Pedagogická komora podporuje vyhlášení stávky ve školách

Prezident Pedagogické komory, z. s., Radek Sárközi podporuje současné aktivity vedení školských odborů, které směřují k vyhlášení stávky ve školách.

„Myslím si, že by měl být co nejdříve vyhlášen konkrétní termín stávky ve školách, a to s dostatečným předstihem alespoň 14 dní, aby se mohli na stávku všichni připravit.“ říká Radek Sárközi.

Spolek Pedagogická komora uspořádal na konci minulého školního roku dotazníkové šetření k vyhlášení stávkové pohotovosti i případné stávky. Do tohoto šetření se zapojilo celkem 10 541 respondentů (1 039 ředitelů, 7 240 učitelů, 2 003 dalších pedagogických pracovníků a 174 nepedagogických zaměstnanců škol). Vyhlášení stávkové pohotovosti podpořilo 92,9 % z nich (proti bylo 4,1 %). Přímo do stávky by se osobně zapojilo 72,4 % pracovníků škol (nezapojilo by se 9,5 %). Ostatní respondenti dotazníkového šetření zvolili možnost „nevím“. Součástí dotazníku byl návrh osmi konkrétních stávkových požadavků, s nimiž mohli respondenti vyjádřit svůj souhlas nebo nesouhlas.

„Hlavním cílem stávky by mělo být upozornit občany České republiky, že vláda Petra Fialy neplní sliby ohledně financování školství uvedené v programové prohlášení,“ upozorňuje Radek Sárközi, „dokonce se k jejich splnění ani nepřibližuje, ale naopak vzdaluje, což bude mít velmi negativní dopady na kvalitu vzdělávání.“

Finance pro školy jsou nejefektivnější investicí, která se celé společnosti mnohonásobně vrátí. Pokud nyní šetříme na našich dětech, hazardujeme s jejich budoucností. České republika tím ztrácí konkurenceschopnost oproti státům, kde je školství opravdovou prioritou.

„Podle údajů Českého statistického úřadu poklesly reálné mzdy nejvíce ze všech oborů právě v oblasti vzdělávání, dá se tedy říci, že školství je pro současnou vládu na úplně posledním místě a o vzdělávání jako prioritě nelze vůbec hovořit,“ dodává Radek Sárközi.

Další informace:
• Výsledky dotazníkového šetření ke stávce ve školách (Pedagogická komora, z. s.
• Vláda si bere děti ve škole jako rukojmí, říkají odbory, stávka je na obzoru
• ČMOS PŠ: Výzva k zakládání stávkových výborů

Pedagogická komora, z. s.
www.pedagogicka-komora.cz

Výsledky dotazníkového šetření ke stávce ve školách

Pedagogická komora, z. s., zorganizovala mezi učiteli a dalšími pracovníky škol dotazníkové šetření ke stávkové pohotovosti a stávce. Do šetření se zapojilo celkem 10 541 respondentů (1 039 ředitelů, 7 240 učitelů, 2 003 dalších pedagogických pracovníků a 174 nepedagogických zaměstnanců škol). Vyhlášení stávkové pohotovosti podpořilo 92,9 % z nich (proti bylo 4,1 %). Přímo do stávky by se osobně zapojilo 72,4 % pracovníků škol (nezapojilo by se 9,5 %). Ostatní respondenti dotazníkového šetření zvolili možnost „nevím“.

Součástí dotazníku byl návrh osmi konkrétních stávkových požadavků, s nimiž mohli respondenti vyjádřit svůj souhlas nebo nesouhlas. Navíc dostali učitelé i ostatní zaměstnanci škol možnost navrhnout další požadavky.

Otázka: Souhlasíte s vyhlášením stávkové pohotovosti na podporu některých z uvedených požadavků? Odpovědi...

Osm stávkových požadavků:

1) Žádáme, aby vláda v roce 2024 splnila své programové prohlášení - 130 % průměrné hrubé mzdy v ČR pro učitele, a to bez ohledu na skutečnost, zda bude nebo nebude schválena novela zákona o pedagogických pracovnících a školského zákona.
Tento požadavek podpořilo 97 % respondentů, 2 % byla proti.

2) Požadujeme revizi inkluzivního vzdělávání.
Tento požadavek podpořilo 96 % respondentů, 1,9 % bylo proti.

3) Žádáme o neschválení pozměňovacího návrhu poslanců z pěti koaličních stran k novele školského zákona, který omezuje garanci financí na platy z pedagogických pracovníků výhradně na učitele. Požadujeme schválení původního textu příslušného paragrafu, jak prošel školskou tripartitou i vládou, který obsahuje přesný postup, že se finance na platy pedagogických pracovníků vypočítají jako 1,404násobek průměrné hrubé nominální mzdy v ČR z předminulého roku.
Tento požadavek podpořilo 92,4 % respondentů, 3,1 % bylo proti.

4) Požadujeme schválení pozměňovacího návrhu, který z novely zákona o pedagogických pracovnících vypouští dekvalifikační paragraf 9a. Nesouhlasíme s principem uznávání kvalifikace učitele pracovníkům bez pedagogického vzdělání na středních školách a druhém stupni ZŠ.
Tento požadavek podpořilo 84,3 % respondentů, 7,5 % bylo proti.

5) Nesouhlasíme s rozdělením platové tabulky pro pedagogické pracovníky na dvě (pro učitele a pro ostatní pedagogy "nižší kategorie").
Tento požadavek podpořilo 81,7 % respondentů, 9,6 % bylo proti.

6) Požadujeme snížení rozsahu přímé pedagogické činnosti těm pedagogickým pracovníkům, kteří vykonávají specializované činnosti či jiné časově náročné funkce (nebo navýšení příplatků za ně).
Tento požadavek podpořilo 92 % respondentů, 2,3 % bylo proti.

7) Požadujeme změny v zařazování pedagogických pracovníků do platových stupňů a tříd.
Tento požadavek podpořilo 91,4 % respondentů, 3,6 % bylo proti.

8) Požadujeme navýšení financí na platy nepedagogických pracovníků škol.
Tento požadavek podpořilo 93,3 % respondentů, 1,8 % bylo proti.

Pedagogická komora, z. s.
www.pedagogicka-komora.cz

POŽADAVKY KE STÁVKOVÉ POHOTOVOSTI A STÁVCE VE ŠKOLÁCH A ŠKOLSKÝCH ZAŘÍZENÍCH

1) Žádáme, aby vláda v roce 2024 splnila své programové prohlášení - 130 % průměrné hrubé mzdy v ČR pro učitele, a to bez ohledu na skutečnost, zda bude nebo nebude schválena novela zákona o pedagogických pracovnících a školského zákona.

Tento slib zazněl od politiků již v roce 2003, kdy činil průměrný plat učitelů 105,4 % průměrné mzdy. V roce 2021 byly platy učitelů ve výši 126,4 %, ale v letošním roce se propadly na 116,6 % průměrné mzdy v ČR. Ve vzdělávání se reálné mzdy meziročně snížily o 16 %, což je nejvíce ze všech oblastí. Školství bylo zároveň jedinou oblastí, kde loni došlo k poklesu nominálních mezd. Reálné platy učitelům klesly na 89,1 % vzhledem k roku 2021 (průměrná reálná mzda v ČR poklesla na 94,3 %). Platy ve školství se tudíž propadly výrazně více, než činil průměrný pokles za celou Českou republiku. V roce 2022 se reálné platy učitelů propadly na úroveň roku 2019 a tento pokles pokračuje i v letošním roce. O tom, zda bude v příštím roce dostatečný objem financí na platy učitelů ve výši 130 % průměrné mzdy, nerozhoduje novela zákona o pedagogických pracovnících a školského zákona, nýbrž zákon o státním rozpočtu na rok 2024.

2) Požadujeme revizi inkluzivního vzdělávání.

Současná legislativa pro společné vzdělávání přetěžuje pedagogické pracovníky a klade na učitele až nesplnitelné pracovní nároky. Přetěžuje školy a poradenská zařízení administrativními úkony. Má negativní vliv na kvalitu výuky intaktních žáků. Dětem s těžšími diagnózami neprospívá - ty by měly být vzdělávány speciálními pedagogy.

