Úsporná opatření ve školství (škrty v roce 2024)

V rámci "konsolidačního balíčku" připravilo Ministerstvo financí ČR škrty v dotacích, které se týkají i kapitoly 333 MŠMT. V části "Reforma regionálního školství" se jedná o úsporu ve výši 6 miliard korun.

• MF: Úsporná opatření - dotace 2024 (konsolidační balíček)

Návrh školského rozpočtu na rok 2024 nedává smysl

Ministerstvo financí zveřejnilo návrh zákona o státním rozpočtu ČR na rok 2024. Kapitola 333 MŠMT má být o 11,6 miliard korun nižší oproti roku 2023. Velmi výrazně se má snížit i celkový počet zaměstnanců ve školství.

Podle původního návrhu měl být školský rozpočet na příští rok nižší o 29 milard korun, tedy o 6 %. Aktuální návrh počítá se snížením o 4,4 % oproti roku 2023.

Podle statistik Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy pracovalo v roce 2022 ve školství 285.554 zaměstnanců. Ministerstvo financí předpokládá, že v roce 2024 půjde pouze o 251.835 pracovníků. To by znamenalo o 33.719 plných úvazků méně!

„Počet dětí a žáků ve školách se každým rokem zvyšuje, roste i počet tříd, proto vůbec nedává smysl navrhovat snížení počtu pracovníků, naopak bude třeba zaměstnat další,“ komentuje návrh Ministerstva financí Radek Sárközi, prezident spolku Pedagogická komora.

Pokud srovnáme školský rozpočet na rok 2023 s návrhem (bez financí z EU a FM), má jít v roce 2024 na školství dokonce o 16,7 miliard korun méně. Vláda Petra Fialy se přitom ve svém programovém prohlášení zavázala k navyšování výdajů na vzdělávání:

„Důležitým úkolem koaliční vlády je získat pro školství více finančních prostředků tak, aby veřejné výdaje na vzdělávání a školské služby odpovídaly v poměru k HDP alespoň úrovni průměru zemí OECD. To zajistí zvyšování kvality vzdělávání od mateřských, základních, základních uměleckých, středních, vyšších odborných a vysokých škol a konzervatoří až po instituce poskytující celoživotní vzdělávání.“

Ministr školství Mikuláš Bek sdělil poslancům školského výboru, že učitelé dostanou v příštím roce o 3.000 Kč více než letos. Jak se budou vyvíjet platy ostatních pedagogických a nepedagogických pracovníků, není jasné.

„Slibované navýšení o 3.000 korun měsíčně jen kopíruje předpokládané zvýšení průměrné mzdy v České republice během letošního roku, učitelé tudíž na původně slíbených 130 % opět nedosáhnou,“ upozorňuje Radek Sárközi, „nejspíše se tomuto cíli jejich platy naopak o něco vzdálí, a to již třetím rokem...“

V roce 2021 pobírali učitelé 126,4 % průměrné mzdy v ČR. Predikce Ministerstva financí pro letošní rok činí pouhých 116,6 %. Když parlament schvaloval pozměňovací návrh pětice poslanců z jednotlivých vládních stran ke školskému zákonu, Pedagogická komora, z. s., upozorňovala, že tato změna sníží garanci objemu finančních prostředků na platy učitelů na pouhých 113,5 %.

„Z návrhu školského rozpočtu vyplývá, že chce ministr financí problém vyřešit masivním propouštěním zaměstnanců škol, pak ovšem nechápu, jak vláda zajistí jejich chod,“ podivuje se Radek Sárközi, „školy bez nepedagogických pracovníků nemohou fungovat, stejně jako bez pedagogů.“

Upravené programové prohlášení vlády z března 2023 uvádí: „Garantujeme kvalitní platové ohodnocení učitelů a udržíme jejich platy na úrovni 130 % průměrné hrubé měsíční mzdy. Důraz budeme klást na udržení 20% podílu nadtarifních složek platu a jejich efektivní využívání. Zajistíme vyšší platy pro ostatní pedagogické a nepedagogické pracovníky a garantujeme jejich navyšování podle růstu průměrné mzdy v ČR.“

Dle dat Českého statistického úřadu i MŠMT se reálné mzdy v prvním čtvrtletí roku 2023 snížily meziročně nejvíce v oblasti vzdělávání (o 10,7 %). Stejná situace nastala i v posledním čtvrtletí roku 2022, kdy dokonce klesly i nominální mzdy (o 0,3 %) ve vzdělávání, a to jako v jediné ze všech oblastí. Na pracovníky školství tudíž dopadla vysoká inflace nejvíce ze všech zaměstnanců – jejich reálné mzdy v minulém roce klesly o 16 %.

