Stížnost na Metodické doporučení pro zřizovatele k odměňování ředitelů

Publikujeme odpověď z MŠMT na stížnost Radka Sárköziho, prezidenta Pedagogické komory, z. s., která se týkala textu Metodického doporučení pro zřizovatele k odměňování ředitelů. MŠMT ve svém matriálu neuvedlo případy, kdy může být ředitelka samostatné mateřské školy zařazena do 12. nebo 13. platové třídy, čímž mohlo uvést zřizovatele škol v omyl, že do těchto platových tříd nemůže být zařazena vůbec. 

To je ovšem v rozporu s platným nařízením vlády č. 222/2010 Sb., o katalogu prací ve veřejných službách a správě i textem Metodického výkladu k odměňování pedagogických pracovníků a ostatních zaměstnanců škol, který vydalo v září 2021 přímo Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy... Na konci odpovědi MŠMT uvádí, za jakých podmínek je možné zařadit ředitelku samostatné MŠ do 12. nebo 13. platové třídy.

MŠMT: Stížnost na Metodické doporučení pro zřizovatele k odměňování ředitelů

Vážený pane Sarközi,

k Vámi zaslané stížnosti ze dne 20. 4. 2022, dotýkající se namítaného nesouladu Metodického doporučení pro zřizovatele k odměňování ředitelů s platnou legislativní úpravou, uvádíme, že Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy byla na základě uplatněného podnětu kanceláře veřejného ochránce práv otázka zařazování ředitelů/ek mateřských škol do 11. platové třídy konzultována s Ministerstvem práce a sociálních věcí (dále jen „MPSV“). Na podkladě předmětné konzultace byl následně upraven též „Metodický výklad k odměňování pedagogických pracovníků a ostatních zaměstnanců škol a školských zařízení a jejich zařazování do platových tříd podle katalogu prací“.

V případě materiálu „Metodické doporučení pro zřizovatele k odměňování ředitelů“ se pak skutečně jedná čistě o metodické doporučení. Zaměstnavatel a v tomto případě též zřizovatel se při zařazování musí řídit obecnými pravidly zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů, a navazujících předpisů, a tedy zařadit zaměstnance v souladu s druhem práce sjednaným v pracovní smlouvě a v jeho mezích na něm požadovanými nejnáročnějšími pracemi.

V rámci stanoviska MPSV k problematice se následně uvádí, cituji:

„Podle § 123 odst. 2 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů, a § 3 odst. 1 nařízení vlády č. 341/2017 Sb., o platových poměrech zaměstnanců ve veřejných službách a správě, ve znění pozdějších předpisů, zařadí zaměstnavatel zaměstnance do platové třídy, ve které je podle nařízení vlády č. 222/2010 Sb., o katalogu prací ve veřejných službách a správě, ve znění pozdějších předpisů, zařazena nejnáročnější práce, jejíž výkon zaměstnavatel na zaměstnanci požaduje. Pokud je touto nejnáročnější prací komplexní koordinace ekonomické, personální, technické, provozní, majetkové a organizační správy organizace, případně správy dalších oborů činnosti organizace, jejíž provádění se u vedoucích zaměstnanců, kteří jsou statutárním orgánem zaměstnavatele, předpokládá, zařadí se tento zaměstnanec do 11. platové třídy, a to podle ustanovení bodu 2 v této platové třídě v povolání 1.01.12 koordinační projektový a programový pracovník v příloze k nařízení vlády o katalogu prací ve veřejných službách a správě, kde je tato práce uvedena.“

Podle výkladu některých pojmů uvedeného v části C. katalogu prací se koordinací rozumí práce spočívající v aktivním působení na složky daného celku k dosažení jejich souladu a komplexními pracemi se rozumí práce zahrnující bezpodmínečně všechny části daného celku (systému) vymezeného příslušným ustanovením katalogu prací. V případě, že zaměstnanec nevykonává komplexní koordinaci ekonomické, personální, technické, provozní, majetkové a organizační správy organizace, případně správy dalších oborů činnosti organizace, neměl by být v 11. platové třídě zařazen.“

MPSV současně ve svém stanovisku zdůrazňuje, že není v pravomoci žádného subjektu přebírat za zaměstnavatele odpovědnost svěřenou právními předpisy za správnou aplikaci předpisů o odměňování zaměstnanců ve veřejných službách a správě.

