MŠMT: Informace k provozu škol a školských zařízení od 18. listopadu 2020

Na provoz škol a školských zařízení se i nadále vztahuje manuál Provoz škol a školských zařízení ve školním roce 2020/2021 vzhledem ke covid-19, Metodika pro vzdělávání distančním způsobem a Metodika Ministerstva zdravotnictví pro nařizování karantény ve školách. Z epidemiologického pohledu je zásadní zejména pravidelné větrání vnitřních prostor – v délce alespoň 5 minut během přestávek a zároveň jednou uprostřed každé vyučovací hodiny (viz vliv cirkulace vzduchu).

Pravidla nošení ochrany úst a nosu1 jsou stanovena u jednotlivých druhů škol a školských služeb.

V případě konkrétních mimořádných situací spojených s onemocněním covid-19 je škola či školské zařízení vždy povinna postupovat podle pokynů krajské hygienické stanice (KHS) a dodržovat všechna aktuálně platná mimořádná opatření vyhlášená pro dané území příslušnou KHS nebo plošně Ministerstvem zdravotnictví (či vládou ve formě krizových opatření).

V případě, že se ředitel školy dozví o výskytu onemocnění covid-19 u zaměstnance školy nebo žáka, kontaktuje zaměst nance protiepidemického odboru nebo odboru hygieny dětí a mladistvých místně příslušné KHS. Seznam kontaktů je uveden v manuálu Provoz škol a školských zařízení ve školním roce 2020/2021 vzhledem ke covid-19, popřípadě na webových stránkách KHS.

Ministerstvo zdravotnictví: Mimořádné opatření - nošení ochranných prostředků dýchacích cest s výjimkami s účinností od 18. 9. 2020 do odvolání

Ministerstvo zdravotnictví jako správní úřad příslušný podle § 80 odst. 1 písm. g) zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon č. 258/2000 Sb.“), nařizuje postupem podle § 69 odst. 1 písm. i) a odst. 2 zákona č. 258/2000 Sb. k ochraně obyvatelstva a prevenci nebezpečí vzniku a rozšíření onemocnění COVID-19 způsobené novým koronavirem SARS CoV-2 toto mimořádné opatření:

¨ 

I. 

1. Všem osobám se s účinností ode dne 18. září 2020 od 0:00 hod. do odvolání tohoto  mimořádného opatření zakazuje pohyb a pobyt bez ochranných prostředků dýchacích cest  (nos, ústa) jako je respirátor, rouška, ústenka, šátek, šál nebo jiné prostředky, které brání  šíření kapének, a to: 

a) ve všech vnitřních prostorech staveb, mimo bydliště nebo místo ubytování  (např. hotelový pokoj), 

b) v prostředcích veřejné dopravy. 

2. Zákaz podle bodu 1 se nevztahuje na: 

a) děti do dvou let věku, 

b) děti a pedagogické pracovníky v mateřské škole a děti a osoby o ně pečující v dětské  skupině, 

c) žáky a pedagogické pracovníky 1. stupně základní školy v budovách škol a školských  zařízení podle zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším  odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů, mimo  jejich společné prostory, 

d) žáky, studenty a pedagogické pracovníky podle školského zákona a studenty  a akademické pracovníky podle zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách  a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), ve znění pozdějších  předpisů, v rámci vzdělávací aktivity, jejíž charakter neumožňuje nošení ochranného  prostředku (zejm. tělocvik, zpěv, hra na dechové nástroje), 

e) internáty a domovy mládeže, jde-li o zaměstnance nebo ubytované děti, žáky nebo  studenty, 

f) školská zařízení pro výkon ústavní výchovy nebo ochranné výchovy a školy zřízené  při nich a střediska výchovné péče při poskytování služeb internátní formou, g) školy zřízené Ministerstvem spravedlnosti, 

h) žáky, studenty a pedagogické pracovníky ve škole zřízené podle § 16 odst. 9 školského  zákona, 

i) zaměstnance a děti v zařízeních pro děti vyžadující okamžitou pomoc,

j) osoby s poruchou intelektu, s poruchou autistického spektra, a kognitivní poruchou  nebo se závažnou alterací duševního stavu, jejichž mentální schopnosti či aktuální  duševní stav neumožňují dodržování tohoto zákazu, 

