Zobrazují se příspěvky se štítkemRVP ZV. Zobrazit všechny příspěvky
Zobrazují se příspěvky se štítkemRVP ZV. Zobrazit všechny příspěvky

úterý 5. září 2023

MŠMT: Odpovědi na otázky NPI k velké revizi RVP ZV

Zveřejňujeme Stanovisko Řídící pracovní skupiny MŠMT pro revizi RVP ZV, jehož obsahem jsou odpovědi na otázky, které zformuloval Národní pedagogický institut ČR. Tento dokument jsme si vyžádali na základě zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím.

 

středa 19. července 2023

NPI: Odpovědi ke koncepcím vzdělávacích oblastí (revize RVP ZV)

Zveřejňujeme odpovědi na žádost o informace podle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, kterou zaslal Národnímu pedagogickému institutu ČR prezident spolku Pedagogická komora Radek Sárközi. Žádost se týkala aktuálně probíhající revize RVP ZV - složení tzv. procesní skupiny a odpovědí na dotazy ke koncepcím vzdělávacích oblastí.  

NPI zveřejnil tyto koncepce na svém webu a místo možnosti je připomínkovat nabídl pouze formulář, jehož prostřednictvím bylo možné zasílat po dobu pouhých 10 dnů dotazy. Odpovědi na dotazy k jednotlivým koncepcím vzdělávacích oblastí NPI zveřejnil na svých internetových stránkách až po podání naší žádosti o informace...

sobota 8. dubna 2023

Revize RVP ZV opouští principy transparentnosti a participace

Stanovisko Pedagogické komory, z. s., k textu Zadání pro NPI ČR (Revize RVP ZV)

Vedení spolku Pedagogická komora nesouhlasí s posledními kroky v procesu revize Rámcového vzdělávacího programu pro základní vzdělávání. Ministerstvo školství opouští základní principy, na kterých měly být změny v kurikulu postaveny – transparentnost a participaci. Tento přístup vážně ohrožuje přijetí změn učiteli i revizi jako celek. Některé požadavky jsou dokonce v rozporu s platnou legislativou.

První návrh textu Hlavních směrů revize RVP ZV prošel veřejným připomínkováním již v dubnu 2022. Pedagogická komora, z. s., k němu zorganizovala dotazníkové šetření, do kterého se zapojilo skoro 900 učitelů. Expertní panel MŠMT ovšem doposud nezveřejnil vypořádání připomínek, jak bylo původně deklarováno. Žádáme o urychlené publikování závěrečné zprávy s vypořádání připomínek, a to včetně informace, které nejčastější připomínky byly akceptovány a které nikoliv (včetně zdůvodnění proč).

V listopadu 2022 byl zveřejněn výsledný text Hlavních směrů revize RVP ZV, který v několika případech obsahoval více variant. Byla ustavena skupina expertů v obměněném složení, která 1. února 2023 publikovala Zadání pro Národní pedagogický institut ČR k revizi Rámcového vzdělávacího programu pro základní vzdělávání. Tento text ovšem vůbec neprošel veřejným připomínkováním. Vedení spolku Pedagogická komora s tímto postupem zásadně nesouhlasí. Je třeba se vrátit k principům transparentnosti a participace.

Zadání pro NPI mělo původně vyřešit jen variantní návrhy v textu Hlavních směrů revize. Nakonec ale toto „technické zadání“ obsahuje celou řadu sporných pokynů, s nimiž nelze souhlasit.

Zadání pro NPI mělo vyjasnit především otázku rozdělení vzdělávacího obsahu (učiva) na jádrový a rozšiřující, jak to požaduje Strategie vzdělávací politiky ČR do roku 2030+ (oficiální dokument schválený vládou). Skupina expertů MŠMT rozhodla, že se vzdělávací obsah rozdělovat nebude, přestože v dotazníkovém šetření Pedagogické komory, z. s., jeho rozdělení podpořilo 81,4 % respondentů.

Druhý problémem bylo stanovení uzlových bodů. Nakonec zůstávají uzlové body jen pro 5. a 9. ročník ZŠ. V 7. ročníku uzlový bod nebude. Nový uzlový bod pro 3. ročník se bude týkat pouze čtenářské a matematické gramotnosti.

Všechny další položky Zadání pro NPI považujeme za nadbytečné a velmi matoucí. Obzvláště ty, které jsou v rozporu s platnou legislativou nebo s textem Hlavních směrů revize (případně ho modifikují). Je velmi uživatelsky nevstřícné, když tvůrci nového RVP ZV musí neustále listovat ve dvou dokumentech, aby zjistili, čím se vlastně mají řídit.

Komentáře k vybraným položkám Zadání pro NPI:

„1 A. Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání (RVP ZV) obsahuje pouze takové pasáže, které školu k něčemu zavazují při tvorbě školního vzdělávacího programu (ŠVP). Doporučení budou součástí metodické podpory.“

Za nejproblematičtější v Zadání pro NPI považujeme striktní požadavek, aby v RVP ZV bylo jen to, co bude povinné při tvorbě ŠVP. Vše ostatní má být součástí metodické podpory. V RVP ZV jsou nyní doplňující vzdělávací obory, které škola do ŠVP zařadit nemusí. Nově tak vznikl velký tlak na to, aby byly jejich očekávané výstupy povinné, protože v opačném případě by z RVP ZV zmizely úplně a přesunuly by se jen do nepovinné metodické podpory. V RVP ZV je nyní učivo označeno jakožto nepovinné, v novém RVP ZV tedy vůbec nebude uvedeno. Současný text RVP ZV obsahuje například část „Charakteristika průřezového tématu“, která je důležitá pro pochopení, proč dané průřezové téma vyučovat, ale v textu ŠVP se nemusí objevit. Povinné jsou v RVP ZV jen názvy jednotlivých průřezových témat a tematických okruhů. Vypuštění těchto nepovinných informativních a výkladových částí z RVP ZV může mít negativní dopady na výuku. Pokud bude Další cizí jazyk nově pouze volitelným vzdělávacím oborem, jak je navrženo v Hlavních směrech revize, podle tohoto principu nemůže být v RVP ZV uveden vůbec a měl by být přesunut do metodické podpory…

„2.2 I. V RVP není definována minimální úroveň OV pro žáky s LMP. Tato úroveň bude zpracována v rámci metodické podpory.“

Tento požadavek v Zadání pro NPI veřejně kritizují speciální pedagogové i učitelé žáků s lehkým mentálním postižením. Zároveň je v rozporu s výsledky dotazníkového šetření Pedagogické komory, z. s., kde zachování minimálních očekávaných výstupů pro žáky s LMP v RVP ZV podpořilo 84,3 % respondentů.

