úterý 13. prosince 2022

Aktuální téma: Stanoviska k novele zákona o pedagogických pracovnících

Poslanecká sněmovna by měla v pátek 16. 12. 2022 začít projednávat v prvním čtení novelu zákona o pedagogických pracovnících. V minulém volebním období proti novele vystoupilo 9 školských organizací a řada pedagogických osobností formou společného prohlášení, které kritizovalo změnu ohledně deprofesionalizace povolání učitele. Tato změna je součástí i aktuální verze novely... Shromáždili jsme odkazy na stanoviska a články k novele.


 

Negativní stanovisko k novele zákona o pedagogických pracovnících

Pedagogická komora, z. s., vydává stanovisko k novele zákona o pedagogických pracovnících. Aktuální znění novely je v zásadních změnách takřka shodné s návrhem, který nebyl Poslaneckou sněmovnou přijat v minulém volebním období. Naše stanovisko je tudíž opět negativní.


V roce 2017 nebyla schválena komplexní novelizace zákona o pedagogických pracovnících, a to i na základě petice proti kariérnímu řádu, kterou podepsalo více než 21.000 signatářů (senátní i původní poslanecká verze byly zamítnuty Poslaneckou sněmovnou). Roku 2021 nebyla přijata komplexní novelizace zákona o pedagogických pracovnících, protože se řada školských organizací postavila proti v ní navrhované deprofesionalizaci povolání učitele (senátní verze nebyla do konce volebního období Poslanecké sněmovny projednána). Přestože od roku 2015 (7 let) nedošlo ke změně zákona, nemělo to žádné negativní dopady na kvalitu vzdělávání. Z tohoto pohledu se jeví aktuální znění zákona jako vyhovující a není třeba ho měnit.

pondělí 12. prosince 2022

Etický kodex učitele vznikal zcela netransparentně a za zády učitelů

Vedení spolku Pedagogická komora se distancuje od Etického kodexu učitele, který byl představen při tiskové konferenci na Ministerstvu školství, mládeže a tělovýchovy. Tento text vznikal zcela netransparentně. Participace organizací sdružujících přímo učitele byla minimální. Vzniklý dokument nemá ani základní kvality, které by měly etické kodexy mít. Jedná se navíc o čistě deklaratorní text, protože jeho dodržování nelze nijak vymáhat.

„Profesní etický kodex má smysl pouze tehdy, pokud ho vydá příslušná profesní komora, která nad jeho dodržováním následně bdí,“ upozorňuje Radek Sárközi, prezident spolku Pedagogická komora.

Například Česká lékařská komora má svůj etický kodex a zároveň etickou komisi. Jejím prostřednictvím se mohou pacienti domáhat nápravy neetického jednání lékařů. Na rozdíl od kodexu pro lékaře je zveřejněný text Etického kodexu učitele ne příliš povedeným slohovým cvičením plným obecných frází, jejichž případné porušení ani není možné identifikovat. Pro srovnání uvádíme citace z obou kodexů:

• „Úkolem lékaře je chránit zdraví a život…“
• „Lékař má znát zákony a závazné předpisy platné pro výkon povolání a tyto dodržovat.“
• „Každý lékař je povinen v případech ohrožení života a bezprostředního vážného ohrožení zdraví neodkladně poskytnout lékařskou pomoc.“

• „Učitel přijímá odpovědnost za sebe a svět…“
• „Učitel pracuje udržitelně…“
• „Učitel propojuje vzdělávání ve škole s volnočasovými zájmy žáka…“


Z uvedených organizací, které na Etickém kodexu učitele pracovaly, sdružuje přímo učitele pouze jedna. Spolků sdružujících učitele působí v ČR více než 100. Učitelské spolky nebyly k tvorbě etického kodexu přizvány. Ke kodexu se nepřihlásily ani školské odbory. Mezi zapojenými organizacemi najdeme spolek rodičů, spolek studentů středních škol, sdružení organizací volnočasových aktivit mládeže nebo Ekumenickou radu církví.