I nadále přitom platí, že v souladu s § 123 odst. 2 zákoníku práce a § 3 odst. 1 nařízení vlády č. 341/2017 Sb., o platových poměrech zaměstnanců ve veřejných službách a správě, ve znění pozdějších předpisů, zařadí zaměstnavatel zaměstnance do platové třídy, v níž je podle katalogu prací, zařazena nejnáročnější práce, jejíž výkon zaměstnavatel na zaměstnanci požaduje. Pokud je touto nejnáročnější prací komplexní koordinace ekonomické, personální, technické, provozní, majetkové a organizační správy organizace, případně správy dalších oborů činnosti organizace, jejíž provádění se u vedoucích zaměstnanců, kteří jsou statutárním orgánem zaměstnavatele předpokládá, tzn. musí komplexně koordinovat všechny uvedené oblasti, zařadí se tento zaměstnanec do 11. platové třídy, a to dle bodu 2 v této platové třídě v povolání 1.01.12 Koordinační, projektový a programový pracovník v příloze k nařízení vlády č. 222/2010 Sb., kde je tato práce uvedena.

Dále je nutné sdělit, že v rámci povolání 1.01.12 (koordinační, projektový a programový pracovník) dle přílohy nařízení vlády č. 222/2010 Sb. je v souladu s ustanovením pro 12. platovou třídu, tj. (bod 2) činnost „koordinace finančního, personálního, technického, provozního a organizačního rozvoje, případně rozvoje dalších oborů činnosti organizace“, případně (bod 3) činnost „komplexní koordinace realizace víceletých celostátních nebo nadregionálních (území více krajů) projektů a programů s případným mezinárodním prvkem, vysoce specializovaného zaměření, s vysokými nároky na způsob organizačního, finančního, personálního, provozního, technického a jiného zajištění“, nebo pro 13. platovou třídu, tj. (bod 2) činnost „komplexní koordinace realizace strategických dlouhodobých mezinárodních projektů nebo rozvojových projektů realizujících komplexní stěžejní cíle státních politik nebo stěžejních výsledků výzkumu a vývoje, vyžadující účast vysoce kvalifikovaných odborníků mnoha různých oblastí, s dosahem do poměrů nejširších skupin osob“ možné zařazovat příslušné pracovníky výhradně, pokud nejnáročnější činnosti odpovídají tomuto vymezení.

Ani zde poté není vyloučena odpovědnost zaměstnavatele.

Ředitelé/ky mateřských škol pak vykonávají zpravidla činnost právě v rámci 11. platové třídy, kdy však uvedená skutečnost nikterak nebrání zřizovatelům podřazovat tyto zaměstnance do vyšší platové třídy, pokud v souladu s pracovní smlouvou budou daní ředitelé/ky skutečně pověřeni výkonem činností, které odpovídají této vyšší platové třídě, a současně pak budou předmětné činnosti v plné míře vykonávat.

S pozdravem

Odbor vnějších vztahů a komunikace
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy
Karmelitská 529/5, Malá Strana
118 12 Praha 1
press@msmt.cz
www.msmt.cz


Stížnost na Metodické doporučení pro zřizovatele k odměňování ředitelů - rozpor s platnou legislativou

Dobrý den,

tímto podávám stížnost na text materiálu MŠMT "Metodické doporučení pro zřizovatele k odměňování ředitelů" (https://drive.google.com/file/d/1LvB4vT0CMfBA8vBSbchuRnGRJduMl_rB/view)

Tento dokument je v rozporu s platnou legislativou (Nařízení vlády č. 222/2010 Sb., o katalogu prací ve veřejných službách a správě) i s aktuálním "Metodickým výkladem k odměňování pedagogických pracovníků a ostatních zaměstnanců škol..." (https://www.msmt.cz/vzdelavani/odmenovani-pedagogickych-pracovniku).

Zatímco příslušné nařízení vlády umožňuje, aby ředitelky samostatných mateřských škol byly zařazeny do 12. platové třídy, nebo dokonce i 13. platové třídy (organizace mezinárodní spolupráce), aktuální "Metodické doporučení pro zřizovatele k odměňování ředitelů" MŠMT se o těchto možnostech vůbec nezmiňuje, čímž uvádí zřizovatele škol v omyl, který může mít negativní důsledky na zařazení ředitelek samostatných MŠ do vyšší platové třídy.

