V MF DNES vyšel 18. 9. 2018 komentář Radka Sárköziho Třídní učitelé si zaslouží více peněz.
čtvrtek 27. září 2018
středa 26. září 2018
Přijímací zkoušky na SŠ v Radioforu
Ve středu 26. 9. 2018 od 12.33 hovořil Radek Sárközi o přijímacích zkouškách na SŠ v pořadu Radioforum (Český rozhlas Plus). Kdo se hodí na maturitní obor? Studium s maturitou už by nemělo být pro všechny. Příslušný návrh chce v příštích týdnech předložit ministr školství z hnutí ANO Robert Plaga. Měl by to stát určovat?
úterý 25. září 2018
Pedagogická komora je proti zpřísňování jednotné přijímací zkoušky na SŠ
Pedagogická komora je proti omezování pravomocí ředitelů středních škol vybírat si své budoucí žáky. Plánované stanovení nepodkročitelného minima u jednotných testů z češtiny a matematiky, které organizuje Cermat, připravuje školy o další kousek svobody i zodpovědnosti. Jde o projev nedůvěry ze strany zřizovatelů i státu.
Návrh Asociace krajů ČR je pravým opakem zahraničních zkušeností. Ani před rokem 1989 nebyly v ČR přijímací zkoušky tak striktní, jak je tomu v současnosti. Žák mohl být přijat na gymnázium nebo jinou střední školu s maturitním oborem i bez absolvování testů, když měl výborný prospěch na ZŠ nebo byl úspěšný například v olympiádě z matematiky.
Hrozí, že motivovaní zájemci o konkrétní obor nesloží přijímačky z matematiky, přestože se z ní na dané škole nemusí maturovat. Stát přitom v současnosti není schopen zajistit, aby na všech základních školách vyučovali matematiku aprobovaní učitelé. U jednotných přijímacích zkoušek jsou znevýhodněni žáci, které vyučoval nekvalifikovaný pedagog, nebo žáci se špatným rodinným zázemím.
Ministr školství Robert Plaga se před třemi týdny vyjádřil v pořadu Českého rozhlasu 20 minut Radiožurnálu, že si umí představit úplné zrušení jednotných přijímacích zkoušek na střední školy. Další zpřísňování současných podmínek je ale pravým opakem.
Pedagogické komoře byla ze strany ministerstva školství přislíbena účast v pracovní skupině, která se zabývá změnami v přijímacím řízení na střední školy, ale tato skupina se doposud nesešla, a ani není znám oficiální termín nejbližšího jednání.
"Ministr Robert Plaga by měl svým podřízeným zadat zpracování analýzy, jak probíhá přijímací řízení na SŠ v ostatních členských státech EU, aby byla diskuze o změnách věcná a poučená," navrhuje Radek Sárközi, prezident spolku Pedagogická komora.
Pedagogická komora, z.s., zastupuje více než 2 000 členů a je nejpočetnějším školským spolkem v ČR.
Pedagogická komora momentálně organizuje anketu mezi svými členy. Z průběžných výsledků vyplývá toto:
Osvědčila se jednotná přijímací zkouška na SŠ, kterou organizuje Cermat?
NE
Měl by mít ředitel střední školy právo rozhodnout, zda a jakou měrou zohlední výsledky žáků v jednotných testech, které organizuje Cermat, při přijímání žáků?
ANO
Ověřují jednotné přijímací testy na SŠ, které organizuje Cermat, hlavní cíle vzdělávání uvedené ve školském zákoně a RVP ZV?
NE
Pedagogická komora, z.s.
www.pedagogicka-komora.cz
Školský zákon, § 60d odstavec 2
"Hodnocení jednotné zkoušky se na celkovém hodnocení splnění kritérií přijímacího řízení uchazečem podílí nejméně 60 %; v případě přijímacího řízení do oboru vzdělání Gymnázium se sportovní přípravou nejméně 40 %."
https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2004-561?text=#cast4
Doporučujeme:
Návrh Asociace krajů ČR je pravým opakem zahraničních zkušeností. Ani před rokem 1989 nebyly v ČR přijímací zkoušky tak striktní, jak je tomu v současnosti. Žák mohl být přijat na gymnázium nebo jinou střední školu s maturitním oborem i bez absolvování testů, když měl výborný prospěch na ZŠ nebo byl úspěšný například v olympiádě z matematiky.
