pátek 25. listopadu 2022

MŠMT: Podíl praxí studia učitelství v ČR a zahraničí

Součástí Závěrečné zprávy z hodnocení dopadů regulace (RIA) k návrhu novely zákona o pedagogických pracovnících, kterou schválila vláda, jsou následující informace o podílu praxí studia učitelství v České republice a zahraničí.

MŠMT: Novela zákona o pedagogických pracovnících

MŠMT je uznávacím orgánem ve smyslu § 78 zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), ve znění pozdějších předpisů, a jako takové vydává stanovisko, respektive povolení studijním programům, jejichž absolvováním se bezprostředně naplňují odborné předpoklady pro výkon regulovaného povolání pedagogického pracovníka. Za účelem transparentního a jednotného posuzování studijních programů vysokých škol přijalo MŠMT v roce 2017 Rámcové požadavky na studijní programy, jejichž absolvováním se získává odborná kvalifikace k výkonu regulovaných povolání pedagogických pracovníků, které stanovují závazný podíl jednotlivých složek studia. Obdobně vydává MŠMT stanoviska k vzdělávacím programům v oboru vzdělání zaměřeném na přípravu učitelů mateřské školy. Obory vzdělání střední školy zaměřené na přípravu učitelů mateřské školy se řídí rámcovými vzdělávacími programy, které vydává MŠMT.

Zavedení Rámcových požadavků mimo jiné znamenalo významné zvýšení podílu praxe v rámci studia, konkrétně na min. 10 % v případě učitelství 1. stupně ZŠ a min. 8 % v případě učitelství 2. stupně ZŠ a učitelství SŠ. Velká část fakult připravujících učitele v nových akreditacích zvýšila objem praxí nad minimální hranici až k doporučenému objemu 15 % praxe pro učitelství 1. stupně ZŠ a 10 % pro učitelství 2. stupně ZŠ a učitelství SŠ. Takové zvýšení praxí je nepochybně významným posunem směrem k zapojení studentů do praxe běžnému v nejlepších evropských systémech přípravy učitelů. Fakulty, včetně “oborových” nepedagogických fakult, učinily v nových akreditacích významný krokmimo jiné také v tom, že na mnoha z nich díky zvýšení objemu praxí v nových akreditacích vznikla centra praxí a oborových didaktik. Garantované minimum objemu praxí v Rámcových požadavcích tak naplnilo svůj smysl a předpokládá se obdobné stanovení rozsahu praxe i pro vyšší odborné školy.

Stanovené minimum se stále pohybuje na spodní hranici nejlepších evropských systémů přípravy učitelů. Studenti v severských zemích jako je Švédsko nebo Dánsko nebo v západoevropských zemích jako je Portugalsko, Irsko, Belgie nebo Nizozemsko typicky tráví na praxích více času než čeští studenti. (Viz graf 2 a graf 3 níže.)

Graf 2: Minimální podíl praxí na studiu učitelství 1. stupně ZŠ v ČR a ve vybraných evropských zemích


 Graf 3: Minimální podíl praxí na studiu učitelství 2. stupně ZŠ a SŠ v ČR a ve vybraných evropských zemích 

Prostřednictvím rešerše těchto evropských systémů v rámci přípravy Reformy pregraduální přípravy učitelů byly identifikovány tři modely propojení přípravy učitelů s praxí a přístupem k praxi. 

Prvním je tzv. “západoevropský model”, postavený na vysokých podílech praxe (20-40 %), fungující v zemích Beneluxu, v anglosaských zemích nebo v Portugalsku. V těchto zemích studenti tráví velkou část studia na praxích přímo ve školách v průběhu celého studia. Praxe typicky gradují: v Nizozemsku například studenti tráví v prvním ročníku jeden den v týdnu ve škole, ve druhém dva dny až v posledním, čtvrtém ročníku, tráví ve škole čtyři dny v týdnu a jen jeden na fakultě.


