úterý 18. prosince 2018

AKTUÁLNÍ TÉMA: Novelizace inkluzivní vyhlášky č. 27/2016

MŠMT připravilo návrh novely vyhlášky č. 27/2016 Sb., o vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami a žáků nadaných, jehož součástí je řada změn, které Pedagogická komora navrhla v rámci pracovní skupiny MŠMT pro společné vzdělávání. Zatímco učitelé, ředitelé škol a speciální pedagogové z praxe změny podporují, proti změnám vystoupily některé neziskové organizace...
Další informace:

sobota 15. prosince 2018

Plakát na nástěnky do škol a propagační vizitky

Kolega Pavel Vaněk pro nás vyrobil nové letáčky A5 a plakát A4. Budeme rádi, když plakát vytisknete a umístíte na nástěnku do sborovny nebo jinde ve škole. Nově si můžete stáhnout i naše propagační vizitky k rozdávání na kurzech či konferencích nebo prezentaci o spolku Pedagogická komora...

                     

středa 12. prosince 2018

Mateřské školy a školní družiny ZŠ - problém s 8. platovou třídou

Odpovědi MŠMT na dotazy zaslané prezidentem Pedagogické komory Radkem Sárközim

Vážený pane magistře,
odpovídám na Vaše dotazy zaslané dne 28. 11. 2018.

1.       Rád bych se zeptal, kolik procent učitelek mateřských škol a vychovatelek školních družin je zařazeno do 8. platové třídy.



2.       Zároveň prosím o informaci, jak se může učitelka MŠ nebo vychovatelka ŠD bránit, pokud ji ředitel zařadí neoprávněně do 8. platové třídy, přestože vykonává činnosti pro 9. platovou třídu. Ředitelé toto zařazení do nižší platové třídy zdůvodňují nedostatkem financí pro školu...

Pokud je učitelka v MŠ nebo vychovatelka zařazena neoprávněně do 8. PT, a tímto došlo k porušení právních předpisů, má několik možností řešení:
-              obrátit se s žádostí o řešení situace na zřizovatele školy,
-              domáhat se svých práv podáním stížnosti u svého zaměstnavatele,
-              dále lze dát podnět oblastnímu inspektorátu práce ke kontrole dodržování právních předpisů – pracovněprávních vztahů,
-              další možností je domáhat se svých práv u soudu.

3.       Bude MŠMT tento problém řešit centrálně? Například tím, že pro učitelky MŠ a vychovatelky ŠD stanoví jako minimální platovou třídu devátou, nikoliv osmou? Rozdíl mezi těmito dvěma platovými třídami je několik tisíc korun... 8. platovou třídu mohou dostávat i asistenti pedagoga, což je nesrovnatelně méně náročná a méně zodpovědná práce.

Zařazování do platových tříd je stanoveno v nařízení vlády č. 222/2010 Sb., o katalogu prací ve veřejných službách a správě, MŠMT nebude vstupovat do změny platových tříd v katalogu prací - 8. platová třída obsahuje činnosti, které odpovídají začínající učitelce v MŠ nebo vychovatelce, která je vedena uvádějícím učitelem, 9. platová třída obsahuje činnosti jako jsou komplexní vychovatelská a vzdělávací činnost, tady na činnostech se nic nemění. Ředitelé škol mohou také čerpat z Metodického výkladu k odměňování: http://www.msmt.cz/dokumenty-3/metodicky-vyklad-k-odmenovani?highlightWords=metodick%C3%BD+v%C3%BDklad+odm%C4%9B%C5%88ov%C3%A1n%C3%AD

Podle názoru MŠMT je třeba narovnávat velké rozdíly, které vznikly v minulosti polickým rozhodnutím, mezi 8. – 9. platovou třídou nařízením vlády č. 341/2017 Sb., o platových poměrech zaměstnanců ve veřejných službách a správě, a v součinnosti s ČŠI bude potřebné zaměřit se na nesrovnalosti především u vychovatelek ŠD.

4.       Jak se změní situace učitelek MŠ a vychovatelek ŠD, které jsou nyní zařazeny do 8. platové třídy z důvodu nedostatku financí, po zavedení PHmax?
Pokud školy napsaly do výkazu při sběru dat, že jejich učitelky v MŠ nebo vychovatelky jsou zařazeny do 8. platové třídy, pak dostanou finanční prostředky na 8. platovou třídu. Z důvodu nedostatku finančních prostředků nemůžou školy tyto pracovníky zařazovat do nižších platových tříd. Pokud k tomu dochází, informace jsou již popsány v bodě č. 2.

