úterý 20. září 2022

Školám chybí finance na pomůcky pro žáky. Dostaly na ONIV o miliardu korun méně než v loňském roce

Součástí vládní novely zákona o státním rozpočtu na rok 2022, kterou bude ve středu projednávat rozpočtový výbor Poslanecké sněmovny, je navýšení kapitoly školství o více než 2 miliardy korun. Částku 1,5 miliardy korun obdrží školy na zajištění výuky a dalších aktivit pro děti z Ukrajiny, 880 milionů korun půjde na platy nepedagogických zaměstnanců škol, které byly k 1. září zvýšeny o 10 %.

Vedení spolku Pedagogická komora obě změny školského rozpočtu podporuje. Zároveň upozorňujeme na akutní problém mnoha škol s ostatními neinvestičními výdaji (ONIV). Z těchto peněz hradí školy vše kromě platů zaměstnanců a provozu. Jedná se například o učebnice a pomůcky pro žáky, povinné pojištění zaměstnanců, další vzdělávání pedagogických pracovníků, náhrady za prvních 14 dní nemoci pracovníků školy, dopravu žáků na plavecký výcvik a další položky uvedené ve školském zákoně.

„V letošním roce došlo ke snížení ONIV veřejným mateřským, základním i středním školám o skoro jednu miliardu korun oproti roku 2021,“ upozorňuje Radek Sárközi, prezident spolku Pedagogická komora.


Nejvíce si pohoršily málotřídní školy a ZŠ pouze s 1. stupněm, kde došlo k meziročnímu poklesu o 43 % (z 3000 Kč na 1710 Kč ročně za každého žáka). Nejmenší částku dostávají mateřské školy – jedná se o 450 Kč ročně za jedno dítě (v roce 2021 to bylo 700 Kč).

„Problém je v tom, že většinu financí z ONIV spolknou náhrady při prvních 14 dnech nemoci zaměstnanců,“ vysvětluje Radek Sárközi, „pak jsou tu další mandatorní výdaje jako povinné pojištění pracovníků školy nebo 500 korun na pomůcky pro prvňáčky, na další položky kvůli tomu příliš peněz nezbývá...“

Velkým zásahem do rozpočtů škol byly karantény zaměstnanců kvůli kovidu na začátku roku 2022. Řada škol tak vyčerpala během prvního pololetí všechny finance určené na ONIV. Nyní musí ředitelé těchto škol žádat zřizovatele o peníze navíc. Pokud obec (v případě mateřských a základních škol) nebo kraj (v případě středních a speciálních škol) další finance nezajistí, je ředitel nucen sáhnout na nenárokovou složku platu zaměstnancům školy. Nejprve ovšem musí podat oficiální žádost o dorovnání ONIV z financí původně určených na odměny pro učitele.

Informace od ředitelů škol:

„Podala jsem žádost o převod 230 000 korun z peněz na platy do ONIV, jde o více než 15 000 korun na jednu učitelku.“ (ředitelka MŠ)

„Musela jsem podat žádost o převod 27 000 korun z financí na platy do ONIV, což je 13 500 korun na jednu učitelku.“ (ředitelka málotřídní ZŠ)

„Od ledna do září jsem žádala o převod 58 000 korun z prostředků na platy do ONIV, jedná se o skoro 10 000 korun na jednu učitelku.“ (ředitelka MŠ a ZŠ)

„Podávám žádost o převod 300 000 korun z peněz na platy do ONIV, je to více než 9 000 korun na jednoho učitele.“ (ředitelka ZŠ)

„Musela jsem požádat o převedení 300 000 korun z platů do ONIV, to je přibližně 8 000 korun na jednu učitelku.“ (ředitelka MŠ)

„Poprvé po dvaceti letech ve funkci ředitele jsem nucen podat žádost o převedení financí z platů do ONIV.
 (ředitel SŠ)

K současné velmi špatné situaci škol přispělo i rozpočtové provizorium na začátku tohoto roku, kdy se vycházelo z částek platných pro rok 2021. Ředitelé škol netušili, že jim vláda dodatečně seškrtá výdaje na ONIV o třetinu. To se dozvěděli až v březnu 2022, kdy již měli odpovídající část peněz vyčerpanou…

Celý problém by nevznikl (nebo by byl rozhodně mnohem menší), kdyby MŠMT pod vedením Petra Gazdíka nenavrhlo přesun financí na ONIV z rozpočtů veřejných škol ve prospěch škol soukromých a církevních. Tato skoro jedna miliarda korun nyní velmi citelně chybí především veřejným mateřským školám, které se ocitly v červených číslech již loni, a nově i školám základním a středním.

„Nejsem proti zvyšování rozpočtu soukromým školám, ale nesmí se to dít na úkor škol veřejných,“ zdůrazňuje Radek Sárközi, „možná v tom hraje jistou roli, že náměstkyně pro řízení sekce ekonomické a legislativní Pavla Katzová původně pracovala jako tajemnice Sdružení soukromých škol Čech, Moravy a Slezska a soukromé školy na ministerstvu protežuje...“

Oproti minulému roku byl soukromým školám navýšen rozpočet o 40 %, přestože se počet žáků v nich meziročně zvýšil pouze o 2 %. Například soukromé základní školy navštěvovalo v loňském školním roce jen 2,3 % všech žáků.

Vedení spolku Pedagogická komora podporuje pozměňovací návrhy poslance Zdeňka Kettnera. První navyšuje rozpočet školství o jednu miliardu korun ve prospěch ONIV pro veřejné školy. Druhý přidává školám dalších 120 milionů korun na platy nepedagogických pracovníků. Obdobné návrhy předložil poslanec Kettner již na začátku roku 2022, ale poslanci vládní koalice hlasovali proti jejich schválení, podpořili je pouze opoziční politici z ANO a SPD.

„Bohužel i po navýšení zůstává tarifní část platu některých nepedagogických zaměstnanců škol pod takzvanou zaručenou mzdou, někdy jsou dokonce nižší než minimální mzda,“ dodává Radek Sárközi

Na co lze použít finance z ONIV

Školský zákon
§ 160
- na vyplácení náhrady mezd za prvních 14 dnů dočasné pracovní neschopnosti
- na zákonné pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou zaměstnanci při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání,
- na poplatek spojený s periodickou prohlídkou zaměstnance školy
- na plavecký výcvik a další akce školy v souladu s ŠVP i dopravu na ně
- na nezbytné zvýšení nákladů spojených s výukou dětí, žáků a studentů zdravotně postižených, kdy vedle učebních pomůcek se může jednat o zajištění takového přídavného zařízení nebo úpravy nábytku, které je zcela nezbytné pro výuku zdravotně postiženého dítěte
- na další vzdělávání pedagogických pracovníků (cestovné, školení a semináře pedagogických zaměstnanců)
- na činnosti, které přímo souvisejí s rozvojem škol a kvalitou vzdělávání
§ 180 odst. 2
Obec může právnickým osobám vykonávajícím činnost škol a školských zařízení, které zřizuje, přispívat na další neinvestiční výdaje jinak hrazené ze státního rozpočtu podle tohoto zákona.
https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2004-561?text=neinvesti%C4%8Dn%C3%AD

Vyhláška č. 48/2005 Sb., o základním vzdělávání a některých náležitostech plnění povinné školní docházky
§ 6
(1) Žákům prvních ročníků základního vzdělávání a dětem zařazeným do přípravných tříd základních škol se bezplatně poskytují základní školní potřeby v hodnotě 500 Kč na žáka za jeden školní rok. Žákům druhých a vyšších ročníků uvedeným v § 16 odst. 9 školského zákona se bezplatně poskytují základní školní potřeby v hodnotě 100 Kč na žáka za jeden školní rok.
https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2005-48


Další informace:

Novela zákona o státním rozpočtu na rok 2022
Pedagogická komora podporuje poslanecké pozměňovací návrhy navyšující finance pro školství
Poslanecká sněmovna nepodpořila navýšení peněz pro školství o 2 miliardy korun
Novela zvyšuje zástupcům ředitele počet hodin výuky. Poškodí především malé školy

Pedagogická komora, z. s.
www.pedagogicka-komora.cz


Poznámka: Autorem této tabulky, kde jsou oranžově označeny částky nižší než zaručená mzda a žlutě částky nižší než minimální mzda, je Jan Mikáč (https://janmikac.cz).

pondělí 19. září 2022

Hlavní směry revize RVP ZV (stanovisko spolku Pedagogická komora)

Pedagogická komora, z. s., zpracovala stanovisko k aktuální verzi dokumentu Hlavní směry revize RVP ZV, kterou připravil expertní panel MŠMT a která byla následně zveřejněna na webu Národního pedagogického institutu ČR

Hlavní směry revize RVP ZV (stanovisko spolku Pedagogická komora)

Pedagogická komora, z. s., se zapojila do připomínkování první verze dokumentu Hlavní směry revize RVP ZV (dále jen HSR). Zároveň jsme zorganizovali dotazníkové šetření pro členy i nečleny spolku z řad učitelů ZŠ k velké revizi Rámcového vzdělávacího programu pro základní vzdělávání (dále jen RVP ZV), do něhož se zapojilo skoro 900 respondentů. Oba výstupy byly zaslány expertnímu panelu MŠMT a zveřejněny na webových stránkách www.pedagogicka-komora.cz. Někteří členové spolku Pedagogická komora zároveň jednotlivě připomínkovali HSR prostřednictvím formuláře na webu Národního pedagogického institutu ČR (dále jen NPI).

