Školský rozpočet na rok 2025

Zveřejňujeme tzv. kapitolní sešit s podrobnostmi k návrhu školského rozpočtu na rok 2025.

• MŠMT: Návrh rozpočtu kapitoly 333 – MŠMT na rok 2025 (k vládnímu návrhu zákona o státním rozpočtu ČR na rok 2025)

V návrhu školského rozpočtu chybí finance na mandatorní výdaje v celkové výši 13,6 miliard korun. Z toho činí 11 mld. na platy nepedagogických pracovníků (od září do prosince 2025) a dále 2,4 mld. pro soukromé školy a 0,2 mld. pro církevní školy. 

Aby vláda Petra Fialy splnila své programové prohlášení 130 % průměrné mzdy v ČR pro učitele, musel by se školský rozpočet navýšit o 21 miliard korun.

Oproti letošnímu rozpočtu dochází ke snížení financí pro organizace pracující s mládeží (např. Junák) o 7 milionů korun nebo na zabezpečení soutěží (předmětové olympiády apod.) o 621.848 korun. Upozorňujeme, že návrh školského rozpočtu pro rok 2024 obsahoval v těchto položkách krácení o 10 % oproti předchozímu roku, v roce 2023 šlo tudíž na tyto aktivity výrazně více peněz, než půjde v roce 2025.

Spolek Pedagogická komora podporuje poslanecké pozměňovací návrhy navyšující školský rozpočet

Stejně jako v minulých letech i v tomto roce podpořila Pedagogická komora, z. s., všechny pozměňovací návrhy k zákonu o státním rozpočtu ČR na rok 2024, kterými poslanci chtějí navýšit finanční prostředky pro kapitolu školství. Většina z nich jen dorovnává výdaje na částku z roku 2023. Poslanecká sněmovna bude o všech pozměňovacích návrzích hlasovat ve třetím závěrečném čtení již 29. listopadu 2023.

PN 3601 (K. Rais, J. Berkovcová, S. Fridrich)
Zvýšení finančních prostředků na tarifní část mezd akademických pracovníků vysokých škol (asistenti, odborní asistenti…) o 10 %, tj. navýšení podkapitoly „Věda a vysoké školy“ o 1,75 mld. Kč.

PN 3602 (K. Rais, J. Berkovcová)
Dorovnání financí na ostatní neinvestiční výdaje (ONIV), ze kterých školy hradí například učebnice a pomůcky pro žáky, dopravu na plavecký výcvik nebo další vzdělávání pedagogických pracovníků, na jejich nominální výši z roku 2021, tj. navýšení podkapitoly „Výdaje regionálního školství a přímo řízených organizací“ o 1,23 mld. Kč.

PN 3603 (K. Rais, J. Berkovcová)
Dorovnání chybějících finančních prostředků na platy 17 020 nepedagogických pracovníků ve školství, s nimiž rozpočet na rok 2024 vůbec nepočítá, tj. navýšení podkapitoly „Výdaje regionálního školství a přímo řízených organizací“ o 6,82 mld. Kč.

PN 3604 (K. Rais, J. Berkovcová)
Dorovnání výdajů pro organizace, které se zabývají volnočasovými aktivitami pro děti a mládež (Skaut apod.), na nominální výši z roku 2023, tj. navýšení podkapitoly „Podpora činnosti v oblasti mládeže“ o částku 20,5 mil. Kč.

PN 3700 (J. Berki, M. O. Havel, M. Kupka, K. Kocmanová, D. Šimek)
Obdoba PN 3604 - navýšení výdajů pro organizace, které se zabývají volnočasovými aktivitami pro děti a mládež (Skaut apod.), ale pouze o 7 mil. Kč.

PN 3550 (Z. Kettner)
Zvýšení finančních prostředků na platy učitelů, ostatních pedagogických pracovníků a nepedagogických pracovníků ve školství o 10 %, aby bylo splněno programové prohlášení vlády, tj. navýšení podkapitoly „Výdaje regionálního školství a přímo řízených organizací“ o 18,15 mld. Kč.

PN 3551 (Z. Kettner)
Obdoba PN 3602 - dorovnání financí na ostatní neinvestiční výdaje (ONIV), ale jen na jejich nominální výši z roku 2023, tj. navýšení podkapitoly „Výdaje regionálního školství a přímo řízených organizací“ o 323 tis. Kč.

PN 3552 (Z. Kettner)
Dorovnání finančních prostředků na platy ostatních pedagogických pracovníků (školní psychologové, speciální pedagogové, vychovatelky školních družin…) a nepedagogických pracovníků (kuchařky, školníci, účetní…) ve školství, na nominální výši roku 2023, aby nedošlo k jejich snížení o 2 %, jak požaduje vláda, tj. navýšení podkapitoly „Výdaje regionálního školství a přímo řízených organizací“ o 3,56 mld. Kč.

Pedagogická komora, z. s.
www.pedagogicka-komora.cz

Návrh rozpočtu MŠMT na rok 2024 (kapitolní sešit)

Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy zpracovalo podrobný materiál k rozpočtu kapitoly 333 MŠMT na rok 2024. Citujeme z něj nejdůležitější pasáže...

• Návrh rozpočtu kapitoly 333 – Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy na rok 2024 (58 stran)

A.II.2 Rozklad změn v návrhu rozpočtu kapitoly MŠMT na rok 2024 (str. 6)

B.I.1 Limit počtu zaměstnanců (str. 10)
Celkový LPZ pro rok 2024 (včetně jednorázového navýšení míst na projekty financované z prostředků EU a FM) byl schválen ve výši 263 742,93 úvazků, tj. oproti srovnatelnému limitu roku 2023 o 9 872,61 úvazků méně.

B.I.2 Mzdové prostředky podle § 109 odst. 3 zákona č. 262/2006 Sb. (str. 10)
Mzdové prostředky pro zaměstnance, odměňované podle § 109 odst. 3 zákona č. 262/2006 Sb. (pro organizace, které odměňují platem) a státní zaměstnance dle zákona č. 234/2014 Sb., byly stanoveny ve výši 138 992 345 181 Kč. Proti schválenému rozpočtu roku 2023 je to více o 1 289 891 746 Kč, tj. navýšení o 0,9 %. Nárůst prostředků na platy činí 1 787 565 168 Kč (1,31 %).

B.I.3 Průměrný měsíční plat (str. 11)
Průměrný měsíční plat rozpočtovaný pro rok 2024 činí 43 530 Kč. Oproti rozpočtovanému platu roku 2023 dochází k nárůstu o 2 115 Kč, tj. o 5,10 %.

C.I.1 Vysoké školy (str. 12 a 13)
Návrh rozpočtu na rok 2024 v ukazateli „VŠ“ je proti témuž ukazateli rozpočtu roku 2023 (30 915 030 749 Kč) nižší o 12 206 060 Kč. To představuje snížení o 0,04 %.
Podíl navrhovaných výdajů na VŠ na rok 2024 (mimo VVI a bez prostředků EU) vůči predikci HDP5 na rok 2024 představuje 0,40 %. V předchozích letech tento podíl činil: v roce 2016 - 0,42 %, v roce 2017 - 0,42 %, v roce 2018 - 0,45 %, v roce 2019 - 0,46 %, v roce 2020 - 0,48 %, v roce 2021 - 0,47 %, v roce 2022 – 0,42 % a v roce 2023 – 0,42 %.

C.II.1 RgŠ7 včetně PŘO bez ostatních dotačních titulů (str. 23)
Oproti schválenému rozpočtu RgŠ na rok 2023 je celkový navržený rozpočet běžných výdajů RgŠ na rok 2024 zvýšen o 2 114 085 410 Kč, tj. o 1,05 %.