5.       Pomůže jim rozvojový program MŠMT pro rok 2019? Pokud ano, jak konkrétně jim pomůže?
                Cílem programu je prostřednictvím posílení nenárokových složek platu zvýšit platovou  úroveň pedagogických pracovníků mateřských, základních a středních škol (vč. konzervatoří)
a školních družin zřízených územním samosprávným celkem nebo dobrovolným svazkem obcí v krajích, ve kterých byla dosažená úroveň odměňování těchto pracovníků v roce 2017 nižší než úroveň odměňování ve dvou krajích s nejvyšší dosaženou úrovní odměňování uvedených pracovníků (zvlášť pro každý jednotlivý, výše uvedený, druh školy či školní družinu), a tím částečně vyrovnat mezikrajové rozdíly v odměňování pedagogických pracovníků mateřských, základních a středních škol (vč. konzervatoří) a školních družin řízených územním samosprávným celkem nebo dobrovolným svazkem obcí.
Další podrobnosti k této dotaci:

S pozdravem

Mgr. Jana Mančalová
Oddělení péče o pedagogické pracovníky-230
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy


Dobrý den,

děkuji Vám za podrobnou odpověď. Rozumím dobře, že je 3,96 % učitelek MŠ a 12,45 % vychovatelek ŠD začínajících, tedy do dvou let praxe? Odpovídá to statistikám o věku a praxi těchto zaměstnanců. Pokud ne, je zařazení do 8. platové třídy u části z těchto zaměstnanců s třemi a více lety praxe neoprávněné a měli by být správně v 9. platové třídě?

Radek Sárközi

Dobrý den,

statistika vypovídá jen o počtech, nikoli o praxi. Jsou to všechny učitelky nebo vychovatelky ŠD v ČR bez věkové hranice nebo služebním věku. Podle mého názoru u učitelek MŠ by to mohly být začínající  – procento 3,96 tomu může odpovídat (jistě ale ne stoprocentně). Vyšší procento je u vychovatelek ŠD, tam také vnímáme více dotazů ze stran těchto pedagogů, kteří si stěžují, že i např. byli opětovně přeřazení do nižší platové třídy – 8. PT. Speciálně jsme se v novém „Metodickém výkladu“ spolu s MPSV snažili najít co nejvýstižnější činnosti, které charakterizovaly 8. a 9. PT. „Metodický výklad“ je jedna věc, ale ředitelé škol si mnohdy záměrně vykládají „po svém“ nebo vychovatelkám sníží rozsah práce, kterou ale ony musí stejně vykonávat, jelikož vychovatelka musí dělat komplexní práci.

S pozdravem
Jana Mančalová

Odpověď na doplňujíc dotazy:

Dobrý den, pane magistře, 

Posílám Vám tabulky podle věkového složení v závislosti na platových třídách. 














Dále uvádíte, že se pedagogům, kteří mají středoškolské vzdělání s maturitou odpočítávají roky za vzdělání, to vyplývá z § 4 odst. 7 NV č. 341/2017 Sb., o platových poměrech zaměstnanců ve veřejných službách a správě, ve znění pozdějších předpisů, a je to z důvodu, že ti, kteří studují např. Bc. nebo Mgr., museli se déle vzdělávat, oproti těm, kteří si již vydělávali, a pokud nastoupí na stejnou pozici, středoškoláci si již např. 3 roky vydělávají, je to vlastně takové ocenění dalšího studia.

Co se týká rozšíření platové tabulky, tak to je samozřejmě i naším cílem.

S pozdravem

Mgr. Jana Mančalová

Oddělení péče o pedagogické pracovníky-230

pondělí 10. prosince 2018

Otevřený dopis politikům za záchranu českého školství

Adresáti:

Vláda České republiky a ministři Vlády ČR
Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky 
a poslanci Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR
Senát Parlamentu České republiky 
a senátoři Senátu Parlamentu ČR

Vážení členové vlády, poslanci a senátoři,

české školství se kvůli dlouhodobému podfinancování a řadě nedomyšlených změn ocitlo na pokraji kolapsu. Pokud nemá zcela zkolabovat, je třeba naslouchat pracovníkům škol a okamžitě začít řešit konkrétní problémy, na které pedagogové již řadu let marně upozorňují.

V mnohém se můžeme inspirovat naší historií. Především v prvorepublikovém školství, kdy požívali učitelé vysoké prestiže, čemuž odpovídalo i jejich finanční ohodnocení a pracovní podmínky. Inspiraci můžeme hledat také v úspěšných zahraničních vzdělávacích systémech.

