středa 11. května 2022

Stížnost na Metodické doporučení pro zřizovatele k odměňování ředitelů

Publikujeme odpověď z MŠMT na stížnost Radka Sárköziho, prezidenta Pedagogické komory, z. s., která se týkala textu Metodického doporučení pro zřizovatele k odměňování ředitelů. MŠMT ve svém matriálu neuvedlo případy, kdy může být ředitelka samostatné mateřské školy zařazena do 12. nebo 13. platové třídy, čímž mohlo uvést zřizovatele škol v omyl, že do těchto platových tříd nemůže být zařazena vůbec. 

To je ovšem v rozporu s platným nařízením vlády č. 222/2010 Sb., o katalogu prací ve veřejných službách a správě i textem Metodického výkladu k odměňování pedagogických pracovníků a ostatních zaměstnanců škol, který vydalo v září 2021 přímo Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy... Na konci odpovědi MŠMT uvádí, za jakých podmínek je možné zařadit ředitelku samostatné MŠ do 12. nebo 13. platové třídy.

MŠMT: Stížnost na Metodické doporučení pro zřizovatele k odměňování ředitelů

Vážený pane Sarközi,

k Vámi zaslané stížnosti ze dne 20. 4. 2022, dotýkající se namítaného nesouladu Metodického doporučení pro zřizovatele k odměňování ředitelů s platnou legislativní úpravou, uvádíme, že Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy byla na základě uplatněného podnětu kanceláře veřejného ochránce práv otázka zařazování ředitelů/ek mateřských škol do 11. platové třídy konzultována s Ministerstvem práce a sociálních věcí (dále jen „MPSV“). Na podkladě předmětné konzultace byl následně upraven též „Metodický výklad k odměňování pedagogických pracovníků a ostatních zaměstnanců škol a školských zařízení a jejich zařazování do platových tříd podle katalogu prací“.

V případě materiálu „Metodické doporučení pro zřizovatele k odměňování ředitelů“ se pak skutečně jedná čistě o metodické doporučení. Zaměstnavatel a v tomto případě též zřizovatel se při zařazování musí řídit obecnými pravidly zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů, a navazujících předpisů, a tedy zařadit zaměstnance v souladu s druhem práce sjednaným v pracovní smlouvě a v jeho mezích na něm požadovanými nejnáročnějšími pracemi.

V rámci stanoviska MPSV k problematice se následně uvádí, cituji:

„Podle § 123 odst. 2 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů, a § 3 odst. 1 nařízení vlády č. 341/2017 Sb., o platových poměrech zaměstnanců ve veřejných službách a správě, ve znění pozdějších předpisů, zařadí zaměstnavatel zaměstnance do platové třídy, ve které je podle nařízení vlády č. 222/2010 Sb., o katalogu prací ve veřejných službách a správě, ve znění pozdějších předpisů, zařazena nejnáročnější práce, jejíž výkon zaměstnavatel na zaměstnanci požaduje. Pokud je touto nejnáročnější prací komplexní koordinace ekonomické, personální, technické, provozní, majetkové a organizační správy organizace, případně správy dalších oborů činnosti organizace, jejíž provádění se u vedoucích zaměstnanců, kteří jsou statutárním orgánem zaměstnavatele, předpokládá, zařadí se tento zaměstnanec do 11. platové třídy, a to podle ustanovení bodu 2 v této platové třídě v povolání 1.01.12 koordinační projektový a programový pracovník v příloze k nařízení vlády o katalogu prací ve veřejných službách a správě, kde je tato práce uvedena.“

Podle výkladu některých pojmů uvedeného v části C. katalogu prací se koordinací rozumí práce spočívající v aktivním působení na složky daného celku k dosažení jejich souladu a komplexními pracemi se rozumí práce zahrnující bezpodmínečně všechny části daného celku (systému) vymezeného příslušným ustanovením katalogu prací. V případě, že zaměstnanec nevykonává komplexní koordinaci ekonomické, personální, technické, provozní, majetkové a organizační správy organizace, případně správy dalších oborů činnosti organizace, neměl by být v 11. platové třídě zařazen.“

MPSV současně ve svém stanovisku zdůrazňuje, že není v pravomoci žádného subjektu přebírat za zaměstnavatele odpovědnost svěřenou právními předpisy za správnou aplikaci předpisů o odměňování zaměstnanců ve veřejných službách a správě.

