sobota 12. listopadu 2022

NPI: Členové pracovních skupin (revize RVP ZV)

Radek Sárközi, prezident spolku Pedagogická komora, zaslal Národnímu pedagogickému institutu ČR žádost o informace podle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím. Cílem žádosti bylo podpořit transparentnost procesu velké revize Rámcového vzdělávacího programu pro základní vzdělávání, která aktuálně probíhá. Požadavek zněl na zveřejnění jmen členů jednotlivých pracovních skupin NPI ČR, kteří pracují na revizi RVP ZV. Pracovní skupiny jsou tvořeny kmenovými členy a oponenty, kteří byli jmenováni na základě výběrového řízení (mají uzavřenu DPP s NPI) a členy širší pracovní skupiny (další zájemci o spolupráci).

Vedle těchto pracovních skupin existuje expertní panel MŠMT, jehož členy jmenoval ministr školství Robert Plaga. Výstupem expertního panelu je dokument Hlavní směry revize RVP ZV, který aktuálně prochází schvalovacím procesem (připomínkování NPI, ČŠI, MŠMT).

Další informace k revizím rámcových vzdělávacích programů naleznete na webu Pedagogické komory a na webu Pedagogické.info.

čtvrtek 10. listopadu 2022

MŠMT: Institucionalizace asistentů pedagoga (návrh novely školského zákona)

Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy zpracovalo návrh novely školského zákona, který je možné připomínkovat do 28. listopadu 2022. Součástí této novely je i tzv. parametrizace financování asistentů pedagoga. Citujeme příslušnou část důvodové zprávy. Ta překvapivě neobsahuje žádná data ohledně asistentů pedagoga a podpůrných opatřeních ani jejich analýzu. Chybí v ní i konkrétní parametry chystané institucionalizace asistentů pedagoga, bez nichž nelze posoudit, zda půjde o změnu pozitivní či negativní. Argumentace, proč se změna navrhuje, je velmi vágní. Není specifikováno, v čem přesně má dojít ke snížení administrativy (například které administrativní kroky se ruší a které zůstávají zachovány). Chybí informace k financování úvazku asistenta pedagoga na původní škole, pokud žák s podpůrným opatřením 4 nebo 5 stupně odejde na jinou školu v průběhu roku. Nedořešena zůstává i řada dalších problémů. Reálně tudíž nelze tento návrh kvůli nedostatku podrobnějších informací odborně připomínkovat...

DŮVODOVÁ ZPRÁVA

Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 563/2004 Sb., o pedagogických pracovnících a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů

OBECNÁ ČÁST, kapitola A
Institucionalizace asistentů pedagoga

1. Zhodnocení platného právního stavu


Aktuálně je financování asistentů pedagoga v základních školách a školních družinách řešeno prostřednictvím podpůrných opatření poskytovaných konkrétním žákům/účastníkům na základě doporučení školského poradenského zařízení (dále jen „ŠPZ“). Tento systém se v praxi z různých, níže uvedených důvodů, neosvědčil. Přestože asistent pedagoga poskytuje podporu učiteli/vychovateli dané třídy či oddělení při vzdělávání všech žáků/účastníků podle aktuální potřeby, doporučován může být jen konkrétním žákům/účastníkům se speciálními vzdělávacími potřebami.
Uvedený způsob zakotvení, organizace a financování asistentů pedagoga (prostřednictvím individuálních a časově omezených podpůrných opatření) znamená značnou nestabilitu jak u samotných asistentů pedagoga, tak u ředitelů škol.
Zároveň sebou tento systém přináší na všech úrovních (škola, ŠPZ, krajský úřad, Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy) vysokou administrativní zátěž spojenou s doporučováním, vykazováním, sledováním platnosti doporučení a následným poskytováním podpůrného opatření asistent pedagoga.
V neposlední řadě analýza zjištění České školní inspekce a statistických dat Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy (dále jen „MŠMT“) týkající se doporučování a následného poskytování podpůrného opatření asistent pedagoga v běžných třídách dokládá, že toto podpůrné opatření není vždy využíváno účelně a v souladu s původním záměrem jeho nastavení ve školské legislativě.

