neděle 30. září 2018

AKTUÁLNÍ TÉMA: SPOLEČNÉ VZDĚLÁVÁNÍ (INKLUZE)

Pedagogická komora usiluje o odbornou revizi inkluze: usnadnění vzniku speciálních tříd v běžných školách; výuka žáků se závažnějšími diagnózami speciálními pedagogy; umožnění společné výuky žáků s různými speciálními potřebami v jedné třídě; zvýšený normativ na žáka s konkrétní diagnózou místo byrokratického systému přidělování podpůrných opatření; asistenti, speciální pedagogové a psychologové jako kmenoví zaměstnanci školy, nikoliv časově omezené částečné úvazky navázané na konkrétního žáka přes podpůrná opatření; možnost odmítnout žáka, pokud škola nemá k jeho kvalitnímu vzdělávání podmínky (nejdříve podmínky, nikoliv naopak, jak je tomu nyní); respektování diagnóz od lékařů pracovníky poraden; rozhodující slovo mají mít vždy zákonní zástupci žáka (rodiče)... Pedagogická komora navrhla změny ve vyhlášce o inkluzi
Oficiální informace ke společnému vzdělávání (inkluzi)

sobota 29. září 2018

AKTUÁLNÍ TÉMA: Vyšší příplatky pro třídní učitele

Pedagogická komora zpracovala návrh novely zákoníku práce, který zavádí nový příplatek za třídnictví ve výši 2 500 až 3 500 Kč měsíčně a zvyšuje stávající specializační příplatek na stejnou částku. Návrh si osvojila skupina poslanců KDU-ČSL. Novela se týká přes 65 000 třídních učitelů. Náklady na zvýšení příplatků činní 2 miliardy korun ročně. Na Slovensku dostávají třídní učitelé 5 % navíc k tarifu, v ČR mají v současnosti necelá 2 %. Aktuálně pobírají třídní učitelé  tzv. zvláštní příplatek (na běžných školách činí 400 až 1300 Kč měsíčně). Specializační příplatek činí 1000 až 2000 Kč měsíčně. Příplatky jsou přiznávány v nižší polovině intervalu, protože na něj školy nemají dostatek financí. Vzhledem k tomu, že tyto činnosti vyžadují 20 hodin práce měsíčně navíc, pobírá třídní učitel 20 Kč za hodinu, což je hluboko pod minimální i zaručenou mzdou. Jde o 13 Kč měsíčně na jednoho žáka ve třídě... V tomto příspěvku budeme postupně mapovat celý legislativní proces...
Poslanci třídní učitele nepodpořili, vláda navrhuje zvýšení o pouhých 100 korun
Další informace
Protinávrh Kateřiny Valachové a poslanců ČSSD na snížení příplatků oproti současnosti

pátek 28. září 2018

Činnost a úspěchy Pedagogické komory v uplynulém školním roce

Spolek Pedagogická komora byl oficiálně zaregistrován v říjnu 2017. Jeho vzniku předcházelo založení stejnojmenné facebookové skupiny a webu www.pedagogicka-komora.cz v únoru 2017. Nejprve jsme oslovili stávající tzv. kamenné asociace ke spolupráci, místo odpovědi ale začaly organizace jako je CZESHA a její členské spolky nebo ČMOS PŠ přijímat usnesení a vydávat prohlášení, že Pedagogická komora není třeba. Řadoví učitelé, ředitelé škol a další pedagogičtí pracovníci si ale myslí opak, jinak by neměla Pedagogická komora přes 2 000 členů ze všech typů i stupňů škol a všech pedagogických profesí.

Pokud se vám činnost Pedagogické komory líbí, můžete se stát jejími členy a podpořit tak naše aktivity, ať už aktivní činností nebo jen pasivně. Čím více bude mít Pedagogická komora členů, tím větší vyjednávací sílu bude mít vůči vládě. A tím rychleji se nám podaří prosadit pozitivní změny ve vzdělávání a zlepšení pracovních podmínek pro všechny pedagogy. 

Vyšlo v Učitelských novinách.

