Tarifní tabulky pro pedagogické a nepedagogické pracovníky na rok 2024

Dne 31. prosince 2021 vyšlo ve Sbírce zákonů novelizované Nařízení vlády č. 341/2017 Sb., o platových poměrech zaměstnanců ve veřejných službách a správě (účinné od 1. 1. 2022) s upravenými tarifními tabulkami pro pedagogické pracovníky (změna z původně schváleného zvýšení o 3 % oproti roku 2021 na 2 %) a ostatní profese včetně nepedagogických pracovníků škol a školských zařízení (zrušení původně schváleného navýšení o 1400 Kč oproti roku 2021 - tabulka je tudíž nakonec stejná jako v roce 2021). 

Tarifní tabulka pro pedagogické pracovníky platná od 1. ledna 2022

• Učitelky MŠ: 8. až 13. platová třída (obvykle 9. platová třída)
• Ředitelky MŠ: 10. až 13. platová třída (obvykle 11. platová třída)
• Učitelé ZŠ a SŠ: 9. až 14. platová třída (obvykle 12. platová třída)
• Ředitelé ZŠ a SŠ: 12. až 14. platová třída (obvykle 13. platová třída)
• Učitelé odborného výcviku: 9. až 13. platová třída (obvykle 10. platová třída)
• Vychovatelky školní družiny a další vychovatelé: 8. až 12. platová třída (obvykle 9. platová třída)
• Speciální pedagogové: 11. až 13. platová třída (obvykle 12. platová třída)
• Asistenti pedagoga: 4. až 9. platová třída (obvykle 8. platová třída)
• Pedagogové volného času: 8. až 13. platová třída

Tarifní tabulka pro nepedagogické pracovníky platná od 1. září 2022

Minimální mzda v roce 2024 činí 18 900 korun hrubého měsíčně (112,50 Kč/hod.). Informace k zaručeným mzdám, které jsou pro odlišné profese různé, naleznete zde.

§ 8
Zvláštní příplatek

(2) Výše zvláštního příplatku činí měsíčně ve skupině

a) I. 500 až 1300 Kč,

b) II. 750 až 2500 Kč,

(3) Výše zvláštního příplatku pedagogického pracovníka ve skupině prací třídního učitele činí měsíčně 1500 až 3000 Kč.

ČÁST A
Skupiny prací podle míry ztěžujících vlivů pracovních podmínek
I. skupina - Práce se zvýšenou mírou neuropsychické zátěže nebo jiným možným rizikem ohrožení zdraví nebo života
2. Přímá pedagogická činnost spojená s dohledem nad žáky nebo studenty, u kterých hrozí zvýšené riziko úrazu z důvodu používání strojů, nástrojů nebo přístrojů v rámci praktického vyučování nebo praktické přípravy.
II. skupina - Práce se značnou mírou neuropsychické zátěže nebo jiným možným rizikem ohrožení zdraví nebo života
2. Přímá pedagogická činnost, diagnostická činnost nebo sociální práce s dětmi, žáky nebo studenty se speciálními vzdělávacími potřebami
2.1. ve školách, třídách, odděleních nebo studijních skupinách samostatně zřízených pro tyto děti, žáky nebo studenty, a ve školách při zdravotnických zařízeních,
2.2. ve výchovných skupinách školských zařízení samostatně zřízených pro tyto děti, žáky nebo studenty, ve třídách nebo ve výchovných skupinách školských zařízení samostatně zřízených pro tyto děti, žáky a studenty,
2.3. ve speciálně pedagogickém centru nebo ve školských zařízeních pro výkon ústavní výchovy nebo ochranné výchovy a pro preventivně výchovnou péči,

ČÁST B
Skupina prací vykonávaných pedagogickými pracovníky se zvýšenou mírou zvláštní neuropsychické zátěže
Práce třídního učitele, vedoucího oddělení na konzervatoři nebo základní umělecké škole nebo vedoucího studijní skupiny na vyšší odborné škole.

Vývoj výše platů nepedagogických pracovníků škol

Zveřejňujeme grafy Ministerstva školství, které ukazují vývoj výše platů/mezd nepedagogických pracovníků ve školství mezi roky 2017 a 2022. Jedná se vždy o průměrné hrubé měsíční platy/mzdy.

Z údajů MŠMT jsme vypočítali meziroční procentuální nárůst platů/mezd. Jednak pro nepedagogické pracovníky bez vedoucích nepedagogických pracovníků a jednak včetně vedoucích nepedagogických pracovníků.

Zatímco v letech 2017 až 2020 vidíme výrazný nominální růst, od roku 2021 je růst platů/mezd nižší. Vzhledem k aktuální vysoké inflaci dochází ke skokovému poklesu reálných platů/mezd...

• MŠMT: ZAMĚSTNANCI A MZDOVÉ PROSTŘEDKY V ROCE 2022 (STATISTICKO-ANALYTICKÁ ZPRÁVA ZA 1. AŽ 4. ČTVRTLETÍ 2022)
• NPI: Popis nepedagogických činností ve škole

Tarifní tabulka pro nepedagogické pracovníky platná od 1. září 2022

Platové třídy nepedagogických pracovníků škol 

Výsledky dotazníkového šetření ke stávce ve školách

Pedagogická komora, z. s., zorganizovala mezi učiteli a dalšími pracovníky škol dotazníkové šetření ke stávkové pohotovosti a stávce. Do šetření se zapojilo celkem 10 541 respondentů (1 039 ředitelů, 7 240 učitelů, 2 003 dalších pedagogických pracovníků a 174 nepedagogických zaměstnanců škol). Vyhlášení stávkové pohotovosti podpořilo 92,9 % z nich (proti bylo 4,1 %). Přímo do stávky by se osobně zapojilo 72,4 % pracovníků škol (nezapojilo by se 9,5 %). Ostatní respondenti dotazníkového šetření zvolili možnost „nevím“.

