MŠMT: Zaměstnanci a mzdové prostředky (2024)

Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy zveřejnilo statistiky k platům ve školství za rok 2024. Publikace obsahuje informace o zaměstnancích a mzdových prostředcích za školy a školská zařízení zřizované státem, obcí, krajem, privátním subjektem a církví a dále za veřejné vysoké školy, státní správu a servisní organizace.

• MŠMT: Statistická ročenka školství – Zaměstnanci a mzdové prostředky 2024

Tarifní tabulky pro pedagogické a nepedagogické pracovníky na rok 2025

Od 1. ledna 2025 platí nové platové tabulky pro pedagogické i nepedagogické pracovníky. Viz aktuální znění Nařízení vlády č. 341/2017 Sb., o platových poměrech zaměstnanců ve veřejných službách a správě. Tarifní tabulky pro pedagogické a nepedagogické pracovníky na rok 2024 naleznete zde.

Tarifní tabulka pro pedagogické pracovníky platná od 1. ledna 2025

• Učitelky MŠ: 8. až 13. platová třída (obvykle 9. platová třída)
• Ředitelky MŠ: 10. až 13. platová třída (obvykle 11. platová třída)
• Učitelé ZŠ a SŠ: 9. až 14. platová třída (obvykle 12. platová třída)
• Ředitelé ZŠ a SŠ: 12. až 14. platová třída (obvykle 13. platová třída)
• Učitelé odborného výcviku: 9. až 13. platová třída (obvykle 10. platová třída)
• Vychovatelky školní družiny a další vychovatelé: 8. až 12. platová třída (obvykle 9. platová třída)
• Speciální pedagogové: 11. až 13. platová třída (obvykle 12. platová třída)
• Asistenti pedagoga: 4. až 9. platová třída (obvykle 8. platová třída)
• Pedagogové volného času: 8. až 13. platová třída

Tarifní tabulka pro nepedagogické pracovníky platná od 1. ledna 2025

Platová tabulka č. 1 – červeně méně než minimální mzda v 1. skupině prací (20.800 Kč), oranžově méně než zaručený plat ve 2. skupině prací (24.960 Kč)

Minimální mzda v roce 2025 činí 20.800 korun hrubého měsíčně. Zaručené mzdy byly zrušeny (více informací zde). Zaručené platy pro zaměstnance veřejné sféry (netýkají se soukromých a církevních škol - pro ně platí jen minimální mzda) činí:

1. skupina - základní vzdělání (20.800 Kč)

2. skupina - střední vzdělání s výučním listem (24.960 Kč)

3. skupina - střední vzdělání s maturitou (29.120 Kč)

4. skupina - vysokoškolské vzdělání (33.280 Kč)

Nařízení vlády č. 341/2017 Sb., o platových poměrech zaměstnanců ve veřejných službách a správě (účinné od 1. 1. 2025)

§ 8

Zvláštní příplatek

(2) Výše zvláštního příplatku činí měsíčně ve skupině

a) I. 500 až 1300 Kč,

b) II. 750 až 2500 Kč,

(3) Výše zvláštního příplatku pedagogického pracovníka ve skupině prací třídního učitele činí měsíčně 1500 až 3000 Kč.

ČÁST A

Skupiny prací podle míry ztěžujících vlivů pracovních podmínek

I. skupina - Práce se zvýšenou mírou neuropsychické zátěže nebo jiným možným rizikem ohrožení zdraví nebo života

2. Přímá pedagogická činnost spojená s dohledem nad žáky nebo studenty, u kterých hrozí zvýšené riziko úrazu z důvodu používání strojů, nástrojů nebo přístrojů v rámci praktického vyučování nebo praktické přípravy.

II. skupina - Práce se značnou mírou neuropsychické zátěže nebo jiným možným rizikem ohrožení zdraví nebo života

2. Přímá pedagogická činnost, diagnostická činnost nebo sociální práce s dětmi, žáky nebo studenty se speciálními vzdělávacími potřebami

2.1. ve školách, třídách, odděleních nebo studijních skupinách samostatně zřízených pro tyto děti, žáky nebo studenty, a ve školách při zdravotnických zařízeních,

2.2. ve výchovných skupinách školských zařízení samostatně zřízených pro tyto děti, žáky nebo studenty, ve třídách nebo ve výchovných skupinách školských zařízení samostatně zřízených pro tyto děti, žáky a studenty,

2.3. ve speciálně pedagogickém centru nebo ve školských zařízeních pro výkon ústavní výchovy nebo ochranné výchovy a pro preventivně výchovnou péči,

ČÁST B

Skupina prací vykonávaných pedagogickými pracovníky se zvýšenou mírou zvláštní neuropsychické zátěže

Práce třídního učitele, vedoucího oddělení na konzervatoři nebo základní umělecké škole nebo vedoucího studijní skupiny na vyšší odborné škole.

Tarifní tabulky pro pedagogické a nepedagogické pracovníky na rok 2024

Dne 31. prosince 2021 vyšlo ve Sbírce zákonů novelizované Nařízení vlády č. 341/2017 Sb., o platových poměrech zaměstnanců ve veřejných službách a správě (účinné od 1. 1. 2022) s upravenými tarifními tabulkami pro pedagogické pracovníky (změna z původně schváleného zvýšení o 3 % oproti roku 2021 na 2 %) a ostatní profese včetně nepedagogických pracovníků škol a školských zařízení (zrušení původně schváleného navýšení o 1400 Kč oproti roku 2021 - tabulka je tudíž nakonec stejná jako v roce 2021). 

Tarifní tabulka pro pedagogické pracovníky platná od 1. ledna 2022

• Učitelky MŠ: 8. až 13. platová třída (obvykle 9. platová třída)
• Ředitelky MŠ: 10. až 13. platová třída (obvykle 11. platová třída)
• Učitelé ZŠ a SŠ: 9. až 14. platová třída (obvykle 12. platová třída)
• Ředitelé ZŠ a SŠ: 12. až 14. platová třída (obvykle 13. platová třída)
• Učitelé odborného výcviku: 9. až 13. platová třída (obvykle 10. platová třída)
• Vychovatelky školní družiny a další vychovatelé: 8. až 12. platová třída (obvykle 9. platová třída)
• Speciální pedagogové: 11. až 13. platová třída (obvykle 12. platová třída)
• Asistenti pedagoga: 4. až 9. platová třída (obvykle 8. platová třída)
• Pedagogové volného času: 8. až 13. platová třída

Tarifní tabulka pro nepedagogické pracovníky platná od 1. září 2022

Minimální mzda v roce 2024 činí 18 900 korun hrubého měsíčně (112,50 Kč/hod.). Informace k zaručeným mzdám, které jsou pro odlišné profese různé, naleznete zde.

§ 8
Zvláštní příplatek

(2) Výše zvláštního příplatku činí měsíčně ve skupině

a) I. 500 až 1300 Kč,

b) II. 750 až 2500 Kč,

(3) Výše zvláštního příplatku pedagogického pracovníka ve skupině prací třídního učitele činí měsíčně 1500 až 3000 Kč.

ČÁST A
Skupiny prací podle míry ztěžujících vlivů pracovních podmínek
I. skupina - Práce se zvýšenou mírou neuropsychické zátěže nebo jiným možným rizikem ohrožení zdraví nebo života
2. Přímá pedagogická činnost spojená s dohledem nad žáky nebo studenty, u kterých hrozí zvýšené riziko úrazu z důvodu používání strojů, nástrojů nebo přístrojů v rámci praktického vyučování nebo praktické přípravy.
II. skupina - Práce se značnou mírou neuropsychické zátěže nebo jiným možným rizikem ohrožení zdraví nebo života
2. Přímá pedagogická činnost, diagnostická činnost nebo sociální práce s dětmi, žáky nebo studenty se speciálními vzdělávacími potřebami
2.1. ve školách, třídách, odděleních nebo studijních skupinách samostatně zřízených pro tyto děti, žáky nebo studenty, a ve školách při zdravotnických zařízeních,
2.2. ve výchovných skupinách školských zařízení samostatně zřízených pro tyto děti, žáky nebo studenty, ve třídách nebo ve výchovných skupinách školských zařízení samostatně zřízených pro tyto děti, žáky a studenty,
2.3. ve speciálně pedagogickém centru nebo ve školských zařízeních pro výkon ústavní výchovy nebo ochranné výchovy a pro preventivně výchovnou péči,

ČÁST B
Skupina prací vykonávaných pedagogickými pracovníky se zvýšenou mírou zvláštní neuropsychické zátěže
Práce třídního učitele, vedoucího oddělení na konzervatoři nebo základní umělecké škole nebo vedoucího studijní skupiny na vyšší odborné škole.

Spolek Pedagogická komora podporuje poslanecké pozměňovací návrhy navyšující školský rozpočet

Stejně jako v minulých letech i v tomto roce podpořila Pedagogická komora, z. s., všechny pozměňovací návrhy k zákonu o státním rozpočtu ČR na rok 2024, kterými poslanci chtějí navýšit finanční prostředky pro kapitolu školství. Většina z nich jen dorovnává výdaje na částku z roku 2023. Poslanecká sněmovna bude o všech pozměňovacích návrzích hlasovat ve třetím závěrečném čtení již 29. listopadu 2023.

PN 3601 (K. Rais, J. Berkovcová, S. Fridrich)
Zvýšení finančních prostředků na tarifní část mezd akademických pracovníků vysokých škol (asistenti, odborní asistenti…) o 10 %, tj. navýšení podkapitoly „Věda a vysoké školy“ o 1,75 mld. Kč.

PN 3602 (K. Rais, J. Berkovcová)
Dorovnání financí na ostatní neinvestiční výdaje (ONIV), ze kterých školy hradí například učebnice a pomůcky pro žáky, dopravu na plavecký výcvik nebo další vzdělávání pedagogických pracovníků, na jejich nominální výši z roku 2021, tj. navýšení podkapitoly „Výdaje regionálního školství a přímo řízených organizací“ o 1,23 mld. Kč.

PN 3603 (K. Rais, J. Berkovcová)
Dorovnání chybějících finančních prostředků na platy 17 020 nepedagogických pracovníků ve školství, s nimiž rozpočet na rok 2024 vůbec nepočítá, tj. navýšení podkapitoly „Výdaje regionálního školství a přímo řízených organizací“ o 6,82 mld. Kč.

