Spolek Pedagogická komora byl oficiálně zaregistrován v říjnu 2017. Jeho vzniku předcházelo založení stejnojmenné facebookové skupiny a webu www.pedagogicka-komora.cz v únoru 2017. Nejprve jsme oslovili stávající tzv. kamenné asociace ke spolupráci, místo odpovědi ale začaly organizace jako je CZESHA a její členské spolky nebo ČMOS PŠ přijímat usnesení a vydávat prohlášení, že Pedagogická komora není třeba. Řadoví učitelé, ředitelé škol a další pedagogičtí pracovníci si ale myslí opak, jinak by neměla Pedagogická komora přes 2 000 členů ze všech typů i stupňů škol a všech pedagogických profesí.
Pokud se vám činnost Pedagogické komory líbí, můžete se stát jejími členy a podpořit tak naše aktivity, ať už aktivní činností nebo jen pasivně. Čím více bude mít Pedagogická komora členů, tím větší vyjednávací sílu bude mít vůči vládě. A tím rychleji se nám podaří prosadit pozitivní změny ve vzdělávání a zlepšení pracovních podmínek pro všechny pedagogy.
Vyšlo v Učitelských novinách.
Díky naší petici proti kariérnímu řádu, kterou podepsalo 21 609 učitelů z 1 150 škol, se podařilo přesvědčit poslance, aby příslušnou novelu školského zákona neschválili. Iniciativa Pedagogická komora tak zabránila přijetí špatné legislativy, i když ji podporovalo vedení školských odborů a CZESHA. Ukázalo se, že pokud se řadoví pedagogové spojí, mohou velmi rychle prosadit své záměry. Škoda, že to neudělali mnohem dříve.
Neprodleně po vzniku spolku Pedagogická komora se jeho vedení sešlo s ministrem školství Robertem Plagou (ministři Kateřina Valachová a Stanislav Štech s námi jednat omítali) a dlouze jsme diskutovali o největších problémech českého školství. Jedním z výstupů jednání bylo, že se Pedagogická komora zapojí do činnosti pracovních skupin MŠMT – k novému resortnímu informačnímu systému, reformě financování škol a revizi inkluze.
Pedagogická komora podpořila petici Marka Hermana Dvouleté děti do školky nepatří, kterou podepsalo přes 14 000 občanů. Vzápětí jsme začali hledat širokou podporu pro novelu Václava Klause a dalších poslanců ODS, který navrhl zrušení garance míst pro dvouleté děti v mateřských školách. Podařilo se nám přesvědčit valnou většinu poslanců a senátorů. Přidala se i řada dalších organizací. Naopak Unie školských asociací ČR - CZESHA, jejímž členem je i Asociace předškolní výchovy, se za ředitelky mateřských škol nepostavila. A vedení školských odborů dokonce podporovalo exministryni školství Kateřinu Valachovou, která chtěla garanci zachovat, přestože by to nebývalým způsobem zhoršilo pracovní podmínky všech učitelek mateřských škol. Nakonec pro její návrhy nehlasovali ani někteří poslanci a senátoři za ČSSD, což ukazuje, jak je její faktická pozice ve straně slabá, i když velmi často vystupuje v médiích.
Kvůli problematice předškolního vzdělávání jsme se sešli i s premiérem Andrejem Babišem a navrhli mu, aby vznikla meziresortní pracovní skupina ministerstva školství a ministerstva práce a sociálních věcí, která by tuto problematiku řešila komplexně. Zatímco mateřské školy spadají pod MŠMT, dětské skupiny a mikrojesle jsou pod křídly MPSV. Dalším tématem jednání byly chybějící prostředky na netarifní část platů kvůli financování inkluze. Pedagogická komora byla první, kdo informoval politiky, média i veřejnost, že krajům chybějí peníze a že ředitelé škol jsou nuceni snižovat svým zaměstnancům osobní příplatky nebo zkracovat úvazky učitelům (někde docházelo i k jejich propouštění). Největší negativní dopad byl opět na mateřské školy, které pro rok 2018 nedostaly finance na překrývání dvou učitelek pro dobu 2,5 hodiny denně v každé třídě.
