Fakta ke stávce z MŠMT nebo dezinformace šířené Mikulášem Bekem?

Ministr školství Mikuláš Bek zveřejnil na svém Twitteru (X) materiál Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy s názvem „Fakta ke stávce“. Viz též facebooková stránka MŠMT. Podle mého názoru se jedná o hrubě manipulativní tvrzení, která jsou na pokraji dezinformace. Rozeberme si jednotlivé body...

Rozpočet školství pro příští rok vzroste o 8 mld.

Podle vládního návrhu zákona o státním rozpočtu ČR na rok 2024 se má celkový rozpočet kapitoly 333 MŠMT zvýšit o 1,239 mld. (bez podílu EU/FM), respektive o 3,945 mld. (včetně podílu EU/FM), což je nárůst o 1,49 %. Stávka ve školství se ovšem týká pouze rozpočtů veřejných mateřských, základních a středních škol a dalších školských zařízení. Výdaje na regionální školství se zvyšují o 1,476 mld. (včetně podílu EU/FM), což je nárůst o 0,73 %. V oficiálním materiálu MŠMT se zároveň uvádí: „Ve školním roce 2023/2024 lze v RgŠ očekávat nárůst výkonů celkem o téměř 28 tisíc dětí, žáků a studentů, tj. nárůst o cca 1,5 %.“

Procentuální růst výdajů je tudíž o polovinu nižší, než činí nárůst výkonů! V nominální částce jde sice o mírný nárůst o 0,73 %, ovšem reálně se jedná o propad. A to v něm není zohledněna inflace… „Navržený rozpočet mzdových prostředků na rok 2024 pro RgŠ ÚSC je oproti schválenému rozpočtu na rok 2023 zvýšen o 1 669 924 856 Kč (včetně příslušenství o 1 255 789 621 Kč), tj. o 1,3 % (včetně příslušenství o 0,7 %).“

Kvalita vzdělávání se nesníží.

Ministr školství Mikuláš Bek poslal do připomínkového řízení návrh novelizace nařízení vlády k PHmax, podle kterého se má od 1. září 2024 snížit maximální počet hodin výuky proplacený školám státem o 15 % v případě středních škol, o 10 % v případě konzervatoří a nižších ročníků víceletých gymnázií a o 6 % v případě základních škol. To povede k omezení dělit třídy na výuku některých předmětů, což bude mít negativní vliv na kvalitu vzdělávání.

Proti tomuto návrhu protestovala většina připomínkových míst (podporu má pouze z MŠMT a Ministerstva financí…): „Připomínková místa protestují proti snížení PHmax“ (https://www.pedagogicka-komora.cz/2023/11/pripominkova-mista-protestuji-proti.html).

Platy učitelů v příštím roce porostou.

V roce 2021 pobírali učitelé 126,4 % průměrné mzdy v ČR, v roce 2022 to bylo už jen 120 %, v roce 2023 to je 116,6 % a predikce pro rok 2024 činí 113,5 % průměrné mzdy v ČR. Platy učitelů budou tudíž již třetí rok za sebou klesat, přestože se vláda Petra Fialy ve svém programovém prohlášení zavázala, že platy učitelů (původně všech pedagogických pracovníků) udrží na 130 % průměrné mzdy v ČR.

Jaká bude skutečná nominální výše platů učitelů v roce 2024, nelze nyní odhadnout, jelikož ředitelé škol obdrží finance na platy všech zaměstnanců v jednom balíku. Pokud budou chtít, aby jim neodešli nepedagogičtí pracovníci a ostatní pedagogičtí pracovníci, na jejichž platy se plošně snižuje objem financí o 2 %, budou jim minimálně tento dvouprocentní pokles kompenzovat z financí původně určených na odměny pro učitele.

V případě nepedagogických pracovníků ovšem hrozí, že objem financí na jejich platy bude nižší o dalších 22 %, a to proto, že v rozpočtu na rok 2024 chybí finance na 17 000 plných úvazků nepedagogů, což odpovídá celkové sumě 6,8 mld. korun. I zde panují obavy, že tyto peníze budou muset ředitelé škol dorovnávat z financí původně určených na odměny pro učitele…

„Navržená výše rozpočtových zdrojů však zároveň představuje v oblasti nepedagogické práce ve školách a školských zařízeních snížení o 5 301 422 077 Kč (včetně příslušenství o 6 822 877 779 Kč), což představuje snížení počtu zaměstnanců o 17 020,04.“ (zdroj: https://www.pedagogicka-komora.cz/2023/10/rozpocet-2024-kapitola-333-msmt.html)

Celkový počet státem financovaných výukových hodin v příštím roce poroste.