Je třeba zachovat to nejlepší z českého školství a zajistit budoucím generacím co nejkvalitnější vzdělání. Práce učitele se musí stát atraktivní pro čerstvé absolventy pedagogických fakult. Je třeba přivést zpět do škol pedagogy, kteří je opustili kvůli narůstající byrokracii, zhoršujícím se pracovním podmínkám nebo nízkým platům, které navzdory slibům politiků jen kopírují růst průměrné mzdy. Chceme předat mladším kolegům školství v lepším stavu, než jaký zažíváme v současnosti. Vzdělávání se musí stát skutečnou prioritou, neboť od kvality školství se odvíjí budoucí prosperita naší země. Nejefektivnější je investice do dětí. O kvalitní školství pro všechny nám jde především. Bez spokojených učitelů nebudou spokojení žáci ani rodiče.

Pedagogická komora sdružuje učitele, ředitele škol a další pedagogické pracovníky, kteří se rozhodli aktivně přispět k prosazení pozitivních změn ve vzdělávání. Připravili jsme návrh změn, jehož cílem je zachránit české školství. Předkládáme ho veřejnosti ve formě otevřeného dopisu, ke kterému se mohou připojit jednotlivci nebo organizace. Tímto vyzýváme politiky všech stran ke společnému jednání se zástupci Pedagogické komory i dalších organizací, které tento otevřený dopis podpoří, o jednotlivých bodech našeho návrhu.

Návrhy Pedagogické komory na záchranu českého školství

• Navýšit školský rozpočet na průměr zemí Evropské unie
• Zapojit pedagogické pracovníky do přípravy změn ve školství
• Snížit administrativní zátěž škol a jejich pracovníků
• Provést odbornou revizi inkluze
• Napravit nespravedlnosti v odměňování pedagogických pracovníků
• Podpořit pedagogy v jejich náročné práci
• Zvýšit platy pedagogů na 130 % průměrné mzdy














Mgr. Radek Sárközi
prezident spolku Pedagogická komora

Pedagogická komora, z.s.
www.pedagogicka-komora.cz
info@pedagogicka-komora.cz

Podrobné zdůvodnění jednotlivých návrhů

• Pokyny pro signatáře otevřeného dopisu: K otevřenému dopisu Pedagogické komory se můžete připojit vyplněním tohoto formuláře. Zároveň prosím zašlete celý text otevřeného dopisu e-mailem jako přílohu ministrům, poslancům a senátorům. Do textu e-mailu napište vlastní zkušenosti, názory, argumenty a příklady z praxe. K otevřenému dopisu se může připojit i celá organizace (škola, spolek...) - v tom případě kontaktujte Pedagogickou komoru na adrese info@pedagogicka-komora.cz (uvádějte prosím vždy název a adresu školy, celkový počet pedagogů, kteří otevřený dopis podpořili, a e-mail na kontaktní osobu).

Celý otevřený dopis ke stažení 
(klikněte na odkaz pravým tlačítkem myši a zvolte "Uložit odkaz jako...")

sobota 8. prosince 2018

AKTUÁLNÍ TÉMA: Společné vzdělávání (inkluze)

Pedagogická komora usiluje o odbornou revizi inkluze: usnadnění vzniku speciálních tříd v běžných školách; výuka žáků se závažnějšími diagnózami speciálními pedagogy; umožnění společné výuky žáků s různými speciálními potřebami v jedné třídě; zvýšený normativ na žáka s konkrétní diagnózou místo byrokratického systému přidělování podpůrných opatření; asistenti, speciální pedagogové a psychologové jako kmenoví zaměstnanci školy, nikoliv časově omezené částečné úvazky navázané na konkrétního žáka přes podpůrná opatření; možnost odmítnout žáka, pokud škola nemá k jeho kvalitnímu vzdělávání podmínky (nejdříve podmínky, nikoliv naopak, jak je tomu nyní); respektování diagnóz od lékařů pracovníky poraden; rozhodující slovo mají mít vždy zákonní zástupci žáka (rodiče)... Pedagogická komora navrhla změny ve vyhlášce o inkluzi. AKTUALIZACE: MŠMT poslalo do připomínkového řízení návrh novely vyhlášky č. 27/2016 Sb., o vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami a žáků nadaných (15. 11. 2018). Připomínky Pedagogické komory k poslednímu návrhu novely vyhlášky č. 27 naleznete zde (5. 12. 2018). Pedagogická komora podporuje hlavní změny ve vyhlášce o inkluzi
Oficiální informace ke společnému vzdělávání (inkluzi)
Další informace k inkluzi
Spolky v této oblasti

pátek 7. prosince 2018

Pedagogická komora podporuje hlavní změny ve vyhlášce o inkluzi

Pedagogická komora podporuje hlavní změny ve vyhlášce o inkluzi, jak je připravilo MŠMT. Tyto změny si vyžádali přímo učitelé a ředitelé škol na základě zkušeností s dosavadními problémy v nastavení společného vzdělávání a jeho fungováním v praxi. Školám ubude administrativa a učitelé budou mít více času věnovat se přímo žákům.

Zásadním problémem změn v nastavení společného vzdělávání, které v roce 2016 prosadila přes odpor odborné veřejnosti tehdejší ministryně školství Kateřina Valachová, je přetrvávající deficit finančních i lidských zdrojů. Personální kapacita poradenských zařízení je nedostatečná a jsou přetížena administrativními úkony. Ve školách chybí speciální pedagogové, kvalifikovaní asistenti i další podpůrný personál. Významným nedostatkem je povinnost upřednostnit inkluzi dítěte v běžné třídě i proti vůli jeho rodičů, kteří by raději volili třídu speciální. A to i v situacích, kdy pro společné vzdělávání nejsou ve škole vhodné podmínky, například kvůli přeplněnosti tříd. Současné nastavení inkluze zavalilo školy obří byrokratickou zátěží. Uvedené nedostatky návrh novely vyhlášky částečně napravuje.

Výtky z ministerstva zahraničí nebo ministerstva práce a sociálních věcí i dalších organizací se nezakládají na relevantních informacích. Tato ministerstva nedisponují odborníky na vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami, kteří by dokázali dopady novelizace vyhlášky posoudit. Změny ve vyhlášce připravila odborná pracovní skupina MŠMT složená ze zástupců profesních organizací a pedagogů, kteří s dětmi se speciálními vzdělávacími potřebami každodenně pracují.

Novelizovaná vyhláška rozhodně není v rozporu s mezinárodními úmluvami ani rozsudkem D. H. nebo se Strategií romské integrace do roku 2020 a dalšími oficiálními dokumenty. V úspěšných zahraničních systémech, jako je například finský, se žáci s lehkým mentálním postižením nevzdělávají odděleně, ale společně s žáky s jinými diagnózami nebo bez speciálních vzdělávacích potřeb. Česká republika by byla jedinou zemí, která to zakazuje a která znemožňuje, aby se ve speciální třídě učili společně žáci s různými speciálními vzdělávacími potřebami.

Speciální třída se od běžné třídy liší pouze tím, že je v ní výrazně méně dětí a že je vyučuje učitel s vysokoškolským vzděláním v oblasti speciální pedagogiky. Může se jim tudíž věnovat individuálně a má dostatek odborných kompetencí, jak každého žáka dovést k jeho osobnímu maximu. To učitel, který nemá vzdělání v oblasti speciální pedagogiky, nemůže v běžné třídě s 30 žáky zvládnout ani s pomocí asistenta. Ve Finsku fungují jak speciální třídy při běžných školách, kde žáky vzdělává speciální pedagog, tak samostatné speciální školy – stejně jako v České republice. Tamější systém je pouze propracovanější a finančně i personálně lépe zajištěný.

Jana Karvaiová, vedoucí sekce speciálních pedagogů v Pedagogické komoře, upozorňuje, že žáci s lehkým mentálním postižením jsou v České republice od roku 2016 vyučováni podle stejného rámcového vzdělávacího programu pro základní vzdělávání jako všichni ostatní žáci. Nic tudíž nebrání tomu, aby navštěvovali stejnou třídu či školu, ať už běžnou nebo speciální. Rozhodně nelze hovořit o dvojkolejnosti českého systému ve srovnání s finským.

Kampaň proti novele inkluzivní vyhlášky rozpoutali v tomto týdnu v médiích šéfové dvou neziskovek s minimem členů Klára Šimáčková Laurenčíková (ČOSIV) a její manžel Martin Šimáček (Institut pro sociální inkluzi). Ani jeden z nich děti se speciálními vzdělávacími potřebami neučí a jejich praxe s výukou v běžné třídě je nulová. „Většina pedagogů ze škol vnímá činnost těchto aktivistů negativně, v praxi totiž jejich návrhy nefungují,” říká Radek Sárközi, prezident spolku Pedagogická komora. Přístup zástupců některých neziskových organizací ke změnám ve vyhlášce kritizoval v rozhovoru pro Učitelské noviny i současný ministr školství Robert Plaga.

Pedagogická komora má přes 2 300 členů a je nejpočetnějším školským spolkem v ČR. V anketě mezi členy spolku Pedagogická komora se pouze 2 % respondentů vyjádřila kladně ohledně současného nastavení inkluze. Pedagogická komora se zapojila do pracovní skupiny MŠMT, která změny v inkluzivní vyhlášce připravila. Vedení Pedagogické komory podpořilo otevřený dopis Asociace speciálních pedagogů ČR a doprovodné návrhy změn. 

Pedagogická komora, z.s.
www.pedagogicka-komora.cz