„4 A. Rámcový učební plán (RUP) stanovuje pouze celkový počet hodin za 1. a celkový počet hodin za 2. stupeň, přičemž nedochází ke změně celkového počtu hodin.“

Požadavek je v rozporu s aktuálním zněním školského zákona, kde se vymezuje minimální i maximální hodinová dotace pro jednotlivé ročníky ZŠ. Současný RVP ZV stanovuje minimální časovou dotaci pro dané vzdělávací oblasti/obory. Pokud by nebyla nově stanovena vůbec, může to vést k extrémnímu posílení některých vzdělávacích oborů na úkor jiných v různých školách. Výrazně se tím zvýší rozdíly mezi školami a jejich žáky. Zachovat vymezení minimální časové dotace, která bude odpovídat rozsahu a náročnosti očekávaných výstupů pro daný vzdělávací obor, považujeme za zásadní. Například ve finském kurikulu vymezena je…


„4 B. Disponibilní časová dotace na 1. stupni činí 15 % a na 2. stupni 30 % z celkové maximální hodnoty za jednotlivý stupeň.“
„2.1 E Orientačně proto bude vzdělávací obsah v podobě očekávaných výstupů (OV) dimenzován maximálně na čtyři pětiny času, který zbývá po odečtení disponibilních hodin…“


Nesouhlasíme se zdvojnásobením disponibilní časové dotace pro 2. stupeň ZŠ, protože to povede k prohloubení rozdílů mezi školami i žáky. Například finská obdoba rámcového učebního plánu obsahuje pouze 1 disponibilní hodinu v ročníku (kromě volitelných cizích jazyků). V ČR by jich nově připadlo 7 až 8 na jeden ročník 2. stupně ZŠ (bez volitelného dalšího cizího jazyka). Vyčleňuje se totiž 36 hodin disponibilních hodin. Pro společný základ tak zbude pouhých 86 hodin (z toho se ovšem další pětina odečítá na upevňování a procvičování).

„4 C. Disponibilní časová dotace vytváří prostor pro rozšíření vzdělávacího obsahu nad společný základ, ale i pro jeho upevňování a procvičování.“
„5 B. MŠVP obsahují různé příklady zacházení s disponibilní časovou dotací, která je primárně určena pro individuální rozvoj vzdělávacího potenciálu, nadání a zájmů jednotlivých žáků.“


Výše uvedené body Zadání pro NPI jsou v rozporu. Preferuje se, aby byla disponibilní časová dotace využita pro „rozšíření vzdělávacího obsahu“, ale ten neměl být vůbec rozdělen na jádrový a rozšiřující. Zároveň má sloužit k „upevňování a procvičování“…

„2.1 G. Vzdělávací obsah bude nahlížen směrem od oblastí k oborům, s cílem napomáhat mezioborové integraci.“

Finské nebo anglické kurikulum obsahuje výhradně vzdělávací obory, nadoborové vzdělávací oblasti v něm nenajdeme. Díky tomu jsou oproti českému RVP ZV jednodušší a přehlednější. Preferujeme tuto koncepci využít pro nový RVP ZV.

"2.1 I Každý zařazený očekávaný výstup musí být zdůvodněn..."

Je velmi zvláštní, když Zadání pro NPI požaduje, aby bylo zařazení každého očekávaného výstupu zdůvodněno, ale v samotném Zadání pro NPI není zdůvodněna žádná položka.

„2.1 J. Učivo jako kategorie v RVP ZV nebude.“

V dotazníkovém šetření Pedagogické komory, z. s., se 52,8 % respondentů vyjádřilo, aby učivo bylo v RVP ZV závazné stejně jako očekávané výstupy.

„5 B. MŠVP obsahují různé příklady zacházení s disponibilní časovou dotací, která je primárně určena pro individuální rozvoj vzdělávacího potenciálu, nadání a zájmů jednotlivých žáků. Například:
● co do forem – volitelné předměty, volitelné bloky, volitelná tematická výuka, volitelné projekty jednotlivých žáků či skupin žáků, účast na neformálním vzdělávání mimo školu,
● co do možného obsahu – od nadstavby oborů či oblastí, přes hlubší rozvoj KK, měkkých dovedností, zájmového vzdělává apod.,
● co do povinností, volitelnosti ze strany žáka.


Tato část Zadání pro NPI je v rozporu s platnou legislativou, neboť pod základní vzdělávání zahrnuje i neformální a zájmové vzdělávání – tyto formy vzdělávání ovšem nemohou být součástí povinné školní docházky (viz jejich definice):

„Zájmové vzdělávání se uskutečňuje ve školských zařízeních pro zájmové vzdělávání, zejména ve střediscích volného času, školních družinách a školních klubech. Zájmové vzdělávání neposkytuje stupeň vzdělání, zabývá se však aktivitami potřebnými pro rozvoj osobnosti, kompenzuje jednostrannou zátěž ze školy, zajišťuje duševní hygienu, má funkci výchovnou, vzdělávací, kulturní, preventivní, zdravotní (relaxační a regenerační), sociální a preventivní, rozvíjí schopnosti, znalosti, dovednosti, talent, upevňuje sociální vztahy.“ (https://www.msmt.cz/mladez/zajmove-vzdelavani-1)

„Neformální vzdělávání se uskutečňuje mimo formální vzdělávací systém (formální vzdělávání vede k dosažení určitého stupně vzdělání doloženého certifikátem, např. vysvědčením, diplomem) a nevede k ucelenému školskému vzdělání. Jedná se o organizované výchovně vzdělávací aktivity mimo rámec zavedeného oficiálního školského systému, které zájemcům nabízí záměrný rozvoj životních zkušeností, dovedností a postojů, založených na uceleném systému hodnot. Tyto aktivity bývají zpravidla dobrovolné. Organizátory jsou sdružení dětí a mládeže a další nestátní neziskové organizace (NNO), školská zařízení pro zájmové vzdělávání – především střediska volného času, vzdělávací agentury, kluby, kulturní zařízení a další.“ (https://www.msmt.cz/mladez/neformalni-vzdelavani-1)

Doporučené zdroje:

• MŠMT: Zadání pro NPI ČR
• MŠMT: Hlavní směry revize RVP ZV
Učitelé některé změny v obsahu vzdělávání podporují (výstupy z dotazníkového šetření Pedagogické komory, z. s.)

