MŠMT: Zaměstnanci a mzdové prostředky (2024)

Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy zveřejnilo statistiky k platům ve školství za rok 2024. Publikace obsahuje informace o zaměstnancích a mzdových prostředcích za školy a školská zařízení zřizované státem, obcí, krajem, privátním subjektem a církví a dále za veřejné vysoké školy, státní správu a servisní organizace.

• MŠMT: Statistická ročenka školství – Zaměstnanci a mzdové prostředky 2024

Spolek Pedagogická komora podporuje poslanecké pozměňovací návrhy navyšující školský rozpočet

Stejně jako v minulých letech i v tomto roce podpořila Pedagogická komora, z. s., všechny pozměňovací návrhy k zákonu o státním rozpočtu ČR na rok 2024, kterými poslanci chtějí navýšit finanční prostředky pro kapitolu školství. Většina z nich jen dorovnává výdaje na částku z roku 2023. Poslanecká sněmovna bude o všech pozměňovacích návrzích hlasovat ve třetím závěrečném čtení již 29. listopadu 2023.

PN 3601 (K. Rais, J. Berkovcová, S. Fridrich)
Zvýšení finančních prostředků na tarifní část mezd akademických pracovníků vysokých škol (asistenti, odborní asistenti…) o 10 %, tj. navýšení podkapitoly „Věda a vysoké školy“ o 1,75 mld. Kč.

PN 3602 (K. Rais, J. Berkovcová)
Dorovnání financí na ostatní neinvestiční výdaje (ONIV), ze kterých školy hradí například učebnice a pomůcky pro žáky, dopravu na plavecký výcvik nebo další vzdělávání pedagogických pracovníků, na jejich nominální výši z roku 2021, tj. navýšení podkapitoly „Výdaje regionálního školství a přímo řízených organizací“ o 1,23 mld. Kč.

PN 3603 (K. Rais, J. Berkovcová)
Dorovnání chybějících finančních prostředků na platy 17 020 nepedagogických pracovníků ve školství, s nimiž rozpočet na rok 2024 vůbec nepočítá, tj. navýšení podkapitoly „Výdaje regionálního školství a přímo řízených organizací“ o 6,82 mld. Kč.

PN 3604 (K. Rais, J. Berkovcová)
Dorovnání výdajů pro organizace, které se zabývají volnočasovými aktivitami pro děti a mládež (Skaut apod.), na nominální výši z roku 2023, tj. navýšení podkapitoly „Podpora činnosti v oblasti mládeže“ o částku 20,5 mil. Kč.

PN 3700 (J. Berki, M. O. Havel, M. Kupka, K. Kocmanová, D. Šimek)
Obdoba PN 3604 - navýšení výdajů pro organizace, které se zabývají volnočasovými aktivitami pro děti a mládež (Skaut apod.), ale pouze o 7 mil. Kč.

PN 3550 (Z. Kettner)
Zvýšení finančních prostředků na platy učitelů, ostatních pedagogických pracovníků a nepedagogických pracovníků ve školství o 10 %, aby bylo splněno programové prohlášení vlády, tj. navýšení podkapitoly „Výdaje regionálního školství a přímo řízených organizací“ o 18,15 mld. Kč.

PN 3551 (Z. Kettner)
Obdoba PN 3602 - dorovnání financí na ostatní neinvestiční výdaje (ONIV), ale jen na jejich nominální výši z roku 2023, tj. navýšení podkapitoly „Výdaje regionálního školství a přímo řízených organizací“ o 323 tis. Kč.

PN 3552 (Z. Kettner)
Dorovnání finančních prostředků na platy ostatních pedagogických pracovníků (školní psychologové, speciální pedagogové, vychovatelky školních družin…) a nepedagogických pracovníků (kuchařky, školníci, účetní…) ve školství, na nominální výši roku 2023, aby nedošlo k jejich snížení o 2 %, jak požaduje vláda, tj. navýšení podkapitoly „Výdaje regionálního školství a přímo řízených organizací“ o 3,56 mld. Kč.

Pedagogická komora, z. s.
www.pedagogicka-komora.cz

Návrh rozpočtu MŠMT na rok 2024 (kapitolní sešit)

Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy zpracovalo podrobný materiál k rozpočtu kapitoly 333 MŠMT na rok 2024. Citujeme z něj nejdůležitější pasáže...

