Platy řadových učitelů jsou hluboko pod 130 % průměrné mzdy

Platy řadových učitelů jsou hluboko pod 130 % průměrné mzdy v ČR. Vyplývá to ze statistik, které zveřejnilo Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy. V prvním pololetí roku 2025 činily učitelské platy (bez řídících pracovníků) pouze 46 946 Kč hrubého měsíčně, což je 97 % průměrné mzdy. Nejhůře dopadly učitelky mateřských škol s 38 256 Kč měsíčně, což je 79 % průměrné mzdy v Česku. Učitelé 2. stupně ZŠ pobírali 48 486 Kč měsíčně, což je 101 % průměru za celou ČR.

• MŠMT: Genderová problematika zaměstnanců ve školství (Data za 1. pololetí roku 2025)

• Platy učitelů se propadly na 109 % průměrné mzdy v ČR. Platy nepedagogických pracovníků meziročně klesly.
• Tarifní tabulky pro pedagogické a nepedagogické pracovníky na rok 2025

Pedagogická komora, z. s.

MŠMT: Normativy soukromých a církevních škol na rok 2025

Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy zveřejnilo normativy soukromých a církevních škol na rok 2025.

• MŠMT: Normativy soukromého školství na rok 2025
• MŠMT: Normativy církevního školství na rok 2025

MŠMT: Zaměstnanci a mzdové prostředky (2024)

Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy zveřejnilo statistiky k platům ve školství za rok 2024. Publikace obsahuje informace o zaměstnancích a mzdových prostředcích za školy a školská zařízení zřizované státem, obcí, krajem, privátním subjektem a církví a dále za veřejné vysoké školy, státní správu a servisní organizace.

• MŠMT: Statistická ročenka školství – Zaměstnanci a mzdové prostředky 2024

MŠMT: Rozpočty veřejných škol (2025)

Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy zveřejnilo tabulku s rozpočty jednotlivých veřejných škol na rok 2025.

• MŠMT: Finanční prostředky stanovené ministerstvem pro školy a pedagogickou práci školních družin, které jsou zřízené krajem, obcí, nebo dobrovolným svazkem obcí v roce 2025
• MŠMT: Principy rozpisu rozpočtu přímých výdajů regionálního školství územních samosprávných celků na rok 2025
• MŠMT: Normativy pro regionální školství územních samosprávných celků na rok 2025

Pracovníci škol chtějí Pedagogickou komoru ČR ze zákona

Učitelé a ředitelé škol podporují, aby vznikla Pedagogická komora ČR ze zákona (po vzoru České lékařské komory a dalších profesních komor). Vyplývá to z dotazníkového šetření, které zorganizoval spolek Pedagogická komora v tomto týdnu. Během uplynulých sedmi dnů se do něj zapojilo 5 167 pracovníků škol (z toho 3 097 učitelů, 923 ředitelů, 753 dalších pedagogických pracovníků a 352 ostatních zaměstnanců škol).

 

Na otázku „Podporujete ustavení Pedagogické komory ČR ze zákona (obdoba České lékařské komory)?“ odpovědělo „Rozhodně ANO“ nebo „Spíše ANO“ celkem 81,5 % respondentů. Odpověď „Nevím“ zvolilo 13 % pedagogů. A variantu „Rozhodně NE“ nebo „Spíše NE“ vybralo celkem 5,5 % pracovníků škol.

 

„Pedagogičtí pracovníci ustavení vlastní profesní komory ze zákona chtějí, nyní je na politicích, zda jim vyjdou vstříc a připraví samostatný zákon po vzoru České lékařské komory a dalších komor,“ říká Radek Sárközi, prezident spolku Pedagogická komora, „tento zákon by následně musel schválit parlament.“

 

Pedagogická komora, z. s., vznikla v roce 2017 a ustavení profesní komory ze zákona má jako hlavních cíl uvedený přímo ve svých stanovách. Pedagogická komora, z. s., se brzy po svém vzniku stala nejpočetnějším školským spolkem v České republice. Má více než 3 000 členů a spravuje na 40 facebookových skupin, v nichž si vyměňuje tipy do výuky a diskutuje více než 70.000 pedagogů. Sdružuje učitele, ředitele škol a další pedagogické pracovníky, kteří jsou zaměstnáni v MŠ, ZŠ, ZUŠ, SŠ, VOŠ nebo VŠ (veřejných, soukromých i církevních).

 

Snížení PHmax o 5 %

 

Součástí dotazníkového šetření byla i témata, která se týkají aktuální situace ve školství. Z odpovědí pracovníků škol vyplývá, že nesouhlasí s plánovaným snížením maximálního počtu hodin propláceného školám státem (PHmax) ani o 5 %. A to přestože na tento návrh ministra školství Mikuláše Beka přistoupily školské odbory i asociace ředitelů škol.

 

„Pětiprocentní snížení PHmax základním a střením školám je jen průměr, u konkrétní školy může jít až o 8 procent,“ upozorňuje Radek Sárközi, „to je nepřijatelné především u prvního stupně ZŠ, kde by došlo k dalšímu navýšení počtu žáků na učitele – již nyní je totiž v České republice třetí nejvyšší ze všech států Evropské unie, přičemž poslední je Rumunsko.“

 

Chybějící finance na platy nepedagogických pracovníků

 

Další z otázek v dotazníku Pedagogické komory, z. s., zněla: „Souhlasíte se snížením financí na platy nepedagogických pracovníků a limitu počtu zaměstnanců (viz aktuální rozpis finančních prostředků pro jednotlivé školy na rok 2024 z MŠMT)?“ Odpověď „Rozhodně NE“ zvolilo 92,6 % respondentů. „Spíše NE“ odpovědělo 4,9 % pracovníků škol. Proti je tudíž celkem 97,5 % zaměstnanců ve školství.

 

„Ve státním rozpočtu na rok 2024 chybí na platy nepedagogů celkem 6,8 miliard korun oproti loňskému roku, vláda přislíbila přidat 4 miliardy, stále tak chybí 2,8 miliard,“ informuje Radek Sárközi, „hrozí, že platy kuchařek, školníků, uklízeček nebo administrativních pracovníků škol klesnou o více než 10 procent, pokud jim tento výpadek financí nebudou ředitelé kompenzovat z peněz původně určených na odměny pro učitele.“

 

Stávka ve školách

 

I kvůli tomu hrozí další stávka ve školství. Z dotazníkového šetření spolku Pedagogická komora vyplývá, že do případné stávky by se v roce 2024 zapojilo výrazně více zaměstnanců škol než vloni. Zatímco v roce 2023 se do stávky zapojilo 76,2 % respondentů, nyní by stávkovalo 93,1 % pracovníků škol.

 

Pedagogická komora, z. s.

www.pedagogicka-komora.cz

Zoufalí ředitelé škol: V únoru se dozvěděli, že měli v lednu propustit uklízečky

Ministerstvo školství zveřejnilo v tomto týdnu podrobný rozpis financí pro školy na rok 2024. Po prvním srovnání celkové výše finančních prostředků na platy nepedagogických pracovníků s loňským rokem propadla většina ředitelů škol zoufalství. Byl jim totiž snížen limit zaměstnanců a seškrtány peníze na platy uklízeček nebo školníků.

„Nyní v únoru se ředitelé škol zpětně dozvěděli, že měli v lednu 2024 snížit úvazky uklízečkám nebo část z nich propustit, protože na jejich platy nedostanou peníze,“ upozorňuje Radek Sárközi, prezident spolku Pedagogická komora.

Tento problém se týká většiny mateřských, základních i středních škol. Publikujeme výpočet ředitelky menší základní školy, která bude muset propustit uklízečku, protože se škole snížil limit počtu nepedagogických pracovníků o jeden plný úvazek…

Podobně jsou na tom i další školy. Citujeme ředitele různých mateřských, základních a středních škol:

„Na platy nepedagogů dostaneme v roce 2024 oproti loňsku o 16% méně peněz, což je 0,5 úvazku dolů.“

„Naše ZŠ s prvním stupněm má 85 žáků, došlo ke snížení úvazků o 0,67, což je 23,8 %, tedy o 260 384 korun.“

„Dostaneme o 20% méně peněz i úvazků na nepedagogy. Budu muset propustit jednoho člověka…“

„Při mírném počtu navýšení žáků dostaneme o přibližně 50.000 Kč méně na ONIV (ostatní neinvestiční výdaje). Snížili nám limit počtu nepedagogů ze 13 na 11, což je o 650 000 Kč méně na jejich platy.“

„I když nyní jednoho zaměstnance propustím, běží mu výpovědní lhůta, takže do dubna ho stejně musím platit. Minimálně tyto 4 měsíce budu překračovat limit zaměstnanců.“

Zdroj:

• MŠMT: Finance pro školy na rok 2024: https://www.pedagogicka-komora.cz/2024/02/msmt-finance-pro-skoly-na-rok-2024.html

Pedagogická komora, z. s.
www.pedagogicka-komora.cz

Tarifní tabulky pro pedagogické a nepedagogické pracovníky na rok 2024

Dne 31. prosince 2021 vyšlo ve Sbírce zákonů novelizované Nařízení vlády č. 341/2017 Sb., o platových poměrech zaměstnanců ve veřejných službách a správě (účinné od 1. 1. 2022) s upravenými tarifními tabulkami pro pedagogické pracovníky (změna z původně schváleného zvýšení o 3 % oproti roku 2021 na 2 %) a ostatní profese včetně nepedagogických pracovníků škol a školských zařízení (zrušení původně schváleného navýšení o 1400 Kč oproti roku 2021 - tabulka je tudíž nakonec stejná jako v roce 2021). 