Díl 1.01 Práce ve správě organizace (1.01.12 Koordinační, projektový a programový pracovník): "12. platová třída: 2. Koordinace finančního, personálního, technického, provozního a organizačního rozvoje, případně rozvoje dalších oborů činnosti organizace." (https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2010-222)

Tímto žádám o okamžité zjednání nápravy a doplnění textu MŠMT "Metodické doporučení pro zřizovatele k odměňování ředitelů" o výše uvedené možnosti, za jakých podmínek lze ředitele samostatných mateřských škol zařazovat do 12. a 13. platové třídy.

Dovoluji si Vám zároveň připomenout nález úřadu veřejného ochránce práv, který se zabýval podáním Pedagogické komory, z. s., ve věci platových tříd ředitelek samostatných mateřských škol a který konstatoval, že v této věci MŠMT v minulosti pochybilo, když nerespektovalo legislativní výklad gesčního ministerstva MPSV. Proto se na Vás obracím s dotazem, zda byl materiál MŠMT konzultován s Ministerstvem práce a sociálních věcí a s jakým výsledkem.

Ombudsman: MŠMT pochybilo. Ředitelky mateřských škol mají nárok na vyšší platovou třídu
https://www.pedagogicka-komora.cz/2021/01/ombudsman-msmt-pochybilo-reditelky.html

S pozdravem

Mgr. Radek Sárközi
prezident spolku
Pedagogická komora, z. s.
www.pedagogicka-komora.cz

Příplatek za třídnictví a ředitelé škol

Jelikož někteří zřizovatelé škol nebo i pracovníci České školní inspekce zpochybňují nárok ředitelů škol na příplatek za třídnictví (tzv. zvláštní příplatek), zaslal Radek Sárközi, prezident Pedagogické komory, z. s., dotaz přímo ČŠI. V odpovědi se dočtete, že na tento příplatek mají nárok i ředitelé škol, pokud jsou zároveň třídními učiteli, a to v plné výši 1500 až 3000 Kč měsíčně.

ČŠI: Nárok ředitelů škol na příplatek za třídnictví v plné výši

Otevřený dopis Robertu Plagovi od ředitelky ZŠ

Vážený pane ministře školství,

jste muž, navíc ministr, a já od vás žádám slovo chlapa. Řekněte jasně pedagogům i rodičům, jak mají mateřské a základní školy zorganizovat výuku při dodržení přísných hygienických pravidel. Váš manuál nám vůbec nepomohl. Radíte, abychom „vytřídili“ děti, které do mateřské či základní školy nepůjdou. Podle jakých kritérií máme děti lustrovat? Podle toho, zda rodiče chodí do práce? Přece všechny děti mají stejné právo na vzdělání!

Jak máme zajistit všem dětem oběd ve školní jídelně, když se mohou stravovat pouze po 15členných skupinách? To jim máme fakt roznášet studené svačiny? Když budou děti 1. stupně celý den „vzdělávat“ učitelky, vychovatelky a asistentky, kdo bude vzdělávat děti doma?

Když mi učitelé sdělí, že jsou v rizikové skupině, mám se s některými domluvit, že budou učit z domova, ale jiným dát neplacené volno? To je fér? Nebo si mají vzít nemocenskou? A kdo bude učit děti na dálku? Kantoři z nemocenské nebo neplaceného volna?

Dosud jsem nikde nenašla ZÁKONNÁ, JEDNOZNAČNÁ, SROZUMITELNÁ, A HLAVNĚ PROVEDITELNÁ PRAVIDLA pro obnovení fungování mateřských i základních škol. Školy byly opět ponechány napospas hektickému dění.

Pracuji ve školství od roku 1994, máloco mě ještě udiví. Ale teď z údivu nevycházím. Není to však jen údiv. Je to především znechucení nad tím, že čím dál víc úředníků se živí „řízením“ škol, ale když nastane krize, nikdo nám nepomůže.

Mgr. Renáta Fialová, ředitelka základní školy

Štefan Klíma: Otevřený dopis pánům Hamáčkovi, Plagovi a Prymulovi

V Mladé Boleslavi, 6. 4. 2020

Vážený pane Hamáčku, vážený pane Prymulo, vážený pane Plago,

od víkendu sleduji obrovskou bouři nevole, která se vzedmula mezi rodiči a v učitelském stavu. Plánované zpřístupnění škol v polovině května vyvolalo značnou reakci. Rád bych se na situaci podíval očima obyčejného ředitele, učitele a rodiče žáků základní a střední školy v jedné osobě.