• Návrh rozpočtu kapitoly 333 – Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy na rok 2024 (58 stran)

A.II.2 Rozklad změn v návrhu rozpočtu kapitoly MŠMT na rok 2024 (str. 6)

B.I.1 Limit počtu zaměstnanců (str. 10)
Celkový LPZ pro rok 2024 (včetně jednorázového navýšení míst na projekty financované z prostředků EU a FM) byl schválen ve výši 263 742,93 úvazků, tj. oproti srovnatelnému limitu roku 2023 o 9 872,61 úvazků méně.

B.I.2 Mzdové prostředky podle § 109 odst. 3 zákona č. 262/2006 Sb. (str. 10)
Mzdové prostředky pro zaměstnance, odměňované podle § 109 odst. 3 zákona č. 262/2006 Sb. (pro organizace, které odměňují platem) a státní zaměstnance dle zákona č. 234/2014 Sb., byly stanoveny ve výši 138 992 345 181 Kč. Proti schválenému rozpočtu roku 2023 je to více o 1 289 891 746 Kč, tj. navýšení o 0,9 %. Nárůst prostředků na platy činí 1 787 565 168 Kč (1,31 %).

B.I.3 Průměrný měsíční plat (str. 11)
Průměrný měsíční plat rozpočtovaný pro rok 2024 činí 43 530 Kč. Oproti rozpočtovanému platu roku 2023 dochází k nárůstu o 2 115 Kč, tj. o 5,10 %.

C.I.1 Vysoké školy (str. 12 a 13)
Návrh rozpočtu na rok 2024 v ukazateli „VŠ“ je proti témuž ukazateli rozpočtu roku 2023 (30 915 030 749 Kč) nižší o 12 206 060 Kč. To představuje snížení o 0,04 %.
Podíl navrhovaných výdajů na VŠ na rok 2024 (mimo VVI a bez prostředků EU) vůči predikci HDP5 na rok 2024 představuje 0,40 %. V předchozích letech tento podíl činil: v roce 2016 - 0,42 %, v roce 2017 - 0,42 %, v roce 2018 - 0,45 %, v roce 2019 - 0,46 %, v roce 2020 - 0,48 %, v roce 2021 - 0,47 %, v roce 2022 – 0,42 % a v roce 2023 – 0,42 %.

C.II.1 RgŠ7 včetně PŘO bez ostatních dotačních titulů (str. 23)
Oproti schválenému rozpočtu RgŠ na rok 2023 je celkový navržený rozpočet běžných výdajů RgŠ na rok 2024 zvýšen o 2 114 085 410 Kč, tj. o 1,05 %.

Vývoj výkonů ve školních letech 2019/2020 až 2023/2024 (str. 26 a 27)
Ve školním roce 2023/2024 lze v RgŠ očekávat nárůst výkonů celkem o téměř 28 tisíc dětí, žáků a studentů, tj. nárůst o cca 1,5 %.

C.II.1.2 Mzdové prostředky RgŠ ÚSC (str. 27)
Navržený rozpočet mzdových prostředků na rok 2024 pro RgŠ ÚSC je oproti schválenému rozpočtu na rok 2023 zvýšen o 1 669 924 856 Kč (včetně příslušenství o 1 255 789 621 Kč), tj. o 1,3 % (včetně příslušenství o 0,7 %). V roce 2024 tak činí mzdové prostředky 134 432 642 111 Kč (včetně příslušenství 181 526 814 787 Kč), z toho platy učitelů 95 590 234 272 Kč (včetně příslušenství 128 855 635 799 Kč).
V oblasti příslušenství se pak příděl do fondu kulturních a sociálních potřeb od roku 2024 snižuje ze 2 % na 1 %.
Rozpočtové zdroje mzdových prostředků v roce 2024 představují zvýšení průměrného platu učitelů na úroveň 130 % průměrné nominální mzdy v národním hospodářství v ČR v roce 2022 a u ostatních zaměstnanců (tj. ostatních pedagogických pracovníků a nepedagogických zaměstnanců) snížení průměrného platu o 2 % oproti roku 2023.
Navržená výše rozpočtových zdrojů však zároveň představuje v oblasti nepedagogické práce ve školách a školských zařízeních snížení o 5 301 422 077 Kč (včetně příslušenství o 6 822 877 779 Kč), což představuje snížení počtu zaměstnanců o 17 020,04. Toto snížení je dáno konsolidačním úsilím vlády ČR. Vzhledem k tomu, že nepedagogická práce ve školách a školských zařízeních není mandatorní povahy, je z tohoto důvodu možné snížení míst a mzdových prostředků v této oblasti promítnout.

C.II.1.3 Ostatní neinvestiční výdaje RgŠ ÚSC (str. 28)
Navržený rozpočet ONIV na rok 2024 pro RgŠ ÚSC je oproti schválenému rozpočtu na rok 2023 snížen o 323 439 181 Kč10, tj. pokles o 12,3 %. V roce 2024 tak budou činit ONIV 2 306 929 787 Kč.