I nadále přitom platí, že v souladu s § 123 odst. 2 zákoníku práce a § 3 odst. 1 nařízení vlády č. 341/2017 Sb., o platových poměrech zaměstnanců ve veřejných službách a správě, ve znění pozdějších předpisů, zařadí zaměstnavatel zaměstnance do platové třídy, v níž je podle katalogu prací, zařazena nejnáročnější práce, jejíž výkon zaměstnavatel na zaměstnanci požaduje. Pokud je touto nejnáročnější prací komplexní koordinace ekonomické, personální, technické, provozní, majetkové a organizační správy organizace, případně správy dalších oborů činnosti organizace, jejíž provádění se u vedoucích zaměstnanců, kteří jsou statutárním orgánem zaměstnavatele předpokládá, tzn. musí komplexně koordinovat všechny uvedené oblasti, zařadí se tento zaměstnanec do 11. platové třídy, a to dle bodu 2 v této platové třídě v povolání 1.01.12 Koordinační, projektový a programový pracovník v příloze k nařízení vlády č. 222/2010 Sb., kde je tato práce uvedena.

Dále je nutné sdělit, že v rámci povolání 1.01.12 (koordinační, projektový a programový pracovník) dle přílohy nařízení vlády č. 222/2010 Sb. je v souladu s ustanovením pro 12. platovou třídu, tj. (bod 2) činnost „koordinace finančního, personálního, technického, provozního a organizačního rozvoje, případně rozvoje dalších oborů činnosti organizace“, případně (bod 3) činnost „komplexní koordinace realizace víceletých celostátních nebo nadregionálních (území více krajů) projektů a programů s případným mezinárodním prvkem, vysoce specializovaného zaměření, s vysokými nároky na způsob organizačního, finančního, personálního, provozního, technického a jiného zajištění“, nebo pro 13. platovou třídu, tj. (bod 2) činnost „komplexní koordinace realizace strategických dlouhodobých mezinárodních projektů nebo rozvojových projektů realizujících komplexní stěžejní cíle státních politik nebo stěžejních výsledků výzkumu a vývoje, vyžadující účast vysoce kvalifikovaných odborníků mnoha různých oblastí, s dosahem do poměrů nejširších skupin osob“ možné zařazovat příslušné pracovníky výhradně, pokud nejnáročnější činnosti odpovídají tomuto vymezení.

Ani zde poté není vyloučena odpovědnost zaměstnavatele.

Ředitelé/ky mateřských škol pak vykonávají zpravidla činnost právě v rámci 11. platové třídy, kdy však uvedená skutečnost nikterak nebrání zřizovatelům podřazovat tyto zaměstnance do vyšší platové třídy, pokud v souladu s pracovní smlouvou budou daní ředitelé/ky skutečně pověřeni výkonem činností, které odpovídají této vyšší platové třídě, a současně pak budou předmětné činnosti v plné míře vykonávat.

S pozdravem

Odbor vnějších vztahů a komunikace
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy
Karmelitská 529/5, Malá Strana
118 12 Praha 1
press@msmt.cz
www.msmt.cz


Stížnost na Metodické doporučení pro zřizovatele k odměňování ředitelů - rozpor s platnou legislativou

Dobrý den,

tímto podávám stížnost na text materiálu MŠMT "Metodické doporučení pro zřizovatele k odměňování ředitelů" (https://drive.google.com/file/d/1LvB4vT0CMfBA8vBSbchuRnGRJduMl_rB/view)

Tento dokument je v rozporu s platnou legislativou (Nařízení vlády č. 222/2010 Sb., o katalogu prací ve veřejných službách a správě) i s aktuálním "Metodickým výkladem k odměňování pedagogických pracovníků a ostatních zaměstnanců škol..." (https://www.msmt.cz/vzdelavani/odmenovani-pedagogickych-pracovniku).

Zatímco příslušné nařízení vlády umožňuje, aby ředitelky samostatných mateřských škol byly zařazeny do 12. platové třídy, nebo dokonce i 13. platové třídy (organizace mezinárodní spolupráce), aktuální "Metodické doporučení pro zřizovatele k odměňování ředitelů" MŠMT se o těchto možnostech vůbec nezmiňuje, čímž uvádí zřizovatele škol v omyl, který může mít negativní důsledky na zařazení ředitelek samostatných MŠ do vyšší platové třídy.