Hrozí, že motivovaní zájemci o konkrétní obor nesloží přijímačky z matematiky, přestože se z ní na dané škole nemusí maturovat. Stát přitom v současnosti není schopen zajistit, aby na všech základních školách vyučovali matematiku aprobovaní učitelé. U jednotných přijímacích zkoušek jsou znevýhodněni žáci, které vyučoval nekvalifikovaný pedagog, nebo žáci se špatným rodinným zázemím.
Ministr školství Robert Plaga se před třemi týdny vyjádřil v pořadu Českého rozhlasu 20 minut Radiožurnálu, že si umí představit úplné zrušení jednotných přijímacích zkoušek na střední školy. Další zpřísňování současných podmínek je ale pravým opakem.
Pedagogické komoře byla ze strany ministerstva školství přislíbena účast v pracovní skupině, která se zabývá změnami v přijímacím řízení na střední školy, ale tato skupina se doposud nesešla, a ani není znám oficiální termín nejbližšího jednání.
"Ministr Robert Plaga by měl svým podřízeným zadat zpracování analýzy, jak probíhá přijímací řízení na SŠ v ostatních členských státech EU, aby byla diskuze o změnách věcná a poučená," navrhuje Radek Sárközi, prezident spolku Pedagogická komora.
Pedagogická komora, z.s., zastupuje více než 2 000 členů a je nejpočetnějším školským spolkem v ČR.
Pedagogická komora momentálně organizuje anketu mezi svými členy. Z průběžných výsledků vyplývá toto:
Osvědčila se jednotná přijímací zkouška na SŠ, kterou organizuje Cermat?
NE
Měl by mít ředitel střední školy právo rozhodnout, zda a jakou měrou zohlední výsledky žáků v jednotných testech, které organizuje Cermat, při přijímání žáků?
ANO
Ověřují jednotné přijímací testy na SŠ, které organizuje Cermat, hlavní cíle vzdělávání uvedené ve školském zákoně a RVP ZV?
NE
Pedagogická komora, z.s.
www.pedagogicka-komora.cz
Školský zákon, § 60d odstavec 2
"Hodnocení jednotné zkoušky se na celkovém hodnocení splnění kritérií přijímacího řízení uchazečem podílí nejméně 60 %; v případě přijímacího řízení do oboru vzdělání Gymnázium se sportovní přípravou nejméně 40 %."
https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2004-561?text=#cast4
Doporučujeme:
- Vyhláška č. 353/2016 Sb., o přijímacím řízení ke střednímu vzdělávání
- Informační materiál pro uchazeče ke konání testů jednotné přijímací zkoušky 2018
- Specifikace požadavků k jednotným testům 2018 - český jazyk a literatura
- Specifikace požadavků k jednotným testům 2018 - matematika
pondělí 24. září 2018
Nepřesnosti v reportáži České televize
V neděli 23. 9. 2018 odvysílala Česká televize v pořadu Události reportáž Poslanci budou řešit návrh, který by výrazně zvýšil příplatky třídním učitelům.
Oceňujeme, že reportáž ukazuje náročnost práce třídního učitele, ale vše ostatní je v ní špatně. ČT informuje o návrhu Pedagogické komory, aniž by byla zmíněna. Uveden není ani ten, kdo novelu zvyšující příplatky podal - poslanci KDU-ČSL. Poslanci budou o návrhu hlasovat až příští týden, nikoliv tento týden. Ministr školství Robert Plaga vystupuje proti návrhu, přestože MŠMT zaujalo k novele kladné stanovisko a vláda jako celek neutrální stanovisko. Hovoří o nesystémovosti novely, ale zároveň říká, že v roce 2020 navrhne totéž. Zlatým hřebem je, že v reportáži vystupuje paní Seidlová ze školských odborů, které neměly na novele žádný podíl. Naopak, když si loni senátor Václav Homolka osvojil obdobný návrh Pedagogické komory na zvýšení příplatků na 3 000 Kč, vystupovalo vedení ČMOS PŠ proti! Více informací k tématu příplatky naleznete zde.