Součástí dotazníku byl návrh osmi konkrétních stávkových požadavků, s nimiž mohli respondenti vyjádřit svůj souhlas nebo nesouhlas. Navíc dostali učitelé i ostatní zaměstnanci škol možnost navrhnout další požadavky.

Otázka: Souhlasíte s vyhlášením stávkové pohotovosti na podporu některých z uvedených požadavků? Odpovědi...

Osm stávkových požadavků:

1) Žádáme, aby vláda v roce 2024 splnila své programové prohlášení - 130 % průměrné hrubé mzdy v ČR pro učitele, a to bez ohledu na skutečnost, zda bude nebo nebude schválena novela zákona o pedagogických pracovnících a školského zákona.
Tento požadavek podpořilo 97 % respondentů, 2 % byla proti.

2) Požadujeme revizi inkluzivního vzdělávání.
Tento požadavek podpořilo 96 % respondentů, 1,9 % bylo proti.

3) Žádáme o neschválení pozměňovacího návrhu poslanců z pěti koaličních stran k novele školského zákona, který omezuje garanci financí na platy z pedagogických pracovníků výhradně na učitele. Požadujeme schválení původního textu příslušného paragrafu, jak prošel školskou tripartitou i vládou, který obsahuje přesný postup, že se finance na platy pedagogických pracovníků vypočítají jako 1,404násobek průměrné hrubé nominální mzdy v ČR z předminulého roku.
Tento požadavek podpořilo 92,4 % respondentů, 3,1 % bylo proti.

4) Požadujeme schválení pozměňovacího návrhu, který z novely zákona o pedagogických pracovnících vypouští dekvalifikační paragraf 9a. Nesouhlasíme s principem uznávání kvalifikace učitele pracovníkům bez pedagogického vzdělání na středních školách a druhém stupni ZŠ.
Tento požadavek podpořilo 84,3 % respondentů, 7,5 % bylo proti.

5) Nesouhlasíme s rozdělením platové tabulky pro pedagogické pracovníky na dvě (pro učitele a pro ostatní pedagogy "nižší kategorie").
Tento požadavek podpořilo 81,7 % respondentů, 9,6 % bylo proti.

6) Požadujeme snížení rozsahu přímé pedagogické činnosti těm pedagogickým pracovníkům, kteří vykonávají specializované činnosti či jiné časově náročné funkce (nebo navýšení příplatků za ně).
Tento požadavek podpořilo 92 % respondentů, 2,3 % bylo proti.

7) Požadujeme změny v zařazování pedagogických pracovníků do platových stupňů a tříd.
Tento požadavek podpořilo 91,4 % respondentů, 3,6 % bylo proti.

8) Požadujeme navýšení financí na platy nepedagogických pracovníků škol.
Tento požadavek podpořilo 93,3 % respondentů, 1,8 % bylo proti.

Pedagogická komora, z. s.
www.pedagogicka-komora.cz

POŽADAVKY KE STÁVKOVÉ POHOTOVOSTI A STÁVCE VE ŠKOLÁCH A ŠKOLSKÝCH ZAŘÍZENÍCH

1) Žádáme, aby vláda v roce 2024 splnila své programové prohlášení - 130 % průměrné hrubé mzdy v ČR pro učitele, a to bez ohledu na skutečnost, zda bude nebo nebude schválena novela zákona o pedagogických pracovnících a školského zákona.

Tento slib zazněl od politiků již v roce 2003, kdy činil průměrný plat učitelů 105,4 % průměrné mzdy. V roce 2021 byly platy učitelů ve výši 126,4 %, ale v letošním roce se propadly na 116,6 % průměrné mzdy v ČR. Ve vzdělávání se reálné mzdy meziročně snížily o 16 %, což je nejvíce ze všech oblastí. Školství bylo zároveň jedinou oblastí, kde loni došlo k poklesu nominálních mezd. Reálné platy učitelům klesly na 89,1 % vzhledem k roku 2021 (průměrná reálná mzda v ČR poklesla na 94,3 %). Platy ve školství se tudíž propadly výrazně více, než činil průměrný pokles za celou Českou republiku. V roce 2022 se reálné platy učitelů propadly na úroveň roku 2019 a tento pokles pokračuje i v letošním roce. O tom, zda bude v příštím roce dostatečný objem financí na platy učitelů ve výši 130 % průměrné mzdy, nerozhoduje novela zákona o pedagogických pracovnících a školského zákona, nýbrž zákon o státním rozpočtu na rok 2024.

2) Požadujeme revizi inkluzivního vzdělávání.

Současná legislativa pro společné vzdělávání přetěžuje pedagogické pracovníky a klade na učitele až nesplnitelné pracovní nároky. Přetěžuje školy a poradenská zařízení administrativními úkony. Má negativní vliv na kvalitu výuky intaktních žáků. Dětem s těžšími diagnózami neprospívá - ty by měly být vzdělávány speciálními pedagogy.

3) Žádáme o neschválení pozměňovacího návrhu poslanců z pěti koaličních stran k novele školského zákona, který omezuje garanci financí na platy z pedagogických pracovníků výhradně na učitele. Požadujeme schválení původního textu příslušného paragrafu, jak prošel školskou tripartitou i vládou, který obsahuje přesný postup, že se finance na platy pedagogických pracovníků vypočítají jako 1,404násobek průměrné hrubé nominální mzdy v ČR z předminulého roku.

