pondělí 30. září 2019

Otevřený dopis ředitelek MŠ k situaci v předškolním vzdělávání

Ing. Andrej Babiš
(předseda vlády České republiky)
premier@vlada.cz

Úřad vlády České republiky
nábřeží Edvarda Beneše 4
Praha 1 - Malá Strana
PSČ 118 01
posta@vlada.cz

Otevřený dopis ředitelek mateřských škol k situaci v předškolním vzdělávání

Vážený pane premiére,

jsme ředitelky mateřských škol. Řídíme školy tak, aby v nich vše dobře fungovalo a aby byly spokojené děti i jejich rodiče. Máme svou práci rády a snažíme se zvládnout všechny povinnosti a nároky, které jsou na nás kladeny. Přesto se skoro denně musíme potýkat s problémy, jejichž příčinou je špatné systémové nastavení ze strany státu. Očekávaly jsme, že vláda tyto závažné problémy začne řešit, ale ke zlepšení situace v oblasti předškolního vzdělávání bohužel nedochází. Proto jsme se rozhodly zaslat Vám tento otevřený dopis, jehož prostřednictvím chceme upozornit na největší problémy mateřských škol. Předškolní vzdělávání je bohužel na okraji zájmu politiků, i když je předškolní věk podle výzkumů klíčovým obdobím pro kvalitu dalšího života člověka. Myslíme si, že by se postavení mateřských škol a jejich pracovníků mělo výrazně zlepšit. Toto pojmenování hlavních problémů považujeme za první impuls. Následovat ovšem musí konkrétní kroky vlády, které podmínky v mateřských školách posunou pozitivním směrem.

Úvodem bychom chtěly poděkovat všem politikům, kteří se podíleli na schválení novely školského zákona ohledně zrušení garance míst pro všechny dvouleté děti v mateřských školách. Tato změna umožnila zachování existence mikrojeslí a dětských skupin, které již navštěvuje více než 14 000 dětí, i jejich další rozvoj. Zároveň je ale nutné nastavit adekvátní podmínky pro dvouleté děti v mateřských školách, které navštěvuje 45 000 dětí do tří let. V dětských skupinách, které jsou financovány ministerstvem práce a sociálních věcí prostřednictvím evropských fondů, je nejvýše 12 dětí na jednu chůvu a maximální počet činí 24 dětí (mohou o ně pečovat až 3 osoby). Oproti tomu v mateřských školách, které jsou financovány ministerstvem školství ze státního rozpočtu, je až 28 dětí ve třídě na jednu učitelku (dvě učitelky se překrývají pouze na 2,5 hodiny denně). MPSV navíc předložilo novelu příslušného zákona, podle níž může být v dětské skupině (jeslích) maximálně 8 dětí na jednu pečující osobu, což je výrazný rozdíl v neprospěch mateřských škol. Navrhujeme, aby vláda nastavila pro všechny děti v předškolních zařízeních stejné podmínky, ať navštěvují dětskou skupinu, nebo mateřskou školu, a to podle současných pravidel pro dětské skupiny (tedy minimálně 2 dospělé osoby od 12 dětí ve třídě, a to po celou provozní dobu organizace).

Česká republika se může inspirovat na Slovensku, kde je zákonem stanoveno, že nejvyšší počet dětí ve třídě mateřské školy pro tří až čtyřleté děti činí 20. Tamější vyhláška dále určuje, že ve třídě může být maximálně 10 dětí do tří let.

Zrušením garance pro všechny dvouleté děti v mateřských školách stát ušetřil miliardy korun. Tyto prostředky by měly být investovány do předškolního vzdělání, které je u nás oproti ostatním státům Evropské unie nejvíce podfinancované ze všech stupňů vzdělávání. Bohužel se tak nestalo a na mateřských školách se stále šetří. Například platy učitelek mateřských škol jsou výrazně nižší, než je průměrná mzda v České republice (tarifní část platu začínající učitelky v mateřské škole činí v 8. platové třídě pouhých 21 840 Kč hrubého měsíčně).