Vývoj výkonů ve školních letech 2019/2020 až 2023/2024 (str. 26 a 27)
Ve školním roce 2023/2024 lze v RgŠ očekávat nárůst výkonů celkem o téměř 28 tisíc dětí, žáků a studentů, tj. nárůst o cca 1,5 %.

C.II.1.2 Mzdové prostředky RgŠ ÚSC (str. 27)
Navržený rozpočet mzdových prostředků na rok 2024 pro RgŠ ÚSC je oproti schválenému rozpočtu na rok 2023 zvýšen o 1 669 924 856 Kč (včetně příslušenství o 1 255 789 621 Kč), tj. o 1,3 % (včetně příslušenství o 0,7 %). V roce 2024 tak činí mzdové prostředky 134 432 642 111 Kč (včetně příslušenství 181 526 814 787 Kč), z toho platy učitelů 95 590 234 272 Kč (včetně příslušenství 128 855 635 799 Kč).
V oblasti příslušenství se pak příděl do fondu kulturních a sociálních potřeb od roku 2024 snižuje ze 2 % na 1 %.
Rozpočtové zdroje mzdových prostředků v roce 2024 představují zvýšení průměrného platu učitelů na úroveň 130 % průměrné nominální mzdy v národním hospodářství v ČR v roce 2022 a u ostatních zaměstnanců (tj. ostatních pedagogických pracovníků a nepedagogických zaměstnanců) snížení průměrného platu o 2 % oproti roku 2023.
Navržená výše rozpočtových zdrojů však zároveň představuje v oblasti nepedagogické práce ve školách a školských zařízeních snížení o 5 301 422 077 Kč (včetně příslušenství o 6 822 877 779 Kč), což představuje snížení počtu zaměstnanců o 17 020,04. Toto snížení je dáno konsolidačním úsilím vlády ČR. Vzhledem k tomu, že nepedagogická práce ve školách a školských zařízeních není mandatorní povahy, je z tohoto důvodu možné snížení míst a mzdových prostředků v této oblasti promítnout.

C.II.1.3 Ostatní neinvestiční výdaje RgŠ ÚSC (str. 28)
Navržený rozpočet ONIV na rok 2024 pro RgŠ ÚSC je oproti schválenému rozpočtu na rok 2023 snížen o 323 439 181 Kč10, tj. pokles o 12,3 %. V roce 2024 tak budou činit ONIV 2 306 929 787 Kč.

C.II.1.4 Soukromé školství (str. 28)
Na dotace soukromému školství je navržen rozpočet běžných výdajů ve výši 12 798 211 937 Kč (částka na výkonové financování podle zákona č. 306/1999 Sb.). Oproti schválenému rozpočtu na rok 2023 je pro rok 2024 rozpočet zvýšen o 1 114 983 162 Kč, tj. o 9,54 %.

C.II.1.5 Církevní školství (str. 29)
Na dotace církevnímu školství je navržen rozpočet běžných výdajů ve výši 2 930 009 127 Kč (částka na výkonové financování podle školského zákona). Oproti schválenému rozpočtu na rok 2023 je pro rok 2024 rozpočet zvýšen o 208 456 019 Kč, tj. o 7,66 %.

C.III Podpora činnosti v oblasti mládeže (str. 35)
Neinvestiční dotace ve výši 184 000 000 Kč jsou poskytované NNO na realizaci projektů přispívajících k naplňování cílů Strategie 2030+ v oblasti práce s dětmi a mládeží. Pro rok 2024 byly alokace pro NNO v souladu s konsolidačním balíčkem v každé výzvě poníženy o 10 % oproti základu pro rok 2023 (204 500 000 Kč).

Materiál MŠMT ke školskému rozpočtu na rok 2024

Zveřejňujeme materiál Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy ke kapitole 333 MŠMT návrhu zákona o státním rozpočtu ČR na rok 2024, který sloužil jako podklad při posledním jednání školské tripartity. 

Hlavní rozpočtově nezabezpečené oblasti pro rok 2024: "Nepedagogičtí zaměstnanci: Aktuálně nezabezpečeno 17 tis. míst v porovnání s rokem 2023"

• MŠMT: Rozpočet kapitoly MŠMT na rok 2024

HLAVNÍ ROZPOČTOVĚ NEZABEZPEČENÉ OBLASTI PRO ROK 2024:

Obdrží kraje na školství o 15 miliard korun méně?

Podle návrhu zákona o státním rozpočtu ČR na rok 2024, který dnes začala projednávat Poslanecká sněmovna, obdrží v příštím roce kraje na školství o 14,66 mld. korun méně než v roce 2023. Vyplývá to z tabulky na straně 350.

Zatímco v tomto roce obdržely kraje ze státního rozpočtu 189 523 533 000 Kč, v roce 2024 má jít pouze o 174 863 533 000 Kč, což je o 7,7 % méně. Většinu z těchto finančních prostředků tvoří peníze na platy zaměstnanců mateřských, základních a středních škol.

• Návrh zákona o státním rozpočtu ČR na rok 2024

Dojde k propuštění skoro 10 000 pracovníků škol?

Z návrhu zákona o státním rozpočtu ČR na rok 2024, který začne ve středu 25. října 2023 projednávat Poslanecká sněmovna v rámci 1. čtení, vyplývá, že v příštím roce dojde ke snížení počtu pracovníků škol o 9 873 (přepočteno na plné úvazky) oproti roku 2023. To je dokonce méně pracovníků, než bylo v roce 2022! Zatímco v roce 2023 šlo o 273 616 zaměstnanců, v roce 2024 má jít o 263 743 pracovníků (v roce 2022 to bylo 266 548 zaměstnanců)...

V příslušné tabulce na straně 215 není specifikováno, jaké počty připadají na plné úvazky učitelů, dalších pedagogických pracovníků a nepedagogických zaměstnanců škol. Celkový objem financí na platy pracovníků škol se má zvýšit ze současných 137 702 453 435 Kč na 138 992 345 181 Kč, což je nárůst o pouhých 0,9 %. 

Ve školství tudíž dojde v roce 2024 k opětovnému propadu reálných mezd (prakticky o celou inflaci) i k dalšímu propadu platů vůči průměrné mzdě v ČR (a to již třetí rok v řadě), což je v příkrém rozporu s programovým prohlášením vlády Petra Fialy.

• Návrh zákona o státním rozpočtu ČR na rok 2024

Kapitola školství v návrhu zákona o státním rozpočtu ČR na rok 2024

Návrh zákona o státním rozpočtu ČR na rok 2024 počítá s navýšením kapitoly 333 MŠMT oproti roku 2023 o 3,9 miliardy korun na celkových 268 968 969 809 Kč, což je o pouhých 1,5 % více než v předchozím roce.

• Návrh zákona o státním rozpočtu ČR na rok 2024
• Ukazatele kapitoly 333 Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy (str. 32 a 33)

Výsledky dotazníkového šetření ke stávce ve školách

Pedagogická komora, z. s., zorganizovala mezi učiteli a dalšími pracovníky škol dotazníkové šetření ke stávkové pohotovosti a stávce. Do šetření se zapojilo celkem 10 541 respondentů (1 039 ředitelů, 7 240 učitelů, 2 003 dalších pedagogických pracovníků a 174 nepedagogických zaměstnanců škol). Vyhlášení stávkové pohotovosti podpořilo 92,9 % z nich (proti bylo 4,1 %). Přímo do stávky by se osobně zapojilo 72,4 % pracovníků škol (nezapojilo by se 9,5 %). Ostatní respondenti dotazníkového šetření zvolili možnost „nevím“.

Součástí dotazníku byl návrh osmi konkrétních stávkových požadavků, s nimiž mohli respondenti vyjádřit svůj souhlas nebo nesouhlas. Navíc dostali učitelé i ostatní zaměstnanci škol možnost navrhnout další požadavky.

