sobota 8. prosince 2018

AKTUÁLNÍ TÉMA: Společné vzdělávání (inkluze)

Pedagogická komora usiluje o odbornou revizi inkluze: usnadnění vzniku speciálních tříd v běžných školách; výuka žáků se závažnějšími diagnózami speciálními pedagogy; umožnění společné výuky žáků s různými speciálními potřebami v jedné třídě; zvýšený normativ na žáka s konkrétní diagnózou místo byrokratického systému přidělování podpůrných opatření; asistenti, speciální pedagogové a psychologové jako kmenoví zaměstnanci školy, nikoliv časově omezené částečné úvazky navázané na konkrétního žáka přes podpůrná opatření; možnost odmítnout žáka, pokud škola nemá k jeho kvalitnímu vzdělávání podmínky (nejdříve podmínky, nikoliv naopak, jak je tomu nyní); respektování diagnóz od lékařů pracovníky poraden; rozhodující slovo mají mít vždy zákonní zástupci žáka (rodiče)... Pedagogická komora navrhla změny ve vyhlášce o inkluziAKTUALIZACE: MŠMT poslalo do připomínkového řízení návrh novely vyhlášky č. 27/2016 Sb., o vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami a žáků nadaných (15. 11. 2018). Připomínky Pedagogické komory k poslednímu návrhu novely vyhlášky č. 27 naleznete zde (5. 12. 2018). Pedagogická komora podporuje hlavní změny ve vyhlášce o inkluzi
Oficiální informace ke společnému vzdělávání (inkluzi)
Další informace k inkluzi
Spolky v této oblasti

pátek 7. prosince 2018

Pedagogická komora podporuje hlavní změny ve vyhlášce o inkluzi

Pedagogická komora podporuje hlavní změny ve vyhlášce o inkluzi, jak je připravilo MŠMT. Tyto změny si vyžádali přímo učitelé a ředitelé škol na základě zkušeností s dosavadními problémy v nastavení společného vzdělávání a jeho fungováním v praxi. Školám ubude administrativa a učitelé budou mít více času věnovat se přímo žákům.

Zásadním problémem změn v nastavení společného vzdělávání, které v roce 2016 prosadila přes odpor odborné veřejnosti tehdejší ministryně školství Kateřina Valachová, je přetrvávající deficit finančních i lidských zdrojů. Personální kapacita poradenských zařízení je nedostatečná a jsou přetížena administrativními úkony. Ve školách chybí speciální pedagogové, kvalifikovaní asistenti i další podpůrný personál. Významným nedostatkem je povinnost upřednostnit inkluzi dítěte v běžné třídě i proti vůli jeho rodičů, kteří by raději volili třídu speciální. A to i v situacích, kdy pro společné vzdělávání nejsou ve škole vhodné podmínky, například kvůli přeplněnosti tříd. Současné nastavení inkluze zavalilo školy obří byrokratickou zátěží. Uvedené nedostatky návrh novely vyhlášky částečně napravuje.

Výtky z ministerstva zahraničí nebo ministerstva práce a sociálních věcí i dalších organizací se nezakládají na relevantních informacích. Tato ministerstva nedisponují odborníky na vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami, kteří by dokázali dopady novelizace vyhlášky posoudit. Změny ve vyhlášce připravila odborná pracovní skupina MŠMT složená ze zástupců profesních organizací a pedagogů, kteří s dětmi se speciálními vzdělávacími potřebami každodenně pracují.

Novelizovaná vyhláška rozhodně není v rozporu s mezinárodními úmluvami ani rozsudkem D. H. nebo se Strategií romské integrace do roku 2020 a dalšími oficiálními dokumenty. V úspěšných zahraničních systémech, jako je například finský, se žáci s lehkým mentálním postižením nevzdělávají odděleně, ale společně s žáky s jinými diagnózami nebo bez speciálních vzdělávacích potřeb. Česká republika by byla jedinou zemí, která to zakazuje a která znemožňuje, aby se ve speciální třídě učili společně žáci s různými speciálními vzdělávacími potřebami.

Speciální třída se od běžné třídy liší pouze tím, že je v ní výrazně méně dětí a že je vyučuje učitel s vysokoškolským vzděláním v oblasti speciální pedagogiky. Může se jim tudíž věnovat individuálně a má dostatek odborných kompetencí, jak každého žáka dovést k jeho osobnímu maximu. To učitel, který nemá vzdělání v oblasti speciální pedagogiky, nemůže v běžné třídě s 30 žáky zvládnout ani s pomocí asistenta. Ve Finsku fungují jak speciální třídy při běžných školách, kde žáky vzdělává speciální pedagog, tak samostatné speciální školy – stejně jako v České republice. Tamější systém je pouze propracovanější a finančně i personálně lépe zajištěný.

Jana Karvaiová, vedoucí sekce speciálních pedagogů v Pedagogické komoře, upozorňuje, že žáci s lehkým mentálním postižením jsou v České republice od roku 2016 vyučováni podle stejného rámcového vzdělávacího programu pro základní vzdělávání jako všichni ostatní žáci. Nic tudíž nebrání tomu, aby navštěvovali stejnou třídu či školu, ať už běžnou nebo speciální. Rozhodně nelze hovořit o dvojkolejnosti českého systému ve srovnání s finským.

Kampaň proti novele inkluzivní vyhlášky rozpoutali v tomto týdnu v médiích šéfové dvou neziskovek s minimem členů Klára Šimáčková Laurenčíková (ČOSIV) a její manžel Martin Šimáček (Institut pro sociální inkluzi). Ani jeden z nich děti se speciálními vzdělávacími potřebami neučí a jejich praxe s výukou v běžné třídě je nulová. „Většina pedagogů ze škol vnímá činnost těchto aktivistů negativně, v praxi totiž jejich návrhy nefungují,” říká Radek Sárközi, prezident spolku Pedagogická komora. Přístup zástupců některých neziskových organizací ke změnám ve vyhlášce kritizoval v rozhovoru pro Učitelské noviny i současný ministr školství Robert Plaga.

Pedagogická komora má přes 2 300 členů a je nejpočetnějším školským spolkem v ČR. V anketě mezi členy spolku Pedagogická komora se pouze 2 % respondentů vyjádřila kladně ohledně současného nastavení inkluze. Pedagogická komora se zapojila do pracovní skupiny MŠMT, která změny v inkluzivní vyhlášce připravila. Vedení Pedagogické komory podpořilo otevřený dopis Asociace speciálních pedagogů ČR a doprovodné návrhy změn. 

Pedagogická komora, z.s.
www.pedagogicka-komora.cz

Pedagogická komora podporuje otevřený dopis Asociace speciálních pedagogů

Vedení Pedagogické komory se ztotožňuje s obsahem otevřeného dopisu, který za Asociaci speciálních pedagogů ČR adresoval ministru školství Robertu Plagovi předseda pražské sekce Jiří Pilař.

Pedagogická komora rovněž podporuje připomínky ASP ČR k  Dlouhodobému záměru vzdělávání a rozvoje vzdělávací soustavy ČR 2019 – 2023 a k návrhu novely vyhlášky č. 27/2016 Sb., o vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami a žáků nadaných.

„Ministerstvo školství by mělo více naslouchat názorům zkušených pedagogů z praxe, ať už jde o učitele, ředitele škol nebo speciální pedagogy,“ doporučuje Radek Sárközi, prezident spolku Pedagogická komora.

Pedagogická komora má přes 2 300 členů a je nejpočetnějším školským spolkem v ČR.