3) Žádáme o neschválení pozměňovacího návrhu poslanců z pěti koaličních stran k novele školského zákona, který omezuje garanci financí na platy z pedagogických pracovníků výhradně na učitele. Požadujeme schválení původního textu příslušného paragrafu, jak prošel školskou tripartitou i vládou, který obsahuje přesný postup, že se finance na platy pedagogických pracovníků vypočítají jako 1,404násobek průměrné hrubé nominální mzdy v ČR z předminulého roku.

V případě schválení pozměňovacího návrhu poslanců Marka Výborného (KDU-ČSL), Petra Gazdíka (STAN), Renáty Zajíčkové (ODS), Pavla Klímy (TOP 09) a Jakuba Michálka (Piráti) by činila garance financí na platy učitelů pouhých 113,5 % průměrné mzdy v ČR, což je ještě méně než letošních 116,6 %. V „Odůvodnění“ k tomu pozměňovacímu návrhu se přímo uvádí, že nároky na státní rozpočet mají být v řádu jednotek miliard korun. Na nárůst platů z letošních 116,6 % na 130 % průměrné mzdy by ovšem bylo zapotřebí přibližně 15 miliard korun (pokud by se počet učitelů nezvýšil). Předkladatelé pozměňovacího návrhu ani MŠMT nepředložili žádné konkrétní výpočty k navrhované změně a jejich dopadu na státní rozpočet v roce 2024 a následujících letech.

4) Požadujeme schválení pozměňovacího návrhu, který z novely zákona o pedagogických pracovnících vypouští dekvalifikační paragraf 9a. Nesouhlasíme s principem uznávání kvalifikace učitele pracovníkům bez pedagogického vzdělání na středních školách a druhém stupni ZŠ.

Učitelství patří mezi regulovaná povolání. Kvalifikaci učitele všeobecně vzdělávacích vyučovacích předmětů pro SŠ nebo ZŠ může získat pouze absolvent příslušného magisterského programu na pedagogických nebo dalších fakultách, které vzdělávají budoucí učitele v akreditovaném studiu. Případně absolvent neučitelského programu, který projde tzv. doplňujícím pedagogickým studiem na VŠ. Podle mimořádného šetření MŠMT pouze 2,3 % učitelů nestuduje toto "pedagogické minimum" v rozsahu 250 hodin. V žádné jiné zemi Evropské unie není možné uznat lidem bez pedagogického vzdělání kvalifikaci učitele.

5) Nesouhlasíme s rozdělením platové tabulky pro pedagogické pracovníky na dvě (pro učitele a pro ostatní pedagogy "nižší kategorie").

Součástí pozměňovacího návrhu poslanců Marka Výborného (KDU-ČSL), Petra Gazdíka (STAN), Renáty Zajíčkové (ODS), Pavla Klímy (TOP 09) a Jakuba Michálka (Piráti) je požadavek na vytvoření dvou platových tabulek. To dělá ze speciálních pedagogů, psychologů, vychovatelek ŠD, asistentů pedagoga nebo vychovatelů pedagogické pracovníky nižší kategorie. Zásadně protestujeme proti tomuto dělení, které způsobí spory ve školních sborovnách.

6) Požadujeme snížení rozsahu přímé pedagogické činnosti těm pedagogickým pracovníkům, kteří vykonávají specializované činnosti či jiné časově náročné funkce (nebo navýšení příplatků za ně).

Ředitelům škol by měla být snížena míra přímé pedagogické činnosti, aby se mohli věnovat vedení školy (především ředitelům malých MŠ a ZŠ, kde je velmi vysoká). Požadujeme zrušení poslední novelizace nařízení vlády, která navyšuje přímou pedagogickou činnost zástupcům ředitele na nejmenších MŠ a ZŠ. Snížit rozsah přímé pedagogické činnosti je nutné školním metodikům prevence i u dalších specializovaných činností. To se týká rovněž výchovných poradců, kteří mají stále velmi vysoký rozsah přímé pedagogické činnosti. Nižší rozsah přímé pedagogické činnosti by měli mít rovněž třídní učitelé. (Alternativně lze zvýšit příplatky za specializované činnosti, které se nevalorizovaly od roku 2005 a stále činí pouhých 1.000 až 2.000 Kč hrubého měsíčně, nebo zvýšit příplatek za třídnictví, který začíná na pouhých 1.500 Kč.)

7) Požadujeme změny v zařazování pedagogických pracovníků do platových stupňů a tříd.

Nástupní platy ve školství jsou příliš nízké a na postup do vyššího platového stupně čeká pedagog až 8 let, což odrazuje čerstvé absolventy od nástupu do školství. Je třeba navýšit počet stupňů v platové tabulce pro pedagogické pracovníky ze 7 na 12, aby byl stejný jako u nepedagogických pracovníků. Všichni ředitelé škol (včetně mateřských) by měli být zařazeni minimálně do 13. platové třídy, učitelé do 12., učitelky MŠ a vychovatelky do 9. a asistenti pedagoga do 8. platové třídy.

8) Požadujeme navýšení financí na platy nepedagogických pracovníků škol.

Platy nepedagogických pracovníků škol (administrativní zaměstnanci, kuchařky, školníci, uklízečky, školní asistenti...) jsou tak nízké, že jejich tarifní část je často pod zaručenou mzdou (v některých případech dokonce pod minimální mzdou). Na trhu práce jsou platy těchto pracovníků nekonkurenceschopné a je velmi obtížné najít zaměstnance, kteří by byli ochotni zajišťovat provoz škol a školských zařízení za současných platových podmínek. Bez nich ovšem nemohou fungovat.

Pedagogická komora, z. s.
www.pedagogicka-komora.cz

 

Vyhlášení stávkové pohotovosti podporuje 90 % pedagogů

Během prvního dne vyplnilo Dotazník ke stávce ve školách více než 5.000 pedagogických pracovníků. Vyhlášení stávkové pohotovosti podporuje přes 90 % respondentů...

NÁVRH POŽADAVKŮ KE STÁVKOVÉ POHOTOVOSTI A STÁVCE VE ŠKOLÁCH A ŠKOLSKÝCH ZAŘÍZENÍCH

1) Žádáme, aby vláda v roce 2024 splnila své programové prohlášení - 130 % průměrné hrubé mzdy v ČR pro učitele, a to bez ohledu na skutečnost, zda bude nebo nebude schválena novela zákona o pedagogických pracovnících a školského zákona.

Tento slib zazněl od politiků již v roce 2003, kdy činil průměrný plat učitelů 105,4 % průměrné mzdy. V roce 2021 byly platy učitelů ve výši 126,4 %, ale v letošním roce se propadly na 116,6 % průměrné mzdy v ČR. Ve vzdělávání se reálné mzdy meziročně snížily o 16 %, což je nejvíce ze všech oblastí. Školství bylo zároveň jedinou oblastí, kde loni došlo k poklesu nominálních mezd. Reálné platy učitelům klesly na 89,1 % vzhledem k roku 2021 (průměrná reálná mzda v ČR poklesla na 94,3 %). Platy ve školství se tudíž propadly výrazně více, než činil průměrný pokles za celou Českou republiku. V roce 2022 se reálné platy učitelů propadly na úroveň roku 2019 a tento pokles pokračuje i v letošním roce. O tom, zda bude v příštím roce dostatečný objem financí na platy učitelů ve výši 130 % průměrné mzdy, nerozhoduje novela zákona o pedagogických pracovnících a školského zákona, nýbrž zákon o státním rozpočtu na rok 2024.

2) Požadujeme revizi inkluzivního vzdělávání.

Současná legislativa pro společné vzdělávání přetěžuje pedagogické pracovníky a klade na učitele až nesplnitelné pracovní nároky. Přetěžuje školy a poradenská zařízení administrativními úkony. Má negativní vliv na kvalitu výuky intaktních žáků. Dětem s těžšími diagnózami neprospívá - ty by měly být vzdělávány speciálními pedagogy.

