Počet mateřských škol v karanténě roste. Vláda by měla začít problém řešit

Pedagogická komora, z.s., oslovila jednotlivé krajské hygienické stanice s dotazem, v kolika mateřských školách byla od letošního září vyhlášena karanténa kvůli koronaviru. Z obdržených údajů vyplývá, že ve Zlínském kraji postihla karanténa v tomto školním roce již 41 % mateřských škol (155 MŠ), v Plzeňském kraji to bylo 29 % mateřských škol (81 MŠ). V posledním říjnovém týdnu se na území Hlavního města Prahy ocitlo v karanténě 109 mateřských škol (25,5 % MŠ), ve Středočeském kraji šlo o 155 mateřských škol (19 % MŠ).

Statistiky zahrnují mateřské školy, které byly buď uzavřeny zcela, nebo v nich byla vyhlášena karanténa alespoň v jedné třídě. Pokud přerušila provoz mateřské školy její ředitelka z jiného důvodu, například kvůli nedostatku personálu nebo minimálnímu počtu dětí, do statistik hygieny se škola nezapočítává.

„Překvapuje mě, že přestože počet mateřských škol v karanténě narůstá, vláda se tímto problémem vůbec nezabývá,“ upozorňuje Radek Sárközi, prezident Pedagogické komory, „myslím si, že odpovědní ministři by se měli snažit mateřským školám pomoci, protože některé se s karanténou potýkají opakovaně, nikoliv jejich problémy ignorovat.“

Například ředitelka mateřské školy Gabriela Lacková musela řešit karanténu již třikrát.

„Pomohlo by, kdyby epidemiologové i politici veřejně vyzvali rodiny, které nejsou nuceny posílat své děti do mateřské školy, aby je nechaly doma a omezily tím počet sociálních kontaktů,“ doporučuje Petra Gregorová, ředitelka MŠ.

Někteří ředitelé mateřských škol nebo jejich zřizovatelé tak již učinili. Například vedení magistrátů Ústí nad Labem a Hradce Králové požádalo rodiče, aby své děti do mateřských škol neposílali, pokud nemusí. Podobné výzvy zazněly i z městských částí Praha 6 nebo Praha 13.

„Další možností by bylo uzavření mateřských škol mimořádným opatřením ministerstva zdravotnictví, nebo příslušnou krajskou hygienickou stanicí, ale s výjimkou pro děti všech pracujících rodičů, které by do mateřské školy mohly nadále docházet,“ navrhuje ředitelka MŠ Natália Toflová, „ostatní rodiny mají možnost během současné mimořádné situace nechat své děti doma a přispět tím k boji s epidemií.“

Pracovníci mateřských škol by ocenili, kdyby jim vláda zajistila ochranné prostředky, nejlépe kvalitní české respirátory nebo roušky z nanomateriálů, aby nemuseli používat doma šité roušky, které je dostatečně nechrání. Pomohlo by, kdyby třídy v mateřských školách musely být homogenní (v současné době se třídy ráno o odpoledne spojují). Opatření, která více chrání učitelky i děti, se zavádějí například v mateřských školách na Slovensku. Jinde v zahraničí jsou školy vybavovány čističkami vzduchu a UV sterilizátory.

Počet dětí ve třídách mateřských škol, kde jich může být až 28 najednou, by pomohlo snížit, kdyby rodiče měli nárok na ošetřovné, i když nebyla mateřská škola uzavřena. Tato možnost se osvědčila na jaře, kdy byla situace méně kritická než v současnosti, ale od července byla bohužel zrušena. Nyní rodiče, kteří své děti do mateřské školy neposílají, protože se bojí nákazy, nárok na ošetřovné nemají.

„Ministerstvo zdravotnictví by mělo začít zveřejňovat statistiky, které dostává z jednotlivých krajských hygienických stanic, aby je bylo možné analyzovat,“ dodává Radek Sárközi, „je třeba, aby ministerstvo školství začalo sbírat údaje přímo ze škol, bez toho nelze závažnost problému včas průběžně vyhodnocovat, pomohlo by to nejen nyní v případě mateřských škol, ale i po obnovení provozu základních a středních škol.“

Krajské hygienické stanice zaslaly Pedagogické komoře informace v různé formě. Některé poskytly podrobné statistiky za všechny školy, které zasílají každý týden na ministerstvo zdravotnictví, jiné se vyjádřily pouze obecně k počtu mateřských škol v karanténě, řada z nich bohužel neodpověděla vůbec nebo žádná data neposkytla. Jelikož byly informace zaslány v různé podobě, nejsou vzájemně srovnatelné.