Pedagogická komora, z.s.
www.pedagogicka-komora.cz


středa 5. prosince 2018

Pedagogická komora zpracovala připomínky k inkluzivní vyhlášce

Pedagogická komora se aktivně zapojila do přípravy změn ve vyhlášce č. 27/2016 Sb., o vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami a žáků nadaných. Již na jaře zaslal Radek Sárközi, prezident spolku Pedagogická komora, do pracovní skupiny MŠMT ke společnému vzdělávání návrhy, které jsme shromáždili od našich členů. Návrh změn vznikal tak, že jsme nejprve zveřejnili text aktuálního znění vyhlášky a vybídli všechny členy spolku, aby své připomínky zapsali do on-line dokumentu. Následně Jana Karvaiová, koordinátorka sekce speciálních pedagogů v Pedagogické komoře, shrnula dílčí návrhy do uceleného materiálu. MŠMT řadu připomínek pedagogů z praxe vyslyšelo a zapracovalo je do návrhu novelizace vyhlášky. Stejným způsobem jsme shromáždili následující připomínky pro potřeby vnějšího připomínkového řízení. Věříme, že většinu z nich MŠMT zapracuje do výsledného textu vyhlášky.

Obecné připomínky Pedagogické komory k návrhu novely vyhlášky č. 27/2016 Sb. a inkluzi

Oceňujeme navržené změny ve vyhlášce, které směřují ke snížení administrativy. Kladně hodnotíme rovněž snahu zredukovat zbytečné restrikce nad rámec školského zákona, i když v této věci by mohla jít novela mnohem dále, jak navrhujeme níže. Snížení částek u jednotlivých položek v rámci přílohy k vyhlášce považujeme za snahu šetřit na nepravém místě. Pokud škola dokázala nakoupit dané pomůcky levněji, zbyly jí finanční prostředky, které mohla využít nad rámec konkrétních podpůrných opatření doporučených školským poradenským zařízením, což školám v současném stavu značného podfinancování pomáhalo plnit cíle vzdělávání.

Celý systém přidělování konkrétních podpůrných opatření je příliš byrokratický a měl by být co nejdříve nahrazen jednodušším způsobem (například zvýšeným normativem na diagnózu konkrétního žáka), což ovšem vyžaduje změnu školského zákona. Vzorem dalších úprav by se měl stát pro Českou republiku úspěšný finský model se sítí speciálních škol, speciálních tříd při běžných školách a vysokou měrou odborné personální, metodické, materiální i finanční podpory. Bez výrazného navýšení peněz nelze kvalitní podmínky pro společné vzdělávání zajistit. Kvůli nedostatku finančních prostředků a zbytečným administrativním omezením v České republice v posledních letech výrazně poklesl počet speciálních tříd při běžných školách, jak ukazují statistická data z MŠMT











V minulosti se osvědčily diagnostické pobyty žáků ve speciálních třídách (případně školách). Zákonný zástupce žáka si nedokáže vytvořit konkrétní reálnou představu, jak se liší výuka v běžné třídě 30 žáků s učitelem bez vzdělání v oblasti speciální pedagogiky (někdy s podporou asistenta, jindy bez ní…) od výuky v méně početné třídě se speciálním pedagogem. Opravdový poučený souhlas může rodič dát, až když se svým dítětem navštíví oba typy tříd. Obdobně se v minulosti osvědčily tzv. vyrovnávací třídy, do nichž byl žák zařazen pouze dočasně na nezbytnou dobu. Tyto třídy by pomohly žákům s jiným mateřským jazykem, než je čeština, dětem z méně podnětného prostředí nebo žákům ohrožených školním neúspěchem z  jiných důvodů.

Každý učitel, který má ve své třídě asistenta, by měl mít nárok na příplatek za jeho vedení ve výši minimálně 5 % tarifní části platu, nebo alespoň na přiznání zvláštního příplatku za zvýšenou neuropsychickou zátěž ve druhé skupině. V současnosti se vyžaduje po učitelích, kteří mají ve třídě žáky s podpůrnými opatřeními, pouze více práce, aniž by měli nárok na vyšší finanční ocenění.