Dalším závažným problémem je nedocenění náročné práce ředitelek samostatných mateřských škol, kterých je více než 2 500. Zatímco ředitelé základních škol jsou obvykle zařazeni do 13. platové třídy, většina ředitelek MŠ pobírá pouze 10. platovou třídu. Na rozdíl od ředitelů ZŠ nemáme zpravidla k ruce administrativního pracovníka a kromě vedení školy musíme učit až 20 hodin týdně. Oproti řadovým učitelkám MŠ, jejichž přímá pedagogická činnost s dětmi ve třídách činí 31 hodin týdně, máme tudíž jen třetinu pracovní doby na všechny činnosti, které vyžaduje řízení mateřské školy. Důsledkem je, že se těmto činnostem musíme věnovat o víkendech nebo v době, kdy oficiálně čerpáme dovolenou. Z nedávného šetření vyplývá, že je řada pracovníků mateřských škol ohrožena syndromem vyhoření. Je to hlavně důsledkem soustavného pracovního přetížení.

Ministerstvo práce a sociálních věcí upozornilo, že již od roku 2010 umožňuje příslušné nařízení vlády zařazovat ředitelky samostatných mateřských škol do 12. platové třídy. Bohužel ministerstvo školství se nyní snaží tento nárok zpochybnit zavádějícím výkladem, který je v rozporu s textem nařízením vlády, a to přestože ministerstva nemají oprávnění závazně vykládat právní předpisy (mohou nanejvýš podávat nezávazná stanoviska k legislativě). MŠMT dokonce zpracovalo novelu nařízení vlády, podle níž by menší mateřské školy do tří tříd nemohly mít funkci zástupce ředitele se sníženou mírou přímé pedagogické činnosti na 25 hodin týdně. Tento návrh sice nakonec neprošel (díky intervenci Pedagogické komory, z. s.) a vláda schválila příslušnou novelu bez této změny, ale musíme konstatovat, že nás velmi rozčarovalo, když namísto snahy o zlepšení podmínek v mateřských školách vznikají podobné pokusy o jejich zhoršení. Jedná se opět o snahu ušetřit finance na nepravém místě, což by v důsledku vedlo ke snížení kvality předškolního vzdělávání. Ta je v České republice přes všechny problémy stále špičková. Ovšem jen díky obrovskému pracovnímu nasazení všech zaměstnanců mateřských škol.

V současné době mohou mateřské školy vybírat od zákonných zástupců úplatu za předškolní vzdělávání až do výše poloviny provozních nákladů. Od této úplaty jsou osvobozeny děti v povinném předškolním vzdělávání a rovněž děti ze sociálně slabých rodin. Bohužel stát mateřským školám nijak nekompenzuje tento výpadek příjmů. Proto bychom chtěly navrhnout, aby stát danou částku hradil za rodiče. Případně by mohl být zrušen současný složitý systém, kdy mateřská škola vybírá od zákonných zástupců dětí úplatu, kterou si zpětně může jeden z rodičů nechat odečíst z daní až do výše minimální mzdy (to ovšem rodiny s nižšími příjmy nemohou plně využít, čímž vlastně dochází k jejich diskriminaci). Kdyby vláda o danou částku navýšila finanční prostředky pro mateřské školy, nemuseli by rodiče přímo mateřské škole už nic platit. Tato systémová změna by nám ulehčila i v oblasti administrativy, která neustále narůstá.

Rovněž bychom chtěly požádat o snížení byrokratické zátěže, která je spojena s inkluzivním vzděláváním, povinným předškolním vzděláváním od 5 let, čerpáním evropských dotací nebo různými rozvojovými programy MŠMT. Chceme se věnovat především dětem, nikoliv papírům.

Vážený pane premiére, oslovujeme přímo Vás, neboť výše popsané problémy se netýkají pouze ministerstva školství, ale rovněž ministerstva práce a sociálních věcí nebo ministerstva financí. Měla by je řešit vláda jako celek. Velmi bychom ocenily, kdybyste si našel čas a osobně se s námi setkal, abychom mohli společně prodiskutovat možnosti, jak výše uvedené problémy vyřešit a v jakém časovém horizontu by bylo možné prosadit jednotlivé pozitivní změny v předškolním vzdělávání. Děláme to především pro děti.