Podle informací z mateřských škol hygiena v některých případech karanténu nevyhlásí, i když mají učitelky pozitivní nález na koronavirus. Navíc testování dětí neprobíhá důsledně. Někdy hygiena ředitele vůbec neinformuje o tom, že je pracovník mateřské školy nebo dítě v karanténě. Jedním z důvodů je, že jsou nyní hygienické stanice přetížené.

Pedagogická komora, z. s.
www.pedagogicka-komora.cz

• Výzvy zřizovatelů MŠ adresované rodičům

• Ministerstvo zdravotnictví ČR: Metodický pokyn k jednotnému postupu KHS pro nařizování karantény ve školách

Příklady postupného nárůstu počtu mateřských škol, v nichž byla vyhlášena karanténa:

Hlavní město Praha
2. 10. 2020: 18 MŠ
16. 10. 2020: 49 MŠ
23. 10. 2020: 71 MŠ
30. 10. 2020: 109 MŠ

Středočeský kraj
41. týden: 44 MŠ
42. týden: 91 MŠ
43. týden: 140 MŠ
44. týden: 155 MŠ

Počty mateřských škol ve školním roce 2019/2020 (MŠMT)

MŠMT: Informace k provozu škol a školských zařízení od 18. listopadu 2020

Na provoz škol a školských zařízení se i nadále vztahuje manuál Provoz škol a školských zařízení ve školním roce 2020/2021 vzhledem ke covid-19, Metodika pro vzdělávání distančním způsobem a Metodika Ministerstva zdravotnictví pro nařizování karantény ve školách. Z epidemiologického pohledu je zásadní zejména pravidelné větrání vnitřních prostor – v délce alespoň 5 minut během přestávek a zároveň jednou uprostřed každé vyučovací hodiny (viz vliv cirkulace vzduchu).

Pravidla nošení ochrany úst a nosu1 jsou stanovena u jednotlivých druhů škol a školských služeb.

V případě konkrétních mimořádných situací spojených s onemocněním covid-19 je škola či školské zařízení vždy povinna postupovat podle pokynů krajské hygienické stanice (KHS) a dodržovat všechna aktuálně platná mimořádná opatření vyhlášená pro dané území příslušnou KHS nebo plošně Ministerstvem zdravotnictví (či vládou ve formě krizových opatření).

V případě, že se ředitel školy dozví o výskytu onemocnění covid-19 u zaměstnance školy nebo žáka, kontaktuje zaměst nance protiepidemického odboru nebo odboru hygieny dětí a mladistvých místně příslušné KHS. Seznam kontaktů je uveden v manuálu Provoz škol a školských zařízení ve školním roce 2020/2021 vzhledem ke covid-19, popřípadě na webových stránkách KHS.

AKTUÁLNÍ TÉMA: Nová šetření k distanční výuce

 V tomto rozcestníku naleznete přehled nových šetření k distanční výuce...

• Jak vnímali rodiče žáků domácí výuku na konci období uzavření škol na jaře 2020? (katedra psychologie Pedagogické fakulty UK)
• Zkušenosti žáků a učitelů ZŠ s distanční výukou ve 2. pololetí 2019/2020 (ČŠI)
• České děti a lockdown (Univerzita Palackého)
• Starší šetření k výuce na dálku (rozcestník)

Jak v nezvyklé situaci děti vnímaly své školní povinnosti? Dvě třetiny z nich (64,6 %) mělo pocit, že jim školních povinností přibylo. Myslí si to především ti starší z celého výzkumného vzorku – sedmáci a deváťáci. Dle vlastních odhadů věnovaly děti plnění školních povinností v průměru 2 a tři čtvrtě hodiny denně (dívky o cca 20 minut více než chlapci).