PN 3604 (K. Rais, J. Berkovcová)
Dorovnání výdajů pro organizace, které se zabývají volnočasovými aktivitami pro děti a mládež (Skaut apod.), na nominální výši z roku 2023, tj. navýšení podkapitoly „Podpora činnosti v oblasti mládeže“ o částku 20,5 mil. Kč.

PN 3700 (J. Berki, M. O. Havel, M. Kupka, K. Kocmanová, D. Šimek)
Obdoba PN 3604 - navýšení výdajů pro organizace, které se zabývají volnočasovými aktivitami pro děti a mládež (Skaut apod.), ale pouze o 7 mil. Kč.

PN 3550 (Z. Kettner)
Zvýšení finančních prostředků na platy učitelů, ostatních pedagogických pracovníků a nepedagogických pracovníků ve školství o 10 %, aby bylo splněno programové prohlášení vlády, tj. navýšení podkapitoly „Výdaje regionálního školství a přímo řízených organizací“ o 18,15 mld. Kč.

PN 3551 (Z. Kettner)
Obdoba PN 3602 - dorovnání financí na ostatní neinvestiční výdaje (ONIV), ale jen na jejich nominální výši z roku 2023, tj. navýšení podkapitoly „Výdaje regionálního školství a přímo řízených organizací“ o 323 tis. Kč.

PN 3552 (Z. Kettner)
Dorovnání finančních prostředků na platy ostatních pedagogických pracovníků (školní psychologové, speciální pedagogové, vychovatelky školních družin…) a nepedagogických pracovníků (kuchařky, školníci, účetní…) ve školství, na nominální výši roku 2023, aby nedošlo k jejich snížení o 2 %, jak požaduje vláda, tj. navýšení podkapitoly „Výdaje regionálního školství a přímo řízených organizací“ o 3,56 mld. Kč.

Pedagogická komora, z. s.
www.pedagogicka-komora.cz

Radek Sárközi odpovídá na nejčastější dotazy ke stávce ve školství

Během posledního týdne jsem obdržel desítky dotazů k chystané jednodenní výstražné stávce ve školství, kterou vyhlásily školské odbory na pondělí 27. listopadu 2023. Rozhodl jsem se zveřejnit nejčastější otázky společně s mými odpověďmi... Radek Sárközi, prezident Pedagogické komory, z. s.

AKTUALIZACE: Pokud se učitel zapojí do pondělní stávky a v týdnu bude suplovat, bude to přespočetná hodina?

"Účast ve stávce se posuzuje jako překážka na straně zaměstnance. Z toho důvodu budou hodiny přímé pedagogické činnosti za pondělí považovány za vykonané. Případné suplování v daném týdnu bude pak posouzeno jako přespočetná hodina, pokud samozřejmě daný učitel svou přímou pedagogickou činnost splnil i ve zbytku týdne." (zdroj: facebooková stránka Střední článek MŠMT)

Kde najdu informace k pondělní stávce?
Stávku organizují školské odbory, proto je třeba navštívit internetové stránky ČMOS PŠ (https://skolskeodbory.cz). Základní informace naleznete na našem webu v článku „Spolek Pedagogická komora podporuje jednodenní stávku ve školách dne 27. 11. 2023“ (https://www.pedagogicka-komora.cz/2023/11/spolek-pedagogicka-komora-podporuje.html). 

Jaké jsou stávkové požadavky?
ČMOS PŠ uvádí následující: „Naše požadavky jsou legitimní - jde nám o udržení kvality vzdělávání našich dětí:
- zabránit nekoncepčním zásahům do fungující vzdělávací soustavy;
- zabránit škrtům v rozpočtu kapitoly školství na rok 2024;
- nepřipustit, aby se platy nepedagogických pracovníků a ostatních pedagogů v roce 2024 snížily.“

Co je cílem stávky?
Cíl stávky zformulovaly školské odbory takto: „Zabránit dalšímu snižování výdajů ve školství, které by nesporně negativně ovlivnilo kvalitu vzdělávání. Nedostatek finančních prostředků ve školách by způsobil výrazný pokles počtu hodin věnovaných výuce, omezení možnosti školy dělit třídy na skupiny, ve kterých je vzdělávání efektivnější, zvyšování počtu žáků ve třídách, omezování volitelných předmětů, ohrožení existence malotřídek. Zajistit, aby platy nepedagogických pracovníků a ostatních pedagogů v roce 2024 neklesly; aby z prostředků na platy nebyly uhrazovány dávky v nemoci.“

Jaké omezení výuky hrozí?

Jedná se o návrh novelizace nařízení vlády, podle kterého se má základním a středním školám snížit od 1. 9. 2024 tzv. PHmax (maximální počet hodin výuky hrazený MŠMT). V případě středních škol to bude v průměru o 15 %, u konzervatoří a nižších ročníků víceletých gymnázií o 10 % a základních škol o 6 %. Více informací naleznete zde: „Připomínková místa protestují proti snížení PHmax“ (https://www.pedagogicka-komora.cz/2023/11/pripominkova-mista-protestuji-proti.html).

Jaké budou v příštím roce platy nepedagogických pracovníků a ostatních pedagogů?

Vládní návrh zákona o státním rozpočtu ČR na rok 2024 počítá s plošným snížením platů kuchařek školních jídelen, uklízeček, školníků, administrativního personálu a dalších nepedagogických pracovníků ve školství o 2 %. Toto snížení platů o 2 % se týká i školních psychologů, speciálních pedagogů, vychovatelek školních družin, asistentů pedagoga a ostatních pedagogických pracovníků. Navíc v rozpočtu chybějí finance na 17 020 plných úvazků nepedagogických pracovníků. Více viz „Návrh rozpočtu MŠMT na rok 2024 (kapitolní sešit)“ (https://www.pedagogicka-komora.cz/2023/10/rozpocet-2024-kapitola-333-msmt.html). Všem zaměstnancům se dále snižuje příspěvek FKSP ze 2 % na 1 % a zvyšují se odvody o 0,6 %.

Které organizace stávku ve školství podpořily?
Kromě ČMOS PŠ, který stávku organizuje, ji podpořila Rada Asociace ředitelů základních škol (https://www.asociacezs.cz/aktualne-1/stanovisko-rady-asociace-reditelu-zakladnich-skol-cr-ke-stavce-122cs.html) nebo Pedagogická komora, z. s. (https://www.pedagogicka-komora.cz/2023/10/pedagogicka-komora-podporuje-vyhlaseni.html).

Můžeme stávkovat, když na naší škole není nikdo v odborech?
Rozhodně ano, stávkovat může každý zaměstnanec - bez ohledu na to, zda je členem odborů, nebo není. Jedná se o ústavní právo garantované Listinou základních práv a svobod. V účasti na stávce nesmí být nikomu bráněno, ani do ní nesmí být nikdo nucen. Na webu školských odborů byl zveřejněn návod, jak správně postupovat, pokud se chcete zapojit do stávky. Viz článek „Výstražná jednodenní stávka a společné protestní odborové akce“ (https://skolskeodbory.cz/vystrazna-jednodenni-stavka).

 
Komu mám nahlásit, že chci stávkovat?
Účast ve stávce je nutné nahlásit především svému zaměstnavateli, což je většinou ředitel školy (v případě školských zařízení je to ředitel dané organizace). Pokud máte ve škole již ustavený stávkový výbor, oznamte, že se chcete zapojit do stávky, členům tohoto stávkového výboru. Zástupce stávkového výboru následně oznámí řediteli školy, kolik zaměstnanců chce stávkovat. Tuto informaci by měl ředitel školy obdržet nejpozději ve středu 22. 11. 2023. Pokud ještě stávkový výbor na škole nemáte, budete ho muset nejprve založit. Kontaktní osobou, která řediteli školy oznámí, že chcete s kolegy stávkovat, budete pak nejspíše Vy osobně… O tom, že se na vaší škole stávkuje, se musí dozvědět rovněž školské odbory, které stávku organizují, jinak byste stávkovali vlastně zbytečně. Proto co nejdříve kontaktujte příslušeného krajského koordinátora ČMOS PŠ – jejich seznam je součástí článku „Výstražná jednodenní stávka a společné protestní odborové akce“ (https://skolskeodbory.cz/vystrazna-jednodenni-stavka).

Najdu někde vzorové dokumenty ke stávce?
Ve výše uvedeném odkazu na článek na webu školských odborů postupně přibývají přílohy včetně různých vzorových dokumentů. Nebo si na našem webu stáhněte soubor ve Wordu s třemi vzorovými „dopisy“, které je třeba postupně doručit řediteli školy: Pedagogická komora, z. s.: Vzory 3 dokumentů ke stávce (oznámení řediteli školy): https://docs.google.com/document/d/1ag3lWAUOw8QGfQBPpax7p6EJfSXnAsCw/edit (přímý odkaz).

Dokdy musím jednotlivé dokumenty řediteli školy doručit?
První dokument s oznámením, že se zaměstnanci školy chtějí zúčastnit stávky, je třeba doručit řediteli školy do středy 22. 11. 2023, a to i v případě, že chce stávkovat jen jeden zaměstnanec ze všech. Nejpozději v pátek 24. 11. 2023 je třeba řediteli školy doručit dokument, kteří zaměstnanci jmenovitě chtějí v pondělí stávkovat. A po stávce 27. 11. 2023 je nutné řediteli školy doručit poslední dokument, v němž se jmenovitě uvede, kdo se stávky skutečně zúčastnil. Z toho vyplývá, že každý zaměstnanec má čas na rozmyšlenou až do pondělního rána, kdy se už musí definitivně rozhodnout, zda bude v ten den stávkovat, nebo nebude…

Musím být v době stávky přítomná na svém pracovišti?
Účast ve stávce je omluvenou nepřítomností na pracovišti. Stávkující tudíž nepracuje, a to ani ve škole, ani doma. Ředitel školy nemůže stávkujícímu zaměstnanci zadat práci na doma, natož ho nutit přijít do práce. Pokud se chtějí stávkující sejít, mohou se s kolegy setkat mimo pracoviště. Pokud budete v pondělí pracovat, tak nestávkujete…

Může mít zapojení do stávky jinou formu než v daný den nepracovat?
Nemůže. Přijít 27. 11. 2023 do práce a něco dělat totiž není stávkování. Stávka je omluvená nepřítomnost na pracovišti. Požádat si o neplacené volno není stávkování. Vzít si dovolenou není stávkování. Jít na nemocenskou není stávkování. Vzít si ošetřovné na své dítě není stávkování. Podepsat papír, že podporujete stávku, není stávkování.

