniku Pedagogické komory
V sobotu 11. 3. 2017 proběhlo v Praze první setkáním zástupců organizací, které mají zkušenosti s organizováním většího počtu vlastních členů z řad učitelů. Setkání se zúčastnili členové těchto organizací: Učitelské profesní sdružení, Jednota školských informatiků, Společnost učitelů ČJL, ALFA - Asociace učitelů klasických jazyků, Společnost středoškolských pedagogů, Asociace školských odborů - Učitelský odborový klub. Účastníci se shodli na doporučení založit Pedagogickou komoru jako zapsaný spolek podle Občanského zákoníku. Založení spolku považují za vhodný první oficiální krok k prosazení Zákona o Pedagogické komoře. Podrobné informace o setkání budou zveřejněny na webu po schválení zápisu z jednání všemi účastníky a jejich organizacemi.
Zápis: Setkání zástupců organizací sdružujících učitele ke vzniku Pedagogické komory (11.3.2017)
Přihlásit se k odběru:
Příspěvky (Atom)