V případě schválení pozměňovacího návrhu poslanců Marka Výborného (KDU-ČSL), Petra Gazdíka (STAN), Renáty Zajíčkové (ODS), Pavla Klímy (TOP 09) a Jakuba Michálka (Piráti) by činila garance financí na platy učitelů pouhých 113,5 % průměrné mzdy v ČR, což je ještě méně než letošních 116,6 %. V „Odůvodnění“ k tomu pozměňovacímu návrhu se přímo uvádí, že nároky na státní rozpočet mají být v řádu jednotek miliard korun. Na nárůst platů z letošních 116,6 % na 130 % průměrné mzdy by ovšem bylo zapotřebí přibližně 15 miliard korun (pokud by se počet učitelů nezvýšil). Předkladatelé pozměňovacího návrhu ani MŠMT nepředložili žádné konkrétní výpočty k navrhované změně a jejich dopadu na státní rozpočet v roce 2024 a následujících letech.

4) Požadujeme schválení pozměňovacího návrhu, který z novely zákona o pedagogických pracovnících vypouští dekvalifikační paragraf 9a. Nesouhlasíme s principem uznávání kvalifikace učitele pracovníkům bez pedagogického vzdělání na středních školách a druhém stupni ZŠ.

Učitelství patří mezi regulovaná povolání. Kvalifikaci učitele všeobecně vzdělávacích vyučovacích předmětů pro SŠ nebo ZŠ může získat pouze absolvent příslušného magisterského programu na pedagogických nebo dalších fakultách, které vzdělávají budoucí učitele v akreditovaném studiu. Případně absolvent neučitelského programu, který projde tzv. doplňujícím pedagogickým studiem na VŠ. Podle mimořádného šetření MŠMT pouze 2,3 % učitelů nestuduje toto "pedagogické minimum" v rozsahu 250 hodin. V žádné jiné zemi Evropské unie není možné uznat lidem bez pedagogického vzdělání kvalifikaci učitele.

5) Nesouhlasíme s rozdělením platové tabulky pro pedagogické pracovníky na dvě (pro učitele a pro ostatní pedagogy "nižší kategorie").

Součástí pozměňovacího návrhu poslanců Marka Výborného (KDU-ČSL), Petra Gazdíka (STAN), Renáty Zajíčkové (ODS), Pavla Klímy (TOP 09) a Jakuba Michálka (Piráti) je požadavek na vytvoření dvou platových tabulek. To dělá ze speciálních pedagogů, psychologů, vychovatelek ŠD, asistentů pedagoga nebo vychovatelů pedagogické pracovníky nižší kategorie. Zásadně protestujeme proti tomuto dělení, které způsobí spory ve školních sborovnách.

6) Požadujeme snížení rozsahu přímé pedagogické činnosti těm pedagogickým pracovníkům, kteří vykonávají specializované činnosti či jiné časově náročné funkce (nebo navýšení příplatků za ně).

Ředitelům škol by měla být snížena míra přímé pedagogické činnosti, aby se mohli věnovat vedení školy (především ředitelům malých MŠ a ZŠ, kde je velmi vysoká). Požadujeme zrušení poslední novelizace nařízení vlády, která navyšuje přímou pedagogickou činnost zástupcům ředitele na nejmenších MŠ a ZŠ. Snížit rozsah přímé pedagogické činnosti je nutné školním metodikům prevence i u dalších specializovaných činností. To se týká rovněž výchovných poradců, kteří mají stále velmi vysoký rozsah přímé pedagogické činnosti. Nižší rozsah přímé pedagogické činnosti by měli mít rovněž třídní učitelé. (Alternativně lze zvýšit příplatky za specializované činnosti, které se nevalorizovaly od roku 2005 a stále činí pouhých 1.000 až 2.000 Kč hrubého měsíčně, nebo zvýšit příplatek za třídnictví, který začíná na pouhých 1.500 Kč.)

7) Požadujeme změny v zařazování pedagogických pracovníků do platových stupňů a tříd.

Nástupní platy ve školství jsou příliš nízké a na postup do vyššího platového stupně čeká pedagog až 8 let, což odrazuje čerstvé absolventy od nástupu do školství. Je třeba navýšit počet stupňů v platové tabulce pro pedagogické pracovníky ze 7 na 12, aby byl stejný jako u nepedagogických pracovníků. Všichni ředitelé škol (včetně mateřských) by měli být zařazeni minimálně do 13. platové třídy, učitelé do 12., učitelky MŠ a vychovatelky do 9. a asistenti pedagoga do 8. platové třídy.

8) Požadujeme navýšení financí na platy nepedagogických pracovníků škol.

Platy nepedagogických pracovníků škol (administrativní zaměstnanci, kuchařky, školníci, uklízečky, školní asistenti...) jsou tak nízké, že jejich tarifní část je často pod zaručenou mzdou (v některých případech dokonce pod minimální mzdou). Na trhu práce jsou platy těchto pracovníků nekonkurenceschopné a je velmi obtížné najít zaměstnance, kteří by byli ochotni zajišťovat provoz škol a školských zařízení za současných platových podmínek. Bez nich ovšem nemohou fungovat.

Pedagogická komora, z. s.
www.pedagogicka-komora.cz

 

Dotazník ke stávce ve školách

DOTAZNÍK KE STÁVKOVÉ POHOTOVOSTI A STÁVCE VE ŠKOLÁCH A ŠKOLSKÝCH ZAŘÍZENÍCH

• Dotazník naleznete zde.