Tarifní tabulka pro pedagogické pracovníky platná od 1. ledna 2022

• Učitelky MŠ: 8. až 13. platová třída (obvykle 9. platová třída)
• Ředitelky MŠ: 10. až 13. platová třída (obvykle 11. platová třída)
• Učitelé ZŠ a SŠ: 9. až 14. platová třída (obvykle 12. platová třída)
• Ředitelé ZŠ a SŠ: 12. až 14. platová třída (obvykle 13. platová třída)
• Učitelé odborného výcviku: 9. až 13. platová třída (obvykle 10. platová třída)
• Vychovatelky školní družiny a další vychovatelé: 8. až 12. platová třída (obvykle 9. platová třída)
• Speciální pedagogové: 11. až 13. platová třída (obvykle 12. platová třída)
• Asistenti pedagoga: 4. až 9. platová třída (obvykle 8. platová třída)
• Pedagogové volného času: 8. až 13. platová třída

Tarifní tabulka pro nepedagogické pracovníky platná od 1. září 2022

Minimální mzda v roce 2024 činí 18 900 korun hrubého měsíčně (112,50 Kč/hod.). Informace k zaručeným mzdám, které jsou pro odlišné profese různé, naleznete zde.

§ 8
Zvláštní příplatek

(2) Výše zvláštního příplatku činí měsíčně ve skupině

a) I. 500 až 1300 Kč,

b) II. 750 až 2500 Kč,

(3) Výše zvláštního příplatku pedagogického pracovníka ve skupině prací třídního učitele činí měsíčně 1500 až 3000 Kč.

ČÁST A
Skupiny prací podle míry ztěžujících vlivů pracovních podmínek
I. skupina - Práce se zvýšenou mírou neuropsychické zátěže nebo jiným možným rizikem ohrožení zdraví nebo života
2. Přímá pedagogická činnost spojená s dohledem nad žáky nebo studenty, u kterých hrozí zvýšené riziko úrazu z důvodu používání strojů, nástrojů nebo přístrojů v rámci praktického vyučování nebo praktické přípravy.
II. skupina - Práce se značnou mírou neuropsychické zátěže nebo jiným možným rizikem ohrožení zdraví nebo života
2. Přímá pedagogická činnost, diagnostická činnost nebo sociální práce s dětmi, žáky nebo studenty se speciálními vzdělávacími potřebami
2.1. ve školách, třídách, odděleních nebo studijních skupinách samostatně zřízených pro tyto děti, žáky nebo studenty, a ve školách při zdravotnických zařízeních,
2.2. ve výchovných skupinách školských zařízení samostatně zřízených pro tyto děti, žáky nebo studenty, ve třídách nebo ve výchovných skupinách školských zařízení samostatně zřízených pro tyto děti, žáky a studenty,
2.3. ve speciálně pedagogickém centru nebo ve školských zařízeních pro výkon ústavní výchovy nebo ochranné výchovy a pro preventivně výchovnou péči,

ČÁST B
Skupina prací vykonávaných pedagogickými pracovníky se zvýšenou mírou zvláštní neuropsychické zátěže
Práce třídního učitele, vedoucího oddělení na konzervatoři nebo základní umělecké škole nebo vedoucího studijní skupiny na vyšší odborné škole.

Nová stavební vyhláška: Jedno umyvadlo na celou školu?

Dosavadní vyhlášku č. 268/2009 Sb., o technických požadavcích na stavby má nahradit nová vyhláška o požadavcích na výstavbu. Návrh nové stavební vyhlášky je bohužel ještě horší, než byl návrh nové hygienické vyhlášky…

V roce 2023 se stal terčem kritiky pracovníků škol, připomínkových míst i široké veřejnosti návrh nové hygienické vyhlášky, který iniciovala poslankyně Renáta Zajíčková (ODS). Proti vyhlášce vznikla i petice, kterou k dnešnímu dni podepsalo 6.896 signatářů (https://www.petice.com/proti_hygienicke_vyhlasce).

Vypořádání připomínek k hygienické vyhlášce Ministerstvo zdravotnictví doposud nezveřejnilo. K dispozici je pouze původní návrh vyhlášky o hygienických požadavcích na prostory a provoz zařízení a provozoven pro výchovu a vzdělávání dětí a mladistvých a dětských skupin s textem připomínek ze srpna loňského roku (https://odok.cz/portal/veklep/material/ALBSCULCCA49/).

Bez většího zájmu médií ovšem zároveň vznikl návrh nové stavební vyhlášky. Do tohoto návrhu Ministerstvo pro místní rozvoj již zapracovalo připomínky z vnějšího připomínkového řízení. Aktuální text vyhlášky o požadavcích na výstavbu z prosince 2023, který zatím nebyl schválen, je k dispozici v systému eKLEP (https://odok.cz/portal/veklep/material/KORNCT3JM6I5).

„Návrh nové stavební vyhlášky je ještě horší, než byl návrh nové hygienické vyhlášky,“ upozorňuje Radek Sárközi, prezident spolku Pedagogická komora, „například se nově umožňuje, aby v celé budově školy bylo jen jedno umyvadlo – doposud muselo být umyvadlo v každé učebně… Dále byly nesystémově vypuštěny požadavky na výšku stropů ve školách – s výjimkou mateřských, kde došlo ke snížení standardu o půl metru… Stejně tak údaj o minimální šířce chodby zůstal uveden jen u mateřských škol – v případě ostatních škol byl nesystémově vypuštěn…“

Porovnání nově navrhovaného znění vyhlášky o požadavcích na výstavbu s dosavadním zněním vyhlášky č. 268/2009 Sb., o technických požadavcích na stavby (https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2009-268):

Počty umyvadel ve školách

Návrh textu nové vyhlášky:

Příloha č. 3 k vyhlášce
4. Stavba pro výchovu a vzdělávání
4.3. Ve vnitřních prostorech základní školy, základní umělecké a jazykové školy s právem státní jazykové zkoušky, střední školy, konzervatoře, vyšší odborné školy, které jsou přístupné žákům, musí být umístěno umyvadlo s tekoucí vodou.

Text stávající vyhlášky:

§ 49
Stavby škol, předškolních, školských a tělovýchovných zařízení
(8) Ve výukových prostorách musí být umístěn alespoň jeden výtok pitné vody.

Výška stropů ve školách

Návrh textu nové vyhlášky:

§ 39
Výšky
(2) Světlá výška pobytové místnosti mateřské školy s výjimkou zázemí lesní mateřské školy a výdejny lesní mateřské školy musí být minimálně 2,5 m. Snížení světlé výšky je možné, pokud jsou dodrženy limity vyhlášky upravující hygienické požadavky.

Text stávající vyhlášky:

§ 49
Stavby škol, předškolních, školských a tělovýchovných zařízení
(1) Nejmenší světlé výšky místností a prostorů musí být
a) 3000 mm u mateřských škol a speciálních mateřských škol; snížení na světlou výšku 2500 mm lze připustit, pokud je dodržena kubatura vzduchu 12 m3 na jedno dítě,
b) 3300 mm u základních, středních, vyšších a speciálních škol; při dodržení všech podmínek denního osvětlení na pracovní plochy je možné snížení na světlou výšku 3000 mm, pokud je dodržena kubatura vzduchu 5,3 m3 na jednoho žáka,
c) 6000 mm u tělocvičen rozměrů 12 m x 18 m a 12 m x 24 m, 7000 mm u tělocvičen rozměrů 18 m x 30 m a větších,
d) 2500 mm u šaten.

Šířky chodeb ve školách

Návrh textu nové vyhlášky:

§ 40
Šířky, jiné rozměry a vnitřní komunikace budov
(3) Nejmenší průchodná šířka
e) chodby ve stavbě pro základní školy, střední školy a konzervatoře musí splňovat požadavky na přístupnost a požadavky vyhlášky upravující technické podmínky požární ochrany staveb; nejmenší průchodná šířka chodby mateřské školy s výjimkou zázemí lesní mateřské školy a výdejny lesní mateřské školy musí být 1,2 m.

Text stávající vyhlášky:

§ 49
Stavby škol, předškolních, školských a tělovýchovných zařízení
(5) Nejmenší světlá šířka chodby ve školách musí být 3000 mm, jsou-li výukové prostory umístěny po obou stranách chodby, a 2200 mm, jsou-li výukové prostory jen na jedné straně chodby. Slouží-li tato chodba jako hlavní komunikační spojení, pak musí být široká nejméně 3000 mm. Nejmenší světlá šířka chodby u všech předškolních zařízení musí být 1200 mm.

Další informace k tématu:

• Chaos v hygienických normách pro školy


Pedagogická komora, z. s.
www.pedagogicka-komora.cz

Spolek Pedagogická komora podporuje poslanecké pozměňovací návrhy navyšující školský rozpočet

Stejně jako v minulých letech i v tomto roce podpořila Pedagogická komora, z. s., všechny pozměňovací návrhy k zákonu o státním rozpočtu ČR na rok 2024, kterými poslanci chtějí navýšit finanční prostředky pro kapitolu školství. Většina z nich jen dorovnává výdaje na částku z roku 2023. Poslanecká sněmovna bude o všech pozměňovacích návrzích hlasovat ve třetím závěrečném čtení již 29. listopadu 2023.

PN 3601 (K. Rais, J. Berkovcová, S. Fridrich)
Zvýšení finančních prostředků na tarifní část mezd akademických pracovníků vysokých škol (asistenti, odborní asistenti…) o 10 %, tj. navýšení podkapitoly „Věda a vysoké školy“ o 1,75 mld. Kč.

PN 3602 (K. Rais, J. Berkovcová)
Dorovnání financí na ostatní neinvestiční výdaje (ONIV), ze kterých školy hradí například učebnice a pomůcky pro žáky, dopravu na plavecký výcvik nebo další vzdělávání pedagogických pracovníků, na jejich nominální výši z roku 2021, tj. navýšení podkapitoly „Výdaje regionálního školství a přímo řízených organizací“ o 1,23 mld. Kč.