„Učitelé to na sociálních sítích komentují rozhořčenými slovy: zase se rozhoduje o nás bez nás,“ říká Radek Sárközi, „i řadoví členové Učitelské platformy byli seznámeni s hotovým textem poprvé až na tiskové konferenci jako všichni ostatní.“

Členové organizací zapojených do tvorby kodexu nedostali příležitost o výsledném textu hlasovat. Před zveřejněním kodexu neproběhlo žádné veřejné připomínkové řízení. Příprava etického kodexu učitele tak proběhla naprosto netransparentně a neeticky. Nepravdivá je i informace na webu Učitelské platformy ke kodexu, kde se uvádí: „Etický kodex pro učitele je výsledkem konsenzu Asociace děkanů pedagogických fakult, České rady dětí a mládeže, České školní inspekce ČR, Českou středoškolskou unií, Ekumenickou radou církví, Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy, zastoupení OSN, spolku Otevřeno, Stálé konferenci asociací ve vzdělávání, Učitelské platformy, organizace Učitel naživo, Unie školských asociací ČR – CZESHA, Unie rodičů ČR a spolku Začni učit!“

„Ve skutečnosti na kodexu uvedené organizace nepracovaly, tvořily ho jen osoby uvedené v tiskové zprávě,“ upozorňuje Janek Wagner, viceprezident Pedagogické komory, z. s., „podle všech dostupných indicií řada z nich neměla ani mandát za svou organizaci cokoliv schvalovat.“

Z rychlé víkendové ankety ve facebookové skupině spolku Pedagogická komora vyplývá, že 92 % respondentů hodnotí text Etického kodexu učitelů negativně, kladné hodnocení získal pouze od 6 %. Do ankety se zapojilo celkem 1 177 pedagogů.

„Toto opravdu nelze hodnotit jako výsledek konsenzu, spíše to působí, že se velmi úzká skupina aktivistů rozhodla vnutit všem učitelům svůj úzký pohled na profesní etiku,“ hodnotí výsledky ankety Radek Sárközi.

Etické kodexy ve školství nejsou novinkou. Mají je některé školy i organizace pedagogů. Nelze ovšem publikovat jakýsi obecný text etického kodexu bez vazby na konkrétní organizaci, která dohlíží, zda ho členové naplňují a řeší podněty v případě jeho porušení. Vlastní etický kodex nemá ani spolek Učitelská platforma.

„Správným postupem by bylo nejprve schválit zákon o ustavení profesní komory pedagogických pracovníků, jak je tomu v případě advokátů, architektů, lékařů a dalších profesí,“ říká Janek Wagner, který je zároveň členem poradního týmu ministra školství, „až následně by měl vzniknout konsensuální etický kodex - tvořit ho v utajení a bez široké diskuze učitelů, jak to udělal spolek Učitelská platforma, považuji za zcela nepřijatelné.“


Markéta Emmer Illová (učitelka ZŠ): „Etický kodex obsahuje formulaci “UČITEL PŘIPRAVUJE DĚTI NA ŽIVOT VE STÁLE SE MĚNÍCÍM SVĚTĚ A SOUSTAVNĚ ZVYŠUJE JEJICH DIGITÁLNÍ KOMPETENCE. Učitel klade důraz na etické chování v digitálním prostředí, jde příkladem a dodržuje profesní standardy i v online světě.“ Tento bod je v rozporu se všemi rámcovými vzdělávacími programy, které jsou závazné. V RVP ZV je uvedeno sedm klíčových kompetencí, které máme u žáků rozvíjet, nelze z nich vytrhnout pouze jednu a ostatní opominout.“

Natália Toflová (ředitelka MŠ): „Zdá se mi, že se při tvorbě etického kodexu zcela zapomnělo na učitelky mateřských škol. Mezi jmény jeho spoluautorů nevidím žádného pracovníka mateřské školy. Je to zase o nás bez nás…“

Radek Sárközi: „Velice oceňuji, že ministr školství Vladimír Balaš při našem jednání uvítal můj návrh na vznik Pedagogické komory ze zákona. Určitě by se tím zvýšila prestiž učitelů, kdyby se zařadili mezi profese, které již takovou komoru mají.“

Zdroje:

• Učitelská platforma: Etický kodex učitele
• MŠMT: Učitelé mají nový etický kodex, který reaguje na výzvy 21. století
• Marek Adler (Učitelská platforma, z. s.): Vyjádření k Etickému kodexu učitele
• Etický kodex České lékařské komory
• Zuzana Růžičková: Proč vznikl učitelský kodex bez učitelů?
• Jana Karvaiová: Pod rouchem beránčím čert se skrývá

Pedagogická komora, z. s.