Druhým je tzv. “německý model”, postavený na relativně nízkých podílech praxí při studiu (podle rozhovoru s expertkou z Hesenska stráví studenti praxí při studiu ve škole zhruba 15 % času). Na studium však navazuje specificky pojaté indukční období 18-24 měsíců, ve kterých mají absolventi jako začínající učitelé výrazně redukovaný plat i přímou pedagogickou činnost proti ostatním učitelům (zhruba o 50 %) a mají státem přiděleného a zaměstnávaného mentora (zkušeného nebo bývalého učitele). Každý mentor má na starosti zhruba 15 studentů a pravidelně je ve škole navštěvuje, poskytuje jim podporu, ale také hodnotí a známkuje jejich hodiny. V průběhu 18-24 měsíců musí začínající učitelé získat odpovídající hodnocení svých hodin mentorem, napsat závěrečnou práci a složit závěrečnou zkoušku, garantovanou a realizovanou ministerstvem, aby získali plnohodnotnou kvalifikaci učitele. Tento model byl identifikován pouze v Německu.

Třetím modelem propojení přípravy s praxí je tzv. “skandinávský model”, identifikovaný v severoevropských zemích jako je Finsko, Švédsko a Dánsko, ale také v Rakousku. Model spočívá na relativně nízkých objemech praxe, podobným českému systému, ale zároveň na velkém důrazu na kvalitu praxí a jejich reflexi. Praxe probíhají v tandemu, každá hodina praxe je okamžitě reflektovaná supervizorem, supervizoři se studenty podobně reflektují přípravu hodin. Velká část praxí se koncentruje v síti fakultních a klinických škol (které zřizuje přímo univerzita) a především u fakultních/provázejících učitelů, kteří jsou vybráni jako nejlepší ve vedení praxí. Jsou za svoji činnost patřičně ohodnoceni, zároveň procházejí vstupním výcvikem a získávají mentorskou podporu od oborových didaktiků a vedoucích praxí z úrovně fakulty. Fakulty se soustředí primárně na profesní složku učitelské přípravy a na výzkum a teorii specifické pro učitelství. Tento výzkum a vývoj didaktických metod a nástrojů provádějí právě v síti fakultních a klinických škol. Učitelé a ředitelé ze sítě fakultních a klinických škol se podílejí na výuce studentů na fakultě a na podobě kurikula jejich studia.

Český systém konzistentně nesleduje ani jeden z těchto modelů. Objemem praxí se blíží skandinávskému systému, případně německému. Proti německému systému chybí výrazná investice do adaptačního období začínajícího učitele s centrální garancí kvality a kvalifikace. Proti skandinávskému systému chybí koncentrace praxí u výběru nejlepších fakultních/provázejících učitelů a úzké provázání se sítí fakultních a klinických škol. Provázející/fakultní učitelé, kteří praxe vedou, za svou činnost – s výjimkou pilotních projektů pro relativně malý počet učitelů, realizovaných z ESF+ v posledních několika letech, často dostávají ohodnocení v řádu desítek korun za hodinu a nemají tak pro reflexi praxí dostatečný prostor. Neprocházejí vstupním vzděláním ani nezískávají systematickou podporu ze strany fakultních didaktiků nebo vedoucích praxí a nerozvíjejí a nezískávají tak systematicky kompetence praxe vést. Praxe studenti často alespoň částečně realizují na školách, kde sami studovali (tedy nahodile, a ne u učitelů, kteří mají největší kompetence a kvalifikaci praxe vést), nebývá výjimkou, že si část praxí domlouvají sami. Síť fakultních škol je často velice široká a přesahuje i stovku škol: fakulty v nich jen zřídka realizují výzkum, propojení s vedením škol a s učiteli vedoucími praxe je často formální (např. informativní setkání s řediteli 1-2x ročně).