PN 3603 (K. Rais, J. Berkovcová)
Dorovnání chybějících finančních prostředků na platy 17 020 nepedagogických pracovníků ve školství, s nimiž rozpočet na rok 2024 vůbec nepočítá, tj. navýšení podkapitoly „Výdaje regionálního školství a přímo řízených organizací“ o 6,82 mld. Kč.

PN 3604 (K. Rais, J. Berkovcová)
Dorovnání výdajů pro organizace, které se zabývají volnočasovými aktivitami pro děti a mládež (Skaut apod.), na nominální výši z roku 2023, tj. navýšení podkapitoly „Podpora činnosti v oblasti mládeže“ o částku 20,5 mil. Kč.

PN 3700 (J. Berki, M. O. Havel, M. Kupka, K. Kocmanová, D. Šimek)
Obdoba PN 3604 - navýšení výdajů pro organizace, které se zabývají volnočasovými aktivitami pro děti a mládež (Skaut apod.), ale pouze o 7 mil. Kč.

PN 3550 (Z. Kettner)
Zvýšení finančních prostředků na platy učitelů, ostatních pedagogických pracovníků a nepedagogických pracovníků ve školství o 10 %, aby bylo splněno programové prohlášení vlády, tj. navýšení podkapitoly „Výdaje regionálního školství a přímo řízených organizací“ o 18,15 mld. Kč.

PN 3551 (Z. Kettner)
Obdoba PN 3602 - dorovnání financí na ostatní neinvestiční výdaje (ONIV), ale jen na jejich nominální výši z roku 2023, tj. navýšení podkapitoly „Výdaje regionálního školství a přímo řízených organizací“ o 323 tis. Kč.

PN 3552 (Z. Kettner)
Dorovnání finančních prostředků na platy ostatních pedagogických pracovníků (školní psychologové, speciální pedagogové, vychovatelky školních družin…) a nepedagogických pracovníků (kuchařky, školníci, účetní…) ve školství, na nominální výši roku 2023, aby nedošlo k jejich snížení o 2 %, jak požaduje vláda, tj. navýšení podkapitoly „Výdaje regionálního školství a přímo řízených organizací“ o 3,56 mld. Kč.

Pedagogická komora, z. s.
www.pedagogicka-komora.cz

Radek Sárközi odpovídá na nejčastější dotazy ke stávce ve školství

Během posledního týdne jsem obdržel desítky dotazů k chystané jednodenní výstražné stávce ve školství, kterou vyhlásily školské odbory na pondělí 27. listopadu 2023. Rozhodl jsem se zveřejnit nejčastější otázky společně s mými odpověďmi... Radek Sárközi, prezident Pedagogické komory, z. s.

AKTUALIZACE: Pokud se učitel zapojí do pondělní stávky a v týdnu bude suplovat, bude to přespočetná hodina?

"Účast ve stávce se posuzuje jako překážka na straně zaměstnance. Z toho důvodu budou hodiny přímé pedagogické činnosti za pondělí považovány za vykonané. Případné suplování v daném týdnu bude pak posouzeno jako přespočetná hodina, pokud samozřejmě daný učitel svou přímou pedagogickou činnost splnil i ve zbytku týdne." (zdroj: facebooková stránka Střední článek MŠMT)

Kde najdu informace k pondělní stávce?
Stávku organizují školské odbory, proto je třeba navštívit internetové stránky ČMOS PŠ (https://skolskeodbory.cz). Základní informace naleznete na našem webu v článku „Spolek Pedagogická komora podporuje jednodenní stávku ve školách dne 27. 11. 2023“ (https://www.pedagogicka-komora.cz/2023/11/spolek-pedagogicka-komora-podporuje.html). 

Jaké jsou stávkové požadavky?
ČMOS PŠ uvádí následující: „Naše požadavky jsou legitimní - jde nám o udržení kvality vzdělávání našich dětí:
- zabránit nekoncepčním zásahům do fungující vzdělávací soustavy;
- zabránit škrtům v rozpočtu kapitoly školství na rok 2024;
- nepřipustit, aby se platy nepedagogických pracovníků a ostatních pedagogů v roce 2024 snížily.“

Co je cílem stávky?
Cíl stávky zformulovaly školské odbory takto: „Zabránit dalšímu snižování výdajů ve školství, které by nesporně negativně ovlivnilo kvalitu vzdělávání. Nedostatek finančních prostředků ve školách by způsobil výrazný pokles počtu hodin věnovaných výuce, omezení možnosti školy dělit třídy na skupiny, ve kterých je vzdělávání efektivnější, zvyšování počtu žáků ve třídách, omezování volitelných předmětů, ohrožení existence malotřídek. Zajistit, aby platy nepedagogických pracovníků a ostatních pedagogů v roce 2024 neklesly; aby z prostředků na platy nebyly uhrazovány dávky v nemoci.“

Jaké omezení výuky hrozí?

Jedná se o návrh novelizace nařízení vlády, podle kterého se má základním a středním školám snížit od 1. 9. 2024 tzv. PHmax (maximální počet hodin výuky hrazený MŠMT). V případě středních škol to bude v průměru o 15 %, u konzervatoří a nižších ročníků víceletých gymnázií o 10 % a základních škol o 6 %. Více informací naleznete zde: „Připomínková místa protestují proti snížení PHmax“ (https://www.pedagogicka-komora.cz/2023/11/pripominkova-mista-protestuji-proti.html).

Jaké budou v příštím roce platy nepedagogických pracovníků a ostatních pedagogů?

Vládní návrh zákona o státním rozpočtu ČR na rok 2024 počítá s plošným snížením platů kuchařek školních jídelen, uklízeček, školníků, administrativního personálu a dalších nepedagogických pracovníků ve školství o 2 %. Toto snížení platů o 2 % se týká i školních psychologů, speciálních pedagogů, vychovatelek školních družin, asistentů pedagoga a ostatních pedagogických pracovníků. Navíc v rozpočtu chybějí finance na 17 020 plných úvazků nepedagogických pracovníků. Více viz „Návrh rozpočtu MŠMT na rok 2024 (kapitolní sešit)“ (https://www.pedagogicka-komora.cz/2023/10/rozpocet-2024-kapitola-333-msmt.html). Všem zaměstnancům se dále snižuje příspěvek FKSP ze 2 % na 1 % a zvyšují se odvody o 0,6 %.

Které organizace stávku ve školství podpořily?
Kromě ČMOS PŠ, který stávku organizuje, ji podpořila Rada Asociace ředitelů základních škol (https://www.asociacezs.cz/aktualne-1/stanovisko-rady-asociace-reditelu-zakladnich-skol-cr-ke-stavce-122cs.html) nebo Pedagogická komora, z. s. (https://www.pedagogicka-komora.cz/2023/10/pedagogicka-komora-podporuje-vyhlaseni.html).

Můžeme stávkovat, když na naší škole není nikdo v odborech?
Rozhodně ano, stávkovat může každý zaměstnanec - bez ohledu na to, zda je členem odborů, nebo není. Jedná se o ústavní právo garantované Listinou základních práv a svobod. V účasti na stávce nesmí být nikomu bráněno, ani do ní nesmí být nikdo nucen. Na webu školských odborů byl zveřejněn návod, jak správně postupovat, pokud se chcete zapojit do stávky. Viz článek „Výstražná jednodenní stávka a společné protestní odborové akce“ (https://skolskeodbory.cz/vystrazna-jednodenni-stavka).

 
Komu mám nahlásit, že chci stávkovat?
Účast ve stávce je nutné nahlásit především svému zaměstnavateli, což je většinou ředitel školy (v případě školských zařízení je to ředitel dané organizace). Pokud máte ve škole již ustavený stávkový výbor, oznamte, že se chcete zapojit do stávky, členům tohoto stávkového výboru. Zástupce stávkového výboru následně oznámí řediteli školy, kolik zaměstnanců chce stávkovat. Tuto informaci by měl ředitel školy obdržet nejpozději ve středu 22. 11. 2023. Pokud ještě stávkový výbor na škole nemáte, budete ho muset nejprve založit. Kontaktní osobou, která řediteli školy oznámí, že chcete s kolegy stávkovat, budete pak nejspíše Vy osobně… O tom, že se na vaší škole stávkuje, se musí dozvědět rovněž školské odbory, které stávku organizují, jinak byste stávkovali vlastně zbytečně. Proto co nejdříve kontaktujte příslušeného krajského koordinátora ČMOS PŠ – jejich seznam je součástí článku „Výstražná jednodenní stávka a společné protestní odborové akce“ (https://skolskeodbory.cz/vystrazna-jednodenni-stavka).

Najdu někde vzorové dokumenty ke stávce?
Ve výše uvedeném odkazu na článek na webu školských odborů postupně přibývají přílohy včetně různých vzorových dokumentů. Nebo si na našem webu stáhněte soubor ve Wordu s třemi vzorovými „dopisy“, které je třeba postupně doručit řediteli školy: Pedagogická komora, z. s.: Vzory 3 dokumentů ke stávce (oznámení řediteli školy): https://docs.google.com/document/d/1ag3lWAUOw8QGfQBPpax7p6EJfSXnAsCw/edit (přímý odkaz).