Pedagogická komora, z. s.
www.pedagogicka-komora.cz

čtvrtek 30. března 2023

Harmonogram revize RVP ZV (interpelace)

Poslankyně Jana Berkovcová: Dobrý den, děkuji za slovo. Vážený pane nepřítomný ministře, minulý týden váš úřad předal Národnímu pedagogickému institutu technické zadání revize rámcového vzdělávacího programu pro základní vzdělávání. Došlo k tomu však s víc než půlročním zpožděním, a dá se tak vůbec stihnout původně avizovaný termín, že od 1. září 2025 by podle nového RVP se mělo začít učit v prvních až šestých třídách šest základních škol? Členové pracovních skupin při NPI teď musí konkrétní podobu RVP sepsat a kvůli půlročnímu zpoždění na to ale mají méně času, než se původně předpokládalo. Nový rámcový vzdělávací program by měl být hotový ještě letos a první školy by podle něj měly začít učit už v září 2024. To se jeví jako dost nereálné. Přece na tvorbu nového a opravdu kvalitního RVP je potřeba dostatek času a ten začíná docházet. Sám jste opakovaně zdůraznil, že tato reforma nemá být formální a je nutné tvorbě RVP, a hlavně metodické podpoře škol věnovat dostatek času. Navíc školy musí stihnout napsat i svoje nové školní vzdělávací programy, a tak hrozí zkušenost z první reformy, že nedostatek času povede nutně opět k formálnosti a k reálné změně vzdělávání nedojde. Děkuji. (Poslanecká sněmovna, 9. února 2023)

Ministr Vladimír Balaš: Písemná odpověď na ústní interpelaci (celý text odpovědi)

Citace: "Představení první verze nového RVP ZV pro připomínkování bylo v původním návrhu harmonogramu naplánováno na leden 2023. S ohledem na zpoždění přípravné fáze předpokládá MŠMT veřejné připomínkování na přelomu srpna a září 2023..."

 

sobota 12. listopadu 2022

NPI: Členové pracovních skupin (revize RVP ZV)

Radek Sárközi, prezident spolku Pedagogická komora, zaslal Národnímu pedagogickému institutu ČR žádost o informace podle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím. Cílem žádosti bylo podpořit transparentnost procesu velké revize Rámcového vzdělávacího programu pro základní vzdělávání, která aktuálně probíhá. Požadavek zněl na zveřejnění jmen členů jednotlivých pracovních skupin NPI ČR, kteří pracují na revizi RVP ZV. Pracovní skupiny jsou tvořeny kmenovými členy a oponenty, kteří byli jmenováni na základě výběrového řízení (mají uzavřenu DPP s NPI) a členy širší pracovní skupiny (další zájemci o spolupráci).

Vedle těchto pracovních skupin existuje expertní panel MŠMT, jehož členy jmenoval ministr školství Robert Plaga. Výstupem expertního panelu je dokument Hlavní směry revize RVP ZV, který aktuálně prochází schvalovacím procesem (připomínkování NPI, ČŠI, MŠMT).

Další informace k revizím rámcových vzdělávacích programů naleznete na webu Pedagogické komory a na webu Pedagogické.info.

pondělí 19. září 2022

Hlavní směry revize RVP ZV (stanovisko spolku Pedagogická komora)

Pedagogická komora, z. s., zpracovala stanovisko k aktuální verzi dokumentu Hlavní směry revize RVP ZV, kterou připravil expertní panel MŠMT a která byla následně zveřejněna na webu Národního pedagogického institutu ČR

Hlavní směry revize RVP ZV (stanovisko spolku Pedagogická komora)

Pedagogická komora, z. s., se zapojila do připomínkování první verze dokumentu Hlavní směry revize RVP ZV (dále jen HSR). Zároveň jsme zorganizovali dotazníkové šetření pro členy i nečleny spolku z řad učitelů ZŠ k velké revizi Rámcového vzdělávacího programu pro základní vzdělávání (dále jen RVP ZV), do něhož se zapojilo skoro 900 respondentů. Oba výstupy byly zaslány expertnímu panelu MŠMT a zveřejněny na webových stránkách www.pedagogicka-komora.cz. Někteří členové spolku Pedagogická komora zároveň jednotlivě připomínkovali HSR prostřednictvím formuláře na webu Národního pedagogického institutu ČR (dále jen NPI).

Oceňujeme, že se řada našich podnětů promítla do textu aktuální verze Hlavních směrů revize RVP ZV. Obecně hodnotíme tuto verzi za zdařilejší, přehlednější i čtivější než byl původní návrh. Nová verze HSR je ovšem natolik odlišná od původního textu, že by měla projít druhým kolem veřejného připomínkování. Obsahuje totiž řadu nových položek, ke kterým nebylo možné se vyjádřit, protože v původním textu nebyly ani naznačeny…

Naše největší výtka směřuje k navrženému harmonogramu prací. Za tak krátký čas nelze připravit kvalitní text nového RVP ZV, natož shromáždit, vyhodnotit a zapracovat připomínky k němu. Bude totiž zapotřebí zorganizovat několik kol veřejného připomínkování. Příkladem může být sama tvorba HSR, která se již nyní ocitla v několikaměsíčním skluzu. Důsledkem je, že stále chybí jednoznačné zadání pro pracovní skupiny k velké revizi RVP ZV při NPI, z nichž některé již začaly pracovat.

Dokument HSR je stále příliš rozsáhlý (76 stran). Pro srovnání samotný RVP ZV má bez příloh 163 stran. Text HSR je stále značně nepřehledný, jelikož stejné téma se prolíná různými kapitolami. Zadání pro NPI není vždy jednoznačné. Přestože každá kapitola HSR obsahuje část se specifickým zadáním pro NPI, v textu dokumentu se náhodně vyskytují další kritéria a úkoly pro NPI. Doporučujeme, aby všechny úkoly pro NPI byly uvedeny v jedné části HSR v souhrnné podobě, nikoliv průběžně v textu celého HSR.
 
Text HSR musí být mnohem stručnější. Měl by popisovat pouze hlavní cíle změn (včetně zdůvodnění a příkladů ze zahraničí – například ve formě příloh). A dále by měl co nejkonkrétněji popsat procesy, jak mají práce na RVP ZV probíhat (včetně implementace do školních vzdělávacích programů a do výuky ve školách). Například: „Hlavním cílem základního vzdělávání je osvojení následujících klíčových kompetencí (dovedností): samostatnost, spolupráce, pracovitost, tvořivost, pečlivost…“

Složení pracovních skupin k velké revizi RVP ZV by mělo být reprezentativní v tom smyslu, že část členů bude nominována přímo největšími školskými organizacemi (ČMOS PŠ, Pedagogická komora, CZESHA, Asociace děkanů pedagogických fakult, Kompas, SKAV...). Dalšími členy by měli být pracovníci NPI a České školní inspekce, odborníci i pedagogové z praxe (především ředitelé škol a koordinátoři tvorby ŠVP). Tento princip bohužel nebyl zajištěn při vzniku Strategie vzdělávací politiky ČR do roku 2030+, což mělo negativní důsledky na výsledný text. Nebyl využit ani při sestavování expertního panelu MŠMT, který vytváří HSR, což považujeme za chybu (dvě nejpočetnější organizace sdružující učitele v něm nemají žádného zástupce). Námi navrhované složení pracovních skupin by zajistilo široce reprezentativní konsenzus. A především to, že bude nový RVP ZV (hlavní změny v něm obsažené) přijat učiteli i odborníky.