čtvrtek 17. listopadu 2022

MŠMT: Parametrizace financování asistentů pedagoga (RIA)

Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy zpracovalo návrh novely školského zákona, který je možné připomínkovat do 28. listopadu 2022. Součástí této novely je i tzv. parametrizace financování asistentů pedagoga. Citujeme vybrané pasáže Závěrečné zprávy z hodnocení dopadů regulace podle obecných zásad (RIA) k příslušné změně zákona, které nejlépe ukazují, co je ve skutečnosti hlavním cílem novelizace - ušetřit finanční prostředky... Zároveň upozorňujeme, že RIA neobsahuje žádné výpočty, modely, predikce, parametry budoucího systému ani analýzu dostupných dat (s výjimkou jedné tabulky s počty asistentů pedagoga v posledních 3 letech, ovšem bez návaznosti na růst počtu žáků v základních školách, k němuž v těchto letech došlo). Kvůli chybějícím datům nelze reálně tuto novelu školského zákona věcně připomínkovat!

MŠMT: Návrh novely školského zákona


 Závěrečná zpráva z hodnocení dopadů regulace podle obecných zásad (RIA)

"V případě zachování současného stavu, tj. doporučování a poskytování asistentů pedagoga v běžných základních školách jako podpůrného opatření, by podle vývoje v předchozích letech docházelo k neustálému navyšování počtů asistentů pedagoga, což klade nepřiměřené nároky na státní rozpočet."

"Předkladatel se zavazuje, že po roce účinnosti navržené právní úpravy předloží Ministerstvu financí vyhodnocení přínosů a finančních úspor plynoucích z navržené optimalizace v oblasti fungování parametrizace personální podpory asistenta pedagoga."

"Maximální počet hodin pedagogické práce zabezpečované asistentem pedagoga financovaný ze státního rozpočtu bude na školu nastaven na základě několika parametrů:
- počtu běžných tříd v základní škole a jejich průměrné naplněnosti,
- podílu žáků se speciálními vzdělávacími potřebami se třetím stupněm podpůrných opatření,
- počtu tříd 1. – 3. ročníků a
- počtu tříd, v nichž se vzdělávají žáci se speciálními vzdělávacími potřebami se čtvrtým či pátým stupněm podpůrných opatření."

Poznámka: Tato informace uvedená v RIA je velmi zavádějící až manipulativní - parametry nebyly konzultovány s největšími školskými organizacemi (ČMOS PŠ, Pedagogická komora, z. s.). Naopak řada školských organizací (včetně těch, s nimiž byla parametrizace konzultována) navrhované parametry opakovaně veřejně kritizovala!

úterý 15. listopadu 2022

Pedagogická komora podporuje navýšení školského rozpočtu na rok 2023

Vedení spolku Pedagogická komora podporuje poslanecké pozměňovací návrhy, které navyšují školský rozpočet na příští rok. Vládní návrh zákona o státním rozpočtu ČR na rok 2023 bude Poslanecká sněmovna projednávat ve středu 16. listopadu. Finanční prostředky v kapitole 333 MŠMT jsou výrazně nižší, než činí závazek uvedený v programovém prohlášení vlády.

„V programovém prohlášení je napsáno, že vláda udrží platy pedagogických pracovníků na úrovni 130 % průměrné mzdy v České republice, ve skutečnosti ale v příštím roce poklesnou na 110 %,“ upozorňuje Radek Sárközi, prezident spolku Pedagogická komora, „v tuto chvíli již není jiná možnost nápravy, než schválit poslanecké pozměňovací návrhy, které dodatečně navyšují státní rozpočet na rok 2023.“

Poslankyně Jana Berkovcová a Margita Balaštíková navrhují navýšit finance na platy učitelů o další 4,3 miliardy korun. Částkou 1,1 miliardy korun navíc chtějí dorovnat chybějící prostředky na podpůrná opatření v rámci inkluzivního vzdělávání. Pokud nebude toto navýšení schváleno, hrozí v příštím roce propuštění více než 2 000 asistentů pedagoga.

Poslanec Zdeněk Kettner navrhuje dorovnat finanční prostředky na ostatní neinvestiční výdaje na úroveň roku 2021. Jedná se o 1 miliardu korun navíc oproti rozpočtu, který připravila vláda. Z ONIV hradí školy například učebnice a pomůcky pro žáky, plavecký výcvik dětí nebo prvních 14 dní náhrad v případě nemoci zaměstnanců. Na platy nepedagogických pracovníků škol by podle pozměňovacího návrhu Zdeňka Kettnera mělo jít o 1 miliardu korun více.