čtvrtek 27. září 2018

Poslanci budou hlasovat o vyšších příplatcích pro pedagogy

V úterý 18. září 2018 (aktualizace: hlasování bylo přesunuto na 3. 10. 2018) bude Poslanecká sněmovna hlasovat v prvním čtení (bod 41) o novele zákoníku práce (sněmovní tisk 159), kterou připravila Pedagogická komora ve spolupráci s poslancem Markem Výborným. Návrh předložila skupina poslanců KDU-ČSL. Novela navyšuje specializační příplatek na 2500 až 3500 Kč měsíčně a zavadí nový příplatek za třídnictví ve výši 2500 až 3500 Kč měsíčně.

MŠMT k návrhu zaujalo kladné stanovisko, vláda jako celek stanovisko neutrální. Novela se týká přes 65 000 třídních učitelů. Náklady na zvýšení příplatků činní 2 miliardy korun ročně. Na Slovensku dostávají třídní učitelé 5 % navíc k tarifu, v ČR mají v současnosti necelá 2 %. Aktuálně pobírají třídní učitelé  tzv. zvláštní příplatek (na běžných školách činí 400 až 1300 Kč měsíčně). Specializační příplatek činí 1000 až 2000 Kč měsíčně. Příplatky jsou přiznávány v nižší polovině intervalu, protože na něj školy nemají dostatek financí. Vzhledem k tomu, že tyto činnosti vyžadují 20 hodin práce měsíčně navíc, pobírá třídní učitel 20 Kč za hodinu, což je hluboko pod minimální i zaručenou mzdou. Jde o 13 Kč měsíčně na jednoho žáka ve třídě...

1. § 133 včetně nadpisu zní:
㤠133
Příplatek pedagogického pracovníka
(1) Pedagogickému pracovníkovi 45), který vedle přímé pedagogické činnosti vykonává také specializované činnosti, k jejichž výkonu jsou nezbytné další kvalifikační předpoklady 47), se poskytuje příplatek ve výši 2 5003 500 Kč měsíčně.
(2) Učiteli za výkon práce třídního učitele, vedoucího oddělení na konzervatoři nebo základní umělecké škole nebo vedoucího studijní skupiny na vyšší odborné škole přísluší příplatek ve výši 2 500 až 3 500 Kč měsíčně.

Třídní učitelé si zaslouží více peněz

V MF DNES vyšel 18. 9. 2018 komentář Radka Sárköziho Třídní učitelé si zaslouží více peněz.

středa 26. září 2018

Přijímací zkoušky na SŠ v Radioforu

Ve středu 26. 9. 2018 od 12.33 hovořil Radek Sárközi o přijímacích zkouškách na SŠ v pořadu Radioforum (Český rozhlas Plus). Kdo se hodí na maturitní obor? Studium s maturitou už by nemělo být pro všechny. Příslušný návrh chce v příštích týdnech předložit ministr školství z hnutí ANO Robert Plaga. Měl by to stát určovat?

úterý 25. září 2018

Pedagogická komora je proti zpřísňování jednotné přijímací zkoušky na SŠ

Pedagogická komora je proti omezování pravomocí ředitelů středních škol vybírat si své budoucí žáky. Plánované stanovení nepodkročitelného minima u jednotných testů z češtiny a matematiky, které organizuje Cermat, připravuje školy o další kousek svobody i zodpovědnosti. Jde o projev nedůvěry ze strany zřizovatelů i státu.

Návrh Asociace krajů ČR je pravým opakem zahraničních zkušeností. Ani před rokem 1989 nebyly v ČR přijímací zkoušky tak striktní, jak je tomu v současnosti. Žák mohl být přijat na gymnázium nebo jinou střední školu s maturitním oborem i bez absolvování testů, když měl výborný prospěch na ZŠ nebo byl úspěšný například v olympiádě z matematiky.

Hrozí, že motivovaní zájemci o konkrétní obor nesloží přijímačky z matematiky, přestože se z ní na dané škole nemusí maturovat.  Stát přitom v současnosti není schopen zajistit, aby na všech základních školách vyučovali matematiku aprobovaní učitelé. U jednotných přijímacích zkoušek jsou znevýhodněni žáci, které vyučoval nekvalifikovaný pedagog, nebo žáci se špatným rodinným zázemím.

Ministr školství Robert Plaga se před třemi týdny vyjádřil v pořadu Českého rozhlasu 20 minut Radiožurnálu, že si umí představit úplné zrušení jednotných přijímacích zkoušek na střední školy. Další zpřísňování současných podmínek je ale pravým opakem.

Pedagogické komoře byla ze strany ministerstva školství přislíbena účast v pracovní skupině, která se zabývá změnami v přijímacím řízení na střední školy, ale tato skupina se doposud nesešla, a ani není znám oficiální termín nejbližšího jednání.

"Ministr Robert Plaga by měl svým podřízeným zadat zpracování analýzy, jak probíhá přijímací řízení na SŠ v ostatních členských státech EU, aby byla diskuze o změnách věcná a poučená," navrhuje Radek Sárközi, prezident spolku Pedagogická komora.

Pedagogická komora, z.s., zastupuje více než 2 000 členů a je nejpočetnějším školským spolkem v ČR.

Pedagogická komora momentálně organizuje anketu mezi svými členy. Z průběžných výsledků vyplývá toto:

pondělí 24. září 2018

Nepřesnosti v reportáži České televize

V neděli 23. 9. 2018 odvysílala Česká televize v pořadu Události reportáž Poslanci budou řešit návrh, který by výrazně zvýšil příplatky třídním učitelům.

Oceňujeme, že reportáž ukazuje náročnost práce třídního učitele, ale vše ostatní je v ní špatně. ČT informuje o návrhu Pedagogické komory, aniž by byla zmíněna. Uveden není ani ten, kdo novelu zvyšující příplatky podal - poslanci KDU-ČSL. Poslanci budou o návrhu hlasovat až příští týden, nikoliv tento týden. Ministr školství Robert Plaga vystupuje proti návrhu, přestože MŠMT zaujalo k novele kladné stanovisko a vláda jako celek neutrální stanovisko. Hovoří o nesystémovosti novely, ale zároveň říká, že v roce 2020 navrhne totéž. Zlatým hřebem je, že v reportáži vystupuje paní Seidlová ze školských odborů, které neměly na novele žádný podíl. Naopak, když si loni senátor Václav Homolka osvojil obdobný návrh Pedagogické komory na zvýšení příplatků na 3 000 Kč, vystupovalo vedení ČMOS PŠ proti! Více informací k tématu příplatky naleznete zde.

neděle 23. září 2018

Anketa: Aktuální problémy školství

Členové spolku Pedagogická komora obdrželi v sobotu 22. 9. 2018 odkaz na on-line dotazník k aktuálním problémům českého školství. Ptáme se na maturitu, přijímací zkoušky, konkurzy na ředitele škol, finance pro školství a mnohé další otázky. Výstupy z ankety poskytneme kolegům, MŠMT, politikům, médiím i širší veřejnosti. Pokud se chcete do tohoto šetření zapojit a zatím nejste členy našeho spolku, vyplňte si prosím nejprve přihlášku do spolku Pedagogická komora. Výsledky minulé ankety naleznete zde.

Pokud jste e-mail s odkazem na dotazník neobdrželi, zkontrolujte si spam, případně napište na e-mail info@pedagogicka-komora.cz. Doporučujeme všem členům Pedagogické komory nastavit si ve svém e-mailu, aby všechny zprávy, které obsahují v předmětu "Pedagogická komora", nepadaly do spamu. Při rozesílce na 2 000 mailů mohou anitispamové filtry automaticky vyhodnotit zprávu jako spam, i když jím není...

pátek 21. září 2018

Pedagogická komora podporuje změny v inkluzi

Pedagogická komora podporuje revizi inkluze, o kterou usiluje ministr školství Robert Plaga.  Spolek Pedagogická komora uspořádal mezi svými členy anketu, z níž vyplývá, že pro současnou podobu inkluze, jak ji prosadila ministryně Kateřina Valachová, jsou pouhá 2 % respondentů. Na řadu nedostatků v nastavení společného vzdělávání upozorňovali pedagogové z praxe již před přijetím aktuálně platné legislativy, ale tehdejší vedení ministerstva školství v čele s Kateřinou Valachovou jejich odborné výtky ignorovalo.