 

středa 7. prosince 2022

Finance na listopadové výplaty

Radek Sárközi, prezident spolku Pedagogická komora, oslovil jednotlivé kraje s dotazem ohledně financí na listopadové výplaty pro zaměstnance škol. Z některých škol jsme totiž obdrželi informaci, že ředitelům peníze nepřišly. Ze zaslaných odpovědní vyplývá, že MŠMT odeslalo na kraje finanční prostředky k 15. 11. 2022 s informací, že je školám je mají zaslat nejpozději 9. 12. 2022. Ovšem některé školy mají pravidelný výplatní termín dříve... Kdy odešly z krajů peníze školám, naleznete zde (informace průběžně doplňujeme):

  • Jihomoravský kraj: 18. 11. 2022
  • Královéhradecký kraj: 22. a 24. 11. 2022
  • Hl. m. Praha: 23. až 28. 11.2022
  • Pardubický kraj: 25. a 28. 11. 2022
  • Liberecký kraj: 28. a 30. 11. 2022
  • Moravskoslezský kraj: 28. a 30. 11. 2022
  • Vysočina a Olomoucký kraj: 29. 11. 2022
  • Jihočeský kraj: 30. 11. 2022
  • Ústecký kraj: 1. 12. 2022
  • Karlovarský kraj: 2. 12. 2022
  • Zlínský kraj: 5. 12. 2022
  • Plzeňský kraj: 6. 12. 2022
  • Středočeský kraj: 6. a 7. 12. 2022


 

čtvrtek 1. prosince 2022

Jak hlasovali poslanci o navýšení školského rozpočtu na rok 2023

V tomto rozcestníku naleznete informace, jak hlasovali jednotliví poslanci o pozměňovacích návrzích k zákonu o státním rozpočtu ČR na rok 2023. Vybíráme pouze ty, které se týkají školství (kapitola 333 MŠMT). Všechny pozměňovací návrhy, které podali opoziční poslanci, byly zamítnuty. Všechny pozměňovací návrhy poslanců za vládní koalici byly schváleny. Ministr školství Vladimír Balaš byl z této schůze Poslanecké sněmovny omluven (nehlasoval). Exministr školství Petr Gazdík se u většiny opozičních pozměňovacích návrhů zdržel hlasování, což má stejné důsledky jako hlas proti. Pedagogická komora, z. s., podpořila všechny pozměňovací návrhy, které navyšovaly školský rozpočet.

Neschválené pozměňovací návrhy: 

Schválené pozměňovací návrhy: 

pátek 25. listopadu 2022

MŠMT: Podíl praxí studia učitelství v ČR a zahraničí

Součástí Závěrečné zprávy z hodnocení dopadů regulace (RIA) k návrhu novely zákona o pedagogických pracovnících, kterou schválila vláda, jsou následující informace o podílu praxí studia učitelství v České republice a zahraničí.

MŠMT: Novela zákona o pedagogických pracovnících

MŠMT je uznávacím orgánem ve smyslu § 78 zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), ve znění pozdějších předpisů, a jako takové vydává stanovisko, respektive povolení studijním programům, jejichž absolvováním se bezprostředně naplňují odborné předpoklady pro výkon regulovaného povolání pedagogického pracovníka. Za účelem transparentního a jednotného posuzování studijních programů vysokých škol přijalo MŠMT v roce 2017 Rámcové požadavky na studijní programy, jejichž absolvováním se získává odborná kvalifikace k výkonu regulovaných povolání pedagogických pracovníků, které stanovují závazný podíl jednotlivých složek studia. Obdobně vydává MŠMT stanoviska k vzdělávacím programům v oboru vzdělání zaměřeném na přípravu učitelů mateřské školy. Obory vzdělání střední školy zaměřené na přípravu učitelů mateřské školy se řídí rámcovými vzdělávacími programy, které vydává MŠMT.