Díl 1.01 Práce ve správě organizace (1.01.12 Koordinační, projektový a programový pracovník): "12. platová třída: 2. Koordinace finančního, personálního, technického, provozního a organizačního rozvoje, případně rozvoje dalších oborů činnosti organizace." (https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2010-222)

Tímto žádám o okamžité zjednání nápravy a doplnění textu MŠMT "Metodické doporučení pro zřizovatele k odměňování ředitelů" o výše uvedené možnosti, za jakých podmínek lze ředitele samostatných mateřských škol zařazovat do 12. a 13. platové třídy.

Dovoluji si Vám zároveň připomenout nález úřadu veřejného ochránce práv, který se zabýval podáním Pedagogické komory, z. s., ve věci platových tříd ředitelek samostatných mateřských škol a který konstatoval, že v této věci MŠMT v minulosti pochybilo, když nerespektovalo legislativní výklad gesčního ministerstva MPSV. Proto se na Vás obracím s dotazem, zda byl materiál MŠMT konzultován s Ministerstvem práce a sociálních věcí a s jakým výsledkem.

Ombudsman: MŠMT pochybilo. Ředitelky mateřských škol mají nárok na vyšší platovou třídu
https://www.pedagogicka-komora.cz/2021/01/ombudsman-msmt-pochybilo-reditelky.html

S pozdravem

Mgr. Radek Sárközi
prezident spolku
Pedagogická komora, z. s.
www.pedagogicka-komora.cz

pondělí 9. května 2022

Specializované činnosti pedagogických pracovníků a nepedagogická práce (analýza)

Zveřejňujeme odpověď MŠMT na dotaz Radka Sárköziho, prezidenta Pedagogické komory, z. s. Ministerstvo školství si nechalo zpracovat dokument Specializované činnosti pedagogických pracovníků a nepedagogická práce či další činnosti v regionálním školství: analýza stavu a návrhy doporučení. Zakázku bude pro Technologickou agenturu ČR realizovat PAQ - Prokop Analysis and Quantitative Research, s.r.o. (respektive STEM Ústav empirických výzkumů, z.ú.). Cena zakázky činí 2 806 310 korun.

Dotaz k analýze činností školních metodiků prevence a dalších pracovníků škol

Dobrý den,

k dotazům sdělujeme:

1) Jaké bylo přesné původní zadání MŠMT ohledně "analýzy" činností školních metodiků prevence a dalších pracovníků škol? (Prosím o zaslání celého textu zadání z MŠMT, z něhož bude zřejmé, kterých pracovníků se analýza přesně týká.)

Zadání je zaměřeno na výzkum Specializovaných činností pedagogických pracovníků a nepedagogické práce či další činnosti v regionálním školství: analýza stavu a návrhy doporučení. Výzkum se tedy zaměří na všechny specializované činnosti ve školách, případně také na činnost podpůrných pozic (školní psycholog a speciální pedagog, školní asistent), výchovného poradce, ale i třídního učitele, a dále nepedagogickou práci ve školách, která není výchovou nebo vzděláváním, ale s těmito úkoly škol souvisí a její zajištění je nezbytné.

2) Pokud proběhlo výběrové řízení na zpracovatele této "analýzy", prosím o zaslání všech dokumentů k tomuto výběrovému řízení.

S dotazem se doporučujeme obrátit na zadavatele, kterým je TA ČR.

3) Která organizace tuto analýzu zpracovává? (Prosím o zaslání informace včetně termínu zahájení prací, předpokládaném termínu ukončení prací a celkové částky, kterou zpracovatel obdrží od MŠMT.)

Informace jsou veřejně dostupné v Informačním systému výzkumu, vývoje a inovací, a to zde: https://www.isvavai.cz/cep?ss=detail&h=TIRDMSMT015MT03

4) Žádám o zaslání smlouvy mezi MŠMT a danou organizací, která zpracovává tuto "analýzu".