V Praze dne 30. září 2019

dopis@skolsky-portal.cz

Signatářky a signatáři tohoto otevřeného dopisu (v abecedním pořadí):

neděle 29. září 2019

Školy by neměly přistoupit na sčítání romských žáků pro MŠMT

Ministerstvo školství chce od ředitelů škol, aby vykázali počet romských žáků k 30. září 2019. Vedení Pedagogické komory,z.s, nesouhlasí s metodikou MŠMT a doporučuje všem školám, aby uváděly vždy nulu.

„Jedná se o čistě formální úkon, protože ministerstvo na základě vykázaného počtu romských žáků škole žádnou cílenou podporu neposkytuje,“ upozorňuje prezident Pedagogické komory Radek Sárközi, „pouze tyto údaje přeposílá Výboru ministrů Rady Evropy, to je vše.“

Náměstek MŠMT Václav Pícl žádá prostřednictvím dopisu ředitele mateřských, základních a středních škol, aby „kvalifikovaně odhadli počet romských žáků“. Za tímto účelem zformulovali ministerští úředníci následující definici:

„...za Roma je označen takový jedinec, který se za něj sám považuje, aniž by se nutně k této příslušnosti za všech okolností hlásil, a/nebo je za něj považován významnou částí svého okolí na základě skutečných či domnělých (antropologických, kulturních nebo sociálních) indikátorů.

„Třídní učitelé nemají právo ptát se přímo dětí, zda se považují za Romy,“ říká speciální pedagožka Jana Karvaiová, „první polovina ministerské metodiky je tudíž nepoužitelná, myslím si, že je dokonce v rozporu s GDPR, protože by k tomu musel dát souhlas zákonný zástupce žáka.“ Druhá část definice romského žáka zase působí až rasisticky.


Ministerstvo školství reagovalo na prohraný soud ve známé kauze „D. H. a ostatní proti České republice“, která se týkala neoprávněného zařazení několika romských žáků (v době soudního řízení již dospělých osob) do zvláštní školy, čistě formálně. V roce 2016 byla nařízením ministryně školství Kateřiny Valachové zrušena příloha rámcového vzdělávacího programu pro základní vzdělávání, podle které byli vzděláváni žáci s lehkým mentálním postižením ve speciálních školách a třídách. Kvůli této změně přišli tito žáci o zvýšený počet hodin pracovního vyučování. Na druhém stupni ZŠ byl rámcový učební plán zredukován z 20 hodin na 3 hodiny, což je pouze jedna hodina týdně v průběhu tří let (namísto původních pěti hodin týdně po dobu čtyř let). Na prvním stupni ZŠ došlo u pracovního vyučování ke snížení z 15 hodin na pouhých 5 hodin. Všichni žáci bez rozdílu se nyní formálně učí podle jednotného RVP ZV, ale ve skutečnosti mají některé děti redukovány povinné očekávané výstupy, výjimečně je jim odpuštěn druhý cizí jazyk.

sobota 28. září 2019

Informace z MŠMT ke stížnosti na novelizaci inkluzivní vyhlášky

Pedagogická komora, z. s., zaslala na MŠMT žádost o informace podle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím. Dotazy se týkaly stížnosti na novelizaci vyhlášky č. 27/2016 Sb., o vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami a žáků nadaných, kterou některé české organizace zaslaly "do Bruselu", na což upozornil ministr školství Roberta Plagy v rozhovorech pro Učitelské noviny. Odpověď z MŠMT zveřejňujeme níže. Součástí odpovědi byla i příloha se stanoviskem ministra školství v češtině. Ostatní dokumenty jsou v anglickém jazyce (viz odkazy níže).

MŠMT: Žádost vyřizujeme poskytnutím požadovaných informací:

pátek 27. září 2019

AKTUÁLNÍ TÉMA: Evropské programy Erasmus+ a eTwinning

Vytvořili jsme rozcestník pro snadnější orientaci v evropských programech Erasmus+ a eTwinning. Dle aktuální verze Metodického výkladu k odměňování (MŠMT) mohou být učitelé zařazeni do 13. platové třídy, pokud ve škole organizují některý z těchto programů.