Poslanci Karel Rais a Ivo Vondrák navrhují zvýšit finance na platy akademických pracovníků vysokých škol o 1,43 miliardy korun, aby si udržely konkurenceschopnost vůči platům učitelů v regionálním školství.

„Za Pedagogickou komoru podporujeme všechny poslanecké pozměňovací návrhy, které dodatečně navyšují finanční prostředky pro školství na rok 2023,“ shrnuje Radek Sárközi.

Programové prohlášení vlády:

„Důležitým úkolem koaliční vlády je získat pro školství více finančních prostředků tak, aby veřejné výdaje na vzdělávání a školské služby odpovídaly v poměru k HDP alespoň úrovni průměru zemí OECD.“

„Garantujeme kvalitní platové ohodnocení pedagogických pracovníků a udržíme jejich platy na úrovni 130 % průměrné hrubé měsíční mzdy.“


Zdroje:

Návrh zákona o státním rozpočtu ČR na rok 2023 (včetně poslaneckých pozměňovacích návrhů)

• MŠMT: Prezentace ke školskému rozpočtu na rok 2023

Státní rozpočet 2023 (kapitola 333 MŠMT)

Programové prohlášení vlády

Školám chybí finance na pomůcky pro žáky. Dostaly na ONIV o miliardu korun méně než v loňském roce

Pedagogická komora, z. s.
www.pedagogicka-komora.cz


 

sobota 12. listopadu 2022

NPI: Členové pracovních skupin (revize RVP ZV)

Radek Sárközi, prezident spolku Pedagogická komora, zaslal Národnímu pedagogickému institutu ČR žádost o informace podle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím. Cílem žádosti bylo podpořit transparentnost procesu velké revize Rámcového vzdělávacího programu pro základní vzdělávání, která aktuálně probíhá. Požadavek zněl na zveřejnění jmen členů jednotlivých pracovních skupin NPI ČR, kteří pracují na revizi RVP ZV. Pracovní skupiny jsou tvořeny kmenovými členy a oponenty, kteří byli jmenováni na základě výběrového řízení (mají uzavřenu DPP s NPI) a členy širší pracovní skupiny (další zájemci o spolupráci).

Vedle těchto pracovních skupin existuje expertní panel MŠMT, jehož členy jmenoval ministr školství Robert Plaga. Výstupem expertního panelu je dokument Hlavní směry revize RVP ZV, který aktuálně prochází schvalovacím procesem (připomínkování NPI, ČŠI, MŠMT).

Další informace k revizím rámcových vzdělávacích programů naleznete na webu Pedagogické komory a na webu Pedagogické.info.

čtvrtek 10. listopadu 2022

MŠMT: Institucionalizace asistentů pedagoga (návrh novely školského zákona)

Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy zpracovalo návrh novely školského zákona, který je možné připomínkovat do 28. listopadu 2022. Součástí této novely je i tzv. parametrizace financování asistentů pedagoga. Citujeme příslušnou část důvodové zprávy. Ta překvapivě neobsahuje žádná data ohledně asistentů pedagoga a podpůrných opatřeních ani jejich analýzu. Chybí v ní i konkrétní parametry chystané institucionalizace asistentů pedagoga, bez nichž nelze posoudit, zda půjde o změnu pozitivní či negativní. Argumentace, proč se změna navrhuje, je velmi vágní. Není specifikováno, v čem přesně má dojít ke snížení administrativy (například které administrativní kroky se ruší a které zůstávají zachovány). Chybí informace k financování úvazku asistenta pedagoga na původní škole, pokud žák s podpůrným opatřením 4 nebo 5 stupně odejde na jinou školu v průběhu roku. Nedořešena zůstává i řada dalších problémů. Reálně tudíž nelze tento návrh kvůli nedostatku podrobnějších informací odborně připomínkovat...