k) pacienty, jsou-li hospitalizovaní ve zdravotnických zařízeních lůžkové péče, nebo je-li  to potřebné pro poskytování zdravotních služeb, 

l) zdravotnické pracovníky po dobu nezbytně nutnou, je-li to potřebné pro poskytování  zdravotních služeb, 

m) uživatele sociálních služeb v zařízeních sociálních služeb, kterými jsou týdenní  stacionáře, domovy pro osoby se zdravotním postižením, domovy pro seniory  a domovy se zvláštním režimem, a v zařízeních poskytujících odlehčovací sociální  služby v pobytové formě, 

n) další případy zřetele hodné, které stanoví poskytovatel zdravotních nebo sociálních  služeb nebo ošetřující lékař pro pohyb a pobyt ve zdravotnických zařízení  a v zařízeních sociálních služeb, 

o) zaměstnance a osoby v obdobném postavení včetně ústavních činitelů po dobu, kdy  vykonávají práci na jednom místě, pracuje-li taková osoba ve vzdálenosti nejméně  2 metry od jiné osoby, 

p) osoby řídící vozidlo veřejné dopravy, kdy nejsou v přímém kontaktu s cestujícím  při jeho odbavení, 

q) soudce, přísedící, státní zástupce, obviněné a jejich obhájce, účastníky civilních,  správních a ústavních soudních řízení a jejich zástupce, svědky, znalce, tlumočníky  a další osoby, o kterých tak rozhodne soud, a to v místě a době soudního řízení, 

r) osoby při provádění autorského díla (např. divadelního, tanečního nebo hudebního  představení), osoby přednášející a osoby účinkující při tvorbě a výrobě audiovizuálního  díla nebo pořadu, 

s) moderátory, redaktory a další osoby vystupující v rozhlasových, televizních a dalších  pořadech, 

t) osoby, které vykonávají práci zařazenou rozhodnutím příslušného orgánu ochrany  veřejného zdraví do kategorie třetí nebo čtvrté pro rizikový faktor pracovních podmínek  zátěž teplem, a dále osoby, jež vykonávají práci, která dosud nebyla kategorizována  a u které lze předpokládat, že po provedení kategorizace bude z důvodu přítomnosti  rizikového faktoru pracovních podmínek zátěž teplem spadat do kategorie třetí nebo  čtvrté, 

u) zákazníky provozoven stravovacích služeb v době konzumace potravin a pokrmů  včetně nápojů, a to za podmínky, že zákazník sedí u stolu, 

v) osoby cestující v prostředcích veřejné dopravy po dobu nezbytně nutnou ke konzumaci potravin a pokrmů včetně nápojů, 

w) snoubence v průběhu sňatečného obřadu a další osoby tomuto obřadu přítomné  a osoby činící prohlášení o tom, že spolu vstupují do registrovaného partnerství, a další  osoby tomuto prohlášení přítomné, 

x) osoby po dobu nezbytně nutnou pro pořízení jejich portrétní fotografie, popř. fotografie  novomanželů, včetně společné fotografie s členy domácnosti a dalšími blízkými  osobami, 

y) sportovce nebo cvičící osoby v době tréninku, cvičení, zápasu, soutěže apod., z) osoby v prostorech vnitřních umělých koupališť, kterými jsou plavecký bazén,  koupelový bazén, bazén pro kojence a batolata a brouzdaliště, lázeňských a léčebných  bazénů a saun. 

II. 

S účinností ode dne 18. září 2020 od 00:00 hod. se ruší mimořádné opatření Ministerstva  zdravotnictví ze dne 16. září 2020, č. j. MZDR 15757/2020-34/MIN/KAN.

III. 

Toto mimořádné opatření nabývá platnosti dnem jeho vydání. 

Odůvodnění: 

Zavádí se povinnost nosit ochranné prostředky dýchacích cest ve vnitřních prostorech staveb.  Obdobně se zavádí povinnost nosit ochranné prostředky dýchacích cest v prostředcích  veřejné dopravy. Z tohoto pravidla se stanoví výjimky. 