Existuje nejen osobní zóna nejbližšího vývoje u každého jedince, ale i její obdoba pro celé školství. Příliš rozsáhlé či radikální změny povedou k tomu, že k nim školy přistoupí jen formálně a většina učitelů je nebude v praxi realizovat. Proto by bylo nejlepším řešením implementovat do textu nového RVP ZV výhradně takové změny, na kterých panuje výrazná shoda (především mezi učiteli).

Zároveň je nutné zajistit přijetí nového RVP ZV napříč politickým spektrem, a to i za cenu menšího počtu změn. V opačném případě hrozí, že po volbách budou všechny změny zrušeny. Upozorňujeme, že revize RVP ZV byla v minulosti opakovaně zastavena (naposledy ji pozastavil ministr školství Robert Plaga) a začínalo se několikrát od nuly. Velmi špatnou zkušenost mají všichni aktéři vzdělávání s tzv. malou revizí RVP ZV. Ta přinesla řadu nekoncepčních škrtů v různých vzdělávacích oborech, které provedli v roce 2021 úředníci MŠMT bez konzultací s učiteli i odborníky. Negativní stanoviska řady organizací sdružujících učitele byla bohužel zcela ignorována. Proto velmi vítáme zadání v textu HSR, že mají pracovní skupiny NPI vycházet z textu RVP ZV před tzv. malou revizí. Text HSR by měl být před jeho schválením projednán školským výborem Poslanecké sněmovny a Senátu (například osvědčenou formou kulatého stolu s účastí zástupců školských organizací, odborníků i široké veřejnosti).

Úvodní pasáž HSR bohužel obsahuje zavádějící tvrzení, že rámcový vzdělávací program nahradil jednotné osnovy. I další pasáže úvodního textu jsou velmi sporné a jen opakují klišé o českém školství. Doporučujeme místo neoprávněné kritiky klást důraz na to, co se českému školství daří a na čem můžeme do budoucna stavět (například úspěchy našich žáků v matematické a přírodovědné gramotnosti v rámci mezinárodního šetření PISA).

Zatímco jedním z deklarovaných cílů revize bylo zjednodušení a zestručnění RVP ZV, vzdělávací obsahy naopak spíše přibývají (další kompetence, nové gramotnosti či řada okruhů nového vzdělávacího obsahu). Neměly by se zbytečně zavádět nové pojmy, které se doposud příliš často nepoužívaly (pisatelská gramotnost, wellbeing, příběh oboru apod.). Doporučujeme je vypustit nebo pro ně najít český ekvivalent (např. tvorba textů).

V aktuálním návrhu redukce průřezových témat na tři okruhy (vztažené k žákovi, ke společnosti a ke světu) dochází k duplicitě s klíčovými kompetencemi (sociální a personální, občanské…) a vzdělávacími oblastmi (Člověk a jeho svět, Člověk a společnost, Člověk a příroda…). Jeví se tudíž jako zbytečné takto pojatá průřezová témata do RVP ZV zahrnovat. Vypuštěním průřezových témat z RVP ZV by se výrazně zjednodušila tvorba školních vzdělávacích programů.

Souhlasíme s explicitním uvedením základních gramotností (čtenářská a matematická), ale označení gramotnost by se nemělo nadužívat. Skoro vše je nyní „gramotnost“... Soustřeďme se na ty gramotnosti, které mají podobu měřitelného mezinárodně uznávaného standardu (PISA, PIRLS, TIMSS apod.). Kromě dvou výše uvedených je to například přírodovědná gramotnost. Pokud neexistuje mezinárodní standard, použijme pro takový soubor dovedností jiné označení než „gramotnost“, abychom ho terminologicky odlišili od základních gramotností.

Pro přijetí změn bude klíčové, aby s nimi většina učitelů souhlasila. Proto je třeba zapojit do připomínkování RVP ZV co nejširší pedagogickou veřejnost. V minulosti byl nejproblematičtější etapou kurikulární reformy způsob její implementace. Podpora škol i učitelů (metodická i finanční) bude pro úspěch revize RVP ZV zcela zásadní a nesmí se podcenit.

Zdroje:

• Pedagogická komora, z. s.: Výstupy z dotazníkového šetření k velké revizi RVP ZV
Hlavní směry revize RVP ZV
• NPI ČR: Podkladové analytické studie
Slovenské státní vzdělávací programy (obdoba českého RVP ZV)
Kurikulum CORE (USA)
Ontarijské kurikulum (Kanada)
Australské kurikulum
• Dvořák, Dominik: Od osnov ke standardům : proměny kurikulární teorie a praxe

Pedagogická komora, z. s.
www.pedagogicka-komora.cz




úterý 30. srpna 2022

Učitelé některé změny v obsahu vzdělávání podporují

Zveřejňujeme výsledky dotazníkového šetření Pedagogické komory, z. s., k dokumentu „Hlavní směry revize Rámcového vzdělávacího programu pro základní vzdělávání“, který připravil expertní panel Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy.

Spolek Pedagogická komora zorganizoval dotazníkové šetření mezi učiteli k tzv. velké revizi Rámcového vzdělávacího programu pro základní vzdělávání. Celkem se do něj zapojilo 897 respondentů.

S přechodem na dvoustupňové kurikulum, kdy každá škola musí vytvořit vlastní školní vzdělávací program, souhlasí pouze 42 % učitelů (47 % respondentů se vyjádřilo proti této změně). Dosavadní proces revizí RVP považuje za netransparentní 44 % učitelů (38 % respondentů ho označilo za transparentní).

„Tato čísla ukazují, že ani po 15 letech většina učitelů kurikulární reformu nepřijala,“ upozorňuje Radek Sárközi, prezident spolku Pedagogická komora a dlouholetý lektor specializačního studia pro koordinátory tvorby ŠVP.

Kromě těchto obecných otázek byla součástí dotazníku řada konkrétních dotazů k dokumentu Hlavní směry revize RVP ZV.

Vybíráme nejprve postoje, které mezi pedagogy získaly největší podporu (více než tříčtvrtinovou): S výrokem „Do textu RVP ZV by se měl doplnit popis gramotností, jejichž úroveň zvládání u žáků zkoumá například mezinárodní šetření PISA (čtenářská gramotnost, matematická gramotnost, přírodovědná)“ souhlasilo 80 % učitelů. Druhý cizí jazyk by měl zůstat na 2. stupni ZŠ povinný podle 15 % respondentů, 84 % je pro jeho volitelnost (nebo dokonce preferuje, aby byl nepovinný). S výrokem „Dokument „Hlavní směry revize RVP ZV“ by měl obsahovat popis pozitivních i negativních zkušeností se změnami kurikula u nás i v zahraničí (včetně příkladů a ukázek)“ vyjádřilo souhlas 78 % učitelů. S rozdělením vzdělávacího obsahu na jádrový a rozšiřující souhlasí 81 % pedagogů. 92 % respondentů chce, aby vznikl alespoň jeden modelový školní vzdělávací program.

