středa 28. března 2018

Mikrojesle – odpovědi z ministerstva práce a sociálních věcí

Radek Sárközi zaslal na MPSV otázky k mikrojeslím. Protože jsou odpovědi velmi obsáhlé a zajímavé, zveřejňujeme je v samostatném příspěvku.

Výsledky ankety mezi členy spolku Pedagogická komora

Spolek Pedagogická komora uspořádal anketu mezi svými členy k aktuálním problémům českého školství. Jak odpovídali respondenti na některé otázky z elektronického dotazníku?

Navyšovat by se měla především...
- tarifní část platu. (86,3 % respondentů)

Příplatek za třídnictví by měl činit...
- 400 až 1 300 Kč měsíčně (současný stav). (0,1 % respondentů)
- minimálně 3 000 Kč měsíčně (původní návrh Iniciativy Pedagogická komora, který schválil Senát). (52,5 % respondentů)

Specializační příplatek by měl činit...
- 1 000 až 2 000 Kč měsíčně (současný stav). (2,1 % respondentů)
- 2 000 až 3 000 Kč měsíčně (návrh, který schválil Senát na podnět Iniciativy Pedagogická komora). (43,7 % respondentů)
- minimálně 3 000 Kč měsíčně (původní návrh Iniciativy Pedagogická komora). (44,7 % respondentů)

Schválená reforma financování škol založená na PHmax a platná od roku 2019...
- je lepší než současný systém. (9,8 % respondentů)
- by měla být odložena nejméně o 1 rok, protože není dostatečně připravena a školy si nemohou spočítat, jak na tom budou po jejím zavedení oproti současnému systému. (27,4 % respondentů)
- je horší než současný systém a neměla by být spouštěna vůbec. (10,9 % respondentů)
- Nevím. (48,3 % respondentů)

Současná podoba společného vzdělávání (inkluze) se...
- osvědčila... (2,1 % respondentů)
- neosvědčila, a proto by měla proběhnout její odborná revize. (88,9 % respondentů)

Žáky, kteří byli dříve vzděláváni podle Přílohy RVP ZV-LMP, by měl vyučovat především...
- speciální pedagog nebo učitel, který absolvoval studium speciální pedagogiky (dřívější stav). (78,7 % respondentů)
- učitel s pomocí asistenta (současný stav).  (9,4 % respondentů)
- učitel bez pomoci asistenta. (0,0 % respondentů)

Dvouleté děti do mateřské školy...
- vůbec nepatří. (46,4 % respondentů)
- mohou docházet, pokud k tomu škola má podmínky a rozhodne se je přijímat (současný stav). (47,1 % respondentů)
- musejí být přijaty, pokud o to rodiče požádají a MŠ má volné místo (stav od roku 2020). (2,4 % respondentů)

Do přípravných tříd na základních školách...
- by měly chodit jen děti s odkladem školní docházky (současný stav). (13,1 % respondentů)
- by měly mít možnost chodit všechny děti. (16,8 % respondentů)
- by měly chodit děti s odkladem školní docházky, případně i další děti, ale jen na základě - doporučení poradenského zařízení. (45,7 % respondentů)
- by neměly děti chodit vůbec - přípravné třídy by měly být zrušeny. (11,8 % respondentů)

Výstupem revize rámcových vzdělávacích programů by mělo být...
- zestručnění RVP a ŠVP. (26,1 % respondentů)
- takové pojetí RVP, aby jednotlivé školy již nemusely psát vlastní ŠVP. (57,0 % respondentů)
- Revize není zapotřebí, současné RVP jsou zpracovány dobře a ŠVP není třeba předělávat. (6,3 % respondentů)

Pedagogická komora, z.s., má 1 900 členů a je nejpočetnějším školským spolkem v ČR. Výsledky ankety se bude řídit vedení spolku ve své další činnosti.

Pedagogická komora, z.s.
www.pedagogicka-komora.cz

úterý 20. března 2018

Pedagogická komora nabídla premiérovi komplexní řešení péče o dvouleté děti

V pondělí 19. března 2018 se na Úřadu vlády sešli zástupci Pedagogické komory Radek Sárközi (prezident), Janek Wagner (viceprezident) a Andrea Benešová (vedoucí sekce mateřských škol) k jednání s premiérem Andrejem Babišem, ministrem školství Robertem Plagou a Zuzanou Matuškovou (náměstkyně pro řízení sekce ekonomické MŠMT) o největších problémech českého školství a programovém prohlášení vlády. Pedagogická komora nabídla předsedovi vlády komplexní řešení péče o dvouleté děti, které bude vyhovovat všem stranám (rodičům, obcím, mateřským školám, provozovatelům dětských skupin i vládě), a upozornila ho na aktuální situaci ve školách.

Hlavním tématem jednání byla problematika garance míst pro všechny dvouleté děti v mateřských školách od roku 2020. Andrea Benešová popsala, jak náročné bude pro učitelky mateřských škol starat se v jedné třídě zároveň o děti předškolního věku i nezralé dvouleté děti s plenami, které se samy nedokážou obléknout nebo najíst. Janek Wagner upozornil na nepřipravenost obcí zřídit dostatek nových míst v mateřských školách v tak krátkém čase, protože si to vyžádá nejen stavební úpravy stávajících budov, ale i výstavbu nových mateřských škol (včetně nákupu pozemků). Svaz měst a obcí spočítal náklady na 32 miliard korun. Tyto náklady by mohly být nižší, pokud by se nezřizovala nová místa v mateřských školách, kde jsou velmi náročné hygienické požadavky a vysoké personální náklady, ale v dětských skupinách nebo mikrojeslích, které mají nároky nižší. Za stejnou částku by se vybudovalo více míst pro dvouleté děti a bylo by to i rychlejší a efektivnější. Radek Sárközi upozornil, že podpora vzniku a provozu dětských skupin a mikrojeslí spadá pod ministerstvo práce a sociálních věcí, které je financuje z evropských fondů částkou 3,6 miliard (do roku 2020), zatímco ministerstvo školství aktuálně disponuje pouze 300 miliony pro budování nových míst v mateřských školách. Z pohledu Pedagogické komory by nejlepší cestou bylo zrušení garance míst pro všechny dvouleté děti v mateřských školách od roku 2020, což požaduje schválené budoucí znění školského zákona. Zároveň by se měli sejít zástupci ministerstva práce a sociálních věcí a ministerstva školství, aby se dohodli na sjednocení podmínek péče o děti do tří let věku. A měli by navrhnout takové legislativní změny, které garanci míst buď rozšíří o dětské skupiny, mikrojesle a další zařízení i způsoby péče, nebo lépe přesunout celou problematiku péče o dvouleté a mladší děti pod ministerstvo práce a sociálních věcí. Děti do tří let by navštěvovaly dětské skupiny, kde by o ně pečovaly chůvy v menších skupinkách. Děti starší by navštěvovaly mateřské školy, kde se o jejich kvalitní vzdělávání postarají kvalifikované učitelky. Do roku 2020 je dostatek času, aby se příslušné legislativní změny připravily.

Dalším tématem jednání bylo krácení finančních prostředků na nenárokové části platu zaměstnanců škol, ke kterému přistoupily některé kraje (například v Moravskoslezském kraji přijde každý v průměru o 400 Kč měsíčně) z důvodu chybějících peněz na inkluzi. Ministr školství Robert Plaga uvedl, že připravuje setkání se zástupci všech krajů k tomuto vážnému problému.

Radek Sárközi upozornil na tlaky různých jedinců a skupin ovlivňovat shora výuku ve školách (například posílením branné výchovy, dílen a pozemků) nebo zasahovat učitelům do způsobu výuky matematiky. Rozhodování o tom, co bude v rámcových vzdělávacích programech, by měli odborníci na tvorbu kurikula. Školám by více pomohlo, kdyby s nimi propagátoři uvedených změn navázali přímou spolupráci.

Ohledně programového prohlášení budoucí vlády Pedagogická komora doporučuje, aby se nezmiňovalo pouze o platech učitelů jako to současné, ale o financování školství obecně. Cílem by mělo být postupně dosáhnout výdajů na vzdělávání ve výši 5,1 % HDP, což je průměr zemí EU. Česká republika dává na školství pouze 3,7 % HDP (v roce 2011 to bylo 4,3 % HDP). České školství je dlouhodobě hluboce podfinancované, což je hlavní příčina většiny jeho problémů. Podle výpočtu Pedagogické komory chybí v rozpočtu více než 60 miliard, aby se české školství dostalo na průměr zemí EU. Řada zemí přitom dává na školství více než 6 % HDP.

Zástupci Pedagogické komory seznámili pana premiéra s výsledky ankety, podle níž byl nejlepším ministrem školství Petr Piťha. Nejhůře dopadla ministryně Kateřina Valachová, kterou takto označily dvě třetiny respondentů. Její případný návrat na MŠMT by určitě způsobil velký odpor mezi zaměstnanci škol. Naopak současný ministr školství Robert Plaga je hodnocen pozitivně.

Zástupci Pedagogické komory oceňují vstřícnost pana premiéra i ministra školství a snahu hledat věcná řešení největších problémů českého školství, především v oblasti mateřských škol. Spolek Pedagogická komora zpracoval materiál „Mateřské školy a předškolní vzdělávání – největší problémy a návrhy řešení“ a dává ho k dispozici účastníkům jednání, odborné veřejnosti i médiím. Pedagogická komora, z.s., je nejpočetnějším školským spolkem v ČR. Má 1 890 členů (350 učitelů a ředitelek je z mateřských škol).

Pedagogická komora, z.s.
www.pedagogicka-komora.cz

sobota 17. března 2018

Radek Sárközi v rozhovoru pro Českou školu: Místo podpory a pomoci čelí školy tlaku ministerstva, neziskovek i rodičů

V tuto chvíli jsme jedna z mála organizací, které roste členská základna. V ostatních profesích to je tak, že v komoře jsou všichni příslušníci dané profese. V dalších organizacích jako jsou odbory nebo spolky je jen někdo. Za ideální považuji „dvojí členství“, kdy je pedagog členem Pedagogické komory a zároveň oborového spolku, např. Společnosti učitelů českého jazyka a literatury nebo Asociace speciálních pedagogů. Myslím si, že máme co nabídnout – především profesionalitu, odbornost, transparentnost, demokratické hlasování... A především konkrétní viditelné výsledky naší práce.

V Pedagogické komoře velmi často hlasujeme a až na základě výsledků hlasování teprve podnikáme konkrétní kroky. I naše stanovy vznikaly tak, že byly vystaveny on-line a kdokoliv se k nim mohl vyjádřit. Navázali jsme spolupráci s řadou organizací (http://www.pedagogicka-komora.cz/2017/12/spolupracujeme-s.html). Když jsem na jaře loňského roku zveřejnil záměr založit spolek Pedagogická komora, obeslal jsem všechny spolky učitelů a ředitelů škol. Potěšilo mě, že některé organizace reagovaly vstřícně, jiné vyčkávaly (čemuž rozumím), ale např. z CZESHA nepřišla žádná odpověď - místo ní zveřejnila tato unie školských asociací na svém webu stanovisko proti vzniku Pedagogické komory. Stejně postupovalo i vedení školských odborů. Z naší strany stále platí nabídka na spolupráci, ale na druhé straně ochotu spolupracovat nevidím.

Nové vedení MŠMT je mnohem vstřícnější a vzbuzuje ve mně naději, že se věci posunou k lepšímu. Jednali jsme asi 90 minut s ministrem Robertem Plagou. Výsledkem jednání je, že se Pedagogická komora zapojí do pracovních skupin MŠMT.

Celý rozhovor si můžete přečíst na webu Česká škola.

čtvrtek 15. března 2018

MŠMT navrhuje odložení reformy financování škol o jeden rok na 1. 9. 2019

MŠMT navrhuje odložení reformy financování škol o jeden rok na 1. 9. 2019. (Mateřské školy tudíž nebudou mít v roce 2018 ani 2019 finančně zajištěno překrývání učitelek na alespoň 2,5 hodiny denně...) MŠMT svůj návrh zdůvodnilo nedostatkem peněz. Již před tím podal poslanec Václav Klaus návrh na odložení nového financování škol o 10 let, což je vlastně jeho zrušení...

středa 14. března 2018

Výsledky ankety: Nejlepším ministrem školství byl Petr Piťha, nejhorší byla Kateřina Valachová

Spolek Pedagogická komora uspořádal anketu s názvem „Kdo byl nejlepším a kdo nejhorším ministrem školství ČR?“. Respondenti mohli vybírat z ministrů, kteří stáli v čele resortu školství od vzniku samostatné České republiky. Celkem se ankety účastnilo 1287 respondentů. Každý z nich odpovídal na dvě otázky: „Kdo byl nejlepším ministrem školství?“ a „Kdo byl nejhorším ministrem školství?“ Respondenti mohli vybrat více jmen zároveň. Celkový žebříček byl sestaven na základě odečtení záporných hlasů od kladných. Nejlepším ministrem školství byl podle ankety Petr Piťha, nejhorší byla ministryně Kateřina Valachová.

Kdo byl nejlepším ministrem školství?

Nejčastější volbou byla Petra Buzková, pro kterou hlasovalo 25 % respondentů. Druhý v pořadí byl Petr Piťha (23 %) a třetí Petr Fiala (17 %).


Kdo byl nejhorším ministrem školství?

Nejčastější volbou byla Kateřina Valachová, pro kterou hlasovalo 66 % respondentů. Druhým v pořadí byl Ivan Pilip (33 %) a třetí Josef Dobeš (26 %).


Kladně a záporně hodnocení ministři

Pokud odpovědi na obě otázky zkombinujeme, můžeme rozdělit ministry na ty, kteří jsou hodnoceni pozitivně, a na ty, kteří dostali více negativních hlasů než kladných.

Počet kladných odpovědí převažoval u těchto osmi ministrů školství: Petr Piťha (+ 20 %), Jan Sokol, Eduard Zeman, Petr Fiala, Ondřej Liška, Petra Buzková, Jiří Gruša a Robert Plaga (v uvedeném pořadí).

U těchto deseti ministrů naopak převažoval počet záporných odpovědí: Kateřina Valachová (- 55 %), Ivan Pilip, Josef Dobeš, Stanislav Štech, Marcel Chládek, Martin Bursík, Michaela Marksová, Dana Kuchtová, Miroslava Kopicová, Dalibor Štys (v uvedeném pořadí).


Pedagogická komora je nejpočetnějším školským spolkem v ČR. Jedním z cílů spolku je zprostředkovat veřejnosti, médiím a politikům názory pedagogů z praxe. „96 % respondentů této ankety pracuje ve školství, postoje k ministrům tedy odrážejí přímé zkušenosti učitelů a ředitelů škol s působením těchto politiků v oblasti školství a jejich prací,“ říká Radek Sárközi, prezident Pedagogické komory.

Podrobná data k anketě naleznete zde.

Pedagogická komora, z.s.
www.pedagogicka-komora.cz

neděle 11. března 2018

Informace k financování mateřských a základních škol zřizovaných obcemi v rámci RUD

"V roce 2017 byl přijat zákon č. 260/2017 Sb., který navyšuje váhu kritéria „počet dětí MŠ a žáků ZŠ navštěvujících školu zřizovanou obcí“ ze 7% na 9%, a to s účinností od 1. ledna 2018.

Pro rok 2018 se tak na základě očekávané skutečnosti daňových příjmů pro rok 2018, z toho plynoucího objemu sdílených daní pro obce, váhy kritéria „počet dětí a žáků navštěvujících školu zřizovanou obcí“ a počtu dětí MŠ a žáků ZŠ k 30. září 2017 předpokládá, že objem „prostředků plynoucích za žáky“ bude ve výši cca 13,74 tis. Kč na žáka. Tento objem je předběžný, skutečný objem „prostředků plynoucích za žákem“ závisí na skutečném inkasu daní v roce 2018."

Informace k financování mateřských a základních škol zřizovaných obcemi v rámci RUD

pátek 9. března 2018

Jednání na ministerstvu školství k PHmax

Ve čtvrtek 8. března 2018 se prezident Pedagogické komory zúčastnil jednání na MŠMT k novému financování škol a vypořádání připomínek k návrhu Nařízení vlády ke stanovení rozsahu pedagogické práce (PHmax). Radek Sárkozi doporučuje změnit způsob informování o reformě. Dosavadní kroky považuje spolek Pedagogická komora za nedostačující. Doporučujeme, aby MŠMT zřídilo internetovou stránku s rozcestníkem s informacemi k novému financování škol. Ředitelům škol by takový rozcestník ušetřil čas. Součástí stránky by měly být odkazy na příslušnou část školského zákona, nařízení vlády a vyhlášek; návody, jak PHmax spočítat; on-line kalkulátor, který by po zadání údajů o škole vypočítal nejen PHmax ale i objem finančních prostředků (až bude znám), které škola obdrží; prezentace z kulatých stolů k tématu; odpovědi z MŠMT na otázky zasílané školami; srovnání reformy založené s PHmax a dosavadního normativního financování na žáka; informace, které budou muset ředitelé vykazovat apod. Tento návrh podpořil Miloš Rathouský ze Svazu průmyslu a dopravy. Ostatní přítomní návrh nepodpořili (např. zástupce školských odborů nebo zástupci Asociace ředitelů gymnázií a členských asociací CZESHA…).

čtvrtek 8. března 2018

PHmax a střední školy

Zveřejňujeme materiály z MŠMT, které vám pomohou vypočítat si PHmax pro vaši střední školu. Nové financování škol mapujeme zde. Dle sdělení MŠMT nebude aplikováno přechodné období s dočasným snížením PHmax do roku 2020, které navrhl náměstek Václav Pícl.

pondělí 5. března 2018

Zástupci Pedagogické komory jednali s ministrem školství Robertem Plagou o největších problémech českého školství

Dne 13. února 2018 přijal v sídle MŠMT ministr školství Robert Plaga zástupce spolku Pedagogická komora Radka Sárköziho, Janka Wagnera a Marii Rumpíkovou. Za ministerstvo školství se jednání zúčastnil rovněž náměstek Václav Pícl a ředitel Kanceláře ministra Jaromír Beran.