Oceňujeme, že reportáž ukazuje náročnost práce třídního učitele, ale vše ostatní je v ní špatně. ČT informuje o návrhu Pedagogické komory, aniž by byla zmíněna. Uveden není ani ten, kdo novelu zvyšující příplatky podal - poslanci KDU-ČSL. Poslanci budou o návrhu hlasovat až příští týden, nikoliv tento týden. Ministr školství Robert Plaga vystupuje proti návrhu, přestože MŠMT zaujalo k novele kladné stanovisko a vláda jako celek neutrální stanovisko. Hovoří o nesystémovosti novely, ale zároveň říká, že v roce 2020 navrhne totéž. Zlatým hřebem je, že v reportáži vystupuje paní Seidlová ze školských odborů, které neměly na novele žádný podíl. Naopak, když si loni senátor Václav Homolka osvojil obdobný návrh Pedagogické komory na zvýšení příplatků na 3 000 Kč, vystupovalo vedení ČMOS PŠ proti! Více informací k tématu příplatky naleznete zde.
neděle 23. září 2018
Anketa: Aktuální problémy školství
Členové spolku Pedagogická komora obdrželi v sobotu 22. 9. 2018 odkaz na on-line dotazník k aktuálním problémům českého školství. Ptáme se na maturitu, přijímací zkoušky, konkurzy na ředitele škol, finance pro školství a mnohé další otázky. Výstupy z ankety poskytneme kolegům, MŠMT, politikům, médiím i širší veřejnosti. Pokud se chcete do tohoto šetření zapojit a zatím nejste členy našeho spolku, vyplňte si prosím nejprve přihlášku do spolku Pedagogická komora. Výsledky minulé ankety naleznete zde.
Pokud jste e-mail s odkazem na dotazník neobdrželi, zkontrolujte si spam, případně napište na e-mail info@pedagogicka-komora.cz. Doporučujeme všem členům Pedagogické komory nastavit si ve svém e-mailu, aby všechny zprávy, které obsahují v předmětu "Pedagogická komora", nepadaly do spamu. Při rozesílce na 2 000 mailů mohou anitispamové filtry automaticky vyhodnotit zprávu jako spam, i když jím není...
Pokud jste e-mail s odkazem na dotazník neobdrželi, zkontrolujte si spam, případně napište na e-mail info@pedagogicka-komora.cz. Doporučujeme všem členům Pedagogické komory nastavit si ve svém e-mailu, aby všechny zprávy, které obsahují v předmětu "Pedagogická komora", nepadaly do spamu. Při rozesílce na 2 000 mailů mohou anitispamové filtry automaticky vyhodnotit zprávu jako spam, i když jím není...
pátek 21. září 2018
Pedagogická komora podporuje změny v inkluzi
Pedagogická komora podporuje revizi inkluze, o kterou usiluje ministr školství Robert Plaga. Spolek Pedagogická komora uspořádal mezi svými členy anketu, z níž vyplývá, že pro současnou podobu inkluze, jak ji prosadila ministryně Kateřina Valachová, jsou pouhá 2 % respondentů. Na řadu nedostatků v nastavení společného vzdělávání upozorňovali pedagogové z praxe již před přijetím aktuálně platné legislativy, ale tehdejší vedení ministerstva školství v čele s Kateřinou Valachovou jejich odborné výtky ignorovalo.
„Analýza, kterou si nechalo zpracovat ministerstvo školství, ukazuje, že poměr žáků navštěvujících speciální školy je v České republice nižší nežli ve Finsku,“ upozorňuje prezident Pedagogické komory Radek Sárközi.