3) Žádáme o neschválení pozměňovacího návrhu poslanců z pěti koaličních stran k novele školského zákona, který omezuje garanci financí na platy z pedagogických pracovníků výhradně na učitele. Požadujeme schválení původního textu příslušného paragrafu, jak prošel školskou tripartitou i vládou, který obsahuje přesný postup, že se finance na platy pedagogických pracovníků vypočítají jako 1,404násobek průměrné hrubé nominální mzdy v ČR z předminulého roku.

V případě schválení pozměňovacího návrhu poslanců Marka Výborného (KDU-ČSL), Petra Gazdíka (STAN), Renáty Zajíčkové (ODS), Pavla Klímy (TOP 09) a Jakuba Michálka (Piráti) by činila garance financí na platy učitelů pouhých 113,5 % průměrné mzdy v ČR, což je ještě méně než letošních 116,6 %. V „Odůvodnění“ k tomu pozměňovacímu návrhu se přímo uvádí, že nároky na státní rozpočet mají být v řádu jednotek miliard korun. Na nárůst platů z letošních 116,6 % na 130 % průměrné mzdy by ovšem bylo zapotřebí přibližně 15 miliard korun (pokud by se počet učitelů nezvýšil). Předkladatelé pozměňovacího návrhu ani MŠMT nepředložili žádné konkrétní výpočty k navrhované změně a jejich dopadu na státní rozpočet v roce 2024 a následujících letech.

4) Požadujeme schválení pozměňovacího návrhu, který z novely zákona o pedagogických pracovnících vypouští dekvalifikační paragraf 9a. Nesouhlasíme s principem uznávání kvalifikace učitele pracovníkům bez pedagogického vzdělání na středních školách a druhém stupni ZŠ.

Učitelství patří mezi regulovaná povolání. Kvalifikaci učitele všeobecně vzdělávacích vyučovacích předmětů pro SŠ nebo ZŠ může získat pouze absolvent příslušného magisterského programu na pedagogických nebo dalších fakultách, které vzdělávají budoucí učitele v akreditovaném studiu. Případně absolvent neučitelského programu, který projde tzv. doplňujícím pedagogickým studiem na VŠ. Podle mimořádného šetření MŠMT pouze 2,3 % učitelů nestuduje toto "pedagogické minimum" v rozsahu 250 hodin. V žádné jiné zemi Evropské unie není možné uznat lidem bez pedagogického vzdělání kvalifikaci učitele.

5) Nesouhlasíme s rozdělením platové tabulky pro pedagogické pracovníky na dvě (pro učitele a pro ostatní pedagogy "nižší kategorie").

Součástí pozměňovacího návrhu poslanců Marka Výborného (KDU-ČSL), Petra Gazdíka (STAN), Renáty Zajíčkové (ODS), Pavla Klímy (TOP 09) a Jakuba Michálka (Piráti) je požadavek na vytvoření dvou platových tabulek. To dělá ze speciálních pedagogů, psychologů, vychovatelek ŠD, asistentů pedagoga nebo vychovatelů pedagogické pracovníky nižší kategorie. Zásadně protestujeme proti tomuto dělení, které způsobí spory ve školních sborovnách.

6) Požadujeme snížení rozsahu přímé pedagogické činnosti těm pedagogickým pracovníkům, kteří vykonávají specializované činnosti či jiné časově náročné funkce (nebo navýšení příplatků za ně).

Ředitelům škol by měla být snížena míra přímé pedagogické činnosti, aby se mohli věnovat vedení školy (především ředitelům malých MŠ a ZŠ, kde je velmi vysoká). Požadujeme zrušení poslední novelizace nařízení vlády, která navyšuje přímou pedagogickou činnost zástupcům ředitele na nejmenších MŠ a ZŠ. Snížit rozsah přímé pedagogické činnosti je nutné školním metodikům prevence i u dalších specializovaných činností. To se týká rovněž výchovných poradců, kteří mají stále velmi vysoký rozsah přímé pedagogické činnosti. Nižší rozsah přímé pedagogické činnosti by měli mít rovněž třídní učitelé. (Alternativně lze zvýšit příplatky za specializované činnosti, které se nevalorizovaly od roku 2005 a stále činí pouhých 1.000 až 2.000 Kč hrubého měsíčně, nebo zvýšit příplatek za třídnictví, který začíná na pouhých 1.500 Kč.)

7) Požadujeme změny v zařazování pedagogických pracovníků do platových stupňů a tříd.

Nástupní platy ve školství jsou příliš nízké a na postup do vyššího platového stupně čeká pedagog až 8 let, což odrazuje čerstvé absolventy od nástupu do školství. Je třeba navýšit počet stupňů v platové tabulce pro pedagogické pracovníky ze 7 na 12, aby byl stejný jako u nepedagogických pracovníků. Všichni ředitelé škol (včetně mateřských) by měli být zařazeni minimálně do 13. platové třídy, učitelé do 12., učitelky MŠ a vychovatelky do 9. a asistenti pedagoga do 8. platové třídy.

8) Požadujeme navýšení financí na platy nepedagogických pracovníků škol.

Platy nepedagogických pracovníků škol (administrativní zaměstnanci, kuchařky, školníci, uklízečky, školní asistenti...) jsou tak nízké, že jejich tarifní část je často pod zaručenou mzdou (v některých případech dokonce pod minimální mzdou). Na trhu práce jsou platy těchto pracovníků nekonkurenceschopné a je velmi obtížné najít zaměstnance, kteří by byli ochotni zajišťovat provoz škol a školských zařízení za současných platových podmínek. Bez nich ovšem nemohou fungovat.

Pedagogická komora, z. s.
www.pedagogicka-komora.cz

 

Dotazník ke stávce ve školách

DOTAZNÍK KE STÁVKOVÉ POHOTOVOSTI A STÁVCE VE ŠKOLÁCH A ŠKOLSKÝCH ZAŘÍZENÍCH

• Dotazník naleznete zde.

Vzhledem k aktuálnímu negativnímu vývoji ve školství (pokles platů pedagogických pracovníků ze 118,3 % v roce 2021 na 111,8 % průměrné mzdy v ČR za loňský rok) jsme se rozhodli zmapovat postoje učitelů a dalších pedagogických i nepedagogických pracovníků k vyhlášení stávkové pohotovosti a případné následné stávce ve školách a školských zařízeních...

Návrh stávkových požadavků:

1) Žádáme, aby vláda v roce 2024 splnila své programové prohlášení - 130 % průměrné hrubé mzdy v ČR pro učitele, a to bez ohledu na skutečnost, zda bude nebo nebude schválena novela zákona o pedagogických pracovnících a školského zákona.

2) Požadujeme revizi inkluzivního vzdělávání.

3) Žádáme o neschválení pozměňovacího návrhu poslanců z pěti koaličních stran k novele školského zákona, který omezuje garanci financí na platy z pedagogických pracovníků výhradně na učitele. Požadujeme schválení původního textu příslušného paragrafu, jak prošel školskou tripartitou i vládou, který obsahuje přesný postup, že se finance na platy pedagogických pracovníků vypočítají jako 1,404násobek průměrné hrubé nominální mzdy v ČR z předminulého roku.

4) Požadujeme schválení pozměňovacího návrhu, který z novely zákona o pedagogických pracovnících vypouští dekvalifikační paragraf 9a. Nesouhlasíme s principem uznávání kvalifikace učitele pracovníkům bez pedagogického vzdělání na středních školách a druhém stupni ZŠ.

5) Nesouhlasíme s rozdělením platové tabulky pro pedagogické pracovníky na dvě (pro učitele a pro ostatní pedagogy "nižší kategorie").

6) Požadujeme snížení rozsahu přímé pedagogické činnosti těm pedagogickým pracovníkům, kteří vykonávají specializované činnosti či jiné časově náročné fuknce (nebo navýšení příplatků za ně).

7) Požadujeme změny v zařazování pedagogických pracovníků do platových stupňů a tříd.

8) Požadujeme navýšení financí na platy nepedagogických pracovníků škol.

Poznámka: Vyplněním tohoto dotazníku se rozhodně nezavazujete stávkovat nebo se aktivně zapojit do organizování stávkové pohotovosti. V tuto chvíli jen mapujeme vaše názory. Vycházíme z ankety ve facebookové skupině Pedagogické komory, z. s., kde vyhlášení stávkové pohotovosti a následné stávky podpořilo 70 % respondentů...