Vzhledem k aktuálnímu negativnímu vývoji ve školství (pokles platů pedagogických pracovníků ze 118,3 % v roce 2021 na 111,8 % průměrné mzdy v ČR za loňský rok) jsme se rozhodli zmapovat postoje učitelů a dalších pedagogických i nepedagogických pracovníků k vyhlášení stávkové pohotovosti a případné následné stávce ve školách a školských zařízeních...

Návrh stávkových požadavků:

1) Žádáme, aby vláda v roce 2024 splnila své programové prohlášení - 130 % průměrné hrubé mzdy v ČR pro učitele, a to bez ohledu na skutečnost, zda bude nebo nebude schválena novela zákona o pedagogických pracovnících a školského zákona.

2) Požadujeme revizi inkluzivního vzdělávání.

3) Žádáme o neschválení pozměňovacího návrhu poslanců z pěti koaličních stran k novele školského zákona, který omezuje garanci financí na platy z pedagogických pracovníků výhradně na učitele. Požadujeme schválení původního textu příslušného paragrafu, jak prošel školskou tripartitou i vládou, který obsahuje přesný postup, že se finance na platy pedagogických pracovníků vypočítají jako 1,404násobek průměrné hrubé nominální mzdy v ČR z předminulého roku.

4) Požadujeme schválení pozměňovacího návrhu, který z novely zákona o pedagogických pracovnících vypouští dekvalifikační paragraf 9a. Nesouhlasíme s principem uznávání kvalifikace učitele pracovníkům bez pedagogického vzdělání na středních školách a druhém stupni ZŠ.

5) Nesouhlasíme s rozdělením platové tabulky pro pedagogické pracovníky na dvě (pro učitele a pro ostatní pedagogy "nižší kategorie").

6) Požadujeme snížení rozsahu přímé pedagogické činnosti těm pedagogickým pracovníkům, kteří vykonávají specializované činnosti či jiné časově náročné fuknce (nebo navýšení příplatků za ně).

7) Požadujeme změny v zařazování pedagogických pracovníků do platových stupňů a tříd.

8) Požadujeme navýšení financí na platy nepedagogických pracovníků škol.

Poznámka: Vyplněním tohoto dotazníku se rozhodně nezavazujete stávkovat nebo se aktivně zapojit do organizování stávkové pohotovosti. V tuto chvíli jen mapujeme vaše názory. Vycházíme z ankety ve facebookové skupině Pedagogické komory, z. s., kde vyhlášení stávkové pohotovosti a následné stávky podpořilo 70 % respondentů...

• Stávková pohotovost mimo kolektivní vyjednávání (právní výklad)

Pedagogická komora, z. s.
www.pedagogicka-komora.cz

Trnitá cesta ředitelek MŠ k vyšší platové třídě

S laskavým svolením šéfredaktorky časopisu Poradce ředitelky MŠ zveřejňujeme článek Radka Sárköziho Trnitá cesta ředitelek mateřských škol pro získání vyšší platové třídy.

• Trnitá cesta ředitelek mateřských škol pro získání vyšší platové třídy (PDF)

Jaké problémy musely být překonány, aby bylo dosaženo alespoň 11. platové třídy pro většinu ředitelek samostatných mateřských škol? Prezident Pedagogické komory přináší interní pohled na celý proces a radí, jak postupovat pro zařazení do 12. platové třídy.

Stížnost na Metodické doporučení pro zřizovatele k odměňování ředitelů

Publikujeme odpověď z MŠMT na stížnost Radka Sárköziho, prezidenta Pedagogické komory, z. s., která se týkala textu Metodického doporučení pro zřizovatele k odměňování ředitelů. MŠMT ve svém matriálu neuvedlo případy, kdy může být ředitelka samostatné mateřské školy zařazena do 12. nebo 13. platové třídy, čímž mohlo uvést zřizovatele škol v omyl, že do těchto platových tříd nemůže být zařazena vůbec. 

To je ovšem v rozporu s platným nařízením vlády č. 222/2010 Sb., o katalogu prací ve veřejných službách a správě i textem Metodického výkladu k odměňování pedagogických pracovníků a ostatních zaměstnanců škol, který vydalo v září 2021 přímo Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy... Na konci odpovědi MŠMT uvádí, za jakých podmínek je možné zařadit ředitelku samostatné MŠ do 12. nebo 13. platové třídy.

MŠMT: Stížnost na Metodické doporučení pro zřizovatele k odměňování ředitelů

Vážený pane Sarközi,

k Vámi zaslané stížnosti ze dne 20. 4. 2022, dotýkající se namítaného nesouladu Metodického doporučení pro zřizovatele k odměňování ředitelů s platnou legislativní úpravou, uvádíme, že Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy byla na základě uplatněného podnětu kanceláře veřejného ochránce práv otázka zařazování ředitelů/ek mateřských škol do 11. platové třídy konzultována s Ministerstvem práce a sociálních věcí (dále jen „MPSV“). Na podkladě předmětné konzultace byl následně upraven též „Metodický výklad k odměňování pedagogických pracovníků a ostatních zaměstnanců škol a školských zařízení a jejich zařazování do platových tříd podle katalogu prací“.

V případě materiálu „Metodické doporučení pro zřizovatele k odměňování ředitelů“ se pak skutečně jedná čistě o metodické doporučení. Zaměstnavatel a v tomto případě též zřizovatel se při zařazování musí řídit obecnými pravidly zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů, a navazujících předpisů, a tedy zařadit zaměstnance v souladu s druhem práce sjednaným v pracovní smlouvě a v jeho mezích na něm požadovanými nejnáročnějšími pracemi.

V rámci stanoviska MPSV k problematice se následně uvádí, cituji:

„Podle § 123 odst. 2 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů, a § 3 odst. 1 nařízení vlády č. 341/2017 Sb., o platových poměrech zaměstnanců ve veřejných službách a správě, ve znění pozdějších předpisů, zařadí zaměstnavatel zaměstnance do platové třídy, ve které je podle nařízení vlády č. 222/2010 Sb., o katalogu prací ve veřejných službách a správě, ve znění pozdějších předpisů, zařazena nejnáročnější práce, jejíž výkon zaměstnavatel na zaměstnanci požaduje. Pokud je touto nejnáročnější prací komplexní koordinace ekonomické, personální, technické, provozní, majetkové a organizační správy organizace, případně správy dalších oborů činnosti organizace, jejíž provádění se u vedoucích zaměstnanců, kteří jsou statutárním orgánem zaměstnavatele, předpokládá, zařadí se tento zaměstnanec do 11. platové třídy, a to podle ustanovení bodu 2 v této platové třídě v povolání 1.01.12 koordinační projektový a programový pracovník v příloze k nařízení vlády o katalogu prací ve veřejných službách a správě, kde je tato práce uvedena.“

Podle výkladu některých pojmů uvedeného v části C. katalogu prací se koordinací rozumí práce spočívající v aktivním působení na složky daného celku k dosažení jejich souladu a komplexními pracemi se rozumí práce zahrnující bezpodmínečně všechny části daného celku (systému) vymezeného příslušným ustanovením katalogu prací. V případě, že zaměstnanec nevykonává komplexní koordinaci ekonomické, personální, technické, provozní, majetkové a organizační správy organizace, případně správy dalších oborů činnosti organizace, neměl by být v 11. platové třídě zařazen.“

MPSV současně ve svém stanovisku zdůrazňuje, že není v pravomoci žádného subjektu přebírat za zaměstnavatele odpovědnost svěřenou právními předpisy za správnou aplikaci předpisů o odměňování zaměstnanců ve veřejných službách a správě.

I nadále přitom platí, že v souladu s § 123 odst. 2 zákoníku práce a § 3 odst. 1 nařízení vlády č. 341/2017 Sb., o platových poměrech zaměstnanců ve veřejných službách a správě, ve znění pozdějších předpisů, zařadí zaměstnavatel zaměstnance do platové třídy, v níž je podle katalogu prací, zařazena nejnáročnější práce, jejíž výkon zaměstnavatel na zaměstnanci požaduje. Pokud je touto nejnáročnější prací komplexní koordinace ekonomické, personální, technické, provozní, majetkové a organizační správy organizace, případně správy dalších oborů činnosti organizace, jejíž provádění se u vedoucích zaměstnanců, kteří jsou statutárním orgánem zaměstnavatele předpokládá, tzn. musí komplexně koordinovat všechny uvedené oblasti, zařadí se tento zaměstnanec do 11. platové třídy, a to dle bodu 2 v této platové třídě v povolání 1.01.12 Koordinační, projektový a programový pracovník v příloze k nařízení vlády č. 222/2010 Sb., kde je tato práce uvedena.

Dále je nutné sdělit, že v rámci povolání 1.01.12 (koordinační, projektový a programový pracovník) dle přílohy nařízení vlády č. 222/2010 Sb. je v souladu s ustanovením pro 12. platovou třídu, tj. (bod 2) činnost „koordinace finančního, personálního, technického, provozního a organizačního rozvoje, případně rozvoje dalších oborů činnosti organizace“, případně (bod 3) činnost „komplexní koordinace realizace víceletých celostátních nebo nadregionálních (území více krajů) projektů a programů s případným mezinárodním prvkem, vysoce specializovaného zaměření, s vysokými nároky na způsob organizačního, finančního, personálního, provozního, technického a jiného zajištění“, nebo pro 13. platovou třídu, tj. (bod 2) činnost „komplexní koordinace realizace strategických dlouhodobých mezinárodních projektů nebo rozvojových projektů realizujících komplexní stěžejní cíle státních politik nebo stěžejních výsledků výzkumu a vývoje, vyžadující účast vysoce kvalifikovaných odborníků mnoha různých oblastí, s dosahem do poměrů nejširších skupin osob“ možné zařazovat příslušné pracovníky výhradně, pokud nejnáročnější činnosti odpovídají tomuto vymezení.

Ani zde poté není vyloučena odpovědnost zaměstnavatele.

Ředitelé/ky mateřských škol pak vykonávají zpravidla činnost právě v rámci 11. platové třídy, kdy však uvedená skutečnost nikterak nebrání zřizovatelům podřazovat tyto zaměstnance do vyšší platové třídy, pokud v souladu s pracovní smlouvou budou daní ředitelé/ky skutečně pověřeni výkonem činností, které odpovídají této vyšší platové třídě, a současně pak budou předmětné činnosti v plné míře vykonávat.

S pozdravem

Odbor vnějších vztahů a komunikace
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy
Karmelitská 529/5, Malá Strana
118 12 Praha 1
press@msmt.cz
www.msmt.cz


Stížnost na Metodické doporučení pro zřizovatele k odměňování ředitelů - rozpor s platnou legislativou

Dobrý den,

tímto podávám stížnost na text materiálu MŠMT "Metodické doporučení pro zřizovatele k odměňování ředitelů" (https://drive.google.com/file/d/1LvB4vT0CMfBA8vBSbchuRnGRJduMl_rB/view)

Tento dokument je v rozporu s platnou legislativou (Nařízení vlády č. 222/2010 Sb., o katalogu prací ve veřejných službách a správě) i s aktuálním "Metodickým výkladem k odměňování pedagogických pracovníků a ostatních zaměstnanců škol..." (https://www.msmt.cz/vzdelavani/odmenovani-pedagogickych-pracovniku).

Zatímco příslušné nařízení vlády umožňuje, aby ředitelky samostatných mateřských škol byly zařazeny do 12. platové třídy, nebo dokonce i 13. platové třídy (organizace mezinárodní spolupráce), aktuální "Metodické doporučení pro zřizovatele k odměňování ředitelů" MŠMT se o těchto možnostech vůbec nezmiňuje, čímž uvádí zřizovatele škol v omyl, který může mít negativní důsledky na zařazení ředitelek samostatných MŠ do vyšší platové třídy.

Díl 1.01 Práce ve správě organizace (1.01.12 Koordinační, projektový a programový pracovník): "12. platová třída: 2. Koordinace finančního, personálního, technického, provozního a organizačního rozvoje, případně rozvoje dalších oborů činnosti organizace." (https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2010-222)

Tímto žádám o okamžité zjednání nápravy a doplnění textu MŠMT "Metodické doporučení pro zřizovatele k odměňování ředitelů" o výše uvedené možnosti, za jakých podmínek lze ředitele samostatných mateřských škol zařazovat do 12. a 13. platové třídy.

Dovoluji si Vám zároveň připomenout nález úřadu veřejného ochránce práv, který se zabýval podáním Pedagogické komory, z. s., ve věci platových tříd ředitelek samostatných mateřských škol a který konstatoval, že v této věci MŠMT v minulosti pochybilo, když nerespektovalo legislativní výklad gesčního ministerstva MPSV. Proto se na Vás obracím s dotazem, zda byl materiál MŠMT konzultován s Ministerstvem práce a sociálních věcí a s jakým výsledkem.

Ombudsman: MŠMT pochybilo. Ředitelky mateřských škol mají nárok na vyšší platovou třídu
https://www.pedagogicka-komora.cz/2021/01/ombudsman-msmt-pochybilo-reditelky.html

S pozdravem

Mgr. Radek Sárközi
prezident spolku
Pedagogická komora, z. s.
www.pedagogicka-komora.cz

Ombudsman: MŠMT pochybilo. Ředitelky mateřských škol mají nárok na vyšší platovou třídu

Úřad veřejného ochránce práv dospěl k závěru, že se Ministerstvo školství mládeže a tělovýchovy ČR dopustilo pochybení, když ve své metodice zpochybnilo zařazování ředitelek samostatných mateřských škol do 11. platové třídy. Podnět ombudsmanovi v této věci podal prezident Pedagogické komory, z. s., Radek Sárközi již v roce 2019, celé šetření ovšem bylo ukončeno až nyní v lednu 2021.

Ředitelé samostatných mateřských škol byli až do roku 2019 zařazováni většinou do 10. platové třídy. Pedagogická komora na konci školního roku 2018/2019 upozornila úřady, obce i ředitele škol, že se jedná o chybu, protože příslušné nařízení vlády umožňuje minimálně od roku 2010 přiznat ředitelkám samostatných mateřských škol vyšší platovou třídu. Radek Sárközi zpracoval vzorovou žádost adresovanou zřizovatelům škol, kterou využila řada ředitelek. Pedagogická komora zároveň oficiálně oslovila obce, které mateřské školy zřizují, aby bylo žádostem od ředitelek samostatných mateřských škol vyhověno. Díky tomu došlo v průběhu letních měsíců roku 2019 k přeřazení skoro 1 400 ředitelů a ředitelek (z celkového počtu 2 600 samostatných mateřských škol v České republice) do 11. nebo 12. platové třídy.

Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy ČR na tuto aktivitu Pedagogické komory a hromadné podávání žádostí o vyšší platovou třídu ředitelkami reagovalo v průběhu léta 2019 tím, že narychlo přepracovalo Metodický výklad k odměňování pedagogických pracovníků, v němž nově zpochybnilo přeřazování ředitelek samostatných mateřských škol do 11. platové třídy. Tehdejší první náměstek MŠMT Václav Pícl dokonce rozeslal za ministerstvo oficiální dopis hejtmanům, v němž zařazování ředitelek do vyšších platových tříd zpochybnil. To znejistilo některé zřizovatel škol, takže své původní rozhodnutí poskytnout ředitelkám vyšší platovou třídu zrušili.

Pedagogická komora proto podala podnět úřadu veřejného ochránce práv, který si vyžádal stanoviska Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy ČR i Ministerstva práce ČR. Ve výsledné zprávě o šetření ve věci zařazování ředitelů a ředitelek mateřských škol do platových tříd úřad ombudsmana konstatoval, že se MŠMT dopustilo pochybení.

„Otázkou zůstává, kdo nahradí více než dvěma tisícům ředitelů samostatných mateřských škol ušlé finance za uplynulých 10 let, kdy byly ředitelky kvůli chybnému výkladu nařízení vlády ze strany ministerstva školství zařazovány pouze do 10. platové třídy,“ komentuje celou kauzu Radek Sárközi.

Pedagogická komora v této věci zorganizovala podpisovou akci, do které se nakonec zapojilo více než tisíc ředitelů samostatných mateřských škol. Otevřeným dopisem ředitelek mateřských škol k situaci v předškolním vzdělávání, který byl původně adresován přímo premiérovi, se zabýval mimo jiné školský výbor Senátu, který přijal v této věci usnesení. Pedagogická komora rovněž požadovala odvolání prvního náměstka MŠMT Václava Pícla, kterého nakonec v roce 2020 nahradil Karel Kovář. Aktuálně organizuje Pedagogická komora petici za zlepšení podmínek pro vzdělávání dětí v mateřských školách s cílem shromáždit 10 000 podpisů.

Pedagogická komora, z. s.
www.pedagogicka-komora.cz

• Ombudsman: Zpráva o šetření ve věci zařazování ředitelů a ředitelek mateřských škol do platových tříd
• Usnesení senátního výboru k situaci v mateřských školách
• Petice za zlepšení podmínek pro vzdělávání dětí v mateřských školách
• Vzor žádosti o 12. platovou třídu pro ředitelky MŠ
• MŠMT: Metodický výklad k odměňování pedagogických pracovníků a ostatních zaměstnanců škol a školských zařízení a jejich zařazování do platových tříd podle katalogu prací

Pedagogická komora - hlas rozumu ve vzdělávání

Pedagogická komora je největším školským spolkem v České republice. Sdružuje učitele, ředitele škol a další pedagogické pracovníky, kteří pracují v MŠ, ZŠ, ZUŠ, SŠ, VOŠ a VŠ (státní, soukromé i církevní školy).

Návrh platových tarifů pro pedagogické pracovníky na rok 2021

AKTUALIZACE: TARIFY VZROSTOU POUZE O 4 % (21.12.2020)

Ministerstvo práce a sociálních věcí dnes zveřejnilo k připomínkování návrh platových tarifů na rok 2021: Nařízení vlády, kterým se mění nařízení vlády č. 341/2017 Sb., o platových poměrech zaměstnanců ve veřejných službách a správě, ve znění pozdějších předpisů, a nařízení vlády č. 304/2014 Sb., o platových poměrech státních zaměstnanců. 

V tarifní tabulce pro učitele a další pedagogické pracovníky se navrhuje zvýšení o 9 % oproti roku 2020. Na rozdíl od předchozích let MŠMT tento návrh předem neprojednalo ve školské tripartitě se zástupci zaměstnanců a zaměstnavatelů, protože ji ministr školství Robert Plaga již řadu měsíců nesvolává...

Vedení Pedagogické komory, z. s., s předloženým návrhem MPSV souhlasí. Opakovaně ovšem upozorňujeme na dlouhodobě neřešený problém, kdy tarifní tabulka pro pedagogické pracovníky má mnohem méně platových stupňů (7) než tabulka pro nepedagogické pracovníky (12). V důsledku toho učitelé čekají na zvýšení tarifní části platu v některých případech až 8 let. Pedagogická komora v minulosti iniciovala, aby se tarif zvyšoval vždy po 3 až 4 letech praxe, jak je tomu u ostatních zaměstnanců, ale MŠMT příslušný návrh MPSV odmítlo... (Například v době První republiky se učitelům zvyšovaly platy vždy po třech letech praxe: Porovnání učitelských platů v roce 1928 a 2018.)

Pedagogická komora už v roce 2017 zpracovala návrh na zvýšení příplatků za specializované činnosti (metodik prevence, koordinátor ICT apod.) a zavedení nového příplatku za třídnictví - oba v minimální výši 2 500 Kč měsíčně. Příslušnou novelu zákoníku práce podal v roce 2018 jako poslanecký návrh Marek Výborný s dalšími poslanci za KDU-ČSL, ale doposud nebyl Poslaneckou sněmovnou projednán a stále čeká na tzv. 2. čtení ve Sněmovně. (Obdobný návrh podal poslanec Jiří Mihola (KDU-ČSL) jako pozměňovací návrh k vládní novele zákona o pedagogických pracovnících, jejíž 2. čtení ve Sněmovně by mělo pokračovat 15. 12. 2020.)

• Učitelky MŠ: 8. až 13. platová třída (obvykle 9. platová třída)
• Ředitelky MŠ: 10. až 13. platová třída (obvykle 11. platová třída)
• Učitelé ZŠ a SŠ: 9. až 14. platová třída (obvykle 12. platová třída)
• Ředitelé ZŠ a SŠ: 12. až 14. platová třída (obvykle 13. platová třída)
• Učitelé odborného výcviku: 9. až 13. platová třída (obvykle 10. platová třída)
• Vychovatelky školní družiny a další vychovatelé: 8. až 12. platová třída (obvykle 9. platová třída)
• Speciální pedagogové: 11. až 13. platová třída (obvykle 12. platová třída)
• Asistenti pedagoga: 4. až 9. platová třída (obvykle 8. platová třída)
• Pedagogové volného času: 8. až 13. platová třída

Výše zvláštního příplatku činí měsíčně ve skupině
a) I. 500 až 1300 Kč,
b) II. 750 až 2500 Kč...

Skupiny prací podle míry ztěžujících vlivů pracovních podmínek

I. skupina - Práce se zvýšenou mírou neuropsychické zátěže nebo jiným možným rizikem ohrožení zdraví nebo života

2. Přímá pedagogická činnost spojená s
2.1. výkonem práce třídního učitele, vedoucího oddělení na konzervatoři nebo základní umělecké škole nebo vedoucího studijní skupiny na vyšší odborné škole,
2.2. dohledem nad žáky nebo studenty, u kterých hrozí zvýšené riziko úrazu z důvodu používání strojů, nástrojů nebo přístrojů v rámci praktického vyučování nebo praktické přípravy.

II. skupina - Práce se značnou mírou neuropsychické zátěže nebo jiným možným rizikem ohrožení zdraví nebo života

2. Přímá pedagogická činnost, práce třídního učitele, diagnostická činnost nebo sociální práce s dětmi, žáky nebo studenty se speciálními vzdělávacími potřebami
1.1. ve školách, třídách, odděleních nebo studijních skupinách samostatně zřízených pro tyto děti, žáky nebo studenty, a ve školách při zdravotnických zařízeních,
1.2. ve výchovných skupinách školských zařízení samostatně zřízených pro tyto děti, žáky nebo studenty, ve třídách nebo ve výchovných skupinách školských zařízení samostatně zřízených pro tyto děti, žáky a studenty,
1.3. ve speciálně pedagogickém centru nebo ve školských zařízeních pro výkon ústavní výchovy nebo ochranné výchovy a pro preventivně výchovnou péči,
1.4. v zařízeních sociálních služeb pro osoby pro osoby s mentálním nebo tělesným postižením.

3. Přímá pedagogická činnost spojená s výkonem práce třídního učitele vykonávaná ve třídách se žáky různých postupných ročníků v rámci jedné třídy v základních školách, které nemají zřízeny všechny ročníky.

Vzor žádosti o 12. platovou třídu pro ředitelky MŠ (2020)

Prezident Pedagogické komory, z. s., Radek Sárközi požádal o statistiky z MŠMT, z nichž vyplývá, že naše loňská kampaň za vyšší platové třídy pro ředitelky samostatných mateřských škol byla velmi úspěšná. Skoro 1 400 ředitelů z celkového počtu 2 600 samostatných MŠ v České republice bylo nejpozději k září 2019 přeřazeno do 11. platové  třídy, nebo dokonce do 12. platové třídy. (Legislativa umožňuje za určitých podmínek zařazení i do 13. platové třídy.)

Pedagogická komora v loňském roce zpracovala vzorové žádosti o zařazení do vyšší platové třídy pro ředitelky samostatných mateřských škol (nejen) a zároveň obeslala zřizovatele MŠ s doporučením, aby těmto žádostem vyhověli, nebo aby sami iniciovali přeřazení ředitelů MŠ do vyšší platové třídy. Bohužel většina ředitelek samostatných MŠ si zažádala pouze o 11. platovou třídu. Doporučovali jsme podávat žádost raději rovnou o 12. platovou třídu, protože je její popis v příslušném nařízení vlády jednodušší a paradoxně snadněji splnitelný, než co je uvedeno u 11. platové třídy… Proto doporučujeme všem ředitelkám samostatných MŠ podat si nyní ke zřizovateli žádost o 12. platovou třídu, a to nejlépe během léta.

Finance pro školu na rok 2021 se totiž počítají podle stavu k 30.9.2020. Pokud bude v září nebo dříve zařazena ředitelka MŠ do vyšší platové třídy, MŠMT pošle škole od ledna 2021 odpovídající částku na 12. platovou třídu. Stejně můžete postupovat i v případě učitelek MŠ (pokud je přeřadíte nejpozději k září 2020 do vyšší platové třídy, obdržíte od ledna 2021 více peněz na tarifní část jejich platů).

Zveřejňujeme vzor žádosti o 12. platovou třídu pro ředitelky mateřských škol, kterou můžete zaslat buď individuálně zřizovateli své školy, nebo v případě větších obcí, které zřizují více samostatných MŠ, koordinovaně s dalšími ředitelkami (jelikož se každá žádost posuzuje samostatně, nelze poslat hromadnou žádost). Doporučujeme žádost odeslat co nejdříve, aby přeřazení do vyšší platové třídy proběhlo nejpozději k září 2020.

• Žádost o přehodnocení platového výměru ředitelky mateřské školy a přeřazení do 12. platové třídy (vzor)

Příklady činností ředitelky samostatné MŠ v 12. platové třídě dle nařízení vlády (lze doplnit o další činnosti, které vykonáváte, a připojit k žádosti o vyšší platovou třídu jako přílohu)

1) Koordinace finančního rozvoje organizace:
- samostatně zpracovávám střednědobé výhledy investičních akcí na tři až pět let dopředu
2) Koordinace personálního rozvoje organizace:
- samostatně zajišťuji prostřednictvím výběrových řízení personální obsazení různých pozic v MŠ
3) Koordinace technického rozvoje organizace:
- samostatně zpracovávám záměry na nákup, opravy a rekonstrukci majetku svěřeného k užívání
- samostatně zpracovávám investiční záměry na investiční akce (jedná se o stavební práce, rekonstrukce a opravy budov, střech, kotelen, školních zahrad, kuchyní)
4) Koordinace provozního rozvoje organizace:
- samostatně zadávám a vyhodnocuji výběrová řízení
5) Koordinace organizačního rozvoje organizace:
- samostatně zpracovávám koncepci rozvoje školy a školní vzdělávací program
6) Koordinace rozvoje dalších oborů činnosti organizace:
- samostatně zpracovávám projekty z evropských dotací (např. tzv. Šablony II a III, OP VVV…), samostatně zajišťuji výchovně-vzdělávací činnost školy

Příklad kladně vyřízené žádosti o vyšší platovou třídu

"Usnesení č. 32/16/19: RM schvaluje úpravu platového výměru ředitelky MŠ Pohořelice - zařazení do 12. platové třídy s účinností od 01.08.2019."