Podíl žáků se speciálními vzdělávacími potřebami navštěvujících speciální třídy ZŠ poklesl v ČR od roku 2010, kdy činil 48,8 %, na loňských 28,5 %. Dříve bylo pravidlem, že žáka se závažnějšími speciálními vzdělávacími potřebami vyučoval speciální pedagog, který k tomu má kvalifikaci. Nyní je tato odborná práce vysokoškolsky vzdělaných specialistů masově nahrazována pomocí asistentů, kterým stačí 120hodinový kurz. O zřízení speciální třídy nemůže rozhodovat ředitel školy samostatně, ale musí žádat krajský úřad. Spádová škola musí přijmout žáka se speciálními vzdělávacími potřebami, i když nemá podmínky k odborné péči o něj. Ty se snaží zajistit až dodatečně přes tzv. podpůrná opatření, což je administrativně náročný proces, který trvá řadu měsíců. Žák zůstává dlouhou dobu bez odborné péče a někdy se až s odstupem let zjistí, že mu zvolené podpůrné opatření nepomohlo. Do speciální školy pak přechází často pozdě a frustrovaný dlouhodobým neúspěchem v běžné škole.
Spolek Pedagogická komora se zapojil do přípravy změn ve vyhlášce o speciálním vzdělávání, která měla původně platit od 1. září 2018. Po tlaku některých neziskových organizací byla novela vyhlášky odložena, na což upozornil ministr Plaga v rozhovoru pro Učitelské noviny. Ministr zmiňuje organizace jako ČOSIV nebo OSF či úřad ombudsmana, které proti změnám intervenovaly u premiéra. Na prezentaci změn v inkluzivní vyhlášce, kterou uspořádalo MŠMT, vystoupili proti novelizaci zástupci dalších organizací, jako jsou Rodiče za inkluzi, Rytmus nebo Člověk v tísni.
Pedagogická komora vyzývá výše zmíněné organizace, aby zveřejnily počty svých členů a aby uvedly, jaký podíl z nich tvoří speciální pedagogové a učitelé a kolik z nich každodenně pracuje přímo ve třídách s inkludovanými žáky. Veřejnost má právo být informována, jaký počet lidí tyto organizace reálně zastupují a jakou odbornost a praktické zkušenosti s výukou žáků se speciálními vzdělávacími potřebami mají.
Spolek Pedagogická komora zastupuje více než 2 000 členů a je nejpočetnějším školským spolkem v ČR. Sdružuje učitele, ředitele škol a další pedagogické pracovníky všech stupňů i typů škol. Usiluje o pozitivní změny ve vzdělávání a zlepšení pracovních podmínek pro všechny pedagogy. V rámci Pedagogické komory vznikl pracovní tým, který sdružuje učitele a speciální pedagogy z praxe. Výstupy z práce tohoto týmu byly poskytnuty ministerstvu školství.
Pedagogická komora, z.s.
www.pedagogicka-komora.cz
„Analýza, kterou si nechalo zpracovat ministerstvo školství, ukazuje, že poměr žáků navštěvujících speciální školy je v České republice nižší nežli ve Finsku,“ upozorňuje prezident Pedagogické komory Radek Sárközi.
Podíl žáků se speciálními vzdělávacími potřebami navštěvujících speciální třídy ZŠ poklesl v ČR od roku 2010, kdy činil 48,8 %, na loňských 28,5 %. Dříve bylo pravidlem, že žáka se závažnějšími speciálními vzdělávacími potřebami vyučoval speciální pedagog, který k tomu má kvalifikaci. Nyní je tato odborná práce vysokoškolsky vzdělaných specialistů masově nahrazována pomocí asistentů, kterým stačí 120hodinový kurz. O zřízení speciální třídy nemůže rozhodovat ředitel školy samostatně, ale musí žádat krajský úřad. Spádová škola musí přijmout žáka se speciálními vzdělávacími potřebami, i když nemá podmínky k odborné péči o něj. Ty se snaží zajistit až dodatečně přes tzv. podpůrná opatření, což je administrativně náročný proces, který trvá řadu měsíců. Žák zůstává dlouhou dobu bez odborné péče a někdy se až s odstupem let zjistí, že mu zvolené podpůrné opatření nepomohlo. Do speciální školy pak přechází často pozdě a frustrovaný dlouhodobým neúspěchem v běžné škole.