C.II.1.4 Soukromé školství (str. 28)
Na dotace soukromému školství je navržen rozpočet běžných výdajů ve výši 12 798 211 937 Kč (částka na výkonové financování podle zákona č. 306/1999 Sb.). Oproti schválenému rozpočtu na rok 2023 je pro rok 2024 rozpočet zvýšen o 1 114 983 162 Kč, tj. o 9,54 %.

C.II.1.5 Církevní školství (str. 29)
Na dotace církevnímu školství je navržen rozpočet běžných výdajů ve výši 2 930 009 127 Kč (částka na výkonové financování podle školského zákona). Oproti schválenému rozpočtu na rok 2023 je pro rok 2024 rozpočet zvýšen o 208 456 019 Kč, tj. o 7,66 %.

C.III Podpora činnosti v oblasti mládeže (str. 35)
Neinvestiční dotace ve výši 184 000 000 Kč jsou poskytované NNO na realizaci projektů přispívajících k naplňování cílů Strategie 2030+ v oblasti práce s dětmi a mládeží. Pro rok 2024 byly alokace pro NNO v souladu s konsolidačním balíčkem v každé výzvě poníženy o 10 % oproti základu pro rok 2023 (204 500 000 Kč).

MŠMT: Podíl praxí studia učitelství v ČR a zahraničí

Součástí Závěrečné zprávy z hodnocení dopadů regulace (RIA) k návrhu novely zákona o pedagogických pracovnících, kterou schválila vláda, jsou následující informace o podílu praxí studia učitelství v České republice a zahraničí.

MŠMT: Novela zákona o pedagogických pracovnících

MŠMT je uznávacím orgánem ve smyslu § 78 zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), ve znění pozdějších předpisů, a jako takové vydává stanovisko, respektive povolení studijním programům, jejichž absolvováním se bezprostředně naplňují odborné předpoklady pro výkon regulovaného povolání pedagogického pracovníka. Za účelem transparentního a jednotného posuzování studijních programů vysokých škol přijalo MŠMT v roce 2017 Rámcové požadavky na studijní programy, jejichž absolvováním se získává odborná kvalifikace k výkonu regulovaných povolání pedagogických pracovníků, které stanovují závazný podíl jednotlivých složek studia. Obdobně vydává MŠMT stanoviska k vzdělávacím programům v oboru vzdělání zaměřeném na přípravu učitelů mateřské školy. Obory vzdělání střední školy zaměřené na přípravu učitelů mateřské školy se řídí rámcovými vzdělávacími programy, které vydává MŠMT.

Zavedení Rámcových požadavků mimo jiné znamenalo významné zvýšení podílu praxe v rámci studia, konkrétně na min. 10 % v případě učitelství 1. stupně ZŠ a min. 8 % v případě učitelství 2. stupně ZŠ a učitelství SŠ. Velká část fakult připravujících učitele v nových akreditacích zvýšila objem praxí nad minimální hranici až k doporučenému objemu 15 % praxe pro učitelství 1. stupně ZŠ a 10 % pro učitelství 2. stupně ZŠ a učitelství SŠ. Takové zvýšení praxí je nepochybně významným posunem směrem k zapojení studentů do praxe běžnému v nejlepších evropských systémech přípravy učitelů. Fakulty, včetně “oborových” nepedagogických fakult, učinily v nových akreditacích významný krokmimo jiné také v tom, že na mnoha z nich díky zvýšení objemu praxí v nových akreditacích vznikla centra praxí a oborových didaktik. Garantované minimum objemu praxí v Rámcových požadavcích tak naplnilo svůj smysl a předpokládá se obdobné stanovení rozsahu praxe i pro vyšší odborné školy.

Stanovené minimum se stále pohybuje na spodní hranici nejlepších evropských systémů přípravy učitelů. Studenti v severských zemích jako je Švédsko nebo Dánsko nebo v západoevropských zemích jako je Portugalsko, Irsko, Belgie nebo Nizozemsko typicky tráví na praxích více času než čeští studenti. (Viz graf 2 a graf 3 níže.)

Graf 2: Minimální podíl praxí na studiu učitelství 1. stupně ZŠ v ČR a ve vybraných evropských zemích

 Graf 3: Minimální podíl praxí na studiu učitelství 2. stupně ZŠ a SŠ v ČR a ve vybraných evropských zemích 

Prostřednictvím rešerše těchto evropských systémů v rámci přípravy Reformy pregraduální přípravy učitelů byly identifikovány tři modely propojení přípravy učitelů s praxí a přístupem k praxi. 

Prvním je tzv. “západoevropský model”, postavený na vysokých podílech praxe (20-40 %), fungující v zemích Beneluxu, v anglosaských zemích nebo v Portugalsku. V těchto zemích studenti tráví velkou část studia na praxích přímo ve školách v průběhu celého studia. Praxe typicky gradují: v Nizozemsku například studenti tráví v prvním ročníku jeden den v týdnu ve škole, ve druhém dva dny až v posledním, čtvrtém ročníku, tráví ve škole čtyři dny v týdnu a jen jeden na fakultě.

Druhým je tzv. “německý model”, postavený na relativně nízkých podílech praxí při studiu (podle rozhovoru s expertkou z Hesenska stráví studenti praxí při studiu ve škole zhruba 15 % času). Na studium však navazuje specificky pojaté indukční období 18-24 měsíců, ve kterých mají absolventi jako začínající učitelé výrazně redukovaný plat i přímou pedagogickou činnost proti ostatním učitelům (zhruba o 50 %) a mají státem přiděleného a zaměstnávaného mentora (zkušeného nebo bývalého učitele). Každý mentor má na starosti zhruba 15 studentů a pravidelně je ve škole navštěvuje, poskytuje jim podporu, ale také hodnotí a známkuje jejich hodiny. V průběhu 18-24 měsíců musí začínající učitelé získat odpovídající hodnocení svých hodin mentorem, napsat závěrečnou práci a složit závěrečnou zkoušku, garantovanou a realizovanou ministerstvem, aby získali plnohodnotnou kvalifikaci učitele. Tento model byl identifikován pouze v Německu.

Třetím modelem propojení přípravy s praxí je tzv. “skandinávský model”, identifikovaný v severoevropských zemích jako je Finsko, Švédsko a Dánsko, ale také v Rakousku. Model spočívá na relativně nízkých objemech praxe, podobným českému systému, ale zároveň na velkém důrazu na kvalitu praxí a jejich reflexi. Praxe probíhají v tandemu, každá hodina praxe je okamžitě reflektovaná supervizorem, supervizoři se studenty podobně reflektují přípravu hodin. Velká část praxí se koncentruje v síti fakultních a klinických škol (které zřizuje přímo univerzita) a především u fakultních/provázejících učitelů, kteří jsou vybráni jako nejlepší ve vedení praxí. Jsou za svoji činnost patřičně ohodnoceni, zároveň procházejí vstupním výcvikem a získávají mentorskou podporu od oborových didaktiků a vedoucích praxí z úrovně fakulty. Fakulty se soustředí primárně na profesní složku učitelské přípravy a na výzkum a teorii specifické pro učitelství. Tento výzkum a vývoj didaktických metod a nástrojů provádějí právě v síti fakultních a klinických škol. Učitelé a ředitelé ze sítě fakultních a klinických škol se podílejí na výuce studentů na fakultě a na podobě kurikula jejich studia.

Český systém konzistentně nesleduje ani jeden z těchto modelů. Objemem praxí se blíží skandinávskému systému, případně německému. Proti německému systému chybí výrazná investice do adaptačního období začínajícího učitele s centrální garancí kvality a kvalifikace. Proti skandinávskému systému chybí koncentrace praxí u výběru nejlepších fakultních/provázejících učitelů a úzké provázání se sítí fakultních a klinických škol. Provázející/fakultní učitelé, kteří praxe vedou, za svou činnost – s výjimkou pilotních projektů pro relativně malý počet učitelů, realizovaných z ESF+ v posledních několika letech, často dostávají ohodnocení v řádu desítek korun za hodinu a nemají tak pro reflexi praxí dostatečný prostor. Neprocházejí vstupním vzděláním ani nezískávají systematickou podporu ze strany fakultních didaktiků nebo vedoucích praxí a nerozvíjejí a nezískávají tak systematicky kompetence praxe vést. Praxe studenti často alespoň částečně realizují na školách, kde sami studovali (tedy nahodile, a ne u učitelů, kteří mají největší kompetence a kvalifikaci praxe vést), nebývá výjimkou, že si část praxí domlouvají sami. Síť fakultních škol je často velice široká a přesahuje i stovku škol: fakulty v nich jen zřídka realizují výzkum, propojení s vedením škol a s učiteli vedoucími praxe je často formální (např. informativní setkání s řediteli 1-2x ročně).