1. Roušky – umíte si představit mechanismy, jak bude zajištěna výměna roušek v průběhu vyučování? Je vám jasné, že v květnu a v červnu bývají teploty kolem 30 stupňů Celsia a že tyto teploty a mnohdy i vyšší jsou v učebnách? Ve školách nejsou instalovány klimatizace! Jak budou zajišťovat výměnu roušek paní učitelky v MŠ a na prvním stupni ZŠ? Pokud má běžný vyučovací den žáka 6 hodin, chápete, že bude žák potřebovat nejméně 12 roušek? Uvědomujete si, že řada vyučovacích předmětů se bude v roušce jen velmi těžce vyučovat? Odborný výcvik na střední škole například v horkých provozech pekárny a cukrárny si už vůbec nedokážu představit. Jak se bude řešit nošení roušek u žáků s astmatem a s dalšími nemocemi? Jak budou učitelé zvládat po zdravotní stránce mluvit na žáky šest hodin denně? To jsou otázky, na které je potřeba znát správnou odpověď.
2. Promoření učitelského stavu – chtěl bych podotknout, že průměrný věk učitelů je 47 let (statistický údaj nedávno zveřejněný). To znamená, že většina učitelů je v kritickém věku! Stejně tak je třeba si uvědomit, že velká část učitelů má zdravotní problémy související se školním stresem - vysoký tlak, či cukrovku. Již tak zdecimovaný učitelský stav může být tedy velmi ohrožen.
3. Promoření žáků – podle reakce rodičů je jasné, že se 90 % rodičů o své potomky bojí a většina z nich uvádí, že děti do školy prostě nepošle. I kdyby byla úmrtnost či smrtnost na koronavirus 0,2 % populace, vezmete si na svědomí životy dětí? Jen proto, že nechcete naslouchat názoru obyčejných lidí?
4. Organizace maturit – navrhuji, aby žáci zůstali doma a pokračovala distanční výuka. Oproti tomu maturantům umožněme odmaturování v červnu. Je třeba si uvědomit, že organizace maturit je velice sofistikovaná záležitost. Maturita, to není jen písemná a ústní část. To je také praktická maturita, která u některých oborů trvá více dní a realizuje se v odborných prostorech či u sociálních partnerů, a také to jsou obhajoby písemných maturitních prací z odborných předmětů. Školy mají připravené týmy zkoušejících. Obrovská lapálie však vypukne, pokud z těchto týmů vypadnou dva učitelé (například proto, že onemocní koronavirem kvůli promoření, či se dostanou do karantény). Nastává neřešitelná situace. Uvedu to na příkladu – ve škole se 400 žáky máme tři češtináře, kteří mohou zkoušet u maturit. Více učitelů ČJ škola nepotřebuje. Pokud onemocní jeden z nich, je situace řešitelná. Ale co budou školy dělat, pokud onemocní oba dva, nebo dokonce všichni tři budou v karanténě? Ta situace prostě nemá řešení. Může se tedy stát, že v jednom městě bude polovina škol schopna maturity zrealizovat, ale druhá polovina ne. A to neřešíme situaci, že celá škola bude v karanténě.
5. Organizace závěrečných zkoušek – jedná se o velmi podobný scénář, jako u maturit. Je třeba na závěrečné zkoušky nezapomínat. Nelze zvládnout maturity i závěrečné zkoušky zároveň. I závěrečné zkoušky mají několik částí. Písemnou, kterou žáci vykonávají na počítačích. Praktická část probíhá tři dny. A samozřejmostí je i ústní část závěrečných zkoušek. Další z důvodů pro zachování distanční výuky do konce června a energii a čas věnovat klíčovým úkolům závěru školního roku.
6. Organizace přijímacích zkoušek – jednotná přijímací zkouška je z našeho pohledu naprosto zbytným ale hlavně rizikovým faktorem. Tisíce žáků základních škol se promísí a navštíví střední školy. Virus je kapénková infekce a rizikovým faktorem není jen dýchání ale i dotyk. A cizí žáci se budou dotýkat ve škole všeho. To bude promořenost…. Většina škol je schopna realizovat přijímací řízení i bez JPZ. Optimálním se mi jeví řešení uvolnění rukou ředitelům škol a ponechání JPZ na dobrovolnosti. Jistě ji využijí gymnázia, kde mají například na jedno volné místo pět žáků se stejným nebo podobným prospěchem. Naopak, střední odborné školy rády využijí jiná kritéria, která lépe ukáží předpoklady žáků k přijetí na daný obor. Dalším faktorem pro zrušení povinnosti JPZ je i to, že bude v letošním roce sociálně nespravedlivá. Sociálně slabé rodiny nemají takové možnosti individuální přípravy. Nemají vybavení, někdy ani připojení k internetu a nemají ani finance na doučování. Podle posledních údajů věnuje průměrná rodina na přípravu k přijímacím zkouškám 8 tisíc korun! Problémem může být i logistika a zdravotní bezpečnost dopravy žáků do středních škol.
7. Upravený rozvrh, či místo v učebnách – naše školy nejsou uzpůsobené na to, abychom žákům vyčlenili odpovídající prostor. Ve většině klasických učeben o rozměrech 6x9 metrů se učí obvykle třicet žáků. Naše školství není schopno zvládnout prostorově podmínku vzdálenosti 1 – 2 metrů. Stejně tak není možné ze dne na den předělat rozvrhy. Víte vůbec, že část učitelů učí na více školách? Nebo mají i jinou práci. Je třeba všechny návrhy dobře zkonzultovat s lidmi z praxe.