Vzhledem k tomu, že v roce 2024 vzroste počet dětí, žáků a studentů o 28 000, je logické, že musí růst počet tříd, učitelů i výukových hodin. Ovšem od 1. září 2024 má dojít k seškrtání PHmax. To se v roce 2024 projeví jen v posledních čtyřech měsících roku, ale v roce 2025 už se tato redukce počtu státem financovaných výukových hodin projeví plně.

Financování asistentů pedagoga se v příštím roce nezmění.

Tzv. parametrizace financování asistentů pedagoga je součástí návrhu novelizace školského zákona a zákona o pedagogických pracovnících (https://odok.cz/portal/veklep/material/KORNCKLRZZD9/KORNCSBQAZ2Y). Je skrytá pod novelizačním bodem 6. V § 16 se doplňuje odstavec 11, který zní: „(11)Podpůrné opatření podle odstavce 2 písm. g) nelze poskytovat žákovi základní školy nebo účastníkovi školní družiny…“. Předpokládaná účinnost této legislativní změny měla být původně od 1. ledna 2024, ale jelikož tato novela nebyla doposud schválena Poslaneckou sněmovnou, určitě se nestihne a bude muset být dodatečně změněna. Jaké nové datum účinnosti bude nakonec schváleno, není v tuto chvíli jisté. Předpoklad je 1. ledna 2025.

U nepedagogických pozic se omezení dotkne pouze neobsazených míst.

V roce 2023 pracovalo ve školství 77 000 nepedagogů. Údaje MŠMT ohledně počtu neobsazených pozic činí 8 000 plných úvazků nepedagogických pracovníků. Pokud by se tyto pozice škrtly, respektive ponížily finance na ně, povede to ke snížení platů nepedagogů přibližně o 10 %. V současnosti totiž může ředitel školy peníze určené na neobsazená místa rozdělit mezi pracovníky, kteří dělají práci za chybějící kolegy. Například kuchařky školních jídelen navaří stanovený počet obědů v menším počtu pracovníků, než stanovuje normativ. Nyní mají za více práce o něco více peněz, nově tuto práci navíc nedostanou zaplacenu. Otázka je, zda za těchto podmínek budou ochotné setrvat v této velice náročné práci a nenajdou si jiné zaměstnání… Opět se nabízí možnost, že tento výpadek financí bude ředitel školy saturovat z peněz původně určených na odměny pro učitele.

Stávkové požadavky školských odborů a materiál MŠMT

Závěrem si zrekapitulujme stávkové požadavky ČMOS PŠ: Prvním stávkovým požadavkem „zabránit nekoncepčním zásahům do fungující vzdělávací soustavy“ se materiál MŠMT zabývá jen okrajově (asistenti pedagoga, PHmax) a poněkud zavádějícím způsobem. Druhým stávkovým požadavkem „zabránit škrtům v rozpočtu kapitoly školství na rok 2024“ se materiál MŠMT zabývá velmi nekorektním (až manipulativním) způsobem. Třetím stávkovým požadavkem „nepřipustit, aby se platy nepedagogických pracovníků a ostatních pedagogů v roce 2024 snížily“ se materiál MŠMT nezabývá vůbec.

Celý materiál Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy lze tudíž označit minimálně za zavádějící. Vytrhává údaje z kontextu a manipulativně vybírá jen některé nedůležité položky. Jelikož to dělá záměrně, nebál bych se ho označit za dezinformační vůči pracovníkům ve školství, respektive vůči všem občanům České republiky.

Zveřejněním tohoto materiálu MŠMT pan ministr školství Mikuláš Bek ztratil poslední zbytky důvěry mezi pracovníky ve školství. Myslím si, že je nejvyšší čas, aby ho premiér Petr Fiala odvolal z funkce ministra školství.

Mgr. Radek Sárközi
prezident spolku Pedagogická komora
www.pedagogicka-komora.cz

Co by měla dělat Pedagogická komora?

Zeptali jsme se členů naší skupiny na Facebooku „Pedagogická komora – diskuze“ na to, co by měla dělat Pedagogická komora. Toto jsou priority, které si sami zformulovali učitelé a následně o nich hlasovali v anketě (nejvíce hlasů získala první položka, nejméně poslední)…

Pro podrobnosti klikněte sem: https://drive.google.com/open?id=0B6ir-4sFpVqOLXhhVkRhbmV5YVk

Naši skupinu na Facebooku naleznete zde: https://www.facebook.com/groups/1487605921279593/

Názory politiků na iniciativu Pedagogická komora

Iniciátoři založení Pedagogické komory Radek Sárközi a Janek Wagner se v tomto týdnu sešli s politiky ODS, ČSSD a TOP09. Oslovili jsme všechny politické strany, abychom zmapovali jejich názory na vznik Pedagogické komory. Nejrychleji zareagovala Nina Nováková (TOP09), Petr Kořenek (ČSSD) a Alexandra Udženija s Václavem Klausem mladším (ODS). S nimi jsme se sešli, abychom jim představili naši iniciativu a mohli se jich osobně zeptat, jak by řešili největší problémy českého školství. Všechny schůzky probíhaly ve vstřícné atmosféře a nesly se ve věcném duchu. Představitelé ODS podporu Zákona o Pedagogické komoře kategoricky odmítli, zatímco poslanci za ČSSD a TOP09 vyjádřili podporu myšlence vzniku Pedagogické komory ze zákona, jak je tomu u dvanácti stávajících profesních komor.