Pedagogická komora podporuje navýšení školského rozpočtu na rok 2023

Vedení spolku Pedagogická komora podporuje poslanecké pozměňovací návrhy, které navyšují školský rozpočet na příští rok. Vládní návrh zákona o státním rozpočtu ČR na rok 2023 bude Poslanecká sněmovna projednávat ve středu 16. listopadu. Finanční prostředky v kapitole 333 MŠMT jsou výrazně nižší, než činí závazek uvedený v programovém prohlášení vlády.

„V programovém prohlášení je napsáno, že vláda udrží platy pedagogických pracovníků na úrovni 130 % průměrné mzdy v České republice, ve skutečnosti ale v příštím roce poklesnou na 110 %,“ upozorňuje Radek Sárközi, prezident spolku Pedagogická komora, „v tuto chvíli již není jiná možnost nápravy, než schválit poslanecké pozměňovací návrhy, které dodatečně navyšují státní rozpočet na rok 2023.“

Poslankyně Jana Berkovcová a Margita Balaštíková navrhují navýšit finance na platy učitelů o další 4,3 miliardy korun. Částkou 1,1 miliardy korun navíc chtějí dorovnat chybějící prostředky na podpůrná opatření v rámci inkluzivního vzdělávání. Pokud nebude toto navýšení schváleno, hrozí v příštím roce propuštění více než 2 000 asistentů pedagoga.

Poslanec Zdeněk Kettner navrhuje dorovnat finanční prostředky na ostatní neinvestiční výdaje na úroveň roku 2021. Jedná se o 1 miliardu korun navíc oproti rozpočtu, který připravila vláda. Z ONIV hradí školy například učebnice a pomůcky pro žáky, plavecký výcvik dětí nebo prvních 14 dní náhrad v případě nemoci zaměstnanců. Na platy nepedagogických pracovníků škol by podle pozměňovacího návrhu Zdeňka Kettnera mělo jít o 1 miliardu korun více.

Poslanci Karel Rais a Ivo Vondrák navrhují zvýšit finance na platy akademických pracovníků vysokých škol o 1,43 miliardy korun, aby si udržely konkurenceschopnost vůči platům učitelů v regionálním školství.

„Za Pedagogickou komoru podporujeme všechny poslanecké pozměňovací návrhy, které dodatečně navyšují finanční prostředky pro školství na rok 2023,“ shrnuje Radek Sárközi.

Programové prohlášení vlády:

„Důležitým úkolem koaliční vlády je získat pro školství více finančních prostředků tak, aby veřejné výdaje na vzdělávání a školské služby odpovídaly v poměru k HDP alespoň úrovni průměru zemí OECD.“

„Garantujeme kvalitní platové ohodnocení pedagogických pracovníků a udržíme jejich platy na úrovni 130 % průměrné hrubé měsíční mzdy.“

Zdroje:

• Návrh zákona o státním rozpočtu ČR na rok 2023 (včetně poslaneckých pozměňovacích návrhů)

• MŠMT: Prezentace ke školskému rozpočtu na rok 2023

• Státní rozpočet 2023 (kapitola 333 MŠMT)

• Programové prohlášení vlády

• Školám chybí finance na pomůcky pro žáky. Dostaly na ONIV o miliardu korun méně než v loňském roce

Pedagogická komora, z. s.
www.pedagogicka-komora.cz

 

Odpověď z MŠMT k testování v MŠ a VŠ

Vážený pane Sárközi,

dne 11. 1. 2022 obdrželo Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy (dále jen „MŠMT“) od Ministerstva vnitra Váš dotaz ve věci testování ve školách.

Mimořádné opatření Ministerstva zdravotnictví (dále jen „MO MZd“) k testování ve školách od 17. 1. 2022 nebylo ještě vydáno. Odůvodnění bude součástí tohoto MO MZd.

Testování a veškerá protiepidemická opatření, včetně těch ve školství, jsou plně v gesci MZd. Za MŠMT můžeme říci, že testování v MŠ se krátkou dobu na jaře zkoušelo u „předškoláků“ v MŠ. Antigenní testy jsou postaveny na principu samoodběru, což znamená, že by si je primárně mělo být dítě schopno aplikovat samo. Ze zkušeností víme, že to u dětí v MŠ není možné tak, aby byly výsledky testu relevantní („nevyšťourá“ se dostatečně a je zde možnost ublížení si). V rámci zkoušení pak pedagogičtí pracovníci odmítali poskytovat při testování dětem asistenci (obava z neodborné manipulace a možnému nechtěnému ublížení dítěti). Rovněž byla připuštěna asistence zákonných zástupců. To řada škol odmítala z důvodu, že by to znamenalo zvýšený pohyb dospělých v prostorách školy a tím opět zvýšené riziko přenosu viru. Další variantou byl odběr v domácím prostředí – to se ovšem doposud neosvědčilo (např. na Slovensku). Navíc by mohlo vést k řadě „spekulativních“ jednání.

Na dotaz „V čem je epidemická situace natolik odlišná v ČR a v Německu, že se u nás opatření tak zásadně liší a jsou mnohem mírnější?“ není MŠMT kompetentní odpovědět. V této věci se, prosím, obraťte na Ministerstvo zdravotnictví.

Na VŠ je nyní zkouškové období. V tuto chvíli se testování neplánuje. Bude záležet na vývoji epidemiologické situace.

S přáním pěkného dne,

Ing. Ilona Vaculová
odbor řízení regionálního školství
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy
Karmelitská 7
118 12 Praha 1
tel: +420 234 811 328
e-mail: Ilona.Vaculova@msmt.cz
www.msmt.cz

ÚZIS: Koronavirus a školství (prezentace)

Školský výbor Poslanecké sněmovny projednával ve středu 31. března 2021 aktuální epidemickou situaci ve školách. Ředitel ÚZIS Ladislav Dušek prezentoval poslancům aktuální statistiky ke koronaviru ve školách, u dětí a pedagogů (stav k 28. 3. 2021). 

• ÚZIS: Nákaza COVID-19 ve školách, u dětí, pedagogů a zaměstnanců škol (prezentace)
• Vystoupení ředitele ÚZIS L. Duška - videozáznam z jednání školského výboru Poslanecké sněmovny (31. 3. 2021 od 9:30)

"Za celé období sledování byla nákaza COVID-19 prokázána u 48 014 pedagogů a pracovníků ve školství, z toho u 1354 osob ve věku 65+. Celkem 935 pedagogů bylo s COVID-19 hospitalizováno a 40 zemřelo." Z celkového počtu pedagogů, což je 191 221 učitelů, vychovatelů a akademických pracovníků VŠ, prodělalo covid již 25 %, což je výrazně více, než činí průměr za celou ČR.

V březnu 2021 výrazně poklesl počet pedagogů pozitivně testovaných na koronavirus, což bylo částečně způsobeno snížením množství testovaných osob z řad pedagogických pracovníků. Počet nově hospitalizovaných pedagogů byl v březnu druhý nejvyšší za celou dobu epidemie (jen o 6 osob nižší než v únoru 2021). Počet zemřelých pedagogů byl v březnu bohužel nejvyšší od počátku epidemie. K úmrtí došlo u 15 pedagogických pracovníků...

Diagnostická indikace (lékaři), epidemiologická indikace (rizikové kontakty v rámci trasování), preventivní (plošné antigenní testy).

Podíl dětí pozitivně testovaných na koronavirus je stále velmi blízko maximálním hodnotám za celou dobu epidemie. K výraznému poklesu došlo pouze u věkové skupiny 15 až 19 let, což jsou především žáci středních škol. I u nich je ovšem dvakrát vyšší, než činí průměr za celou ČR.

"Školy tvoří dle šetření krajských hygienických stanic v celkovém dlouhodobém přehledu významný počet ohnisek nákazy COVID-19, v absolutním počtu jde o nejčastější typ ohniska."

Pedagogická komora žádá poslance o navýšení školského rozpočtu

Je třeba vyřešit škrt ve výši 1,2 miliardy korun na platy asistentů pedagoga

Vedení Pedagogické komory, z. s., podporuje poslanecké pozměňovací návrhy, které dodatečně navyšují rozpočet pro školství na rok 2021. Jedná se o finance pro vysoké školy, na platy asistentů pedagoga, ONIV nebo protidrogovou prevenci. Návrhy některých poslanců na škrty v rozpočtové kapitole MŠMT nebo přesuny peněz uvnitř  kapitoly 333 naopak prezident Pedagogické komory Radek Sárközi zcela odmítá.

 

Poslanec Mikuláš Ferjenčík (Piráti) podal návrh na navýšení financí pro vysoké školy o 2 569 804 324 korun na celkovou částku 30 981 481 304 Kč. Poslanec Pavel Jelínek (SPD) navrhuje navýšit ONIV, ze kterých školy hradí učebnice nebo pomůcky pro žáky, ale rovněž náhradu mzdy během prvních 14 dní nemoci zaměstnanců (a řadu dalších položek), o 400 milionů korun na celkovou částku 1 800 000 000 Kč. Poslanec Dominik Feri (TOP09) podal tři návrhy: navýšení prostředků na platy asistentů pedagoga o 30 milionů korun, posílení financí na protidrogovou prevenci o 1 500 000 Kč a 100 milionů korun na podporu vysokoškolského výzkumu v oblasti světové pandemie koronaviru.

 

„V položce „ostatní neinvestiční výdaje“ se školy letos ocitly v červených číslech, protože jim kvůli častému pobytu zaměstnanců v karanténě skokově narostly výdaje z ONIV,“ upozorňuje Radek Sárközi, prezident Pedagogické komory, „nejhůře situace dopadla na mateřské školy, které skončily v karanténě opakovaně, což jim hrozí i v následujícím roce.“

 

Poslanecká sněmovna by měla o jednotlivých pozměňovacích návrzích hlasovat v pátek 18. 12. 2020. Plánované výdaje na školství v roce 2021 činí 239 655 319 850 Kč. Podíl školství na hrubém domácím produktu České republiky je pro rok 2020 odhadován na 3,18 % HDP (bez prostředků z evropských fondů). V roce 2021 by se měl zvýšit na 3,86 % HDP.

 

„Investice do školství, vzdělávání, vědy a výzkumu je nejefektivnější investicí, proto by do těchto oblastí mělo směřovat co nejvíce peněz, o prosperitě České republiky za 20 let se rozhoduje právě teď,“ říká Radek Sárközi, „české školství je bohužel dlouhodobě výrazně podfinancované a výdaje na vzdělávání stále nedosahují ani 5 % HDP, což je průměr států EU a OECD.“

 

Čím je dítě mladší, tím vyšší bude návratnost a efektivita finančních prostředků vynaložených na jeho výchovu a vzdělávání, což prokazují mezinárodní odborné studie. Bohužel Česká republika investuje nejméně právě do předškolního vzdělávání. Zatímco my dáváme na předškolní vzdělávání pouze 0,5 % hrubého domácího produktu, průměr EU a OECD činí 0,8 % HDP. Důsledkem je například vysoký počet dětí ve třídách mateřských škol, kde je většinu času na až 28 dětí pouze jedna učitelka. Rovněž na prvním stupni základních škol je u nás počet dětí ve třídě výrazně vyšší, než činí průměr členských států Evropské unie.

„Upozornil jsem poslance, na výrazný škrt 1,2 miliardy korun na platy asistentů pedagoga, který navrhl ministr školství Robert Plaga,“ uvádí Radek Sárközi, „pokud nebude dodatečně kompenzován, může přijít o místo více než 5 000 asistentů pedagoga, protože často pracují jen na částečný úvazek.“

 

V podkladech k návrhu státního rozpočtu na rok 2021 se uvádí, že úspora 1,2 miliardy korun bude dosažena snížením počtu asistentů pedagoga o 2 564 plných úvazků.  Pokud k propuštění asistentů pedagoga nedojde, budou se muset finance na jejich platy hledat v nenárokových složkách učitelských platů.

 

„Pro učitele to není dobrá zpráva – buď zůstanou ve třídě na žáky se speciálními vzdělávacími potřebami sami bez pomoci asistentů, nebo se místa asistentů zafinancují na úkor učitelských platů,“ dodává Radek Sárközi.

Pedagogická komora, z. s.

www.pedagogicka-komora.cz

• Návrh rozpočtu kapitoly 333 – Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy na rok 2021 a návrh střednědobého výhledu na léta 2022 a 2023
• Poslanecké pozměňovací návrhy ke státnímu rozpočtu na rok 2021

Poslanecké pozměňovací návrhy k zákonu o státním rozpočtu na rok 2021 (kapitola 333 MŠMT):

 

PN č. 7029 (Mikuláš Ferjenčík): Výdaje kapitoly 333 Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy se navyšují celkem o částku  2 569 804 324 Kč  (Věda a vysoké školy o částku 2 569 804 324,-  na celkovou částku 51 586 116 155 Kč v vysoké školy o částku 2 569 804 324,- na celkovou částku 30 981 481 304 Kč).

 

PN č. 6970 (Pavel Jelínek): Zvýšit výdaje kapitoly 333 Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy v ukazateli „Výdaje regionálního školství a přímo řízených organizací“ v položce ”Ostatní neinvestiční výdaje RgŠ ÚSC” o částku 400 000 000 Kč (na 1,8 mld. Kč).

 

PN č. 6809 (Dominik Feri): Zvýšit výdaje v kap. 333-Min. školství, mládeže a tělovýchovy v průřezovém ukazateli „Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci“ na platy asistentů pedagogů. Dodatečné navýšení o 30 000 000 Kč.