• Stávková pohotovost mimo kolektivní vyjednávání (právní výklad)

Pedagogická komora, z. s.
www.pedagogicka-komora.cz

Pedagogická komora nesouhlasí s růstem tarifů pouze o 4 procenta

Vedení Pedagogické komory, z. s., nesouhlasí s návrhem ministra školství Roberta Plagy, aby tarifní část platu učitelů a dalších pedagogických pracovníků vzrostla v roce 2021 pouze o čtyři procenta. Plně podporujeme původní návrh Ministerstva práce a sociálních věcí, což je růst tarifů o devět procent.

Ministr školství se soustavně vyhýbá jednáním s reprezentativními školskými organizacemi. Školská tripartita byla svolána naposledy letos v srpnu.

„Pokud vláda Plagův návrh schválí, Pedagogická komora je připravena podniknout další kroky,“ upozorňuje Radek Sárközi, prezident spolku Pedagogická komora, „v úvahu přichází vyhlášení stávkové pohotovosti nebo petice za odvolání ministra školství Roberta Plagy.“

Robert Plaga není dobrý ministr školství, zcela ztratil naši důvěru!

Více informací naleznete zde:

• ČMOS PŠ: Ministr Plaga zklamal odbory i učitele - "nadělil" pouze 4 % do tarifů
• Návrh platových tarifů pro pedagogické pracovníky na rok 2021
• Stávková pohotovost mimo kolektivní vyjednávání

Pedagogická komora, z. s.
www.pedagogicka-komora.cz

Stávková pohotovost mimo kolektivní vyjednávání

Vedení spolku požádalo právníka o výklad platné legislativy, zda může Pedagogická komora (sama bez školských odborů) vyhlásit stávkovou pohotovost ve školách. Ano, může. Postupně tudíž začneme činit kroky, které musí vyhlášení stávkové pohotovosti předcházet...

Obecně závazné právní předpisy neobsahují právní úpravu tzv. stávkové pohotovosti, jakkoliv se v praxi jedná o termín frekventovaný. Stávková pohotovost se tedy může týkat jak stávky v rámci kolektivního vyjednávání, tak stávky z jiných důvodů.

S ohledem na shora uvedené tedy není ani nijak stanoveno, jak stávkovou pohotovost vyhlásit, ani jakou má mít formu. V daném případě z logiky věci vyplývá, že stávková pohotovost by měla být odborovou organizací (pořadatelem) oznámena zaměstnancům (účastníkům), a to zejména co do okamžiku jejího vzniku a jejích podmínek (tj. od kdy, z jakých důvodů a příp. do kdy, resp. do splnění jakých podmínek, má trvat), jakož i její formy (např. viditelné označení účastníků pohotovosti apod.). Vyhlášení by mělo také definovat stávkový výbor a mělo by být učiněno směrem k zaměstnancům jako jejím účastníkům (k těm nejdříve), k médiím a samozřejmě k zaměstnavateli.

Stávkovou pohotovost může vyhlašovat jakákoliv odborová organizace a vzhledem k tomu, že tento institut není (na rozdíl od stávky v rámci kolektivního vyjednávání) nijak zákonně upraven, i jakýkoliv jiný subjekt. Jiný subjekt může na základě ústavního práva na stávku organizovat i jakoukoliv stávku, s výjimkou stávky v rámci kolektivního vyjednávání, která by měla být organizována výlučně odborovými organizacemi.

Aleš Buriánek

Vyhodnocení dotazníku ke stávkové pohotovosti ve školách

Vedení Pedagogické komory zorganizovalo na začátku školního roku 2019/2020 dotazníkové šetření mezi učiteli, řediteli škol a dalšími pedagogickými pracovníky ohledně vyhlášení stávkové pohotovosti ve školách. Pro vyhlášení stávkové pohotovosti hlasovalo 94,5 % respondentů.

Návrh požadavků k vyhlášení stávkové pohotovosti ve školách

1) Žádáme, aby vláda neprodleně splnila usnesení Poslanecké sněmovny o zvýšení platů učitelů na 130 % průměrné mzdy v ČR nejpozději od roku 2020
2) Požadujeme revizi inkluzivního vzdělávání
3) Žádáme navýšení kapitoly školství o čtvrtinu - na 5 % HDP, což je průměr zemí Evropské unie a OECD
4) Požadujeme změny v návrhu novely zákona o pedagogických pracovnících
5) Žádáme, aby vláda projednala Otevřený dopis politikům za záchranu českého školství
6) Požadujeme omezení vlivu neziskovek na rozhodování o školství (Eduin, ČOSIV, Nadace OSF…)
7) Žádáme odvolání náměstků MŠMT Václava Pícla a Petra Pavlíka
8) Požadujeme změny v zařazování pedagogických pracovníků do tarifních tříd

Poznámka k bodu 7: Náměstek MŠMT Petr Pavlík byl k 30. 8. 2019 odvolán ze své funkce, tento požadavek byl tudíž již splněn. Náměstka Václava Pícla nahradil od 1. 1. 2020 nový náměstek Karel Kovář, tento požadavek byl tudíž rovněž splněn.

Vyhodnocení odpovědí

Souhlasíte s vyhlášením stávkové pohotovosti na podporu některých z následujících požadavků? (Pro hlasovalo celkem 94,5 % respondentů.)

1) Žádáme, aby vláda neprodleně splnila usnesení Poslanecké sněmovny o zvýšení platů učitelů na 130 % průměrné mzdy v ČR nejpozději od roku 2020 (Pro hlasovalo celkem 98,1 % respondentů.)

Tento slib zazněl již v roce 2003, kdy činil průměrný plat učitelů 105,4 %, po 15 letech se zvýšil o necelých 5 procentních bodů na 109,6 % v roce 2018; nástupní platy ve školství jsou nízké a na postup v tarifní třídě čeká pedagog až 8 let, což odrazuje čerstvé absolventy od nástupu do školství; učitelé odcházejí pracovat mimo školství, průměrný věk učitelů roste.

2) Požadujeme revizi inkluzivního vzdělávání (Pro hlasovalo celkem 97,7 % respondentů.)

Současná legislativa pro společné vzdělávání přetěžuje pedagogické pracovníky a klade na učitele až nesplnitelné pracovní nároky; přetěžuje školy a poradenská zařízení administrativními úkony, čímž jim nezbývá čas věnovat se žákům se speciálními vzdělávacími potřebami; má negativní vliv na kvalitu výuky intaktních žáků; dětem s těžšími diagnózami neprospívá; ubývá speciálních tříd při běžných školách a je ohrožena existence škol speciálních; bude nutné novelizovat příslušnou část školského zákona.

3) Žádáme navýšení kapitoly školství o čtvrtinu - na 5 % HDP, což je průměr zemí Evropské unie a OECD (Pro hlasovalo celkem 97,6 % respondentů.)

Kvůli dlouhodobému podfinancování se české školství ocitlo v krizi; chybí peníze na vybavení škol ICT, pomůcky, učebnice a na podpůrný personál; ještě v roce 2011 činily výdaje na školství 4,3 % hrubého domácího produktu, nyní to je pouhých 3,9 % HDP; školství stále není rozpočtovou prioritou vlády, přestože investice do vzdělávání je nejefektivnější investicí s mnohonásobnou návratností; šetření na školství je šetřením na dětech a budoucích generacích i na prosperitě České republiky.

4) Požadujeme změny v návrhu novely zákona o pedagogických pracovnících (Pro hlasovalo celkem 91,8 % respondentů.)

Nechceme, aby žáky učili lidé bez pedagogického vzdělání, mělo by to negativní dopady na kvalitu výuky, na což upozornila Česká školní inspekce, naopak by se měla zvýšit míra aprobovanosti výuky; je třeba definovat funkci třídního učitele v legislativě, jak je tomu na Slovensku, a to včetně příplatku za tuto náročnou práci v minimální výši 2 500 Kč měsíčně.

5) Žádáme, aby vláda projednala Otevřený dopis politikům za záchranu českého školství (Pro hlasovalo celkem 94,3 % respondentů.)

Premiér a ministři školství, financí i práce a sociálních věcí by měli osobně projednat jednotlivé návrhy se zástupci signatářů otevřeného dopisu.