Oceňujeme, že se řada našich podnětů promítla do textu aktuální verze Hlavních směrů revize RVP ZV. Obecně hodnotíme tuto verzi za zdařilejší, přehlednější i čtivější než byl původní návrh. Nová verze HSR je ovšem natolik odlišná od původního textu, že by měla projít druhým kolem veřejného připomínkování. Obsahuje totiž řadu nových položek, ke kterým nebylo možné se vyjádřit, protože v původním textu nebyly ani naznačeny…

Naše největší výtka směřuje k navrženému harmonogramu prací. Za tak krátký čas nelze připravit kvalitní text nového RVP ZV, natož shromáždit, vyhodnotit a zapracovat připomínky k němu. Bude totiž zapotřebí zorganizovat několik kol veřejného připomínkování. Příkladem může být sama tvorba HSR, která se již nyní ocitla v několikaměsíčním skluzu. Důsledkem je, že stále chybí jednoznačné zadání pro pracovní skupiny k velké revizi RVP ZV při NPI, z nichž některé již začaly pracovat.

Dokument HSR je stále příliš rozsáhlý (76 stran). Pro srovnání samotný RVP ZV má bez příloh 163 stran. Text HSR je stále značně nepřehledný, jelikož stejné téma se prolíná různými kapitolami. Zadání pro NPI není vždy jednoznačné. Přestože každá kapitola HSR obsahuje část se specifickým zadáním pro NPI, v textu dokumentu se náhodně vyskytují další kritéria a úkoly pro NPI. Doporučujeme, aby všechny úkoly pro NPI byly uvedeny v jedné části HSR v souhrnné podobě, nikoliv průběžně v textu celého HSR.
 
Text HSR musí být mnohem stručnější. Měl by popisovat pouze hlavní cíle změn (včetně zdůvodnění a příkladů ze zahraničí – například ve formě příloh). A dále by měl co nejkonkrétněji popsat procesy, jak mají práce na RVP ZV probíhat (včetně implementace do školních vzdělávacích programů a do výuky ve školách). Například: „Hlavním cílem základního vzdělávání je osvojení následujících klíčových kompetencí (dovedností): samostatnost, spolupráce, pracovitost, tvořivost, pečlivost…“

Složení pracovních skupin k velké revizi RVP ZV by mělo být reprezentativní v tom smyslu, že část členů bude nominována přímo největšími školskými organizacemi (ČMOS PŠ, Pedagogická komora, CZESHA, Asociace děkanů pedagogických fakult, Kompas, SKAV...). Dalšími členy by měli být pracovníci NPI a České školní inspekce, odborníci i pedagogové z praxe (především ředitelé škol a koordinátoři tvorby ŠVP). Tento princip bohužel nebyl zajištěn při vzniku Strategie vzdělávací politiky ČR do roku 2030+, což mělo negativní důsledky na výsledný text. Nebyl využit ani při sestavování expertního panelu MŠMT, který vytváří HSR, což považujeme za chybu (dvě nejpočetnější organizace sdružující učitele v něm nemají žádného zástupce). Námi navrhované složení pracovních skupin by zajistilo široce reprezentativní konsenzus. A především to, že bude nový RVP ZV (hlavní změny v něm obsažené) přijat učiteli i odborníky.

Existuje nejen osobní zóna nejbližšího vývoje u každého jedince, ale i její obdoba pro celé školství. Příliš rozsáhlé či radikální změny povedou k tomu, že k nim školy přistoupí jen formálně a většina učitelů je nebude v praxi realizovat. Proto by bylo nejlepším řešením implementovat do textu nového RVP ZV výhradně takové změny, na kterých panuje výrazná shoda (především mezi učiteli).

Zároveň je nutné zajistit přijetí nového RVP ZV napříč politickým spektrem, a to i za cenu menšího počtu změn. V opačném případě hrozí, že po volbách budou všechny změny zrušeny. Upozorňujeme, že revize RVP ZV byla v minulosti opakovaně zastavena (naposledy ji pozastavil ministr školství Robert Plaga) a začínalo se několikrát od nuly. Velmi špatnou zkušenost mají všichni aktéři vzdělávání s tzv. malou revizí RVP ZV. Ta přinesla řadu nekoncepčních škrtů v různých vzdělávacích oborech, které provedli v roce 2021 úředníci MŠMT bez konzultací s učiteli i odborníky. Negativní stanoviska řady organizací sdružujících učitele byla bohužel zcela ignorována. Proto velmi vítáme zadání v textu HSR, že mají pracovní skupiny NPI vycházet z textu RVP ZV před tzv. malou revizí. Text HSR by měl být před jeho schválením projednán školským výborem Poslanecké sněmovny a Senátu (například osvědčenou formou kulatého stolu s účastí zástupců školských organizací, odborníků i široké veřejnosti).

Úvodní pasáž HSR bohužel obsahuje zavádějící tvrzení, že rámcový vzdělávací program nahradil jednotné osnovy. I další pasáže úvodního textu jsou velmi sporné a jen opakují klišé o českém školství. Doporučujeme místo neoprávněné kritiky klást důraz na to, co se českému školství daří a na čem můžeme do budoucna stavět (například úspěchy našich žáků v matematické a přírodovědné gramotnosti v rámci mezinárodního šetření PISA).

Zatímco jedním z deklarovaných cílů revize bylo zjednodušení a zestručnění RVP ZV, vzdělávací obsahy naopak spíše přibývají (další kompetence, nové gramotnosti či řada okruhů nového vzdělávacího obsahu). Neměly by se zbytečně zavádět nové pojmy, které se doposud příliš často nepoužívaly (pisatelská gramotnost, wellbeing, příběh oboru apod.). Doporučujeme je vypustit nebo pro ně najít český ekvivalent (např. tvorba textů).

V aktuálním návrhu redukce průřezových témat na tři okruhy (vztažené k žákovi, ke společnosti a ke světu) dochází k duplicitě s klíčovými kompetencemi (sociální a personální, občanské…) a vzdělávacími oblastmi (Člověk a jeho svět, Člověk a společnost, Člověk a příroda…). Jeví se tudíž jako zbytečné takto pojatá průřezová témata do RVP ZV zahrnovat. Vypuštěním průřezových témat z RVP ZV by se výrazně zjednodušila tvorba školních vzdělávacích programů.

Souhlasíme s explicitním uvedením základních gramotností (čtenářská a matematická), ale označení gramotnost by se nemělo nadužívat. Skoro vše je nyní „gramotnost“... Soustřeďme se na ty gramotnosti, které mají podobu měřitelného mezinárodně uznávaného standardu (PISA, PIRLS, TIMSS apod.). Kromě dvou výše uvedených je to například přírodovědná gramotnost. Pokud neexistuje mezinárodní standard, použijme pro takový soubor dovedností jiné označení než „gramotnost“, abychom ho terminologicky odlišili od základních gramotností.

Pro přijetí změn bude klíčové, aby s nimi většina učitelů souhlasila. Proto je třeba zapojit do připomínkování RVP ZV co nejširší pedagogickou veřejnost. V minulosti byl nejproblematičtější etapou kurikulární reformy způsob její implementace. Podpora škol i učitelů (metodická i finanční) bude pro úspěch revize RVP ZV zcela zásadní a nesmí se podcenit.

Zdroje:

• Pedagogická komora, z. s.: Výstupy z dotazníkového šetření k velké revizi RVP ZV
Hlavní směry revize RVP ZV
• NPI ČR: Podkladové analytické studie
Slovenské státní vzdělávací programy (obdoba českého RVP ZV)
Kurikulum CORE (USA)
Ontarijské kurikulum (Kanada)
Australské kurikulum
• Dvořák, Dominik: Od osnov ke standardům : proměny kurikulární teorie a praxe

Pedagogická komora, z. s.
www.pedagogicka-komora.cz




středa 14. září 2022

Trnitá cesta ředitelek MŠ k vyšší platové třídě

S laskavým svolením šéfredaktorky časopisu Poradce ředitelky MŠ zveřejňujeme článek Radka Sárköziho Trnitá cesta ředitelek mateřských škol pro získání vyšší platové třídy.