To je v kontrastu například s aktuálním vývojem na Slovensku, kde se v lednu zvýšily platy učitelů o 10 % a nyní v září znovu o 12 %. Ve srovnání se slovenskými pedagogy mají přitom čeští pedagogičtí pracovníci vyšší rozsah přímé pedagogické činnosti. Například učitelka mateřské školy na Slovensku pracuje přímo s dětmi 28 hodin týdně, zatímco v Česku je to 31 hodin týdně.

Pedagogická komora, z. s, nedávno zmapovala formou dotazníkového šetření postoje pracovníků škol k případným protestům. Vyhlášení stávkové pohotovosti podpořilo 93 % respondentů, do stávky by se zapojilo 72 % zaměstnanců.

Pedagogická komora, z. s.
www.pedagogicka-komora.cz

Zdroje:

• Ministerstvo financí: Návrh zákona o státním rozpočtu ČR na rok 2024
• Programové prohlášení vlády (1. 3. 2023)
• Rostou, nebo nerostou mzdy? (1. čtvrtletí 2023)
• ČSÚ: Průměrné mzdy (4. čtvrtletí 2022)
• ČSÚ: Školy a školská zařízení (2022/2023)
• MŠMT: Zaměstnanci a mzdové prostředky (2022)
• Reálné platy učitelů se propadly na úroveň roku 2019
• Učitelské platy – pokles místo garance
• Výsledky dotazníkového šetření ke stávce ve školách

 

ČSÚ: Meziroční pokles reálných mezd (1. čtvrtletí 2023)

Nesouhlasíme s navyšováním přímé pedagogické činnosti

Vedení spolku Pedagogická komora je proti návrhu Ministerstva financí navýšit přímou pedagogickou činnost učitelům na 23 až 27 hodin týdně, o kterém informovala Česká televize v pořadu Události (30. 4. 2023). Již nyní pracují učitelé více než 8 hodin denně. Znamenalo by to nárůst zátěže učitelů až o čtvrtinu na 10 hodin denně. 

Naopak požadujeme snížení rozsahu přímé pedagogické činnosti pro školní metodiky prevence nebo ředitele malých škol. Zatímco na Slovensku mají učitelky mateřských škol 28 hodin přímé pedagogické činnosti týdně, v ČR je to 31 hodin. Méně hodin přímé pedagogické činnosti než u nás mají na Slovensku rovněž vychovatelky školních družin nebo asistenti pedagoga.

• ČT: Peníze ve školství by mohlo ušetřit zrušení devátých tříd nebo více odučených hodin pedagogů

Pedagogická komora, z. s.
www.pedagogicka-komora.cz

 

Senát: Usnesení k předškolnímu vzdělávání

Senátorka Jaromíra Vítková (KDU-ČSL) prosadila v Senátu doprovodné usnesení k předškolnímu vzdělávání. Pedagogická komora, z. s., usiluje o zřízení mezirezortní skupiny již od roku 2017. Viz jednání zástupců našeho spolku s premiérem Andrejem Babišem, ministry Robertem Plagou (MŠMT) a Janou Maláčovou (MPSV) v roce 2018, vystoupení na kulatých stolech v Poslanecké sněmovně a Senátu k předškolnímu vzdělávání, které jsme iniciovali, nebo naše petice, otevřené dopisy, tiskové zprávy a články k tématu mateřské školy či dětské skupiny.

• Usnesení Senátu z 15. schůze, konané dne 18. srpna 2021

Senát

I. žádá vládu, aby zajistila ustavení Stálé mezirezortní skupiny pro předškolní vzdělávání za účasti Ministerstva školství mládeže a tělovýchovy, Ministerstva práce a sociálních věcí, Ministerstva zdravotnictví a Ministerstva financí;

MPSV na podnět MŠMT a MF výrazně pokrátilo původní návrh na zvýšení tarifních platů učitelů. Vláda návrh schválila

Ve středu 14. 11. 2018 schválila vláda novelu nařízení vlády č. 341/2017 Sb., o platových poměrech zaměstnanců ve veřejných službách a správě.