2. Odůvodnění hlavních principů navrhované právní úpravy, včetně dopadů navrhovaného řešení ve vztahu k zákazu diskriminace a ve vztahu k rovnosti mužů a žen
 

Předkládaná právní úprava si klade za cíl v reakci na výše uvedené nedostatky a rizika současného stavu provést systémovou změnu směřující ke stabilitě a předvídatelnosti při využití personální podpory asistentem pedagoga v základních školách (s výjimkou přípravných tříd) a školních družinách. Na základě zkušeností s využitím asistentů pedagoga od roku 2016 v základních školách a školních družinách lze konstatovat, že je jejich působení etablováno a stali se funkční součástí pedagogických týmů školy. Z tohoto důvodu je na místě zavéstobdobný systém jako v základních školách zřízených podle § 16 odst. 9 školského zákona a v odděleních školních družin pro žáky uvedené § 16 odst. 9 školského zákona, tj. v základních školách a školních družinách zřizovaných krajem, obcí nebo svazkem obcí spočívající v tom, že škole a školní družině bude právními předpisy stanoven maximální počet hodin pedagogické práce zabezpečované asistentem pedagoga financovaný ze státního rozpočtu (PHAmax), a to v návaznosti na definované věcné parametry. V soukromých a církevních základních školách a školních družinách pak bude pro žáky/účastníky se speciálními vzdělávacími potřebami na základě srovnatelnosti výdajů stanoven příplatek. V návaznosti na tuto změnu pak již nebude v základní škole (s výjimkou přípravné třídy) či školní družině možné asistenta pedagoga doporučit jako individuální podpůrné opatření konkrétnímu žákovi se speciálními vzdělávacími potřebami. Zároveň však bude stanovena zákonná povinnost ředitele základní školy a školní družiny podpory asistenta pedagoga využít, pokud to bude pro zohlednění vzdělávacích potřeb žáků či účastníka nezbytné (obdoba formulace uvedené v § 16 odst. 1 školského zákona). Touto změnou dojde k výraznému snížení administrativní zátěže na straně základních škol, školních družin a ŠPZ souvisejících s administrací a financováním personální podpory. Dále bude podpořena stabilizace pedagogických kolektivů a jejich profesionalizace, což povede k zajištění kvalitních personálních podmínek nejen pro žáky se speciálními vzdělávacími potřebami, kteří jsou vzděláváni v běžných třídách základních škol, ale pro všechny žáky ve třídě, kde asistent pedagoga bude působit. Budou posíleny manažerské kompetence ředitele školy a možnost flexibilnějšího rozhodování při zajišťování vzdělávacích potřeb žáků.

Navrhovaný zákon nemá žádné dopady ve vztahu k zákazu diskriminace ani ve vztahu k rovnosti mužů a žen. Novela zákona má naopak vést ke zkvalitnění inkluzívního vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami v souladu s jejich nejlepším zájmem a podpořit jejich rovné příležitosti ve vzdělávání bez nutnosti doporučení asistenta pedagoga jako podpůrného opatření ze strany ŠPZ. Výkon povolání asistenta pedagoga není nikterak omezen s ohledem na genderová specifika.