Může ředitel školy vyhlásit na den stávky ředitelské volno?
V materiálu od Středního článku MŠMT (https://drive.google.com/file/d/1p1RC2inmAkj3wp88qfelKgp0ucJoCshy/view), který obdrželi ředitelé škol, se uvádí, že pokud ředitel školy nedokáže zajistit její provoz, protože většina zaměstnanců stávkuje, může vyhlásit ředitelské volno. To se ale týká hlavně žáků. Samo o sobě neznamená, že jde o stávku. V rámci ředitelského volna totiž může ředitel školy zaměstnancům zadat nějakou práci. I při vyhlášení ředitelského volna tudíž může část zaměstnanců stávkovat (nepracují) a část nikoliv.

Ředitel školy mi dal jakožto stávkujícímu podepsat, že si beru náhradní volno. Je to tak správně?

Není! Účast na stávce a neplacené volno jsou právně dvě zcela různé věci. Účast na stávce se zaměstnavateli pouze oznamuje, zatímco o neplacené volno se žádá (musí s ním souhlasit obě strany - zaměstnavatel i zaměstnanec). Pokud si vezmete neplacené volno, tak nestávkujete... Stávka je omluvená nepřítomnost v práci a je samozřejmě neplacená. Zdravotní a sociální pojištění v případě stávky hradí zaměstnavatel jako obvykle. Podrobnosti k neplacenému volnu viz například článek "Nárok na neplacené volno dle zákoníku práce" (https://money.cz/novinky-a-tipy/mzdy-a-personalistika/narok-na-neplacene-volno-dle-zakoniku-prace)

Mohu stávku jen podpořit?
Jiné formy zapojení do stávky jsou určeny výhradně pro zaměstnance v zařízeních a provozech, kde nelze přerušit práci. Jsou to například dětské domovy, diagnostické ústavy apod. Zde mohou zaměstnanci stávku jen viditelnou formou podpořit. Ve školách je ovšem třeba přímo stávkovat – tedy v daný den nepracovat, tam pouhá viditelná podpora nemá význam. Určitě je ale důležité zároveň se stávkou ve škole nějakým způsobem viditelně stávku podpořit. Jak přesně, to by vám měl sdělit pracovník školských odborů, které stávku organizují.

Mohou stávku podpořit i rodiče dětí?
Rodiče dětí mohou přímo stávkovat na svém pracovišti. Stávka totiž neprobíhá pouze ve školách. Českomoravská konfederace odborových svazů vyhlásila na 27. 11. 2023 Den protestů ČMKOS „ZA LEPŠÍ BUDOUCNOST ČR“ (https://www.cmkos.cz/cs/obsah/219/na-27-listopadu-vyhlasujeme-den-protestu-cmkos-za-lepsi-budo/334604). Jeho součástí je i hodinová výstražná stávka nebo demonstrace na Malostranském náměstí v Praze (https://www.cmkos.cz/cs/obsah/219/demonstrace-27-listopadu/334663). Vznikla i elektronická petice, kterou mohou rodiče dětí podepsat: „Rodiče podporují učitele svých dětí a souhlasí se stávkou proti devastaci školství“ (https://e-petice.cz/petitions/rodice-podporuji-ucitele-svych-deti-a-souhlasi-se-stavkou-proti-devastaci-skolstvi.html).

Mají rodiče dětí nárok na ošetřovné, když bude škola uzavřena z důvodu stávky?
Podle odpovědi, kterou jsem obdržel z České správy sociálního zabezpečení, nikoliv:
„Dobrý den,
k vašemu dotazu sdělujeme: Nárok na ošetřovné je v právní úpravě spojen s nepředvídanou událostí. Plánovaná stávka, prázdniny nebo ředitelské volno takovou událostí nejsou, a proto nárok na ošetřovné z těchto důvodů nevzniká.
S pozdravem
Aleš Křivohlavý, oddělení 322, odbor 32
Česká správa sociálního zabezpečení – ústředí
Křížová 25, 225 08 Praha 5“

Budou muset stávkující uhradit škodu, která vznikne rodičům dětí kvůli stávce, protože nebudou moci jít do práce?
Nebudou, to by musel soud označit celou stávku za nezákonnou… Taková možnost ovšem nemůže nastat, protože stávku vyhlásily školské odbory v souladu s Listinou základních práv a svobod a další platnou legislativou.

Budu mít jako stávkující den stávky proplacený?
Nikoliv, za den stávky stávkujícímu zaměstnanci nepřísluší plat. Škole ale peníze zůstanou (nemusí je nikam odvádět nebo vracet). Je plně v kompetenci řediteli školy, jak tyto finance rozdělí mezi zaměstnance formou odměn…

Dostanou zaměstnanci, kteří nestávkují, plat?
Ano, ostatní zaměstnanci budou v pondělí buď pracovat jako obvykle, nebo v případě uzavření školy z důvodu stávky budou doma na překážkách v práci, případně jim ředitel školy zadá nějakou práci buď ve škole, nebo na doma.

Musí si stávkující sám uhradit sociální a zdravotní pojištění?
Nemusí, zdravotní a sociální pojištění hradí zaměstnavatel jako obvykle. Vypočítává se z celkového platu za celý listopad, nikoliv po jednotlivých dnech.

Kolik škol bude v pondělí stávkovat?
Tuto informaci mají školské odbory, které stávku organizují. V médiích k tomu vyšlo například toto: „Stávka učitelů bude masivní. Podpoří ji nejméně polovina škol, vznikla i petice“ (https://podripsky.denik.cz/zpravy-z-ceska/stavka-ucitelu-skol-duvody.html) nebo „Stávka učitelů v brněnských Židenicích. Všechny základní školy na den zavřou“ (https://brnensky.denik.cz/zpravy_region/stavka-skoly-uzavreni-brno-zidenice-rozhodnuti-skolaci-deti-reakce-mesto.html). Předpokládám, že stávkovat se příliš nebude v soukromých nebo církevních školách, protože těch se chystané škrty ve školském rozpočtu netýkají. A rovněž nebude stávkovat většina základních uměleckých škol. Proto by měly výpočty podílu stávkujících škol vycházet z počtu veřejných MŠ, ZŠ a SŠ, nikoliv z celkového počtu všech škol a školských zařízení (těch je v ČR více než 10 000).

Závěrem bych všem rád doporučil toto video o stávce ve školách (nejen mateřských): https://predskolniporadna.cz/stavka (Předškolní poradna).

Spolek Pedagogická komora podporuje jednodenní stávku ve školách dne 27. 11. 2023

Pedagogická komora, z. s., podporuje jednodenní stávku ve školách v pondělí 27. 11. 2023, kterou vyhlásily školské odbory (ČMOS PŠ).

ČMOS PŠ: Naše požadavky jsou legitimní - jde nám o udržení kvality vzdělávání našich dětí:

• zabránit nekoncepčním zásahům do fungující vzdělávací soustavy

• zabránit škrtům v rozpočtu kapitoly školství na rok 2024

• nepřipustit, aby se platy nepedagogických pracovníků a ostatních pedagogů v roce 2024 snížily

Další informace:

• ČMOS PŠ: Výstražná jednodenní stávka (pokyny pro školy)

• Školské odbory: www.skolskeodbory.cz

• Právní výklad stávky, organizace stávky

• ČMOS PŠ: Účast na stávce

• Informace MŠMT pro ředitele mateřských, základních a středních škol pro případ stávky zaměstnanců školy (listopad 2023)

• Stanovisko Rady Asociace ředitelů ZŠ ke stávce

• Pedagogická komora, z. s.: Vzory 3 dokumentů ke stávce (oznámení řediteli školy)

• Demonstrace ČMKOS dne 27. 11. 2023 na Malostranském náměstí v Praze

• ČMKOS: Den protestů ČMKOS „ZA LEPŠÍ BUDOUCNOST ČR“ (27. 11. 2023)

• ZŠ Bosonožská (Brno) - dopis rodičům žáků

• Rodiče podporují učitele svých dětí a souhlasí se stávkou proti devastaci školství (e-petice)

• ZŠ Dukelských hrdinů (Karlovy Vary) - dopis rodičům žáků

• Radek Sárközi odpovídá na nejčastější dotazy ke stávce ve školství

O stávce v médiích:

• Stávka učitelů bude masivní. Podpoří ji nejméně polovina škol, vznikla i petice (Deník.cz) 
• Stávka učitelů v brněnských Židenicích. Všechny základní školy na den zavřou (Deník.cz)
• Škrty ve školství (Máte slovo, ČT 1)

Vyjádření Radka Sárköziho, prezidenta spolku Pedagogická komora:

"Vládní návrh zákona o státním rozpočtu České republiky na rok 2024 obsahuje řadu škrtů v kapitole školství, které budou mít negativní dopady na kvalitu vzdělávání, tedy především na děti, žáky a studenty. 

Například tzv. ostatní neinvestiční výdaje (ONIV), z nichž školy nakupují mimo jiné učebnice a pomůcky pro žáky nebo hradí dopravu žáků na plavecký výcvik, se v roce 2022 snížily veřejným školám o skoro 1 miliardu korun oproti roku 2021 a v roce 2024 se mají snížit o 323 milionů korun oproti letošku (o 12,3 %). 

Výdaje na podporu organizací, které pracují s dětmi a mládeží, jako je Skaut, se snižují o 20,5 milionu korun ve srovnání s rokem 2023 (o 10 %). 

Na 17 020  plných úvazků nepedagogických pracovníků ve školství chybějí v návrhu státního rozpočtu peníze úplně (jedná se o 6,8 miliardy korun)! 

O 2 % má klesnout objem financí na ostatní pedagogické pracovníky, jako jsou školní psychologové, speciální pedagogové nebo asistenti pedagoga. 

Platy učitelů v roce 2024 poklesnou vůči průměrné mzdě v ČR na 113 % (z letošních 116,6 %), přestože se vláda Petra Fialy ve svém programovém prohlášení zavázala, že je udrží na úrovni 130 % (v roce 2021 to bylo 126,4 %). Aby vláda splnila své sliby ohledně platů učitelů, musela by plánovaný školský rozpočet pro rok 2024 navýšit o dalších minimálně 18 miliard korun."

