sobota 1. června 2019

Dotazník ke stávkové pohotovosti ve školách

Pedagogická komora mapuje názory zaměstnanců škol na případné vyhlášení stávkové pohotovosti. Proto prosíme všechny pedagogy o vyplnění tohoto dotazníku.

Návrh požadavků k vyhlášení stávkové pohotovosti ve školách

1) Žádáme, aby vláda neprodleně splnila usnesení Poslanecké sněmovny o zvýšení platů učitelů na 130 % průměrné mzdy v ČR nejpozději od roku 2020
2) Požadujeme revizi inkluzivního vzdělávání
3) Žádáme navýšení kapitoly školství o čtvrtinu - na 5 % HDP, což je průměr zemí Evropské unie a OECD
4) Požadujeme změny v návrhu novely zákona o pedagogických pracovnících
5) Žádáme, aby vláda projednala Otevřený dopis politikům za záchranu českého školství
6) Požadujeme omezení vlivu neziskovek na rozhodování o školství (Eduin, ČOSIV, Nadace OSF…)
7) Žádáme odvolání náměstků MŠMT Václava Pícla a Petra Pavlíka
8) Požadujeme změny v zařazování pedagogických pracovníků do tarifních tříd

Důvodem našich aktivit je aktuální návrh ministryně financí, aby v roce 2020 nerostly platy pedagogů o slíbených 15 %, nýbrž o pouhých 10 %. Dalším důvodem je návrh novely zákona o pedagogických pracovnících, který schválila vláda - návrh obsahuje několik sporných ustanovení, především to, že by nově mohli na 2. stupni ZŠ učit pracovníci bez pedagogického vzdělání. Vláda neplánuje splnit usnesení Poslanecké sněmovny č. 66 z roku 2017, že nejpozději od roku 2020 mají platy učitelů činit 130 % průměrné mzdy v ČR. Ministr školství Robert Plaga doposud neodpověděl kladně ani záporně na žádost o osobní jednání k Otevřenému dopisu politikům za záchranu českého školství podpořeném akcemi Pedagogické komory Den učitelů v černé a Týden škol v černé. Neproběhla odborná revize inkluzivního vzdělávání.

(Členové spolku Pedagogická komora vyplňují samostatný dotazník, tento dotazník je určen nečlenům, ale budeme rádi, když se členy našeho spolu stanete - čím více členů budeme mít, tím spíše prosadíme pozitivní změny ve školství...) Přihláška do spolku Pedagogická komora

2 komentáře:

  1. Ve školství pracuji od roku 1988. Pamatuji mnoho. Nekontrolovatelný nárůst soukromých škol, rodinných škol ("knedlíkáren"), integrovaných škol, ve kterých se učili obory od kuchařů, přes kosmetičky až po automechaniky, odtržení odborných škol od firem z důvodu snadnější privatizace - likvidace těchto firem, nekonečný sled reforem a experimentů, zničení toho, co skvěle fungovalo pouze z důvodu, že to tak fungovalo za "totáče" i snaha o návrat k tomu co fungovalo (duální vzdělávání), ovšem bezradně a rozpačitě z důvodu, že to prostě neumíme. Za třicet let jsme se dočkali toho, že přijímačky na SŠ jsou pouze na oko, bez stanoveného bodového limitu, že na maturitní obory je přijato 70% žáků přecházejících ze ZŠ na SŠ bez studijních předpokladů, často s trojkami či čtyřkami. Z věrohodných zdrojů vím, že žák se čtyřkou se dokonce dostane, věřím že jen výjimečně, na gymnázium!!! Na tolik chybějící řemesla pak zbude jen podprůměr. Smutné konstatování. Za třicet let jsem byl ale také svědkem toho, že všechny strany napříč politickým spektrem proklamovaly školství a vzdělanost národa jako prioritu. Před volbami. Po volbách bylo vzdělání opět "Popelkou". Pedagogičtí pracovníci dostali přidáno, ale pouze na úvazcích (ministr Pilip) a na byrokracii. Příkladem může být třeba autoevaluace jako skvělý kšeft pro soukromou firmu SCIO nabízející za úplatu tzv. "Mapu školy". Bohužel jsou stále školy, které jsou této firmě ochotné platit za nesmyslné testování žáků. Díky ministru Dobešovi se podařilo autoevaluaci ze zákona odstranit. Přibyly ale jiné starosti...inkluze, GDPR, podpůrné prostředky a plány pro žáky ohrožené školním neúspěchem (rozuměj pro žáky postižené z 80% leností), atd., atd...
    Občas byla vyhlášena stávková pohotovost, občas se dokonce i stávkovalo, ale většinou bez valného úspěchu. Učitelé byli nařčeni z toho, že si berou děti jako rukojmí a veřejnost jim nebyla příliš nakloněna...
    Poprvé po třiceti letech je zde vláda, která i po volbách, i když dle mnohých nedostatečně, vnímá školství jako jednu z priorit. Poprvé po třiceti letech byly mzdové prostředky pro zaměstnance ve školství výrazně navýšeny a jejich navyšování bude, dle některých opět nedostatečně, pokračovat. Trochu mě zaráží, proč se pedagogická komora chová jako hrdina v době, kdy se situace ve školství z hlediska financí zlepšuje a proč v dobách marastu "stáhla ocas" a byla zticha? Stávková pohotovost mi nepřipadá fér, i když s požadavky č. 2, 3, 6 a 7 bezvýhradně souhlasím.

    OdpovědětVymazat