Jaké problémy musely být překonány, aby bylo dosaženo alespoň 11. platové třídy pro většinu ředitelek samostatných mateřských škol? Prezident Pedagogické komory přináší interní pohled na celý proces a radí, jak postupovat pro zařazení do 12. platové třídy.




sobota 10. září 2022

Neplnění povinné školní docházky dítěte a rodičovský příspěvek

Zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře

§ 54a
Zvláštní ustanovení o důsledcích neplnění povinné školní docházky dítěte

(1) Jestliže byl alespoň jednomu z rodičů pravomocně uložen správní trest podle zvláštního právního předpisu za neplnění povinností souvisejících s řádným plněním povinné školní docházky staršího dítěte v rodině, tak se z celkové částky rodičovského příspěvku, který náleží rodiči z titulu péče o nejmladší dítě v rodině, odečítá částka 22800 Kč. Jestliže počínaje kalendářním měsícem následujícím po kalendářním měsíci, ve kterém nabylo právní moci rozhodnutí o uložení správního trestu uvedené ve větě první, již je nárok na částku rodičovského příspěvku nižší než 22800 Kč, odečte se tato zbývající částka od celkové částky rodičovského příspěvku. Rozdíl mezi částkou 22800 Kč a zbývající částkou rodičovského příspěvku podle věty druhé je přeplatkem na rodičovském příspěvku, který je rodič povinen vrátit.

(2) Rodič pobírající rodičovský příspěvek v případech, kdy jemu nebo druhému z rodičů byl pravomocným rozhodnutím uložen správní trest podle zvláštního právního předpisu, je povinen písemně oznámit orgánu státní sociální podpory, který mu vyplácí rodičovský příspěvek, že jemu nebo druhému z rodičů byl pravomocným rozhodnutím uložen správní trest za neplnění povinností souvisejících s plněním povinné školní docházky dítěte v rodině, a to do 8 dnů po nabytí právní moci tohoto rozhodnutí.

(3) Orgán, který pravomocně rozhodl o uložení správního trestu rodiči za neplnění povinností souvisejících s plněním povinné školní docházky dítěte podle zvláštního právního předpisu, je povinen písemně oznámit orgánu státní sociální podpory, který rodiči vyplácí rodičovský příspěvek, že tento správní trest uložil, a to do 8 dnů po nabytí právní moci tohoto rozhodnutí.


středa 7. září 2022

Neomluvené absence ve škole a srážky z dávek

Zákon č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi

§ 51a
Srážky na příspěvku na živobytí a doplatku na bydlení na úhradu pokut za přestupky

(1) Z příspěvku na živobytí a doplatku na bydlení lze provádět srážky na úhradu pravomocně uložených pokut za přestupky uvedené v odstavci 2 spáchané fyzickou osobou, která není mladistvým a která je příjemcem příspěvku na živobytí nebo doplatku na bydlení nebo osobou s ním společně posuzovanou, jestliže od jeho spáchání neuplynuly více jak 3 roky a od pravomocného uložení pokuty neuplynul víc než jeden rok. Ustanovení o nepostižitelnosti dávky exekucí v tomto případě neplatí.

(2) Přestupky, u kterých se postupuje podle odstavce 1, jsou tyto přestupky:
a) nepřihlášení dítěte k zápisu k povinné školní docházce,
b) zanedbávání péče o povinnou školní docházku žáka,

c) proti veřejnému pořádku,
d) proti občanskému soužití,
e) proti majetku a
f) v porušení povinností stanovených obecně závaznou vyhláškou obce pro pořádání, průběh a ukončení veřejnosti přístupných sportovních a kulturních podniků, včetně tanečních zábav a diskoték, stanovením závazných podmínek v rozsahu nezbytném k zajištění veřejného pořádku.

(3) O srážkách podle odstavce 1 rozhoduje orgán pomoci v hmotné nouzi, který dávku vyplácí nebo naposledy vyplácel. Přednost před srážkami podle tohoto ustanovení mají srážky podle § 51. Po provedení srážky z dávky, je-li mezi společně posuzovanými osobami nezaopatřené dítě, musí dávka zůstat nejméně ve výši jeho životního minima, a to pro každé nezaopatřené dítě z okruhu společně posuzovaných osob.

(4) Orgán pomoci v hmotné nouzi částky sražené z dávek podle odstavců 1 až 3 poukazuje bezodkladně na účet určený obecním úřadem s rozšířenou působností, který pokutu uložil.


úterý 6. září 2022

MŠMT ke změnám financování asistentů pedagoga

Prezident spolku Pedagogická komora Radek Sárközi zaslal na MŠMT dotaz ohledně připravovaných změn ve financování pozice asistent pedagoga. Cílem dotazu bylo ověřit informace ze stanoviska ČOSIV, které tato organizace rozeslala médiím. Pedagogická komora, z. s., obdržela z MŠMT paralelně dvě odpovědi - obecnou z tiskového odboru a podrobnější od ředitele odboru základního školství M. Černého. Všechny odpovědi zveřejňujeme společně s původním dotazem...

Dobrý den,
v médiích bylo publikováno negativní "Stanovisko ČOSIV a Učitelské platformy k záměru MŠMT na změnu financování pozice asistent pedagoga"
(http://www.pedagogicke.info/2022/07/stanovisko-cosiv-ucitelske-platformy-k.html).
Bohužel jsem nikde nenašel návrh MŠMT, na který toto stanovisko reaguje.
Proto bych rád požádal o zaslání textu záměru MŠMT na změnu financování pozice asistenta pedagoga a informace, s kterými organizacemi byl doposud připravován a konzultován.
Pedagogická komora, z. s., sdružuje kromě učitelů i asistenty pedagoga, proto považuji za zásadní, aby tyto změny byly s naší organizací nejen konzultovány, ale aby se na jejich tvorbě mohla aktivně podílet.
S pozdravem
Mgr. Radek Sárközi
Pedagogická komora, z. s.


Odpověď z MŠMT (bez uvedení jména autora):

Dobrý den.
MŠMT žádné oficiální jednání ve věci parametrizace asistentů pedagoga nevede. Celá věc je v rámci zvažování záměru nastavit obdobný systém, jako je nyní ověřován u pozic školních psychologů a speciálních pedagogů.
S pozdravem
Odbor vnějších vztahů a komunikace
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy
Karmelitská 529/5, Malá Strana
118 12 Praha 1
press@msmt.cz
www.msmt.cz


Odpovědi Michala Černého (ředitel odboru základního školství MŠMT):

Dobrý den,
Organizace bohužel reagovaly na předběžný pracovní návrh, který byl předmětem pracovního jednání úzké skupiny lidí. Bohužel někdo z ní vynesl informace, které zmíněné organizace zřejmě považovaly za návrh MŠMT. Žádný oficiální návrh MŠMT zatím neexistuje, ten měl vzniknout právě na základě práce té skupiny.
Jakmile budeme skutečně něco mít, budeme Vás informovat a určitě budete mít možnost ho připomínkovat.
S pozdravem
M. Černý
Michal.Cerny@msmt.cz

Dobrý den,
příliš nerozumím Vaší informaci, že návrh MŠMT k financování AP měl vzniknout v rámci práce "úzké skupiny lidí". Předpokládám, že jde o oficiální pracovní skupinu MŠMT, která je složena jednak z pracovníků MŠMT a dále ze zástupců externích organizací, jako je například ČOSIV apod. V tom případě by měla být k dispozici jména lidí, kteří na změně pracují...
Prosím tudíž o zaslání jmen pracovníků, kteří na změně pracují, a v případě externích pracovníků i informace, kterou organizaci zastupují.
Co tedy MŠMT v této pracovní skupině navrhlo, když se proti tomu veřejně ČOSIV ohrazuje? Pokud je veřejně přístupná reakce na tento návrh, měl by být zveřejněn i původní návrh, aby si na něj mohli udělat názor všichni, kterých se týká. Jinak vše působí značně netransparentně...
S pozdravem
Mgr. Radek Sárközi
Pedagogická komora, z. s.


