středa 5. prosince 2018

Pedagogická komora zpracovala připomínky k inkluzivní vyhlášce

Pedagogická komora se aktivně zapojila do přípravy změn ve vyhlášce č. 27/2016 Sb., o vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami a žáků nadaných. Již na jaře zaslal Radek Sárközi, prezident spolku Pedagogická komora, do pracovní skupiny MŠMT ke společnému vzdělávání návrhy, které jsme shromáždili od našich členů. Návrh změn vznikal tak, že jsme nejprve zveřejnili text aktuálního znění vyhlášky a vybídli všechny členy spolku, aby své připomínky zapsali do on-line dokumentu. Následně Jana Karvaiová, koordinátorka sekce speciálních pedagogů v Pedagogické komoře, shrnula dílčí návrhy do uceleného materiálu. MŠMT řadu připomínek pedagogů z praxe vyslyšelo a zapracovalo je do návrhu novelizace vyhlášky. Stejným způsobem jsme shromáždili následující připomínky pro potřeby vnějšího připomínkového řízení. Věříme, že většinu z nich MŠMT zapracuje do výsledného textu vyhlášky.

Obecné připomínky Pedagogické komory k návrhu novely vyhlášky č. 27/2016 Sb. a inkluzi

Oceňujeme navržené změny ve vyhlášce, které směřují ke snížení administrativy. Kladně hodnotíme rovněž snahu zredukovat zbytečné restrikce nad rámec školského zákona, i když v této věci by mohla jít novela mnohem dále, jak navrhujeme níže. Snížení částek u jednotlivých položek v rámci přílohy k vyhlášce považujeme za snahu šetřit na nepravém místě. Pokud škola dokázala nakoupit dané pomůcky levněji, zbyly jí finanční prostředky, které mohla využít nad rámec konkrétních podpůrných opatření doporučených školským poradenským zařízením, což školám v současném stavu značného podfinancování pomáhalo plnit cíle vzdělávání.

Celý systém přidělování konkrétních podpůrných opatření je příliš byrokratický a měl by být co nejdříve nahrazen jednodušším způsobem (například zvýšeným normativem na diagnózu konkrétního žáka), což ovšem vyžaduje změnu školského zákona. Vzorem dalších úprav by se měl stát pro Českou republiku úspěšný finský model se sítí speciálních škol, speciálních tříd při běžných školách a vysokou měrou odborné personální, metodické, materiální i finanční podpory. Bez výrazného navýšení peněz nelze kvalitní podmínky pro společné vzdělávání zajistit. Kvůli nedostatku finančních prostředků a zbytečným administrativním omezením v České republice v posledních letech výrazně poklesl počet speciálních tříd při běžných školách, jak ukazují statistická data z MŠMT











V minulosti se osvědčily diagnostické pobyty žáků ve speciálních třídách (případně školách). Zákonný zástupce žáka si nedokáže vytvořit konkrétní reálnou představu, jak se liší výuka v běžné třídě 30 žáků s učitelem bez vzdělání v oblasti speciální pedagogiky (někdy s podporou asistenta, jindy bez ní…) od výuky v méně početné třídě se speciálním pedagogem. Opravdový poučený souhlas může rodič dát, až když se svým dítětem navštíví oba typy tříd. Obdobně se v minulosti osvědčily tzv. vyrovnávací třídy, do nichž byl žák zařazen pouze dočasně na nezbytnou dobu. Tyto třídy by pomohly žákům s jiným mateřským jazykem, než je čeština, dětem z méně podnětného prostředí nebo žákům ohrožených školním neúspěchem z  jiných důvodů.

Každý učitel, který má ve své třídě asistenta, by měl mít nárok na příplatek za jeho vedení ve výši minimálně 5 % tarifní části platu, nebo alespoň na přiznání zvláštního příplatku za zvýšenou neuropsychickou zátěž ve druhé skupině. V současnosti se vyžaduje po učitelích, kteří mají ve třídě žáky s podpůrnými opatřeními, pouze více práce, aniž by měli nárok na vyšší finanční ocenění.