Dokdy musím jednotlivé dokumenty řediteli školy doručit?
První dokument s oznámením, že se zaměstnanci školy chtějí zúčastnit stávky, je třeba doručit řediteli školy do středy 22. 11. 2023, a to i v případě, že chce stávkovat jen jeden zaměstnanec ze všech. Nejpozději v pátek 24. 11. 2023 je třeba řediteli školy doručit dokument, kteří zaměstnanci jmenovitě chtějí v pondělí stávkovat. A po stávce 27. 11. 2023 je nutné řediteli školy doručit poslední dokument, v němž se jmenovitě uvede, kdo se stávky skutečně zúčastnil. Z toho vyplývá, že každý zaměstnanec má čas na rozmyšlenou až do pondělního rána, kdy se už musí definitivně rozhodnout, zda bude v ten den stávkovat, nebo nebude…

Musím být v době stávky přítomná na svém pracovišti?
Účast ve stávce je omluvenou nepřítomností na pracovišti. Stávkující tudíž nepracuje, a to ani ve škole, ani doma. Ředitel školy nemůže stávkujícímu zaměstnanci zadat práci na doma, natož ho nutit přijít do práce. Pokud se chtějí stávkující sejít, mohou se s kolegy setkat mimo pracoviště. Pokud budete v pondělí pracovat, tak nestávkujete…

Může mít zapojení do stávky jinou formu než v daný den nepracovat?
Nemůže. Přijít 27. 11. 2023 do práce a něco dělat totiž není stávkování. Stávka je omluvená nepřítomnost na pracovišti. Požádat si o neplacené volno není stávkování. Vzít si dovolenou není stávkování. Jít na nemocenskou není stávkování. Vzít si ošetřovné na své dítě není stávkování. Podepsat papír, že podporujete stávku, není stávkování.

Může ředitel školy vyhlásit na den stávky ředitelské volno?
V materiálu od Středního článku MŠMT (https://drive.google.com/file/d/1p1RC2inmAkj3wp88qfelKgp0ucJoCshy/view), který obdrželi ředitelé škol, se uvádí, že pokud ředitel školy nedokáže zajistit její provoz, protože většina zaměstnanců stávkuje, může vyhlásit ředitelské volno. To se ale týká hlavně žáků. Samo o sobě neznamená, že jde o stávku. V rámci ředitelského volna totiž může ředitel školy zaměstnancům zadat nějakou práci. I při vyhlášení ředitelského volna tudíž může část zaměstnanců stávkovat (nepracují) a část nikoliv.

Ředitel školy mi dal jakožto stávkujícímu podepsat, že si beru náhradní volno. Je to tak správně?

Není! Účast na stávce a neplacené volno jsou právně dvě zcela různé věci. Účast na stávce se zaměstnavateli pouze oznamuje, zatímco o neplacené volno se žádá (musí s ním souhlasit obě strany - zaměstnavatel i zaměstnanec). Pokud si vezmete neplacené volno, tak nestávkujete... Stávka je omluvená nepřítomnost v práci a je samozřejmě neplacená. Zdravotní a sociální pojištění v případě stávky hradí zaměstnavatel jako obvykle. Podrobnosti k neplacenému volnu viz například článek "Nárok na neplacené volno dle zákoníku práce" (https://money.cz/novinky-a-tipy/mzdy-a-personalistika/narok-na-neplacene-volno-dle-zakoniku-prace)

Mohu stávku jen podpořit?
Jiné formy zapojení do stávky jsou určeny výhradně pro zaměstnance v zařízeních a provozech, kde nelze přerušit práci. Jsou to například dětské domovy, diagnostické ústavy apod. Zde mohou zaměstnanci stávku jen viditelnou formou podpořit. Ve školách je ovšem třeba přímo stávkovat – tedy v daný den nepracovat, tam pouhá viditelná podpora nemá význam. Určitě je ale důležité zároveň se stávkou ve škole nějakým způsobem viditelně stávku podpořit. Jak přesně, to by vám měl sdělit pracovník školských odborů, které stávku organizují.

Mohou stávku podpořit i rodiče dětí?
Rodiče dětí mohou přímo stávkovat na svém pracovišti. Stávka totiž neprobíhá pouze ve školách. Českomoravská konfederace odborových svazů vyhlásila na 27. 11. 2023 Den protestů ČMKOS „ZA LEPŠÍ BUDOUCNOST ČR“ (https://www.cmkos.cz/cs/obsah/219/na-27-listopadu-vyhlasujeme-den-protestu-cmkos-za-lepsi-budo/334604). Jeho součástí je i hodinová výstražná stávka nebo demonstrace na Malostranském náměstí v Praze (https://www.cmkos.cz/cs/obsah/219/demonstrace-27-listopadu/334663). Vznikla i elektronická petice, kterou mohou rodiče dětí podepsat: „Rodiče podporují učitele svých dětí a souhlasí se stávkou proti devastaci školství“ (https://e-petice.cz/petitions/rodice-podporuji-ucitele-svych-deti-a-souhlasi-se-stavkou-proti-devastaci-skolstvi.html).

Mají rodiče dětí nárok na ošetřovné, když bude škola uzavřena z důvodu stávky?
Podle odpovědi, kterou jsem obdržel z České správy sociálního zabezpečení, nikoliv:
„Dobrý den,
k vašemu dotazu sdělujeme: Nárok na ošetřovné je v právní úpravě spojen s nepředvídanou událostí. Plánovaná stávka, prázdniny nebo ředitelské volno takovou událostí nejsou, a proto nárok na ošetřovné z těchto důvodů nevzniká.
S pozdravem
Aleš Křivohlavý, oddělení 322, odbor 32
Česká správa sociálního zabezpečení – ústředí
Křížová 25, 225 08 Praha 5“

Budou muset stávkující uhradit škodu, která vznikne rodičům dětí kvůli stávce, protože nebudou moci jít do práce?
Nebudou, to by musel soud označit celou stávku za nezákonnou… Taková možnost ovšem nemůže nastat, protože stávku vyhlásily školské odbory v souladu s Listinou základních práv a svobod a další platnou legislativou.

Budu mít jako stávkující den stávky proplacený?
Nikoliv, za den stávky stávkujícímu zaměstnanci nepřísluší plat. Škole ale peníze zůstanou (nemusí je nikam odvádět nebo vracet). Je plně v kompetenci řediteli školy, jak tyto finance rozdělí mezi zaměstnance formou odměn…

Dostanou zaměstnanci, kteří nestávkují, plat?
Ano, ostatní zaměstnanci budou v pondělí buď pracovat jako obvykle, nebo v případě uzavření školy z důvodu stávky budou doma na překážkách v práci, případně jim ředitel školy zadá nějakou práci buď ve škole, nebo na doma.

Musí si stávkující sám uhradit sociální a zdravotní pojištění?
Nemusí, zdravotní a sociální pojištění hradí zaměstnavatel jako obvykle. Vypočítává se z celkového platu za celý listopad, nikoliv po jednotlivých dnech.

Kolik škol bude v pondělí stávkovat?
Tuto informaci mají školské odbory, které stávku organizují. V médiích k tomu vyšlo například toto: „Stávka učitelů bude masivní. Podpoří ji nejméně polovina škol, vznikla i petice“ (https://podripsky.denik.cz/zpravy-z-ceska/stavka-ucitelu-skol-duvody.html) nebo „Stávka učitelů v brněnských Židenicích. Všechny základní školy na den zavřou“ (https://brnensky.denik.cz/zpravy_region/stavka-skoly-uzavreni-brno-zidenice-rozhodnuti-skolaci-deti-reakce-mesto.html). Předpokládám, že stávkovat se příliš nebude v soukromých nebo církevních školách, protože těch se chystané škrty ve školském rozpočtu netýkají. A rovněž nebude stávkovat většina základních uměleckých škol. Proto by měly výpočty podílu stávkujících škol vycházet z počtu veřejných MŠ, ZŠ a SŠ, nikoliv z celkového počtu všech škol a školských zařízení (těch je v ČR více než 10 000).

Závěrem bych všem rád doporučil toto video o stávce ve školách (nejen mateřských): https://predskolniporadna.cz/stavka (Předškolní poradna).

Spolek Pedagogická komora podporuje jednodenní stávku ve školách dne 27. 11. 2023

Pedagogická komora, z. s., podporuje jednodenní stávku ve školách v pondělí 27. 11. 2023, kterou vyhlásily školské odbory (ČMOS PŠ).

ČMOS PŠ: Naše požadavky jsou legitimní - jde nám o udržení kvality vzdělávání našich dětí:

• zabránit nekoncepčním zásahům do fungující vzdělávací soustavy

• zabránit škrtům v rozpočtu kapitoly školství na rok 2024

• nepřipustit, aby se platy nepedagogických pracovníků a ostatních pedagogů v roce 2024 snížily

Další informace:

• ČMOS PŠ: Výstražná jednodenní stávka (pokyny pro školy)

• Školské odbory: www.skolskeodbory.cz

• Právní výklad stávky, organizace stávky

• ČMOS PŠ: Účast na stávce

• Informace MŠMT pro ředitele mateřských, základních a středních škol pro případ stávky zaměstnanců školy (listopad 2023)

• Stanovisko Rady Asociace ředitelů ZŠ ke stávce

• Pedagogická komora, z. s.: Vzory 3 dokumentů ke stávce (oznámení řediteli školy)

• Demonstrace ČMKOS dne 27. 11. 2023 na Malostranském náměstí v Praze

• ČMKOS: Den protestů ČMKOS „ZA LEPŠÍ BUDOUCNOST ČR“ (27. 11. 2023)

• ZŠ Bosonožská (Brno) - dopis rodičům žáků

• Rodiče podporují učitele svých dětí a souhlasí se stávkou proti devastaci školství (e-petice)

• ZŠ Dukelských hrdinů (Karlovy Vary) - dopis rodičům žáků

• Radek Sárközi odpovídá na nejčastější dotazy ke stávce ve školství

O stávce v médiích:

• Stávka učitelů bude masivní. Podpoří ji nejméně polovina škol, vznikla i petice (Deník.cz) 
• Stávka učitelů v brněnských Židenicích. Všechny základní školy na den zavřou (Deník.cz)
• Škrty ve školství (Máte slovo, ČT 1)

Vyjádření Radka Sárköziho, prezidenta spolku Pedagogická komora:

"Vládní návrh zákona o státním rozpočtu České republiky na rok 2024 obsahuje řadu škrtů v kapitole školství, které budou mít negativní dopady na kvalitu vzdělávání, tedy především na děti, žáky a studenty. 