Dobrý den,
Asi jsem se nepřesně nebo nesrozumitelně vyjádřil. Nešlo o žádnou oficiální pracovní skupinu, šlo prostě o jednání, kde se předběžně probíralo, jak by parametrizace třeba mohla vypadat, které věci by se měly vzít do úvahy a jaké dopady na různé školy by to mohlo mít. Z tohoto jednání někdo ČOSIVu vynesl informace, které oni mylně považovali za nějaký návrh MŠMT. Tedy v médiích se nezávisle na nás najednou objevila reakce na něco, co skutečně vůbec neexistovalo.
Je to něco podobného jako "bouře" kolem údajného plánu na posunutí začátku školní docházky atd., tím se seriózně nezabýváme vůbec.
Naopak parametrizaci AP v plánu máme, to nepopírám, ale jsme ve fázi analýzy dat za poslední roky, abychom vůbec s nějakým výchozím návrhem mohli přijít.
S pozdravem
M. Černý

sobota 3. září 2022

Tematické facebookové skupiny Pedagogické komory

Kromě hlavní facebookové skupiny Pedagogická komora - diskuze o školství - učitelé, ředitelé..., která má více než 10.000 členů, a naší facebookové stránky Pedagogická skupina, zapsaný spolek, postupně zřizujeme nové tematicky zaměřené skupiny na Facebooku, které jsou určeny členům i nečlenům našeho spolku. 
AKTUALIZACE: Využijte rámeček pro svou profilovou fotografii na Facebooku Pedagogická komora - hlas rozumu ve vzdělávání (nápis nahoře) nebo Pedagogická komora - hlas rozumu ve vzdělávání (verze s nápisem dole). 

Benefitem FB skupin zřízených Pedagogickou komorou je, že případné výstupy z nich předáme nejen kolegům, ale rovněž politikům (ministrům, poslancům, senátorům, hejtmanům...), zřizovatelům škol, pracovníkům MŠMT a jím přímo zřízených organizací, médiím i široké veřejnosti. Za přijetí do skupiny prosím neděkujte. Raději vložte nějaký zajímavý příspěvek nebo tip pro ostatní kolegy. Díky tomu všichni zjistí, že je ve skupině nový aktivní člen.
  • Pedagogická komora, z. s., je rovněž na Twitteru...

Facebookové stránky o školství (porovnání počtu interakcí za uplynulý týden k 17. 3. 2020) Pedagogická komora (98 000):


čtvrtek 1. září 2022

AKTUÁLNÍ TÉMA: Školství ve Finsku

V tomto rozcestníku naleznete odkazy na články a videa o finském školství.

úterý 30. srpna 2022

Učitelé některé změny v obsahu vzdělávání podporují

Zveřejňujeme výsledky dotazníkového šetření Pedagogické komory, z. s., k dokumentu „Hlavní směry revize Rámcového vzdělávacího programu pro základní vzdělávání“, který připravil expertní panel Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy.

Spolek Pedagogická komora zorganizoval dotazníkové šetření mezi učiteli k tzv. velké revizi Rámcového vzdělávacího programu pro základní vzdělávání. Celkem se do něj zapojilo 897 respondentů.

S přechodem na dvoustupňové kurikulum, kdy každá škola musí vytvořit vlastní školní vzdělávací program, souhlasí pouze 42 % učitelů (47 % respondentů se vyjádřilo proti této změně). Dosavadní proces revizí RVP považuje za netransparentní 44 % učitelů (38 % respondentů ho označilo za transparentní).

„Tato čísla ukazují, že ani po 15 letech většina učitelů kurikulární reformu nepřijala,“ upozorňuje Radek Sárközi, prezident spolku Pedagogická komora a dlouholetý lektor specializačního studia pro koordinátory tvorby ŠVP.

Kromě těchto obecných otázek byla součástí dotazníku řada konkrétních dotazů k dokumentu Hlavní směry revize RVP ZV.

Vybíráme nejprve postoje, které mezi pedagogy získaly největší podporu (více než tříčtvrtinovou): S výrokem „Do textu RVP ZV by se měl doplnit popis gramotností, jejichž úroveň zvládání u žáků zkoumá například mezinárodní šetření PISA (čtenářská gramotnost, matematická gramotnost, přírodovědná)“ souhlasilo 80 % učitelů. Druhý cizí jazyk by měl zůstat na 2. stupni ZŠ povinný podle 15 % respondentů, 84 % je pro jeho volitelnost (nebo dokonce preferuje, aby byl nepovinný). S výrokem „Dokument „Hlavní směry revize RVP ZV“ by měl obsahovat popis pozitivních i negativních zkušeností se změnami kurikula u nás i v zahraničí (včetně příkladů a ukázek)“ vyjádřilo souhlas 78 % učitelů. S rozdělením vzdělávacího obsahu na jádrový a rozšiřující souhlasí 81 % pedagogů. 92 % respondentů chce, aby vznikl alespoň jeden modelový školní vzdělávací program.

O něco menší, ale stále nadpoloviční podporu získala následující tvrzení: 72 % pedagogů podporuje, aby měl rámcový vzdělávací program podobu digitálního nástroje. S výrokem „Do textu RVP ZV by měly být doplněny „čtyři pilíře výchovy a vzdělávání“, jak je zformulovala Mezinárodní komise Vzdělávání pro 21. století (UNESCO): 1. Učit se být. 2. Učit se být s druhými. 3. Učit se poznávat. 4. Učit se jednat.“ souhlasilo 74 % učitelů. 62 % respondentů chce, aby byly očekávané výstupy v RVP ZV zkonkretizovány a 51 % podporuje jejich redukci. 61 % pedagogů žádá obnovení dříve zrušené přílohy RVP ZV pro žáky s lehkým mentálním postižením. 54 % učitelů podporuje snížení počtu průřezových témat (většina z nich chce průřezová témata zcela zrušit). 53 % respondentů chce, aby bylo učivo závazné už v RVP ZV. V ostatních otázkách si nadpoloviční většina respondentů přeje, aby byla zachována dosavadní podoba RVP ZV.

Méně než poloviční podporu obdržely tyto navrhované změny: S výrokem „Do textu RVP ZV by se mělo doplnit vymezení wellbeingu“ souhlasí pouze 40 % učitelů. Výrok „Ke stávajícím uzlovým bodům RVP ZV ve 3., 5. a 9. ročníku by měl přibýt nový uzlový bod v 7. ročníku ZŠ“ podpořilo jen 43 % pedagogů. 49 % respondentů si o předloženém harmonogramu velké revize RVP ZV myslí, že „za tak krátkou dobu nemůže vzniknout kvalitní návrh revidovaného textu RVP ZV“.

„Organizátory aktuální reformy vzdělávacího obsahu pro základní školy čeká velmi těžká práce, která může skončit neúspěchem, protože s některými navrhovanými změnami většina učitelů nesouhlasí,“ shrnuje výsledky dotazníkového šetření Radek Sárközi, který je členem hlavní koncepční skupiny Národního pedagogického institutu k revizi RVP ZV, „nejrozumnějším řešením by bylo prosazovat pouze takové změny, které mají podporu ve školách již nyní, například větší důraz na čtenářskou a matematickou gramotnost.“


Pedagogická komora, z. s.
www.pedagogicka-komora.cz

neděle 28. srpna 2022

MŠMT: Zápis z jednání pracovní skupiny k předškolnímu vzdělávání

Prezident Pedagogické komory, z. s., Radek Sárközi požádal o zaslání zápisů z jednání pracovních skupin MŠMT k předškolnímu vzdělávání. MŠMT zaslalo pouze jeden zápis z meziresortní pracovní skupiny k předškolnímu vzdělávání...

Vážený pane magistře,
mezirezortní pracovní skupina vznikla v souladu s Dlouhodobým záměrem vzdělávání a rozvoje vzdělávací soustavy České republiky na období 2019-2023 a v souladu s naplňováním Implementační karty Podpora předškolního vzdělávání Strategie vzdělávací politiky ČR do roku 2030+ (dále jen „Strategie 2030+“). První jednání se konalo 31. 5. 2022. Zápis z jednání zasíláme přílohou. Další jednání proběhne dle domluvy v září, termín ještě není znám.
Pro úvodní, koncepční práci, nastavení procesů a vyhodnocení potřebnosti úprav bude v souladu se Strategií 2030+ sestavena Pracovní rada pro aktualizaci Rámcového vzdělávacího programu pro předškolní vzdělávání (dále jen „Pracovní rada“). Její složení navrhla Řídící pracovní skupina k implementační kartě Podpora předškolního vzdělávání. Pracovní radu jmenuje ministr školství. Termín jmenování Pracovní rady je s účinností od 1. 9. 2022. Plánování jednání Pracovní rady je zcela v gesci Národního pedagogického institutu.
PaedDr. Michal Černý
ředitel Odboru základního vzdělávání a mládeže
MŠMT



neděle 14. srpna 2022

MŠMT: Vypořádání připomínek k novele zákona o pedagogických pracovnících

Pedagogická komora, z. s., obdržela následující e-mail z MŠMT s vypořádáním připomínek k návrhu novely zákona o pedagogických pracovnících (barevně jsme vyznačili akceptované připomínky):