3. Vysvětlení nezbytnosti navrhované právní úpravy

Aktuálně je asistent pedagoga v běžných třídách základních škol a školních družinách doporučován jako podpůrné opatření a je navázán na konkrétního žáka/účastníka, což je spojeno s důsledky, které byly vyhodnoceny jako problematické, jak již bylo uvedeno výše v bodu 1.
V souvislosti s přípravou nového systému financování asistenta pedagoga v běžných třídách základních škol je nutné současně v nařízení vlády č. 123/2018 Sb., o stanovení maximálního počtu hodin výuky financovaného ze státního rozpočtu pro základní školu, střední školu a konzervatoř zřizovanou krajem, obcí nebo svazkem obcí, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „nařízení vlády č. 123/2018 Sb.“), podrobně specifikovat pro základní školy zřizované územními samosprávnými celky nebo dobrovolným svazkem obcí maximální počet hodin pedagogické práce zabezpečované asistentem pedagoga financovaný ze státního rozpočtu. Tento maximální počet hodin pedagogické práce zabezpečované asistentem pedagoga financovaný ze státního rozpočtu bude na školu nastaven na základě několika parametrů:
- počtu běžných tříd v základní škole a jejich průměrné naplněnosti,
- podílu žáků se speciálními vzdělávacími potřebami se třetím stupněm podpůrných opatření,
- počtu tříd 1. – 3. ročníků a
- počtu tříd, v nichž se vzdělávají žáci se speciálními vzdělávacími potřebami se čtvrtým či pátým stupněm podpůrných opatření.
Systém je nastaven tak, aby co nejvíce zohlednil současný stav asistentů pedagoga ve školách.
Na základě těchto parametrů stanovených nařízením vlády bude každé základní škole stanoven konkrétní maximální počet hodin pedagogické práce zabezpečované asistentem pedagoga financovaný ze státního rozpočtu k využití. Podstatné je, že obdobně jako v případě PHmax budou ze státního rozpočtu základní škole přidělovány finanční prostředky pouze na skutečně realizovanou pedagogickou práci asistenta pedagoga. Zároveň bude řediteli školy stanovena zákonná povinnost podpory asistenta pedagoga využívat, pokud to k naplnění vzdělávacích potřeb žáků se speciálními vzdělávacími potřebami bude nezbytné.
Dále bude rovněž nutné novelizovat vyhlášku č. 74/2005 Sb., o zájmovém vzdělávání, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „vyhláška č. 74/2005 Sb.“), kde bude specifikován pro školní družiny zřizované krajem, obcí nebo dobrovolným svazkem obcí maximální počet hodin přímé pedagogické činnosti asistenta pedagoga financovaný ze státního rozpočtu. PHAmax ve školní družině bude stanoveno na základě počtu účastníků se speciálními vzdělávacími potřebami 3. – 5. stupně podpůrných opatření. I v tomto případě budou dané školní družině přiděleny finanční prostředky pouze na skutečně realizovanou práci asistenta.
Navrhovaná úprava bude mít dopad i do vyhlášky č. 27/2016 Sb., o vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami a žáků nadaných, ve znění pozdějších předpisů, zejména přílohy č. 1, kdy asistenta pedagoga nebude možné doporučit jako podpůrné opatření v základních školách (s výjimkou přípravné třídy základní školy) a školních družinách.
Role ŠPZ zůstává primárně zachována pro odbornou diagnostiku žáků, nastavení stupně podpůrných opatření a vyjádření potřeby personální podpory, přičemž k financování personální podpory asistenta pedagoga využije ředitel školy počet hodin pedagogické práce/přímé pedagogické činnosti financovaný ze státního rozpočtu nastavený dle nařízení vlády č. 123/2018 Sb. či vyhlášky č. 74/2005 Sb. Ředitelé soukromých a církevních základních škol a školních družin pak pro žáky/účastníky se speciálními vzdělávacími potřebami využijí stanovený příplatek, jehož výše se bude odvozovat od skutečných výdajů na práci asistentů pedagoga ve veřejném základním školství.
Do parametru průměrné naplněnosti běžných tříd v základní škole se nezapočítají žáci, kteří se vzdělávají na základě § 38 a § 41 školského zákona, tedy žáci, kteří se výuky ve třídě ve skutečnosti vůbec neúčastní, neboť se vzdělávají v zahraničí nebo mají individuální vzdělávání.
Školy, které mají ve třídách průměrně méně žáků, než je minimální průměrný počet žáků ve třídě stanovený vyhláškou č. 48/2005 Sb. (po odečtení žáků, kteří se vzdělávají na základě § 38 nebo § 41 školského zákona), budou i přes tento rozpor podpořeny adekvátním úvazkem asistenta pedagoga ve třídách, v nichž se vzdělává žák se 4. nebo 5. stupněm podpory. Ostatní parametry nebudou u těchto škol využity. Již samotná minimální naplněnost tříd těchto škol dává učiteli dostatečný prostor k zohlednění speciálních vzdělávacích potřeb lehčího rázu.
Analogicky u školních družin s menším počtem účastníků, než připouští vyhláška č. 74/2005 Sb., nepočítáme s financováním asistenta pedagoga.
Statistická data pro výpočet PHAmax pro daný rok budou rozhodná vždy k 30. 9. předchozího roku. Pokud však v průběhu roku dojde k významné změně (zejména změny od 1. 9.) rozhodujících skutečností (například přijetí nového žáka s PO ve 4. či 5. stupni), bude možné s ohledem na aktuální situaci v souladu se Směrnicí MŠMT, č.j. MSMT-14281/2018, o závazných zásadách pro rozpisy a návrhy rozpisů finančních prostředků státního rozpočtu krajskými úřady a obecními úřady obcí s rozšířenou působností, ve znění pozdějších předpisů, tuto skutečnost zohlednit úpravou rozpisu rozpočtu dané právnické osoby vykonávající činnost základní školy nebo školní družiny ze strany krajského úřadu, z tzv. krajské rezervy (tak, aby i v takovém případě byly vzdělávací potřeby daného žáka adekvátně zohledněny).
V podrobnostech se v souladu s čl. 9 odst. 3 Legislativních pravidel vlády odkazuje na závěrečnou zprávu z hodnocení dopadů regulace (RIA).

4. Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy s ústavním pořádkem České republiky

Návrh zákona je v souladu s ústavním pořádkem České republiky.

5. Zhodnocení slučitelnosti navrhované právní úpravy s předpisy Evropské unie, judikaturou soudních orgánů Evropské unie nebo obecnými právními zásadami práva Evropské unie

Ve smyslu čl. 165 a 166 Smlouvy o fungování Evropské unie (dále jen „SFEU“) je společná politika všeobecného a odborného vzdělávání vyloučena z harmonizace zákonů a ostatních právních předpisů členských států. Právo Evropské unie (dále jen „EU“) plně respektuje odpovědnost národní právní úpravy členských států v oblasti organizace vzdělávacích systémů.

Na předložený návrh se v širších souvislostech vztahuje:
- Úmluva o právech osob se zdravotním postižením, kterou přijala také EU (2010/48/ES),
- Listina základních práv EU (2012/C 326/02),
- Úmluva o právech dítěte,
- Úmluva o ochraně lidských práv a základních svobod.

Navrhovaná úprava je v souladu s výše uvedenými mezinárodními úmluvami a dalšími závazky České republiky.
Úprava je tak plně slučitelná s právem Evropské unie.

6. Zhodnocení souladu s mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika vázána


Podle § 16 odst. 1 školského zákona se podpůrnými opatřeními rozumí nezbytné úpravy ve vzdělávání a školských službách odpovídající zdravotnímu stavu, kulturnímu prostředí nebo jiným životním podmínkám dítěte, žáka nebo studenta.
Právní úprava staví na principu, že důležité je najít a realizovat v praxi taková podpůrná opatření, která budou nástrojem pro překonání překážek ve vzdělávání žáka. Na druhou stranu se jedná pouze o ta podpůrná opatření, která jsou nezbytná. Takový přístup je zcela v souladu s mezinárodními dokumenty a judikaturou Evropského soudu pro lidská práva, které rovněž vychází z principu proporcionality.
Není v rozporu se školským zákonem ani s mezinárodními závazky, pokud podzákonné předpisy (související právní úprava nařízení vlády č. 123/2018 Sb. a vyhlášky č. 27/2016 Sb.) změní zabezpečení výuky včetně personální podpory z individuálně posuzovaného systému na systém institucionální.

