pátek 23. února 2018

Bude inkluze financována na úkor platů pedagogů?

Už na podzim roku 2017 ministr školství Stanislav Štech použil 400 milionů z vládní rozpočtové rezervy připravených původně pro učitele na financování inkluze. Letos budou finanční prostředky určené původně na nenárokové součásti platů pedagogických i nepedagogických zaměstnanců škol z části použity na společné vzdělávání...

"Krajům byly pro letošní rok kráceny rozpočty v běžných neinvestičních výdajích o tituly, jež souvisí s financováním společného vzdělávání. Abychom si zajistili dostatečné zdroje a uhradili organizacím částky odpovídající normované finanční náročnosti vyplývající z podpůrných opatření,  bylo snížení rozpočtovaných nenárokových složek platů zaměstnanců ve všech typech a druzích škol a školských zařízení, nezbytným krokem. Snížení odpovídá částce cca 119 mil. Kč ve mzdových prostředcích, což v přepočtu na jednoho zaměstnance znamená krácení o cca 404 Kč (poznámka: jedná se o měsíční hodnotu). Nicméně si dovoluji upozornit, že snížení rozpočtované výše nenárokové složky platu ještě neznamená, že se musí zákonitě snížit i její skutečná výše." (Krajský úřad Moravskoslezského kraje)

Článek 3: "Ukazatel průměrných platů pedagogických zaměstnanců (Pp) byl v jednotlivých typech a druzích škol a školských zařízení konstruován z rozpočtovaných průměrných platů platných v roce 2017. Do nárokové složky platu bylo promítnuto zvýšení tarifních platů o 15 % vyplývající z nařízení vlády č. 564/2006 Sb., o platových poměrech zaměstnanců ve veřejných službách a správě, ve znění pozdějších předpisů, jež nabylo účinnosti 1. 11. 2017. Rozpočtovaná výše nenárokových složek platu byla ve všech typech a druzích škol a školských zařízeních snížena o cca 19 %, a to v důsledku potřeby zabezpečení financování společného vzdělávání.
Ukazatel průměrných platů nepedagogických zaměstnanců (Po) byl v jednotlivých typech a druzích škol a školských zařízení konstruován z rozpočtovaných průměrných platů platných v roce 2017. Do nárokové složky platu bylo promítnuto zvýšení tarifních platů o 10 % vyplývající z nařízení vlády č. 564/2006 Sb., o platových poměrech zaměstnanců ve veřejných službách a správě, ve znění pozdějších předpisů, jež nabylo účinnosti 1. 7. 2017 a další zvýšení tarifních platů o 10 % vyplývající z nařízení vlády, jež nabylo účinnosti 1. 11. 2017. Rozpočtovaná výše nenárokových složek platu byla ve všech typech a druzích škol a školských zařízeních snížena o cca 19 %, a to v důsledku potřeby zabezpečení financování společného vzdělávání."

MSK: Rozpočtovaná výše nenárokových složek platu byla ve všech typech a druzích škol a školských zařízeních snížena o cca 19 %, a to v důsledku potřeby zabezpečení financování společného vzdělávání

  • "Dobrý den, náš kraj přistoupí k podobnému řešení. Ještě nevíme přesně, o kolik bude nenároková složka snížena." (Krajský úřad Zlínského kraje)
  • Karlovarský a Liberecký kraj uvažuje o obdobném postupu...
  • Jihomoravský kraj ke krácení nenárokové složky platů zaměstnanců škol nepřistoupil.
  • Praha výrazně navyšuje prostředky na nenárokovou část platů zaměstnanců škol z vlastních zdrojů, proto se případná tvorba rezervního fondu na platech negativně neprojeví.
  • Plzeňský kraj
Ohlasy ze škol:
  • Jihočeský kraj: "Máme méně peněz v rozpočtu - vychází to na těch 400 Kč na osobu za měsíc." (MŠ)
  • Královéhradecký kraj: "Mínus 240 000 na platech bez odvodů" (ředitelka MŠ)
  • Středočeský kraj: "Naší mateřské škole chybí přes 60 000 na nárokové složky, tj. asi 0,25 úvazku. Normativ, na který dosáhneme, nám byl ponížen o část, kterou kraj dal na dohody."
  • Středočeský kraj: "Na jednotřídce mi chybí 70 000 na základní platy. Když seberu úvazek, nepokryji provoz."
  • "Ze Středočeského kraje mi dorazil schválený rozpočet na rok 2018. Stále jsme v kategorii MŠ celodenní do 106 dětí. Zkrátili nám normativ - jak na provoz, tak na pedagogy. Nemám statutární zástupkyni a dle propočtů musím odebrat osobní. Chybí mi přes 200 000 Kč. Na dotaz mi na KÚ odpověděli: Museli jsme snížit úvazky, jelikož nám z MŠMT přišlo málo peněz. Na nároky Vám dáme, ale víc nemáme."

Pracovní vyučování ze základních škol nezmizelo

Pedagogická komora, z.s., sleduje s velkými obavami neodborné, nepromyšlené a hlavně nesystémové pokusy o lobbing některých zájmových skupin, jejichž zástupci chtějí zavádět do škol nové vyučovací předměty. Kurikulum není nafukovací hračka pro politiky. Nelze do něj stále cosi přidávat, aniž bychom na druhé straně něco neubrali.

Pokud někdo volá po obnovení nebo zavedení předmětů jako jsou dílny a pozemky nebo branná výchova, pak nezná situaci ve školství. Vyučovací předměty si stanovuje každá škola sama. Název předmětu je v kompetenci školy. Jeho obsah a minimální rozsah musí být v souladu s požadavky Rámcového vzdělávacího programu pro základní vzdělávání. Povinnou součástí RVP ZV je vzdělávací obor Člověk a svět práce.

středa 14. února 2018

Pedagogická komora v Senátu

Dne 14. února 2018 představil Radek Sárközi spolek Pedagogická komora ve školském výboru Senátu (prezentace). Na závěr svého vystoupení požádal přítomné senátory, zda by nezvážili možnost vrátit se k senátní verzi novely zákona o pedagogických pracovnících, kterou zamítla Poslanecká sněmovna. Senátní verze novely by ovšem musela být očištěna od paragrafů, které zaváděly kariérní řád pro učitele. Ten odmítlo v petici proti kariérnímu řádu 21.609 učitelů z 1.150 škol. V senátní verzi novely došlo oproti původnímu znění k navýšení příplatku pro třídní učitele na 3.000 Kč měsíčně a specializačního příplatku na 2.000 až 3.000 Kč měsíčně (zároveň byla pedagogům, kteří vykonávají některou ze specializovaných činností snížena míra přímé vyučovací činnosti). Tyto změny byly Senátem přijaty jakožto osvojené pozměňovací návrhy Iniciativy Pedagogická komora. "Byla by škoda, kdyby dobré části novely zákona o pedagogických pracovnících spadly pod stůl jenom proto, že byly předloženy společně se špatným kariérním řádem," řekl Radek Sárközi.

úterý 13. února 2018

Plaga podpoří návrh proti povinnosti školek pro dvouleté

Ministr školství v demisi Robert Plaga (ANO) podpoří návrh poslanců ODS na zrušení povinnosti školek přijímat dvouleté děti, která by podle platné normy měla nastat od roku 2020. Řekl to dnes novinářům po jednání se zástupci spolku Pedagogická komora. (celá zpráva ČTK)
Radek Sárközi (prezident spolku Pedagogická komora), Marie Rumpíková (zástupkyně sekce mateřských škol) a Janek Wagner (víceprezident) před otevřenými dveřmi do jednacího sálu na MŠMT.

pondělí 12. února 2018

Avízo: Pedagogická komora na MŠMT a v Senátu

  • Dne 13.2.2018 budou jednat zástupci Pedagogické komory, z.s., s ministrem školství Robertem Plagou na téma Největší problémy českého školství.
  • Dne 14.2.2018 bude vedení Pedagogické komory, z.s. prezentovat spolek ve školském výboru Senátu.

pátek 9. února 2018

Dvouleté děti do školky nepatří

Dvouleté děti nepatří do školky, ale do náruče mámy - videozáznam veřejného slyšení v Senátu.

Pedagogická komora usiluje o zrušení nového financování škol

Od 1. ledna 2019 mají školy přejít na nové financování. Dosavadní normativ na žáka vystřídá tzv. PHmax. Ředitelé škol ale musejí nastavit úvazky učitelům už od září letošního roku, aby odpovídaly počtu půlených hodin v jednotlivých třídách na základních a středních školách, případně době provozu u mateřských škol. Nový systém financování je totiž založený na maximálním počtu odučených hodin, které stát škole proplatí. Ředitelé ovšem stále nevědí, jak na tom jejich škola bude. Ministerstvo školství bohužel nevytvořilo pro školy žádnou pomůcku (například on-line kalkulátor, který by po zadání rozhodných údajů automaticky spočítal každé škole její PHmax).

Výpočet PHmax je oproti současnému normativu na žáka velmi složitý a většina ředitelů si Phmax nedokáže spočítat. Proto musí každá škola jednotlivě psát na ministerstvo školství a žádat, zda by jí pracovníci MŠMT nemohli výši PHmax sdělit. Většina ředitelů ale čeká na odpověď z ministerstva marně. Ředitelé, kteří odpověď dostali, jsou nemile překvapeni, že podle nového systému financování budou muset omezit půlení hodin a zkracovat úvazky učitelům, nebo je dokonce propouštět. Exministryně Kateřina Valachová totiž školám původně slibovala, že po zavedení nového systému přestane honba za žákem a školy budou moci častěji půlit třídy.

Ani jedno však není pravdou. I v novém systému je zohledněna velikost tříd. Jen nejdou peníze na každého žáka jednotlivě, ale pracuje se vždy s pásmem „od… do…“. Pokud tedy počet žáků ve třídě pod tuto hranici klesne, sníží se škole i PHmax.

„Výpočet od paní Vatalové z MŠMT pro naši školu zní 177,5 hodin týdně podle nového PHmax, čili to je o 8,5 hodin týdně méně než máme nyní,“ napsala jedna z ředitelek Pedagogické komoře, „mám snížit úvazek (dobrovolně žádná nechce), nebo propustit učitelku…“

úterý 6. února 2018

Pedagogická komora podporuje petici Dvouleté děti do školky nepatří

V úterý 6. února se v sídle Senátu uskuteční veřejné slyšení s názvem Dvouleté děti nepatří do školky, ale do náruče mámy. Na akci vystoupí Marek Herman a Jiří Halda – autoři stejnojmenné elektronické petice, kterou podpořilo více než 13.000 občanů, dále vystoupí pedagogové z mateřských škol, senátor Jiří Růžička, zástupce ministerstva školství a další přednášející.

Autoři petice usilují o to, aby přijímání dvouletých dětí do mateřských škol probíhalo tak, jak je tomu v současnosti, kdy ředitelka mateřské školy může rozhodnout vzhledem k podmínkám své školy a zralosti dítěte o jeho přijetí či nepřijetí k předškolnímu vzdělávání. Od roku 2020 by ale podle novely školského zákona schválené v době působení ministryně školství Kateřiny Valachové mateřské školy o toto právo přišly a musely by přijmout všechny dvouleté děti až do plné kapacity mateřské školy. Ta by měla být za tímto účelem cíleně navyšována státem financovanými stavebními úpravami mateřských škol.

Pedagogická komora podporuje tuto petici i novelu školského zákona, kterou předložil předseda školského výboru Václav Klaus se skupinou poslanců. Tato novela se vrací k osvědčenému znění zákona, které platilo až do současnosti. Aktuálně členové spolku Pedagogická komora hlasují o vybraných problémech českého školství. Některé z otázek se týkají přímo předškolního vzdělávání. Podle průběžných výsledků této ankety souhlasí se zněním školského zákona platným od roku 2020 pouze 2,1 % respondentů. Zároveň proběhla anketa ve facebookové skupině Pedagogická komora – diskuze o školství…, kde pro podporu petice hlasovalo 93,5 % respondentů.

pondělí 5. února 2018

Anketa k vybraným problémům českého školství

Mezi členy spolku Pedagogická komora právě probíhá anketa k vybraným problémům českého školství. Pokud se chcete této ankety i dalších budoucích anket účastnit, vyplňte si prosím nejprve přihlášku do spolku Pedagogická komora. Výsledky ankety zašleme poslancům, senátorům, vládě, médiím a široké veřejnosti. Průběžné vyhodnocení odpovědí na některé otázky z ankety:
  • "Současná podoba společného vzdělávání (inkluze) se..." - 2 % respondentů zvolilo odpověď "...osvědčila." (aktuální znění školského zákona platné od září 2016)
  • "Schválená reforma financování škol založená na PHmax a platná od roku 2019..." - 11 % respondentů zvolilo odpověď "...je lepší než současný systém." (schválené znění školského zákona platné od ledna 2019, respektive od září 2018)
  • "Dvouleté děti do mateřské školy..." - 2 % respondentů zvolilo odpověď "...musejí být přijaty, pokud o to rodiče požádají a MŠ má volné místo." (schválené znění školského zákona platné od roku 2020)
  • "Povinný poslední ročník v mateřské škole se..." - 22 % respondentů zvolilo odpověď "...osvědčil." (aktuální znění školského zákona platné od září 2017)
  • "Navyšovat by se měla především..." - 85 % respondentů zvolilo odpověď "...tarifní část platu."
První podobná anketa proběhla v naší facebookové skupině Pedagogická komora - diskuze o školství v loňském roce: Učitelé hlasují o největších problémech českého školství.

Odpovědi na otázky portálu Vzdělávací služby

Radek Sárközi a Janek Wagner informují o činnosti spolku Pedagogická komora. Přečtěte si odpovědi na otázky zaslané portálem Vzdělávací služby.