Smlouva je veřejně dostupná v Registru smluv zde: https://smlouvy.gov.cz/smlouva/19669787

S pozdravem

Odbor vnějších vztahů a komunikace
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy
Karmelitská 529/5, Malá Strana
118 12 Praha 1
press@msmt.cz
www.msmt.cz

neděle 8. května 2022

Hejného metoda výuky matematiky v mezinárodním výzkumu TIMSS

Publikujeme závěrečnou zprávu Hejného metoda výuky matematiky v mezinárodním výzkumu TIMSS, kterou zpracoval Ústav výzkumu a rozvoje vzdělávání Pedagogické fakulty Univerzity Karlovy

Žáci vyučovaní podle učebnic Hejného matematiky dosáhli o 20 bodů více (519 bodů), než činil průměrný výsledek všech žáků (499 bodů) v šetření TIMSS 2019. Žáci vyučovaní podle učebnic Hejného matematiky častěji "Nemají rádi matematiku" (35,6 %), než činil průměrný výsledek všech žáků (28,4 %) v šetření TIMSS 2019 i než činil výsledek v šetření TIMSS 2015 v kategorii "Hejný s učebnicí" (24,3 %). Na rozdíl od autorů zprávy hodnotíme tento rozdíl jako významný.

Tato zpráva je výstupem projektu Hejného metoda výuky matematiky v mezinárodním výzkumu TIMSS podpořeného Nadací České spořitelny.

Tato zpráva představuje výsledky sekundárních analýz dat z mezinárodních šetření TIMSS (Trends in International Mathematics and Science Study) 2015 a 2019 ve vztahu k Hejného metodě výuky matematiky. Kromě běžně dostupných dat z TIMSS byly využity informace o používané metodě výuky, které zjišťovala Česká školní inspekce jako národní doplněk sběru dat pro jednotlivé třídy zapojené do testování.





úterý 3. května 2022

MŠMT: Vývoj počtu dětí v mateřských školách

Ze statistik, které každoročně zveřejňuje Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy, vyplývá, že v tomto školním roce poklesl  celkový počet dětí v mateřských školách oproti roku 2016/2017 o 2 163 dětí. Nejvýrazněji klesly počty dvouletých dětí, které mateřské školy přijímat nemusejí, a to o 12 015 dětí. Počty starších dětí v MŠ se naopak zvýšily (s výjimkou dětí starších šesti let). Výpočty Pedagogické komory, z. s., naleznete v následující tabulce...

Zdroj: Statistické ročenky školství (MŠMT)


Pedagogická komora, z. s.
www.pedagogicka-komora.cz

MŠMT: NEJČASTĚJŠÍ DOTAZY K PŘEDŠKOLNÍMU VZDĚLÁVÁNÍ

"K předškolnímu vzdělávání přijímá děti ředitel mateřské školy. Ten také stanoví kritéria pro přijetí. Ze zákona musí vzít přednostně děti uvedené v § 34 odst. 3 školského zákona – od tří let vždy s podmínkou trvalého pobytu ve spádovém obvodu mateřské školy. V případě, že nelze tyto děti z kapacitních důvodů přijmout nebo obec mateřskou školu nezřizuje, má obec, ve které má dítě místo trvalého pobytu, povinnost zajistit mu místo v jiné mateřské škole zřizované obcí nebo svazkem obcí (ustanovení § 179 odst. 2 školského zákona)."


pátek 29. dubna 2022

MŠMT: Počet škol s výukou nové Informatiky

Radek Sárközi, prezident Pedagogické komory, z. s., zaslal na ministerstvo školství žádost o informace, kolik základních škol a víceletých gymnázií bude od září 2022 vyučovat novou Informatiku. Jedná se o podmínku pro čerpání části financí v rámci Národního plánu obnovy (Inovace ve vzdělávání v kontextu digitalizace). Zveřejňujeme celou odpověď MŠMT...

Vážený pane magistře,

k Vašim dotazům Vám sdělujeme následující:

Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy (dále jen „MŠMT“) realizovalo ve dnech 11. února 2022 až 31. března 2022 mimořádné šetření, jehož hlavním cílem bylo ověření deklarace záměru škol (resp. ředitelství škol) zahájit výuku dle rámcových vzdělávacích programů revidovaných v roce 2021 v oblasti informatického myšlení a digitální kompetence pro základní vzdělávání (RVP ZV), resp. pro gymnázia (RVP G), gymnázia se sportovní přípravou (RVP GSP) či dvojjazyčná gymnázia (RVP DG) buď od 1. 9. 2021 nebo od 1. 9. 2022, a to v souvislosti s nárokem na získání finančních prostředků z Národního plánu obnovy, komponenty 3.1 Inovace ve vzdělávání v kontextu digitalizace