čtvrtek 26. září 2019

AKTUÁLNÍ TÉMA: Reforma financování regionálního školství (PHmax)

V tomto rozcestníku naleznete nejdůležitější informace k reformě financování regionálního školství (PHmax), která bude sice spuštěna až od 1. 1. 2020, ale vychází ze stavu k 30. 9. 2019, jak ho vykážou jednotlivé školy pro MŠMT.


středa 25. září 2019

AKTUÁLNÍ TÉMA: Vykazování počtu romských žáků ve školách

Ohledně vykazování počtu romských žáků (dětí) k 30. září (nejpozději do 10. října) v daném roce doporučuje vedení Pedagogické komory ředitelům škol vyplňovat vždy nulu. Především je třeba uvádět nulu v případě speciálních škol a speciálních tříd. Školy žádnou podporu od MŠMT na základě vykázaného počtu romských žáků nedostávají. Statistiky ministerstvo školství pouze přeposílá úředníkům evropských orgánů, nic víc...

Velmi sporná je i metodika MŠMT, v níž se po mateřských, základních a středních školách chce, aby v rámci výkazu R13-01 "kvalifikovaně odhadly" počet romských žáků (dětí) na základě této definice:

"Za romského žáka(kyni) považujeme člověka, který se za něj (za ni) sám považuje, aniž by se nutně k této příslušnosti za všech okolností (např. při sčítání lidu) hlásil(a), a/nebo je za takového (takovou) považován významnou částí svého okolí na základě skutečných či domnělých (antropologických, kulturních nebo sociálních) indikátorů."












Rozsudek Evropského soudu pro lidská práva ve věci D.H. a ostatní proti České republice
Instituce a organizace
PrintScreeny výkazu R13-01 pro MŠMT

pondělí 16. září 2019

AKTUÁLNÍ TÉMA: Vzory žádostí o vyšší platovou třídu pro pedagogy

V tomto rozcestníku Pedagogické komory naleznete odkazy na vzory žádostí o vyšší platovou třídu pro ředitele škol, učitele a další pedagogické pracovníky. V souvislosti s přechodem na financování založeném na PHmax bude pro školy i jejich zřizovatele výhodné, aby k 30. září 2019 byli všichni pedagogičtí zaměstnanci (s výjimkou asistentů pedagoga, kteří jsou financováni jiným způsobem) zařazeni v nejvyšší možné platové třídě. Díky tomu obdrží školy od ledna 2020 více peněz z MŠMT na platy. Pedagogická komora, z. s., podporuje přeřazení zaměstnanců škol do vyšších platových tříd. Pro zařazení pracovníka do platové třídy je rozhodující nejnáročnější práce, kterou vykonává nebo řídí (dle katalogu prací v příslušném nařízení vlády).


neděle 15. září 2019

Nepedagogičtí pracovníci škol a minimální mzda

Jan Mikáč zaslal Pedagogické komoře výpočty tarifů nepedagogických pracovníků škol. Vyplývá z nich, že v roce 2019 opět vzrostl počet položek, které jsou pod zaručenou (oranžové), nebo dokonce pod minimální (žluté) mzdou. Příčinou je, že minimální mzda roste rychleji než tarify... Částečně se tento problém týká i pedagogických pracovníků, kteří pracují jako asistenti (do 7. platové třídy). Více informací naleznete zde.



středa 11. září 2019

Projekt Postiženi inkluzí

Pedagogická komora, z. s, spolupracuje na projektu Postiženi inkluzí režiséra Marka Tichého. Jedná se o sérii videí a dalších materiálů, které představí realitu společného vzdělávání, jak v praxi probíhá...


pondělí 9. září 2019

Často kladené otázky k 12. platové třídě pro ředitelky samostatných MŠ

Jelikož Pedagogická komora, z. s.,  obdržela řadu dotazů k tématu zařazování ředitelek samostatných mateřských škol do 12. platové třídy, rozhodli jsme se odpovědi na nejčastější otázky publikovat. Podrobnější informace (včetně vzorové žádosti o vyšší platovou třídu nebo stanoviska MPSV) naleznete v samostatném příspěvku Vyšší platové třídy pro ředitele škol.