PN č. 6811 (Dominik Feri): Zvýšit výdaje v kap. 333-Min. školství, mládeže a těl. v průřezovém ukazateli „Program protidrogové politiky“  s cílem podpořit preventivní protidrogovou politiku. Dodatečné navýšení o 1 500 000 Kč.

PN č. 6814 (Dominik Feri): Zvýšit výdaje v kap. 333-Min. školství, mládeže a těl. v ukazateli „Věda a vysoké školy - výzkum, experimentální vývoj a inovace“ na podporu vysokoškolského výzkumu v oblasti světové pandemie koronaviru.  Dodatečné navýšení o 100 000 000 Kč.

AKTUÁLNÍ TÉMA: Nouzový stav (koronavirus)

MŠMT: NEJČASTĚJŠÍ DOTAZY K AKTUÁLNÍM OPATŘENÍM KE KORONAVIRU (17. 3. 2020)

Vláda ČR: Vyhlášení nouzového stavu (16. 3. 2020)

Vláda kvůli šíření epidemie koronaviru omezila volný pohyb osob na nezbytné minimum (tisková zpráva)

"Vláda také dalším mimořádným opatřením nařídila krajským hejtmanům a primátorovi hlavního města Prahy, že musí v případě potřeby zajistit školské zařízení, které bude pečovat o děti ve věku od 3 do 10 let, jejichž zákonní zástupci pracují jako zaměstnanci bezpečnostních sborů, obecní policie, poskytovatelů zdravotních služeb, orgánů ochrany veřejného zdraví a příslušníci ozbrojených sil anebo pedagogickými nebo nepedagogickými pracovníky určené školy nebo školského zařízení, přičemž v každé takové skupině může být nanejvýš 15 dětí."


INFORMACE K VYHLÁŠENÍ NOUZOVÉHO STAVU V ČR

Vláda svým usnesením ze dne 12. 3. 2020 vyhlásila nouzový stav a zakázala osobní přítomnost žáků a studentů při vzdělávání nebo studiu na:
- základní umělecké školy (nově),
- zájmové vzdělávání ve školských zařízeních pro zájmové vzdělávání (nově),
- jazykové školy (nově),
- jednoleté jazykové pomaturitní kurzy (nově),
http://www.msmt.cz/informace-k-vyhlaseni-nouzoveho-stavu-v-cr

Ministerstvo zdravotnictví... Zakazuje se s účinností ode dne 11. března 2020:

- osobní přítomnost žáků a studentů na základním, středním a vyšším odborném vzdělávání ve školách a školských zařízeních podle zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů,
- osobní přítomnost studentů na studiu na vysoké škole podle zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), ve znění pozdějších předpisů.

• Nouzový stav v Česku. Přečtěte si, jaká omezení už platí a k čemu může vláda sáhnout (Aktuálně.cz)
• Koronavirus a školy (Vzdělávací služby)
• MŠMT: Informace k dopadu koronaviru na zjednodušené projekty OP VVV
• Doporučený postup pro podání žádosti o ošetřovné při péči o dítě do 10 let z důvodu uzavření školského/dětského zařízení (školy)
• Žáci a studenti kvůli koronaviru zůstávají doma, ministr školství o tom nevěděl (Deník.cz)
• Stát kvůli koronaviru zavřel všechny školy, ruší hromadné akce nad sto lidí (iDNES.cz)
• Učitelky MŠ protestují proti argumentaci vlády (Pedagogické.info)
• Ministerstvo zdravotnictví: Mimořádné opatření - uzavření základních, středních a vysokých škol od 11. 3. 2020
• Rodiče školáků do 10 let mohou čerpat ošetřovné, uvedla Maláčová (ČTK)
• Karanténa a ošetřovné: Informace pro rodiče a školská (obdobná) zařízení (ČSSZ)
• Žádost o ošetřovné při péči o dítě do 10 let z důvodu uzavření školy (formulář online)
• Další informace naleznete na webu Ministerstva zdravotnictví, internetových stránkách Vlády ČR, webu MPSV, intenetových stránkách MŠMT nebo facebookové stránce MŠMT...
• Ošetřování člena rodiny a překážka v práci při zrušení výuky (ČMOS PŠ)

Pokud se týká mateřských škol, omezení nebo přerušení provozu mateřské školy stanoví ředitel mateřské školy na základě zhodnocení situace po projednání se zřizovatelem; může tak učinit za závažných důvodů, za které se považují jak organizační, tak technické příčiny (tedy například i z důvodů preventivních protiepidemických opatření, které lze předjednat s příslušnou krajskou hygienickou stanicí).