První setkání proběhlo v úterý 4. dubna v Centru pro občanské svobody, kde nás přijal Václav Klaus mladší a 1. místopředsedkyně ODS Alexandra Udženija. V přibližně hodinové diskusi jsme se zaměřili především na pojmenování a vymezení negativních faktorů působících na vzdělávací systém: nekoncepčnost, podfinancování, byrokratizace, inkluze, role RVP a jeho změn, role ředitelů atd. Václav Klaus hájil liberální postoje. Například zásadně odmítl vznik Pedagogické komory ze zákona (ať už s povinným nebo nepovinným členstvím). Alexandra Udženija poukázala na různé přístupy zřizovatelů vůči školství v MČ Prahy. My jsme zdůrazňovali potřebu vzniku reprezentativní organizace pedagogické obce, jejíž představitelé by jednali s MŠMT i zřizovateli škol.

Ve čtvrtek 6. dubna jsme se sešli v prostorách poslanecké sněmovny s poslancem za ČSSD Petrem Kořenkem, členem Výboru pro vědu, vzdělání, kulturu, mládež a tělovýchovu. Rovněž s ním jsme strávili jednu hodinu diskuzemi na téma školství. Vyměnili jsme si názory na postup příprav Pedagogické komory. Petr Kořenek podpořil vznik Zákona o Pedagogické komoře, a to s povinným členstvím (v nepovinném členství nevidí smysl, protože by pak komora nemohla plnit své funkce). Zatímco my jsme zdůrazňovali nutnost, aby komora vznikala postupně zdola jako iniciativa řadových pedagogů, Petr Kořenek preferoval vznik shora – zákonem, který by neformální iniciativa připravila společně s ministerstvem školství. Obává se toho, že by se spolek Pedagogická komora mohl stát nátlakovou lobby nebo druhými školskými odbory. Její poslání vidí v důrazu na kvalitu a profesionalitu učitelské práce. Domnívá se, že bychom neměli zakládat spolek Pedagogická komora, ale přímo usilovat o přijetí speciálního zákona. To však může trvat roky… Petr Kořenek navrhl, že zorganizuje besedu v prostorách sněmovny k problematice Pedagogické komory, kde by se v rámci podvýboru pro vzdělávání sešli v květnu poslanci školského výboru a odborníci na školství, což jsme velmi ocenili. Části setkání se účastnil i Antonín Seidel z kanceláře ministryně školství (oddělení parlamentní a vládní agendy). Přislíbil nám, že se pokusí zajistit schůzku s paní ministryní Valachovou k tématu Pedagogická komora.

Vzápětí jsme se sešli s poslankyní TOP09 Ninou Novákovou, členkou Výboru pro vědu, vzdělání, kulturu, mládež a tělovýchovu. Během srdečné dvouhodinové diskuse jsme probrali kromě tématu Pedagogické komory řadu problémů českého školství. Poslankyni Novákové se myšlenka uspořádání besedy k tématu Pedagogická komora ve sněmovně velmi líbila. Vyjádřila podporu vzniku Pedagogické komory ze zákona i založení spolku Pedagogická komora, který bude pečovat o zvýšení prestiže učitelského povolání. Kladně se vyjádřila i k našemu návrhu sejít se s vedením TOP09 a jejími školskými experty.

S dalšími politiky se sejdeme v průběhu dubna. Už nás oslovili Zelení s nabídkou k setkání. Také se připravujeme na veřejné slyšení v Senátu.

Radek Sárközi a Janek Wagner

Co si myslí učitelé o Pedagogické komoře

Iniciativa ke vzniku Pedagogické komory vystavila na svém webu www.pedagogicka-komora.cz dotazník pro učitele, aby zmapovala jejich názory. Zájemci mohou dotazník vyplňovat až do vzniku Pedagogické komory. Každý měsíc bude k dispozici průběžné vyhodnocení dotazníků. První statistická data mapují únor a březen 2017. Vyplněno bylo 230 dotazníků. Zároveň probíhalo hlasování a diskuze na Facebooku ve skupině Pedagogická komora – diskuze (https://www.facebook.com/groups/1487605921279593/).

Měla by být Pedagogická komora v souladu se svým názvem otevřena všem pedagogickým pracovníkům, nebo by měla být jen pro učitele (pak by se jmenovala Učitelská komora)? 

Více se dozvíte v dokumentu na Disku Google.