1) Co rozhoduje o zařazení pracovníka do platové třídy?

Zákoník práce určuje, že zaměstnavatel musí zařadit zaměstnance do platové třídy podle nejnáročnější práce, kterou pracovník vykonává nebo řídí:

Zákon č. 262/2006 Sb. (zákoník práce)
§ 123
(2) Zaměstnavatel zařadí zaměstnance do platové třídy podle druhu práce sjednaného v pracovní smlouvě a v jeho mezích na něm požadovaných nejnáročnějších prací.
(3) Zaměstnavatel zařadí vedoucího zaměstnance do platové třídy podle nejnáročnějších prací, jejichž výkon řídí nebo které sám vykonává.


2) Jak je definována 12. platová třída v případě ředitelek samostatných mateřských škol?

neděle 8. září 2019

13. platová třída pro učitele a ředitele škol

Na konci srpna 2019 zveřejnilo MŠMT aktualizovanou verzi Metodického výkladu k odměňování pedagogických pracovníků... V části ohledně 13. platové třídy pro učitele (včetně ředitelů škol) došlo k několika změnám oproti verzi z roku 2018. Byl doplněn konkrétní příklad zapojení do programu eTwinning (kromě Erasmus+) nebo došlo k vypuštění matoucí pasáže o "sítích škol". Pedagogická komora, z. s., upozorňuje, že tento výklad MŠMT není právně závazný.

Metodický výklad MŠMT je bohužel zavádějící kvůli formálnímu rozdělení učitelů na "Učitele mateřské školy" a "Ostatní učitele", které příslušné nařízení vlády neobsahuje. Tím vzniká neodůvodněný dojem, že by např. ředitelka MŠ nemohla být zařazena do 13. platové třídy, i když splňuje níže uvedený bod 2 nebo 3. Rovněž v některých dalších pasážích jde materiál MŠMT výrazně za text příslušného nařízení vlády (nebo stanovisko MPSV k němu) a dezinterpretuje ho, což může způsobit řadu problémů...

Poznámka: Pokud je některý zaměstnanec školy zařazen do 13. platové třídy, ředitel dané školy má automaticky nárok na minimálně stejnou platovou třídu. Jestliže je v organizační struktuře školy nadřízeným tohoto zaměstnace přímo zástupce ředitele, má na 13. platovou třídu nárok i on.

Metodický výklad k odměňování pedagogických pracovníků a ostatních zaměstnanců škol a školských zařízení a jejich zařazování do platových tříd podle katalogu prací (2019)

Č.j.: MSMT- 22101/2019-1

2.1.2 Ostatní učitelé – 2.16.01

13. platová třída

1. Tvorba koncepce rozvoje oboru středního vzdělání s maturitní zkouškou nebo oboru vzdělání ukončeného absolutoriem nebo rámcových vzdělávacích programů.

Předmětem těchto činností je vytváření záměrů a myšlenkových osnov, tvorba pojetí, zaměření a tvorba koncepce dalšího rozvoje celého oboru středního vzdělání s maturitní zkouškou, nebo oboru vzdělání ukončeného absolutoriem, nebo rámcového vzdělávacího programu (viz školský zákon), to znamená nikoli „školního vzdělávacího programu“. Výše popsané činnosti přesahují rámec jedné školy a výsledky těchto prací využívá více škol, proto není povinností každé školy tyto činnosti vykonávat.

2. Specializovaná metodologická činnost v oblasti pedagogiky a psychologie, k jejímuž výkonu je nezbytné získání specializace stanovené zvláštním právním předpisem.