Informace na webu spolku Pedagogická komora z minulé stávky v roce 2019 :

• Stávková pohotovost mimo kolektivní vyjednávání (právní výklad)
• Stávka za kvalitní podmínky pro vzdělávání (v roce 2019)
• Stávka pedagogů v roce 2019
• Stávka zaměstnanců škol v roce 2019 (ohlasy v médiích) 
• Pedagogická komora a stávka v roce 2019

Dojde k propuštění skoro 10 000 pracovníků škol?

Z návrhu zákona o státním rozpočtu ČR na rok 2024, který začne ve středu 25. října 2023 projednávat Poslanecká sněmovna v rámci 1. čtení, vyplývá, že v příštím roce dojde ke snížení počtu pracovníků škol o 9 873 (přepočteno na plné úvazky) oproti roku 2023. To je dokonce méně pracovníků, než bylo v roce 2022! Zatímco v roce 2023 šlo o 273 616 zaměstnanců, v roce 2024 má jít o 263 743 pracovníků (v roce 2022 to bylo 266 548 zaměstnanců)...

V příslušné tabulce na straně 215 není specifikováno, jaké počty připadají na plné úvazky učitelů, dalších pedagogických pracovníků a nepedagogických zaměstnanců škol. Celkový objem financí na platy pracovníků škol se má zvýšit ze současných 137 702 453 435 Kč na 138 992 345 181 Kč, což je nárůst o pouhých 0,9 %. 

Ve školství tudíž dojde v roce 2024 k opětovnému propadu reálných mezd (prakticky o celou inflaci) i k dalšímu propadu platů vůči průměrné mzdě v ČR (a to již třetí rok v řadě), což je v příkrém rozporu s programovým prohlášením vlády Petra Fialy.

• Návrh zákona o státním rozpočtu ČR na rok 2024

Návrh školského rozpočtu na rok 2024 nedává smysl

Ministerstvo financí zveřejnilo návrh zákona o státním rozpočtu ČR na rok 2024. Kapitola 333 MŠMT má být o 11,6 miliard korun nižší oproti roku 2023. Velmi výrazně se má snížit i celkový počet zaměstnanců ve školství.

Podle původního návrhu měl být školský rozpočet na příští rok nižší o 29 milard korun, tedy o 6 %. Aktuální návrh počítá se snížením o 4,4 % oproti roku 2023.

Podle statistik Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy pracovalo v roce 2022 ve školství 285.554 zaměstnanců. Ministerstvo financí předpokládá, že v roce 2024 půjde pouze o 251.835 pracovníků. To by znamenalo o 33.719 plných úvazků méně!

„Počet dětí a žáků ve školách se každým rokem zvyšuje, roste i počet tříd, proto vůbec nedává smysl navrhovat snížení počtu pracovníků, naopak bude třeba zaměstnat další,“ komentuje návrh Ministerstva financí Radek Sárközi, prezident spolku Pedagogická komora.

Pokud srovnáme školský rozpočet na rok 2023 s návrhem (bez financí z EU a FM), má jít v roce 2024 na školství dokonce o 16,7 miliard korun méně. Vláda Petra Fialy se přitom ve svém programovém prohlášení zavázala k navyšování výdajů na vzdělávání:

„Důležitým úkolem koaliční vlády je získat pro školství více finančních prostředků tak, aby veřejné výdaje na vzdělávání a školské služby odpovídaly v poměru k HDP alespoň úrovni průměru zemí OECD. To zajistí zvyšování kvality vzdělávání od mateřských, základních, základních uměleckých, středních, vyšších odborných a vysokých škol a konzervatoří až po instituce poskytující celoživotní vzdělávání.“

Ministr školství Mikuláš Bek sdělil poslancům školského výboru, že učitelé dostanou v příštím roce o 3.000 Kč více než letos. Jak se budou vyvíjet platy ostatních pedagogických a nepedagogických pracovníků, není jasné.

„Slibované navýšení o 3.000 korun měsíčně jen kopíruje předpokládané zvýšení průměrné mzdy v České republice během letošního roku, učitelé tudíž na původně slíbených 130 % opět nedosáhnou,“ upozorňuje Radek Sárközi, „nejspíše se tomuto cíli jejich platy naopak o něco vzdálí, a to již třetím rokem...“

V roce 2021 pobírali učitelé 126,4 % průměrné mzdy v ČR. Predikce Ministerstva financí pro letošní rok činí pouhých 116,6 %. Když parlament schvaloval pozměňovací návrh pětice poslanců z jednotlivých vládních stran ke školskému zákonu, Pedagogická komora, z. s., upozorňovala, že tato změna sníží garanci objemu finančních prostředků na platy učitelů na pouhých 113,5 %.

„Z návrhu školského rozpočtu vyplývá, že chce ministr financí problém vyřešit masivním propouštěním zaměstnanců škol, pak ovšem nechápu, jak vláda zajistí jejich chod,“ podivuje se Radek Sárközi, „školy bez nepedagogických pracovníků nemohou fungovat, stejně jako bez pedagogů.“

Upravené programové prohlášení vlády z března 2023 uvádí: „Garantujeme kvalitní platové ohodnocení učitelů a udržíme jejich platy na úrovni 130 % průměrné hrubé měsíční mzdy. Důraz budeme klást na udržení 20% podílu nadtarifních složek platu a jejich efektivní využívání. Zajistíme vyšší platy pro ostatní pedagogické a nepedagogické pracovníky a garantujeme jejich navyšování podle růstu průměrné mzdy v ČR.“

Dle dat Českého statistického úřadu i MŠMT se reálné mzdy v prvním čtvrtletí roku 2023 snížily meziročně nejvíce v oblasti vzdělávání (o 10,7 %). Stejná situace nastala i v posledním čtvrtletí roku 2022, kdy dokonce klesly i nominální mzdy (o 0,3 %) ve vzdělávání, a to jako v jediné ze všech oblastí. Na pracovníky školství tudíž dopadla vysoká inflace nejvíce ze všech zaměstnanců – jejich reálné mzdy v minulém roce klesly o 16 %.

To je v kontrastu například s aktuálním vývojem na Slovensku, kde se v lednu zvýšily platy učitelů o 10 % a nyní v září znovu o 12 %. Ve srovnání se slovenskými pedagogy mají přitom čeští pedagogičtí pracovníci vyšší rozsah přímé pedagogické činnosti. Například učitelka mateřské školy na Slovensku pracuje přímo s dětmi 28 hodin týdně, zatímco v Česku je to 31 hodin týdně.

Pedagogická komora, z. s, nedávno zmapovala formou dotazníkového šetření postoje pracovníků škol k případným protestům. Vyhlášení stávkové pohotovosti podpořilo 93 % respondentů, do stávky by se zapojilo 72 % zaměstnanců.

Pedagogická komora, z. s.
www.pedagogicka-komora.cz

Zdroje:

• Ministerstvo financí: Návrh zákona o státním rozpočtu ČR na rok 2024
• Programové prohlášení vlády (1. 3. 2023)
• Rostou, nebo nerostou mzdy? (1. čtvrtletí 2023)
• ČSÚ: Průměrné mzdy (4. čtvrtletí 2022)
• ČSÚ: Školy a školská zařízení (2022/2023)
• MŠMT: Zaměstnanci a mzdové prostředky (2022)
• Reálné platy učitelů se propadly na úroveň roku 2019
• Učitelské platy – pokles místo garance
• Výsledky dotazníkového šetření ke stávce ve školách

 

ČSÚ: Meziroční pokles reálných mezd (1. čtvrtletí 2023)

MŠMT: Výdaje na platy ve školství za rok 2022

Pedagogická komora, z. s., si od Ministerstva školství vyžádala údaje k finančním prostředkům na platy v regionálním školství za rok 2022. Další informace naleznete zde:

• MŠMT: STATISTICKÁ ROČENKA ŠKOLSTVÍ – ZAMĚSTNANCI A MZDOVÉ PROSTŘEDKY 2022

 

Vyhlášení stávkové pohotovosti podporuje 90 % pedagogů

Během prvního dne vyplnilo Dotazník ke stávce ve školách více než 5.000 pedagogických pracovníků. Vyhlášení stávkové pohotovosti podporuje přes 90 % respondentů...

NÁVRH POŽADAVKŮ KE STÁVKOVÉ POHOTOVOSTI A STÁVCE VE ŠKOLÁCH A ŠKOLSKÝCH ZAŘÍZENÍCH

1) Žádáme, aby vláda v roce 2024 splnila své programové prohlášení - 130 % průměrné hrubé mzdy v ČR pro učitele, a to bez ohledu na skutečnost, zda bude nebo nebude schválena novela zákona o pedagogických pracovnících a školského zákona.

Tento slib zazněl od politiků již v roce 2003, kdy činil průměrný plat učitelů 105,4 % průměrné mzdy. V roce 2021 byly platy učitelů ve výši 126,4 %, ale v letošním roce se propadly na 116,6 % průměrné mzdy v ČR. Ve vzdělávání se reálné mzdy meziročně snížily o 16 %, což je nejvíce ze všech oblastí. Školství bylo zároveň jedinou oblastí, kde loni došlo k poklesu nominálních mezd. Reálné platy učitelům klesly na 89,1 % vzhledem k roku 2021 (průměrná reálná mzda v ČR poklesla na 94,3 %). Platy ve školství se tudíž propadly výrazně více, než činil průměrný pokles za celou Českou republiku. V roce 2022 se reálné platy učitelů propadly na úroveň roku 2019 a tento pokles pokračuje i v letošním roce. O tom, zda bude v příštím roce dostatečný objem financí na platy učitelů ve výši 130 % průměrné mzdy, nerozhoduje novela zákona o pedagogických pracovnících a školského zákona, nýbrž zákon o státním rozpočtu na rok 2024.

2) Požadujeme revizi inkluzivního vzdělávání.

Současná legislativa pro společné vzdělávání přetěžuje pedagogické pracovníky a klade na učitele až nesplnitelné pracovní nároky. Přetěžuje školy a poradenská zařízení administrativními úkony. Má negativní vliv na kvalitu výuky intaktních žáků. Dětem s těžšími diagnózami neprospívá - ty by měly být vzdělávány speciálními pedagogy.

3) Žádáme o neschválení pozměňovacího návrhu poslanců z pěti koaličních stran k novele školského zákona, který omezuje garanci financí na platy z pedagogických pracovníků výhradně na učitele. Požadujeme schválení původního textu příslušného paragrafu, jak prošel školskou tripartitou i vládou, který obsahuje přesný postup, že se finance na platy pedagogických pracovníků vypočítají jako 1,404násobek průměrné hrubé nominální mzdy v ČR z předminulého roku.

V případě schválení pozměňovacího návrhu poslanců Marka Výborného (KDU-ČSL), Petra Gazdíka (STAN), Renáty Zajíčkové (ODS), Pavla Klímy (TOP 09) a Jakuba Michálka (Piráti) by činila garance financí na platy učitelů pouhých 113,5 % průměrné mzdy v ČR, což je ještě méně než letošních 116,6 %. V „Odůvodnění“ k tomu pozměňovacímu návrhu se přímo uvádí, že nároky na státní rozpočet mají být v řádu jednotek miliard korun. Na nárůst platů z letošních 116,6 % na 130 % průměrné mzdy by ovšem bylo zapotřebí přibližně 15 miliard korun (pokud by se počet učitelů nezvýšil). Předkladatelé pozměňovacího návrhu ani MŠMT nepředložili žádné konkrétní výpočty k navrhované změně a jejich dopadu na státní rozpočet v roce 2024 a následujících letech.

4) Požadujeme schválení pozměňovacího návrhu, který z novely zákona o pedagogických pracovnících vypouští dekvalifikační paragraf 9a. Nesouhlasíme s principem uznávání kvalifikace učitele pracovníkům bez pedagogického vzdělání na středních školách a druhém stupni ZŠ.

Učitelství patří mezi regulovaná povolání. Kvalifikaci učitele všeobecně vzdělávacích vyučovacích předmětů pro SŠ nebo ZŠ může získat pouze absolvent příslušného magisterského programu na pedagogických nebo dalších fakultách, které vzdělávají budoucí učitele v akreditovaném studiu. Případně absolvent neučitelského programu, který projde tzv. doplňujícím pedagogickým studiem na VŠ. Podle mimořádného šetření MŠMT pouze 2,3 % učitelů nestuduje toto "pedagogické minimum" v rozsahu 250 hodin. V žádné jiné zemi Evropské unie není možné uznat lidem bez pedagogického vzdělání kvalifikaci učitele.

5) Nesouhlasíme s rozdělením platové tabulky pro pedagogické pracovníky na dvě (pro učitele a pro ostatní pedagogy "nižší kategorie").

Součástí pozměňovacího návrhu poslanců Marka Výborného (KDU-ČSL), Petra Gazdíka (STAN), Renáty Zajíčkové (ODS), Pavla Klímy (TOP 09) a Jakuba Michálka (Piráti) je požadavek na vytvoření dvou platových tabulek. To dělá ze speciálních pedagogů, psychologů, vychovatelek ŠD, asistentů pedagoga nebo vychovatelů pedagogické pracovníky nižší kategorie. Zásadně protestujeme proti tomuto dělení, které způsobí spory ve školních sborovnách.

6) Požadujeme snížení rozsahu přímé pedagogické činnosti těm pedagogickým pracovníkům, kteří vykonávají specializované činnosti či jiné časově náročné funkce (nebo navýšení příplatků za ně).

Ředitelům škol by měla být snížena míra přímé pedagogické činnosti, aby se mohli věnovat vedení školy (především ředitelům malých MŠ a ZŠ, kde je velmi vysoká). Požadujeme zrušení poslední novelizace nařízení vlády, která navyšuje přímou pedagogickou činnost zástupcům ředitele na nejmenších MŠ a ZŠ. Snížit rozsah přímé pedagogické činnosti je nutné školním metodikům prevence i u dalších specializovaných činností. To se týká rovněž výchovných poradců, kteří mají stále velmi vysoký rozsah přímé pedagogické činnosti. Nižší rozsah přímé pedagogické činnosti by měli mít rovněž třídní učitelé. (Alternativně lze zvýšit příplatky za specializované činnosti, které se nevalorizovaly od roku 2005 a stále činí pouhých 1.000 až 2.000 Kč hrubého měsíčně, nebo zvýšit příplatek za třídnictví, který začíná na pouhých 1.500 Kč.)

7) Požadujeme změny v zařazování pedagogických pracovníků do platových stupňů a tříd.

Nástupní platy ve školství jsou příliš nízké a na postup do vyššího platového stupně čeká pedagog až 8 let, což odrazuje čerstvé absolventy od nástupu do školství. Je třeba navýšit počet stupňů v platové tabulce pro pedagogické pracovníky ze 7 na 12, aby byl stejný jako u nepedagogických pracovníků. Všichni ředitelé škol (včetně mateřských) by měli být zařazeni minimálně do 13. platové třídy, učitelé do 12., učitelky MŠ a vychovatelky do 9. a asistenti pedagoga do 8. platové třídy.

8) Požadujeme navýšení financí na platy nepedagogických pracovníků škol.

Platy nepedagogických pracovníků škol (administrativní zaměstnanci, kuchařky, školníci, uklízečky, školní asistenti...) jsou tak nízké, že jejich tarifní část je často pod zaručenou mzdou (v některých případech dokonce pod minimální mzdou). Na trhu práce jsou platy těchto pracovníků nekonkurenceschopné a je velmi obtížné najít zaměstnance, kteří by byli ochotni zajišťovat provoz škol a školských zařízení za současných platových podmínek. Bez nich ovšem nemohou fungovat.

Pedagogická komora, z. s.
www.pedagogicka-komora.cz

 

Dotazník ke stávce ve školách

DOTAZNÍK KE STÁVKOVÉ POHOTOVOSTI A STÁVCE VE ŠKOLÁCH A ŠKOLSKÝCH ZAŘÍZENÍCH

• Dotazník naleznete zde.

Vzhledem k aktuálnímu negativnímu vývoji ve školství (pokles platů pedagogických pracovníků ze 118,3 % v roce 2021 na 111,8 % průměrné mzdy v ČR za loňský rok) jsme se rozhodli zmapovat postoje učitelů a dalších pedagogických i nepedagogických pracovníků k vyhlášení stávkové pohotovosti a případné následné stávce ve školách a školských zařízeních...

Návrh stávkových požadavků:

1) Žádáme, aby vláda v roce 2024 splnila své programové prohlášení - 130 % průměrné hrubé mzdy v ČR pro učitele, a to bez ohledu na skutečnost, zda bude nebo nebude schválena novela zákona o pedagogických pracovnících a školského zákona.

2) Požadujeme revizi inkluzivního vzdělávání.

3) Žádáme o neschválení pozměňovacího návrhu poslanců z pěti koaličních stran k novele školského zákona, který omezuje garanci financí na platy z pedagogických pracovníků výhradně na učitele. Požadujeme schválení původního textu příslušného paragrafu, jak prošel školskou tripartitou i vládou, který obsahuje přesný postup, že se finance na platy pedagogických pracovníků vypočítají jako 1,404násobek průměrné hrubé nominální mzdy v ČR z předminulého roku.

4) Požadujeme schválení pozměňovacího návrhu, který z novely zákona o pedagogických pracovnících vypouští dekvalifikační paragraf 9a. Nesouhlasíme s principem uznávání kvalifikace učitele pracovníkům bez pedagogického vzdělání na středních školách a druhém stupni ZŠ.

5) Nesouhlasíme s rozdělením platové tabulky pro pedagogické pracovníky na dvě (pro učitele a pro ostatní pedagogy "nižší kategorie").

6) Požadujeme snížení rozsahu přímé pedagogické činnosti těm pedagogickým pracovníkům, kteří vykonávají specializované činnosti či jiné časově náročné fuknce (nebo navýšení příplatků za ně).

7) Požadujeme změny v zařazování pedagogických pracovníků do platových stupňů a tříd.

8) Požadujeme navýšení financí na platy nepedagogických pracovníků škol.

Poznámka: Vyplněním tohoto dotazníku se rozhodně nezavazujete stávkovat nebo se aktivně zapojit do organizování stávkové pohotovosti. V tuto chvíli jen mapujeme vaše názory. Vycházíme z ankety ve facebookové skupině Pedagogické komory, z. s., kde vyhlášení stávkové pohotovosti a následné stávky podpořilo 70 % respondentů...

• Stávková pohotovost mimo kolektivní vyjednávání (právní výklad)

Pedagogická komora, z. s.
www.pedagogicka-komora.cz

Kulatý stůl k novele zákona o pedagogických pracovnících (Poslanecká sněmovna)

Dne 13. dubna 2023 se uskutečnil v Poslanecké sněmovně kulatý stůl k novele zákona o pedagogických pracovnících, který svolaly školské odbory (ČMOS PŠ) a zaštítila ho poslankyně Jana Berkovcová (ANO). Pozváni byli zástupci 13 školských organizací, které vyjádřily nesouhlas s pozměňovacím návrhem poslanců pěti koaličních stran, v němž se omezuje garance financí na platy ze všech pedagogických pracovníků pouze na učitele.

Jednání se účastnili předkladatelé tohoto návrhu Marek Výborný (KDU-ČSL), Renáta Zajíčková (ODS) nebo Petr Gazdík (STAN) a dále poslanci Jan Berki (STAN), Karel Rais (ANO) nebo Alena Schillerová (ANO). Zástupce Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy bohužel na kulatém stole chyběl. Za školské organizace se setkání zúčastnil prezident Pedagogické komory Radek Sárközi, předseda ČMOS PŠ František Dobšík, předseda Unie školských asociací CZESHA Jiří Zajíček nebo předsedkyně Asociace pracovníků pedagogicko-psychologických poraden Jana Hlavová. Diskuzi řídil Jiří Pilař, předseda Asociace speciálních pedagogů.

Většina diskutujících kritizovala rozdělování pedagogů na učitele a na „druhořadé“ ostatní pedagogické pracovníky. V případě schválení pozměňovacího návrhu totiž budou muset vzniknout dvě samostatné tarifní tabulky. Dále bylo řečníky kritizováno, že původní znění obsahovalo jednoznačný výpočet, zatímco v pozměňovacím návrhu chybí rok, z něhož se má počítat 130 % průměrné mzdy v ČR. Výsledná částka bude tudíž na libovůli vlády. Proto nelze hovořit o skutečné garanci financí (na rozdíl od původního textu).

Radek Sárközi požádal předkladatele pozměňovacího návrhu, aby ve spolupráci s MŠMT poskytli návrh obou nových platových tabulek. Zároveň požadoval zveřejnění přesných výpočtů, jaké budou finanční náklady v případě schválení pozměňovacího návrhu pětice koaličních poslanců (ve srovnání se současným stavem i ve srovnání s původní vládní verzí novely). Do doby, než budou tyto údaje zpracovány, neměla by být novela ve třetím čtení schválena. Dle zástupců opozice by bylo nejlepším řešením vrátit novelu zpět do druhého čtení a následně sporné pasáže upravit. Jelikož se předpokládá účinnost novely až od 1. ledna 2024, je dostatek času, aby se závěrečné čtení uskutečnilo do září 2023. Tento postup Pedagogická komora, z. s., podporuje.

I v případě, že by novela nebyla schválena, učitelé o slibovaných 130 % průměrné mzdy v České republice nepřijdou. Rozhodující zůstává částka, která bude na platy vyčleněna v zákoně o státním rozpočtu ČR na rok 2024, nikoliv formulace garance financí v této novele zákona o pedagogických pracovních a školského zákona. Například policisté již nyní pobírají 129 % průměrné mzdy, aniž by to bylo stanoveno speciálním zákonem (a vláda uvažuje o navýšení jejich platů až na 140 %, aniž by se k tomu zavázala ve svém programovém prohlášení…).

Mezi pedagogy panuje velká míra nedůvěry vůči vládě, protože ta, ačkoliv ve svém programovém prohlášení deklaruje, že udrží platy učitelů (původně všech pedagogických pracovníků) na 130 % průměrné mzdy, ve skutečnosti dělá dva roky pravý opak. Aktuálně jsou platy učitelů na úrovni pouhých 116,6 % průměrné mzdy. V roce 2021 to přitom bylo 126,4 %. Platy pedagogických pracovníků se skokově propadly ze 118,3 % průměrné mzdy v předloňském roce na 111,8 % v roce 2022 a letos budou ještě nižší. Reálné mzdy se meziročně propadly nejvíce právě v oblasti vzdělávání, a to o 16 %. Školství bylo zároveň jedinou oblastí, kde loni došlo k poklesu nominálních mezd.

Podle výpočtů Pedagogické komory, z. s., by v případě schválení pozměňovacího návrhu poslanců Marka Výborného, Petra Gazdíka, Renáty Zajíčkové, Pavla Klímy a Jakuba Michálka činila garance financí na platy učitelů pouhých 113,5 % průměrné mzdy v ČR, což je ještě méně než letošních 116,6 %. V „Odůvodnění“ k tomu pozměňovacímu návrhu se přímo uvádí, že nároky na státní rozpočet mají být v řádu jednotek miliard korun. Na nárůst platů z letošních 116,6 % na 130 % průměrné mzdy by ovšem bylo zapotřebí přibližně 15 miliard korun (pokud by se počet učitelů nezvýšil). Právě kvůli tomuto rozporu žádá Pedagogická komora, z. s., předkladatele i MŠMT již více než měsíc o zveřejnění přesných výpočtů finančních nákladů na platy učitelů a dalších pedagogických pracovníků pro rok 2024. Bohužel doposud marně…

Na kulatém stole se diskutovalo i o kontroverzním dekvalifikačním § 9a, proti němuž se postavilo 14 školských organizací včetně Rady vysokých škol, České konference rektorů, Asociace děkanů pedagogických fakult nebo Pedagogické komory. Pro tyto organizace je nepřípustné, aby pracovník bez pedagogického vzdělání mohl být prohlášen za kvalifikovaného učitele. Taková možnost neplatí v žádné členské zemi Evropské unie. Podrobně o této negativní změně hovořil Stanislav Štech, který na jednání zastupoval Asociaci školní psychologie. Bývalý ministr školství upozornil na monotematické číslo odborného časopisu Pedagogická orientace (https://journals.muni.cz/pedor/issue/view/2316/633) z tohoto měsíce, kde se danému tématu věnují přední čeští vědci.

Pedagogická komora, z. s.
www.pedagogicka-komora.cz

Pedagogická komora podporuje požadavky školských odborářů

Vedení spolku Pedagogická komora podporuje požadavky ČMOS PŠ ohledně navýšení platů ve školství. Jsme připraveni aktivně odborářům pomoci během příprav k vyhlášení stávkové pohotovosti i s případnou stávkou. 

Premiér Petr Fiala uvádí veřejnost v omyl svými tvrzeními, že vláda investuje do školství více peněz. Oproti roku 2021 klesly platy učitelů ze 126,4 % na letošních 116,6 % průměrné mzdy v ČR. Pokud by byl schválen pozměňovací návrh poslanců pěti koaličních stran, došlo by k dalšímu poklesu až k 113,5 %. To je hodnota velmi vzdálená od programového prohlášení, v němž vláda slibuje, že "udrží platy učitelů na 130 % průměrné hrubé nominální mzdy". 

Vláda šetří nejen na platech pedagogů, ale i na financích určených k nákupu pomůcek a učebnic pro žáky. Ostatní neinvestiční výdaje (ONIV) se v roce 2022 snížily veřejným školám téměř o 1 miliardu korun a pro letošní rok jsou navzdory vysoké inflaci stejné jako loni. 

Původní vládní programové prohlášení obsahovalo závazek, že vláda Petra Fialy „udrží platy pedagogických pracovníků na 130 % průměrné hrubé nominální mzdy“. V roce 2021 činily platy pedagogických pracovníků 118,3 % průměrné mzdy v ČR, ovšem vloni klesly dle oficiálních statistik Ministerstva školství na pouhých 111,8 % a v letošním roce budou ještě nižší…

Pedagogická komora, z. s.
www.pedagogicka-komora.cz

Reálné platy učitelů se propadly na úroveň roku 2019

Ministerstvo školství zveřejnilo oficiální statistiky k platům zaměstnanců škol v minulém roce. Za rok 2022 činily nominální platy učitelů (včetně ředitelů škol) 119,5 % průměrné mzdy v ČR (v roce 2021 to bylo 126,4 %) a platy všech pedagogických pracovníků 111,8 % (v roce 2021 šlo o 118,3 %). Oproti předchozímu roku se nominální platy učitelů zvýšily pouze o 0,8 % (průměrná nominální mzda v ČR vzrostla o 6,6 %). Reálné platy učitelům klesly na 89,1 % vzhledem k roku 2021 (průměrná reálná mzda v ČR poklesla na 94,3 %). Platy ve školství se tudíž propadly výrazně více, než činil průměr za celou Českou republiku... V roce 2022 se reálné platy učitelů propadly na úroveň roku 2019.  

Pro rok 2023 predikuje Ministerstvo financí další snížení - nominální platy učitelů by měly činit pouhých 116,6 % průměrné mzdy v ČR. V aktuálním programovém prohlášení přitom vláda deklaruje udržení platů učitelů na úrovni 130 % průměrné mzdy v České republice... Opravdu je školství pro vládu Petra Fialy prioritou? Proč se tedy platy pedagogů propadají?

• MŠMT: STATISTICKÁ ROČENKA ŠKOLSTVÍ – ZAMĚSTNANCI A MZDOVÉ PROSTŘEDKY 2022
  
• MŠMT: STATISTICKÁ ROČENKA ŠKOLSTVÍ – ZAMĚSTNANCI A MZDOVÉ PROSTŘEDKY 2021
  

 

13 školských organizací prostestuje proti zrušení garance financí na platy pedagogických pracovníků

V tomto rozcestníku naleznete vyjádření 13 školských organizací k pozměňovacímu návrhu k novele zákona o pedagogických pracovnících a školského zákona, který podala pětice koaličních poslanců. Návrh ruší garanci financí na platy pedagogických pracovníků ve výši 140,4 % průměrné hrubé měsíční nominální mzdy v ČR z předloňského roku. Proti návrhu vystoupily kromě Pedagogické komory, z. s., následující organizace: Unie školských asociací CZESHA, školské odbory (ČMOS PŠ), Asociace speciálních pedagogů, Unie zaměstnavatelských svazů nebo Asociace pracovníků pedagogicko-psychologických poraden, Asociace pracovníků speciálně pedagogických center, Asociace školní psychologie, Asociace vychovatelů školských zařízení nebo Sdružení pracovníků domů dětí a mládeže v ČR. Negativně se k tomuto pozměňovacímu návrhu vyjářila do médií rovněž předsedkyně Asociace ředitelů gymnázií a prezident Asociace ředitelů ZŠ. Tiskovou zprávu vydala také Učitelská platforma.

• Pedagogičtí pracovníci slíbených 130 % nedostanou (tisková zpráva Pedagogické komory, z. s.)
• UZS ČR, ČMOS PŠ, Unie CZESHA a ASP ČR zásadně nesouhlasí s pozměňovacím návrhem Marka Výborného, Petra Gazdíka, Renáty Zajíčkové, Pavla Klimy a Jakuba Michálka k novele zákonů (dopis poslancům)
• Reakce ApPPP k pozměňovacímu návrhu k novele zákona o pedagogických pracovnících ze dne 23. 2. 2023 (Asociace pracovníků pedagogicko-psychologických poraden)
• ASP ČR: Zásadně nesouhlasíme se snižováním platů speciálních pedagogů a psychologů ve školství
  
• Reakce APSPC k pozměňovacímu návrhu k novele zákona o pedagogických pracovnících ze dne 23. 2. 2023 
• Otevřený dopis Asociace vychovatelů školských zařízení, z.s., poslancům ohledně pozměňovacího návrhu k novele zákona zákon o pedagogických pracovnících
• Prohlášení za Asociaci školní psychologie k navrhované úpravě novely Zákona o pedagogických pracovnících
• Učitelská platforma nesouhlasí s navýšením platů jen pro učitele
  
• Organizace vychovatelů se ohradily proti navrženému financování pedagogů
  
• Otočka s učitelskými platy popudila i ředitele škol
  
•  Učitelské platy – pokles místo garance (výpočty k pozměňovacímu návrhu)
  

Učitelské platy – pokles místo garance

Poslanci Marek Výborný (KDU-ČSL) Petr Gazdík (STAN), Renáta Zajíčková (ODS), Pavel Klíma (TOP09) a Jakub Michálek (Piráti) podali pozměňovací návrh k novele zákona o pedagogických pracovnících a školského zákona. Pokud bude schválen, změní se výpočet pro garanci financí na platy učitelů. Spočítali jsme možné dopady návrhu a porovnali je s původním textem novely, jak ji připravilo MŠMT a schválila vláda. Vycházíme z odůvodnění, které je součástí pozměňovacího návrhu.