Důkazy o vlivu roušek na prevenci přenosu SARS-CoV-2 jsou stále četnější a ochranu nosu  a úst doporučují na jejich základě veřejnosti i významné odborné organizace, včetně Světové  zdravotnické organizace (WHO), Evropského střediska pro kontrolu a prevenci nemocí (ECDC) a Středisek pro kontrolu a prevenci nemocí Spojených států amerických (CDC). 

V průměru dochází k více než pětinásobnému snížení rizika přenosu (v recentním  systematickém přehledu ze 17,4 % bez obličejové masky na 3,1 % s obličejovou maskou,  např. N95, chirurgická nebo 12-16 vrstvová bavlněná rouška). Účinnost tohoto opatření  na úrovni jednotlivce i na úrovni populace kromě toho prokázalo i několik dalších studií  o používání zdravotnických nebo nezdravotnických roušek. Správně nošená rouška (tj. rouška  zakrývající nos a ústa) je nejen účinná při snižování šíření viru pomocí respiračních sekretů  (tj. kontrola zdroje nákazy), ale také při ochraně jednotlivců před onemocněním COVID-19.  Roušky představují jednoduchou bariéru, která zabraňuje šíření kapének respiračních sekretů  vzduchem na jiné lidi, především při mluvení, kašlání nebo kýchání. 

Kapičky větší než 10 µm (velké kapky) jsou často generovány kašlem nebo kýcháním, ale  i křičením, smíchem či běžnou mluvou, a dochází k jejich uvolňování někdy velkou rychlostí  (50 m/s při kýchání, 10m/s při kašli). Díky svým rozměrům a velké rychlosti se tyto velké kapky  dostávají na daleko větší vzdálenosti než malé kapky. Velké kapky mohou bez bariéry doletět  až do vzdálenosti více jak 2 metry (kašel) a více jak 6 metrů (kýchání). Samotné dodržování  dvoumetrové distanční vzdálenosti nemusí zabránit přenosu těchto velkých kapek, které  mohou obsahovat virus. Doma vyrobené roušky a chirurgické roušky však mohou šíření těchto  velkých kapek zabránit. 

Ochrana použitím roušky může ovlivňovat pravděpodobnost míry přenosu viru v komunitě  podobně jako dodržování dvoumetrového odstupu od ostatních osob a omezení volného  pohybu osob na veřejnosti. V případě kombinace těchto přístupů, omezení shlukování se osob  a nošení obličejových roušek může zdvojnásobit účinek opatření a vést k oploštění křivky  pozitivních případů onemocnění COVID-19 v populaci. 

Snížení přenosu virů v populaci prostřednictvím nošení roušek je finančně nenákladná  intervence, která může zabránit zvýšení úmrtnosti populace a vést ke snížení ekonomických  ztrát souvisejících se zvýšenou nemocností.  

Zkušenosti z praxe ukázaly, že země podporující nošení roušek a respirátorů měly nižší  úmrtnost na koronavirovou infekci. Zavedení roušek do praxe rovněž vedlo ke zpomalení  denního nárůstu nových případů oproti období před rouškami.  

Ochranný efekt poskytovaný rouškami se prokázal i u publikovaných kazuistik v rámci  leteckého transportu a u typu provozoven poskytujících služby na malou vzdálenost, kde i přes  blízký kontakt a delší dobu expozice nedošlo k nákaze 25 spolucestujících, ani 140 exponovaných zákazníků díky tomu, že všechny kontakty i samotní nakažení měli používali  roušku. 

Popsaný byl přenos nákazy nového koronaviru v uzavřených klimatizovaných veřejných  prostorách, kdy jejich vzdálenost ani směr šíření viru neodpovídali přímému přenosu  kapénkami a předpokládal se vzdušný přenos vzduchotechnikou. Vnitřní klimatizované  prostory včetně veřejné dopravy lze považovat za rizikovější, stejně jako nedostatečně větrané  neklimatizované prostory. Ukazuje se, že vliv na šíření viru nového koronaviru může mít i směr  proudění vzduchu, údržba, resp. stav vzduchotechniky, a přítomnost či absence HEPA filtrů. 

V rámci epidemických výskytů v některých vnitřních prostorách s klimatizací dosáhlo  reprodukční číslo nákazy SARS-CoV-2 až hodnoty 11. Systematické přehledy přitom ukázaly  redukci reprodukčního čísla používáním obličejových masek (roušek) v intervalu 6 až 80 %,  včetně beta-koronavirů jako původců onemocnění SARS, MERS a COVID-19. 

S nástupem dětí do škol a většího počtu dětí do předškolních zařízení dochází každoročně  na podzim a v zimě ke zvýšené incidenci respiračních nákaz s podobnou symptomatologií jako  v případě nového koronaviru SARS-CoV-2. Z hlediska ochrany nastavených systému  a prevence koinfekcí i superinfekcí je žádoucí snížit jejich vliv na zvýšenou morbiditu populace  co nejvíce. Vzhledem k podobnému způsobu šíření sezónních virových nákaz se zde rovněž  uplatní ochranný efekt roušek, resp. jiných forem ochrany nosu a úst jako přidaná hodnota  k protekci vůči koronavirům. 

Vzhledem k uvedenému a další studiím i praktickým zkušenostem je z hlediska přenosu  virových respiračních nákaz považováno za rizikovější vnitřní prostředí než venkovní, proto je  potřeba zaměřit tímto směrem preventivní opatření ve smyslu plošně nařízené ochrany nosu  a úst přednostně. 

Efektivita používání ochrany dýchacích cest na bránění přenosu onemocnění COVID-19  vyplývají z řady zahraničních studií, které byly např. publikovány zde: 

− https://www.thelancet.com/journals/lancet/article/PIIS2213-2600(20)30352-0/fulltext − https://www.thelancet.com/action/showPdf?pii=S0140-6736%2820%2931142-9 − https://www.nejm.org/doi/full/10.1056/nejmc2007800 

− https://www.cdc.gov/mmwr/volumes/69/wr/mm6928e2.htm 

− https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC7182754/ 

− https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC7323555/. 

S účinností od 18. září 2020 se ruší výjimka z povinnosti nošení ochranných prostředků  dýchacích cest ve školách a školských zařízeních a na vysokých školách, kromě žáků prvního  stupně základních škol. 

Mgr. et Mgr. Adam Vojtěch, MHA 

ministr zdravotnictví 

podepsáno elektronicky

Štefan Klíma: Otevřený dopis Analýza konce školního roku 2019/2020

Vedení Pedagogické komory, z.s., se připojuje k otevřenému dopisu Štefana Klímy, ředitele Integrované střední školy v Mladé Boleslavi, ohledně konce školního roku 2019/2020. Z dopisu vybíráme: "Ze všech těchto údajů vyplývá, že MŠMT by mělo udělat rychlý průzkum toho, co vlastně školy mohou zvládnout a jaký je stav pedagogických sborů, a to dříve, než rozhodne o termínech a podmínkách nástupu žáků do škol. Možná bude muset MŠMT přijít i s návrhem úpravy školského zákona a povolit, že v maturitní komisi bude certifikovaný zkoušející, ale přísedící bude („pouze“) aprobovaný učitel. Školy by si sice za normálních okolností rády vypomohly, ale letos většina bude ráda, když vše zvládnou samy."

Vážené kolegyně, vážení kolegové,

ve sdělovacích prostředcích, na sociálních sítích, ale i v rodinách, se vedou nekončící diskuse o tom, kdy by měli jít žáci do škol. Vidíme řadu návrhů od těch rozumných až po ty, které snad ani nejsou úsměvné. Velký problém vidím zejména v tom, že máme spoustu „neznámých v této rovnici“. Proto jsou názory většinou na vodě. Vychází z neznalosti, i z toho, že „každý školství (stejně jako fotbalu) rozumí, ale jen málokdo ví, jak složitá a náročná je organizace konce školního roku, zejména na středních školách. Prosím tentokráte mateřské školy a základní školy za prominutí, že se jim tolik věnovat nebudu.

V posledních dvou měsících školního roku střední školy musí zvládnout přijímací zkoušky (písemnou část, školní část a v některých oborech i praktickou část – to máme bratru 4-5 dní). Následují maturity – písemné, praktické, ústní, obhajoby. A na SOU k tomu musíme připočítat závěrečné zkoušky, které jsou opět písemné, praktické a ústní. K těmto činnostem musíme ještě připočíst pedagogické rady, třídní schůzky budoucích prvních ročníků a další „drobné“ akce.

V tuto chvíli nevíme, jaký scénář MŠMT zvolí, přesto jsem učinil podle dostupných informací plán toho, jak vůbec vše v červnu zvládnout. Je třeba vidět fakt, že se pohybujeme ve dvou rovinách. První je časová dostupnost, druhá lidský faktor.

K textu přikládám harmonogram všech akcí, jak je předpokládám, vložený do kalendáře naší školy. V harmonogramu se jednoznačně ukazuje, že letošní červen bude pro většinu středních škol mimořádně náročný. V kalendáři nenajdete jeden jediný volný den.

Druhým faktorem je schopnost škol obsadit všechny pozice u maturit, přijímacích zkoušek i závěrečných zkoušek. Udělal jsem si průzkum (to jistě dělají i další ředitelé) mezi našimi učiteli. Očekával jsem, že třetina učitelů bude mít zdravotní komplikace. Bohužel musím na rovinu přiznat, že přibližně 60 – 70 % pedagogických pracovníků je vzhledem ke koronaviru rizikových – sice téměř všichni chtějí do školy jít, ale….. ☹ Některým už lékař vstup do školy přímo zakázal.  Málokterá škola má asi více náhradníků certifikovaných pro zkoušení českého jazyka, anglického jazyka či dalších předmětů. Většina škol asi nemá ani nepřeberné množství zadavatelů.

Ze všech těchto údajů vyplývá, že MŠMT by mělo udělat rychlý průzkum toho, co vlastně školy mohou zvládnout a jaký je stav pedagogických sborů, a to dříve, než rozhodne o termínech a podmínkách nástupu žáků do škol. Možná bude muset MŠMT přijít i s návrhem úpravy školského zákona a povolit, že v maturitní komisi bude certifikovaný zkoušející, ale přísedící bude („pouze“) aprobovaný učitel. Školy by si sice za normálních okolností rády vypomohly, ale letos většina bude ráda, když vše zvládnou samy.

Ukazuje se také, že návrhy, abychom poslali žáky do škol co nejdříve, nejsou opřené o fakta. Bylo by záhodno domyslet, jak by proběhly maturity, ZZ a PZ, pokud by na školu dolehla karanténa.

Zatím bohužel nemám pocit, že MŠMT toto vše řeší. Kéž bych se mýlil!

Přeji vám všem pěkné a slunečné dny. Všem držím palce, abyste byli nejen zdraví, ale ať vše zvládnete tak, abychom mohli být na naše školství náležitě hrdí. Za moji osobu musím znovu opakovat, že současná činnost většiny učitelů je obdivuhodná! Děkuji vám kolegyně a kolegové. 😊

Mgr. Štefan Klíma

ředitel školy – Integrovaná střední škola, Mladá Boleslav, Na Karmeli 206

reditel@issmb.cz

Štefan Klíma: Otevřený dopis pánům Hamáčkovi, Plagovi a Prymulovi

V Mladé Boleslavi, 6. 4. 2020

Vážený pane Hamáčku, vážený pane Prymulo, vážený pane Plago,

od víkendu sleduji obrovskou bouři nevole, která se vzedmula mezi rodiči a v učitelském stavu. Plánované zpřístupnění škol v polovině května vyvolalo značnou reakci. Rád bych se na situaci podíval očima obyčejného ředitele, učitele a rodiče žáků základní a střední školy v jedné osobě.

1. Roušky – umíte si představit mechanismy, jak bude zajištěna výměna roušek v průběhu vyučování? Je vám jasné, že v květnu a v červnu bývají teploty kolem 30 stupňů Celsia a že tyto teploty a mnohdy i vyšší jsou v učebnách? Ve školách nejsou instalovány klimatizace! Jak budou zajišťovat výměnu roušek paní učitelky v MŠ a na prvním stupni ZŠ? Pokud má běžný vyučovací den žáka 6 hodin, chápete, že bude žák potřebovat nejméně 12 roušek? Uvědomujete si, že řada vyučovacích předmětů se bude v roušce jen velmi těžce vyučovat? Odborný výcvik na střední škole například v horkých provozech pekárny a cukrárny si už vůbec nedokážu představit. Jak se bude řešit nošení roušek u žáků s astmatem a s dalšími nemocemi? Jak budou učitelé zvládat po zdravotní stránce mluvit na žáky šest hodin denně? To jsou otázky, na které je potřeba znát správnou odpověď.
2. Promoření učitelského stavu – chtěl bych podotknout, že průměrný věk učitelů je 47 let (statistický údaj nedávno zveřejněný). To znamená, že většina učitelů je v kritickém věku! Stejně tak je třeba si uvědomit, že velká část učitelů má zdravotní problémy související se školním stresem - vysoký tlak, či cukrovku. Již tak zdecimovaný učitelský stav může být tedy velmi ohrožen.
3. Promoření žáků – podle reakce rodičů je jasné, že se 90 % rodičů o své potomky bojí a většina z nich uvádí, že děti do školy prostě nepošle. I kdyby byla úmrtnost či smrtnost na koronavirus 0,2 % populace, vezmete si na svědomí životy dětí? Jen proto, že nechcete naslouchat názoru obyčejných lidí?
4. Organizace maturit – navrhuji, aby žáci zůstali doma a pokračovala distanční výuka. Oproti tomu maturantům umožněme odmaturování v červnu. Je třeba si uvědomit, že organizace maturit je velice sofistikovaná záležitost. Maturita, to není jen písemná a ústní část. To je také praktická maturita, která u některých oborů trvá více dní a realizuje se v odborných prostorech či u sociálních partnerů, a také to jsou obhajoby písemných maturitních prací z odborných předmětů. Školy mají připravené týmy zkoušejících. Obrovská lapálie však vypukne, pokud z těchto týmů vypadnou dva učitelé (například proto, že onemocní koronavirem kvůli promoření, či se dostanou do karantény). Nastává neřešitelná situace. Uvedu to na příkladu – ve škole se 400 žáky máme tři češtináře, kteří mohou zkoušet u maturit. Více učitelů ČJ škola nepotřebuje. Pokud onemocní jeden z nich, je situace řešitelná. Ale co budou školy dělat, pokud onemocní oba dva, nebo dokonce všichni tři budou v karanténě? Ta situace prostě nemá řešení. Může se tedy stát, že v jednom městě bude polovina škol schopna maturity zrealizovat, ale druhá polovina ne. A to neřešíme situaci, že celá škola bude v karanténě.
5. Organizace závěrečných zkoušek – jedná se o velmi podobný scénář, jako u maturit. Je třeba na závěrečné zkoušky nezapomínat. Nelze zvládnout maturity i závěrečné zkoušky zároveň. I závěrečné zkoušky mají několik částí. Písemnou, kterou žáci vykonávají na počítačích. Praktická část probíhá tři dny. A samozřejmostí je i ústní část závěrečných zkoušek. Další z důvodů pro zachování distanční výuky do konce června a energii a čas věnovat klíčovým úkolům závěru školního roku.
6. Organizace přijímacích zkoušek – jednotná přijímací zkouška je z našeho pohledu naprosto zbytným ale hlavně rizikovým faktorem. Tisíce žáků základních škol se promísí a navštíví střední školy. Virus je kapénková infekce a rizikovým faktorem není jen dýchání ale i dotyk. A cizí žáci se budou dotýkat ve škole všeho. To bude promořenost…. Většina škol je schopna realizovat přijímací řízení i bez JPZ. Optimálním se mi jeví řešení uvolnění rukou ředitelům škol a ponechání JPZ na dobrovolnosti. Jistě ji využijí gymnázia, kde mají například na jedno volné místo pět žáků se stejným nebo podobným prospěchem. Naopak, střední odborné školy rády využijí jiná kritéria, která lépe ukáží předpoklady žáků k přijetí na daný obor. Dalším faktorem pro zrušení povinnosti JPZ je i to, že bude v letošním roce sociálně nespravedlivá. Sociálně slabé rodiny nemají takové možnosti individuální přípravy. Nemají vybavení, někdy ani připojení k internetu a nemají ani finance na doučování. Podle posledních údajů věnuje průměrná rodina na přípravu k přijímacím zkouškám 8 tisíc korun! Problémem může být i logistika a zdravotní bezpečnost dopravy žáků do středních škol.
7. Upravený rozvrh, či místo v učebnách – naše školy nejsou uzpůsobené na to, abychom žákům vyčlenili odpovídající prostor. Ve většině klasických učeben o rozměrech 6x9 metrů se učí obvykle třicet žáků. Naše školství není schopno zvládnout prostorově podmínku vzdálenosti 1 – 2 metrů. Stejně tak není možné ze dne na den předělat rozvrhy. Víte vůbec, že část učitelů učí na více školách? Nebo mají i jinou práci. Je třeba všechny návrhy dobře zkonzultovat s lidmi z praxe.