Uvedenou platovou třídu zřizovatel nebo zaměstnavatel přizná, požaduje-li vykonávání náročnějších činností, tj. „specializované metodologické činnosti v oblasti pedagogiky a psychologie“, jejichž výkon je podmíněn získáním specializace podle zvláštního právního předpisu – § 7 (ředitel školy nebo vedoucí pedagogický pracovník) a § 8 (výchovný poradce) vyhlášky 317/2005 Sb., o dalším vzdělávání pedagogických pracovníků, akreditační komisi a kariérním systému pedagogických pracovníků, ve znění pozdějších předpisů (v rozsahu nejméně 250 hodin). Absolvování uvedených studií neznamená automatické zařazení do 13. platové třídy, ale je jedním z předpokladů.

3. Tvorba a koordinace mezinárodních projektů zaměřených na vzdělávání a výchovu a projektů dalšího vzdělávání přesahujících rámec škol, tvorba a koordinace vzdělávacích programů vyšších odborných škol.

Učitel, kterého zaměstnavatel pověří výkonem činností přesahující rámec školy, a to v případě tvorby a koordinace mezinárodních výchovných a vzdělávacích projektů - rozumí se účast na tvorbě a koordinaci mezinárodních projektů v rámci existujících vzdělávacích programů Evropské unie nebo jiných, například „Erasmus+ nebo eTwinning“. Nejedná se o zpracování jednotlivých opatření vyplývajících z programů Evropské unie (např. opatření k „Operačnímu programu Výzkum, vývoj a vzdělávání“).


úterý 3. září 2019

AKTUÁLNÍ TÉMA: Vyšší platové třídy pro ředitele škol

V souvislosti s přechodem na financování založeném na PHmax bude pro školy i jejich zřizovatele výhodné, aby k 30. září 2019 byli všichni zaměstnanci zařazeni v nejvyšší možné platové třídě. Díky tomu obdrží školy od ledna 2020 více peněz z MŠMT na platy. Pedagogická komora, z. s., podporuje přeřazení zaměstnanců škol do vyšších platových tříd. V tomto rozcestníku nabízíme vzory žádostí o vyšší platovou třídu, doporučení adresované zřizovatelům škol i další informace.


neděle 1. září 2019

Asistent pedagoga - změny v přímé pedagogické činnosti a financování

V souvislosti s touto novelizací dvou nařízení vlády došlo s účinností od 1. září 2019 ke změnám rozsahu přímé pedagogické činnosti u asistentů pedagoga, a to následujícím způsobem...

Přímá pedagogická činnost asistentů pedagoga od 1. 9. 2019:
- speciální školy/třídy: 36 hodin (zřízené podle § 16 odst. 9 školského zákona)
- běžné školy/třídy: 20 až 40 hodin (rozhoduje ředitel školy)

Přímá pedagogická činnost asistentů pedagoga od 1. 9. 2021:
- běžné školy/třídy: 32 až 36 hodin (rozhoduje ředitel školy)
- speciální školy/třídy: 36 hodin (zřízené podle § 16 odst. 9 školského zákona)


Do 31. srpna 2021 se na asistenta pedagoga, jde-li o činnost vykonávanou ve třídě školy, která není zřízena podle § 16 odst. 9 školského zákona, nebo ve třídě, která není zřízena podle § 16 odst. 9 školského zákona, použijí ustanovení nařízení vlády č. 75/2005 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto nařízení.

Zdroj: Nařízení vlády č. 75/2005 Sb., o stanovení rozsahu přímé vyučovací, přímé výchovné, přímé speciálně pedagogické a přímé pedagogicko-psychologické činnosti pedagogických pracovníků

Zároveň se od 1. 1. 2020 změní způsob financování asistentů pedagoga ve speciálních školách/třídách (zřízené podle § 16 odst. 9 školského zákona), a to v souvislosti s přechodem na PHmax. V běžných školách/třídách zůstává financování asistentů pedagoga prostřednictvím podpůrných opatření.


Volby vedení Pedagogické komory - medailonky kandidátů






V rámci aktuální valné hromady spolku Pedagogická komora proběhnou na konci září 2019 volby nového vedení Pedagogické komory pro nadcházející tříleté volební období. Představujeme vám kandidáty do prezidia a kontrolní komise, kteří přijali nominaci a ucházejí se o hlasy členů spolku. Kandidáti jsou seřazeni v abecedním pořadí.