7. Předpokládaný hospodářský a finanční dosah navrhované právní úpravy na státní rozpočet, ostatní veřejné rozpočty, na podnikatelské prostředí České republiky, sociální dopady, včetně dopadů na specifické skupiny obyvatel, zejména osoby sociálně slabé, osoby se zdravotním postižením a národnostní menšiny, dopady na životní prostředí


Veškeré změny vyplývající z implementace předmětného návrhu budou zabezpečeny v rámci schválených limitů kapitoly bez dodatečných požadavků na státní rozpočet.
Navrhovaná právní úprava nemá žádné dopady na ostatní veřejné rozpočty ani podnikatelské prostředí České republiky.
Právní úprava se dotýká především žáků se speciálními vzdělávacími potřebami. Navrhovaná úprava zajišťuje takovou míru personální podpory, která odpovídá potřebám konkrétních škol. Dochází pouze k nastavení parametrů podpory, aby byl nastaven systém další pedagogické podpory asistentem pedagoga, kdy dojde v základních školách (s výjimkou přípravné třídy základní školy) a školních družinách k nahrazení systému poskytovaných podpůrných opatření a rovněž k účelnějšímu a efektivnějšímu využití finančních prostředků státního rozpočtu. Nový systém financování asistentů pedagoga je nastaven tak, aby co možná nejvíce omezil negativní sociální dopady, zejména na nejohroženější osoby (žáci s podpůrnými opatřeními ve 4. a 5. stupni).
Navrhovaná úprava předpokládá rovněž pozitivní sociální dopady spočívající ve zlepšení podmínek pro výkon činnosti asistentů pedagoga a ve spojení s tím předkladatel očekává pozitivní dopad do oblasti profesního rozvoje asistentů pedagoga, a tím i příznivý dopad na poskytované vzdělávání.
Navrhovaná právní úprava není diskriminační, naopak směřuje k naplnění vzdělávacích potřeb všech žáků bez rozdílu, v souladu s jejich nejlepším zájmem.
Navrhovaná právní úprava nemá žádné dopady ve vztahu k životnímu prostředí.

8. Zhodnocení dopadů ve vztahu k ochraně soukromí a osobních údajů


Navrhovaná právní úprava nemá dopady na ochranu soukromí. S osobními údaji bude nakládáno v souladu s odpovídajícími předpisy.

9. Zhodnocení korupčních rizik

Navrhovaná novela školského zákona nebude mít žádný bezprostřední dopad na vznik korupčních rizik.

10. Zhodnocení dopadů na bezpečnost nebo obranu státu

Změny obsažené v návrhu žádným způsobem neovlivňují bezpečnost či obranu státu.

11. Zhodnocení souladu návrhu se zásadami pro tvorbu digitálně přívětivé legislativy

Předkladatel ctí požadavky na vytváření tzv. digitálně přívětivé legislativy. Návrh zákona překážky ve vztahu k digitálně přívětivé legislativě nevytváří. 



sobota 29. října 2022

MŠMT: Prezentace ke školskému rozpočtu na rok 2023

Na posledním jednání školské tripartity představili pracovníci MŠMT hlavní body návrhu rozpočtu na rok 2023. Platy pedagogických pracovníků nominálně vzrostou o 4 %, ale kvůli vysoké inflaci (aktuálně 17 %) dojde k jejich reálnému poklesu. Platy nepedagogických pracovníků, které jsou blízko minimální (zaručené) mzdě, se v roce 2023 nezvýší vůbec.

Z prezentace vyplývá, že v příštím roce klesnou platy pedagogických pracovníků na úroveň roku 2019. Platy učitelů (včetně ředitelů škol) budou ve výši 117 % průměrné mzdy v ČR (v roce 2021 to bylo 126 %). Platy pedagogických pracovníků (včetně školních psychologů a speciálních pedagogů, vychovatelek školních družin nebo asistentů pedagoga) se propadnou na 110 % průměrné mzdy v ČR (v roce to bylo 119 %). Vláda se přitom ve svém programovém prohlášení zavázala, že platy pedagogů zachová na úrovni 130 % průměrné mzdy v ČR (tomuto cíli se v roce 2023 vzdálí ještě více než letos).

MŠMT informuje, že některé položky rozpočtu nejsou zabezpečeny. Chybí finance na zajištění podpůrných opatření (asistenti pedagoga) ve výši 1,7 miliard korun a na část podpory ukrajinských dětí/žáků (například ukrajinští asistenti). O snížení ostatních neinvestičních výdajů (ONIV) vůči roku 2021 o 857 milionů korun jsme informovali v předchozím článku. 