Například tzv. ostatní neinvestiční výdaje (ONIV), z nichž školy nakupují mimo jiné učebnice a pomůcky pro žáky nebo hradí dopravu žáků na plavecký výcvik, se v roce 2022 snížily veřejným školám o skoro 1 miliardu korun oproti roku 2021 a v roce 2024 se mají snížit o 323 milionů korun oproti letošku (o 12,3 %). 

Výdaje na podporu organizací, které pracují s dětmi a mládeží, jako je Skaut, se snižují o 20,5 milionu korun ve srovnání s rokem 2023 (o 10 %). 

Na 17 020  plných úvazků nepedagogických pracovníků ve školství chybějí v návrhu státního rozpočtu peníze úplně (jedná se o 6,8 miliardy korun)! 

O 2 % má klesnout objem financí na ostatní pedagogické pracovníky, jako jsou školní psychologové, speciální pedagogové nebo asistenti pedagoga. 

Platy učitelů v roce 2024 poklesnou vůči průměrné mzdě v ČR na 113 % (z letošních 116,6 %), přestože se vláda Petra Fialy ve svém programovém prohlášení zavázala, že je udrží na úrovni 130 % (v roce 2021 to bylo 126,4 %). Aby vláda splnila své sliby ohledně platů učitelů, musela by plánovaný školský rozpočet pro rok 2024 navýšit o dalších minimálně 18 miliard korun."

Informace na webu spolku Pedagogická komora z minulé stávky v roce 2019 :

• Stávková pohotovost mimo kolektivní vyjednávání (právní výklad)
• Stávka za kvalitní podmínky pro vzdělávání (v roce 2019)
• Stávka pedagogů v roce 2019
• Stávka zaměstnanců škol v roce 2019 (ohlasy v médiích) 
• Pedagogická komora a stávka v roce 2019

Obdrží kraje na školství o 15 miliard korun méně?

Podle návrhu zákona o státním rozpočtu ČR na rok 2024, který dnes začala projednávat Poslanecká sněmovna, obdrží v příštím roce kraje na školství o 14,66 mld. korun méně než v roce 2023. Vyplývá to z tabulky na straně 350.

Zatímco v tomto roce obdržely kraje ze státního rozpočtu 189 523 533 000 Kč, v roce 2024 má jít pouze o 174 863 533 000 Kč, což je o 7,7 % méně. Většinu z těchto finančních prostředků tvoří peníze na platy zaměstnanců mateřských, základních a středních škol.

• Návrh zákona o státním rozpočtu ČR na rok 2024

Tematické facebookové skupiny Pedagogické komory

Kromě hlavní facebookové skupiny Pedagogové sobě (PK) učitelé, ředitelé..., která má více než 11.000 členů, a naší facebookové stránky Pedagogická skupina, zapsaný spolek, postupně zřizujeme nové tematicky zaměřené skupiny na Facebooku, které jsou určeny členům i nečlenům našeho spolku. 

AKTUALIZACE: Využijte rámeček pro svou profilovou fotografii na Facebooku Pedagogická komora - hlas rozumu ve vzdělávání (nápis nahoře) nebo Pedagogická komora - hlas rozumu ve vzdělávání (verze s nápisem dole). 

• Ředitelé škol sobě (PK) - 800 členů
• Zástupci ředitele sobě (PK) Vedoucí učitelky - 400 členů
• 
  
• Třídní učitelé sobě (PK) - 2.000 členů
• 
  
• Učitelky MŠ sobě (PK) - 35.000 členů
• Učitelky přípravných tříd sobě (PK) - 900 členů
• 
  
• Učitelky 1. stupně ZŠ sobě (PK) - 22.000 členů
• 
  
• Učitelé češtiny sobě (PK) - 4.000 členů
• Učitelé matematiky sobě (PK) - 4.000 členů
• Učitelé angličtiny sobě (PK) - 3.000 členů
• Učitelé němčiny sobě (PK) - 100 členů
• 
  
• Učitelé dějepisu sobě (PK) - 2.000 členů
• Učitelé občanky a společenských věd sobě (PK) Průřezová témata - 400 členů
• Učitelé zeměpisu sobě (PK) - 600 členů
• Učitelé fyziky sobě (PK) - 1.000 členů
• Učitelé přírodopisu a biologie sobě (PK) - 100 členů
• Učitelé chemie sobě (PK) - 1.000 členů
• Učitelé ICT sobě (PK) Koordinátoři a metodici ICT - 2.000 členů
• 
  
• Učitelé hudební výchovy sobě (PK) - 3.000 členů
• Učitelé výtvarné výchovy sobě (PK) - 3.000 členů
• Učitelé tělocviku sobě (PK) - 200 členů
• Učitelé pracovek sobě (PK) Člověk a  svět  práce - 100 členů
• 
  
• Koordinátoři tvorby ŠVP sobě (PK) - 1.000 členů
• Výchovní poradci sobě (PK) - 200 členů
• Metodici prevence sobě (PK) - 1.000 členů
• Koordinátoři EVVO sobě (PK) Environmentální výchova PT - 100 členů
• Učitelé mediální výchovy sobě (PK) Školní a třídní časopisy i další média - 200 členů
• 
  
• Speciální pedagogové sobě (PK) Koordinátoři inkluze - 800 členů
• Školní psychologové sobě (PK) - 300 členů
  
• Asistenti pedagoga sobě (PK) - 1.000 členů
• Vychovatelé DD sobě (PK) Dětské domovy - 20 členů
  
• Vychovatelky školních družin sobě (PK) - 8.000 členů
• 
  
• Učitelé ZUŠ sobě (PK) Základní umělecké školy - 800 členů
• Učitelé odborného výcviku sobě (PK) - 10 členů
  
• 
  
• Budoucí učitelé sobě (PK) Studenti (nejen) pedagogických fakult
• Učitelé učitelů sobě (PK) Učitelé (nejen) pedagogických fakult, lektoři...
• Pedagogický výzkum (PK) - 100 členů
• Čeští učitelé v zahraničí sobě (PK) a se zkušenostmi ze zahraničí
• 
  
• Poradna pro rodiče (Pedagogická komora) - 200 členů
• 
  
• Zřizovatelé škol sobě (PK)

Benefitem FB skupin zřízených Pedagogickou komorou je, že případné výstupy z nich předáme nejen kolegům, ale rovněž politikům (ministrům, poslancům, senátorům, hejtmanům...), zřizovatelům škol, pracovníkům MŠMT a jím přímo zřízených organizací, médiím i široké veřejnosti. Za přijetí do skupiny prosím neděkujte. Raději vložte nějaký zajímavý příspěvek nebo tip pro ostatní kolegy. Díky tomu všichni zjistí, že je ve skupině nový aktivní člen.

• Pedagogická komora, z. s., je rovněž na Twitteru...

Facebookové stránky o školství (porovnání počtu interakcí za uplynulý týden k 17. 3. 2020) Pedagogická komora (98 000):

Počty dětí ve třídách i počty žáků na učitele meziročně vzrostly

Z oficiálních statistik Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy vyplývá, že ve školním roce 2022/23 počty dětí ve třídách i počty žáků na učitele vzrostly oproti předcházejícímu školnímu roku. Údaje za aktuální školní rok 2023/24 zatím nebyly zveřejněny (školy je vykazují vždy v říjnu podle stavu k 30. září daného školního roku).

Průměrný počet dětí v mateřských školách a žáků v základních a středních školách na jednu třídu činil ve školním roce 2022/23 skoro 21 dětí (přesný údaj je 20,75 dětí/žáků). O rok dříve to bylo 20 dětí (přesně 20,4 dětí/žáků). Na jednoho učitele (přepočteno na plné úvazky) připadlo v minulém školním roce 12,2 dětí/žáků. O rok dříve to bylo 12,09 dětí/žáků. Tyto mírné nárůsty byly způsobeny především příchodem dětí z Ukrajiny.

Jednu třídu základní školy navštěvuje průměrně 20 žáků (maximální počet je 30 žáků ve třídě, na výjimku až 34). Na prvním stupni ZŠ jde o 19 žáků, na druhém stupni ZŠ je to 21 žáků. V mateřských školách připadá na jednu třídu 22 dětí (maximální počet činí 24 dětí ve třídě, na výjimku až 28). Ve středních školách je průměrný počet 23 žáků na jednu třídu. Na všech stupních jsou tyto údaje vyšší, než jaké byly ve školním roce 2021/22.

Na jednoho učitele základní školy (přepočteno na plné úvazky) připadá 14 žáků. Na prvním stupni ZŠ jde o 16 žáků, na druhém stupni ZŠ je to 11 žáků. V případě středních škol se jedná o 11 žáků. V mateřských školách je to 11 dětí, zde jsou ale údaje zkreslené skutečností, že se v jedné třídě překrývají dvě učitelky 2,5 hodiny denně. Na všech stupních jsou tyto údaje mírně vyšší, než jaké byly ve školním roce 2021/22 (s výjimkou mateřských škol, kde zůstaly hodnoty stejné).

„Statistiky ohledně počtu žáků na jednoho učitele je třeba vždy vztahovat k údajům přepočteným na plné úvazky učitelů,“ upozorňuje Radek Sárközi, prezident spolku Pedagogická komora, „protože i mezinárodní statistiky pracují s tímto přepočtem.“

Údaje o počtech žáků na učitele nelze vytrhávat z kontextu dalších dat, jak to opakovaně dělá ministr školství Mikuláš Bek v médiích. Podle každoroční analýzy Education at a Glance (OECD) je počet hodin českých učitelů strávených výukou jeden z nejvyšších.