Se školským ombudsmanem jsme jednali o vzniku pracovní skupiny pro snížení administrativní zátěže škol. Stejné téma jsme probírali i s ústředním školním inspektorem a ministrem školství. Představili jsme Pedagogickou komoru členům školského výboru Senátu i Poslanecké sněmovny, Svazu měst a obcí nebo účastníkům konference Asociace speciálních pedagogů ČR. Zúčastnili jsme se řady veřejných debat o vzdělávání.
V současné době je připraven v Poslanecké sněmovně pro hlasování v prvním čtení náš návrh na zvýšení specializačního příplatku na 2 500 a 3 500 Kč měsíčně a vznik nového příplatku pro třídní učitele ve stejné výši. Tento návrh Pedagogické komory si osvojil poslanec Marek Výborný a předložila ho skupina poslanců KDU-ČSL. MŠMT k němu zaujalo stanovisko kladné, vláda jako celek neutrální. Bohužel měsíc po našem návrhu předložila Kateřina Valachová s dalšími poslanci ČSSD nesmyslný návrh, který požaduje snížení specializačního příplatku na 500 až 1 000 Kč, což je polovina jeho stávající výše, a u příplatku za třídnictví navrhuje snížení jeho horní hranice. Pedagogická komora se proti tomu jako jediná ohradila. Vedení školských odborů i CZESHA k němu mlčí...
Pedagogická komora usiluje o větší transparentnost v rozhodování, a proto vyzvala MŠMT i NÚV, aby zveřejňovaly jména členů všech pracovních skupin a publikovaly zápisy z jednání. Aktivně jsme se zapojili do práce na revizích RVP, konkrétně v pracovních skupinách matematika a čeština.
Naším nejnovějším projektem je interaktivní mapa volných míst pro děti v mateřských školách, kterou naleznete na webu Pedagogické komory. Mateřské školy do ní mohou zadávat údaje o neobsazených místech, aby se k těmto informacím snáze dostali rodiče dětí.
Pedagogická komora připomínkuje školskou legislativu prostřednictvím Svazu průmyslu a dopravy ČR, který je členem tripartity. Zároveň se podílíme přímo na iniciování změn už v přípravné fázi. To se týkalo například chystané novelizace vyhlášky o inkluzi, do níž byla zakomponována řada našich návrhů. Jak vyhláška dopadne po lobbingu proinkluzivních neziskovek na MŠMT, je ovšem ve hvězdách… Našeho připomínkového řízení se může aktivně účastnit každý člen Pedagogické komory – text vždy publikujeme on-line, aby do něj mohl kdokoliv vepsat své připomínky. Tímto způsobem vznikaly už stanovy našeho spolku.
V naší skupině na Facebooku, kde je více než 5 800 diskutujících, mohou učitelé i ředitelé škol konzultovat své problémy, najdou tam tipy do výuky, diskuze o aktuálních problémech a často zde hlasujeme v rychlých anketách. Naposledy se například 90 % respondentů vyjádřilo, že by se zapojili do stávky, jejímž cílem by bylo splnění usnesení Poslanecké sněmovny, která vládě doporučila, aby zvýšila platy učitelům o 15 % již od září letošního roku.
Na webu Pedagogické komory jsme uspořádali anketu o nejlepšího ministra školství (absolutním vítězem se stal Petr Piťha) a nejhoršího ministra školství (tento titul přísluší Kateřině Valachové, která obdržela 66,6 % negativních hlasů). Našim členům jsme v jiné anketě položili řadu otázek k aktuálním problémům českého školství. Statisticky zpracované odpovědi jsme zprostředkovali médiím i politikům a řídíme se jimi při prosazování našich návrhů.
Pro členy spolku nabízíme řadu benefitů jako jsou slevy na konference nebo nákup knih, učebnic, výukových programů či vzdělávacích služeb. Pokud je členem Pedagogické komory přímo ředitel, může tyto výhody čerpat pro celou školu.