K bodu 2 (§ 2 odst. 2)
Z důvodové zprávy: „Do výčtu § 2 odst. 2 se doplňuje kategorie školských logopedů, u nichž se úprava kvalifikačních předpokladů vyčleňuje z dosavadní úpravy odborné kvalifikace speciálních pedagogů (§ 18).“


Text připomínky: Dosavadní pojetí, kdy je logoped jednou ze specializovaných činností s odpovídajícím specializačním příplatkem, považujeme za optimální. Zavádět do zákona novou kategorii pedagogického pracovníka „školský logoped“ a zároveň rušit danou specializační činnost, není nikterak přínosné. Tím spíše, že u ostatních specializačních činností se obdobný přesun z příslušné vyhlášky do zákona nenavrhuje. Školský logoped funkce, kterou může zastávat speciální pedagog, nejedná se o samostatnou kategorii pedagogického pracovníka typu učitel, psycholog nebo vychovatel. Speciální pedagog jakožto samostatná kategorie pedagogického pracovníka již v zákoně je, „školský logoped“ je tudíž nadbytečná kategorie. Žádáme proto o vypuštění celého bodu 2 (následující body se přečíslují) a rovněž žádáme o vypuštění všech dalších bodů, které zmiňují „školského logopeda“, především bodu 74 (§ 18a) (následující body se přečíslují). Tato připomínka je zásadní.

Vypořádání: Neakceptováno. Zařazením pozice Školského logopeda dojde ke zpřesnění struktury poskytované speciálně pedagogické-logopedické intervence v oblasti školské logopedie. Pro získání kvalifikace Školského logopeda je nutné absolvovat akreditovaný vzdělávací program v rozsahu 250 hodin, na které navazuje 100 hodin prohlubujícího studia. Legislativní ukotvení pozice školského logopeda je opatřením, které přispěje k systémovému poskytování logopedické intervence v rezortu školství na základě přesně vymezených požadavků na pregraduální i další postgraduální odbornou přípravu. Logopedii ve školství lze chápat jako aplikovaný obor logopedie směrem do školské, vzdělávací oblasti. Je tedy nezbytné, aby právě v rezortu školství pracovali školští logopedi s dostatečnou erudicí (jakou zajišťuje např. navazující specializační studium logopedů ve školství). Legislativním ukotvením této pozici dojde ke stabilizaci systému, podpoře kvality poskytovaných školských služeb dětem a žákům s narušenou komunikační schopností a zajištění odpovídajícího finančního ohodnocení těchto odborníků.

K bodu 44 (§ 9a)
Z důvodové zprávy: „Navržené ustanovení umožňuje řediteli školy uznat předpoklad odborné kvalifikace učitele za splněný na dobu nejdéle 3 let. U tzv. učitelů-odborníků z praxe ve středním odborném školství je navíc jako podmínka stanovena délka nejméně 5 let praxe v oboru a podmínka charakteru dosaženého vzdělání, které musí odpovídat charakteru vyučovaného předmětu. Zároveň může být na dobu 3 let uznána kvalifikace zaměstnanci, který je absolventem bakalářského studijního programu v oblasti pedagogických věd a zároveň studentem navazujícího magisterského učitelského studia.“

Text připomínky: Všechny odstavce nového § 9a jsou zcela v rozporu s konceptem regulovaných profesí, kdy k tomu, aby mohl pracovník danou profesi vykonávat, musí nejprve splnit kvalifikační předpoklady. V případě profese učitele jde o úspěšné absolvování akreditovaného studia učitelství na vysoké škole. Zákon neobsahuje žádnou pojistku proti zneužití této nové pravomoci, kterou mají dostat ředitelé škol. Chybí kontrola, zda se o danou pozici zároveň neucházel kvalifikovaný učitel a ředitel školy nedal přednost nekvalifikovanému s tím, že mu kvalifikaci učitele na 3 roky uznává, přestože ji ve skutečnosti daný pracovník nemá. Chybí povinnost pracovníka nastoupit na studium k získání kvalifikace učitele už v roce, kdy začal pracovat na pozici učitele, pro kterou ve skutečnosti nesplňuje kvalifikační předpoklady. Chybí pojistka proti řetězení tříletých výjimek, kdy je pracovníkovi uznána kvalifikace učitele, přestože nemá požadované pedagogické vzdělání. V souvislosti s jinými ustanoveními zákona bude moci nekvalifikovaný pracovník, kterému ředitel školy uznal kvalifikaci učitele 2. stupně ZŠ, vyučovat zároveň většinu úvazku na 1. stupni ZŠ, což je zcela nepřípustné a ohrožuje to kvalitu vzdělávání na prvním stupni ZŠ. Ani student učitelství v magisterském programu, nesplnil kvalifikační předpoklady, a proto mu nelze uznat jejich splnění, jak umožňuje poslední odstavec § 9a. Obdobné ustanovení o uznávání kvalifikace učitele někomu, kdo ji ve skutečnosti nemá, je v příkrém rozporu s legislativními úpravami v ostatních členských státech Evropské unie, kde si uchazeč o práci učitele musí nejprve kvalifikaci učitele doplnit, až po té může začít pracovat jakožto kvalifikovaný učitel. Problém s nedostatkem kvalifikovaných učitelů je v ČR pouze lokální (Karlovarský kraj, Ústecký kraj) a týká se pouze některých aprobací (fyzika, chemie, informatika). Většina nekvalifikovaných pracovníků si kvalifikaci učitele aktuálně doplňuje, nové ustanovení by využili pouze ti pracovníci, kteří si kvalifikaci učitele doplnit odmítají (aktuálně se jedná o 2 % učitelů). K tak malému počtu pracovníků, kteří nejsou ochotni si kvalifikaci učitele doplnit, nelze být vstřícný takovým způsobem, že se v zákoně zdeprofesionalizuje celé povolání učitele. Tím by celý zákon o pedagogických pracovnících ztratil smysl. Žádáme proto vypuštění celého bodu 44 (následující body se přečíslují). Tato připomínka je zásadní.

Vypořádání: I dle současné úpravy může ředitel zaměstnat nekvalifikovanou osobu na pozici pedagogického pracovníka dle § 22 odst. 7 zákona č. 563/2004 Sb. Návrh zákona reaguje na nedostatek učitelů, zejména v určitých regionech, nicméně navrhovaná úprava § 9a návrhu nemá ambici zcela tento nedostatek vyřešit. Jedná se o doplnění již účinného ustanovení § 22 odst. 7 zákona č. 563/2004 Sb., které stanovuje možnost přijmout na pozici pedagogického pracovníka osobu nekvalifikovanou, a to na dobu nezbytně nutnou a v nezbytném rozsahu. Toto pravidlo bývá v praxi využíváno, navržené znění rozšiřuje možnost ředitele školy, který je nadále zodpovědný za kvalitu vzdělávání, manažersky rozhodnout o výběru vhodného kandidáta, byť v moment přijetí nekvalifikovaného, a současně stanovuje konkrétní povinnost si doplnit pedagogické vzdělání ze strany takto přijatých osob, k čemuž dává i časový limit, na rozdíl od nyní účinné výjimky. Příslušné ustanovení tak zjednodušuje vstup do profese osobám bez příslušného vzdělání, nicméně neslevuje z obecných požadavků na kvalifikovanost výuky, pokud trvá na doplnění této kvalifikace ze strany. Zákon č. 563/2004 Sb. nepracuje s odborným zaměřením učitele, tedy aprobací, pouze jeho kvalifikací, kterou odvozuje od absolvovaného studijního nebo vzdělávacího programu. Pouze v případě absolventů programů nepedagogického zaměření byla kvalifikace získaná doplňujícím pedagogickým studiem vázána na obsah tohoto studia, které mělo svým charakterem odpovídat vyučovanému předmětu. Posouzení pak bylo opět na řediteli školy. Příslušné ustanovení bude v tomto smyslu doplněno.

K bodu 89
V § 22 odst. 1 se vkládá nové písmeno a), které zní:
„a) pro učitele druhého stupně základní školy a učitele střední školy,“.
Dosavadní písmena a) a b) se označují jako písmena b) a c).


Text připomínky: Změna rozšiřuje možnost, aby kvalifikaci učitele 2. stupně ZŠ nebo učitele SŠ mohl získat nejen absolvent „studia ve vzdělávacím programu akreditovaném pro další vzdělávání pedagogických pracovníků a uskutečňovaném vysokou školou v programu celoživotního vzdělávání“, ale rovněž absolvent, studia, které neorganizuje vysoká škola, nýbrž jakékoliv „zařízení pro další vzdělávání pedagogických pracovníků“. To v důsledku znamená, že kvalifikaci učitele 2. stupně ZŠ nebo učitele SŠ bude moci organizovat jakýkoliv komerční subjekt (firma) nebo nezisková organizace (v těchto případech nebude možné garantovat odpovídající kvalitu studia). Žádáme proto vypuštění celého bodu 89 (následující body se přečíslují). Tato připomínka je zásadní.

Vypořádání: Záměrem novely je posílení konkurenčního prostředí, a tím i růst kvality poskytovaných programů DVPP. Zároveň je nutné přijmout argument, dle kterého jsou kladeny výrazně vyšší nároky na personální i odborné zajištění programů CŽV uskutečňovaných vysokou školou, oproti nárokům kladeným na zařízení DVPP. Do zákona o pedagogických pracovnících bude doplněno zmocnění pro stanovení konkrétních požadavků pro akreditaci studia DPS prostřednictvím vyhlášky č. 317/2005 Sb., kde budou nastaveny zejména podmínky pro personální zajištění realizace těchto studií.

K bodu 99
V § 24 odst. 4 se na začátek písmene a) vkládají slova „v případě podle odstavce 2“.


Text připomínky: Změna ruší povinnost akreditace MŠMT u většiny vzdělávacích akcí DVPP, což bude mít negativní dopady na jejich kvalitu. MŠMT by nemuselo akreditovat každou vzdělávací akci samostatně, což je administrativně velmi náročné. K omezení počtu vydávaných akreditací by stačilo, aby se povinnost akreditace vztahovala pouze na vzdělávací organizaci jakožto celek. Jednotlivé vzdělávací akce v rámci DVPP by se tudíž už neakreditovaly (s výjimkou vzdělávacích akcí uvedených v § 24 odst. 2). Alternativním řešením je určit, že akreditovat se budou muset pouze vzdělávací akce, jejichž časový rozsah je vyšší než například 32 hod., což jsou 4 dny). Žádáme proto vypuštění celého bodu 99 (následující body se přečíslují). Tato připomínka je zásadní.

Vypořádání: Vyčlenění průběžného vzdělávání z procesu akreditací je jedním ze stěžejních záměrů novely. MŠMT má za to a s tímto záměrem i k danému bodu přistoupilo, že odstranění administrativně náročného a časově dlouhého procesu akreditačního řízení umožní pružnější reakci vzdělavatelů na aktuální vzdělávací potřeby školského terénu. Záměrem ministerstva je věnovat více pozornosti kvalifikačním a specializačním studiím, která mají největší vliv na absolventy a potažmo i na žáky. Zároveň doplňujeme, že pedagogickým pracovníkům i nadále zůstává zákonný požadavek zvyšování, prohlubování a doplňování své odborné kvalifikace, ovšem bez detailní specifikace formy tohoto vzdělávání. Je tedy možné využívat alternativní způsoby vzdělávání, například profesionálního sdílení, mentoringu, vizitací a podobně. MŠMT i nadále bude poskytovat v oblasti dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků metodickou pomoc a podporu ředitelům škol.

K bodu 104

Text připomínky: V návrhu není uvedeno, že uvádějící učitel, provázející učitel a třídní učitel bude mít nárok na příplatek nebo snížení rozsahu přímé pedagogické činnosti. V minulých verzích novelizace tohoto zákona byly tyto příplatky explicitně uvedeny (například příplatek pro uvádějícího učitele ve výši minimálně 3 000 Kč měsíčně, příplatek pro třídního učitele ve výši minimálně 1 500 Kč měsíčně), nebo obsahovaly odkaz na právní předpis, v němž bude tato záležitost ošetřena. V minulých verzích novely bylo zároveň ošetřeno navýšení specializačního příplatku ze současných 1 000 až 2 000 Kč (od roku 2004 se tento příplatek nevalorizoval) a snížení rozsahu přímé pedagogické činnosti u pedagogických pracovníků, kteří vykonávají některou ze specializovaných činností (například u metodiků prevence). V této novelizaci ovšem daná změna zcela chybí. Žádáme proto o doplnění tohoto bodu o názvy příslušných příplatků a o jejich minimální (případně i maximální) výši, a to nejen v případě uvádějícího, provázejícího a třídního učitele, ale i u specializovaných činností. Za optimální výši příplatků považujeme částku 3 000 až 4 000 Kč nebo její stanovení v procentech, jak je tomu ve slovenské legislativě. Tato připomínka je zásadní.

Vypořádání: Děkujeme za připomínku a za podnět v této věci, připomínku nelze akceptovat, neboť finanční požadavky vztahující se k příplatkům nejsou předmětem zákona o pedagogických pracovnících. Přestože vnímáme obsah té připomínky, nemůžeme ji z tohoto důvodu akceptovat.

S pozdravem

Odbor vnějších vztahů a komunikace
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy
Karmelitská 529/5, Malá Strana
118 12 Praha 1
press@msmt.cz
www.msmt.cz



pátek 12. srpna 2022

MŠMT: Členové pracovních skupin

Radek Sárközi, prezident spolku Pedagogická komora, zaslal MŠMT žádost o informaci podle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ohledně složení pracovních skupin MŠMT (Sekce vzdělávání a mládeže), do kterých jsou zapojeni externisté. Při MŠMT fungovaly ve školním roce 2021/2022 následující pracovní skupiny:

  • Expertní panel MŠMT pro revizi RVP ZV
  • Nezávislá odborná komise pro přijímací zkoušky
  • Nezávislá odborná komise pro maturitní zkoušky
  • Meziresortní pracovní skupina pro předškolní vzdělávání
  • Pracovní rada pro aktualizaci a RVP pro předškolní vzdělávání
  • Rada pro mládež, neformální a zájmové vzdělávání
  • Akreditační komise pro akreditaci vzdělávacího programu k provádění rekvalifikace 
  • Akreditační komise pro vyšší odborné vzdělávání
  • Akreditační komise pro další vzdělávání pedagogických pracovníků

pondělí 1. srpna 2022

pátek 24. června 2022

MŠMT hájí činy Luďka Šteffela

Zveřejňujeme odpověď MŠMT na dotaz Radka Sárköziho, prezidenta Pedagogické komory, z. s., ohledně možného odvolání náměstka Milana Štábla a činnosti Luďka Šteffela:

Dobrý den,

k odvolání náměstka Milana Štábla není důvod. Ten, jako krizový manažer okamžitě po svém jmenování do funkce ředitele Cermatu začal konat kroky pro stabilizaci této společnosti jak po personální, tak ekonomické stránce.

Pana Šteffela najal v dubnu jako obecně uznávaného odborníka na IT kvůli zakázce na servisní služby a podporu provozu TPKC. Přes několik kol vyjednávání s dodavatelem služeb se mu podařilo částku, kterou Cermat zaplatí dodavateli v následujících šesti měsících, snížili z původních 21 570 544 Kč na 17 243 162 Kč. Tímto tedy ušetřil přes 4 200 000 Kč z veřejných financí.

Do příchodu pana náměstka Štábla na Cermat byly tyto zakázky (PragoData, Konica) zadávány na základě užšího výběrového řízení. Chtěl tedy logicky docílit otevřeného řízení, aby zjistil, zda cena je v místě a čase obvyklá, nebo se s cenou můžeme posunout níž, což se následně potvrdilo.

Náměstek Štábl v časové tísni ani nemohl měnit dodavatele (PragoData, Konica), jen chtěl vyjednat férovou cenu. To se podařilo i s přispěním pana Šteffela. Samozřejmě, s ohledem na současnou kauzu, další spolupráce nepřipadá v úvahu. Činnost pana Šteffela skončila podepsáním dodatku se společností PragoData 14. června. Dodatek je uveřejněn v registru smluv.

S pozdravem

Odbor vnějších vztahů a komunikace

Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy

Karmelitská 529/5, Malá Strana

118 12 Praha 1

email: press@msmt.cz

www.msmt.cz

Tématu se věnoval web Pedagogické.info:

čtvrtek 26. května 2022

Kapacity pražských středních škol

Pro zájemce o studium na středních školách, které zřizuje Magistrát hlavního města Prahy, je k dispozici celkem 11.610 míst (z toho je 8.340 míst na maturitních oborech). Jedná se o 1.680 míst pro žáky, kteří chtějí od 1. září 2022 nastoupit na čtyřletá gymnázia, 6.660 míst na ostatních středních školách s maturitou a 3270 míst v oborech vzdělávání s výučním listem. Devátý ročník ZŠ v Praze aktuálně navštěvuje 9.691 žáků. Vyplývá to z odpovědi, kterou obdržel Radek Sárközi, prezident Pedagogické komory, z. s., od pražského radního pro školství pana Víta Šimrala (Piráti).

Další volná místa mohou zájemcům o studium nabídnout pražské soukromé střední školy, kde ale musí rodiče žáků většinou hradit školné. Celková volná kapacita středních škol v Praze (včetně soukromých a církevních) činí 15.710 míst (z toho připadá na maturitní obory 11.590 míst). 


Kromě žáků z Prahy se o tato místa mohou ucházet rovněž mimopražští žáci nebo děti z Ukrajiny. Dle údajů Cermatu se v letošním roce hlásilo na maturitní obory pražských středních škol celkem 15.137 žáků (z toho bylo 9.275 žáků ze škol v Praze a 4.538 žáků ze škol ve Středočeském kraji). Na čtyřletá gymnázia v Praze si podalo přihlášku celkem 3.972 žáků.



Celá odpověď Víta Šimrala

středa 11. května 2022

Stížnost na Metodické doporučení pro zřizovatele k odměňování ředitelů

Publikujeme odpověď z MŠMT na stížnost Radka Sárköziho, prezidenta Pedagogické komory, z. s., která se týkala textu Metodického doporučení pro zřizovatele k odměňování ředitelů. MŠMT ve svém matriálu neuvedlo případy, kdy může být ředitelka samostatné mateřské školy zařazena do 12. nebo 13. platové třídy, čímž mohlo uvést zřizovatele škol v omyl, že do těchto platových tříd nemůže být zařazena vůbec. 

To je ovšem v rozporu s platným nařízením vlády č. 222/2010 Sb., o katalogu prací ve veřejných službách a správě i textem Metodického výkladu k odměňování pedagogických pracovníků a ostatních zaměstnanců škol, který vydalo v září 2021 přímo Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy... Na konci odpovědi MŠMT uvádí, za jakých podmínek je možné zařadit ředitelku samostatné MŠ do 12. nebo 13. platové třídy.

MŠMT: Stížnost na Metodické doporučení pro zřizovatele k odměňování ředitelů

Vážený pane Sarközi,

k Vámi zaslané stížnosti ze dne 20. 4. 2022, dotýkající se namítaného nesouladu Metodického doporučení pro zřizovatele k odměňování ředitelů s platnou legislativní úpravou, uvádíme, že Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy byla na základě uplatněného podnětu kanceláře veřejného ochránce práv otázka zařazování ředitelů/ek mateřských škol do 11. platové třídy konzultována s Ministerstvem práce a sociálních věcí (dále jen „MPSV“). Na podkladě předmětné konzultace byl následně upraven též „Metodický výklad k odměňování pedagogických pracovníků a ostatních zaměstnanců škol a školských zařízení a jejich zařazování do platových tříd podle katalogu prací“.

V případě materiálu „Metodické doporučení pro zřizovatele k odměňování ředitelů“ se pak skutečně jedná čistě o metodické doporučení. Zaměstnavatel a v tomto případě též zřizovatel se při zařazování musí řídit obecnými pravidly zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů, a navazujících předpisů, a tedy zařadit zaměstnance v souladu s druhem práce sjednaným v pracovní smlouvě a v jeho mezích na něm požadovanými nejnáročnějšími pracemi.

V rámci stanoviska MPSV k problematice se následně uvádí, cituji:

„Podle § 123 odst. 2 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů, a § 3 odst. 1 nařízení vlády č. 341/2017 Sb., o platových poměrech zaměstnanců ve veřejných službách a správě, ve znění pozdějších předpisů, zařadí zaměstnavatel zaměstnance do platové třídy, ve které je podle nařízení vlády č. 222/2010 Sb., o katalogu prací ve veřejných službách a správě, ve znění pozdějších předpisů, zařazena nejnáročnější práce, jejíž výkon zaměstnavatel na zaměstnanci požaduje. Pokud je touto nejnáročnější prací komplexní koordinace ekonomické, personální, technické, provozní, majetkové a organizační správy organizace, případně správy dalších oborů činnosti organizace, jejíž provádění se u vedoucích zaměstnanců, kteří jsou statutárním orgánem zaměstnavatele, předpokládá, zařadí se tento zaměstnanec do 11. platové třídy, a to podle ustanovení bodu 2 v této platové třídě v povolání 1.01.12 koordinační projektový a programový pracovník v příloze k nařízení vlády o katalogu prací ve veřejných službách a správě, kde je tato práce uvedena.“

Podle výkladu některých pojmů uvedeného v části C. katalogu prací se koordinací rozumí práce spočívající v aktivním působení na složky daného celku k dosažení jejich souladu a komplexními pracemi se rozumí práce zahrnující bezpodmínečně všechny části daného celku (systému) vymezeného příslušným ustanovením katalogu prací. V případě, že zaměstnanec nevykonává komplexní koordinaci ekonomické, personální, technické, provozní, majetkové a organizační správy organizace, případně správy dalších oborů činnosti organizace, neměl by být v 11. platové třídě zařazen.“

MPSV současně ve svém stanovisku zdůrazňuje, že není v pravomoci žádného subjektu přebírat za zaměstnavatele odpovědnost svěřenou právními předpisy za správnou aplikaci předpisů o odměňování zaměstnanců ve veřejných službách a správě.

I nadále přitom platí, že v souladu s § 123 odst. 2 zákoníku práce a § 3 odst. 1 nařízení vlády č. 341/2017 Sb., o platových poměrech zaměstnanců ve veřejných službách a správě, ve znění pozdějších předpisů, zařadí zaměstnavatel zaměstnance do platové třídy, v níž je podle katalogu prací, zařazena nejnáročnější práce, jejíž výkon zaměstnavatel na zaměstnanci požaduje. Pokud je touto nejnáročnější prací komplexní koordinace ekonomické, personální, technické, provozní, majetkové a organizační správy organizace, případně správy dalších oborů činnosti organizace, jejíž provádění se u vedoucích zaměstnanců, kteří jsou statutárním orgánem zaměstnavatele předpokládá, tzn. musí komplexně koordinovat všechny uvedené oblasti, zařadí se tento zaměstnanec do 11. platové třídy, a to dle bodu 2 v této platové třídě v povolání 1.01.12 Koordinační, projektový a programový pracovník v příloze k nařízení vlády č. 222/2010 Sb., kde je tato práce uvedena.

Dále je nutné sdělit, že v rámci povolání 1.01.12 (koordinační, projektový a programový pracovník) dle přílohy nařízení vlády č. 222/2010 Sb. je v souladu s ustanovením pro 12. platovou třídu, tj. (bod 2) činnost „koordinace finančního, personálního, technického, provozního a organizačního rozvoje, případně rozvoje dalších oborů činnosti organizace“, případně (bod 3) činnost „komplexní koordinace realizace víceletých celostátních nebo nadregionálních (území více krajů) projektů a programů s případným mezinárodním prvkem, vysoce specializovaného zaměření, s vysokými nároky na způsob organizačního, finančního, personálního, provozního, technického a jiného zajištění“, nebo pro 13. platovou třídu, tj. (bod 2) činnost „komplexní koordinace realizace strategických dlouhodobých mezinárodních projektů nebo rozvojových projektů realizujících komplexní stěžejní cíle státních politik nebo stěžejních výsledků výzkumu a vývoje, vyžadující účast vysoce kvalifikovaných odborníků mnoha různých oblastí, s dosahem do poměrů nejširších skupin osob“ možné zařazovat příslušné pracovníky výhradně, pokud nejnáročnější činnosti odpovídají tomuto vymezení.

Ani zde poté není vyloučena odpovědnost zaměstnavatele.

Ředitelé/ky mateřských škol pak vykonávají zpravidla činnost právě v rámci 11. platové třídy, kdy však uvedená skutečnost nikterak nebrání zřizovatelům podřazovat tyto zaměstnance do vyšší platové třídy, pokud v souladu s pracovní smlouvou budou daní ředitelé/ky skutečně pověřeni výkonem činností, které odpovídají této vyšší platové třídě, a současně pak budou předmětné činnosti v plné míře vykonávat.