Závěrem bych shrnul návrhy, jak by bylo možné organizačně a bez zbytečného stresu zrealizovat závěr školního roku.

Jednotnou přijímací zkoušku jakožto povinnou zrušit a dát pravomoc ředitelům, aby přijímací zkoušky do konce května vyřešili sami. Současná verze bude hygienicky dost problematická. Například 300 cizích žáků na malém prostoru, žáků, kteří navíc pocestují třeba i přes půl republiky. Navíc sociálně to rozhodně nebude přijímací zkouška spravedlivá.

Cermat má JZZ připravenou, nechte vybrat ředitel škol, jestli chtějí tyto testy využít. Ředitelé nesou odpovědnost za chod školy, za to, že škola prosperuje. Pak mají mít i kompetence a rozhodovací pravomoci.

Pro maturity a závěrečné zkoušky bych stanovil červen. Klidně i s přesahem do července. Pro mnohé SOŠ a SOU vůbec nebude jednoduché vše časově a organizačně zvládnout.

A všechny ostatní žáky nechat tento školní rok dokončit distančně. Hodnocení druhého pololetí ponechat v kompetenci škol s tím, že bude přihlédnuto k dosavadní klasifikaci v průběhu druhého pololetí. Zároveň by učitelé mohli přihlédnout k hodnocení žáků v uplynulém pololetí. Pokud by žák nebyl s hodnocením spokojen, měl by právo požádat o přezkoušení.

Takto by se to asi dalo stihnout a zvládnout bez totálního stresu a hygienického rizika. Školy distanční výuku zvládají. Někde na výbornou, někde dobře, ale zvládají. A zvládají ji i žáci.

Myslím, že je nezbytně nutné myslet na zdraví nejen žáků, ale i učitelů. Je třeba dokončit pololetí bez zbytečného stresu a bez riskování zdravotních komplikací u učitelů. Nezapomeňme, že věkový průměr učitelů je výrazně nad 47 lety. To znamená, že více než polovina učitelů je ve velmi rizikovém věku. A to nemluvě o zdravotním stavu učitelů.

Proč tedy proboha zbytečně riskovat? Školy, učitelé i žáci jsou schopni zvládnout tříměsíční výpadek. Na to dám krk.

Přeji Vám klidné dny a moc Vás prosím, zvažujte Vaše rozhodnutí. Naslouchejte prosím obyčejným lidem, kteří to myslí dobře.

Mgr. Štefan Klíma

ředitel školy – Integrovaná střední škola, Mladá Boleslav, Na Karmeli 206
reditel@issmb.cz

K otevřenému dopisu se připojilo širší vedení Pedagogické komory, z.s.:

Jana Karvaiová, koordinátorka sekce speciálních pedagogů,
Jana Kunšteková, učitelka,
Lukáš Lanč, tajemník,
Hana Mikulcová, zástupkyně koordinátorky sekce speciálních pedagogů,
Radek Sárközi, prezident,
Janek Wagner, viceprezident, člen VV JSI

Aktuální počet signatářů otevřeného dopisu je více než 1 400 pedagogů.

K otevřenému dopisu se můžete připojit pomocí online formuláře.