Pedagogická komora se etablovala v médiích. Po etapě, kdy jsme oslovovali novináře především my, přichází období, kdy kontaktují novináři nás a chtějí vyjádření k různým problémům škol. Díky tomu se hlas řadových učitelů a ředitelů škol dostává častěji k veřejnosti, k níž dříve promlouvali hlavně zástupci Eduinu. Snažíme se, aby média informovala o dění ve školství vyváženě a pravdivě. Opakovaně upozorňujeme na nízké výdaje na školství jako celek (nejen na platy) a na konkrétní problémy škol.
Pokud se vám činnost Pedagogické komory líbí, můžete se stát jejími členy a podpořit tak naše aktivity, ať už aktivní činností nebo jen pasivně. Čím více bude mít Pedagogická komora členů, tím větší vyjednávací sílu bude mít vůči vládě. A tím rychleji se nám podaří prosadit pozitivní změny ve vzdělávání a zlepšení pracovních podmínek pro všechny pedagogy.
Mgr. Radek Sárközi
prezident spolku
Pedagogická komora
www.pedagogicka-komora.cz
Vyšlo v Učitelských novinách.
pátek 28. září 2018
čtvrtek 27. září 2018
Poslanci budou hlasovat o vyšších příplatcích pro pedagogy
V úterý 18. září 2018 (aktualizace: hlasování bylo přesunuto na 3. 10. 2018) bude Poslanecká sněmovna hlasovat v prvním čtení (bod 41) o novele zákoníku práce (sněmovní tisk 159), kterou připravila Pedagogická komora ve spolupráci s poslancem Markem Výborným. Návrh předložila skupina poslanců KDU-ČSL. Novela navyšuje specializační příplatek na 2500 až 3500 Kč měsíčně a zavadí nový příplatek za třídnictví ve výši 2500 až 3500 Kč měsíčně.
MŠMT k návrhu zaujalo kladné stanovisko, vláda jako celek stanovisko neutrální. Novela se týká přes 65 000 třídních učitelů. Náklady na zvýšení příplatků činní 2 miliardy korun ročně. Na Slovensku dostávají třídní učitelé 5 % navíc k tarifu, v ČR mají v současnosti necelá 2 %. Aktuálně pobírají třídní učitelé tzv. zvláštní příplatek (na běžných školách činí 400 až 1300 Kč měsíčně). Specializační příplatek činí 1000 až 2000 Kč měsíčně. Příplatky jsou přiznávány v nižší polovině intervalu, protože na něj školy nemají dostatek financí. Vzhledem k tomu, že tyto činnosti vyžadují 20 hodin práce měsíčně navíc, pobírá třídní učitel 20 Kč za hodinu, což je hluboko pod minimální i zaručenou mzdou. Jde o 13 Kč měsíčně na jednoho žáka ve třídě...
1. § 133 včetně nadpisu zní:
㤠133
Příplatek pedagogického pracovníka
(1) Pedagogickému pracovníkovi 45), který vedle přímé pedagogické činnosti vykonává také specializované činnosti, k jejichž výkonu jsou nezbytné další kvalifikační předpoklady 47), se poskytuje příplatek ve výši 2 500 až 3 500 Kč měsíčně.
(2) Učiteli za výkon práce třídního učitele, vedoucího oddělení na konzervatoři nebo základní umělecké škole nebo vedoucího studijní skupiny na vyšší odborné škole přísluší příplatek ve výši 2 500 až 3 500 Kč měsíčně.
MŠMT k návrhu zaujalo kladné stanovisko, vláda jako celek stanovisko neutrální. Novela se týká přes 65 000 třídních učitelů. Náklady na zvýšení příplatků činní 2 miliardy korun ročně. Na Slovensku dostávají třídní učitelé 5 % navíc k tarifu, v ČR mají v současnosti necelá 2 %. Aktuálně pobírají třídní učitelé tzv. zvláštní příplatek (na běžných školách činí 400 až 1300 Kč měsíčně). Specializační příplatek činí 1000 až 2000 Kč měsíčně. Příplatky jsou přiznávány v nižší polovině intervalu, protože na něj školy nemají dostatek financí. Vzhledem k tomu, že tyto činnosti vyžadují 20 hodin práce měsíčně navíc, pobírá třídní učitel 20 Kč za hodinu, což je hluboko pod minimální i zaručenou mzdou. Jde o 13 Kč měsíčně na jednoho žáka ve třídě...
