Celé znění Stanoviska Pedagogické komory k Souboru hygienických pokynů pro školy a školská zařízení (MŠMT) naleznete zde. Z obsáhlého stanoviska vybíráme následující citace...
Vedení Pedagogické komory, z. s., zveřejnilo na internetových stránkách spolku Soubor hygienických pokynů pro školy a školská zařízení, který zpracovalo Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy ČR, a vyzvalo ředitele škol, učitele a další pedagogické pracovníky k připomínkování jednotlivých dokumentů z výše uvedeného souboru pokynů. Zaslané připomínky z praxe byly využity pro zpracování tohoto odborného stanoviska. Zároveň byly připomínky konzultovány s odborníky na legislativu.
Vzhledem k níže uvedeným zásadním nedostatkům Souboru hygienických pokynů pro školy a školská zařízení vedení Pedagogické komory vyzývá ministerstvo školství, aby stáhlo všechny materiály, u nichž je uvedeno datum vydání 30. dubna 2020, protože jsou v rozporu s platnou legislativou. Doporučujeme, aby MŠMT tyto dokumenty výrazně přepracovalo na základě připomínek z praxe a uvedlo je do souladu s právním řádem České republiky.
Ve všech výše uvedených dokumentech je uvedeno, že byly zpracovány 30. dubna 2020. Školám byly následně rozeslány na jejich datové schránky (1. 5. 2020), zveřejněny na internetových stránkách MŠMT (2. 5. 2020) a zaslány na školní e-maily (3. 5. 2020). Jejich distribuce tudíž proběhla mezi 30. dubnem 2020 a 3. květnem 2020. V jednotlivých dokumentech Souboru hygienických pokynů pro školy a školská zařízení je uvedeno:
„V průběhu pobytu ve třídě nemusí žáci ani pedagogičtí pracovníci nosit roušku, pokud je zachován rozestup 2 metry (nejméně 1,5 metru).“
V době publikování těchto dokumentů ovšem žádná podobná výjimka nebyla v platnosti, ani nebyla schválena. Tuto výjimku vydalo ministerstvo zdravotnictví až 4. 5. 2020 (s účinností od 5. května 2020), a to formou mimořádného opatření:
Kromě tohoto zásadního rozporu s platnou legislativou je největším nedostatkem Souboru hygienických pokynů pro školy a školská zařízení (dále jen „manuály“), že jednoznačně nevymezuje, co jsou pouhá doporučení, která pro školy nejsou závazná, a kdy se jedná o povinnosti, které vyplývají z platné legislativy. Většina položek z manuálů jsou pouhá doporučení, která nelze nijak vymáhat. V případě jejich nedodržení nehrozí nikomu žádné sankce a příslušné orgány (např. hygienické stanice) nemohou kontrolovat jejich plnění. MŠMT se tímto zároveň zcela zbavuje odpovědnosti zajistit pro školy a školská zařízení adekvátní podmínky a prostředky. Veškerá zodpovědnost bude na ředitelích, kteří se ale mohou dostat do rozporu s platnou legislativou, pokud by některé požadavky manuálů, které jí neodpovídají, realizovali v praxi.
Aby byly požadavky z manuálů závazné, musely by být vydány formou krizového opatření, případně vyhlášky, nařízení vlády nebo zákona (např. novelizací platné legislativy). Manuály se zaměřují především na oblast hygienickou, v tomto případě by bylo nutné změnit vyhlášku č. 410/2005 Sb., o hygienických požadavcích na prostory a provoz zařízení a provozoven pro výchovu a vzdělávání dětí a mladistvých, což lze zajistit v současné situaci v průběhu jednoho týdne.
V manuálech se požaduje následující:
„Pohyb žáků před vstupem do školy organizuje škola podle těchto principů:
- Minimalizovat velké shromažďování osob před školou; škola je povinna zajistit organizaci pohybu osob před školou.
- Před školou dodržovat odstupy 2 metry v souladu s krizovými nebo mimořádnými opatřeními...“
Školy ani jejich pracovníci ovšem tuto pravomoc ze zákona nemají. To je v kompetenci policie. I tento požadavek MŠMT je tudíž v rozporu s platnou legislativou.
Další část manuálu MŠMT, která je v rozporu s platnou legislativou, je postup, jenž MŠMT doporučuje ředitelům škol, aby zaměstnanec, který je ohrožen na životě, pokud by onemocněl koronavirovou infekcí (viz výčet rizikových faktorů), nastoupil na neplacené volno (skončí tudíž bez finančních prostředků):
„Není-li taková úprava pracovních povinností organizačně možná, tak by měl zaměstnanec doložit, že patří do rizikové skupiny (potvrzením od lékaře), a v návaznosti na to se lze se zaměstnancem dohodnout na poskytnutí neplaceného volna (pracovního volna bez náhrady mzdy nebo platu).“
Dle ankety, kterou k tomuto tématu Pedagogická komora zorganizovala, byla již 2 % učitelů oslovena ředitelem, aby nastoupili na neplacené volno… Jelikož tento bod považujeme za diskriminační, podali jsme podnět úřadu Veřejného ochránce práv, který obratem sdělil, že se tímto problémem bude zabývat (podání se týkalo i dalších problémů, například ošetřovného nebo nedostatečné ochrany zdraví pedagogických pracovníků škol v situaci, kdy jsou roušky ve třídách nepovinné).
V tomto stanovisku jsme se soustředili pouze na ty části manuálů, které jsou v rozporu s platnou legislativou. Manuály ale obsahují řadu dalších doporučení, která jsou buď banální a školy je zajišťují automaticky (např. denně vynášet koše…), jsou nedomyšlená (např. přísné oddělování patnáctičlenných skupin žáků dané školy, kteří se ovšem odpoledne setkají v ZUŠ nebo SVČ na kroužku, a to dokonce v jedné třídě tvořené žáky z různých škol ve městě, nejen různých tříd stejné školy…), nebo je nelze v praxi realizovat.
K vyšší kvalitě všech materiálů z MŠMT by výrazně přispělo, kdyby byly připomínkovány pedagogy z praxe už ve fázi jejich přípravy v rámci vnitřního připomínkového řízení (například na jednáních pracovní skupiny sestavené k tomuto účelu ministerstvem školství), a to oficiální cestou – tedy oslovením alespoň největších školských organizací v ČR, jako jsou ČMOS PŠ (školské odbory), Pedagogická komora, z. s., nebo spolek Unie školských asociací ČR – CZESHA.
Ministerstvo školství bohužel nesvolává ani jednání Poradního týmu Rady hospodářské a sociální dohody ČR pro vzdělávání a lidské zdroje (tzv. školská tripartita, kde by mohli zástupci organizací zaměstnavatelů i zaměstnanců oficiálně připomínkovat změny v legislativě, které MŠMT navrhuje. Naposledy školská tripartita zasedala 29. ledna 2020. To znamená, že žádná novela zákona či vyhlášky ani nové zákony a vyhlášky schválené v době nouzového stavu neprošly do dnešního dne oficiálním vnějším připomínkovým řízením. Jeho součástí je i oficiální vypořádání připomínek, které probíhá v rámci zasedání školské tripartity. Jednání školské tripartity mohlo probíhat např. formou videokonference. Připomínkování materiálů mohlo být ze strany MŠMT zorganizováno tak, že budou návrhy zveřejněny on-line (jak to například udělalo vedení Pedagogické komory, z. s., v případě Souboru hygienických pokynů pro školy a školská zařízení).
V Praze dne 11. května 2020
Mgr. Radek Sárközi
prezident spolku
Pedagogická komora, z. s.
www.pedagogicka-komora.cz