„Pociťovaný nárůst školních povinností nemusí znamenat, že jich skutečně přibylo. Může to souviset s tím, že děti začaly pracovat z domova více než dřív, a subjektivně tak získaly pocit větších nároků,“ doplňuje Petr Baďura.

České děti byly během jara 2020 hodně online, a to nejen kvůli plnění školních povinností na dálku. Jejich času za obrazovkami dominovalo také hraní počítačových her. Chlapci se jim věnovali v průměru 3 hodiny denně, děvčata pak výrazně méně – 1 hodinu a 10 minut denně. Dívky naopak porážely chlapce v času stráveném na sociálních sítích (2:44 hod. u dívek a 1:55 hod. u chlapců). Poměrně dost času trávili mladí Češi „v karanténě“ také sledováním filmů a videí – průměrně 2 a tři čtvrtě hodiny denně, přičemž tento údaj je shodný jak pro skupinu chlapců, tak pro skupinu dívek.

Radek Sárközi odpovídal na dotazy portálu Vzdělávací služby

Radek Sárközi, prezident Pedagogické komory, z.s., v rozhovoru se Vzdělávacími službami na téma stávajícího nouzového stavu v ČR a jeho promítnutí do oblasti vzdělávání. Celý rozhovor si můžete přečíst zde. Výběr z odpovědí:

Pokud bude pokračovat současný chaos, budou se u nás vracet další a další vlny nákazy. Lidé si neváží toho, co mají a považují to za samozřejmost, dokud o to nepřijdou. Nyní spoustu běžných věcí dělat nesmí. Už dvakrát v tomto roce přišli žáci o možnost chodit do školy. Věřím, že si teď budou školy i učitelů mnohem více vážit.

Chybí mi osvětová kampaň v médiích, například proč a jak nosit roušky, proč je lepší profesionálně vyrobená nanorouška než ta ušitá doma, jak dodržovat rozestupy, co znamená minimalizovat počet kontaktů s dalšími lidmi. Možná to vypadá banálně, ale řada lidí nedodržuje základní preventivní pravidla, což prodlužuje období, kdy budou školy uzavřeny. Média jsou plná spekulací, polopravd a dezinformací. Vláda jim může čelit pouze masivní placenou kampaní, v níž ale musí vystupovat odborníci, nikoliv politici. Rovněž by se měly zveřejňovat podrobné statistiky. Obávám se, že některá důležitá data se ani nesbírají. Nechápu, proč MŠMT už na jaře neudělalo web pro rodiče, na kterém najdou přehledné informace o aktuálních opatřeních a tipy k distanční výuce.

Já bych byl rád, kdyby Robert Plaga zřídil krizový tým složený ze zástupců největších školských spolků (školské odbory, Pedagogická komora, CZESHA…) a dalších organizací (například rodičů, studentů apod.). Ale pan ministr bohužel s nikým nekomunikuje. Na jeho opatřeních je vidět, že nebyla konzultována s učiteli z praxe. Myslím si, že největší brzdou pozitivních změn ve školství je přímo on. Premiér měl Roberta Plagu odvolat už na jaře, protože vůbec nezvládá krizové řízení ani komunikaci. Snad to udělá co nejdříve a přijde nový ministr, který bude komunikovat se všemi aktéry ve vzdělávání.

O situaci mateřských škol a distanční výuce v Radiožurnálu

Dvacet minut Radiožurnálu (30.10.2020 v 17:06)

Hostem je Radek Sárközi, prezident spolku Pedagogická komora. Jak dlouho ještě zůstanou v Česku uzavřené školy a jak dlouho budou žáci odkázáni jen na distanční výuku? Je zapotřebí uzavírat i takzvané speciální školy, které měly dosud výjimku? Existují spolehlivá data o tom, kolik pedagogů nemůže ze zdravotních důvodů vyučovat ani na dálku? Moderuje Tomáš Pancíř.

https://program.rozhlas.cz/zaznamy#/radiozurnal/41/2020-10-30

Pedagogická komora: Vláda by měla uzavřít i speciální školy a třídy

Vedení Pedagogické komory, z. s., doporučuje, aby vláda co nejdříve uzavřela speciální školy a speciální třídy při běžných základních školách. Dokud se nezlepší epidemiologická situace, měla by na vysokých, středních a základních školách pokračovat distanční výuka.