1. § 133 včetně nadpisu zní:
㤠133
Příplatek pedagogického pracovníka
(1) Pedagogickému pracovníkovi 45), který vedle přímé pedagogické činnosti vykonává také specializované činnosti, k jejichž výkonu jsou nezbytné další kvalifikační předpoklady 47), se poskytuje příplatek ve výši 2 500 až 3 500 Kč měsíčně.
(2) Učiteli za výkon práce třídního učitele, vedoucího oddělení na konzervatoři nebo základní umělecké škole nebo vedoucího studijní skupiny na vyšší odborné škole přísluší příplatek ve výši 2 500 až 3 500 Kč měsíčně.
středa 26. září 2018
Přijímací zkoušky na SŠ v Radioforu
Ve středu 26. 9. 2018 od 12.33 hovořil Radek Sárközi o přijímacích zkouškách na SŠ v pořadu Radioforum (Český rozhlas Plus). Kdo se hodí na maturitní obor? Studium s maturitou už by nemělo být pro všechny. Příslušný návrh chce v příštích týdnech předložit ministr školství z hnutí ANO Robert Plaga. Měl by to stát určovat?
úterý 25. září 2018
Pedagogická komora je proti zpřísňování jednotné přijímací zkoušky na SŠ
Pedagogická komora je proti omezování pravomocí ředitelů středních škol vybírat si své budoucí žáky. Plánované stanovení nepodkročitelného minima u jednotných testů z češtiny a matematiky, které organizuje Cermat, připravuje školy o další kousek svobody i zodpovědnosti. Jde o projev nedůvěry ze strany zřizovatelů i státu.
Návrh Asociace krajů ČR je pravým opakem zahraničních zkušeností. Ani před rokem 1989 nebyly v ČR přijímací zkoušky tak striktní, jak je tomu v současnosti. Žák mohl být přijat na gymnázium nebo jinou střední školu s maturitním oborem i bez absolvování testů, když měl výborný prospěch na ZŠ nebo byl úspěšný například v olympiádě z matematiky.
Hrozí, že motivovaní zájemci o konkrétní obor nesloží přijímačky z matematiky, přestože se z ní na dané škole nemusí maturovat. Stát přitom v současnosti není schopen zajistit, aby na všech základních školách vyučovali matematiku aprobovaní učitelé. U jednotných přijímacích zkoušek jsou znevýhodněni žáci, které vyučoval nekvalifikovaný pedagog, nebo žáci se špatným rodinným zázemím.
Ministr školství Robert Plaga se před třemi týdny vyjádřil v pořadu Českého rozhlasu 20 minut Radiožurnálu, že si umí představit úplné zrušení jednotných přijímacích zkoušek na střední školy. Další zpřísňování současných podmínek je ale pravým opakem.
Pedagogické komoře byla ze strany ministerstva školství přislíbena účast v pracovní skupině, která se zabývá změnami v přijímacím řízení na střední školy, ale tato skupina se doposud nesešla, a ani není znám oficiální termín nejbližšího jednání.
"Ministr Robert Plaga by měl svým podřízeným zadat zpracování analýzy, jak probíhá přijímací řízení na SŠ v ostatních členských státech EU, aby byla diskuze o změnách věcná a poučená," navrhuje Radek Sárközi, prezident spolku Pedagogická komora.
Pedagogická komora, z.s., zastupuje více než 2 000 členů a je nejpočetnějším školským spolkem v ČR.
Pedagogická komora momentálně organizuje anketu mezi svými členy. Z průběžných výsledků vyplývá toto:
Osvědčila se jednotná přijímací zkouška na SŠ, kterou organizuje Cermat?