O něco menší, ale stále nadpoloviční podporu získala následující tvrzení: 72 % pedagogů podporuje, aby měl rámcový vzdělávací program podobu digitálního nástroje. S výrokem „Do textu RVP ZV by měly být doplněny „čtyři pilíře výchovy a vzdělávání“, jak je zformulovala Mezinárodní komise Vzdělávání pro 21. století (UNESCO): 1. Učit se být. 2. Učit se být s druhými. 3. Učit se poznávat. 4. Učit se jednat.“ souhlasilo 74 % učitelů. 62 % respondentů chce, aby byly očekávané výstupy v RVP ZV zkonkretizovány a 51 % podporuje jejich redukci. 61 % pedagogů žádá obnovení dříve zrušené přílohy RVP ZV pro žáky s lehkým mentálním postižením. 54 % učitelů podporuje snížení počtu průřezových témat (většina z nich chce průřezová témata zcela zrušit). 53 % respondentů chce, aby bylo učivo závazné už v RVP ZV. V ostatních otázkách si nadpoloviční většina respondentů přeje, aby byla zachována dosavadní podoba RVP ZV.

Méně než poloviční podporu obdržely tyto navrhované změny: S výrokem „Do textu RVP ZV by se mělo doplnit vymezení wellbeingu“ souhlasí pouze 40 % učitelů. Výrok „Ke stávajícím uzlovým bodům RVP ZV ve 3., 5. a 9. ročníku by měl přibýt nový uzlový bod v 7. ročníku ZŠ“ podpořilo jen 43 % pedagogů. 49 % respondentů si o předloženém harmonogramu velké revize RVP ZV myslí, že „za tak krátkou dobu nemůže vzniknout kvalitní návrh revidovaného textu RVP ZV“.

„Organizátory aktuální reformy vzdělávacího obsahu pro základní školy čeká velmi těžká práce, která může skončit neúspěchem, protože s některými navrhovanými změnami většina učitelů nesouhlasí,“ shrnuje výsledky dotazníkového šetření Radek Sárközi, který je členem hlavní koncepční skupiny Národního pedagogického institutu k revizi RVP ZV, „nejrozumnějším řešením by bylo prosazovat pouze takové změny, které mají podporu ve školách již nyní, například větší důraz na čtenářskou a matematickou gramotnost.“


Pedagogická komora, z. s.
www.pedagogicka-komora.cz

pondělí 1. srpna 2022

pátek 29. dubna 2022

MŠMT: Počet škol s výukou nové Informatiky

Radek Sárközi, prezident Pedagogické komory, z. s., zaslal na ministerstvo školství žádost o informace, kolik základních škol a víceletých gymnázií bude od září 2022 vyučovat novou Informatiku. Jedná se o podmínku pro čerpání části financí v rámci Národního plánu obnovy (Inovace ve vzdělávání v kontextu digitalizace). Zveřejňujeme celou odpověď MŠMT...

Vážený pane magistře,

k Vašim dotazům Vám sdělujeme následující:

Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy (dále jen „MŠMT“) realizovalo ve dnech 11. února 2022 až 31. března 2022 mimořádné šetření, jehož hlavním cílem bylo ověření deklarace záměru škol (resp. ředitelství škol) zahájit výuku dle rámcových vzdělávacích programů revidovaných v roce 2021 v oblasti informatického myšlení a digitální kompetence pro základní vzdělávání (RVP ZV), resp. pro gymnázia (RVP G), gymnázia se sportovní přípravou (RVP GSP) či dvojjazyčná gymnázia (RVP DG) buď od 1. 9. 2021 nebo od 1. 9. 2022, a to v souvislosti s nárokem na získání finančních prostředků z Národního plánu obnovy, komponenty 3.1 Inovace ve vzdělávání v kontextu digitalizace

Vyplnění dotazníku bylo pro základní školy a gymnázia (nejen víceletá) povinné pouze v případě, že mají zájem o finanční prostředky na digitální učební pomůcky v souvislosti s revizemi RVP již v roce 2022, a to pouze pro školy zřizované krajem, obcí nebo dobrovolným svazkem obcí. Školy soukromé a církevní mohly dotazník vyplnit taktéž, nicméně pro ně bude zásadní to, co deklarují v žádosti o dotaci do 30. 4. 2022, proto se konečný počet může lišit od toho, co školy uvedly v dotazníku.

Odpověď na otázku, kolik základních škol a víceletých gymnázií bude od září 2022 vyučovat dle revidovaného RVP ZV, tedy tímto vyčerpávajícím způsobem MŠMT v rámci tohoto mimořádného šetření nezjišťovalo a z níže uvedených dat na ni nelze takto jednoduše odpovědět. Z dat z mimořádného šetření nicméně plyne následující:

Dotazník byl přístupný 4 526 školám, z toho část týkající se RVP vyplnilo 3 843 z nich.  

Zahájení výuky dle revidovaného RVP (ZV či G, GSP, DG) deklaroval následující počet škol, a to bez ohledu na zřizovatele: 

od 1. 9. 2021: 879 (19 %)

od 1. 9. 2022: 1 725 (38 %)

od 1. 9. 2023 či později: 1 239 (27 %)

nezjištěno: 683 škol (15 %)

MŠMT v současnosti pracuje na podrobnější analýze zjištěných dat. Vámi požadovaný údaj o počtu škol pouze s prvním stupněm ZŠ, škol včetně druhého stupně ZŠ a víceletých gymnázií samostatně proto zatím není k dispozici.

S pozdravem

Tiskový odbor Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy


sobota 23. dubna 2022

Pedagogická komora: Připomínky k Hlavním směrům revize RVP ZV (MŠMT)

Pedagogická komora, z. s., zpracovala připomínky k návrhu textu dokumentu Hlavní směry revize RVP ZV, který vznikl v rámci "expertního panelu MŠMT" (jeho členy jmenoval ministr školství Robert Plaga). Možnost připomínkovat tento text měli jednotlivci i organizace prostřednictvím formuláře na webu Revize RVP (od 21. března do 21. dubna 2022).

Připomínky k návrhu textu dokumentu Hlavní směry revize RVP ZV

Obecné připomínky

Proces změn Rámcového vzdělávacího programu pro základní vzdělávání by měl probíhat s maximální mírou transparentnosti a participace. MŠMT ČR a NPI ČR musí zajistit, aby se do revize RVP ZV zapojili všichni aktéři v oblasti vzdělávání (především zástupci spolků sdružujících učitele i další pedagogické pracovníky, odborníci na vzdělávání z vysokých škol, zástupci školských institucí a organizací, zástupci spolků sdružujících rodiče, zástupci organizací zaměstnavatelů a zaměstnanců ve školství apod.).

Při revizi RVP ZV je třeba zajistit návaznost na změny v RVP PV (mateřské školy) a následně zohlednit změny v RVP pro gymnázia, konzervatoře a střední odborné školy.

K diskuzi o změnách RVP ZV doporučujeme využít Metodický portál RVP.CZ, který spravuje NPI ČR (https://diskuze.rvp.cz) a který byl k těmto účelům opakovaně využíván v minulých letech. Na tomto portálu je již zaregistrováno velké množství učitelů formou uživatelských účtů.

Je třeba zajistit dostatečné množství finančních prostředků na činnosti, které souvisejí se změnami RVP ZV (jejich příprava, pilotáž, implementace, metodická podpora školám apod.).

Vzhledem ke skutečnosti, že odborná veřejnost a zástupci mnoha reprezentativních spolků učitelů různých vyučovacích předmětů vyjádřili plošně jednoznačný nesouhlas s tzv. malou revizí RVP ZV (https://revize.edu.cz), navrhujeme, aby tzv. velká revize RVP ZV (https://velke-revize-zv.rvp.cz) vycházela z textu RVP ZV, který byl v platnosti na konci roku 2020 (tedy bez pozdějších škrtů v řadě vzdělávacích oborů a v příslušné časové dotaci rámcového učebního plánu).

Navrhujeme vrátit se k osvědčené „Příloze upravující vzdělávání žáků s lehkým mentálním postižením“ jakožto samostatnému dokumentu. V ní zpracovaný rámcový učební plán totiž zajišťoval dostatečnou časovou dotaci pro vzdělávací oblast Člověk a svět práce: 15 hodin na 1. stupni ZŠ a 20 hodin na 2. stupni ZŠ (stávající RVP ZV ji bohužel snížil na 5 hodin na prvním stupni ZŠ a pouhé 3 hodiny za celý druhý stupeň ZŠ). Alternativním řešením může být takové nastavení rámcového učebního plánu v revidovaném RVP ZV, které školám umožní výše uvedenou hodinovou dotaci vzdělávací oblasti Člověk a svět práce žákům s LMP (i tzv. hraničním) poskytovat, což v současnosti není v plném rozsahu umožněno.

Struktura RVP ZV

Navrhujeme zachovat stávající strukturu RVP ZV (nepřidávat do RVP ZV nové kapitoly).

Navrhujeme neměnit terminologii, na kterou si již učitelé ve stávajícím RVP ZV zvykli (klíčové kompetence, očekávané výstupy, učivo apod.).

Navrhujeme RVP ZV zjednodušit a zestručnit, aby i školní vzdělávací programy mohly být stručnější a jednodušší.

Klíčové kompetence a gramotnosti

V současném RVP ZV chybí důraz na výuku hlavním gramotnostem (čtenářská, matematická, přírodovědná), které se ověřují například v rámci mezinárodních šetření PISA, PIRLS a TIMSS. Proto navrhujeme doplnit do textu RVP ZV nejen definice těchto gramotností, ale i konkrétní očekávané výstupy, které vedou k jejich osvojení (lze například využít formulace čtenářských strategií, které by si měli osvojit všichni žáci (http://www.ctenarska-gramotnost.cz/kategorie/ctenarska-gramotnost/cg-strategie), nebo úrovně zvládání, které pro čtenářskou gramotnost definuje přímo PISA: http://www.ctenarska-gramotnost.cz/ctenarska-gramotnost/pisa-2009-1). Rovněž jednotlivé vzdělávací obory navrhujeme pojmout „gramotnostně“ (například historická gramotnost) a vycházet při tom z mezinárodních standardů.

Navrhujeme v textu RVP ZV propojit konkrétní cíle vzdělávání s příslušnými klíčovými kompetencemi a gramotnostmi a ty zase s konkrétními očekávanými výstupy a doporučeným učivem.

Každá vzdělávací oblast by měla obsahovat v úvodní charakteristice několik hlavních cílů výuky, na které je třeba se zaměřit v daném vyučovacím předmětu (například odborná analýza historických pramenů nebo ověření hypotézy vědeckým pokusem apod.)

Cíle vzdělávání jsou legislativně zakotveny ve školském zákoně. Pokud by z diskuzí k revizi RVP ZV vyplynula nutnost změnit jejich formulace, bude třeba příslušný zákon novelizovat.

Navrhujeme doplnit do úvodní části RVP ZV „čtyři pilíře výchovy a vzdělávání“, jak je zformulovala Mezinárodní komise Vzdělávání pro 21. století (UNESCO):
1. Učit se být
2. Učit se být s druhými
3. Učit se poznávat
4. Učit se jednat

Navrhujeme nahradit stávající klíčové kompetence v RVP ZV klíčovými kompetencemi, jak jsou definovány v Doporučení Rady Evropské unie (https://eur-lex.europa.eu/legal-content/CS/TXT/PDF/?uri=CELEX:32018H0604(01)), respektive doplnit chybějící klíčové kompetence z níže uvedených k těm, které již v RVP ZV jsou:
· kompetence v oblasti gramotnosti
· kompetence v oblasti mnohojazyčnosti
· matematická kompetence a kompetence v oblasti přírodních věd, technologií a inženýrství
· digitální kompetence
· personální a sociální kompetence a kompetence k učení
· občanská kompetence
· podnikatelská kompetence
· kompetence v oblasti kulturního povědomí a vyjadřování

Jádrový a rozvíjející obsah vzdělávání

Navrhujeme zachovat princip, že učivo je v RVP ZV doporučené a závazné jsou výhradně konkrétní očekávané výstupy.

V případě očekávaných výstupů navrhujeme jejich konkretizaci (některé očekávané výstupy ve stávajícím RVP ZV jsou příliš obecné), aby byly výstupy měřitelné (dala se snadněji hodnotit míra jejich osvojení žáky).

RVP ZV by měl definovat jádrový obsah vzdělávání, tedy společné optimum (nikoliv pouhé minimum). Stanovení rozvíjejícího obsahu vzdělávání by mělo být plně v kompetenci konkrétní školy. Současné minimální očekávané výstupy doporučujeme zachovat.

Uzlové body

V současném RVP ZV odpovídají „uzlovým bodům“ očekávané výstupy pro 5. a 9. ročník ZŠ. Z jejich formulací vycházejí i autoři úloh pro zadání jednotné přijímací zkoušky z češtiny a matematiky na osmiletá gymnázia a střední školy s maturitními obory. Přidávat další povinné uzlové body do RVP ZV považujeme za nevhodné, a to i s odkazem na výsledky ankety mezi učiteli, kterou organizoval NÚV (http://www.pedagogicke.info/2018/08/revize-rvp-vyhodnoceni-ankety-nuv.html). MŠMT nebo NPI ČR by případně mohlo zorganizovat nové dotazníkové šetření, zda se od té doby názory klíčových aktérů z oblasti vzdělávání v této věci (případně i v dalších postojích k RVP ZV) nezměnily.