S pozdravem

Odbor vnějších vztahů a komunikace
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy
Karmelitská 529/5, Malá Strana
118 12 Praha 1
press@msmt.cz
www.msmt.cz


Stížnost na Metodické doporučení pro zřizovatele k odměňování ředitelů - rozpor s platnou legislativou

pondělí 9. května 2022

Specializované činnosti pedagogických pracovníků a nepedagogická práce (analýza)

Zveřejňujeme odpověď MŠMT na dotaz Radka Sárköziho, prezidenta Pedagogické komory, z. s. Ministerstvo školství si nechalo zpracovat dokument Specializované činnosti pedagogických pracovníků a nepedagogická práce či další činnosti v regionálním školství: analýza stavu a návrhy doporučení. Zakázku bude pro Technologickou agenturu ČR realizovat PAQ - Prokop Analysis and Quantitative Research, s.r.o. (respektive STEM Ústav empirických výzkumů, z.ú.). Cena zakázky činí 2 806 310 korun.

Dotaz k analýze činností školních metodiků prevence a dalších pracovníků škol

Dobrý den,

k dotazům sdělujeme:

1) Jaké bylo přesné původní zadání MŠMT ohledně "analýzy" činností školních metodiků prevence a dalších pracovníků škol? (Prosím o zaslání celého textu zadání z MŠMT, z něhož bude zřejmé, kterých pracovníků se analýza přesně týká.)

Zadání je zaměřeno na výzkum Specializovaných činností pedagogických pracovníků a nepedagogické práce či další činnosti v regionálním školství: analýza stavu a návrhy doporučení. Výzkum se tedy zaměří na všechny specializované činnosti ve školách, případně také na činnost podpůrných pozic (školní psycholog a speciální pedagog, školní asistent), výchovného poradce, ale i třídního učitele, a dále nepedagogickou práci ve školách, která není výchovou nebo vzděláváním, ale s těmito úkoly škol souvisí a její zajištění je nezbytné.

2) Pokud proběhlo výběrové řízení na zpracovatele této "analýzy", prosím o zaslání všech dokumentů k tomuto výběrovému řízení.

S dotazem se doporučujeme obrátit na zadavatele, kterým je TA ČR.

3) Která organizace tuto analýzu zpracovává? (Prosím o zaslání informace včetně termínu zahájení prací, předpokládaném termínu ukončení prací a celkové částky, kterou zpracovatel obdrží od MŠMT.)

Informace jsou veřejně dostupné v Informačním systému výzkumu, vývoje a inovací, a to zde: https://www.isvavai.cz/cep?ss=detail&h=TIRDMSMT015MT03

4) Žádám o zaslání smlouvy mezi MŠMT a danou organizací, která zpracovává tuto "analýzu".

Smlouva je veřejně dostupná v Registru smluv zde: https://smlouvy.gov.cz/smlouva/19669787

S pozdravem

Odbor vnějších vztahů a komunikace
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy
Karmelitská 529/5, Malá Strana
118 12 Praha 1
press@msmt.cz
www.msmt.cz

neděle 8. května 2022

Hejného metoda výuky matematiky v mezinárodním výzkumu TIMSS

Publikujeme závěrečnou zprávu Hejného metoda výuky matematiky v mezinárodním výzkumu TIMSS, kterou zpracoval Ústav výzkumu a rozvoje vzdělávání Pedagogické fakulty Univerzity Karlovy

Žáci vyučovaní podle učebnic Hejného matematiky dosáhli o 20 bodů více (519 bodů), než činil průměrný výsledek všech žáků (499 bodů) v šetření TIMSS 2019. Žáci vyučovaní podle učebnic Hejného matematiky častěji "Nemají rádi matematiku" (35,6 %), než činil průměrný výsledek všech žáků (28,4 %) v šetření TIMSS 2019 i než činil výsledek v šetření TIMSS 2015 v kategorii "Hejný s učebnicí" (24,3 %). Na rozdíl od autorů zprávy hodnotíme tento rozdíl jako významný.

Tato zpráva je výstupem projektu Hejného metoda výuky matematiky v mezinárodním výzkumu TIMSS podpořeného Nadací České spořitelny.

Tato zpráva představuje výsledky sekundárních analýz dat z mezinárodních šetření TIMSS (Trends in International Mathematics and Science Study) 2015 a 2019 ve vztahu k Hejného metodě výuky matematiky. Kromě běžně dostupných dat z TIMSS byly využity informace o používané metodě výuky, které zjišťovala Česká školní inspekce jako národní doplněk sběru dat pro jednotlivé třídy zapojené do testování.





úterý 3. května 2022

MŠMT: Vývoj počtu dětí v mateřských školách

Ze statistik, které každoročně zveřejňuje Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy, vyplývá, že v tomto školním roce poklesl  celkový počet dětí v mateřských školách oproti roku 2016/2017 o 2 163 dětí. Nejvýrazněji klesly počty dvouletých dětí, které mateřské školy přijímat nemusejí, a to o 12 015 dětí. Počty starších dětí v MŠ se naopak zvýšily (s výjimkou dětí starších šesti let). Výpočty Pedagogické komory, z. s., naleznete v následující tabulce...

Zdroj: Statistické ročenky školství (MŠMT)


Pedagogická komora, z. s.
www.pedagogicka-komora.cz

MŠMT: NEJČASTĚJŠÍ DOTAZY K PŘEDŠKOLNÍMU VZDĚLÁVÁNÍ

"K předškolnímu vzdělávání přijímá děti ředitel mateřské školy. Ten také stanoví kritéria pro přijetí. Ze zákona musí vzít přednostně děti uvedené v § 34 odst. 3 školského zákona – od tří let vždy s podmínkou trvalého pobytu ve spádovém obvodu mateřské školy. V případě, že nelze tyto děti z kapacitních důvodů přijmout nebo obec mateřskou školu nezřizuje, má obec, ve které má dítě místo trvalého pobytu, povinnost zajistit mu místo v jiné mateřské škole zřizované obcí nebo svazkem obcí (ustanovení § 179 odst. 2 školského zákona)."


pátek 29. dubna 2022

MŠMT: Počet škol s výukou nové Informatiky

Radek Sárközi, prezident Pedagogické komory, z. s., zaslal na ministerstvo školství žádost o informace, kolik základních škol a víceletých gymnázií bude od září 2022 vyučovat novou Informatiku. Jedná se o podmínku pro čerpání části financí v rámci Národního plánu obnovy (Inovace ve vzdělávání v kontextu digitalizace). Zveřejňujeme celou odpověď MŠMT...

Vážený pane magistře,

k Vašim dotazům Vám sdělujeme následující:

Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy (dále jen „MŠMT“) realizovalo ve dnech 11. února 2022 až 31. března 2022 mimořádné šetření, jehož hlavním cílem bylo ověření deklarace záměru škol (resp. ředitelství škol) zahájit výuku dle rámcových vzdělávacích programů revidovaných v roce 2021 v oblasti informatického myšlení a digitální kompetence pro základní vzdělávání (RVP ZV), resp. pro gymnázia (RVP G), gymnázia se sportovní přípravou (RVP GSP) či dvojjazyčná gymnázia (RVP DG) buď od 1. 9. 2021 nebo od 1. 9. 2022, a to v souvislosti s nárokem na získání finančních prostředků z Národního plánu obnovy, komponenty 3.1 Inovace ve vzdělávání v kontextu digitalizace

Vyplnění dotazníku bylo pro základní školy a gymnázia (nejen víceletá) povinné pouze v případě, že mají zájem o finanční prostředky na digitální učební pomůcky v souvislosti s revizemi RVP již v roce 2022, a to pouze pro školy zřizované krajem, obcí nebo dobrovolným svazkem obcí. Školy soukromé a církevní mohly dotazník vyplnit taktéž, nicméně pro ně bude zásadní to, co deklarují v žádosti o dotaci do 30. 4. 2022, proto se konečný počet může lišit od toho, co školy uvedly v dotazníku.

Odpověď na otázku, kolik základních škol a víceletých gymnázií bude od září 2022 vyučovat dle revidovaného RVP ZV, tedy tímto vyčerpávajícím způsobem MŠMT v rámci tohoto mimořádného šetření nezjišťovalo a z níže uvedených dat na ni nelze takto jednoduše odpovědět. Z dat z mimořádného šetření nicméně plyne následující:

Dotazník byl přístupný 4 526 školám, z toho část týkající se RVP vyplnilo 3 843 z nich.  

Zahájení výuky dle revidovaného RVP (ZV či G, GSP, DG) deklaroval následující počet škol, a to bez ohledu na zřizovatele: 

od 1. 9. 2021: 879 (19 %)

od 1. 9. 2022: 1 725 (38 %)

od 1. 9. 2023 či později: 1 239 (27 %)

nezjištěno: 683 škol (15 %)

MŠMT v současnosti pracuje na podrobnější analýze zjištěných dat. Vámi požadovaný údaj o počtu škol pouze s prvním stupněm ZŠ, škol včetně druhého stupně ZŠ a víceletých gymnázií samostatně proto zatím není k dispozici.

S pozdravem

Tiskový odbor Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy