neděle 5. března 2023

Učitelské platy – pokles místo garance

Poslanci Marek Výborný (KDU-ČSL) Petr Gazdík (STAN), Renáta Zajíčková (ODS), Pavel Klíma (TOP09) a Jakub Michálek (Piráti) podali pozměňovací návrh k novele zákona o pedagogických pracovnících a školského zákona. Pokud bude schválen, změní se výpočet pro garanci financí na platy učitelů. Spočítali jsme možné dopady návrhu a porovnali je s původním textem novely, jak ji připravilo MŠMT a schválila vláda. Vycházíme z odůvodnění, které je součástí pozměňovacího návrhu.

Pozměňovací návrh pěti poslanců koaličních stran překvapivě neobsahuje žádný výpočet! Uvádí se v něm pouze toto: „K dosažení průměrného platu učitelů na úrovni 130 % průměrné hrubé měsíční nominální mzdy na přepočtené počty zaměstnanců v národním hospodářství se odhaduje každoroční dopad na státní rozpočet v řádu jednotek miliard Kč.“

Finanční nároky původního znění novely byly odhadovány v řádu 30 miliard korun ročně. To je přibližně částka, o kterou pedagogičtí pracovníci přijdou a kterou budou marně hledat na svých výplatních páskách…

Vládní návrh novely uvádí jednoznačný výpočet: objem financí na platy pedagogických pracovníků bude stanoven na základě průměrné hrubé mzdy z předloňského roku, a to jako její 1,404násobek (tedy 140,4 %). Nové znění navrhované pěticí poslanců obsahuje tři změny: místo pedagogických pracovníků se zužuje nárok jen na učitele, částka se snižuje na 130 % a není uvedeno, ze kterého roku má být průměrná mzda pro výpočet vzata.

Pro potřeby našeho výpočtu jsme vyšli z toho, že státní rozpočet se připravuje v polovině předchozího roku. V té době je nejaktuálnější údaj o průměrné mzdě znám za minulý rok. Například pro rok 2024 se bude zákon o státním rozpočtu připravovat a schvalovat v roce 2023, lze tudíž využít průměrnou mzdu za rok 2022. Tento parametr z původního i nového znění bude tedy stejný.

Pro zjednodušení výpočtu jsme zredukovali srovnání jen na platy učitelů. Pokud bychom započítali i další pedagogické pracovníky, byl by rozdíl mezi původní variantou a novou výrazně vyšší. Negativní dopady nové poslanecké varianty by tudíž byly relativně mnohem větší.

Porovnáváme pouze dopady varianty 140,4 % versus 130 % na platy učitelů.

Aplikujme výpočet na letošní rok, jako by novela již platila. Pro rok 2023 vycházíme z průměrné mzdy v roce 2021, což bylo 37 839 Kč hrubého měsíčně. Kdyby původní znění novely platilo již letos, měli by učitelé 53 126 Kč (140,4 %). Podle nového znění by to ale bylo jen 49 191 Kč (130 %). Rozdíl mezi oběma variantami činí 3 935 Kč měsíčně, což by bylo 47 220 Kč za celý rok 2023 v neprospěch učitelů.

V odůvodnění poslaneckého pozměňovacího návrhu se uvádí, že MŠMT odhaduje pro rok 2023 průměrný plat učitelů „ve výši 50 523 Kč, což je 116,6 % Ministerstvem financí v lednu 2023 predikované průměrné hrubé měsíční nominální mzdy“.

Kdyby platila novela s poslaneckým pozměňovacím návrhem již letos, měli by tudíž učitelé garantován plat o 1 332 Kč nižší, než jaký předpokládá ministerstvo.
Pokud by v roce 2023 už platil původní text novely, měli by učitelé garantováno o 2 603 Kč více. Ročně činí první varianta o 15 984 Kč méně než nyní a druhá varianta o 31 236 Kč více než teď. Na procenta by učitelé podle poslaneckého pozměňovacího návrhu měli letos garantováno pouze 113,5 % průměrné mzdy. Takto nízká garance by byla zakotvena v zákoně i pro příští roky…

Je třeba zdůraznit, že se jedná o garanci financí průměrně pro celou Českou republiku. Jednotlivým školám MŠMT rozepisuje finanční prostředky na základě úvazků učitelů (jejich platových tříd a stupňů). Ředitel školy může peníze rozpočtované původně na odměny pro učitele dát například nepedagogickým pracovníkům nebo jiným pedagogickým pracovníkům, než jsou učitelé. V minulosti byli ředitelé škol nuceni převádět část z těchto financí do ONIV (pokud jim chyběly peníze na náhrady v prvních 14 dnech nemocenské zaměstnanců školy). Všechny tyto přesuny v důsledku snižují průměrné platy učitelů.

Je velkou otázkou, jaký má smysl schválit zákon, který obsahuje „garanci“ na hony vzdálenou původním předvolebním slibům (například ODS lákala v roce 2021 voliče na 150 % průměrné mzdy pro učitele) i vládnímu programovému prohlášení (ve starém znění i novém, kde se slibuje učitelům: „udržíme jejich platy na úrovni 130 % průměrné mzdy“).

Programové prohlášení vlády (1. 3. 2023)
„Garantujeme kvalitní platové ohodnocení učitelů a udržíme jejich platy na úrovni 130 % průměrné hrubé měsíční mzdy. Důraz budeme klást na udržení 20% podílu nadtarifních složek platu a jejich efektivní využívání. Zajistíme vyšší platy pro ostatní pedagogické a nepedagogické pracovníky a garantujeme jejich navyšování podle růstu průměrné mzdy v ČR. Připravíme a zavedeme systém profesního růstu pedagogů jako nástroje profesní podpory.“

Zdroje:
Pedagogičtí pracovníci slíbených 130 % nedostanou (tisková zpráva Pedagogické komory, z. s.)
Pozměňovací návrh Marka Výborného, Petra Gazdíka, Renáty Zajíčkové, Pavla Klímy a Jakuba Michálka k vládnímu návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 563/2004 Sb., o pedagogických pracovnících
Programové prohlášení vlády (1. 3. 2023)
• MŠMT: Náklady na růst platů pedagogických pracovníků (důvodová zpráva)

Pedagogická komora, z. s.
www.pedagogicka-komora.cz

Žádné komentáře:

Okomentovat

Děkujeme Vám za komentář, bude zveřejněn po schválení administrátorem tohoto webu. :-)