HLAVNÍ ROZPOČTOVĚ NEZABEZPEČENÉ OBLASTI PRO ROK 2023

Podpůrná opatření v regionálním školství
- 1,1 mld. Kč (2,2 tis. míst) ve veřejném školství – bude nutno řešit na úkor nepedagogické práce
- 0,6 mld. Kč v neveřejném školství

Ukrajinské děti, žáci a studenti – z části nepochybně zahrnuty ve "výkonech", ale zcela nezabezpečeni
např. ukrajinští asistenti pedagoga

ONIV
- Uplatňován požadavek na posílení o 0,65 mld. Kč (v r. 2022 převody z platů už za více než 0,5 mld. Kč na náhrady za nemoc)

pátek 28. října 2022

Státní rozpočet 2023 (kapitola 333 MŠMT)

Ministerstvo školství zpracovalo materiál k vládnímu návrhu zákona o státním rozpočtu ČR na rok 2023 (kapitola 333 MŠMT).

V roce 2022 došlo ke skokovému snížení ostatních neinvestičních výdajů veřejným školám oproti roku 2021. Rozpočet na rok 2023 počítá jen s mírným navýšením ONIV, které vychází především z vyššího počtu dětí a žáků. Oproti roku 2021 půjde v roce 2023 na ONIV o 857 637 479 Kč méně. Viz následující výpočet Pedagogické komory:

Ostatní neinvestiční výdaje veřejných škol:

ONIV 2021: 3 488 006 447 Kč
ONIV 2022: 2 493 006 447 Kč
ONIV 2023: 2 630 368 968 Kč

Regionální školství (str. 24 až 32)

"Oproti schválenému rozpočtu RgŠ na rok 2022 je celkový navržený rozpočet běžných výdajů RgŠ na rok 2023 zvýšen o 12 924 000 000 Kč, tj. o 6,91 %. Zvýšení mandatorních výdajů z toho činí 3,91 %. V RgŠ ÚSC se jedná o nárůst počtu pedagogických pracovníků ve školách a školních družinách vlivem růstů výkonů a dělení hodin výuky od září 2022 a nárůst platových tarifů nepedagogických zaměstnanců o 10 % od 1. 9. 2022 (nárůst celkem o 3,44 %). Ve školním roce 2022/2023 lze bez vlivu ukrajinských dětí, žáků a studentů v RgŠ očekávat nárůst výkonů celkem o cca 23 tis. dětí, žáků a studentů, tj. nárůst o cca 1,3 %. Po zahrnutí ukrajinských dětí, žáků a studentů lze celkový nárůst výkonů očekávat o cca 4,5 %."

"Navržený rozpočet mzdových prostředků na rok 2023 pro RgŠ ÚSC je oproti schválenému rozpočtu na rok 2022 zvýšen o 8 678 000 000 Kč (včetně příslušenství o 11 781 000 000 Kč), tj. o 7,04 %. Toto meziroční zvýšení rozpočtových zdrojů mzdových prostředků vytváří předpoklady pro další růst úrovně odměňování zaměstnanců RgŠ ÚSC, a to růst průměrného platu u pedagogických pracovníků o 4 % oproti roku 2022 a u nepedagogických zaměstnanců finanční zajištění zvýšení platových tarifů o 10 % od 1. 9. 2022. Dále je zajištěno pokrytí zvýšených potřeb souvisejících se zvyšováním kvality vzdělávání v RgŠ ÚSC (tj. zvýšení počtu pedagogických pracovníků v MŠ, ZŠ, SŠ, konzervatořích a školních družinách ve školním roce 2022/2023 z titulu většího využití PHmax) a potřeby vyplývajících z růstu výkonů (ovšem bez vlivu ukrajinských dětí, žáků a studentů)."

"V oblasti mzdových prostředků však není zabezpečen skutečný nárůst personálních podpůrných opatření (zejména asistentů pedagoga), tj. nově doporučených a poskytovaných podpůrných opatření od ledna 2022, a to ve výši 1 111 000 000 Kč vč. odpovídajícího počtu zaměstnanců ve výši 2 216 (tj. podle stavu vykázaných podpůrných opatření k 1. 10. 2022). Tento nárůst tak bude nutné pokrýt např. na úkor nepedagogické práce ve školách či školských zařízeních, která není mandatorní povahy."