NE
Měl by mít ředitel střední školy právo rozhodnout, zda a jakou měrou zohlední výsledky žáků v jednotných testech, které organizuje Cermat, při přijímání žáků?
ANO
Ověřují jednotné přijímací testy na SŠ, které organizuje Cermat, hlavní cíle vzdělávání uvedené ve školském zákoně a RVP ZV?
NE
Pedagogická komora, z.s.
www.pedagogicka-komora.cz
Školský zákon, § 60d odstavec 2
"Hodnocení jednotné zkoušky se na celkovém hodnocení splnění kritérií přijímacího řízení uchazečem podílí nejméně 60 %; v případě přijímacího řízení do oboru vzdělání Gymnázium se sportovní přípravou nejméně 40 %."
https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2004-561?text=#cast4
Doporučujeme:
Návrh Asociace krajů ČR je pravým opakem zahraničních zkušeností. Ani před rokem 1989 nebyly v ČR přijímací zkoušky tak striktní, jak je tomu v současnosti. Žák mohl být přijat na gymnázium nebo jinou střední školu s maturitním oborem i bez absolvování testů, když měl výborný prospěch na ZŠ nebo byl úspěšný například v olympiádě z matematiky.
Hrozí, že motivovaní zájemci o konkrétní obor nesloží přijímačky z matematiky, přestože se z ní na dané škole nemusí maturovat. Stát přitom v současnosti není schopen zajistit, aby na všech základních školách vyučovali matematiku aprobovaní učitelé. U jednotných přijímacích zkoušek jsou znevýhodněni žáci, které vyučoval nekvalifikovaný pedagog, nebo žáci se špatným rodinným zázemím.
Ministr školství Robert Plaga se před třemi týdny vyjádřil v pořadu Českého rozhlasu 20 minut Radiožurnálu, že si umí představit úplné zrušení jednotných přijímacích zkoušek na střední školy. Další zpřísňování současných podmínek je ale pravým opakem.
Pedagogické komoře byla ze strany ministerstva školství přislíbena účast v pracovní skupině, která se zabývá změnami v přijímacím řízení na střední školy, ale tato skupina se doposud nesešla, a ani není znám oficiální termín nejbližšího jednání.
"Ministr Robert Plaga by měl svým podřízeným zadat zpracování analýzy, jak probíhá přijímací řízení na SŠ v ostatních členských státech EU, aby byla diskuze o změnách věcná a poučená," navrhuje Radek Sárközi, prezident spolku Pedagogická komora.
Pedagogická komora, z.s., zastupuje více než 2 000 členů a je nejpočetnějším školským spolkem v ČR.
Pedagogická komora momentálně organizuje anketu mezi svými členy. Z průběžných výsledků vyplývá toto:
Osvědčila se jednotná přijímací zkouška na SŠ, kterou organizuje Cermat?
NE
Měl by mít ředitel střední školy právo rozhodnout, zda a jakou měrou zohlední výsledky žáků v jednotných testech, které organizuje Cermat, při přijímání žáků?
ANO
Ověřují jednotné přijímací testy na SŠ, které organizuje Cermat, hlavní cíle vzdělávání uvedené ve školském zákoně a RVP ZV?
NE
Pedagogická komora, z.s.
www.pedagogicka-komora.cz
Školský zákon, § 60d odstavec 2
"Hodnocení jednotné zkoušky se na celkovém hodnocení splnění kritérií přijímacího řízení uchazečem podílí nejméně 60 %; v případě přijímacího řízení do oboru vzdělání Gymnázium se sportovní přípravou nejméně 40 %."
https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2004-561?text=#cast4
Doporučujeme:
- Vyhláška č. 353/2016 Sb., o přijímacím řízení ke střednímu vzdělávání
- Informační materiál pro uchazeče ke konání testů jednotné přijímací zkoušky 2018
- Specifikace požadavků k jednotným testům 2018 - český jazyk a literatura
- Specifikace požadavků k jednotným testům 2018 - matematika
pondělí 24. září 2018
Nepřesnosti v reportáži České televize
V neděli 23. 9. 2018 odvysílala Česká televize v pořadu Události reportáž Poslanci budou řešit návrh, který by výrazně zvýšil příplatky třídním učitelům.