Konkrétní připomínky Pedagogické komory k návrhu novely vyhlášky č. 27/2016 Sb., o vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami a žáků nadaných, ve znění pozdějších předpisů 

10 komentářů:

  1. Vyrovnávací třídy by byly třeba znovu!

    OdpovědětSmazat
  2. Zatím jsem neznanamenal, že by někdo řešil fungování asistentů pedagoga na málotřídních školách. Hlavně mám na misli situaci, kdy sdílený asistent ve třídě s více ročníky má na starosti žáky nejen různých postižení, ale i různých ročníků. Nabízí se tedy, že by nebyl AP pro třídu, ale pro ročník... ?

    OdpovědětSmazat
  3. Opravdu to číslo udávající počet dětí ve specializovaných třídách znamená, že jde o děti ve specializovaných třídách běžných základních škol? Na to je to číslo příliš velké.

    OdpovědětSmazat
    Odpovědi
    1. Jedná se o oficiální statistky MŠMT. Další je například zde... https://www.pedagogicke.info/2018/12/csi-decimace-specialniho-skolstvi-v.html

      Smazat
  4. Pokud to opravdu myslíte tak, jak to čtu, tedy že do speciálních tříd v běžných školách chodilo v loňském školním roce 27 212 žáků, pak je to opravdu chybný údaj. Ten by mohl tak maximálně udávat počet dětí ve speciálních třídách běžných i speciálních škol. Pokud se podíváte do zdroje, který níže uvádím, ten předpoklad se potvrdí.
    Ve speciálních třídách běžných škol bylo v září 2017 5 380 žáků, ve speciálních školách 22 126. Sečteno je to 27 506. Což je číslo přece jen podobnější tomu, co uvádíte.
    Počet speciálních tříd v běžných školách byl v září 2017 579, pokles počtu dětí v nich oproti předchozímu roku něco přes deset procent. Pokles počtu dětí na speciálních školách zhruba 3,5 %.

    Přesnější data - jde opravdu o zásadně jiná čísla než uvádíte - můžete dohledat zde: http://toiler.uiv.cz/rocenka/rocenka.asp

    Kdyby se vám to nepodařilo, napište na tomas.fertek@eduin.cz, ty tabulky vám pošlu. Ať se můžeme domluvit na používání co možná nepřesnějších čísel v debatě.

    OdpovědětSmazat
    Odpovědi
    1. Odkaz u textu ohledně snížení počtu speciálních tříd na běžných školách vede na internetové stránky MŠMT s analýzou, kde jsou shrnuty a okomentovány různé statistické údaje. Vložili jsme do článku i druhou tabulku, kde jsou data MŠMT rozepsána. Povšimněte si meziročního nárůstu žáků s SVP v běžných třídách o skoro 15 000.

      Smazat
  5. To je od vás hezké, že jste doplnili další tabulku, ale asi by stálo za to korigovat omyl, který v tom textu máte. Ta chyba je zjevná a vyplývá právě z těch dat, na něž odkazujete. Tedy pro ty, které by zajímal skutečný počet speciálních tříd v běžných školách, najde příslušnou tabulku zde:https://drive.google.com/open?id=16eWgM0pTISbO1VXl7mq32dMZDg35mDSu

    Pokud jde o žáky s SVP, teď komentuji tu tabulku, kterou jste přidali, podle mě je ten nárůst způsoben tím, že během toho dvouletého období prošly poradnami i děti, na něž předtím školy podporu nežádaly. Proto se počet dětí s SVP na běžné škole zvýšil zhruba o pětinu či čtvrtinu. Ale je to jen hypotéza.

    OdpovědětSmazat
    Odpovědi
    1. Znovu opakujeme, že se jedná o data, které zpracovalo MŠMT a takto je prezentuje ve svých oficiálních materiálech. Stejně tak ČSÚ...

      Smazat
    2. Doporučujeme tudíž, abyste napsal přímo těmto institucím, které data zveřejnily. :-)

      Smazat
  6. Ten pokles je evidentní i z tabulek, na které odkazujete. Nijak nevyvracejí původní tvrzení. Není co opravovat. Jen máte kratší časovou řadu...

    OdpovědětSmazat

Děkujeme Vám za komentář, bude zveřejněn po schválení administrátorem tohoto webu. :-)