6) Požadujeme omezení vlivu neziskovek na rozhodování o školství (Eduin, ČOSIV, Nadace OSF…) (Pro hlasovalo celkem 89,3 % respondentů.)

MŠMT preferuje názory jednotlivců a jednání s organizacemi bez širšího mandátu a bez odpovědnosti, které zaměstnávají teoretiky odtržené od praxe, před reprezentativními profesními a předmětovými spolky pedagogů, jejichž členové každodenně realizují změny ve školství, a tudíž nejlépe vědí, co v praxi funguje a co ne.

7) Žádáme odvolání náměstků MŠMT Václava Pícla a Petra Pavlíka (Pro hlasovalo celkem 70,2 % respondentů.)

Oba náměstci se výrazně podíleli na prosazení současné podoby inkluzivního vzdělávání za exministryně Kateřiny Valachové a nyní brání pozitivním změnám ve školství. Rovněž prosazovali novelu zákona o pedagogických pracovnících s kariérním řádem, s níž vyjádřilo nesouhlas 21 609 pedagogů z 1 150 škol podepsáním petice.

8) Požadujeme změny v zařazování pedagogických pracovníků do tarifních tříd (Pro hlasovalo celkem 90,6 % respondentů.)

Ředitelům všech stupňů škol by měla být výrazně snížena míra přímé pedagogické činnosti, aby se mohli věnovat řízení školy; ředitelé by měli být zařazeni minimálně ve 13. tarifní třídě, učitelé ve 12., vychovatelé v 10., asistenti pedagoga v 8. platové třídě; je třeba navýšit počet stupňů v tarifní tabulce ze 7 na 12, aby byl stejný jako u nepedagogických pracovníků a v ostatních profesích.

Celý tento článek ke stažení a vytištění (formát .doc)

Stávková pohotovost ve školách (další informace)

https://www.pedagogicka-komora.cz/2019/10/aktualni-tema-stavkova-pohotovost-ve.html
https://www.pedagogicka-komora.cz/2019/10/aktualni-tema-stavkova-pohotovost-ve_12.html
https://www.pedagogicka-komora.cz/2019/10/pedagogicka-komora-podporuje-vyhlaseni.html

Pedagogická komora, z.s.
www.pedagogicka-komora.cz

AKTUÁLNÍ TÉMA: Pedagogická komora podpořila...

V tomto rozcestníku naleznete odkazy na aktivity jiných organizací, které Pedagogická komora podpořila.

• Pedagogická komora podporuje stávku a trvá na zvýšení platů o 15 procent
• Pedagogická komora podporuje vyhlášení stávkové pohotovosti ve školách
• Pedagogická komora podporuje otevřený dopis vládě od Asociace ředitelů gymnázií a CZESHA
• Pedagogická komora podporuje otevřený dopis Asociace speciálních pedagogů
• Pedagogická komora podporuje petici Dvouleté děti do školky nepatří
• Pedagogická komora podporuje požadavky Asociace krajů

AKTUÁLNÍ TÉMA: Stávka pedagogů

V tomto rozcestníku budeme průběžně zveřejňovat aktuální informace k chystané stávce ve školách, kterou připravují školské odbory na středu 6. listopadu 2019 (podrobnosti budou zveřejněny v pondělí 4. 11. 2019 na tiskové konferenci ČMOS PŠ). Pedagogická komora podporuje stávku a trvá na zvýšení platů o 15 procent (tisková zpráva)

Důležité informace: V den stávky sice nedostanete plat, ale škole peníze zůstanou (ředitel vám může výpadek příjmů kompenzovat formou odměn). Za roční zvýšení platu o 1 % se vyplatí stávkovat 1 % roku, což je 2,5 pracovních dnů. Nestávkuje škola, ale každý zaměstnanec jednotlivě. Stávkovat může i ředitel školy. Právo na stávku zaručuje Ústava ČR. Oznámit zaměstnavateli, že vstupujete do stávky, stačí den předem, tedy v úterý 5. 11. 2019. Stávkovat můžete, i když ve škole nepůsobí odborová organizace. Začněte tím, že založíte stávkový výbor, který svolá všechny zaměstnance na společné jednání. Stávkovat mohou i nepedagogičtí pracovníci, ale stávkuje se za navýšení tarifní tabulky pro pedagogické pracovníky o více než 8 % (předchozí návrh ministra školství Roberta Plagy na zvýšení tarifů všem stejně o 2 700 Kč byl pro většinu učitelů výhodnější...). Platy učitelů vzrostly od roku 2013 o 31 %, ovšem průměrná mzda v České republice stoupla ve stejném období o 27 %. V roce 2003 činily platy učitelů 105 % průměrné mzdy v ČR, nyní je to 110 %, přitom už v roce 2003 padl slib, že to bude 130 %. Návrhy platové tabulky pro pedagogické pracovníky (různé varianty).

• Dopis ředitelům škol (ČMOS PŠ) celodenní stávka 6. 11. 2019
• Výzva k zakládání stávkových výborů (ČMOS PŠ)
• Stávka učitelů a dalších zaměstnanců škol (středa 6. listopadu 2019) dopis ČMOS PŠ
• Školské odbory chystají stávku. Termín a podmínky zveřejní v pondělí
• Podrobný postup při vyhlašování stávky (ČMOS PŠ) a právní výklad stávky
• Vyhodnocení dotazníku ke stávkové pohotovosti ve školách (Pedagogická komora)
• Další materiály školských odborů ke stávce (ČMOS PŠ)
• Stávková pohotovost ve školách (mediální ohlas)
• Stávková pohotovost ve školách (rozcestník Pedagogické komory)
• Titanic českého školství se potápí, ale politici stále tančí… (Radek Sárközi)
• Aktuální tarifní platy učitelů a dalších pedagogických pracovníků (2019)
• Proč učitelé stávkují?
• Co všechno dělá a jak dlouho pracuje učitel?

E-mail z ČMOS PŠ adresovaný Pedagogické komoře
Vážený pane prezidente,
z pověření pana předsedy Františka Dobšíka Vám v příloze zasíláme informace k připravované celodenní stávce dne 6. 11. 2019. Uvítali bychom šíření těchto informací i mezi členy Pedagogické komory.
Děkujeme Vám za spolupráci.
S pozdravem
Ing. Zuzana Faflíková
vedoucí sekretariátu ČMOS PŠ
Českomoravský odborový svaz pracovníků školství
Senovážné náměstí 23
110 00  Praha 1
faflikova.zuzana@cmkos.cz
tel.: +420 234130205
Přílohy k e-mailu

AKTUÁLNÍ TÉMA: Stávková pohotovost ve školách

V tomto rozcestníku naleznete aktuální informace ke stávkové pohotovosti ve školách.

• Nejnovější informace ke stávce naleznete na webu ČMOS PŠ
• Právní výklad stávky, organizace stávky (ČMOS PŠ)
• Stávková pohotovost mimo kolektivní vyjednávání (Pedagogická komora)
• Školské odbory: Výzva k zakládání stávkových výborů
• Dopis školských odborů ředitelům škol a školským zařízením (ČMOS PŠ)
• Pedagogická komora podporuje vyhlášení stávkové pohotovosti ve školách
• Stávková pohotovost (ČMOS PŠ)
• Vyhodnocení dotazníku Pedagogické komory ke stávkové pohotovosti ve školách
• Školské odbory chtějí o navýšení platů učitelů jednat s premiérem
• Z jednání školského výboru Poslanecké sněmovny: Kdy dosáhnou učitelské platy 130 % průměrné mzdy?
• Osobní dopis ministra školství Roberta Plagy ředitelům škol a učitelům o jednání s odbory
• Dopis předsedy ČMOS PŠ Františka Dobšíka poslancům a poslankyním
• Dopis Unie školských asociací CZESHA premiérovi Andreji Babišovi
• Ministr školství píše asociacím ředitelů a ČMOS pracovníků ve školství o nedostatku peněz pro nepedagogické pracovníky
• Ředitelky mateřských škol píší premiérovi
• Ředitelé gymnázií vyzvali vládu k zajištění vyšších platů učitelů
• Stanoviska Valné hromady Asociace středních průmyslových škol ČR
• Dopis Sdružení učňovských zařízení ČR poslancům k navýšení platů ve školství
• Pedagogická komora a stávková pohotovost
• Otevřený dopis politikům za záchranu českého školství
• Školy zůstávají v černé, Týden škol v černé a Den učitelů v černé
• Platy a odměny na MŠMT
• Přetížení čeští učitelé musí zvládnout dvakrát více žáků než jinde v Evropě!
• Nepedagogičtí pracovníci škol a minimální mzda
• Aktuální tarifní platy učitelů a dalších pedagogických pracovníků (2019)
• Analýza mezd učitelů v kontextu ostatních profesí
• MŠMT: Hlavní výstupy z Mimořádného šetření ke stavu zajištění výuky učiteli v MŠ, ZŠ, SŠ a VOŠ
• Plaga navrhl odklad reformy financování školství. Není dostatek prostředků (2018)
• Porovnání učitelských platů v roce 1928 a 2018
• Stávková pohotovost ve školách (mediální ohlas) - rozcestník Pedagogické komory