„Před námi jsou v počtu hodin už jen němečtí a švýcarští učitelé. Český kantor odpracuje průměrně 1688 hodin ročně. Oproti tomu třeba učitel v Polsku 1432, ve Francii 1607, v Estonsku 1540 hodin…“ píše Zuzana Růžičková ve svém článku „Čeká české učitele větší zátěž? Studie OECD říká, že už teď dávají škole nadprůměrně mnoho času“.

„Ve srovnání s německými nebo švýcarskými učiteli pobírají čeští učitelé mnohem nižší platy vzhledem k průměrným mzdám vysokoškolsky vzdělaných zaměstnanců v dané zemi,“ dodává Radek Sárközi, „zatímco v Německu se jedná stabilně o 100 procent, v České republice toto číslo kolísá mezi 64 a 74 procenty – do roku 2021 se zvyšovalo, nyní již druhým rokem klesá...“

Zdroje:

• Pedagogická komora, z. s.: Počty dětí na třídu a žáků na učitele (2022 versus 2021) 
• MŠMT: Statistická ročenka školství - výkonové ukazatele školního roku 2022/2023
• OECD: Education at a Glance 2023

Pedagogická komora, z. s.
www.pedagogicka-komora.cz

Nesouhlasíme s navyšováním přímé pedagogické činnosti

Vedení spolku Pedagogická komora je proti návrhu Ministerstva financí navýšit přímou pedagogickou činnost učitelům na 23 až 27 hodin týdně, o kterém informovala Česká televize v pořadu Události (30. 4. 2023). Již nyní pracují učitelé více než 8 hodin denně. Znamenalo by to nárůst zátěže učitelů až o čtvrtinu na 10 hodin denně. 

Naopak požadujeme snížení rozsahu přímé pedagogické činnosti pro školní metodiky prevence nebo ředitele malých škol. Zatímco na Slovensku mají učitelky mateřských škol 28 hodin přímé pedagogické činnosti týdně, v ČR je to 31 hodin. Méně hodin přímé pedagogické činnosti než u nás mají na Slovensku rovněž vychovatelky školních družin nebo asistenti pedagoga.

• ČT: Peníze ve školství by mohlo ušetřit zrušení devátých tříd nebo více odučených hodin pedagogů

Pedagogická komora, z. s.
www.pedagogicka-komora.cz

 

Vyhlášení stávkové pohotovosti podporuje 90 % pedagogů

Během prvního dne vyplnilo Dotazník ke stávce ve školách více než 5.000 pedagogických pracovníků. Vyhlášení stávkové pohotovosti podporuje přes 90 % respondentů...

NÁVRH POŽADAVKŮ KE STÁVKOVÉ POHOTOVOSTI A STÁVCE VE ŠKOLÁCH A ŠKOLSKÝCH ZAŘÍZENÍCH

1) Žádáme, aby vláda v roce 2024 splnila své programové prohlášení - 130 % průměrné hrubé mzdy v ČR pro učitele, a to bez ohledu na skutečnost, zda bude nebo nebude schválena novela zákona o pedagogických pracovnících a školského zákona.

Tento slib zazněl od politiků již v roce 2003, kdy činil průměrný plat učitelů 105,4 % průměrné mzdy. V roce 2021 byly platy učitelů ve výši 126,4 %, ale v letošním roce se propadly na 116,6 % průměrné mzdy v ČR. Ve vzdělávání se reálné mzdy meziročně snížily o 16 %, což je nejvíce ze všech oblastí. Školství bylo zároveň jedinou oblastí, kde loni došlo k poklesu nominálních mezd. Reálné platy učitelům klesly na 89,1 % vzhledem k roku 2021 (průměrná reálná mzda v ČR poklesla na 94,3 %). Platy ve školství se tudíž propadly výrazně více, než činil průměrný pokles za celou Českou republiku. V roce 2022 se reálné platy učitelů propadly na úroveň roku 2019 a tento pokles pokračuje i v letošním roce. O tom, zda bude v příštím roce dostatečný objem financí na platy učitelů ve výši 130 % průměrné mzdy, nerozhoduje novela zákona o pedagogických pracovnících a školského zákona, nýbrž zákon o státním rozpočtu na rok 2024.

2) Požadujeme revizi inkluzivního vzdělávání.

Současná legislativa pro společné vzdělávání přetěžuje pedagogické pracovníky a klade na učitele až nesplnitelné pracovní nároky. Přetěžuje školy a poradenská zařízení administrativními úkony. Má negativní vliv na kvalitu výuky intaktních žáků. Dětem s těžšími diagnózami neprospívá - ty by měly být vzdělávány speciálními pedagogy.

3) Žádáme o neschválení pozměňovacího návrhu poslanců z pěti koaličních stran k novele školského zákona, který omezuje garanci financí na platy z pedagogických pracovníků výhradně na učitele. Požadujeme schválení původního textu příslušného paragrafu, jak prošel školskou tripartitou i vládou, který obsahuje přesný postup, že se finance na platy pedagogických pracovníků vypočítají jako 1,404násobek průměrné hrubé nominální mzdy v ČR z předminulého roku.

V případě schválení pozměňovacího návrhu poslanců Marka Výborného (KDU-ČSL), Petra Gazdíka (STAN), Renáty Zajíčkové (ODS), Pavla Klímy (TOP 09) a Jakuba Michálka (Piráti) by činila garance financí na platy učitelů pouhých 113,5 % průměrné mzdy v ČR, což je ještě méně než letošních 116,6 %. V „Odůvodnění“ k tomu pozměňovacímu návrhu se přímo uvádí, že nároky na státní rozpočet mají být v řádu jednotek miliard korun. Na nárůst platů z letošních 116,6 % na 130 % průměrné mzdy by ovšem bylo zapotřebí přibližně 15 miliard korun (pokud by se počet učitelů nezvýšil). Předkladatelé pozměňovacího návrhu ani MŠMT nepředložili žádné konkrétní výpočty k navrhované změně a jejich dopadu na státní rozpočet v roce 2024 a následujících letech.

4) Požadujeme schválení pozměňovacího návrhu, který z novely zákona o pedagogických pracovnících vypouští dekvalifikační paragraf 9a. Nesouhlasíme s principem uznávání kvalifikace učitele pracovníkům bez pedagogického vzdělání na středních školách a druhém stupni ZŠ.

Učitelství patří mezi regulovaná povolání. Kvalifikaci učitele všeobecně vzdělávacích vyučovacích předmětů pro SŠ nebo ZŠ může získat pouze absolvent příslušného magisterského programu na pedagogických nebo dalších fakultách, které vzdělávají budoucí učitele v akreditovaném studiu. Případně absolvent neučitelského programu, který projde tzv. doplňujícím pedagogickým studiem na VŠ. Podle mimořádného šetření MŠMT pouze 2,3 % učitelů nestuduje toto "pedagogické minimum" v rozsahu 250 hodin. V žádné jiné zemi Evropské unie není možné uznat lidem bez pedagogického vzdělání kvalifikaci učitele.

5) Nesouhlasíme s rozdělením platové tabulky pro pedagogické pracovníky na dvě (pro učitele a pro ostatní pedagogy "nižší kategorie").

Součástí pozměňovacího návrhu poslanců Marka Výborného (KDU-ČSL), Petra Gazdíka (STAN), Renáty Zajíčkové (ODS), Pavla Klímy (TOP 09) a Jakuba Michálka (Piráti) je požadavek na vytvoření dvou platových tabulek. To dělá ze speciálních pedagogů, psychologů, vychovatelek ŠD, asistentů pedagoga nebo vychovatelů pedagogické pracovníky nižší kategorie. Zásadně protestujeme proti tomuto dělení, které způsobí spory ve školních sborovnách.

6) Požadujeme snížení rozsahu přímé pedagogické činnosti těm pedagogickým pracovníkům, kteří vykonávají specializované činnosti či jiné časově náročné funkce (nebo navýšení příplatků za ně).

Ředitelům škol by měla být snížena míra přímé pedagogické činnosti, aby se mohli věnovat vedení školy (především ředitelům malých MŠ a ZŠ, kde je velmi vysoká). Požadujeme zrušení poslední novelizace nařízení vlády, která navyšuje přímou pedagogickou činnost zástupcům ředitele na nejmenších MŠ a ZŠ. Snížit rozsah přímé pedagogické činnosti je nutné školním metodikům prevence i u dalších specializovaných činností. To se týká rovněž výchovných poradců, kteří mají stále velmi vysoký rozsah přímé pedagogické činnosti. Nižší rozsah přímé pedagogické činnosti by měli mít rovněž třídní učitelé. (Alternativně lze zvýšit příplatky za specializované činnosti, které se nevalorizovaly od roku 2005 a stále činí pouhých 1.000 až 2.000 Kč hrubého měsíčně, nebo zvýšit příplatek za třídnictví, který začíná na pouhých 1.500 Kč.)

7) Požadujeme změny v zařazování pedagogických pracovníků do platových stupňů a tříd.

Nástupní platy ve školství jsou příliš nízké a na postup do vyššího platového stupně čeká pedagog až 8 let, což odrazuje čerstvé absolventy od nástupu do školství. Je třeba navýšit počet stupňů v platové tabulce pro pedagogické pracovníky ze 7 na 12, aby byl stejný jako u nepedagogických pracovníků. Všichni ředitelé škol (včetně mateřských) by měli být zařazeni minimálně do 13. platové třídy, učitelé do 12., učitelky MŠ a vychovatelky do 9. a asistenti pedagoga do 8. platové třídy.