Pozměňovací návrh pěti poslanců koaličních stran překvapivě neobsahuje žádný výpočet! Uvádí se v něm pouze toto: „K dosažení průměrného platu učitelů na úrovni 130 % průměrné hrubé měsíční nominální mzdy na přepočtené počty zaměstnanců v národním hospodářství se odhaduje každoroční dopad na státní rozpočet v řádu jednotek miliard Kč.“

Finanční nároky původního znění novely byly odhadovány v řádu 30 miliard korun ročně. To je přibližně částka, o kterou pedagogičtí pracovníci přijdou a kterou budou marně hledat na svých výplatních páskách…

Vládní návrh novely uvádí jednoznačný výpočet: objem financí na platy pedagogických pracovníků bude stanoven na základě průměrné hrubé mzdy z předloňského roku, a to jako její 1,404násobek (tedy 140,4 %). Nové znění navrhované pěticí poslanců obsahuje tři změny: místo pedagogických pracovníků se zužuje nárok jen na učitele, částka se snižuje na 130 % a není uvedeno, ze kterého roku má být průměrná mzda pro výpočet vzata.

Pro potřeby našeho výpočtu jsme vyšli z toho, že státní rozpočet se připravuje v polovině předchozího roku. V té době je nejaktuálnější údaj o průměrné mzdě znám za minulý rok. Například pro rok 2024 se bude zákon o státním rozpočtu připravovat a schvalovat v roce 2023, lze tudíž využít průměrnou mzdu za rok 2022. Tento parametr z původního i nového znění bude tedy stejný.

Pro zjednodušení výpočtu jsme zredukovali srovnání jen na platy učitelů. Pokud bychom započítali i další pedagogické pracovníky, byl by rozdíl mezi původní variantou a novou výrazně vyšší. Negativní dopady nové poslanecké varianty by tudíž byly relativně mnohem větší.

Porovnáváme pouze dopady varianty 140,4 % versus 130 % na platy učitelů.

Aplikujme výpočet na letošní rok, jako by novela již platila. Pro rok 2023 vycházíme z průměrné mzdy v roce 2021, což bylo 37 839 Kč hrubého měsíčně. Kdyby původní znění novely platilo již letos, měli by učitelé 53 126 Kč (140,4 %). Podle nového znění by to ale bylo jen 49 191 Kč (130 %). Rozdíl mezi oběma variantami činí 3 935 Kč měsíčně, což by bylo 47 220 Kč za celý rok 2023 v neprospěch učitelů.

V odůvodnění poslaneckého pozměňovacího návrhu se uvádí, že MŠMT odhaduje pro rok 2023 průměrný plat učitelů „ve výši 50 523 Kč, což je 116,6 % Ministerstvem financí v lednu 2023 predikované průměrné hrubé měsíční nominální mzdy“.

Kdyby platila novela s poslaneckým pozměňovacím návrhem již letos, měli by tudíž učitelé garantován plat o 1 332 Kč nižší, než jaký předpokládá ministerstvo. Pokud by v roce 2023 už platil původní text novely, měli by učitelé garantováno o 2 603 Kč více. Ročně činí první varianta o 15 984 Kč méně než nyní a druhá varianta o 31 236 Kč více než teď. Na procenta by učitelé podle poslaneckého pozměňovacího návrhu měli letos garantováno pouze 113,5 % průměrné mzdy. Takto nízká garance by byla zakotvena v zákoně i pro příští roky…

Je třeba zdůraznit, že se jedná o garanci financí průměrně pro celou Českou republiku. Jednotlivým školám MŠMT rozepisuje finanční prostředky na základě úvazků učitelů (jejich platových tříd a stupňů). Ředitel školy může peníze rozpočtované původně na odměny pro učitele dát například nepedagogickým pracovníkům nebo jiným pedagogickým pracovníkům, než jsou učitelé. V minulosti byli ředitelé škol nuceni převádět část z těchto financí do ONIV (pokud jim chyběly peníze na náhrady v prvních 14 dnech nemocenské zaměstnanců školy). Všechny tyto přesuny v důsledku snižují průměrné platy učitelů.

Je velkou otázkou, jaký má smysl schválit zákon, který obsahuje „garanci“ na hony vzdálenou původním předvolebním slibům (například ODS lákala v roce 2021 voliče na 150 % průměrné mzdy pro učitele) i vládnímu programovému prohlášení (ve starém znění i novém, kde se slibuje učitelům: „udržíme jejich platy na úrovni 130 % průměrné mzdy“).

Programové prohlášení vlády (1. 3. 2023)
„Garantujeme kvalitní platové ohodnocení učitelů a udržíme jejich platy na úrovni 130 % průměrné hrubé měsíční mzdy. Důraz budeme klást na udržení 20% podílu nadtarifních složek platu a jejich efektivní využívání. Zajistíme vyšší platy pro ostatní pedagogické a nepedagogické pracovníky a garantujeme jejich navyšování podle růstu průměrné mzdy v ČR. Připravíme a zavedeme systém profesního růstu pedagogů jako nástroje profesní podpory.“

Zdroje:
• Pedagogičtí pracovníci slíbených 130 % nedostanou (tisková zpráva Pedagogické komory, z. s.)
• Pozměňovací návrh Marka Výborného, Petra Gazdíka, Renáty Zajíčkové, Pavla Klímy a Jakuba Michálka k vládnímu návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 563/2004 Sb., o pedagogických pracovnících
• Programové prohlášení vlády (1. 3. 2023)
• MŠMT: Náklady na růst platů pedagogických pracovníků (důvodová zpráva)

Pedagogická komora, z. s.
www.pedagogicka-komora.cz

MŠMT: Náklady na růst platů pedagogických pracovníků (důvodová zpráva)

Citujeme z důvodové zprávy MŠMT k novele zákona o pedagogických pracovnících a školského zákona pasáž, která se týká finančních nároků na státní rozpočet kvůli navrhované garanci peněžních prostředků na platy pedagogických pracovníků (str. 29).

Předpokládaný hospodářský a finanční dopad navrhované právní úpravy na státní rozpočet, ostatní veřejné rozpočty, na podnikatelské prostředí České republiky, dále sociální dopady, včetně dopadů na rodiny a dopadů na specifické skupiny obyvatel, zejména osoby sociálně slabé, osoby se zdravotním postižením a národnostní menšiny, a dopady na životní prostředí

Jediným opatřením, které počítá se zvýšenými nároky na státní rozpočet je opatření F. fixace platů pedagogických pracovníků k průměrné mzdě v národním hospodářství.
Náklady na dosažení cílového stavu, kdy průměrný plat pedagogického pracovníka bude 130 % průměrné mzdy v ČR, jsou závislé na počtu pedagogických pracovníků odměňovaných platem a výši průměrné mzdy v ČR. Podle makroekonomické predikce Ministerstva financí z ledna roku 2022, dosáhne průměrná mzda v ČR v roce 2022 výše 39 583 Kč. Průměrný rozpočtovaný měsíční plat pedagogických pracovníků v RgŠ ÚSC je v roce 2022 zvýšen oproti roku 2021 o 2 %, a bude pravděpodobně činit 45 406 Kč, tj. cca 115 % predikované průměrné mzdy v ČR. Pro dosažení 130 % průměrné mzdy v ČR by bylo nutno zvýšit průměrný rozpočtovaný měsíční plat pedagogických pracovníků v roce 2022 na 51 458 Kč, tj. o 6 051 Kč. Při počtu cca 185 tis. pedagogických pracovníků, kteří ve školním roce 2021/2022 v RgŠ ÚSC působí, by náklady na dosažení tohoto stavu činily v roce 2022 cca 18 mld. Kč (z toho prostředky na platy cca 13,5 mld. Kč).
Pro dosažení cílového stavu v roce 2024 (jak navrhováno) je nutno v roce 2024 podle stávající predikce vývoje mezd v ČR zajistit průměrný plat pedagogického pracovníka v RgŠ ÚSC ve výši 55 575 Kč/měsíc, t.j. průměrný plat o 10 168 Kč/měsíc vyšší, než je plat rozpočtovaný v roce 2022. Dopady na státní rozpočet ČR pro rok 2024 oproti roku 2023 není možné v tuto chvíli jednoznačně vyčíslit, neboť v době zpracování není známo, zda a v jaké výši dojde k navýšení platů pedagogických pracovníků pro rok 2023 s ohledem na naplňování Programového prohlášení vlády. Oproti schválenému zákonu o státním rozpočtu ČR na rok 2022 platnému v době zpracování důvodové zprávy, při stávajícím (školní rok 2021/2022) počtu pedagogických pracovníků v RgŠ ÚSC, se odhaduje pro rok 2024 dopad na státní rozpočet ve výši cca 30,5 mld. Kč, z toho prostředky na platy cca 22,5 mld. Kč. Tento finanční odhad dopadu zahrnuje pouze přímý dopad fixace průměrného platu pedagogického pracovníka v návrhu § 161c školského zákona, tzn. fixace průměrných platů pedagogických pracovníků působících v RgŠ ÚSC ve školním roce 2021/2022.
V roce 2022 je odhadováno, že průměrný plat pedagogických pracovníků dosáhne na úroveň 115 % průměrné hrubé měsíční mzdy v národním hospodářství. Pokud bude zvýšení platů na úroveň 130 % průměrné mzdy v národním hospodářství realizováno plně až v roce 2024, tj. v roce 2023 bude zachována stejná úroveň platů pedagogických pracovníků jako v roce 2022, což naznačuje materiál Ministerstva financí předložený k projednání vládě ČR „Příprava státního rozpočtu České republiky na rok 2023 a střednědobého výhledu na léta 2024 a 2025“, bude průměrný plat pedagogických pracovníků v roce 2023 na úrovni 110 % průměrné hrubé měsíční mzdy v národním hospodářství.
Přeneseně se pak zvýšení platů pedagogických pracovníků působících v RgŠ ÚSC bude muset (ať již hned v roce 2024 nebo v následujících letech) promítnout i do odměňování pedagogických pracovníků působících v ostatních segmentech regionálního školství (státní, soukromý a církevní sektor) s odhadovaným dopadem pro rok 2024 ve výši cca 0,5 mld. Kč.
Přesnější vyčíslení finančního dopadu navrženého opatření bude možno provést až na základě znalosti skutečné výše průměrné mzdy dosažené v ČR za rok 2022 a skutečného (příp. předpokládaného) počtu pedagogických pracovníků ve školním roce 2023/2024, tzn. v průběhu roku 2023. Stejně tak vyčíslení dopadů na roky 2025 a 2026 by v tuto chvíli bylo velmi orientační a zavádějící a to zejména s ohledem na neexistenci střednědobého výhledu státního rozpočtu pro tyto roky.