Vhodné by bylo každoročně získávat plošnou zpětnou vazbu, jak je na tom každý jednotlivý žák na konci 5. a 9. ročníku ZŠ minimálně v hlavních vyučovacích předmětech (čeština, matematika, případně i angličtina). Tudíž nejen v případech, kdy se hlásí na střední školu s maturitou, jak je tomu v současnosti.

Učební plán

Navrhujeme zachovat stávající celkovou časovou dotaci pro první stupeň ZŠ i druhý stupeň ZŠ. Celkový počet hodin rámcového učebního plánu v RVP ZV by se neměl navyšovat, ale je možné ho případně mírně snížit. Disponibilní časová dotace by se neměla snižovat, doporučujeme ji naopak navýšit.

Další cizí jazyk by měl být volitelný (škola ho musí nabídnout všem žákům, ale ti si mohou vybrat jiný volitelný vyučovací předmět). Stávající povinná časová dotace vyčleněná pro další cizí jazyk by se tudíž přesunula do disponibilní časové dotace rámcového učebního plánu v RVP ZV.

Nedoporučujeme vytvářet nové vzdělávací obory a tříštit tak rámcový učební plán v RVP ZV. Naopak navrhujeme příbuzné vzdělávací obory spojit vždy pod jednu vzdělávací oblast (například avizovaný vzdělávací obor Technika by měl být součástí vzdělávací oblasti Člověk a svět práce – do této vzdělávací oblasti lze případně zařadit i vzdělávací obor ICT, respektive nově Informatika).

Průřezová témata

Navrhujeme nahradit nejdůležitější tematické okruhy jednotlivých průřezových témat očekávanými výstupy (a příslušným doporučeným učivem), aby byla zajištěna stejná struktura, jakou mají jednotlivé vzdělávací obory. Tato změna umožní školám v ŠVP snadněji zařadit daný očekávaný výstup do konkrétního vyučovacího předmětu (nebo do odpovídajícího projektu či samostatného vyučovacího předmětu). Ve stávajícím RVP ZV již některé očekávané výstupy realizující obsah konkrétních průřezových témat jsou (například žák „rozpoznává manipulativní komunikaci v masmédiích a zaujímá k ní kritický postoj“), což vede ke zbytečné duplicitě (jsou totiž zároveň součástí tematických okruhů průřezových témat).

Jediné průřezové téma v RVP ZV, které je opravdu průřezové a prolíná se všemi vzdělávacími obory, je Osobnostní a sociální výchova. Ostatní průřezová témata lze vypustit, případně je formou konkrétních očekávaných výstupů přesunout do příslušných vzdělávacích oborů.

Modelové ŠVP

Modelový školní vzdělávací program může škole výrazně ulehčit práci při tvorbě vlastního školního vzdělávacího programu. Navrhujeme zpracovat minimálně dvě varianty modelových ŠVP:

1. Konkrétní modelový ŠVP s rozdělením očekávaných výstupů a příslušného učiva daných vyučovacích předmětů do jednotlivých ročníků.

2. Obecný modelový ŠVP s rozdělením očekávaných výstupů a příslušného učiva daných vyučovacích předmětů do větších celků (například pro 1. až 3. ročník, 4. až 5. ročník, 6. až 7. ročník a 8. až 9. ročník ZŠ), což umožňuje již stávající RVP ZV.

Pokud vzniknou modelové ŠVP, může být text RVP ZV velmi obecný a stručný, aby zbytečně nesvazoval školy, které si chtějí zpracovat vlastní originální školní vzdělávací program bez použití modelového ŠVP, nebo školy, které se hlásí k různým alternativním pedagogickým koncepcím (montessori, waldorfská pedagogika, Začít spolu, daltonský plán apod.).

Časový harmonogram prací na revizi RVP ZV

Dosavadní časový rozsah prací na velké revizi RVP ZV hodnotíme jako akceptovatelný, i když na připomínkování textu dokumentu Hlavní směry revize RVP ZV měl být rozhodně vyčleněn delší čas než jeden měsíc, a to především v souvislosti s aktuální nouzovou situací (přijímání žáků z Ukrajiny), kterou musí řešit pracovníci škol prioritně a která je plně vytěžuje.

Časový harmonogram vyčleněný pro pracovní skupiny NPI ČR, které v současnosti nejsou ještě ani sestaveny, hodnotíme jako naprosto nedostačující: začátek činnosti pracovních skupin NPI ČR (květen 2022), zveřejnění 1. verze revidovaného RVP ZV (leden 2023). Za tak krátkou dobu nemůže vzniknout kvalitní návrh revidovaného textu RVP ZV. Navrhujeme navýšit počet měsíců pro tuto činnost na dvojnásobek.

V Praze dne 21. dubna 2022

Pedagogická komora, z. s.
www.pedagogicka-komora.cz

úterý 12. dubna 2022

Dotazník k velké revizi RVP ZV

Na webu MŠMT byl zveřejněn návrh textu Hlavních směrů revize RVP ZV k připomínkování. Očekávali jsme, že MŠMT zároveň zpracuje dotazník, jehož prostřednictvím budou moci učitelé vyjádřit svůj názor na konkrétní návrhy změn v RVP ZV (souhlas či nesouhlas). Protože se tak nestalo, vytvořili jsme v Pedagogické komoře vlastní dotazník, jehož výsledky zašleme MŠMT. 

V dotazníku najdete například otázku, zda má být další cizí jazyk na 2. stupni ZŠ volitelný, jestli se má do RVP ZV přidat nový uzlový bod v 7. ročníku ZŠ nebo zda se má snížit počet průřezových témat. Prosíme, pošlete odkaz na tento dotazník svým kolegům ve škole i mimo ni (potřebujeme, aby dotazník vyplnilo co nejvíce učitelů)...


UPOZORNĚNÍ: Tento dotazník obsahuje výhradně uzavřené otázky. Pokud chcete zaslat MŠMT konkrétní připomínku, využijte formulář na oficiálním webu k velké revizi, kde zároveň naleznete kompletní návrh textu Hlavních směrů revize RVP ZV (92 stran v PDF) k připomínkování (doporučujeme zasílat nejen kritické výtky, ale zároveň podpořit konkrétní navrhované změny, s nimiž souhlasíte...):  https://velke-revize-zv.rvp.cz/zapojte-se

Předem Vám děkujeme za vyplnění našeho dotazníku. Nemusíte odpovídat na všechny otázky...

Pedagogická komora, z. s.
www.pedagogicka-komora.cz

středa 8. září 2021

Revize RVP: Finanční náklady a průběh revizí (MŠMT)

Radek Sárközi, prezident Pedagogické komory, z. s., zaslal na MŠMT dne 20. dubna 2021 prostřednictvím datové schránky oficiální žádost podle zákona 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, která se týkala dosavadních finančních nákladů na revize RVP a průběhu prací na těchto revizích. Na tuto žádost MŠMT neodpovědělo. Proto byla 26.  července 2021 odeslána žádost znovu. Rozsáhlou odpověď z MŠMT, která byla zaslána až po urgenci, naleznete níže v samostatném souboru.