Zavedení Rámcových požadavků mimo jiné znamenalo významné zvýšení podílu praxe v rámci studia, konkrétně na min. 10 % v případě učitelství 1. stupně ZŠ a min. 8 % v případě učitelství 2. stupně ZŠ a učitelství SŠ. Velká část fakult připravujících učitele v nových akreditacích zvýšila objem praxí nad minimální hranici až k doporučenému objemu 15 % praxe pro učitelství 1. stupně ZŠ a 10 % pro učitelství 2. stupně ZŠ a učitelství SŠ. Takové zvýšení praxí je nepochybně významným posunem směrem k zapojení studentů do praxe běžnému v nejlepších evropských systémech přípravy učitelů. Fakulty, včetně “oborových” nepedagogických fakult, učinily v nových akreditacích významný krokmimo jiné také v tom, že na mnoha z nich díky zvýšení objemu praxí v nových akreditacích vznikla centra praxí a oborových didaktik. Garantované minimum objemu praxí v Rámcových požadavcích tak naplnilo svůj smysl a předpokládá se obdobné stanovení rozsahu praxe i pro vyšší odborné školy.

Stanovené minimum se stále pohybuje na spodní hranici nejlepších evropských systémů přípravy učitelů. Studenti v severských zemích jako je Švédsko nebo Dánsko nebo v západoevropských zemích jako je Portugalsko, Irsko, Belgie nebo Nizozemsko typicky tráví na praxích více času než čeští studenti. (Viz graf 2 a graf 3 níže.)

Graf 2: Minimální podíl praxí na studiu učitelství 1. stupně ZŠ v ČR a ve vybraných evropských zemích


 Graf 3: Minimální podíl praxí na studiu učitelství 2. stupně ZŠ a SŠ v ČR a ve vybraných evropských zemích 

Prostřednictvím rešerše těchto evropských systémů v rámci přípravy Reformy pregraduální přípravy učitelů byly identifikovány tři modely propojení přípravy učitelů s praxí a přístupem k praxi. 

Prvním je tzv. “západoevropský model”, postavený na vysokých podílech praxe (20-40 %), fungující v zemích Beneluxu, v anglosaských zemích nebo v Portugalsku. V těchto zemích studenti tráví velkou část studia na praxích přímo ve školách v průběhu celého studia. Praxe typicky gradují: v Nizozemsku například studenti tráví v prvním ročníku jeden den v týdnu ve škole, ve druhém dva dny až v posledním, čtvrtém ročníku, tráví ve škole čtyři dny v týdnu a jen jeden na fakultě.


Druhým je tzv. “německý model”, postavený na relativně nízkých podílech praxí při studiu (podle rozhovoru s expertkou z Hesenska stráví studenti praxí při studiu ve škole zhruba 15 % času). Na studium však navazuje specificky pojaté indukční období 18-24 měsíců, ve kterých mají absolventi jako začínající učitelé výrazně redukovaný plat i přímou pedagogickou činnost proti ostatním učitelům (zhruba o 50 %) a mají státem přiděleného a zaměstnávaného mentora (zkušeného nebo bývalého učitele). Každý mentor má na starosti zhruba 15 studentů a pravidelně je ve škole navštěvuje, poskytuje jim podporu, ale také hodnotí a známkuje jejich hodiny. V průběhu 18-24 měsíců musí začínající učitelé získat odpovídající hodnocení svých hodin mentorem, napsat závěrečnou práci a složit závěrečnou zkoušku, garantovanou a realizovanou ministerstvem, aby získali plnohodnotnou kvalifikaci učitele. Tento model byl identifikován pouze v Německu.

Třetím modelem propojení přípravy s praxí je tzv. “skandinávský model”, identifikovaný v severoevropských zemích jako je Finsko, Švédsko a Dánsko, ale také v Rakousku. Model spočívá na relativně nízkých objemech praxe, podobným českému systému, ale zároveň na velkém důrazu na kvalitu praxí a jejich reflexi. Praxe probíhají v tandemu, každá hodina praxe je okamžitě reflektovaná supervizorem, supervizoři se studenty podobně reflektují přípravu hodin. Velká část praxí se koncentruje v síti fakultních a klinických škol (které zřizuje přímo univerzita) a především u fakultních/provázejících učitelů, kteří jsou vybráni jako nejlepší ve vedení praxí. Jsou za svoji činnost patřičně ohodnoceni, zároveň procházejí vstupním výcvikem a získávají mentorskou podporu od oborových didaktiků a vedoucích praxí z úrovně fakulty. Fakulty se soustředí primárně na profesní složku učitelské přípravy a na výzkum a teorii specifické pro učitelství. Tento výzkum a vývoj didaktických metod a nástrojů provádějí právě v síti fakultních a klinických škol. Učitelé a ředitelé ze sítě fakultních a klinických škol se podílejí na výuce studentů na fakultě a na podobě kurikula jejich studia.