Spolek Pedagogická komora se zapojil do přípravy změn ve vyhlášce o speciálním vzdělávání, která měla původně platit od 1. září 2018. Po tlaku některých neziskových organizací byla novela vyhlášky odložena, na což upozornil ministr Plaga v rozhovoru pro Učitelské noviny. Ministr zmiňuje organizace jako ČOSIV nebo OSF či úřad ombudsmana, které proti změnám intervenovaly u premiéra. Na prezentaci změn v inkluzivní vyhlášce, kterou uspořádalo MŠMT, vystoupili proti novelizaci zástupci dalších organizací, jako jsou Rodiče za inkluzi, Rytmus nebo Člověk v tísni.
Pedagogická komora vyzývá výše zmíněné organizace, aby zveřejnily počty svých členů a aby uvedly, jaký podíl z nich tvoří speciální pedagogové a učitelé a kolik z nich každodenně pracuje přímo ve třídách s inkludovanými žáky. Veřejnost má právo být informována, jaký počet lidí tyto organizace reálně zastupují a jakou odbornost a praktické zkušenosti s výukou žáků se speciálními vzdělávacími potřebami mají.
Spolek Pedagogická komora zastupuje více než 2 000 členů a je nejpočetnějším školským spolkem v ČR. Sdružuje učitele, ředitele škol a další pedagogické pracovníky všech stupňů i typů škol. Usiluje o pozitivní změny ve vzdělávání a zlepšení pracovních podmínek pro všechny pedagogy. V rámci Pedagogické komory vznikl pracovní tým, který sdružuje učitele a speciální pedagogy z praxe. Výstupy z práce tohoto týmu byly poskytnuty ministerstvu školství.
Pedagogická komora, z.s.
www.pedagogicka-komora.cz
středa 19. září 2018
Školství vládní prioritou není
Vláda schválila návrh státního rozpočtu na rok 2019. Výdaje na školství mají činit 195,7 miliardy korun. Podle vlády je to důkazem, že je školství její prioritou. Pedagogická komora s touto interpretací nesouhlasí.
„Ministerstvo školství uvádí, že výdaje na školství budou rekordní, ale to je obvyklé – suma peněz, která jde na danou oblast, je většinou vyšší, než byla loni,“ upozorňuje prezident pedagogické komory Radek Sárközi, „školství se odrazilo ode dna, ale prioritou stále není, to by muselo dostat o desítky miliard více.“
Z mezinárodních srovnání vyplývá, že čeští učitelé mají nejnižší platy vzhledem k ostatním vysokoškolsky vzdělaným zaměstnancům v EU, jejich výše činí pouhých 60 %. Ve výdajích na školství vzhledem k hrubému domácímu produktu je Česká republika na chvostu OECD. Nejlépe na tom byla ČR v roce 2011 s 4,3 % HDP pro školství, nejhůře v roce 2016 s pouhými 3,7 % (průměr EU i OECD je přes 5 % HDP). Výdaje na pomůcky a učebnice dlouhodobě stagnují a jsou násobně nižší než v sousedních zemích. V roce 2018 se průměrné mzdy v zemi přiblíží průměrným platům učitelů, takže se opět vzdálí slib z roku 2003, že učitelé budou pobírat 130 % průměrných mezd v ČR.
MŠMT sděluje, že v roce 2019 vzrostou tarifní platy učitelů o 15 %, ale ministr školství Robert Plaga vždy uvádí, že vzrostou pouze o 10 % a že 5 % půjde na netarifní část platů. (Poznámka: Po upozornění J. Wagnera z Pedagogické komory MŠMT tiskovou zprávu opravilo.) Dosavadní zkušenosti ukazují, že se těchto 5 % nemusí k učitelům vůbec dostat. Příkladem může být situace z loňska, kdy se v listopadu tarify zvýšily o 15 %, ale ostatní složky platu se snižovaly, nebo byl dokonce školám snížen limit zaměstnanců (ředitelé škol museli snižovat úvazky nebo propouštět).
Z pedagogických pracovníků jsou na tom nejhůře učitelky mateřských škol a vychovatelky školních družin, jejichž tarifní plat je hluboko pod průměrnou mzdou. Ani platy ředitelů škol neodpovídají náročnosti jejich práce a zodpovědnosti, kterou mají, proto se stále častěji hlásí do konkurzů na ředitele jen jeden zájemce.
„Důsledkem dlouhodobého podfinancování je, že ředitelé škol marně shánějí učitele určitých aprobací, takže výuka probíhá stále častěji neaprobovaně, nebo že školy musejí přijímat nekvalifikované zaměstnance,“ uvádí Radek Sárközi.
Pedagogická komora, z.s.
www.pedagogicka-komora.cz
„Ministerstvo školství uvádí, že výdaje na školství budou rekordní, ale to je obvyklé – suma peněz, která jde na danou oblast, je většinou vyšší, než byla loni,“ upozorňuje prezident pedagogické komory Radek Sárközi, „školství se odrazilo ode dna, ale prioritou stále není, to by muselo dostat o desítky miliard více.“
Z mezinárodních srovnání vyplývá, že čeští učitelé mají nejnižší platy vzhledem k ostatním vysokoškolsky vzdělaným zaměstnancům v EU, jejich výše činí pouhých 60 %. Ve výdajích na školství vzhledem k hrubému domácímu produktu je Česká republika na chvostu OECD. Nejlépe na tom byla ČR v roce 2011 s 4,3 % HDP pro školství, nejhůře v roce 2016 s pouhými 3,7 % (průměr EU i OECD je přes 5 % HDP). Výdaje na pomůcky a učebnice dlouhodobě stagnují a jsou násobně nižší než v sousedních zemích. V roce 2018 se průměrné mzdy v zemi přiblíží průměrným platům učitelů, takže se opět vzdálí slib z roku 2003, že učitelé budou pobírat 130 % průměrných mezd v ČR.
MŠMT sděluje, že v roce 2019 vzrostou tarifní platy učitelů o 15 %, ale ministr školství Robert Plaga vždy uvádí, že vzrostou pouze o 10 % a že 5 % půjde na netarifní část platů. (Poznámka: Po upozornění J. Wagnera z Pedagogické komory MŠMT tiskovou zprávu opravilo.) Dosavadní zkušenosti ukazují, že se těchto 5 % nemusí k učitelům vůbec dostat. Příkladem může být situace z loňska, kdy se v listopadu tarify zvýšily o 15 %, ale ostatní složky platu se snižovaly, nebo byl dokonce školám snížen limit zaměstnanců (ředitelé škol museli snižovat úvazky nebo propouštět).
Z pedagogických pracovníků jsou na tom nejhůře učitelky mateřských škol a vychovatelky školních družin, jejichž tarifní plat je hluboko pod průměrnou mzdou. Ani platy ředitelů škol neodpovídají náročnosti jejich práce a zodpovědnosti, kterou mají, proto se stále častěji hlásí do konkurzů na ředitele jen jeden zájemce.
„Důsledkem dlouhodobého podfinancování je, že ředitelé škol marně shánějí učitele určitých aprobací, takže výuka probíhá stále častěji neaprobovaně, nebo že školy musejí přijímat nekvalifikované zaměstnance,“ uvádí Radek Sárközi.
Pedagogická komora, z.s.
www.pedagogicka-komora.cz
Přihlásit se k odběru:
Příspěvky (Atom)