„Analýza, kterou si nechalo zpracovat ministerstvo školství, ukazuje, že poměr žáků navštěvujících speciální školy je v České republice nižší nežli ve Finsku,“ upozorňuje prezident Pedagogické komory Radek Sárközi.

Podíl žáků se speciálními vzdělávacími potřebami navštěvujících speciální třídy ZŠ poklesl v ČR od roku 2010, kdy činil 48,8 %, na loňských 28,5 %. Dříve bylo pravidlem, že žáka se závažnějšími speciálními vzdělávacími potřebami vyučoval speciální pedagog, který k tomu má kvalifikaci. Nyní je tato odborná práce vysokoškolsky vzdělaných specialistů masově nahrazována pomocí asistentů, kterým stačí 120hodinový kurz. O zřízení speciální třídy nemůže rozhodovat ředitel školy samostatně, ale musí žádat krajský úřad. Spádová škola musí přijmout žáka se speciálními vzdělávacími potřebami, i když nemá podmínky k odborné péči o něj. Ty se snaží zajistit až dodatečně přes tzv. podpůrná opatření, což je administrativně náročný proces, který trvá řadu měsíců. Žák zůstává dlouhou dobu bez odborné péče a někdy se až s odstupem let zjistí, že mu zvolené podpůrné opatření nepomohlo. Do speciální školy pak přechází často pozdě a frustrovaný dlouhodobým neúspěchem v běžné škole.

Spolek Pedagogická komora se zapojil do přípravy změn ve vyhlášce o speciálním vzdělávání, která měla původně platit od 1. září 2018. Po tlaku některých neziskových organizací byla novela vyhlášky odložena, na což upozornil ministr Plaga v rozhovoru pro Učitelské noviny. Ministr zmiňuje organizace jako ČOSIV nebo OSF či úřad ombudsmana, které proti změnám intervenovaly u premiéra. Na prezentaci změn v inkluzivní vyhlášce, kterou uspořádalo MŠMT, vystoupili proti novelizaci zástupci dalších organizací, jako jsou Rodiče za inkluzi, Rytmus nebo Člověk v tísni.

Pedagogická komora vyzývá výše zmíněné organizace, aby zveřejnily počty svých členů a aby uvedly, jaký podíl z nich tvoří speciální pedagogové a učitelé a kolik z nich každodenně pracuje přímo ve třídách s inkludovanými žáky. Veřejnost má právo být informována, jaký počet lidí tyto organizace reálně zastupují a jakou odbornost a praktické zkušenosti s výukou žáků se speciálními vzdělávacími potřebami mají.

Spolek Pedagogická komora zastupuje více než 2 000 členů a je nejpočetnějším školským spolkem v ČR. Sdružuje učitele, ředitele škol a další pedagogické pracovníky všech stupňů i typů škol. Usiluje o pozitivní změny ve vzdělávání a zlepšení pracovních podmínek pro všechny pedagogy. V rámci Pedagogické komory vznikl pracovní tým, který sdružuje učitele a speciální pedagogy z praxe. Výstupy z práce tohoto týmu byly poskytnuty ministerstvu školství.

Pedagogická komora, z.s.
www.pedagogicka-komora.cz



středa 19. září 2018

Školství vládní prioritou není

Vláda schválila návrh státního rozpočtu na rok 2019. Výdaje na školství mají činit 195,7 miliardy korun. Podle vlády je to důkazem, že je školství její prioritou. Pedagogická komora s touto interpretací nesouhlasí.

„Ministerstvo školství uvádí, že výdaje na školství budou rekordní, ale to je obvyklé – suma peněz, která jde na danou oblast, je většinou vyšší, než byla loni,“ upozorňuje prezident pedagogické komory Radek Sárközi, „školství se odrazilo ode dna, ale prioritou stále není, to by muselo dostat o desítky miliard více.“

Z mezinárodních srovnání vyplývá, že čeští učitelé mají nejnižší platy vzhledem k ostatním vysokoškolsky vzdělaným zaměstnancům v EU, jejich výše činí pouhých 60 %. Ve výdajích na školství vzhledem k hrubému domácímu produktu je Česká republika na chvostu OECD. Nejlépe na tom byla ČR v roce 2011 s 4,3 % HDP pro školství, nejhůře v roce 2016 s pouhými 3,7 % (průměr EU i OECD je přes 5 % HDP). Výdaje na pomůcky a učebnice dlouhodobě stagnují a jsou násobně nižší než v sousedních zemích. V roce 2018 se průměrné mzdy v zemi přiblíží průměrným platům učitelů, takže se opět vzdálí slib z roku 2003, že učitelé budou pobírat 130 % průměrných mezd v ČR.

MŠMT sděluje, že v roce 2019 vzrostou tarifní platy učitelů o 15 %, ale ministr školství Robert Plaga vždy uvádí, že vzrostou pouze o 10 % a že 5 % půjde na netarifní část platů. (Poznámka: Po upozornění J. Wagnera z Pedagogické komory MŠMT tiskovou zprávu opravilo.) Dosavadní zkušenosti ukazují, že se těchto 5 % nemusí k učitelům vůbec dostat. Příkladem může být situace z loňska, kdy se v listopadu tarify zvýšily o 15 %, ale ostatní složky platu se snižovaly, nebo byl dokonce školám snížen limit zaměstnanců (ředitelé škol museli snižovat úvazky nebo propouštět).

Z pedagogických pracovníků jsou na tom nejhůře učitelky mateřských škol a vychovatelky školních družin, jejichž tarifní plat je hluboko pod průměrnou mzdou. Ani platy ředitelů škol neodpovídají náročnosti jejich práce a zodpovědnosti, kterou mají, proto se stále častěji hlásí do konkurzů na ředitele jen jeden zájemce.

„Důsledkem dlouhodobého podfinancování je, že ředitelé škol marně shánějí učitele určitých aprobací, takže výuka probíhá stále častěji neaprobovaně, nebo že školy musejí přijímat nekvalifikované zaměstnance,“ uvádí Radek Sárközi.

Pedagogická komora, z.s.
www.pedagogicka-komora.cz
















sobota 15. září 2018

AKTUÁLNÍ TÉMA: Vysvědčení v zahraničí i ČR

Pokoušíme se shromáždit ukázky vysvědčení ze zahraničí a slovních vysvědčení z ČR. Posílejte nám prosím různá vysvědčení na e-mail info@pedagogicka-komora.cz, děkujeme. Vysvědčení vždy zanonymizujte, aby nebylo možné identifikovat žáka nebo učitele, ale napište nám věk žáka a ročník, který navštěvuje.

úterý 11. září 2018

Poslanecká sněmovna bude hlasovat o přípravných třídách

Poslanecká sněmovna bude na své aktuální schůzi hlasovat ve druhém čtení (bod 9) o novele školského zákona (sněmovní tisk 115), která má zmírnit podmínky pro vznik přípravných tříd. Hlasování by mělo proběhnout 2. 10. 2018.

Pedagogická komora tuto novelu podporuje, ale zároveň upozorňuje, že by učitelky mateřských škol měly mít stejné podmínky, jaké mají učitelé v přípravných třídách ZŠ pro děti s odkladem povinné školní docházky (počet dětí na jednu učitelku, plat i pracovní podmínky).

1. V § 47 odst. 1 první věta zní: „Obec, svazek obcí, kraj a registrovaná církev a náboženská společnost, které bylo přiznáno oprávnění k výkonu zvláštního práva zřizovat církevní školy 6), mohou zřizovat přípravné třídy základní školy pro děti v posledním roce před zahájením povinné školní docházky, u kterých je předpoklad, že zařazení do přípravné třídy vyrovná jejich vývoj, přednostně děti, kterým byl povolen odklad povinné školní docházky.“

pátek 7. září 2018

Rozhovor s ministrem školství

MŠMT zveřejnilo rozhovor s ministrem školství Robertem Plagou, který vyšel v Učitelských novinách. Z rozhovoru vybíráme...

V oblasti legislativy zůstává otevřená otázka vyhlášky o speciálním vzdělávání. Měla platit od 1. září. Proč byla odložena?

Objevily se hlasy, které změny kritizovaly, ale po pravdě řečeno, to pro mě nebyl hlavní důvod, proč vyhlášku posunout. Prvotní bylo, že jsem chtěl, aby novela vyhlášky přinesla zlepšení nejen legislativní a finanční, ale i věcné. A k tomu byla nutná diskuze zainteresovaných stran. U některých problémů řešení, které by bylo zlepšením, ještě nevidím – jde hlavně o skupinu žáků se závažnými poruchami chování a možnosti práce s nimi. Jinak jsme došli v řadě bodů ke shodě nad řešením některých problémů, která tuto oblast kultivují, míříme třeba k podpoře sdílených asistentů. Jistě, slyším z různých stran, že tam něco chybí nebo něco přebývá, ale podle mého je důležité, aby byla vyhláška vybalancovaná jak z pohledu škol speciálních, tak škol běžných. Je prostě lepší to udělat pořádně než brzo. Proto tu debatu vedeme a myslím, že se tým MŠMT velmi snaží a máme za sebou řadu věcných jednání.

Už před prázdninami jste se zmiňoval o aktivitě některých neziskových organizací, které se obracely se stížnostmi na orgány Evropy i na premiéra, říkal jste, že vám to komplikovalo život... 

Komplikovalo a ještě bude komplikovat, očekávám, že se tak budou chovat i dál. Považuji za naprosto neseriózní, aby účastník diskuze vzal nehotový text a stěžoval si na něj v době, kdy se o něm ještě jedná. To beru stále jako velký faul. Udělali to ve fázi přípravy vyhlášky, při které jsme záměry zcela otevřeně poskytli veřejnosti a přizvali k jednání širokou škálu odborníků a zainteresovaných organizací, dali jsme prostor i věcné kritice.

Abychom byli konkrétní – jednalo se o Českou odbornou společnost pro inkluzivní vzdělávání, Open Society Fund a s nimi i o ombudsmanku?

Ano, bohužel, je to tak. Máme na tento problém odlišný pohled. Podle mého debata o společném vzdělávání není debatou o rozsudku D. H. (pozn. red.: jde o rozsudek Evropského soudu pro lidská práva z roku 2007 ve věci skupiny ostravských Romů, kteří si stěžovali na diskriminaci ve vzdělávání), na kterém své argumenty tito lidé staví a straší jím. Rozsudek ve věci D. H. prostě existuje, je samozřejmě nutné se s ním vypořádat, ale není přece možné se na něj odvolávat při každém jednání o změnách ve vzdělávání, které se týkají na 70 000 dětí a žáků ve společném vzdělávání. Není přece možné argumentovat tím, že se nesmí změnit slovo ve vyhlášce či zákonu, jinak bude následovat trest právě s rozsudkem D. H. související. To je manipulace! Nehraju si na odborníka na inkluzi, nikdy jím nebudu, nejsem přívržencem ani jedné ze stran, ale tím spíš se na problémy dívám věcně, jsem připraven poslouchat všechny názory a hledat co nejlepší řešení. Trvá to možná déle, než bych chtěl, vím, že nakonec nebude ani nikdo zcela spokojen, tak to bývá. Pro mě je důležité, aby bylo toto řešení co nejvíce vybalancované a funkční.

sobota 1. září 2018

Benefity pro členy spolku Pedagogická komora

Členové spolku Pedagogická komora mohou využít benefity buď pro sebe, nebo pro školu, na které působí (pokud je členem spolku ředitel školy, může využít benefit pro celou školu jakožto instituci). Přihláška do spolku Pedagogická komora

Aktuální akce
Minulé akce