sobota 22. dubna 2017
pátek 21. dubna 2017
Co by měla dělat Pedagogická komora?
Zeptali jsme se členů naší skupiny na Facebooku „Pedagogická komora – diskuze“ na to, co by měla dělat Pedagogická komora. Toto jsou priority, které si sami zformulovali učitelé a následně o nich hlasovali v anketě (nejvíce hlasů získala první položka, nejméně poslední)…
Pro podrobnosti klikněte sem: https://drive.google.com/open?id=0B6ir-4sFpVqOLXhhVkRhbmV5YVk
Naši skupinu na Facebooku naleznete zde: https://www.facebook.com/groups/1487605921279593/
Pro podrobnosti klikněte sem: https://drive.google.com/open?id=0B6ir-4sFpVqOLXhhVkRhbmV5YVk
Naši skupinu na Facebooku naleznete zde: https://www.facebook.com/groups/1487605921279593/
neděle 16. dubna 2017
Skutečné platy učitelů jsou podprůměrné a mnohem nižší, než se uvádí
V médiích se často objevují zkreslené údaje o průměrných platech pedagogů. Místo průměrných platů učitelů se zveřejňují průměrné platy ve školství jako celku (kam jsou započítávány i vysoké platy ředitelů škol a dalších vedoucích zaměstnanců, čímž průměrný plat naroste o několik tisíc korun). Jedním z cílů Pedagogická komory je uvádět informace o školství zveřejněné v médiích na pravou míru. Jaké jsou skutečné průměrné hrubé platy učitelů?
V roce 2016 byl průměrný hrubý měsíční plat učitele (součástí výpočtu je zvýšení platů o 6 až 8 %, ke kterému došlo na konci roku 2016):
Mateřské školy: 23 116 Kč
Základní školy: 27 690 Kč
Střední školy: 28 649 Kč
Celkový průměr za všechny MŠ, ZŠ a SŠ: 26 731 Kč
Ve stejném období byla průměrná hrubá měsíční mzda v České republice 27 589 Kč. Pokud se zaměříme na poslední čtvrtletí roku 2016, činila průměrná hrubá měsíční mzda v ČR 29 320 Kč (medián byl 25 061 Kč). Dle sdělení zaměstnance ministerstva školství Vladimíra Hulíka (vedoucí Oddělení statistických výstupů a analýz) nemůže MŠMT vypočítat medián mezd ve školství ani u učitelů, rovněž nemůže spočítat, jaké byly platy v posledním čtvrtletí roku 2016 (protože neshromažďuje data potřebná k těmto výpočtům).
Celá tisková zpráva iniciativy Pedagogická komora: https://drive.google.com/open?id=0B6ir-4sFpVqOa2RjT25Nb1g1eEk
Pokud bychom srovnávali průměrné platy pedagogů s průměrnou mzdou v ČR, jsou učitelé pod průměrem. Přestože politici již řadu let slibují, že platy učitelů budou ve výši 130 % průměrné mzdy v ČR, nedosahují ve skutečnosti ani 100 %.
Jestliže srovnáme platy českých učitelů s platy vysokoškolsky vzdělaných lidí v ČR, vidíme, že tvoří pouhých 55 %, což je nejnižší poměr ze všech zemí EU. Těsně před námi je Slovensko s 61 %, v sousedním Německu je to 98 % a v Polsku 83 %. Průměr EU je 86 %.
Česká republika vydává na nevysokoškolské vzdělání jeden z nejnižších podílů veřejných výdajů a HDP v rámci EU28 i OECD. Zatímco průměr OECD je 3,4 %, ČR vydává pouze 2,5 %, což je téměř o třetinu méně. Méně vydává ze všech zemí EU už pouze Maďarsko (2,3 %).
Použité zdroje:
V roce 2016 byl průměrný hrubý měsíční plat učitele (součástí výpočtu je zvýšení platů o 6 až 8 %, ke kterému došlo na konci roku 2016):
Mateřské školy: 23 116 Kč
Základní školy: 27 690 Kč
Střední školy: 28 649 Kč
Celkový průměr za všechny MŠ, ZŠ a SŠ: 26 731 Kč
Ve stejném období byla průměrná hrubá měsíční mzda v České republice 27 589 Kč. Pokud se zaměříme na poslední čtvrtletí roku 2016, činila průměrná hrubá měsíční mzda v ČR 29 320 Kč (medián byl 25 061 Kč). Dle sdělení zaměstnance ministerstva školství Vladimíra Hulíka (vedoucí Oddělení statistických výstupů a analýz) nemůže MŠMT vypočítat medián mezd ve školství ani u učitelů, rovněž nemůže spočítat, jaké byly platy v posledním čtvrtletí roku 2016 (protože neshromažďuje data potřebná k těmto výpočtům).