8) Požadujeme navýšení financí na platy nepedagogických pracovníků škol.

Platy nepedagogických pracovníků škol (administrativní zaměstnanci, kuchařky, školníci, uklízečky, školní asistenti...) jsou tak nízké, že jejich tarifní část je často pod zaručenou mzdou (v některých případech dokonce pod minimální mzdou). Na trhu práce jsou platy těchto pracovníků nekonkurenceschopné a je velmi obtížné najít zaměstnance, kteří by byli ochotni zajišťovat provoz škol a školských zařízení za současných platových podmínek. Bez nich ovšem nemohou fungovat.

Pedagogická komora, z. s.
www.pedagogicka-komora.cz

 

Učitelské platy – pokles místo garance

Poslanci Marek Výborný (KDU-ČSL) Petr Gazdík (STAN), Renáta Zajíčková (ODS), Pavel Klíma (TOP09) a Jakub Michálek (Piráti) podali pozměňovací návrh k novele zákona o pedagogických pracovnících a školského zákona. Pokud bude schválen, změní se výpočet pro garanci financí na platy učitelů. Spočítali jsme možné dopady návrhu a porovnali je s původním textem novely, jak ji připravilo MŠMT a schválila vláda. Vycházíme z odůvodnění, které je součástí pozměňovacího návrhu.

Pozměňovací návrh pěti poslanců koaličních stran překvapivě neobsahuje žádný výpočet! Uvádí se v něm pouze toto: „K dosažení průměrného platu učitelů na úrovni 130 % průměrné hrubé měsíční nominální mzdy na přepočtené počty zaměstnanců v národním hospodářství se odhaduje každoroční dopad na státní rozpočet v řádu jednotek miliard Kč.“

Finanční nároky původního znění novely byly odhadovány v řádu 30 miliard korun ročně. To je přibližně částka, o kterou pedagogičtí pracovníci přijdou a kterou budou marně hledat na svých výplatních páskách…

Vládní návrh novely uvádí jednoznačný výpočet: objem financí na platy pedagogických pracovníků bude stanoven na základě průměrné hrubé mzdy z předloňského roku, a to jako její 1,404násobek (tedy 140,4 %). Nové znění navrhované pěticí poslanců obsahuje tři změny: místo pedagogických pracovníků se zužuje nárok jen na učitele, částka se snižuje na 130 % a není uvedeno, ze kterého roku má být průměrná mzda pro výpočet vzata.

Pro potřeby našeho výpočtu jsme vyšli z toho, že státní rozpočet se připravuje v polovině předchozího roku. V té době je nejaktuálnější údaj o průměrné mzdě znám za minulý rok. Například pro rok 2024 se bude zákon o státním rozpočtu připravovat a schvalovat v roce 2023, lze tudíž využít průměrnou mzdu za rok 2022. Tento parametr z původního i nového znění bude tedy stejný.

Pro zjednodušení výpočtu jsme zredukovali srovnání jen na platy učitelů. Pokud bychom započítali i další pedagogické pracovníky, byl by rozdíl mezi původní variantou a novou výrazně vyšší. Negativní dopady nové poslanecké varianty by tudíž byly relativně mnohem větší.

Porovnáváme pouze dopady varianty 140,4 % versus 130 % na platy učitelů.

Aplikujme výpočet na letošní rok, jako by novela již platila. Pro rok 2023 vycházíme z průměrné mzdy v roce 2021, což bylo 37 839 Kč hrubého měsíčně. Kdyby původní znění novely platilo již letos, měli by učitelé 53 126 Kč (140,4 %). Podle nového znění by to ale bylo jen 49 191 Kč (130 %). Rozdíl mezi oběma variantami činí 3 935 Kč měsíčně, což by bylo 47 220 Kč za celý rok 2023 v neprospěch učitelů.

V odůvodnění poslaneckého pozměňovacího návrhu se uvádí, že MŠMT odhaduje pro rok 2023 průměrný plat učitelů „ve výši 50 523 Kč, což je 116,6 % Ministerstvem financí v lednu 2023 predikované průměrné hrubé měsíční nominální mzdy“.

Kdyby platila novela s poslaneckým pozměňovacím návrhem již letos, měli by tudíž učitelé garantován plat o 1 332 Kč nižší, než jaký předpokládá ministerstvo. Pokud by v roce 2023 už platil původní text novely, měli by učitelé garantováno o 2 603 Kč více. Ročně činí první varianta o 15 984 Kč méně než nyní a druhá varianta o 31 236 Kč více než teď. Na procenta by učitelé podle poslaneckého pozměňovacího návrhu měli letos garantováno pouze 113,5 % průměrné mzdy. Takto nízká garance by byla zakotvena v zákoně i pro příští roky…

Je třeba zdůraznit, že se jedná o garanci financí průměrně pro celou Českou republiku. Jednotlivým školám MŠMT rozepisuje finanční prostředky na základě úvazků učitelů (jejich platových tříd a stupňů). Ředitel školy může peníze rozpočtované původně na odměny pro učitele dát například nepedagogickým pracovníkům nebo jiným pedagogickým pracovníkům, než jsou učitelé. V minulosti byli ředitelé škol nuceni převádět část z těchto financí do ONIV (pokud jim chyběly peníze na náhrady v prvních 14 dnech nemocenské zaměstnanců školy). Všechny tyto přesuny v důsledku snižují průměrné platy učitelů.

Je velkou otázkou, jaký má smysl schválit zákon, který obsahuje „garanci“ na hony vzdálenou původním předvolebním slibům (například ODS lákala v roce 2021 voliče na 150 % průměrné mzdy pro učitele) i vládnímu programovému prohlášení (ve starém znění i novém, kde se slibuje učitelům: „udržíme jejich platy na úrovni 130 % průměrné mzdy“).

Programové prohlášení vlády (1. 3. 2023)
„Garantujeme kvalitní platové ohodnocení učitelů a udržíme jejich platy na úrovni 130 % průměrné hrubé měsíční mzdy. Důraz budeme klást na udržení 20% podílu nadtarifních složek platu a jejich efektivní využívání. Zajistíme vyšší platy pro ostatní pedagogické a nepedagogické pracovníky a garantujeme jejich navyšování podle růstu průměrné mzdy v ČR. Připravíme a zavedeme systém profesního růstu pedagogů jako nástroje profesní podpory.“

Zdroje:
• Pedagogičtí pracovníci slíbených 130 % nedostanou (tisková zpráva Pedagogické komory, z. s.)
• Pozměňovací návrh Marka Výborného, Petra Gazdíka, Renáty Zajíčkové, Pavla Klímy a Jakuba Michálka k vládnímu návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 563/2004 Sb., o pedagogických pracovnících
• Programové prohlášení vlády (1. 3. 2023)
• MŠMT: Náklady na růst platů pedagogických pracovníků (důvodová zpráva)

Pedagogická komora, z. s.
www.pedagogicka-komora.cz

Pedagogičtí pracovníci slíbených 130 % nedostanou

Pokud by byl schválen pozměňovací návrh poslanců koaličních stran k novele zákona o pedagogických pracovnících a školského zákona, pedagogové se mohou rozloučit se slíbenými 130 % průměrné mzdy.

Vládní návrh novely obsahuje ustanovení, které mělo na plný úvazek pedagogického pracovníka garantovat finance ve výši 1,404násobku průměrné mzdy v ČR z předminulého roku. Poslanci Marek Výborný (KDU-ČSL), Petr Gazdík (STAN), Renáta Zajíčková (ODS), Pavel Klíma (TOP09) a Jakub Michálek (Piráti) ale na poslední chvíli předložili společný pozměňovací návrh, který původní závazek uvedený přímo v programovém prohlášení vlády ruší.

Nově by se příslušný odstavec zákona netýkal všech pedagogických pracovníků, ale pouze učitelů. Celkový objem financí by byl tudíž výrazně menší, protože mezi pedagogické pracovníky patří i asistenti pedagoga nebo vychovatelky školních družin, jejichž platy jsou nižší než platy učitelů.

Pětice poslanců navrhuje i změnu výpočtu. Místo 140,4 % průměrné mzdy z předminulého roku by šlo pouze o 130 %. Nově není určeno, který rok bude využit jako základna pro výpočet z průměrné mzdy. Například pro rok 2024, od kdy má být novela účinná, to nemůže být pozdější než předminulý rok. Státní rozpočet na rok 2024 se bude schvalovat na konci roku 2023, kdy budou k dispozici údaje o hrubé mzdě teprve za rok 2022. Vláda tak bude moci k výpočtu 130 % použít průměrnou mzdu z let 2022, 2021, 2000 nebo i dřívějších.

„Fakticky to znamená, že by vládě reálně nevznikl vůbec žádný vymahatelný závazek ohledně objemu financí na platy učitelů,“ upozorňuje Radek Sárközi, prezident spolku Pedagogická komora. „Osobně to vnímám jako podvod na všech pedagogických pracovnících, protože je tento pozměňovací návrh v rozporu s dosavadními vyjádřeními koaličních politiků i programovým prohlášením vlády a nebyl ani projednán se školskými organizacemi,“ dodává.

Pozměňovací návrh pětice poslanců byl podán na poslední chvíli. Druhé čtení k novele zákona o pedagogických pracovnících začalo v Poslanecké sněmovně ve čtvrtek 23. února 2023 v 11:25. Do systému Poslanecké sněmovny byl příslušný pozměňovací návrh nahrán ve stejný den až ve 12:36, což je velmi nestandardní postup.

Všechny pozměňovací návrhy by měl projednávat školský výbor Poslanecké sněmovny 1. března 2023. Následně se o nich bude hlasovat v rámci třetího čtení, jehož datum zatím nebylo stanoveno. Dále bude novelu projednávat Senát.