DŮVODOVÁ ZPRÁVA

Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 563/2004 Sb., o pedagogických pracovnících a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů

OBECNÁ ČÁST, kapitola A
Institucionalizace asistentů pedagoga

1. Zhodnocení platného právního stavu


Aktuálně je financování asistentů pedagoga v základních školách a školních družinách řešeno prostřednictvím podpůrných opatření poskytovaných konkrétním žákům/účastníkům na základě doporučení školského poradenského zařízení (dále jen „ŠPZ“). Tento systém se v praxi z různých, níže uvedených důvodů, neosvědčil. Přestože asistent pedagoga poskytuje podporu učiteli/vychovateli dané třídy či oddělení při vzdělávání všech žáků/účastníků podle aktuální potřeby, doporučován může být jen konkrétním žákům/účastníkům se speciálními vzdělávacími potřebami.
Uvedený způsob zakotvení, organizace a financování asistentů pedagoga (prostřednictvím individuálních a časově omezených podpůrných opatření) znamená značnou nestabilitu jak u samotných asistentů pedagoga, tak u ředitelů škol.
Zároveň sebou tento systém přináší na všech úrovních (škola, ŠPZ, krajský úřad, Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy) vysokou administrativní zátěž spojenou s doporučováním, vykazováním, sledováním platnosti doporučení a následným poskytováním podpůrného opatření asistent pedagoga.
V neposlední řadě analýza zjištění České školní inspekce a statistických dat Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy (dále jen „MŠMT“) týkající se doporučování a následného poskytování podpůrného opatření asistent pedagoga v běžných třídách dokládá, že toto podpůrné opatření není vždy využíváno účelně a v souladu s původním záměrem jeho nastavení ve školské legislativě.

2. Odůvodnění hlavních principů navrhované právní úpravy, včetně dopadů navrhovaného řešení ve vztahu k zákazu diskriminace a ve vztahu k rovnosti mužů a žen
 

Předkládaná právní úprava si klade za cíl v reakci na výše uvedené nedostatky a rizika současného stavu provést systémovou změnu směřující ke stabilitě a předvídatelnosti při využití personální podpory asistentem pedagoga v základních školách (s výjimkou přípravných tříd) a školních družinách. Na základě zkušeností s využitím asistentů pedagoga od roku 2016 v základních školách a školních družinách lze konstatovat, že je jejich působení etablováno a stali se funkční součástí pedagogických týmů školy. Z tohoto důvodu je na místě zavéstobdobný systém jako v základních školách zřízených podle § 16 odst. 9 školského zákona a v odděleních školních družin pro žáky uvedené § 16 odst. 9 školského zákona, tj. v základních školách a školních družinách zřizovaných krajem, obcí nebo svazkem obcí spočívající v tom, že škole a školní družině bude právními předpisy stanoven maximální počet hodin pedagogické práce zabezpečované asistentem pedagoga financovaný ze státního rozpočtu (PHAmax), a to v návaznosti na definované věcné parametry. V soukromých a církevních základních školách a školních družinách pak bude pro žáky/účastníky se speciálními vzdělávacími potřebami na základě srovnatelnosti výdajů stanoven příplatek. V návaznosti na tuto změnu pak již nebude v základní škole (s výjimkou přípravné třídy) či školní družině možné asistenta pedagoga doporučit jako individuální podpůrné opatření konkrétnímu žákovi se speciálními vzdělávacími potřebami. Zároveň však bude stanovena zákonná povinnost ředitele základní školy a školní družiny podpory asistenta pedagoga využít, pokud to bude pro zohlednění vzdělávacích potřeb žáků či účastníka nezbytné (obdoba formulace uvedené v § 16 odst. 1 školského zákona). Touto změnou dojde k výraznému snížení administrativní zátěže na straně základních škol, školních družin a ŠPZ souvisejících s administrací a financováním personální podpory. Dále bude podpořena stabilizace pedagogických kolektivů a jejich profesionalizace, což povede k zajištění kvalitních personálních podmínek nejen pro žáky se speciálními vzdělávacími potřebami, kteří jsou vzděláváni v běžných třídách základních škol, ale pro všechny žáky ve třídě, kde asistent pedagoga bude působit. Budou posíleny manažerské kompetence ředitele školy a možnost flexibilnějšího rozhodování při zajišťování vzdělávacích potřeb žáků.

Navrhovaný zákon nemá žádné dopady ve vztahu k zákazu diskriminace ani ve vztahu k rovnosti mužů a žen. Novela zákona má naopak vést ke zkvalitnění inkluzívního vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami v souladu s jejich nejlepším zájmem a podpořit jejich rovné příležitosti ve vzdělávání bez nutnosti doporučení asistenta pedagoga jako podpůrného opatření ze strany ŠPZ. Výkon povolání asistenta pedagoga není nikterak omezen s ohledem na genderová specifika.

3. Vysvětlení nezbytnosti navrhované právní úpravy

Aktuálně je asistent pedagoga v běžných třídách základních škol a školních družinách doporučován jako podpůrné opatření a je navázán na konkrétního žáka/účastníka, což je spojeno s důsledky, které byly vyhodnoceny jako problematické, jak již bylo uvedeno výše v bodu 1.
V souvislosti s přípravou nového systému financování asistenta pedagoga v běžných třídách základních škol je nutné současně v nařízení vlády č. 123/2018 Sb., o stanovení maximálního počtu hodin výuky financovaného ze státního rozpočtu pro základní školu, střední školu a konzervatoř zřizovanou krajem, obcí nebo svazkem obcí, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „nařízení vlády č. 123/2018 Sb.“), podrobně specifikovat pro základní školy zřizované územními samosprávnými celky nebo dobrovolným svazkem obcí maximální počet hodin pedagogické práce zabezpečované asistentem pedagoga financovaný ze státního rozpočtu. Tento maximální počet hodin pedagogické práce zabezpečované asistentem pedagoga financovaný ze státního rozpočtu bude na školu nastaven na základě několika parametrů:
- počtu běžných tříd v základní škole a jejich průměrné naplněnosti,
- podílu žáků se speciálními vzdělávacími potřebami se třetím stupněm podpůrných opatření,
- počtu tříd 1. – 3. ročníků a
- počtu tříd, v nichž se vzdělávají žáci se speciálními vzdělávacími potřebami se čtvrtým či pátým stupněm podpůrných opatření.
Systém je nastaven tak, aby co nejvíce zohlednil současný stav asistentů pedagoga ve školách.
Na základě těchto parametrů stanovených nařízením vlády bude každé základní škole stanoven konkrétní maximální počet hodin pedagogické práce zabezpečované asistentem pedagoga financovaný ze státního rozpočtu k využití. Podstatné je, že obdobně jako v případě PHmax budou ze státního rozpočtu základní škole přidělovány finanční prostředky pouze na skutečně realizovanou pedagogickou práci asistenta pedagoga. Zároveň bude řediteli školy stanovena zákonná povinnost podpory asistenta pedagoga využívat, pokud to k naplnění vzdělávacích potřeb žáků se speciálními vzdělávacími potřebami bude nezbytné.
Dále bude rovněž nutné novelizovat vyhlášku č. 74/2005 Sb., o zájmovém vzdělávání, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „vyhláška č. 74/2005 Sb.“), kde bude specifikován pro školní družiny zřizované krajem, obcí nebo dobrovolným svazkem obcí maximální počet hodin přímé pedagogické činnosti asistenta pedagoga financovaný ze státního rozpočtu. PHAmax ve školní družině bude stanoveno na základě počtu účastníků se speciálními vzdělávacími potřebami 3. – 5. stupně podpůrných opatření. I v tomto případě budou dané školní družině přiděleny finanční prostředky pouze na skutečně realizovanou práci asistenta.
Navrhovaná úprava bude mít dopad i do vyhlášky č. 27/2016 Sb., o vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami a žáků nadaných, ve znění pozdějších předpisů, zejména přílohy č. 1, kdy asistenta pedagoga nebude možné doporučit jako podpůrné opatření v základních školách (s výjimkou přípravné třídy základní školy) a školních družinách.
Role ŠPZ zůstává primárně zachována pro odbornou diagnostiku žáků, nastavení stupně podpůrných opatření a vyjádření potřeby personální podpory, přičemž k financování personální podpory asistenta pedagoga využije ředitel školy počet hodin pedagogické práce/přímé pedagogické činnosti financovaný ze státního rozpočtu nastavený dle nařízení vlády č. 123/2018 Sb. či vyhlášky č. 74/2005 Sb. Ředitelé soukromých a církevních základních škol a školních družin pak pro žáky/účastníky se speciálními vzdělávacími potřebami využijí stanovený příplatek, jehož výše se bude odvozovat od skutečných výdajů na práci asistentů pedagoga ve veřejném základním školství.
Do parametru průměrné naplněnosti běžných tříd v základní škole se nezapočítají žáci, kteří se vzdělávají na základě § 38 a § 41 školského zákona, tedy žáci, kteří se výuky ve třídě ve skutečnosti vůbec neúčastní, neboť se vzdělávají v zahraničí nebo mají individuální vzdělávání.
Školy, které mají ve třídách průměrně méně žáků, než je minimální průměrný počet žáků ve třídě stanovený vyhláškou č. 48/2005 Sb. (po odečtení žáků, kteří se vzdělávají na základě § 38 nebo § 41 školského zákona), budou i přes tento rozpor podpořeny adekvátním úvazkem asistenta pedagoga ve třídách, v nichž se vzdělává žák se 4. nebo 5. stupněm podpory. Ostatní parametry nebudou u těchto škol využity. Již samotná minimální naplněnost tříd těchto škol dává učiteli dostatečný prostor k zohlednění speciálních vzdělávacích potřeb lehčího rázu.
Analogicky u školních družin s menším počtem účastníků, než připouští vyhláška č. 74/2005 Sb., nepočítáme s financováním asistenta pedagoga.
Statistická data pro výpočet PHAmax pro daný rok budou rozhodná vždy k 30. 9. předchozího roku. Pokud však v průběhu roku dojde k významné změně (zejména změny od 1. 9.) rozhodujících skutečností (například přijetí nového žáka s PO ve 4. či 5. stupni), bude možné s ohledem na aktuální situaci v souladu se Směrnicí MŠMT, č.j. MSMT-14281/2018, o závazných zásadách pro rozpisy a návrhy rozpisů finančních prostředků státního rozpočtu krajskými úřady a obecními úřady obcí s rozšířenou působností, ve znění pozdějších předpisů, tuto skutečnost zohlednit úpravou rozpisu rozpočtu dané právnické osoby vykonávající činnost základní školy nebo školní družiny ze strany krajského úřadu, z tzv. krajské rezervy (tak, aby i v takovém případě byly vzdělávací potřeby daného žáka adekvátně zohledněny).
V podrobnostech se v souladu s čl. 9 odst. 3 Legislativních pravidel vlády odkazuje na závěrečnou zprávu z hodnocení dopadů regulace (RIA).

4. Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy s ústavním pořádkem České republiky

Návrh zákona je v souladu s ústavním pořádkem České republiky.

5. Zhodnocení slučitelnosti navrhované právní úpravy s předpisy Evropské unie, judikaturou soudních orgánů Evropské unie nebo obecnými právními zásadami práva Evropské unie

Ve smyslu čl. 165 a 166 Smlouvy o fungování Evropské unie (dále jen „SFEU“) je společná politika všeobecného a odborného vzdělávání vyloučena z harmonizace zákonů a ostatních právních předpisů členských států. Právo Evropské unie (dále jen „EU“) plně respektuje odpovědnost národní právní úpravy členských států v oblasti organizace vzdělávacích systémů.

Na předložený návrh se v širších souvislostech vztahuje:
- Úmluva o právech osob se zdravotním postižením, kterou přijala také EU (2010/48/ES),
- Listina základních práv EU (2012/C 326/02),
- Úmluva o právech dítěte,
- Úmluva o ochraně lidských práv a základních svobod.

Navrhovaná úprava je v souladu s výše uvedenými mezinárodními úmluvami a dalšími závazky České republiky.
Úprava je tak plně slučitelná s právem Evropské unie.

6. Zhodnocení souladu s mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika vázána


Podle § 16 odst. 1 školského zákona se podpůrnými opatřeními rozumí nezbytné úpravy ve vzdělávání a školských službách odpovídající zdravotnímu stavu, kulturnímu prostředí nebo jiným životním podmínkám dítěte, žáka nebo studenta.
Právní úprava staví na principu, že důležité je najít a realizovat v praxi taková podpůrná opatření, která budou nástrojem pro překonání překážek ve vzdělávání žáka. Na druhou stranu se jedná pouze o ta podpůrná opatření, která jsou nezbytná. Takový přístup je zcela v souladu s mezinárodními dokumenty a judikaturou Evropského soudu pro lidská práva, které rovněž vychází z principu proporcionality.
Není v rozporu se školským zákonem ani s mezinárodními závazky, pokud podzákonné předpisy (související právní úprava nařízení vlády č. 123/2018 Sb. a vyhlášky č. 27/2016 Sb.) změní zabezpečení výuky včetně personální podpory z individuálně posuzovaného systému na systém institucionální.

7. Předpokládaný hospodářský a finanční dosah navrhované právní úpravy na státní rozpočet, ostatní veřejné rozpočty, na podnikatelské prostředí České republiky, sociální dopady, včetně dopadů na specifické skupiny obyvatel, zejména osoby sociálně slabé, osoby se zdravotním postižením a národnostní menšiny, dopady na životní prostředí


Veškeré změny vyplývající z implementace předmětného návrhu budou zabezpečeny v rámci schválených limitů kapitoly bez dodatečných požadavků na státní rozpočet.
Navrhovaná právní úprava nemá žádné dopady na ostatní veřejné rozpočty ani podnikatelské prostředí České republiky.
Právní úprava se dotýká především žáků se speciálními vzdělávacími potřebami. Navrhovaná úprava zajišťuje takovou míru personální podpory, která odpovídá potřebám konkrétních škol. Dochází pouze k nastavení parametrů podpory, aby byl nastaven systém další pedagogické podpory asistentem pedagoga, kdy dojde v základních školách (s výjimkou přípravné třídy základní školy) a školních družinách k nahrazení systému poskytovaných podpůrných opatření a rovněž k účelnějšímu a efektivnějšímu využití finančních prostředků státního rozpočtu. Nový systém financování asistentů pedagoga je nastaven tak, aby co možná nejvíce omezil negativní sociální dopady, zejména na nejohroženější osoby (žáci s podpůrnými opatřeními ve 4. a 5. stupni).
Navrhovaná úprava předpokládá rovněž pozitivní sociální dopady spočívající ve zlepšení podmínek pro výkon činnosti asistentů pedagoga a ve spojení s tím předkladatel očekává pozitivní dopad do oblasti profesního rozvoje asistentů pedagoga, a tím i příznivý dopad na poskytované vzdělávání.
Navrhovaná právní úprava není diskriminační, naopak směřuje k naplnění vzdělávacích potřeb všech žáků bez rozdílu, v souladu s jejich nejlepším zájmem.
Navrhovaná právní úprava nemá žádné dopady ve vztahu k životnímu prostředí.

8. Zhodnocení dopadů ve vztahu k ochraně soukromí a osobních údajů


Navrhovaná právní úprava nemá dopady na ochranu soukromí. S osobními údaji bude nakládáno v souladu s odpovídajícími předpisy.

9. Zhodnocení korupčních rizik

Navrhovaná novela školského zákona nebude mít žádný bezprostřední dopad na vznik korupčních rizik.

10. Zhodnocení dopadů na bezpečnost nebo obranu státu

Změny obsažené v návrhu žádným způsobem neovlivňují bezpečnost či obranu státu.

11. Zhodnocení souladu návrhu se zásadami pro tvorbu digitálně přívětivé legislativy

Předkladatel ctí požadavky na vytváření tzv. digitálně přívětivé legislativy. Návrh zákona překážky ve vztahu k digitálně přívětivé legislativě nevytváří.