AKTUÁLNÍ TÉMA: Stávková pohotovost ve školách (mediální ohlas)

V tomto rozcestníku budeme průběžně mapovat ohlasy na vyhlášení stávkové pohotovosti ve školách...

• Plaga: Platy učitelů by mohly růst procentně, ne o pevnou částku (ČTK)
• Vyhlásíme jednodenní stávku ve školách, pokud se základ platu učitelů nezvedne o 10 procent, hrozí odbory (iHNED.cz)
• Odbory jsou připraveny vyhlásit jednodenní stávku ve školách (ČTK)
• Radek Sárközi diskutuje s Petrem Holubem o stávkové pohotovosti (Pro a proti, ČRo Plus)
• Petr Bouda: Co vlastně závidí Petr Holub českým učitelům? (Neviditelný pes)
• Web ČMOS PŠ s aktuálními informacemi ke stávce
• Téma "stávková pohotovost" na webu Pedagogické komory

Pedagogická komora podporuje vyhlášení stávkové pohotovosti ve školách

Vedení Pedagogické komory podporuje stávkovou pohotovost, kterou vyhlásily školské odbory. Pokud vláda nesplnila původní slib, že zvýší platy učitelů o 15 %, mělo by jít v příštím roce do tarifů minimálně 10 % navíc. Nadále trváme na tom, aby celkové navýšení platů v roce 2020 činilo alespoň 15 % a aby vláda naplnila usnesení Poslanecké sněmovny, že platy učitelů budou činit 130 % průměrné mzdy v České republice.

„Protože už je zákon o státním rozpočtu v Poslanecké sněmovně, oslovil jsem jednotlivé poslance, aby hlasovali pro posílení kapitoly školství o chybějících pět miliard korun,“ informuje Radek Sárközi, prezident spolku Pedagogická komora, „již jsem s několika poslanci na toto téma jednal a jsem rád, že přislíbili návrhu podporu.“

V současnosti jsou učitelské platy na 110 % průměrné mzdy v ČR. Za posledních patnáct let stouply o pouhých pět procentních bodů. Vláda investuje do školství necelá čtyři procenta hrubého domácího produktu, evropský průměr je pět procent. Ročně tak chybí ve školství více než 50 miliard korun, což se negativně projevuje nejen v oblasti platů. Školám chybí finance na nákup moderní techniky, pomůcek a učebnic. Nejsou finance na podpůrné profese (školní psychologové, administrativní síly, speciální pedagogové…).

Vládou navržené zvýšení platů pedagogických pracovníků o 10 % je naprosto nedostačující. Původně bylo učitelům slíbeno opakované navýšení platů o 15 % ve třech po sobě jdoucích letech. V loňském roce to ale bylo nakonec jen necelých 11 %. Obdobná je situace i letos. V příštím roce to má být ještě méně.

„Učitelé se oprávněně obávají, že stejně jako v minulých letech najdou na svých výplatních páskách výrazně méně, než deklaruje vláda,“ upozorňuje Radek Sárközi. Současný návrh MŠMT, aby do tarifů šlo pouze 7,5 % navíc, a to zvýšením o stejnou částku 2 700 korun všem pedagogickým pracovníkům, nelze akceptovat.

Pedagogická komora se připravuje na vyhlášení stávkové pohotovosti již od léta. „Uspořádali jsme šetření mezi pedagogy, v němž se pro vyhlášení stávkové pohotovosti vyjádřilo více než devadesát procent respondentů,“ upozorňuje Radek Sárközi.

Pedagogická komora je největším školským spolkem v České republice. Působí na více než tisícovce škol. Letos organizovala akce Školy v černé nebo Otevřený dopis politikům za záchranu českého školství. Zakladatelé Pedagogické komory uspořádali v roce 2017 petici s takřka 22 000 podpisy učitelů.

Pedagogická komora, z. s.
www.pedagogicka-komora.cz

Stávková pohotovost ve školách (rozcestník)
https://www.pedagogicka-komora.cz/2019/10/aktualni-tema-stavkova-pohotovost-ve.html

Průběžné vyhodnocení dotazníku Pedagogické komory k vyhlášení stávkové pohotovosti ve školách
https://www.pedagogicka-komora.cz/2019/08/prubezne-vyhodnoceni-dotazniku.html

Výpočet Pedagogické komory, jak by vypadala tarifní tabulka pedagogických pracovníků v roce 2020 dle aktuálního návrhu MŠMT (zvýšení o 2 700 Kč všem)

AKTUÁLNÍ TÉMA: Pedagogická komora a stávková pohotovost

Prosíme zaměstnance škol o vyplnění dotazníku, jehož prostřednictvím mapuje Pedagogická komora názory učitelů i dalších pedagogických pracovníků na případné vyhlášení stávkové pohotovosti.

Průběžné vyhodnocení: Pro vyhlášení stávkové pohotovosti hlasovalo 92,6 % respondentů. Jeden z požadavků již byl částečně splněn - ministr školství odvolal z funkce politického náměstka za ČSSD Petra Pavlíka.

Ministryně financí Alena Schillerová navrhla, aby platy pedagogů rostly v příštím roce o 10 procent, místo původně slíbeného patnáctiprocentního navýšení. Ministr školství Robert Plaga předložil novelu zákona o pedagogických pracovnících, podle níž budou moci učit žáky 2. stupně základních škol lidé bez pedagogického vzdělání. Vláda se nehlásí k usnesení Poslanecké sněmovny, aby nejpozději v roce 2020 činily platy učitelů 130 % průměrné mzdy v ČR. Ministerstvo školství navrhuje zvýšit míru přímé pedagogické činnosti zástupcům ředitele. Neproběhla odborná revize inkluzivního vzdělávání. Za posledních 15 let činilo navýšení učitelských platů pouhých 5 procentních bodů oproti ostatním zaměstnancům – ze 105 % v roce 2003 na současných 110 % průměrné mzdy v České republice. Uvedené kroky by vedly ke snížení kvality vzdělávání. Proto vedení spolku Pedagogická komora začalo připravovat vyhlášení stávkové pohotovosti ve školách.

• Pedagogická komora připravuje vyhlášení stávkové pohotovosti ve školách
• Dotazník ke stávkové pohotovosti ve školách
• Průběžné vyhodnocení dotazníku Pedagogické komory k vyhlášení stávkové pohotovosti ve školách
• Stávková pohotovost mimo kolektivní vyjednávání
• Otevřený dopis politikům za záchranu českého školství

Návrh požadavků k vyhlášení stávkové pohotovosti ve školách

1) Žádáme, aby vláda neprodleně splnila usnesení Poslanecké sněmovny o zvýšení platů učitelů na 130 % průměrné mzdy v ČR nejpozději od roku 2020
2) Požadujeme revizi inkluzivního vzdělávání
3) Žádáme navýšení kapitoly školství o čtvrtinu - na 5 % HDP, což je průměr zemí Evropské unie a OECD
4) Požadujeme změny v návrhu novely zákona o pedagogických pracovnících
5) Žádáme, aby vláda projednala Otevřený dopis politikům za záchranu českého školství
6) Požadujeme omezení vlivu neziskovek na rozhodování o školství (Eduin, ČOSIV, Nadace OSF…)
7) Žádáme odvolání náměstků MŠMT Václava Pícla a Petra Pavlíka
8) Požadujeme změny v zařazování pedagogických pracovníků do tarifních tříd

Průběžné vyhodnocení odpovědí

Souhlasíte s vyhlášením stávkové pohotovosti na podporu některých z následujících požadavků? (Pro hlasovalo celkem 92,6 % respondentů.)

Průběžné vyhodnocení dotazníku Pedagogické komory k vyhlášení stávkové pohotovosti ve školách

Vedení Pedagogické komory se rozhodlo zmapovat názory učitelů i dalších pedagogických pracovníků na případné vyhlášení stávkové pohotovosti ve školách. Zveřejňujeme průběžné vyhodnocení dotazníku, který je stále možné vyplňovat. Výsledek bude během září předložen valné hromadě Pedagogické komory k diskuzi a hlasování o vyhlášení stávkové pohotovosti.

Pro vyhlášení stávkové pohotovosti hlasovalo celkem 92,6 % respondentů. Jeden z požadavků již byl částečně splněn - ministr školství odvolal z funkce politického náměstka za ČSSD Petra Pavlíka.

Ministryně financí Alena Schillerová navrhla, aby platy pedagogů rostly v příštím roce o 10 procent, místo původně slíbeného patnáctiprocentního navýšení. Ministr školství Robert Plaga předložil novelu zákona o pedagogických pracovnících, podle níž budou moci učit žáky 2. stupně základních škol lidé bez pedagogického vzdělání. Vláda se nehlásí k usnesení Poslanecké sněmovny, aby nejpozději v roce 2020 činily platy učitelů 130 % průměrné mzdy v ČR. Ministerstvo školství navrhuje zvýšit míru přímé pedagogické činnosti zástupcům ředitele. Neproběhla odborná revize inkluzivního vzdělávání. Za posledních 15 let činilo navýšení učitelských platů pouhých 5 procentních bodů oproti ostatním zaměstnancům – ze 105 % v roce 2003 na současných 110 % průměrné mzdy v České republice. Uvedené kroky by vedly ke snížení kvality vzdělávání. Proto vedení spolku Pedagogická komora začalo připravovat vyhlášení stávkové pohotovosti ve školách.

Návrh požadavků k vyhlášení stávkové pohotovosti ve školách

1) Žádáme, aby vláda neprodleně splnila usnesení Poslanecké sněmovny o zvýšení platů učitelů na 130 % průměrné mzdy v ČR nejpozději od roku 2020
2) Požadujeme revizi inkluzivního vzdělávání
3) Žádáme navýšení kapitoly školství o čtvrtinu - na 5 % HDP, což je průměr zemí Evropské unie a OECD
4) Požadujeme změny v návrhu novely zákona o pedagogických pracovnících
5) Žádáme, aby vláda projednala Otevřený dopis politikům za záchranu českého školství
6) Požadujeme omezení vlivu neziskovek na rozhodování o školství (Eduin, ČOSIV, Nadace OSF…)
7) Žádáme odvolání náměstků MŠMT Václava Pícla a Petra Pavlíka
8) Požadujeme změny v zařazování pedagogických pracovníků do tarifních tříd

Průběžné vyhodnocení odpovědí

Souhlasíte s vyhlášením stávkové pohotovosti na podporu některých z následujících požadavků? (Pro hlasovalo celkem 92,6 % respondentů.)

1) Žádáme, aby vláda neprodleně splnila usnesení Poslanecké sněmovny o zvýšení platů učitelů na 130 % průměrné mzdy v ČR nejpozději od roku 2020 (Pro hlasovalo celkem 97,9 % respondentů.)

Tento slib zazněl již v roce 2003, kdy činil průměrný plat učitelů 105,4 %, po 15 letech se zvýšil o necelých 5 procentních bodů na 109,6 % v roce 2018; nástupní platy ve školství jsou nízké a na postup v tarifní třídě čeká pedagog až 8 let, což odrazuje čerstvé absolventy od nástupu do školství; učitelé odcházejí pracovat mimo školství, průměrný věk učitelů roste.

2) Požadujeme revizi inkluzivního vzdělávání (Pro hlasovalo celkem 97 % respondentů.)

Současná legislativa pro společné vzdělávání přetěžuje pedagogické pracovníky a klade na učitele až nesplnitelné pracovní nároky; přetěžuje školy a poradenská zařízení administrativními úkony, čímž jim nezbývá čas věnovat se žákům se speciálními vzdělávacími potřebami; má negativní vliv na kvalitu výuky intaktních žáků; dětem s těžšími diagnózami neprospívá; ubývá speciálních tříd při běžných školách a je ohrožena existence škol speciálních; bude nutné novelizovat příslušnou část školského zákona.

3) Žádáme navýšení kapitoly školství o čtvrtinu - na 5 % HDP, což je průměr zemí Evropské unie a OECD (Pro hlasovalo celkem 97,7 % respondentů.)

Kvůli dlouhodobému podfinancování se české školství ocitlo v krizi; chybí peníze na vybavení škol ICT, pomůcky, učebnice a na podpůrný personál; ještě v roce 2011 činily výdaje na školství 4,3 % hrubého domácího produktu, nyní to je pouhých 3,9 % HDP; školství stále není rozpočtovou prioritou vlády, přestože investice do vzdělávání je nejefektivnější investicí s mnohonásobnou návratností; šetření na školství je šetřením na dětech a budoucích generacích i na prosperitě České republiky.

4) Požadujeme změny v návrhu novely zákona o pedagogických pracovnících (Pro hlasovalo celkem 92,1 % respondentů.)

Nechceme, aby žáky učili lidé bez pedagogického vzdělání, mělo by to negativní dopady na kvalitu výuky, na což upozornila Česká školní inspekce, naopak by se měla zvýšit míra aprobovanosti výuky; je třeba definovat funkci třídního učitele v legislativě, jak je tomu na Slovensku, a to včetně příplatku za tuto náročnou práci v minimální výši 2 500 Kč měsíčně.

5) Žádáme, aby vláda projednala Otevřený dopis politikům za záchranu českého školství (Pro hlasovalo celkem 95,3 % respondentů.)

Premiér a ministři školství, financí i práce a sociálních věcí by měli osobně projednat jednotlivé návrhy se zástupci signatářů otevřeného dopisu.

6) Požadujeme omezení vlivu neziskovek na rozhodování o školství (Eduin, ČOSIV, Nadace OSF…) (Pro hlasovalo celkem 87,4 % respondentů.)

MŠMT preferuje názory jednotlivců a jednání s organizacemi bez širšího mandátu a bez odpovědnosti, které zaměstnávají teoretiky odtržené od praxe, před reprezentativními profesními a předmětovými spolky pedagogů, jejichž členové každodenně realizují změny ve školství, a tudíž nejlépe vědí, co v praxi funguje a co ne.

7) Žádáme odvolání náměstků MŠMT Václava Pícla a Petra Pavlíka (Pro hlasovalo celkem 71,6 % respondentů.)

Oba náměstci se výrazně podíleli na prosazení současné podoby inkluzivního vzdělávání za exministryně Kateřiny Valachové a nyní brání pozitivním změnám ve školství. Rovněž prosazovali novelu zákona o pedagogických pracovnících s kariérním řádem, s níž vyjádřilo nesouhlas 21 609 pedagogů z 1 150 škol podepsáním petice.

8) Požadujeme změny v zařazování pedagogických pracovníků do tarifních tříd (Pro hlasovalo celkem 89,7 % respondentů.)

Ředitelům všech stupňů škol by měla být výrazně snížena míra přímé pedagogické činnosti, aby se mohli věnovat řízení školy; ředitelé by měli být zařazeni minimálně ve 13. tarifní třídě, učitelé ve 12., vychovatelé v 10., asistenti pedagoga v 8. platové třídě; je třeba navýšit počet stupňů v tarifní tabulce ze 7 na 12, aby byl stejný jako u nepedagogických pracovníků a v ostatních profesích.