Vyplnění dotazníku bylo pro základní školy a gymnázia (nejen víceletá) povinné pouze v případě, že mají zájem o finanční prostředky na digitální učební pomůcky v souvislosti s revizemi RVP již v roce 2022, a to pouze pro školy zřizované krajem, obcí nebo dobrovolným svazkem obcí. Školy soukromé a církevní mohly dotazník vyplnit taktéž, nicméně pro ně bude zásadní to, co deklarují v žádosti o dotaci do 30. 4. 2022, proto se konečný počet může lišit od toho, co školy uvedly v dotazníku.

Odpověď na otázku, kolik základních škol a víceletých gymnázií bude od září 2022 vyučovat dle revidovaného RVP ZV, tedy tímto vyčerpávajícím způsobem MŠMT v rámci tohoto mimořádného šetření nezjišťovalo a z níže uvedených dat na ni nelze takto jednoduše odpovědět. Z dat z mimořádného šetření nicméně plyne následující:

Dotazník byl přístupný 4 526 školám, z toho část týkající se RVP vyplnilo 3 843 z nich.  

Zahájení výuky dle revidovaného RVP (ZV či G, GSP, DG) deklaroval následující počet škol, a to bez ohledu na zřizovatele: 

od 1. 9. 2021: 879 (19 %)

od 1. 9. 2022: 1 725 (38 %)

od 1. 9. 2023 či později: 1 239 (27 %)

nezjištěno: 683 škol (15 %)

MŠMT v současnosti pracuje na podrobnější analýze zjištěných dat. Vámi požadovaný údaj o počtu škol pouze s prvním stupněm ZŠ, škol včetně druhého stupně ZŠ a víceletých gymnázií samostatně proto zatím není k dispozici.

S pozdravem

Tiskový odbor Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy


úterý 26. dubna 2022

Novela zvyšuje zástupcům ředitele počet hodin výuky. Poškodí především malé školy

Vláda bude ve středu 27. dubna 2022 projednávat novelu ministerstva školství, která zvyšuje rozsah přímé pedagogické činnosti zástupcům ředitele nejmenších škol. Hlavním důvodem navrhované změny je odhadovaná finanční úspora až 624 milionů korun. Vedení Pedagogické komory, z. s., s touto novelou nařízení vlády zásadně nesouhlasí, protože bude mít negativní dopady na malé základní a především mateřské školy.

„Vláda dělá pravý opak toho, po čem marně volají řadu let ředitelé škol – aby vedoucí pracovníci měli méně hodin výuky a mohli se věnovat řízení školy,“ upozorňuje Radek Sárközi, prezident spolku Pedagogická komora, „ministerstvo školství šetří na nejhorším možném místě, bude to mít negativní dopady na kvalitu vzdělávání.“

Zatímco nyní může ředitel základní školy, která má méně než 4 třídy, určit zástupce ředitele a snížit mu rozsah výuky o 11 hodin, nově mu nebude moci ulevit ani o jednu vyučovací hodinu z 22 hodin týdně. Stejně na tom budou mateřské školy do 3 tříd. Doposud trávila zástupkyně ředitelky v takovéto mateřské škole s dětmi o 6 hodin méně, nově bude s dětmi 31 hodin týdně jako řadová učitelka.

Činnosti, které v malých základních a mateřských školách nyní vykonává zástupce ředitele, bude muset nově zastat přímo ředitel školy. Tomu se ovšem počet vyučovacích hodin nesnižuje.

„Obávám se, že tato změna povede jen k dalšímu přetěžování ředitelů nejmenších škol, kteří mají již nyní extrémně vysoký počet hodin výuky,“ uvádí Radek Sárközi, „to je v příkrém rozporu s programovým prohlášením vlády“.

Citace z programového prohlášení současné vlády: „Vytvoříme podmínky pro posílení klíčové role ředitele školy – pedagogického lídra, včetně snížení administrativní zátěže…“

Ředitelka samostatné mateřské školy se dvěma třídami má přímou pedagogickou činnost 20 hodin týdně, tedy stejně jako učitelka v první třídě základní školy. Nově přijde o zástupkyni, která měla o 6 hodin s dětmi méně než řadová učitelka, takže mohla ředitelce pomoci s některými činnostmi.