Závěrem bych shrnul návrhy, jak by bylo možné organizačně a bez zbytečného stresu zrealizovat závěr školního roku.

Jednotnou přijímací zkoušku jakožto povinnou zrušit a dát pravomoc ředitelům, aby přijímací zkoušky do konce května vyřešili sami. Současná verze bude hygienicky dost problematická. Například 300 cizích žáků na malém prostoru, žáků, kteří navíc pocestují třeba i přes půl republiky. Navíc sociálně to rozhodně nebude přijímací zkouška spravedlivá.

Cermat má JZZ připravenou, nechte vybrat ředitel škol, jestli chtějí tyto testy využít. Ředitelé nesou odpovědnost za chod školy, za to, že škola prosperuje. Pak mají mít i kompetence a rozhodovací pravomoci.

Pro maturity a závěrečné zkoušky bych stanovil červen. Klidně i s přesahem do července. Pro mnohé SOŠ a SOU vůbec nebude jednoduché vše časově a organizačně zvládnout.

A všechny ostatní žáky nechat tento školní rok dokončit distančně. Hodnocení druhého pololetí ponechat v kompetenci škol s tím, že bude přihlédnuto k dosavadní klasifikaci v průběhu druhého pololetí. Zároveň by učitelé mohli přihlédnout k hodnocení žáků v uplynulém pololetí. Pokud by žák nebyl s hodnocením spokojen, měl by právo požádat o přezkoušení.

Takto by se to asi dalo stihnout a zvládnout bez totálního stresu a hygienického rizika. Školy distanční výuku zvládají. Někde na výbornou, někde dobře, ale zvládají. A zvládají ji i žáci.

Myslím, že je nezbytně nutné myslet na zdraví nejen žáků, ale i učitelů. Je třeba dokončit pololetí bez zbytečného stresu a bez riskování zdravotních komplikací u učitelů. Nezapomeňme, že věkový průměr učitelů je výrazně nad 47 lety. To znamená, že více než polovina učitelů je ve velmi rizikovém věku. A to nemluvě o zdravotním stavu učitelů.

Proč tedy proboha zbytečně riskovat? Školy, učitelé i žáci jsou schopni zvládnout tříměsíční výpadek. Na to dám krk.

Přeji Vám klidné dny a moc Vás prosím, zvažujte Vaše rozhodnutí. Naslouchejte prosím obyčejným lidem, kteří to myslí dobře.

Mgr. Štefan Klíma

ředitel školy – Integrovaná střední škola, Mladá Boleslav, Na Karmeli 206
reditel@issmb.cz

K otevřenému dopisu se připojilo širší vedení Pedagogické komory, z.s.:

Jana Karvaiová, koordinátorka sekce speciálních pedagogů,
Jana Kunšteková, učitelka,
Lukáš Lanč, tajemník,
Hana Mikulcová, zástupkyně koordinátorky sekce speciálních pedagogů,
Radek Sárközi, prezident,
Janek Wagner, viceprezident, člen VV JSI

Aktuální počet signatářů otevřeného dopisu je více než 1 400 pedagogů.

K otevřenému dopisu se můžete připojit pomocí online formuláře.