Stávková pohotovost ve školách (další informace)

Pedagogická komora, z.s.
www.pedagogicka-komora.cz

Návrh novely zákona o pedagogických pracovnících v parlamentu

Vláda schválila návrh novely zákona o pedagogických pracovnících. Nyní čeká na projednání Poslaneckou sněmovnou a jejími výbory, kde může projít řadou změn díky pozměňovacím návrhům poslanců. Následně ho projedná Senát a jeho výbory, kde opět může dojít ke změnám. Výslednou podobu musí podepsat prezident republiky.

Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 563/2004 Sb., o pedagogických pracovnících a změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů

Vedení Pedagogické komory s některými částmi této novely zásadně nesouhlasí a uvažuje o vyhlášení stávkové pohotovosti ve školách mimo jiné i kvůli těmto změnám.

Pedagogická komora připravuje vyhlášení stávkové pohotovosti ve školách

Ministryně financí Alena Schillerová navrhla, aby platy pedagogů rostly v příštím roce o 10 procent, místo původně slíbeného patnáctiprocentního navýšení. Ministr školství Robert Plaga předložil novelu zákona o pedagogických pracovnících, podle níž budou moci učit žáky 2. stupně základních škol lidé bez pedagogického vzdělání. Vláda se nehlásí k usnesení Poslanecké sněmovny, aby nejpozději v roce 2020 činily platy učitelů 130 % průměrné mzdy v ČR. Ministerstvo školství navrhuje zvýšit míru přímé pedagogické činnosti zástupcům ředitele. Neproběhla odborná revize inkluzivního vzdělávání. Za posledních 15 let činilo navýšení učitelských platů pouhých 5 procentních bodů oproti ostatním zaměstnancům – ze 105 % v roce 2003 na současných 110 % průměrné mzdy v České republice. Uvedené kroky by vedly ke snížení kvality vzdělávání. Proto vedení spolku Pedagogická komora začalo připravovat vyhlášení stávkové pohotovosti ve školách.

Pedagogická komora nejprve zveřejnila otevřený dopis politikům za záchranu českého školství, který již podepsalo přes 3 800 signatářů. Následně zorganizovala akce Den učitelů v černé a Týden škol v černé, do nichž se zapojili učitelé z tisícovky škol.

„Cílem našich akcí je informovat veřejnost, především rodiče žáků, že politici školství zanedbávají, což má negativní dopady na kvalitu výuky,“ sdělil Radek Sárközi, prezident spolku Pedagogická komora, „chtěli jsme o akutních problémech ve školství jednat s panem ministrem Plagou, ale ten na opakované žádosti o osobní setkání nereaguje, nemáme tudíž jinou možnost, než vyhlásit stávkovou pohotovost.“

Legislativa umožňuje, aby stávkovou pohotovost nebo stávku vyhlásila profesní organizace pedagogů, nemusí to být přímo školské odbory. Vyplývá to z právního výkladu, který si nechala Pedagogická komora zpracovat. Stanovy Pedagogické komory obsahují ustanovení, že jednou z hlavních činností spolku je „ochrana hospodářských a sociálních zájmů členů“.

„Připravili jsme dotazník, kterým chceme nejprve zmapovat ochotu zaměstnanců škol podpořit stávkovou pohotovost, také nám pomůže specifikovat konkrétní požadavky,“ sděluje Janek Wagner, viceprezident Pedagogické komory.

Návrh požadavků k vyhlášení stávkové pohotovosti ve školách

1) Žádáme, aby vláda neprodleně splnila usnesení Poslanecké sněmovny o zvýšení platů učitelů na 130 % průměrné mzdy v ČR nejpozději od roku 2020
2) Požadujeme revizi inkluzivního vzdělávání
3) Žádáme navýšení kapitoly školství o čtvrtinu - na 5 % HDP, což je průměr zemí Evropské unie a OECD
4) Požadujeme změny v návrhu novely zákona o pedagogických pracovnících
5) Žádáme, aby vláda projednala Otevřený dopis politikům za záchranu českého školství
6) Požadujeme omezení vlivu neziskovek na rozhodování o školství (Eduin, ČOSIV, Nadace OSF…)
7) Žádáme odvolání náměstků MŠMT Václava Pícla a Petra Pavlíka
8) Požadujeme změny v zařazování pedagogických pracovníků do tarifních tříd

„Z odpovědí, které jsme doposud obdrželi, vyplývá, že stávkovou pohotovost by podpořilo devadesát procent respondentů,“ dodává Janek Wagner „výstupy z ankety předložíme k hlasování valné hromadě Pedagogické komory.“

V dubnu proběhla stávka učitelů v Polsku. Stávkující pracovníky škol na demonstracích podporovali rodiče žáků a skládali se na stávkový fond pro pedagogy. Podobná akce jako v České republice proběhla i na Slovensku, kdy se tamější učitelé oblékli do černého, aby vyjádřili nesouhlas s negativními změnami ve školství.

„Věřím, že ke stávce nakonec nebude muset dojít, nechceme organizovat nátlakové akce, chceme s vládou jednat, bohužel jsme k vyhlášení stávkové pohotovosti ve školách nuceni přístupem ministra Plagy, který se vyhýbá jednáním, a postojem vlády k našim návrhům,“ uzavírá Radek Sárközi.

Pedagogická komora má více než 2 500 členů a je nejpočetnějším školským spolkem v České republice. Jeho zakladatelé zorganizovali v roce 2017 úspěšnou petici proti kariérnímu řádu, kterou podepsalo 21 609 pedagogů z 1 150 škol.

Pedagogická komora, z.s.

www.pedagogicka-komora.cz

• Dotazník k požadavkům a vyhlášení stávkové pohotovosti
• Návrh požadavků včetně podrobnějšího vysvětlení

• Stávková pohotovost (právní výklad)

Dotazník ke stávkové pohotovosti ve školách

Pedagogická komora mapuje názory zaměstnanců škol na případné vyhlášení stávkové pohotovosti. Proto prosíme všechny pedagogy o vyplnění tohoto dotazníku.

Návrh požadavků k vyhlášení stávkové pohotovosti ve školách

1) Žádáme, aby vláda neprodleně splnila usnesení Poslanecké sněmovny o zvýšení platů učitelů na 130 % průměrné mzdy v ČR nejpozději od roku 2020

2) Požadujeme revizi inkluzivního vzdělávání
3) Žádáme navýšení kapitoly školství o čtvrtinu - na 5 % HDP, což je průměr zemí Evropské unie a OECD
4) Požadujeme změny v návrhu novely zákona o pedagogických pracovnících
5) Žádáme, aby vláda projednala Otevřený dopis politikům za záchranu českého školství
6) Požadujeme omezení vlivu neziskovek na rozhodování o školství (Eduin, ČOSIV, Nadace OSF…)
7) Žádáme odvolání náměstků MŠMT Václava Pícla a Petra Pavlíka
8) Požadujeme změny v zařazování pedagogických pracovníků do tarifních tříd

Důvodem našich aktivit je aktuální návrh ministryně financí, aby v roce 2020 nerostly platy pedagogů o slíbených 15 %, nýbrž o pouhých 10 %. Dalším důvodem je návrh novely zákona o pedagogických pracovnících, který schválila vláda - návrh obsahuje několik sporných ustanovení, především to, že by nově mohli na 2. stupni ZŠ učit pracovníci bez pedagogického vzdělání. Vláda neplánuje splnit usnesení Poslanecké sněmovny č. 66 z roku 2017, že nejpozději od roku 2020 mají platy učitelů činit 130 % průměrné mzdy v ČR. Ministr školství Robert Plaga doposud neodpověděl kladně ani záporně na žádost o osobní jednání k Otevřenému dopisu politikům za záchranu českého školství podpořeném akcemi Pedagogické komory Den učitelů v černé a Týden škol v černé. Neproběhla odborná revize inkluzivního vzdělávání.

(Členové spolku Pedagogická komora vyplňují samostatný dotazník, tento dotazník je určen nečlenům, ale budeme rádi, když se členy našeho spolu stanete - čím více členů budeme mít, tím spíše prosadíme pozitivní změny ve školství...) Přihláška do spolku Pedagogická komora

• Stávková pohotovost mimo kolektivní vyjednávání