„Základní objem prací je u ředitele školy stejný, ať už řídí mateřskou, základní nebo střední školu,“ myslí si Radek Sárközi, „velikost školy by měla být zohledněna jinak – v počtu zástupců, na které může ředitel část svých činností delegovat, tento počet ale nemůže být nulový ani u menších škol.“

Návrh, který posílá ministr školství Petr Gazdík do vlády, byl v minulém volebním období již dvakrát o rok odložen, protože se proti němu postavila řada školských organizací. Kromě Pedagogické komory, z. s., kritizují současné znění novely rovněž školské odbory.

Pedagogická komora, z. s., opakovaně upozorňuje, že slovenští učitelé mají rozsah přímé pedagogické činnosti obecně nižší než čeští. V případě učitelek mateřských škol činí u nás 31 hodin týdně, na Slovensku 28 hodin. Nižší počty hodin mají i slovenští asistenti pedagoga (u nás až 36 hodin týdně, na Slovensku stejně jako tamější učitelé) nebo vychovatelky školních družin (u nás 30 hodin týdně, na Slovensku 25 hodin). Slovenská legislativa stanovuje i nižší počty dětí ve třídách než česká, především mateřských škol a prvního stupně škol základních.

„Ve srovnání se slovenskými pedagogy jsou ti čeští soustavně přetěžování,“ dodává Radek Sárközi, „novelizace nařízení vlády současnou situaci ještě zhorší.“

Zdroje:
Pedagogická komora, z. s.
www.pedagogicka-komora.cz



sobota 23. dubna 2022

Češi se zhoršili v angličtině nejvíce z celé Evropy

Česká republika se loni propadla na 27. místo ze 112 zemí světa v ovládání anglického jazyka. Rok před tím byli Češi na 19. příčce z 99 států. V Evropě zaujímá Česko 23. pozici z 35 zemí. Češi jsou nadále mezi národy s nadprůměrnou znalostí angličtiny. Meziročně se ovšem zhoršili nejvíce ze všech Evropanů, a to o 17 bodů. Do první desítky států světa se probojovalo Chorvatsko. Lépe než Češi ovládají angličtinu například Poláci, Maďaři, Estonci nebo Bulhaři. Slovensko skončilo dvacáté. První tři příčky obsadilo Nizozemí, Rakousko a Dánsko.


Podrobná data o dosažené úrovni znalosti angličtiny shromáždila organizace Education First, která každoročně zveřejňuje „EF English Proficiency Index“. Česká republika dosáhla v tomto indexu v roce 2021 pouze 563 bodů. O rok dříve činilo skóre Česka 580 bodů. Bylo tudíž o 17 bodů vyšší. Většina evropských zemí se naopak meziročně zlepšila. Ze všech států světa se více než Česká republika zhoršila pouze Rwanda, a to o 19 bodů.

Ověřování dovedností v anglickém jazyce se zúčastnily 2 miliony lidí z celého světa. Jejich průměrný věk byl 26 let.

„Težko hodnotit, proč se Češi za poslední rok tak výrazně zhoršili v angličtině, možná za to může lockdown kvůli kovidu, kdy se plošně rušily prezenční jazykové kurzy,“ komentuje situaci Radek Sárközi, prezident spolku Pedagogická komora.

„Průzkum se týkal celé populace, nejen školáků, proto by bylo chybou vinit z náhlého meziročního propadu v angličtině učitele,“ upozorňuje Radek Sárközi, „do budoucna by ovšem určitě pomohlo, kdybychom nastavili výše laťku u maturity z anglického jazyka a do škol se plošně rozšířila metodika CLIL, kdy se žáci učí různé předměty v angličtině, například výtvarnou výchovu nebo zeměpis.“

Povinnost dělit třídy na výuku angličtiny do menších skupin platí v českých školách až od 25 žáků výše.

Pedagogická komora, z. s., zřídila facebookovou skupinu Učitelé angličtiny sobě (PK) CLIL, kde diskutuje 2 300 členů. Organizace Education First nabízí bezplatné webináře pro učitele angličtiny.
• NÚV: CLIL (web k implementaci CLIL do české školy)
• NPI: Výuka metodou CLIL (Content and Language Integrated Learning = Obsahově a jazykově integrované učení) - článek

Pedagogická komora, z. s.
www.pedagogicka-komora.cz