Slib, že učitelé dostanou 130 % průměrné mzdy, padl poprvé v roce 2003 od tehdejší ministryně školství Petry Buzkové (ČSSD). Nejblíže tomuto cíli byly platy učitelů v roce 2021, kdy podle oficiálních údajů Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy činily 126 % průměrné mzdy v ČR. Dle predikce MŠMT budou za rok 2022 činit platy učitelů 120 % a platy pedagogických pracovníků 113 % průměrné mzdy. Pro rok 2023 by to mělo být ještě méně – pouze 117 % pro učitele a 110 % pro pedagogy obecně.

Citace:

Pozměňovací návrh Marka Výborného, Petra Gazdíka, Renáty Zajíčkové, Pavla Klímy a Jakuba Michálka k vládnímu návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 563/2004 Sb., o pedagogických pracovnících...
V části druhé čl. III bod 1 nově zní:
„1. V § 161c se za odstavec 3 vkládá nový odstavec 4, který zní:
„(4) Ministerstvo vyhlásí normativy a opravné koeficienty podle odstavce 1 písm. b) a § 161 odst. 1 tak, aby celková výše finančních prostředků určených na platy učitelů rozepisovaných podle odstavce 3 odpovídala v měsíčním průměru na 1 úvazek učitele nejméně 130 % průměrné hrubé měsíční nominální mzdy na přepočtené počty zaměstnanců v národním hospodářství.
https://www.psp.cz/sqw/historie.sqw?o=9&t=289

Původní znění vládního návrhu novely zákona o pedagogických pracovnících a školského zákona
§ 161c
Společná ustanovení pro financování škol a školských zařízení zřizovaných územními samosprávnými celky nebo svazky obcí
(4) Ministerstvo vyhlásí normativy, opravné koeficienty a příplatky podle odstavce 1 písm. a) a b), § 161 odst. 1, § 161a odst. 1 a § 161b odst. 1 a určí výši rezervy podle odstavce 3 písm. c) tak, aby celková výše finančních prostředků určených na platy pedagogických pracovníků rozepisovaných podle odstavce 3 odpovídala v měsíčním průměru na 1 úvazek pedagogického pracovníka nejméně 1,404násobku průměrné hrubé měsíční nominální mzdy na přepočtené počty zaměstnanců v národním hospodářství dosažené podle zveřejněných údajů Českého statistického úřadu za předminulý kalendářní rok.
https://www.psp.cz/sqw/text/tiskt.sqw?O=9&CT=289&CT1=0

Programové prohlášení vlády (6. 1. 2022)
Podpora škol a pedagogických pracovníků
"Garantujeme kvalitní platové ohodnocení pedagogických pracovníků a udržíme jejich platy na úrovni 130 % průměrné hrubé měsíční mzdy."
https://www.vlada.cz/cz/programove-prohlaseni-vlady-193547/#vzdelavani_a_sport

Pedagogická komora, z. s.
www.pedagogicka-komora.cz

Etický kodex učitele vznikal zcela netransparentně a za zády učitelů

Vedení spolku Pedagogická komora se distancuje od Etického kodexu učitele, který byl představen při tiskové konferenci na Ministerstvu školství, mládeže a tělovýchovy. Tento text vznikal zcela netransparentně. Participace organizací sdružujících přímo učitele byla minimální. Vzniklý dokument nemá ani základní kvality, které by měly etické kodexy mít. Jedná se navíc o čistě deklaratorní text, protože jeho dodržování nelze nijak vymáhat.

„Profesní etický kodex má smysl pouze tehdy, pokud ho vydá příslušná profesní komora, která nad jeho dodržováním následně bdí,“ upozorňuje Radek Sárközi, prezident spolku Pedagogická komora.

Například Česká lékařská komora má svůj etický kodex a zároveň etickou komisi. Jejím prostřednictvím se mohou pacienti domáhat nápravy neetického jednání lékařů. Na rozdíl od kodexu pro lékaře je zveřejněný text Etického kodexu učitele ne příliš povedeným slohovým cvičením plným obecných frází, jejichž případné porušení ani není možné identifikovat. Pro srovnání uvádíme citace z obou kodexů:

• „Úkolem lékaře je chránit zdraví a život…“
• „Lékař má znát zákony a závazné předpisy platné pro výkon povolání a tyto dodržovat.“
• „Každý lékař je povinen v případech ohrožení života a bezprostředního vážného ohrožení zdraví neodkladně poskytnout lékařskou pomoc.“

• „Učitel přijímá odpovědnost za sebe a svět…“
• „Učitel pracuje udržitelně…“
• „Učitel propojuje vzdělávání ve škole s volnočasovými zájmy žáka…“

Z uvedených organizací, které na Etickém kodexu učitele pracovaly, sdružuje přímo učitele pouze jedna. Spolků sdružujících učitele působí v ČR více než 100. Učitelské spolky nebyly k tvorbě etického kodexu přizvány. Ke kodexu se nepřihlásily ani školské odbory. Mezi zapojenými organizacemi najdeme spolek rodičů, spolek studentů středních škol, sdružení organizací volnočasových aktivit mládeže nebo Ekumenickou radu církví.

„Učitelé to na sociálních sítích komentují rozhořčenými slovy: zase se rozhoduje o nás bez nás,“ říká Radek Sárközi, „i řadoví členové Učitelské platformy byli seznámeni s hotovým textem poprvé až na tiskové konferenci jako všichni ostatní.“

Členové organizací zapojených do tvorby kodexu nedostali příležitost o výsledném textu hlasovat. Před zveřejněním kodexu neproběhlo žádné veřejné připomínkové řízení. Příprava etického kodexu učitele tak proběhla naprosto netransparentně a neeticky. Nepravdivá je i informace na webu Učitelské platformy ke kodexu, kde se uvádí: „Etický kodex pro učitele je výsledkem konsenzu Asociace děkanů pedagogických fakult, České rady dětí a mládeže, České školní inspekce ČR, Českou středoškolskou unií, Ekumenickou radou církví, Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy, zastoupení OSN, spolku Otevřeno, Stálé konferenci asociací ve vzdělávání, Učitelské platformy, organizace Učitel naživo, Unie školských asociací ČR – CZESHA, Unie rodičů ČR a spolku Začni učit!“

„Ve skutečnosti na kodexu uvedené organizace nepracovaly, tvořily ho jen osoby uvedené v tiskové zprávě,“ upozorňuje Janek Wagner, viceprezident Pedagogické komory, z. s., „podle všech dostupných indicií řada z nich neměla ani mandát za svou organizaci cokoliv schvalovat.“

Z rychlé víkendové ankety ve facebookové skupině spolku Pedagogická komora vyplývá, že 92 % respondentů hodnotí text Etického kodexu učitelů negativně, kladné hodnocení získal pouze od 6 %. Do ankety se zapojilo celkem 1 177 pedagogů.

„Toto opravdu nelze hodnotit jako výsledek konsenzu, spíše to působí, že se velmi úzká skupina aktivistů rozhodla vnutit všem učitelům svůj úzký pohled na profesní etiku,“ hodnotí výsledky ankety Radek Sárközi.

Etické kodexy ve školství nejsou novinkou. Mají je některé školy i organizace pedagogů. Nelze ovšem publikovat jakýsi obecný text etického kodexu bez vazby na konkrétní organizaci, která dohlíží, zda ho členové naplňují a řeší podněty v případě jeho porušení. Vlastní etický kodex nemá ani spolek Učitelská platforma.

„Správným postupem by bylo nejprve schválit zákon o ustavení profesní komory pedagogických pracovníků, jak je tomu v případě advokátů, architektů, lékařů a dalších profesí,“ říká Janek Wagner, který je zároveň členem poradního týmu ministra školství, „až následně by měl vzniknout konsensuální etický kodex - tvořit ho v utajení a bez široké diskuze učitelů, jak to udělal spolek Učitelská platforma, považuji za zcela nepřijatelné.“


Markéta Emmer Illová (učitelka ZŠ): „Etický kodex obsahuje formulaci “UČITEL PŘIPRAVUJE DĚTI NA ŽIVOT VE STÁLE SE MĚNÍCÍM SVĚTĚ A SOUSTAVNĚ ZVYŠUJE JEJICH DIGITÁLNÍ KOMPETENCE. Učitel klade důraz na etické chování v digitálním prostředí, jde příkladem a dodržuje profesní standardy i v online světě.“ Tento bod je v rozporu se všemi rámcovými vzdělávacími programy, které jsou závazné. V RVP ZV je uvedeno sedm klíčových kompetencí, které máme u žáků rozvíjet, nelze z nich vytrhnout pouze jednu a ostatní opominout.“

Natália Toflová (ředitelka MŠ): „Zdá se mi, že se při tvorbě etického kodexu zcela zapomnělo na učitelky mateřských škol. Mezi jmény jeho spoluautorů nevidím žádného pracovníka mateřské školy. Je to zase o nás bez nás…“

Radek Sárközi: „Velice oceňuji, že ministr školství Vladimír Balaš při našem jednání uvítal můj návrh na vznik Pedagogické komory ze zákona. Určitě by se tím zvýšila prestiž učitelů, kdyby se zařadili mezi profese, které již takovou komoru mají.“

Zdroje:

• Učitelská platforma: Etický kodex učitele
• MŠMT: Učitelé mají nový etický kodex, který reaguje na výzvy 21. století
• Marek Adler (Učitelská platforma, z. s.): Vyjádření k Etickému kodexu učitele
• Etický kodex České lékařské komory
• Zuzana Růžičková: Proč vznikl učitelský kodex bez učitelů?
• Jana Karvaiová: Pod rouchem beránčím čert se skrývá

Pedagogická komora, z. s.