Otázka: Souhlasíte s vyhlášením stávkové pohotovosti na podporu některých z uvedených požadavků? Odpovědi...

Osm stávkových požadavků:

1) Žádáme, aby vláda v roce 2024 splnila své programové prohlášení - 130 % průměrné hrubé mzdy v ČR pro učitele, a to bez ohledu na skutečnost, zda bude nebo nebude schválena novela zákona o pedagogických pracovnících a školského zákona.
Tento požadavek podpořilo 97 % respondentů, 2 % byla proti.

2) Požadujeme revizi inkluzivního vzdělávání.
Tento požadavek podpořilo 96 % respondentů, 1,9 % bylo proti.

3) Žádáme o neschválení pozměňovacího návrhu poslanců z pěti koaličních stran k novele školského zákona, který omezuje garanci financí na platy z pedagogických pracovníků výhradně na učitele. Požadujeme schválení původního textu příslušného paragrafu, jak prošel školskou tripartitou i vládou, který obsahuje přesný postup, že se finance na platy pedagogických pracovníků vypočítají jako 1,404násobek průměrné hrubé nominální mzdy v ČR z předminulého roku.
Tento požadavek podpořilo 92,4 % respondentů, 3,1 % bylo proti.

4) Požadujeme schválení pozměňovacího návrhu, který z novely zákona o pedagogických pracovnících vypouští dekvalifikační paragraf 9a. Nesouhlasíme s principem uznávání kvalifikace učitele pracovníkům bez pedagogického vzdělání na středních školách a druhém stupni ZŠ.
Tento požadavek podpořilo 84,3 % respondentů, 7,5 % bylo proti.

5) Nesouhlasíme s rozdělením platové tabulky pro pedagogické pracovníky na dvě (pro učitele a pro ostatní pedagogy "nižší kategorie").
Tento požadavek podpořilo 81,7 % respondentů, 9,6 % bylo proti.

6) Požadujeme snížení rozsahu přímé pedagogické činnosti těm pedagogickým pracovníkům, kteří vykonávají specializované činnosti či jiné časově náročné funkce (nebo navýšení příplatků za ně).
Tento požadavek podpořilo 92 % respondentů, 2,3 % bylo proti.

7) Požadujeme změny v zařazování pedagogických pracovníků do platových stupňů a tříd.
Tento požadavek podpořilo 91,4 % respondentů, 3,6 % bylo proti.

8) Požadujeme navýšení financí na platy nepedagogických pracovníků škol.
Tento požadavek podpořilo 93,3 % respondentů, 1,8 % bylo proti.

Pedagogická komora, z. s.
www.pedagogicka-komora.cz

POŽADAVKY KE STÁVKOVÉ POHOTOVOSTI A STÁVCE VE ŠKOLÁCH A ŠKOLSKÝCH ZAŘÍZENÍCH

1) Žádáme, aby vláda v roce 2024 splnila své programové prohlášení - 130 % průměrné hrubé mzdy v ČR pro učitele, a to bez ohledu na skutečnost, zda bude nebo nebude schválena novela zákona o pedagogických pracovnících a školského zákona.

Tento slib zazněl od politiků již v roce 2003, kdy činil průměrný plat učitelů 105,4 % průměrné mzdy. V roce 2021 byly platy učitelů ve výši 126,4 %, ale v letošním roce se propadly na 116,6 % průměrné mzdy v ČR. Ve vzdělávání se reálné mzdy meziročně snížily o 16 %, což je nejvíce ze všech oblastí. Školství bylo zároveň jedinou oblastí, kde loni došlo k poklesu nominálních mezd. Reálné platy učitelům klesly na 89,1 % vzhledem k roku 2021 (průměrná reálná mzda v ČR poklesla na 94,3 %). Platy ve školství se tudíž propadly výrazně více, než činil průměrný pokles za celou Českou republiku. V roce 2022 se reálné platy učitelů propadly na úroveň roku 2019 a tento pokles pokračuje i v letošním roce. O tom, zda bude v příštím roce dostatečný objem financí na platy učitelů ve výši 130 % průměrné mzdy, nerozhoduje novela zákona o pedagogických pracovnících a školského zákona, nýbrž zákon o státním rozpočtu na rok 2024.

2) Požadujeme revizi inkluzivního vzdělávání.

Současná legislativa pro společné vzdělávání přetěžuje pedagogické pracovníky a klade na učitele až nesplnitelné pracovní nároky. Přetěžuje školy a poradenská zařízení administrativními úkony. Má negativní vliv na kvalitu výuky intaktních žáků. Dětem s těžšími diagnózami neprospívá - ty by měly být vzdělávány speciálními pedagogy.

3) Žádáme o neschválení pozměňovacího návrhu poslanců z pěti koaličních stran k novele školského zákona, který omezuje garanci financí na platy z pedagogických pracovníků výhradně na učitele. Požadujeme schválení původního textu příslušného paragrafu, jak prošel školskou tripartitou i vládou, který obsahuje přesný postup, že se finance na platy pedagogických pracovníků vypočítají jako 1,404násobek průměrné hrubé nominální mzdy v ČR z předminulého roku.

V případě schválení pozměňovacího návrhu poslanců Marka Výborného (KDU-ČSL), Petra Gazdíka (STAN), Renáty Zajíčkové (ODS), Pavla Klímy (TOP 09) a Jakuba Michálka (Piráti) by činila garance financí na platy učitelů pouhých 113,5 % průměrné mzdy v ČR, což je ještě méně než letošních 116,6 %. V „Odůvodnění“ k tomu pozměňovacímu návrhu se přímo uvádí, že nároky na státní rozpočet mají být v řádu jednotek miliard korun. Na nárůst platů z letošních 116,6 % na 130 % průměrné mzdy by ovšem bylo zapotřebí přibližně 15 miliard korun (pokud by se počet učitelů nezvýšil). Předkladatelé pozměňovacího návrhu ani MŠMT nepředložili žádné konkrétní výpočty k navrhované změně a jejich dopadu na státní rozpočet v roce 2024 a následujících letech.

4) Požadujeme schválení pozměňovacího návrhu, který z novely zákona o pedagogických pracovnících vypouští dekvalifikační paragraf 9a. Nesouhlasíme s principem uznávání kvalifikace učitele pracovníkům bez pedagogického vzdělání na středních školách a druhém stupni ZŠ.

Učitelství patří mezi regulovaná povolání. Kvalifikaci učitele všeobecně vzdělávacích vyučovacích předmětů pro SŠ nebo ZŠ může získat pouze absolvent příslušného magisterského programu na pedagogických nebo dalších fakultách, které vzdělávají budoucí učitele v akreditovaném studiu. Případně absolvent neučitelského programu, který projde tzv. doplňujícím pedagogickým studiem na VŠ. Podle mimořádného šetření MŠMT pouze 2,3 % učitelů nestuduje toto "pedagogické minimum" v rozsahu 250 hodin. V žádné jiné zemi Evropské unie není možné uznat lidem bez pedagogického vzdělání kvalifikaci učitele.

5) Nesouhlasíme s rozdělením platové tabulky pro pedagogické pracovníky na dvě (pro učitele a pro ostatní pedagogy "nižší kategorie").

Součástí pozměňovacího návrhu poslanců Marka Výborného (KDU-ČSL), Petra Gazdíka (STAN), Renáty Zajíčkové (ODS), Pavla Klímy (TOP 09) a Jakuba Michálka (Piráti) je požadavek na vytvoření dvou platových tabulek. To dělá ze speciálních pedagogů, psychologů, vychovatelek ŠD, asistentů pedagoga nebo vychovatelů pedagogické pracovníky nižší kategorie. Zásadně protestujeme proti tomuto dělení, které způsobí spory ve školních sborovnách.