"Návrh rozpočtu také neobsahuje žádné další prostředky na integrační aktivity spojené s přílivem uprchlíků z Ukrajiny, jako jsou ukrajinští asistenti pedagoga, jazyková příprava ukrajinských žáků zejména na základních ale i středních školách nebo adaptační aktivity pro nově příchozí realizované mimo vzdělávací systém."

středa 26. října 2022

Zahraniční kurikulární dokumenty pro základní vzdělávání

V tomto rozcestníku naleznete odkazy na zahraniční kurikulární dokumenty pro základní vzdělávání (obdoba českého RVP ZV). Rozcestník zpracoval Radek Sárközi pro potřeby tvůrčí koncepční pracovní skupiny NPI ČR k velké revizi Rámcového vzdělávacího programu pro základní vzdělávání. Velmi děkujeme za zajímavé tipy panu Dominiku Dvořákovi (členovi expertního panelu MŠMT k Hlavním směrům revize RVP ZV). Pokud máte tipy na další internetové stránky, odborné publikace nebo články ke kurikulárním reformám v zahraničí, vložte je prosím do komentářů k tomuto příspěvku...

Zahraniční kurikulární weby:

Odborné publikace:

Články:

Ukázka z finského kurikula (obdoba českého rámcového učebního plánu v RVP ZV):

pondělí 10. října 2022

Problémy škol s ONIV v médiích

V tomto rozcestníku naleznete odkazy na mediální výstupy, které se zabývají chybějícími financemi veřejných škol na ostatní neinvestiční výdaje (ONIV). Problém začal v březnu 2022, kdy byl schválen zákon o státním rozpočtu na rok 2022, v němž byly sníženy finance na ONIV o 995 milionů korun veřejným školám a většina z této částky byla převedena do rozpočtů soukromých škol. Již v únoru 2022 mělo MŠMT k dispozici informace o vysoké nemocnosti a častých karanténách pracovníků škol kvůli kovidu. Z ONIV se totiž přednostně hradí náhrady při prvních 14 dní nemoci zaměstnanců. Kvůli tomu školám nezbývají peníze na další neinvestiční výdaje, jako jsou pomůcky a učebnice pro žáky, další vzdělávání pedagogických pracovníků či zajištění plaveckého výcviku pro žáky. Ředitelé škol jsou tudíž nuceni chybějící finance na ONIV dorovnávat z nenárokových složek platů učitelů. Dodatečně se to snaží napravit pozměňovací návrh Zdeňka Kettnera k novele zákona o státním rozpočtu na rok 2022, kterou bude Poslanecká sněmovna schvalovat 18. října 2022. Navýšení financí na ONIV podpořily kromě Pedagogické komory, rovněž školské odbory (ČMOS PŠ), Asociace ředitelů ZŠ nebo Svaz průmyslu a dopravy ČR.


Citace z materiálu MŠMT k zákonu o státním rozpočtu na rok 2022:

Ostatní neinvestiční výdaje RgŠ ÚSC
Navržený rozpočet ostatních neinvestičních výdajů (dále jen „ONIV“) na rok 2022 pro RgŠ ÚSC je o 0,995 mld. Kč nižší než v roce 2021, tj. ve výši 2 493 006 447 Kč. Meziroční snížení rozpočtových zdrojů ONIV zahrnuje snížení 0,145 mld. Kč z titulu jednorázového snížení výdajů kapitoly MŠMT. Dále bylo převedeno 0,850 mld. Kč do rozpočtu pro soukromé školství...

C.II.1.4 Soukromé školství
Na dotace soukromému školství je navržen rozpočet běžných výdajů ve výši 11 053 228 775 Kč (částka na výkonové financování podle zákona č. 306/1999 Sb.). Oproti schválenému rozpočtu na rok 2021 je pro rok 2022 rozpočet zvýšen o 3,170 mld. Kč, tj. o 40,2 %.

Zdroj: Návrh rozpočtu kapitoly 333 – Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy na rok 2022