Konkrétní připomínky Pedagogické komory k návrhu novely vyhlášky č. 27/2016 Sb., o vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami a žáků nadaných, ve znění pozdějších předpisů 

AKTUÁLNÍ TÉMA: Zvýšení platů učitelů o 20 %

Pedagogická komora navrhla kompenzovat odklad zvýšení platů učitelů o 15 % ze září 2018 na leden 2019 dodatečným navýšením o dalších 5 procentních bodů na celkových 20 %. Tuto změnu musí schválit Poslanecká sněmovna. V průměru se jedná celkem o 20 000 Kč na učitele. Pedagogická komora rovněž zpracovala návrh na zvýšení příplatků pro třídní učitele a za specializované činnosti na 2500 až 3500 Kč měsíčně, o kterém bude Poslanecká sněmovna hlasovat v prvním čtení na příští schůzi. Náklady na zvýšení platů pedagogických pracovníků o 15 % od ledna 2019 činí 14,745 miliard korun za celý rok 2019. Dalších 5 procentních bodů navíc by tudíž bylo 4,915 miliard. Z toho by v případě schválení novely zákoníku práce šly na vyšší příplatky pro třídní učitele 2 miliardy korun a na vyšší příplatky za specializované činnosti by šlo 50 milionů. Aktualizace: Poslanecký pozměňovací návrh: Na prvním místě je navýšení platů pedagogů o částku 5 miliard 350 milionu korun

Návrh Pedagogické komory podporují:
Další informace:















Vyjádření podpory:

Vážený pane Sárközi,
děkuji za Váš email i Vaši iniciativu. TOP 09 bude Váš návrh podporovat. Také se nám nelíbí, že je učitelům stále slibováno zvyšování, ale tyto sliby nejsou plněny. Upozorňovali jsme na to, že vláda se se svým závazkem zvýšení platu učitelů od začátku záři hodlá o několik měsíců opozdit, čímž porušuje i jednomyslně přijaté usnesení Sněmovny. Požadavek učitelů tak považujeme za adekvátní. TOP 09 usiluje o to, aby učitelé byli jedni z nejlépe placených státních zaměstnanců, k čemuž mají zatím daleko.
S pozdravem
Markéta Pekarová Adamová
1. místopředsedkyně TOP 09, členka předsednictva, poslankyně, členka výkonného výboru, předseda expertní komise Sociální politika

Vážený pane,
Piráti jednoznačně podporují zvýšení příplatků pro třídní učitele jako vhodnou cestu k zlepšení situace učitelů. Třídnictví je složitá a náročná činnost, která si zaslouží adekvátní ohodnocení. Být v pozici třídního učitele sebou navíc nese velmi zvýšené množství administrativy, která učitelům ubírá tolik potřebný čas a energii, která by mohla být užitečnější ve vlastní výuce.
Zařazení návrhu na zvýšení příplatků za třídnictví jsme podpořili, bohužel naše hlasy nestačily. Budeme se ale dál snažit o zlepšení podmínek pro české učitele ať už se jedná o zvýšení příplatku za různé dodatečné povinnosti učitelů, nebo o plošné zvýšení platů u nárokovaných složek.
S pozdravem
Mikuláš Peksa

Vážený pane magistře, 
vždy podpořím vyšší finance do školství. 
Zdravím Vás
Jan Čižinský

sobota 1. prosince 2018

AKTUÁLNÍ TÉMA: Maturitní zkouška

MŠMT připravuje změny v maturitách, které chce představit v průběhu listopadu 2018. Učitelé z praxe opět nebyli k diskuzím přizváni, jak bývá zvykem. V průběhu letních prázdnin MŠMT připravilo změny v maturitách i přijímacích zkouškách v souvislosti s úpravou podmínek pro žáky se speciálními vzdělávacími potřebami. Bohužel také bez konzultací s učiteli z praxe...

Oficiální informace
Další informace