6) Požadujeme snížení rozsahu přímé pedagogické činnosti těm pedagogickým pracovníkům, kteří vykonávají specializované činnosti či jiné časově náročné funkce (nebo navýšení příplatků za ně).

Ředitelům škol by měla být snížena míra přímé pedagogické činnosti, aby se mohli věnovat vedení školy (především ředitelům malých MŠ a ZŠ, kde je velmi vysoká). Požadujeme zrušení poslední novelizace nařízení vlády, která navyšuje přímou pedagogickou činnost zástupcům ředitele na nejmenších MŠ a ZŠ. Snížit rozsah přímé pedagogické činnosti je nutné školním metodikům prevence i u dalších specializovaných činností. To se týká rovněž výchovných poradců, kteří mají stále velmi vysoký rozsah přímé pedagogické činnosti. Nižší rozsah přímé pedagogické činnosti by měli mít rovněž třídní učitelé. (Alternativně lze zvýšit příplatky za specializované činnosti, které se nevalorizovaly od roku 2005 a stále činí pouhých 1.000 až 2.000 Kč hrubého měsíčně, nebo zvýšit příplatek za třídnictví, který začíná na pouhých 1.500 Kč.)

7) Požadujeme změny v zařazování pedagogických pracovníků do platových stupňů a tříd.

Nástupní platy ve školství jsou příliš nízké a na postup do vyššího platového stupně čeká pedagog až 8 let, což odrazuje čerstvé absolventy od nástupu do školství. Je třeba navýšit počet stupňů v platové tabulce pro pedagogické pracovníky ze 7 na 12, aby byl stejný jako u nepedagogických pracovníků. Všichni ředitelé škol (včetně mateřských) by měli být zařazeni minimálně do 13. platové třídy, učitelé do 12., učitelky MŠ a vychovatelky do 9. a asistenti pedagoga do 8. platové třídy.

8) Požadujeme navýšení financí na platy nepedagogických pracovníků škol.

Platy nepedagogických pracovníků škol (administrativní zaměstnanci, kuchařky, školníci, uklízečky, školní asistenti...) jsou tak nízké, že jejich tarifní část je často pod zaručenou mzdou (v některých případech dokonce pod minimální mzdou). Na trhu práce jsou platy těchto pracovníků nekonkurenceschopné a je velmi obtížné najít zaměstnance, kteří by byli ochotni zajišťovat provoz škol a školských zařízení za současných platových podmínek. Bez nich ovšem nemohou fungovat.

Pedagogická komora, z. s.
www.pedagogicka-komora.cz

 

Hlasování poslanců o garanci financí na platy

Jak hlasovala Poslanecká sněmovna o pozměňovacím návrhu pětice kolačních poslanců k novele školského zákona, který redukuje garanci financí na platy ze všech pedagogických pracovníků pouze pro učitele a který zároveň mění způsob výpočtu tak, že ve skutečnosti nepůjde garance spočítat?

Až na výjimky tento pozměňovací návrh podpořili všichni poslanci ODS, STAN, KDU-ČSL, TOP09 a Pirátů...

Poznámka: Hlasování "zdržel se" má stejný dopad jako "proti".

• Hlasování o pozměňovacím návrhu Marka Výborného (KDU-ČSL), Petra Gazdíka (STAN), Renáty Zajíčkové (ODS), Pavla Klímy (TOP 09) a Jakuba Michálka (Piráti): https://www.psp.cz/sqw/hlasy.sqw?G=80510
• Přepis jednání Poslanecké sněmovny: https://www.psp.cz/eknih/2021ps/stenprot/063schuz/s063203.htm

 

Kulatý stůl k novele zákona o pedagogických pracovnících (Poslanecká sněmovna)

Dne 13. dubna 2023 se uskutečnil v Poslanecké sněmovně kulatý stůl k novele zákona o pedagogických pracovnících, který svolaly školské odbory (ČMOS PŠ) a zaštítila ho poslankyně Jana Berkovcová (ANO). Pozváni byli zástupci 13 školských organizací, které vyjádřily nesouhlas s pozměňovacím návrhem poslanců pěti koaličních stran, v němž se omezuje garance financí na platy ze všech pedagogických pracovníků pouze na učitele.

Jednání se účastnili předkladatelé tohoto návrhu Marek Výborný (KDU-ČSL), Renáta Zajíčková (ODS) nebo Petr Gazdík (STAN) a dále poslanci Jan Berki (STAN), Karel Rais (ANO) nebo Alena Schillerová (ANO). Zástupce Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy bohužel na kulatém stole chyběl. Za školské organizace se setkání zúčastnil prezident Pedagogické komory Radek Sárközi, předseda ČMOS PŠ František Dobšík, předseda Unie školských asociací CZESHA Jiří Zajíček nebo předsedkyně Asociace pracovníků pedagogicko-psychologických poraden Jana Hlavová. Diskuzi řídil Jiří Pilař, předseda Asociace speciálních pedagogů.

Většina diskutujících kritizovala rozdělování pedagogů na učitele a na „druhořadé“ ostatní pedagogické pracovníky. V případě schválení pozměňovacího návrhu totiž budou muset vzniknout dvě samostatné tarifní tabulky. Dále bylo řečníky kritizováno, že původní znění obsahovalo jednoznačný výpočet, zatímco v pozměňovacím návrhu chybí rok, z něhož se má počítat 130 % průměrné mzdy v ČR. Výsledná částka bude tudíž na libovůli vlády. Proto nelze hovořit o skutečné garanci financí (na rozdíl od původního textu).

Radek Sárközi požádal předkladatele pozměňovacího návrhu, aby ve spolupráci s MŠMT poskytli návrh obou nových platových tabulek. Zároveň požadoval zveřejnění přesných výpočtů, jaké budou finanční náklady v případě schválení pozměňovacího návrhu pětice koaličních poslanců (ve srovnání se současným stavem i ve srovnání s původní vládní verzí novely). Do doby, než budou tyto údaje zpracovány, neměla by být novela ve třetím čtení schválena. Dle zástupců opozice by bylo nejlepším řešením vrátit novelu zpět do druhého čtení a následně sporné pasáže upravit. Jelikož se předpokládá účinnost novely až od 1. ledna 2024, je dostatek času, aby se závěrečné čtení uskutečnilo do září 2023. Tento postup Pedagogická komora, z. s., podporuje.

I v případě, že by novela nebyla schválena, učitelé o slibovaných 130 % průměrné mzdy v České republice nepřijdou. Rozhodující zůstává částka, která bude na platy vyčleněna v zákoně o státním rozpočtu ČR na rok 2024, nikoliv formulace garance financí v této novele zákona o pedagogických pracovních a školského zákona. Například policisté již nyní pobírají 129 % průměrné mzdy, aniž by to bylo stanoveno speciálním zákonem (a vláda uvažuje o navýšení jejich platů až na 140 %, aniž by se k tomu zavázala ve svém programovém prohlášení…).

Mezi pedagogy panuje velká míra nedůvěry vůči vládě, protože ta, ačkoliv ve svém programovém prohlášení deklaruje, že udrží platy učitelů (původně všech pedagogických pracovníků) na 130 % průměrné mzdy, ve skutečnosti dělá dva roky pravý opak. Aktuálně jsou platy učitelů na úrovni pouhých 116,6 % průměrné mzdy. V roce 2021 to přitom bylo 126,4 %. Platy pedagogických pracovníků se skokově propadly ze 118,3 % průměrné mzdy v předloňském roce na 111,8 % v roce 2022 a letos budou ještě nižší. Reálné mzdy se meziročně propadly nejvíce právě v oblasti vzdělávání, a to o 16 %. Školství bylo zároveň jedinou oblastí, kde loni došlo k poklesu nominálních mezd.

Podle výpočtů Pedagogické komory, z. s., by v případě schválení pozměňovacího návrhu poslanců Marka Výborného, Petra Gazdíka, Renáty Zajíčkové, Pavla Klímy a Jakuba Michálka činila garance financí na platy učitelů pouhých 113,5 % průměrné mzdy v ČR, což je ještě méně než letošních 116,6 %. V „Odůvodnění“ k tomu pozměňovacímu návrhu se přímo uvádí, že nároky na státní rozpočet mají být v řádu jednotek miliard korun. Na nárůst platů z letošních 116,6 % na 130 % průměrné mzdy by ovšem bylo zapotřebí přibližně 15 miliard korun (pokud by se počet učitelů nezvýšil). Právě kvůli tomuto rozporu žádá Pedagogická komora, z. s., předkladatele i MŠMT již více než měsíc o zveřejnění přesných výpočtů finančních nákladů na platy učitelů a dalších pedagogických pracovníků pro rok 2024. Bohužel doposud marně…

Na kulatém stole se diskutovalo i o kontroverzním dekvalifikačním § 9a, proti němuž se postavilo 14 školských organizací včetně Rady vysokých škol, České konference rektorů, Asociace děkanů pedagogických fakult nebo Pedagogické komory. Pro tyto organizace je nepřípustné, aby pracovník bez pedagogického vzdělání mohl být prohlášen za kvalifikovaného učitele. Taková možnost neplatí v žádné členské zemi Evropské unie. Podrobně o této negativní změně hovořil Stanislav Štech, který na jednání zastupoval Asociaci školní psychologie. Bývalý ministr školství upozornil na monotematické číslo odborného časopisu Pedagogická orientace (https://journals.muni.cz/pedor/issue/view/2316/633) z tohoto měsíce, kde se danému tématu věnují přední čeští vědci.

Pedagogická komora, z. s.
www.pedagogicka-komora.cz

Harmonogram revize RVP ZV (interpelace)

Poslankyně Jana Berkovcová: Dobrý den, děkuji za slovo. Vážený pane nepřítomný ministře, minulý týden váš úřad předal Národnímu pedagogickému institutu technické zadání revize rámcového vzdělávacího programu pro základní vzdělávání. Došlo k tomu však s víc než půlročním zpožděním, a dá se tak vůbec stihnout původně avizovaný termín, že od 1. září 2025 by podle nového RVP se mělo začít učit v prvních až šestých třídách šest základních škol? Členové pracovních skupin při NPI teď musí konkrétní podobu RVP sepsat a kvůli půlročnímu zpoždění na to ale mají méně času, než se původně předpokládalo. Nový rámcový vzdělávací program by měl být hotový ještě letos a první školy by podle něj měly začít učit už v září 2024. To se jeví jako dost nereálné. Přece na tvorbu nového a opravdu kvalitního RVP je potřeba dostatek času a ten začíná docházet. Sám jste opakovaně zdůraznil, že tato reforma nemá být formální a je nutné tvorbě RVP, a hlavně metodické podpoře škol věnovat dostatek času. Navíc školy musí stihnout napsat i svoje nové školní vzdělávací programy, a tak hrozí zkušenost z první reformy, že nedostatek času povede nutně opět k formálnosti a k reálné změně vzdělávání nedojde. Děkuji. (Poslanecká sněmovna, 9. února 2023)

Ministr Vladimír Balaš: Písemná odpověď na ústní interpelaci (celý text odpovědi)

Citace: "Představení první verze nového RVP ZV pro připomínkování bylo v původním návrhu harmonogramu naplánováno na leden 2023. S ohledem na zpoždění přípravné fáze předpokládá MŠMT veřejné připomínkování na přelomu srpna a září 2023..."

 

13 školských organizací prostestuje proti zrušení garance financí na platy pedagogických pracovníků

V tomto rozcestníku naleznete vyjádření 13 školských organizací k pozměňovacímu návrhu k novele zákona o pedagogických pracovnících a školského zákona, který podala pětice koaličních poslanců. Návrh ruší garanci financí na platy pedagogických pracovníků ve výši 140,4 % průměrné hrubé měsíční nominální mzdy v ČR z předloňského roku. Proti návrhu vystoupily kromě Pedagogické komory, z. s., následující organizace: Unie školských asociací CZESHA, školské odbory (ČMOS PŠ), Asociace speciálních pedagogů, Unie zaměstnavatelských svazů nebo Asociace pracovníků pedagogicko-psychologických poraden, Asociace pracovníků speciálně pedagogických center, Asociace školní psychologie, Asociace vychovatelů školských zařízení nebo Sdružení pracovníků domů dětí a mládeže v ČR. Negativně se k tomuto pozměňovacímu návrhu vyjářila do médií rovněž předsedkyně Asociace ředitelů gymnázií a prezident Asociace ředitelů ZŠ. Tiskovou zprávu vydala také Učitelská platforma.

• Pedagogičtí pracovníci slíbených 130 % nedostanou (tisková zpráva Pedagogické komory, z. s.)
• UZS ČR, ČMOS PŠ, Unie CZESHA a ASP ČR zásadně nesouhlasí s pozměňovacím návrhem Marka Výborného, Petra Gazdíka, Renáty Zajíčkové, Pavla Klimy a Jakuba Michálka k novele zákonů (dopis poslancům)
• Reakce ApPPP k pozměňovacímu návrhu k novele zákona o pedagogických pracovnících ze dne 23. 2. 2023 (Asociace pracovníků pedagogicko-psychologických poraden)
• ASP ČR: Zásadně nesouhlasíme se snižováním platů speciálních pedagogů a psychologů ve školství
  
• Reakce APSPC k pozměňovacímu návrhu k novele zákona o pedagogických pracovnících ze dne 23. 2. 2023 
• Otevřený dopis Asociace vychovatelů školských zařízení, z.s., poslancům ohledně pozměňovacího návrhu k novele zákona zákon o pedagogických pracovnících
• Prohlášení za Asociaci školní psychologie k navrhované úpravě novely Zákona o pedagogických pracovnících
• Učitelská platforma nesouhlasí s navýšením platů jen pro učitele
  
• Organizace vychovatelů se ohradily proti navrženému financování pedagogů
  
• Otočka s učitelskými platy popudila i ředitele škol
  
•  Učitelské platy – pokles místo garance (výpočty k pozměňovacímu návrhu)
  

Pedagogičtí pracovníci slíbených 130 % nedostanou

Pokud by byl schválen pozměňovací návrh poslanců koaličních stran k novele zákona o pedagogických pracovnících a školského zákona, pedagogové se mohou rozloučit se slíbenými 130 % průměrné mzdy.

Vládní návrh novely obsahuje ustanovení, které mělo na plný úvazek pedagogického pracovníka garantovat finance ve výši 1,404násobku průměrné mzdy v ČR z předminulého roku. Poslanci Marek Výborný (KDU-ČSL), Petr Gazdík (STAN), Renáta Zajíčková (ODS), Pavel Klíma (TOP09) a Jakub Michálek (Piráti) ale na poslední chvíli předložili společný pozměňovací návrh, který původní závazek uvedený přímo v programovém prohlášení vlády ruší.

Nově by se příslušný odstavec zákona netýkal všech pedagogických pracovníků, ale pouze učitelů. Celkový objem financí by byl tudíž výrazně menší, protože mezi pedagogické pracovníky patří i asistenti pedagoga nebo vychovatelky školních družin, jejichž platy jsou nižší než platy učitelů.

Pětice poslanců navrhuje i změnu výpočtu. Místo 140,4 % průměrné mzdy z předminulého roku by šlo pouze o 130 %. Nově není určeno, který rok bude využit jako základna pro výpočet z průměrné mzdy. Například pro rok 2024, od kdy má být novela účinná, to nemůže být pozdější než předminulý rok. Státní rozpočet na rok 2024 se bude schvalovat na konci roku 2023, kdy budou k dispozici údaje o hrubé mzdě teprve za rok 2022. Vláda tak bude moci k výpočtu 130 % použít průměrnou mzdu z let 2022, 2021, 2000 nebo i dřívějších.

„Fakticky to znamená, že by vládě reálně nevznikl vůbec žádný vymahatelný závazek ohledně objemu financí na platy učitelů,“ upozorňuje Radek Sárközi, prezident spolku Pedagogická komora. „Osobně to vnímám jako podvod na všech pedagogických pracovnících, protože je tento pozměňovací návrh v rozporu s dosavadními vyjádřeními koaličních politiků i programovým prohlášením vlády a nebyl ani projednán se školskými organizacemi,“ dodává.

Pozměňovací návrh pětice poslanců byl podán na poslední chvíli. Druhé čtení k novele zákona o pedagogických pracovnících začalo v Poslanecké sněmovně ve čtvrtek 23. února 2023 v 11:25. Do systému Poslanecké sněmovny byl příslušný pozměňovací návrh nahrán ve stejný den až ve 12:36, což je velmi nestandardní postup.

Všechny pozměňovací návrhy by měl projednávat školský výbor Poslanecké sněmovny 1. března 2023. Následně se o nich bude hlasovat v rámci třetího čtení, jehož datum zatím nebylo stanoveno. Dále bude novelu projednávat Senát.

Slib, že učitelé dostanou 130 % průměrné mzdy, padl poprvé v roce 2003 od tehdejší ministryně školství Petry Buzkové (ČSSD). Nejblíže tomuto cíli byly platy učitelů v roce 2021, kdy podle oficiálních údajů Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy činily 126 % průměrné mzdy v ČR. Dle predikce MŠMT budou za rok 2022 činit platy učitelů 120 % a platy pedagogických pracovníků 113 % průměrné mzdy. Pro rok 2023 by to mělo být ještě méně – pouze 117 % pro učitele a 110 % pro pedagogy obecně.

Citace:

Pozměňovací návrh Marka Výborného, Petra Gazdíka, Renáty Zajíčkové, Pavla Klímy a Jakuba Michálka k vládnímu návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 563/2004 Sb., o pedagogických pracovnících...
V části druhé čl. III bod 1 nově zní:
„1. V § 161c se za odstavec 3 vkládá nový odstavec 4, který zní:
„(4) Ministerstvo vyhlásí normativy a opravné koeficienty podle odstavce 1 písm. b) a § 161 odst. 1 tak, aby celková výše finančních prostředků určených na platy učitelů rozepisovaných podle odstavce 3 odpovídala v měsíčním průměru na 1 úvazek učitele nejméně 130 % průměrné hrubé měsíční nominální mzdy na přepočtené počty zaměstnanců v národním hospodářství.
https://www.psp.cz/sqw/historie.sqw?o=9&t=289

Původní znění vládního návrhu novely zákona o pedagogických pracovnících a školského zákona
§ 161c
Společná ustanovení pro financování škol a školských zařízení zřizovaných územními samosprávnými celky nebo svazky obcí
(4) Ministerstvo vyhlásí normativy, opravné koeficienty a příplatky podle odstavce 1 písm. a) a b), § 161 odst. 1, § 161a odst. 1 a § 161b odst. 1 a určí výši rezervy podle odstavce 3 písm. c) tak, aby celková výše finančních prostředků určených na platy pedagogických pracovníků rozepisovaných podle odstavce 3 odpovídala v měsíčním průměru na 1 úvazek pedagogického pracovníka nejméně 1,404násobku průměrné hrubé měsíční nominální mzdy na přepočtené počty zaměstnanců v národním hospodářství dosažené podle zveřejněných údajů Českého statistického úřadu za předminulý kalendářní rok.
https://www.psp.cz/sqw/text/tiskt.sqw?O=9&CT=289&CT1=0

Programové prohlášení vlády (6. 1. 2022)
Podpora škol a pedagogických pracovníků
"Garantujeme kvalitní platové ohodnocení pedagogických pracovníků a udržíme jejich platy na úrovni 130 % průměrné hrubé měsíční mzdy."
https://www.vlada.cz/cz/programove-prohlaseni-vlady-193547/#vzdelavani_a_sport

Pedagogická komora, z. s.
www.pedagogicka-komora.cz

Novelu zákona o pedagogických pracovnících kritizuje 14 školských organizací

Negativní stanovisko k novele zákona o pedagogických pracovnících, kterou bude projednávat ve čtvrtek 23. února 2023 ve druhém čtení Poslanecká sněmovna, vydalo již 14 školských organizací. Jedná se o následující stanoviska:

• Novela zákona o pedagogických pracovnících (stanovisko spolku Pedagogická komora)
• Stanovisko odborné veřejnosti k novele zákona o pedagogických pracovnících (11 školských organizací)
  
• Asociace děkanů pedagogických fakult se připojuje k Vyjádření odborné veřejnosti k novele zákona o pedagogických pracovnících
  
• Předsednictvo Rady vysokých škol se znepokojením sleduje projednávání novely zákona o pedagogických pracovnících
• Stanovisko České konference rektorů k novele zákona o pedagogických pracovnících
• SYRI: Experti kritizují novelu zákona o pedagogických pracovnících

Seznam školských organizací:

1. Pedagogická komora, z. s.
   
2. Česká konference rektorů
3. Rada vysokých škol
4. Asociace děkanů pedagogických fakult
5. Asociace děkanů filozofických fakult
6. Asociace děkanů přírodovědných fakult
7. Asociace děkanů tělovýchovných fakult ČR
8. Asociace češtinářů, z. s.
9. Asociace pro didaktiku dějepisu, z. s.
10. Asociace učitelů dějepisu České republiky (ASUD) 
11. Asociace učitelů angličtiny ČR (ATECR)
12. Jednota českých matematiků a fyziků 
13. Společnost učitelů matematiky JČMF (SUMA)
14. Česká pedagogická společnost, z. s.

Novela zákona o pedagogických pracovnících v médiích

V tomto rozcestníku naleznete ohlasy na novelu zákona o pedagogických pracovnících v médiích. Novela prošla prvním čtením v Poslanecké sněmovně. Až do druhého čtení mohou poslanci podávat své pozměňovací návrhy k ní. Hlasovat se o nich bude ve třetím čtení. Proti některým změnám v novele se postavil spolek Pedagogická komora, Asociace děkanů pedagogických fakult a nově i rektoři vysokých škol.

• Kvalifikovaní a aprobovaní pedagogové učí lépe než ti bez odbornosti
  
• Budoucí učitele budou vzdělávat organizace bez regulace, obávají se akademici
• Vyjádření odborné veřejnosti k novele zákona o pedagogických pracovnících (prof. Vladimíra Spilková, prof. Stanislav Štech)
• Asociace děkanů pedagogických fakult ČR: Novela zákona o pedagogických pracovnících jde proti hodnotám strategie vzdělávací politiky ČR
• Lidé bez „peďáku“ se mají snáze dostat za katedru. Plán ministerstva berou školy jako ohrožení vzdělávání
• Dejme ředitelům důvěru, zní z ministerstva. Do škol chce pustit nestudované učitele
  
• Pustit učit každého i bez kvalifikace? To je jako jít na myš s brokovnicí, říká děkan Jandačka
  
• Pedagogická komora, z. s.: Negativní stanovisko k novele zákona o pedagogických pracovnících

Aktuální téma: Stanoviska k novele zákona o pedagogických pracovnících

Poslanecká sněmovna by měla v pátek 16. 12. 2022 začít projednávat v prvním čtení novelu zákona o pedagogických pracovnících. V minulém volebním období proti novele vystoupilo 9 školských organizací a řada pedagogických osobností formou společného prohlášení, které kritizovalo změnu ohledně deprofesionalizace povolání učitele. Tato změna je součástí i aktuální verze novely... Shromáždili jsme odkazy na stanoviska a články k novele.

• Pedagogická komora, z. s.: Negativní stanovisko k novele zákona o pedagogických pracovnících
  
• Asociace děkanů pedagogických fakult: Novela zákona o pedagogických pracovnících jde proti hodnotám strategie vzdělávací politiky ČR
•  
• Pustit učit každého i bez kvalifikace? To je jako jít na myš s brokovnicí, říká děkan Jandačka
• Dejme ředitelům důvěru, zní z ministerstva. Do škol chce pustit nestudované učitele
  
• Vladimíra Spilková, Irena Reimannová: Intervence české vzdělávací politiky ve vztahu k výzkumně doloženým poznatkům a doporučením: případ požadavků na kvalifikaci učitele
  
• Stát nesmí rezignovat na dohled nad regulovanou profesí učitele (dopis prof. Vladimíry Spilkové poslancům)
• Učitelé bez pedagogického vzdělání? To je návrat o sto let! (doc. Petr Najvar, předseda České pedagogické společnosti)
• Novela zákona o pedagogických pracovnících (Poslanecká sněmovna)
• Kolegové z učitelských fakult, vyndejte si hlavu ze své akademické brašničky (poslanec Pavel Klíma - TOP09)
  
• 
  
• Novela zákona o pedagogických pracovnících ohrožuje kvalitu vzdělávání v ČR (výzva zástupců devíti školských organizací a dalších představitelů učitelské profese z roku 2021)
  
• Otevřený dopis ředitelů škol poslancům k novele zákona o pedagogických pracovnících (2021)
• Otevřený dopis senátorům k novele zákona o pedagogických pracovnících (2021)
  

 

Negativní stanovisko k novele zákona o pedagogických pracovnících

Pedagogická komora, z. s., vydává stanovisko k novele zákona o pedagogických pracovnících. Aktuální znění novely je v zásadních změnách takřka shodné s návrhem, který nebyl Poslaneckou sněmovnou přijat v minulém volebním období. Naše stanovisko je tudíž opět negativní.

• Stanovisko k novele zákona o pedagogických pracovnících (celý text včetně grafů)
• Vládní návrh novely zákona o pedagogických pracovnících (Poslanecká sněmovna)
• Téma "Novela zákona o pedagogických pracovnících" na webu Pedagogické komory
  

V roce 2017 nebyla schválena komplexní novelizace zákona o pedagogických pracovnících, a to i na základě petice proti kariérnímu řádu, kterou podepsalo více než 21.000 signatářů (senátní i původní poslanecká verze byly zamítnuty Poslaneckou sněmovnou). Roku 2021 nebyla přijata komplexní novelizace zákona o pedagogických pracovnících, protože se řada školských organizací postavila proti v ní navrhované deprofesionalizaci povolání učitele (senátní verze nebyla do konce volebního období Poslanecké sněmovny projednána). Přestože od roku 2015 (7 let) nedošlo ke změně zákona, nemělo to žádné negativní dopady na kvalitu vzdělávání. Z tohoto pohledu se jeví aktuální znění zákona jako vyhovující a není třeba ho měnit.

Jak hlasovali poslanci o navýšení školského rozpočtu na rok 2023

V tomto rozcestníku naleznete informace, jak hlasovali jednotliví poslanci o pozměňovacích návrzích k zákonu o státním rozpočtu ČR na rok 2023. Vybíráme pouze ty, které se týkají školství (kapitola 333 MŠMT). Všechny pozměňovací návrhy, které podali opoziční poslanci, byly zamítnuty. Všechny pozměňovací návrhy poslanců za vládní koalici byly schváleny. Ministr školství Vladimír Balaš byl z této schůze Poslanecké sněmovny omluven (nehlasoval). Exministr školství Petr Gazdík se u většiny opozičních pozměňovacích návrhů zdržel hlasování, což má stejné důsledky jako hlas proti. Pedagogická komora, z. s., podpořila všechny pozměňovací návrhy, které navyšovaly školský rozpočet.

• Přehled všech podaných pozměňovacích návrhů k zákonu o státním rozpočtu ČR na rok 2023 (viz tabulka)

Neschválené pozměňovací návrhy: 

• J. Berkovcová (ANO): Dorovnání chybějících financí na stávající úvazky asistentů pedagoga (1,1 mld. korun) - o PN se nehlasovalo, protože poslanci hlasovali o jiném PN ve stejném znění, který předložili koaliční poslanci o 14 dní později...
  
• J. Berkovcová (ANO): Navýšení financí na platy učitelů a dalších pedagogických pracovníků  (4,3 mld. korun) - většina koaličních poslanců (včetně Petra Gazdíka) hlasovala proti
• Z. Kettner (SPD): Dorovnání ONIV na úroveň roku 2021 včetně valorizace (1 mld. korun) - většina koaličních poslanců hlasovala proti
  
• Z. Kettner (SPD): Navýšení financí na platy nepedagogických pracovníků (1 mld. korun) - většina koaličních poslanců hlasovala proti
• K. Rais (ANO): Navýšení financí na platy akademických pracovníků - t.j. učitelé na vysokých školách (1,43 mld. korun) - většina koaličních poslanců hlasovala proti
• M. Novák (ANO): Navýšení financí na protidrogovou prevenci (50 milionů korun) - většina koaličních poslanců hlasovala proti
• M. Novák (ANO): Navýšení financí na prevenci kriminality (95 milionů korun) - většina koaličních poslanců hlasovala proti
• K. Sládeček (SPD): Přesun financí z podpory inkluzivního vzdělávání ve prospěch speciálních škol (4 mld. korun) - pro hlasovali výhradně poslanci SPD
  

Schválené pozměňovací návrhy: 

• M. Výborný (KDU-ČSL): Dorovnání chybějících financí na stávající úvazky asistentů pedagoga (1,1 mld. korun) - pro hlasovala většina poslanců opozice i koalice
• R. Zajíčková (ODS): Navýšení financí na platy pracovníků České školní inspekce (20 milionů korun) - pro hlasovala většina poslanců opozice i koalice
• V. Kovářová (STAN): Navýšení financí na školní obědy pro žáky ZŠ zdarma (40 milionů korun) - pro hlasovala většina poslanců opozice i koalice

Státní rozpočet 2023 (kapitola 333 MŠMT)

Ministerstvo školství zpracovalo materiál k vládnímu návrhu zákona o státním rozpočtu ČR na rok 2023 (kapitola 333 MŠMT).

• Návrh rozpočtu kapitoly 333 MŠMT (2023)

V roce 2022 došlo ke skokovému snížení ostatních neinvestičních výdajů veřejným školám oproti roku 2021. Rozpočet na rok 2023 počítá jen s mírným navýšením ONIV, které vychází především z vyššího počtu dětí a žáků. Oproti roku 2021 půjde v roce 2023 na ONIV o 857 637 479 Kč méně. Viz následující výpočet Pedagogické komory:

Ostatní neinvestiční výdaje veřejných škol:

ONIV 2021: 3 488 006 447 Kč
ONIV 2022: 2 493 006 447 Kč
ONIV 2023: 2 630 368 968 Kč

Regionální školství (str. 24 až 32)

"Oproti schválenému rozpočtu RgŠ na rok 2022 je celkový navržený rozpočet běžných výdajů RgŠ na rok 2023 zvýšen o 12 924 000 000 Kč, tj. o 6,91 %. Zvýšení mandatorních výdajů z toho činí 3,91 %. V RgŠ ÚSC se jedná o nárůst počtu pedagogických pracovníků ve školách a školních družinách vlivem růstů výkonů a dělení hodin výuky od září 2022 a nárůst platových tarifů nepedagogických zaměstnanců o 10 % od 1. 9. 2022 (nárůst celkem o 3,44 %). Ve školním roce 2022/2023 lze bez vlivu ukrajinských dětí, žáků a studentů v RgŠ očekávat nárůst výkonů celkem o cca 23 tis. dětí, žáků a studentů, tj. nárůst o cca 1,3 %. Po zahrnutí ukrajinských dětí, žáků a studentů lze celkový nárůst výkonů očekávat o cca 4,5 %."

"Navržený rozpočet mzdových prostředků na rok 2023 pro RgŠ ÚSC je oproti schválenému rozpočtu na rok 2022 zvýšen o 8 678 000 000 Kč (včetně příslušenství o 11 781 000 000 Kč), tj. o 7,04 %. Toto meziroční zvýšení rozpočtových zdrojů mzdových prostředků vytváří předpoklady pro další růst úrovně odměňování zaměstnanců RgŠ ÚSC, a to růst průměrného platu u pedagogických pracovníků o 4 % oproti roku 2022 a u nepedagogických zaměstnanců finanční zajištění zvýšení platových tarifů o 10 % od 1. 9. 2022. Dále je zajištěno pokrytí zvýšených potřeb souvisejících se zvyšováním kvality vzdělávání v RgŠ ÚSC (tj. zvýšení počtu pedagogických pracovníků v MŠ, ZŠ, SŠ, konzervatořích a školních družinách ve školním roce 2022/2023 z titulu většího využití PHmax) a potřeby vyplývajících z růstu výkonů (ovšem bez vlivu ukrajinských dětí, žáků a studentů)."

"V oblasti mzdových prostředků však není zabezpečen skutečný nárůst personálních podpůrných opatření (zejména asistentů pedagoga), tj. nově doporučených a poskytovaných podpůrných opatření od ledna 2022, a to ve výši 1 111 000 000 Kč vč. odpovídajícího počtu zaměstnanců ve výši 2 216 (tj. podle stavu vykázaných podpůrných opatření k 1. 10. 2022). Tento nárůst tak bude nutné pokrýt např. na úkor nepedagogické práce ve školách či školských zařízeních, která není mandatorní povahy."

"Návrh rozpočtu také neobsahuje žádné další prostředky na integrační aktivity spojené s přílivem uprchlíků z Ukrajiny, jako jsou ukrajinští asistenti pedagoga, jazyková příprava ukrajinských žáků zejména na základních ale i středních školách nebo adaptační aktivity pro nově příchozí realizované mimo vzdělávací systém."

Měli by učitelé získat status chráněné osoby?

Ve školách narůstají případy agresivity. Časté je slovní napadání učitelů. Množí se i případy fyzického násilí. Pedagogická komora, z. s., proto vybídla politiky, aby se začali tomuto problému intenzivně věnovat.

„Očekáváme, že souvislosti s hrůzným činem na Středním odborném učilišti Ohradní v Praze se znovu otevře diskuse, zda by učitelé neměli požívat vyšší míry právní ochrany,“ říká Radek Sárközi, prezident spolku Pedagogická komora.

Oslovujeme ministry, poslance a senátory s návrhem, zda by nebylo vhodné do české legislativy implementovat status chráněné osoby, jak je tomu na Slovensku. Tam mezi chráněné osoby patří i pedagogičtí pracovníci.

„Český trestní zákoník definuje samostatně úřední osoby, mezi které ovšem učitelé nepatří,“ upozorňuje Radek Sárközi, „slovenskou právní úpravu, kde jsou považováni za chráněné osoby, považuji za vhodnější.“

Školský zákon sice obsahuje část „Práva pedagogických pracovníků“, ale jedná se o čistě deklaratorní text, který reálně právní ochranu učitelů nezvyšuje.

Otázkou, zda by měli být učitelé úřední osoby nebo chráněné osoby, se zabývá analýza Parlamentního institutu z roku 2013. Doporučuje se v ní jít spíše slovenskou cestou.

• Parlamentní institut: Učitelé jako úřední osoby? (2013)
• První právní pomoc pro pedagogy (rozcestník Pedagogické komory) 

• Pološero: Jsem učitel, kdo je míň (ČT)

Parlamentní institut: Učitelé jako úřední osoby

„Výše bylo popsáno postavení úředních osob z trestněprávního pohledu. V případě, že by postavení úředních osob podle § 127 trestního zákoníku nabyli také pedagogičtí pracovníci, vztahovala by se na ně veškerá ustanovení trestního zákoníku zmíněná výše. Pedagogickým pracovníkům by tak na jednu stranu byla zaručena zvýšená ochrana v podobě postihování protiprávního jednání, které má za cíl působit na výkon jejich pravomocí, ať už ze strany studentů, jejich rodičů či dalších osob, na druhou stranu by však nesli zvýšenou odpovědnost za výkon svých pravomocí v podobě postihu porušování svých povinností, a to i z nedbalosti, ale také v podobě přijetí úplatku v souvislosti s jejich pravomocí a odpovědností.

Otázkou tak zůstává, zda pedagogičtí pracovníci vykonávají veřejnou moc v takové míře, aby museli nést takovou odpovědnost. Srovnáme-li totiž jejich postavení s ostatními kategoriemi osob zařazenými v § 127 trestního zákoníku (soudci, státní zástupci, poslanci, senátoři, členové zastupitelstva, příslušníci bezpečnostních sborů atd.), lze zde z tohoto pohledu spatřovat určitou nerovnováhu. To ostatně dokazuje také slovenský příklad, kde pedagogičtí pracovníci namísto postavení veřejného činitele získali postavení chráněné osoby podle § 139 odst. 1 písm. h) trestního zákona.“

• Úřední osoba (Trestní zákoník)

Parlamentní institut: Slovenská úprava

„Postavení učitelů na Slovensku nebylo dlouhou dobu komplexně upraveno. Ke komplexní úpravě statusu pedagogických pracovníků došlo přijetím zákona č. 317/2009 Z.z., o pedagogických zamestnancoch a odborných zamestnancoch. Zákon byl přijat na základě vládního návrhu zákona, tisk NRSR č. 958 o pedagogických zamestnancoch, který v odstavci 7 § 3 návrhu zákona původně zařazoval pedagogické pracovníky mezi veřejné činitele: „Pedagogický zamestnanec má v súvislosti s výkonom pedagogickej činnosti postavenie verejného činiteľa.“ Návrh zákona však nevešel v platnost v tomto znění, ale pedagogové získali postavení chráněné osoby. Ustanovení § 3 odst. 7 zákona č. 317/2009 Z.z. tak stanoví, že: „Pedagogický zamestnanec má v súvislosti s výkonom pedagogickej činnosti postavenie chránenej osoby.“ Status chráněné osoby je upraven v § 139 trestního zákona. Trestně stíhatelná je tak jakákoliv forma agrese vůči pedagogům, tj. i slovní. Trestní sazby u trestných činů spáchaných na chráněných osobách jsou pak vyšší.“

• Zákon č. 138/2019 Z. z., o pedagogických zamestnancoch a odborných zamestnancoch
• Chránená osoba (Trestný zákon)

Pedagogická komora, z. s.
www.pedagogicka-komora.cz

Pedagogická komora - hlas rozumu ve vzdělávání

Slovenská právní úprava

Česká právní úprava