V odpovědi z MŠMT nejsou uvedeny finanční náklady na přípravu a ověření nového pojetí vzdělávacího oboru Informatika v RVP ZV, které byly financovány prostřednictvím evropských fondů. Jedná se o dva projekty OP VVV: PRIM (Podpora rozvíjení informatického myšlení) a PRDG (Podpora rozvoje digitální gramotnosti). V zápisu z jednání Hodnoticí komise Řídicího orgánu OP VVV je uvedeno, že projekt PRIM obdržel částku 109 844 283,21 Kč a projekt PRDG získal částku 109 833 542,59 Kč. Celkem se jedná o 219 677 825,80 Kč.


úterý 19. února 2019

AKTUÁLNÍ TÉMA: Člověk a svět práce (revize RVP)

V médiích se opět objevily informace o "novém" vyučovacím předmětu "technika" na základních školách, který má nahradit současné pracovní činnosti (označované jako dílny, pozemky, pracovky, pěstitelské práce apod.). Upozorňujeme, že v současnosti si konkrétní vyučovací předměty vytvářejí jednotlivé školy (název předmětu, obsah, počet hodin...) ve svých školních vzdělávacích programech, a to na základě rámcových vzdělávacích programů. Pro základní školy a nižší stupeň víceletých gymnázií platí jednotný RVP ZV, kde je definována vzdělávací oblast Člověk a svět práce, která má aktuálně na 2. stupni ZŠ minimální časovou dotaci 3 hodiny (dříve 4 hodiny) a obsahuje několik tematických oblastí, z nichž je povinná pouze jedna Svět práce (neboli volba povolání). Ze zbylých si škola musí vybrat alespoň jednu další oblast: Práce s technickými materiály, Design a konstruování, Pěstitelské práce a chovatelství, Provoz a údržba domácnosti, Příprava pokrmů, Práce s laboratorní technikou, Využití digitálních technologií.
Do roku 2016 byla součástí RVP ZV Příloha upravující vzdělávání žáků s lehkým mentálním postižením, která byla zrušena ministryní školství Kateřinou Valachovou. V ní činila minimální hodinová dotace pro vzdělávací oblast Člověk a svět práce na 2. stupni ZŠ 20 hodin (nyní mají tito žáci 3 hodiny jako všichni ostatní)...

pátek 23. února 2018

Pracovní vyučování ze základních škol nezmizelo

Pedagogická komora, z.s., sleduje s velkými obavami neodborné, nepromyšlené a hlavně nesystémové pokusy o lobbing některých zájmových skupin, jejichž zástupci chtějí zavádět do škol nové vyučovací předměty. Kurikulum není nafukovací hračka pro politiky. Nelze do něj stále cosi přidávat, aniž bychom na druhé straně něco neubrali.

Pokud někdo volá po obnovení nebo zavedení předmětů jako jsou dílny a pozemky nebo branná výchova, pak nezná situaci ve školství. Vyučovací předměty si stanovuje každá škola sama. Název předmětu je v kompetenci školy. Jeho obsah a minimální rozsah musí být v souladu s požadavky Rámcového vzdělávacího programu pro základní vzdělávání. Povinnou součástí RVP ZV je vzdělávací obor Člověk a svět práce.

„Vzdělávací obsah vzdělávacího oboru Člověk a svět práce je rozdělen na 1. stupni na čtyři tematické okruhy Práce s drobným materiálem, Konstrukční činnosti, Pěstitelské práce, Příprava pokrmů, které jsou pro školu povinné. Na 2. stupni je rozdělen na osm tematických okruhů Práce s technickými materiály, Design a konstruování, Pěstitelské práce a chovatelství, Provoz a údržba domácnosti, Příprava pokrmů, Práce s laboratorní technikou, Využití digitálních technologií, Svět práce. Tematické okruhy na 2. stupni tvoří nabídku, z níž tematický okruh Svět práce je povinný, a z ostatních školy vybírají podle svých podmínek a pedagogických záměrů minimálně jeden další okruh.“ (RVP ZV)

Pracovní vyučování ze škol nezmizelo. Většina základních škol nabízí žákům jak pěstitelské práce, tak dílny. Je ale pravdou, že škola nemusí žákům druhého stupně nabízet všechny tematické okruhy vzdělávacího oboru Člověk a svět práce. (Toto opatření bylo zavedeno kvůli víceletým gymnáziím, která neměla k dispozici školní zahradu ani vybavenou dílnu.) Rozhodně by nebylo od věci nejprve zmapovat, které okruhy vzdělávacího oboru Člověk a svět práce jsou žákům nabízeny a které nikoliv a proč. Například na waldorfských školách se žáci věnují pracovnímu vyučování velmi intenzivně a zkoušejí si různá tradiční řemesla. Některé školy, které nemají dostatečné vybavení, situaci řeší formou stáží v řemeslnických dílnách nebo exkurzemi. MŠMT nedávno vyhlásilo projekt z evropských fondů na vybavení dílen (výzva č. 57). Z uvedených příkladů je patrné, že tato oblast rozhodně není na okraji zájmu. Ale samozřejmě i zde je co zlepšovat.

Kdo bude tyto předměty vyučovat? Stav českého školství je takový, že aprobovanost učitelů již roky nikdo neřeší. Nesleduje ji ani Česká školní inspekce. Učitel je kvalifikovaný pro celý stupeň. „Například já jsem vystudoval češtinu a dějepis pro střední školy, což mě opravňuje vyučovat jakýkoliv předmět na SŠ i druhém stupni ZŠ, včetně pracovního vyučování, tělocviku nebo matematiky,“ vysvětluje Radek Sárközi z Pedagogické komory. Ředitelé by případné nucené posílení výuky pozemků a dílen řešili nejspíše tímto způsobem – vyučovali by je učitelé, kteří vystudovali jinou aprobaci.

V této souvislosti je třeba upozornit na závažný problém. Když byla v rámci inkluze zrušena Příloha RVP ZV pro žáky s lehkým mentálním postižením, přišli tito žáci o vyšší počet hodin vzdělávací oblasti Člověk a svět práce. Nyní místo toho docházejí na fyziku, chemii a další naukové předměty, které nejsou schopni vstřebat. A hlavně jim v životě k ničemu nebudou. Pokud bychom se měli k něčemu vracet, tak k původnímu znění Přílohy RVP ZV-LMP. Právě tito žáci by určitě dovednosti získané v rámci pracovního vyučování ve svém životě dobře uplatnili.

Pedagogická komora, z.s.
www.pedagogicka-komora.cz