MPSV (ministryně Jana Maláčová, ČSSD) na podnět MŠMT (ministr Robert Plaga, ANO) a MF (ministryně Alena Schillerová, ANO) výrazně pokrátilo původní návrh příslušného nařízení vlády, a to v bodě navýšení tarifních platů učitelů a dalších pedagogických pracovníků. Navrhované zvýšení bylo dodatečně sníženo o více než 1 000 Kč měsíčně a vyškrtnut byl celý jeden platový stupeň! Původní návrh, který podporuje Pedagogická komora, je k dispozici zde.

Ani s ním ale nejsme plně spokojeni, protože zatímco v době První republiky rostly platy učitelů každé tři roky jejich praxe, v současnosti čekají učitelé na zvýšení (postup do dalšího platového stupně) někdy až 8 let a nárůst může být jen několik stovek korun...

Radek Sárközi, prezident spolku Pedagogická komora, situaci okomentoval: "Učitelé se těšili, že si od roku 2019 výrazně polepší, ale nyní jsou zklamáni. Původní návrh nařízení vlády s tarifní tabulkou pro pedagogy byl na poslední chvíli seškrtán. Vláda dnes schválila, že začínající učitel na střední škole dostane nástupní plat 28 020 Kč hrubého měsíčně, tedy stejně jako pokladní v Lidlu. Podle původního návrhu, proti kterému se ale v připomínkovém řízení postavilo ministerstvo financí, by měl o skoro tisíc korun více, přesně 28 930. Ministerstvo práce a sociálních věcí návrhy na seškrtání akceptovalo. Nástupní plat učitelky v mateřské škole bude nově činit 21 840 Kč hrubého měsíčně. Tyto částky mladé absolventy do škol rozhodně nenalákají..."

V rámci vnějšího připomínkového řízení navrhlo ministerstvo financí a ministerstvo školství následující změny, které byly ze strany ministerstva práce a sociálních věcí akceptovány...

MF
K návrhu na asymetrické navýšení platových tarifů a zavedení nového platového stupně v tarifní stupnici určené pro pedagogické pracovníky v regionálním školství. Toto opatření nebylo projednáno ani schváleno v rámci jednání o parametrech návrhu rozpočtu kapitoly Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy na rok 2019 a léta následující. Nesouhlasíme, aby asymetrické navyšování platových tarifů v příslušné stupnici narušilo dohodnuté finanční zabezpečení priorit v oblasti regionálního školství. Opatření navržené předkladatelem představuje navýšení celé řady tarifů o více než 10 %, někde dokonce o více než 20 %, což generuje značný finanční dopad. Při jednání o platových podmínkách došlo k dohodě, že tarify pedagogických pracovníků v regionálním školství porostou o 10 % a zbytek prostředků bude využit na netarifní složky platu a zejména vyrovnávání mezikrajových rozdílů v odměňování. Z těchto důvodů požadujeme, aby úpravy v tarifní stupnici byly koncipovány způsobem, že průměrně tarify vzrostou maximálně o 10 %, resp. že finanční náročnost provedených úprav v tarifní stupnici bude maximálně v rozsahu 10% navýšení objemu prostředků na platy z vládou schváleného 15% navýšení objemu prostředků na platy pedagogických pracovníků v regionálním školství.

MŠMT
Souhlasíme s desetiprocentním zvýšením platových tarifů ve stupnici pedagogických pracovníků, avšak nesouhlasíme s navrženou úpravou její struktury, tedy se zavedením dalšího platového stupně, jelikož s takovouto změnou by byly spojeny další finanční dopady vázané na nárokové složky platu, přičemž z předpokládaného zvýšení objemu finančních prostředků na platy mají být v roce 2019 kromě zvýšení platových tarifů zajištěny též finanční dopady spojené s vyrovnáváním mezikrajových rozdílů (dopady změny financování regionálního školství) a taktéž cíl posílit podíl nenárokové složky platů pedagogických pracovníků. Dále také upozorňujeme, že navrhované rozšíření platové stupnice není ve vládním návrhu státního rozpočtu na rok 2019 pro kapitolu 333 MŠMT rozpočtově zabezpečeno. Požadujeme materiál změnit ve smyslu uvedeném.

Nové tarifní tabulky pro pedagogické pracovníky platné od 1. ledna 2019 (s výpočtem procent zvýšení), jak je včera schválila vláda:

Původní návrh tarifních tabulek pro pedagogické pracovníky (s výpočtem procent zvýšení), který byl seškrtán MPSV v rámci připomínkového řízení na podnět MF a MŠMT...