Celá tisková zpráva iniciativy Pedagogická komora: https://drive.google.com/open?id=0B6ir-4sFpVqOa2RjT25Nb1g1eEk
Pokud bychom srovnávali průměrné platy pedagogů s průměrnou mzdou v ČR, jsou učitelé pod průměrem. Přestože politici již řadu let slibují, že platy učitelů budou ve výši 130 % průměrné mzdy v ČR, nedosahují ve skutečnosti ani 100 %.
Jestliže srovnáme platy českých učitelů s platy vysokoškolsky vzdělaných lidí v ČR, vidíme, že tvoří pouhých 55 %, což je nejnižší poměr ze všech zemí EU. Těsně před námi je Slovensko s 61 %, v sousedním Německu je to 98 % a v Polsku 83 %. Průměr EU je 86 %.
Česká republika vydává na nevysokoškolské vzdělání jeden z nejnižších podílů veřejných výdajů a HDP v rámci EU28 i OECD. Zatímco průměr OECD je 3,4 %, ČR vydává pouze 2,5 %, což je téměř o třetinu méně. Méně vydává ze všech zemí EU už pouze Maďarsko (2,3 %).
Použité zdroje:
čtvrtek 13. dubna 2017
České školství v mezinárodním kontextu – statistická data
Poměr platů učitelů na 2. stupni ZŠ vůči platům obdobně vzdělaným (VŠ) v dané zemi
ČR vykazuje nejnižší podíl ze všech zemí OECD a EU, pro které je poměr uveden, a to na úrovni 55 %. Průměr OECD je 85 % a EU je 86 %. Slovensko, druhé nejhorší, má 61 %, Německo 98 %, Rakousko 87 %, Maďarsko 71 %, Polsko 83 %. Aby se platy českých učitelů dostaly na průměr EU, musely by vzrůst o 56 %...
Veřejné výdaje na vzdělávání celkově jako podíl na celkových veřejných výdajích
ČR vydává 8,0 %, přičemž průměr OECD je 11,2 % a průměr EU je 9,9 %. V rámci OECD vydávají méně již jen Slovinsko (7,5 %), Itálie (7,3 %) a Maďarsko (6,8 %). Ostatní sousední země vydávají více: Slovensko (8,7 %), Německo (9,5 %), Polsko (9,3 %). Aby se ČR dostala na průměr OECD, musela by zvýšit tyto výdaje o 40 %.
Veřejné výdaje na neterciální vzdělávání jako podíl na HDP
Česká republika vydává na nevysokoškolské vzdělání jeden z nejnižších podílů veřejných výdajů a HDP v rámci EU i OECD. Zatímco průměr OECD je 3,4 %, ČR vydává pouze 2,5 %, což je téměř o třetinu méně. Méně vydává pouze Maďarsko (2,3 %). Aby se ČR dostala na průměr OECD, musela by zvýšit tyto výdaje o 36 %.
Více informací naleznete zde: https://drive.google.com/open?id=0B6ir-4sFpVqOUER5UC01UkY3cVk
ČR vykazuje nejnižší podíl ze všech zemí OECD a EU, pro které je poměr uveden, a to na úrovni 55 %. Průměr OECD je 85 % a EU je 86 %. Slovensko, druhé nejhorší, má 61 %, Německo 98 %, Rakousko 87 %, Maďarsko 71 %, Polsko 83 %. Aby se platy českých učitelů dostaly na průměr EU, musely by vzrůst o 56 %...
Veřejné výdaje na vzdělávání celkově jako podíl na celkových veřejných výdajích
ČR vydává 8,0 %, přičemž průměr OECD je 11,2 % a průměr EU je 9,9 %. V rámci OECD vydávají méně již jen Slovinsko (7,5 %), Itálie (7,3 %) a Maďarsko (6,8 %). Ostatní sousední země vydávají více: Slovensko (8,7 %), Německo (9,5 %), Polsko (9,3 %). Aby se ČR dostala na průměr OECD, musela by zvýšit tyto výdaje o 40 %.
Veřejné výdaje na neterciální vzdělávání jako podíl na HDP
Česká republika vydává na nevysokoškolské vzdělání jeden z nejnižších podílů veřejných výdajů a HDP v rámci EU i OECD. Zatímco průměr OECD je 3,4 %, ČR vydává pouze 2,5 %, což je téměř o třetinu méně. Méně vydává pouze Maďarsko (2,3 %). Aby se ČR dostala na průměr OECD, musela by zvýšit tyto výdaje o 36 %.
Více informací naleznete zde: https://drive.google.com/open?id=0B6ir-4sFpVqOUER5UC01UkY3cVk
středa 12. dubna 2017
Průměrné platy ve školství za rok 2016 (aktualizováno a doplněno)
Požádal jsem MŠMT, aby mi zaslalo průměrné platy učitelů (očištěné od platů ředitelů) za poslední čtvrtletí roku 2016 a první čtvrtletí roku 2017, a to včetně mediánu. Velmi rychle jsem obdržel odpověď, že MŠMT zatím nemá údaje za první čtvrtletí roku 2017 k dispozici a údaje za minulý rok nesleduje po jednotlivých čtvrtletích samostatně, ale jen kumulativně - tedy za první čtvrtletí, první pololetí, první tři čtvrtletí a celý rok... Medián nemůže vypočítat, protože nemá potřebná data... Dostal jsem tudíž pouze průměrné platy za celý rok 2016 (a k tomu pro srovnání průměrné platy za první tři čtvrtletí roku 2016), v nichž jsou ovšem započítány i platy ředitelů a dalších řídicích pracovníků...
Podrobné údaje naleznete v této tabulce:
https://drive.google.com/open?id=0B6ir-4sFpVqOSUtYckw0OUx5bmM
Tarifní platová tabulka je k dispozici zde: https://drive.google.com/open?id=0B6ir-4sFpVqOZlV4STJ5WGZHd0U
A takto dopadla anketa o platech v naší skupině na Facebooku "Pedagogická komora - diskuze": https://drive.google.com/open?id=0B6ir-4sFpVqOODk2dXFRUUpNVEE
AKTUALIZOVÁNO:
Po dvou e-mailových dotazech jsem obdržel stručné vysvětlení a tabulku s průměrnými platy pedagogických pracovníků bez ředitelů a dalších vedoucích pracovníků: https://drive.google.com/open?id=0B6ir-4sFpVqObnV2SjJKVW1FbUE
Vysvětlení pracovníka MŠMT k zaslaným průměrným platům pedagogů (výrazně zkráceno): Pracujeme s agregovanými údaji na IČO organizace, takže do jednotlivých tarifů nevidíme. Celkové prostředky vyplacené na platy/mzdy se vydělí počtem úvazků a ještě vydělí počtem měsíců, za který bylo sbíráno. Metodika je stejná jako u sběru platů ČSÚ. Peníze z činností v rámci evropských fondů tam jsou, pokud to není DPČ nebo DPP. Přivýdělky mimo školství rozhodně ne. Jde o hrubou mzdu. V průměrných platech pedagogických pracovníků jsou započítáni i vychovatelé, asistenti, psychologové apod.
DOPLNĚNO:
Informace o mzdových nákladech škol Královéhradeckého kraje: http://financeskolstvi.webnode.cz
Čtvrtletní výkaz o zaměstnancích a mzdových prostředcích v regionálním školství, který posílají školy na MŠMT: https://drive.google.com/open?id=0B6ir-4sFpVqOU3dPdGtzaEhoNk0 + vysvětlivky: https://www.dropbox.com/s/tiwr6x6rsmy3541/vysvetlivkyP104.pdf?dl=0
Struktura platů v letech 2015 a 2016
http://www.pedagogicke.info/2017/06/platy-v-regionalnim-skolstvi-v-letech.html
Nové tabulky s průměrnými platy za rok 2016 z MŠMT a MPSV:
https://drive.google.com/open?id=0B6ir-4sFpVqOT1FYcEMwNXdCMWM
AKTUALIZOVÁNO:
Po dvou e-mailových dotazech jsem obdržel stručné vysvětlení a tabulku s průměrnými platy pedagogických pracovníků bez ředitelů a dalších vedoucích pracovníků: https://drive.google.com/open?id=0B6ir-4sFpVqObnV2SjJKVW1FbUE
Vysvětlení pracovníka MŠMT k zaslaným průměrným platům pedagogů (výrazně zkráceno): Pracujeme s agregovanými údaji na IČO organizace, takže do jednotlivých tarifů nevidíme. Celkové prostředky vyplacené na platy/mzdy se vydělí počtem úvazků a ještě vydělí počtem měsíců, za který bylo sbíráno. Metodika je stejná jako u sběru platů ČSÚ. Peníze z činností v rámci evropských fondů tam jsou, pokud to není DPČ nebo DPP. Přivýdělky mimo školství rozhodně ne. Jde o hrubou mzdu. V průměrných platech pedagogických pracovníků jsou započítáni i vychovatelé, asistenti, psychologové apod.
DOPLNĚNO:
Informace o mzdových nákladech škol Královéhradeckého kraje: http://financeskolstvi.webnode.cz
Čtvrtletní výkaz o zaměstnancích a mzdových prostředcích v regionálním školství, který posílají školy na MŠMT: https://drive.google.com/open?id=0B6ir-4sFpVqOU3dPdGtzaEhoNk0 + vysvětlivky: https://www.dropbox.com/s/tiwr6x6rsmy3541/vysvetlivkyP104.pdf?dl=0
Struktura platů v letech 2015 a 2016
http://www.pedagogicke.info/2017/06/platy-v-regionalnim-skolstvi-v-letech.html
Nové tabulky s průměrnými platy za rok 2016 z MŠMT a MPSV:
https://drive.google.com/open?id=0B6ir-4sFpVqOT1FYcEMwNXdCMWM
pátek 7. dubna 2017
Názory politiků na iniciativu Pedagogická komora
Iniciátoři založení Pedagogické komory Radek Sárközi a Janek Wagner se v tomto týdnu sešli s politiky ODS, ČSSD a TOP09. Oslovili jsme všechny politické strany, abychom zmapovali jejich názory na vznik Pedagogické komory. Nejrychleji zareagovala Nina Nováková (TOP09), Petr Kořenek (ČSSD) a Alexandra Udženija s Václavem Klausem mladším (ODS). S nimi jsme se sešli, abychom jim představili naši iniciativu a mohli se jich osobně zeptat, jak by řešili největší problémy českého školství. Všechny schůzky probíhaly ve vstřícné atmosféře a nesly se ve věcném duchu. Představitelé ODS podporu Zákona o Pedagogické komoře kategoricky odmítli, zatímco poslanci za ČSSD a TOP09 vyjádřili podporu myšlence vzniku Pedagogické komory ze zákona, jak je tomu u dvanácti stávajících profesních komor.
První setkání proběhlo v úterý 4. dubna v Centru pro občanské svobody, kde nás přijal Václav Klaus mladší a 1. místopředsedkyně ODS Alexandra Udženija. V přibližně hodinové diskusi jsme se zaměřili především na pojmenování a vymezení negativních faktorů působících na vzdělávací systém: nekoncepčnost, podfinancování, byrokratizace, inkluze, role RVP a jeho změn, role ředitelů atd. Václav Klaus hájil liberální postoje. Například zásadně odmítl vznik Pedagogické komory ze zákona (ať už s povinným nebo nepovinným členstvím). Alexandra Udženija poukázala na různé přístupy zřizovatelů vůči školství v MČ Prahy. My jsme zdůrazňovali potřebu vzniku reprezentativní organizace pedagogické obce, jejíž představitelé by jednali s MŠMT i zřizovateli škol.
Ve čtvrtek 6. dubna jsme se sešli v prostorách poslanecké sněmovny s poslancem za ČSSD Petrem Kořenkem, členem Výboru pro vědu, vzdělání, kulturu, mládež a tělovýchovu. Rovněž s ním jsme strávili jednu hodinu diskuzemi na téma školství. Vyměnili jsme si názory na postup příprav Pedagogické komory. Petr Kořenek podpořil vznik Zákona o Pedagogické komoře, a to s povinným členstvím (v nepovinném členství nevidí smysl, protože by pak komora nemohla plnit své funkce). Zatímco my jsme zdůrazňovali nutnost, aby komora vznikala postupně zdola jako iniciativa řadových pedagogů, Petr Kořenek preferoval vznik shora – zákonem, který by neformální iniciativa připravila společně s ministerstvem školství. Obává se toho, že by se spolek Pedagogická komora mohl stát nátlakovou lobby nebo druhými školskými odbory. Její poslání vidí v důrazu na kvalitu a profesionalitu učitelské práce. Domnívá se, že bychom neměli zakládat spolek Pedagogická komora, ale přímo usilovat o přijetí speciálního zákona. To však může trvat roky… Petr Kořenek navrhl, že zorganizuje besedu v prostorách sněmovny k problematice Pedagogické komory, kde by se v rámci podvýboru pro vzdělávání sešli v květnu poslanci školského výboru a odborníci na školství, což jsme velmi ocenili. Části setkání se účastnil i Antonín Seidel z kanceláře ministryně školství (oddělení parlamentní a vládní agendy). Přislíbil nám, že se pokusí zajistit schůzku s paní ministryní Valachovou k tématu Pedagogická komora.
Vzápětí jsme se sešli s poslankyní TOP09 Ninou Novákovou, členkou Výboru pro vědu, vzdělání, kulturu, mládež a tělovýchovu. Během srdečné dvouhodinové diskuse jsme probrali kromě tématu Pedagogické komory řadu problémů českého školství. Poslankyni Novákové se myšlenka uspořádání besedy k tématu Pedagogická komora ve sněmovně velmi líbila. Vyjádřila podporu vzniku Pedagogické komory ze zákona i založení spolku Pedagogická komora, který bude pečovat o zvýšení prestiže učitelského povolání. Kladně se vyjádřila i k našemu návrhu sejít se s vedením TOP09 a jejími školskými experty.
S dalšími politiky se sejdeme v průběhu dubna. Už nás oslovili Zelení s nabídkou k setkání. Také se připravujeme na veřejné slyšení v Senátu.
Radek Sárközi a Janek Wagner
První setkání proběhlo v úterý 4. dubna v Centru pro občanské svobody, kde nás přijal Václav Klaus mladší a 1. místopředsedkyně ODS Alexandra Udženija. V přibližně hodinové diskusi jsme se zaměřili především na pojmenování a vymezení negativních faktorů působících na vzdělávací systém: nekoncepčnost, podfinancování, byrokratizace, inkluze, role RVP a jeho změn, role ředitelů atd. Václav Klaus hájil liberální postoje. Například zásadně odmítl vznik Pedagogické komory ze zákona (ať už s povinným nebo nepovinným členstvím). Alexandra Udženija poukázala na různé přístupy zřizovatelů vůči školství v MČ Prahy. My jsme zdůrazňovali potřebu vzniku reprezentativní organizace pedagogické obce, jejíž představitelé by jednali s MŠMT i zřizovateli škol.
Ve čtvrtek 6. dubna jsme se sešli v prostorách poslanecké sněmovny s poslancem za ČSSD Petrem Kořenkem, členem Výboru pro vědu, vzdělání, kulturu, mládež a tělovýchovu. Rovněž s ním jsme strávili jednu hodinu diskuzemi na téma školství. Vyměnili jsme si názory na postup příprav Pedagogické komory. Petr Kořenek podpořil vznik Zákona o Pedagogické komoře, a to s povinným členstvím (v nepovinném členství nevidí smysl, protože by pak komora nemohla plnit své funkce). Zatímco my jsme zdůrazňovali nutnost, aby komora vznikala postupně zdola jako iniciativa řadových pedagogů, Petr Kořenek preferoval vznik shora – zákonem, který by neformální iniciativa připravila společně s ministerstvem školství. Obává se toho, že by se spolek Pedagogická komora mohl stát nátlakovou lobby nebo druhými školskými odbory. Její poslání vidí v důrazu na kvalitu a profesionalitu učitelské práce. Domnívá se, že bychom neměli zakládat spolek Pedagogická komora, ale přímo usilovat o přijetí speciálního zákona. To však může trvat roky… Petr Kořenek navrhl, že zorganizuje besedu v prostorách sněmovny k problematice Pedagogické komory, kde by se v rámci podvýboru pro vzdělávání sešli v květnu poslanci školského výboru a odborníci na školství, což jsme velmi ocenili. Části setkání se účastnil i Antonín Seidel z kanceláře ministryně školství (oddělení parlamentní a vládní agendy). Přislíbil nám, že se pokusí zajistit schůzku s paní ministryní Valachovou k tématu Pedagogická komora.
Vzápětí jsme se sešli s poslankyní TOP09 Ninou Novákovou, členkou Výboru pro vědu, vzdělání, kulturu, mládež a tělovýchovu. Během srdečné dvouhodinové diskuse jsme probrali kromě tématu Pedagogické komory řadu problémů českého školství. Poslankyni Novákové se myšlenka uspořádání besedy k tématu Pedagogická komora ve sněmovně velmi líbila. Vyjádřila podporu vzniku Pedagogické komory ze zákona i založení spolku Pedagogická komora, který bude pečovat o zvýšení prestiže učitelského povolání. Kladně se vyjádřila i k našemu návrhu sejít se s vedením TOP09 a jejími školskými experty.
S dalšími politiky se sejdeme v průběhu dubna. Už nás oslovili Zelení s nabídkou k setkání. Také se připravujeme na veřejné slyšení v Senátu.
Radek Sárközi a Janek Wagner
Přihlásit se k odběru:
Příspěvky (Atom)