Oceňujeme, že reportáž ukazuje náročnost práce třídního učitele, ale vše ostatní je v ní špatně. ČT informuje o návrhu Pedagogické komory, aniž by byla zmíněna. Uveden není ani ten, kdo novelu zvyšující příplatky podal - poslanci KDU-ČSL. Poslanci budou o návrhu hlasovat až příští týden, nikoliv tento týden. Ministr školství Robert Plaga vystupuje proti návrhu, přestože MŠMT zaujalo k novele kladné stanovisko a vláda jako celek neutrální stanovisko. Hovoří o nesystémovosti novely, ale zároveň říká, že v roce 2020 navrhne totéž. Zlatým hřebem je, že v reportáži vystupuje paní Seidlová ze školských odborů, které neměly na novele žádný podíl. Naopak, když si loni senátor Václav Homolka osvojil obdobný návrh Pedagogické komory na zvýšení příplatků na 3 000 Kč, vystupovalo vedení ČMOS PŠ proti! Více informací k tématu příplatky naleznete zde.
Oceňujeme, že reportáž ukazuje náročnost práce třídního učitele, ale vše ostatní je v ní špatně. ČT informuje o návrhu Pedagogické komory, aniž by byla zmíněna. Uveden není ani ten, kdo novelu zvyšující příplatky podal - poslanci KDU-ČSL. Poslanci budou o návrhu hlasovat až příští týden, nikoliv tento týden. Ministr školství Robert Plaga vystupuje proti návrhu, přestože MŠMT zaujalo k novele kladné stanovisko a vláda jako celek neutrální stanovisko. Hovoří o nesystémovosti novely, ale zároveň říká, že v roce 2020 navrhne totéž. Zlatým hřebem je, že v reportáži vystupuje paní Seidlová ze školských odborů, které neměly na novele žádný podíl. Naopak, když si loni senátor Václav Homolka osvojil obdobný návrh Pedagogické komory na zvýšení příplatků na 3 000 Kč, vystupovalo vedení ČMOS PŠ proti! Více informací k tématu příplatky naleznete zde.
neděle 23. září 2018
Anketa: Aktuální problémy školství
Členové spolku Pedagogická komora obdrželi v sobotu 22. 9. 2018 odkaz na on-line dotazník k aktuálním problémům českého školství. Ptáme se na maturitu, přijímací zkoušky, konkurzy na ředitele škol, finance pro školství a mnohé další otázky. Výstupy z ankety poskytneme kolegům, MŠMT, politikům, médiím i širší veřejnosti. Pokud se chcete do tohoto šetření zapojit a zatím nejste členy našeho spolku, vyplňte si prosím nejprve přihlášku do spolku Pedagogická komora. Výsledky minulé ankety naleznete zde.
Pokud jste e-mail s odkazem na dotazník neobdrželi, zkontrolujte si spam, případně napište na e-mail info@pedagogicka-komora.cz. Doporučujeme všem členům Pedagogické komory nastavit si ve svém e-mailu, aby všechny zprávy, které obsahují v předmětu "Pedagogická komora", nepadaly do spamu. Při rozesílce na 2 000 mailů mohou anitispamové filtry automaticky vyhodnotit zprávu jako spam, i když jím není...
Pokud jste e-mail s odkazem na dotazník neobdrželi, zkontrolujte si spam, případně napište na e-mail info@pedagogicka-komora.cz. Doporučujeme všem členům Pedagogické komory nastavit si ve svém e-mailu, aby všechny zprávy, které obsahují v předmětu "Pedagogická komora", nepadaly do spamu. Při rozesílce na 2 000 mailů mohou anitispamové filtry automaticky vyhodnotit zprávu jako spam, i když jím není...
Přihlásit se k odběru:
Příspěvky (Atom)