Ostatní návrhy nepočítají se zvýšenými nároky na státní rozpočet. Opatření A. a B. další náklady na státní rozpočet nenesou triviálně. Opatření C. a D. počítá v rámci úpravy návazných legislativních předpisů s finanční odměnou pro provázející a uvádějící učitele, ovšem bez zvýšených nákladů na státní rozpočet. Finanční odměnu MŠMT plánuje stanovit v rámci prostředků na nadtarifní složky platu poukázaných škole: konkrétní škola tedy získá vyšší objem prostředků na nadtarifní složky platů provázejících a uvádějících učitelů bez toho, aby byl dotčený celkový objem prostředků na platy (navýšení bude kompenzováno snížením ostatním školám). MŠMT v současnosti uvažuje o specializačním příplatku ve výši 2000 Kč hrubé měsíční mzdy pro jednoho provázejícího nebo uvádějícího učitele. Podle předběžného odhadu by mělo jít o souhrnné posílení rozpočtů škol, které mají provázejícího nebo uvádějícího učitele, o zhruba 65-115 mil. Kč v případě opatření C. a 300-500 mil. Kč ročně v případě opatření D.
MŠMT zároveň uvažuje o podpoře provázejících a uvádějících učitelů v rámci opatření C. a D. rovněž prostřednictvím odpočtů přímé pedagogické činnosti, což by mohlo vést buď ke zvýšení počtu úvazků v regionálním školství nebo ke snížení průměrného platu učitelů (které by bylo možné tolerovat jen nakolik nesníží průměrný plat pedagogických pracovníků pod 129,5 % průměrné mzdy). MŠMT však chce o této případné podpoře rozhodnout na základě celkové revize odpočtů přímé pedagogické činnosti v celém systému regionálního školství. Tuto změnu MŠMT plánuje provést na základě výzkumu TA ČR, který v tomto směru zkoumá činnosti a potřeby škol, a jehož výsledky by měly být připravené v prvním kvartále roku 2023. Následně bude připravena novelizace nařízení vlády č. 75/2005 Sb., o stanovení rozsahu přímé vyučovací, přímé výchovné, přímé speciálně pedagogické a přímé pedagogicko-psychologické činnosti pedagogických pracovníků, ve znění pozdějších předpisů. Jakékoli změny vedoucí k navýšení výdajů státního rozpočtu nebo odpočtů přímé pedagogické činnosti budou předloženy vládě s případným návrhem úprav tohoto nařízení vlády. Předběžným odhadem by mohlo jít o ekvivalent zhruba 200-400 úvazků v případě provázejících učitelů (opatření C.) a o 400-800 úvazků v případě uvádějících učitelů (opatření D.). Tedy o ekvivalent 0.15-0.3 %, resp. 0.3-0.6 % úvazků učitelů v regionálním školství ve školním roce 2021/2022.
U opatření E. dojde ke kvalitativní změně, kdy činnost speciálního pedagoga v oblasti školské logopedie přestane být specializovanou činností a stane se zvláštní pedagogickou profesí. V návaznosti na toto opatření bude navrženo doplnění této profese do nařízení vlády č. 222/2010 Sb., o katalogu prací ve veřejných službách a správě, s předpokládaným zakotvením činností školského logopeda ve 12. a 13. platové třídy. MŠMT neeviduje počty školního logopedů, ti jsou vykazováni jako speciální pedagogové, kterých bylo v r. 2021 celkem 581 v celém regionálním školství. Školských logopedů tedy budou maximálně nízké stovky jednotlivců. Již nyní je řada z nich zařazena do 13. platové třídy, tím, že dojde k zakotvení kvalifikace, včetně požadovaného studia, nebude již nyní tato činnost zvlášť ohodnocována specializačním příplatkem, a tedy i případná změna zařazení nebude generovat zvýšené nároky na státní rozpočet. Zvýšené náklady na finanční odměnu ani úvazky v regionálním školství v souvislosti se zakotvením nové pozice MŠMT neplánuje.

 

Pedagogičtí pracovníci slíbených 130 % nedostanou

Pokud by byl schválen pozměňovací návrh poslanců koaličních stran k novele zákona o pedagogických pracovnících a školského zákona, pedagogové se mohou rozloučit se slíbenými 130 % průměrné mzdy.

Vládní návrh novely obsahuje ustanovení, které mělo na plný úvazek pedagogického pracovníka garantovat finance ve výši 1,404násobku průměrné mzdy v ČR z předminulého roku. Poslanci Marek Výborný (KDU-ČSL), Petr Gazdík (STAN), Renáta Zajíčková (ODS), Pavel Klíma (TOP09) a Jakub Michálek (Piráti) ale na poslední chvíli předložili společný pozměňovací návrh, který původní závazek uvedený přímo v programovém prohlášení vlády ruší.

Nově by se příslušný odstavec zákona netýkal všech pedagogických pracovníků, ale pouze učitelů. Celkový objem financí by byl tudíž výrazně menší, protože mezi pedagogické pracovníky patří i asistenti pedagoga nebo vychovatelky školních družin, jejichž platy jsou nižší než platy učitelů.

Pětice poslanců navrhuje i změnu výpočtu. Místo 140,4 % průměrné mzdy z předminulého roku by šlo pouze o 130 %. Nově není určeno, který rok bude využit jako základna pro výpočet z průměrné mzdy. Například pro rok 2024, od kdy má být novela účinná, to nemůže být pozdější než předminulý rok. Státní rozpočet na rok 2024 se bude schvalovat na konci roku 2023, kdy budou k dispozici údaje o hrubé mzdě teprve za rok 2022. Vláda tak bude moci k výpočtu 130 % použít průměrnou mzdu z let 2022, 2021, 2000 nebo i dřívějších.

„Fakticky to znamená, že by vládě reálně nevznikl vůbec žádný vymahatelný závazek ohledně objemu financí na platy učitelů,“ upozorňuje Radek Sárközi, prezident spolku Pedagogická komora. „Osobně to vnímám jako podvod na všech pedagogických pracovnících, protože je tento pozměňovací návrh v rozporu s dosavadními vyjádřeními koaličních politiků i programovým prohlášením vlády a nebyl ani projednán se školskými organizacemi,“ dodává.

Pozměňovací návrh pětice poslanců byl podán na poslední chvíli. Druhé čtení k novele zákona o pedagogických pracovnících začalo v Poslanecké sněmovně ve čtvrtek 23. února 2023 v 11:25. Do systému Poslanecké sněmovny byl příslušný pozměňovací návrh nahrán ve stejný den až ve 12:36, což je velmi nestandardní postup.

Všechny pozměňovací návrhy by měl projednávat školský výbor Poslanecké sněmovny 1. března 2023. Následně se o nich bude hlasovat v rámci třetího čtení, jehož datum zatím nebylo stanoveno. Dále bude novelu projednávat Senát.

Slib, že učitelé dostanou 130 % průměrné mzdy, padl poprvé v roce 2003 od tehdejší ministryně školství Petry Buzkové (ČSSD). Nejblíže tomuto cíli byly platy učitelů v roce 2021, kdy podle oficiálních údajů Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy činily 126 % průměrné mzdy v ČR. Dle predikce MŠMT budou za rok 2022 činit platy učitelů 120 % a platy pedagogických pracovníků 113 % průměrné mzdy. Pro rok 2023 by to mělo být ještě méně – pouze 117 % pro učitele a 110 % pro pedagogy obecně.

Citace:

Pozměňovací návrh Marka Výborného, Petra Gazdíka, Renáty Zajíčkové, Pavla Klímy a Jakuba Michálka k vládnímu návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 563/2004 Sb., o pedagogických pracovnících...
V části druhé čl. III bod 1 nově zní:
„1. V § 161c se za odstavec 3 vkládá nový odstavec 4, který zní:
„(4) Ministerstvo vyhlásí normativy a opravné koeficienty podle odstavce 1 písm. b) a § 161 odst. 1 tak, aby celková výše finančních prostředků určených na platy učitelů rozepisovaných podle odstavce 3 odpovídala v měsíčním průměru na 1 úvazek učitele nejméně 130 % průměrné hrubé měsíční nominální mzdy na přepočtené počty zaměstnanců v národním hospodářství.
https://www.psp.cz/sqw/historie.sqw?o=9&t=289

Původní znění vládního návrhu novely zákona o pedagogických pracovnících a školského zákona
§ 161c
Společná ustanovení pro financování škol a školských zařízení zřizovaných územními samosprávnými celky nebo svazky obcí
(4) Ministerstvo vyhlásí normativy, opravné koeficienty a příplatky podle odstavce 1 písm. a) a b), § 161 odst. 1, § 161a odst. 1 a § 161b odst. 1 a určí výši rezervy podle odstavce 3 písm. c) tak, aby celková výše finančních prostředků určených na platy pedagogických pracovníků rozepisovaných podle odstavce 3 odpovídala v měsíčním průměru na 1 úvazek pedagogického pracovníka nejméně 1,404násobku průměrné hrubé měsíční nominální mzdy na přepočtené počty zaměstnanců v národním hospodářství dosažené podle zveřejněných údajů Českého statistického úřadu za předminulý kalendářní rok.
https://www.psp.cz/sqw/text/tiskt.sqw?O=9&CT=289&CT1=0

Programové prohlášení vlády (6. 1. 2022)
Podpora škol a pedagogických pracovníků
"Garantujeme kvalitní platové ohodnocení pedagogických pracovníků a udržíme jejich platy na úrovni 130 % průměrné hrubé měsíční mzdy."
https://www.vlada.cz/cz/programove-prohlaseni-vlady-193547/#vzdelavani_a_sport

Pedagogická komora, z. s.
www.pedagogicka-komora.cz