Český systém konzistentně nesleduje ani jeden z těchto modelů. Objemem praxí se blíží skandinávskému systému, případně německému. Proti německému systému chybí výrazná investice do adaptačního období začínajícího učitele s centrální garancí kvality a kvalifikace. Proti skandinávskému systému chybí koncentrace praxí u výběru nejlepších fakultních/provázejících učitelů a úzké provázání se sítí fakultních a klinických škol. Provázející/fakultní učitelé, kteří praxe vedou, za svou činnost – s výjimkou pilotních projektů pro relativně malý počet učitelů, realizovaných z ESF+ v posledních několika letech, často dostávají ohodnocení v řádu desítek korun za hodinu a nemají tak pro reflexi praxí dostatečný prostor. Neprocházejí vstupním vzděláním ani nezískávají systematickou podporu ze strany fakultních didaktiků nebo vedoucích praxí a nerozvíjejí a nezískávají tak systematicky kompetence praxe vést. Praxe studenti často alespoň částečně realizují na školách, kde sami studovali (tedy nahodile, a ne u učitelů, kteří mají největší kompetence a kvalifikaci praxe vést), nebývá výjimkou, že si část praxí domlouvají sami. Síť fakultních škol je často velice široká a přesahuje i stovku škol: fakulty v nich jen zřídka realizují výzkum, propojení s vedením škol a s učiteli vedoucími praxe je často formální (např. informativní setkání s řediteli 1-2x ročně).

čtvrtek 17. listopadu 2022

MŠMT: Parametrizace financování asistentů pedagoga (RIA)

Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy zpracovalo návrh novely školského zákona, který je možné připomínkovat do 28. listopadu 2022. Součástí této novely je i tzv. parametrizace financování asistentů pedagoga. Citujeme vybrané pasáže Závěrečné zprávy z hodnocení dopadů regulace podle obecných zásad (RIA) k příslušné změně zákona, které nejlépe ukazují, co je ve skutečnosti hlavním cílem novelizace - ušetřit finanční prostředky... Zároveň upozorňujeme, že RIA neobsahuje žádné výpočty, modely, predikce, parametry budoucího systému ani analýzu dostupných dat (s výjimkou jedné tabulky s počty asistentů pedagoga v posledních 3 letech, ovšem bez návaznosti na růst počtu žáků v základních školách, k němuž v těchto letech došlo). Kvůli chybějícím datům nelze reálně tuto novelu školského zákona věcně připomínkovat!

MŠMT: Návrh novely školského zákona


 Závěrečná zpráva z hodnocení dopadů regulace podle obecných zásad (RIA)

"V případě zachování současného stavu, tj. doporučování a poskytování asistentů pedagoga v běžných základních školách jako podpůrného opatření, by podle vývoje v předchozích letech docházelo k neustálému navyšování počtů asistentů pedagoga, což klade nepřiměřené nároky na státní rozpočet."

"Předkladatel se zavazuje, že po roce účinnosti navržené právní úpravy předloží Ministerstvu financí vyhodnocení přínosů a finančních úspor plynoucích z navržené optimalizace v oblasti fungování parametrizace personální podpory asistenta pedagoga."

"Maximální počet hodin pedagogické práce zabezpečované asistentem pedagoga financovaný ze státního rozpočtu bude na školu nastaven na základě několika parametrů:
- počtu běžných tříd v základní škole a jejich průměrné naplněnosti,
- podílu žáků se speciálními vzdělávacími potřebami se třetím stupněm podpůrných opatření,
- počtu tříd 1. – 3. ročníků a
- počtu tříd, v nichž se vzdělávají žáci se speciálními vzdělávacími potřebami se čtvrtým či pátým stupněm podpůrných opatření."

Poznámka: Tato informace uvedená v RIA je velmi zavádějící až manipulativní - parametry nebyly konzultovány s největšími školskými organizacemi (ČMOS PŠ, Pedagogická komora, z. s.). Naopak řada školských organizací (včetně těch, s nimiž byla parametrizace konzultována) navrhované parametry opakovaně veřejně kritizovala!