„Vláda avizovala, že budou školy otevřeny, až když reprodukční číslo klesne pod hodnotu 0,8, ale toho se bohužel nedaří aktuálními opatřeními dosáhnout, proto budou muset zůstat školy zavřené i v listopadu,“ uvádí Radek Sárközi, prezident spolku Pedagogická komora, „pomohlo by, kdyby se navíc uzavřely i speciální školy a třídy.“

Narozdíl od letošního jara zůstaly po tlaku některých neziskových organizací v říjnu otevřené školy a třídy podle § 16 odstavce 9 školského zákona, jak zní jejich oficiální označení. Rodiče žáků se speciálními vzdělávacími potřebami jsou tak nuceni své děti do těchto škol posílat, protože pro tyto žáky platí povinná školní docházka v prezenční formě.

„Pokud se rodiče bojí o zdraví dítěte nebo zdraví svých blízkých, a žáka proto do školy nepošlou, nemají narozdíl od jara nárok na ošetřovné,“ upozorňuje speciální pedagožka Jana Karvaiová, „škola v tomto případě žákovi ani nemusí poskytovat vzdělání distančním způsobem, jak je tomu v případě běžných základních škol, které zůstávají plošně uzavřeny.“

Žáci se speciálními vzdělávacími potřebami, kteří v rámci inkluze navštěvují běžné třídy, jsou nyní doma a vzdělávají se distančně. Žáci se stejnou diagnózou, kteří navštěvují speciální třídy nebo školy, ale tuto možnost nemají, což lze považovat za diskriminační.

V těchto školách pracují učitelé a další zaměstnanci, kteří často patří k rizikovým skupinám kvůli vysokému věku nebo zdravotnímu stavu. Ti obdrželi od vlády pouze deset kusů respirátorů, další si už budou muset pořizovat ze svého. Jelikož žáci nemusí nosit roušky, nelze v současnosti považovat ochranu pedagogů za dostatečnou, jak je tomu u jiných profesí.

„Na jaře jsme si distanční výuku vyzkoušeli a ověřili jsme, že i žáci ze speciálních tříd ji zvládají, občas dokonce lépe než žáci běžných tříd,“ dodává Jana Karvaiová, která vede sekci speciálních pedagogů v Pedagogické komoře, „navíc jsme se od září na tuto alternativu intenzivně připravovali, tudíž by nás nezastihla nepřipravené, jak tomu bylo na jaře.“

Mimořádná dotace na zakoupení notebooků, kterou základním školám poskytlo Ministerstvo školství na základě usnesení Poslanecké sněmovny, byla určena všem základním školám včetně speciálních. Většina rodin má k dispozici potřebnou techniku i internetové připojení a na on-line výuku jsou žáci připraveni.

„Pokud by přes špatný epidemiologický vývoj vláda nechtěla uzavřít speciální školy a třídy plošně, měla by alespoň umožnit ředitelům, aby o přechodu na distanční výuku rozhodli sami na základě aktuální situace v dané škole,“ navrhuje Radek Sárközi, „tento princip by se mohl využít i při postupném otevírání všech základních a středních škol, až se situace zlepší.“

V současné době musí mít zdraví přednost před vším ostatním. Uzavření speciálních škol a tříd by přispělo k dalšímu omezení vzájemných kontaktů, čímž by se snížilo riziko nákazy mezi učiteli a žáky i jejich rodinami.

Pedagogická komora, z. s.
www.pedagogicka-komora.cz

Novelizace vyhlášky k maturitám

Novelizace maturitní vyhlášky vychází ze změn v maturitní zkoušce, které byly schváleny v poslední novele školského zákona. MŠMT publikovalo metodiku k novele vyhlášky a aktualizovalo rámcové vzdělávací programy.

• Maturitní zkouška 2021 (CERMAT)
• Vyhláška č. 177/2009 Sb., o bližších podmínkách ukončování vzdělávání ve středních školách maturitní zkouškou (aktuální znění)
• MŠMT: Metodika k novele vyhlášky č. 1177/2009 Sb.
• MŠMT: Vydání aktualizovaných RVP pro gymnázia
• MŠMT: Vydání aktualizovaných RVP pro střední odborné vzdělávání
• Zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon)