PEDAGOGICKÁ KOMORA, ZAPSANÝ SPOLEK: března 2018

Spolek Pedagogická komora uspořádal anketu mezi svými členy k aktuálním problémům českého školství. Jak odpovídali respondenti na některé otázky z elektronického dotazníku?

Navyšovat by se měla především...
- tarifní část platu. (86,3 % respondentů)

Příplatek za třídnictví by měl činit...
- 400 až 1 300 Kč měsíčně (současný stav). (0,1 % respondentů)
- minimálně 3 000 Kč měsíčně (původní návrh Iniciativy Pedagogická komora, který schválil Senát). (52,5 % respondentů)

Specializační příplatek by měl činit...
- 1 000 až 2 000 Kč měsíčně (současný stav). (2,1 % respondentů)
- 2 000 až 3 000 Kč měsíčně (návrh, který schválil Senát na podnět Iniciativy Pedagogická komora). (43,7 % respondentů)
- minimálně 3 000 Kč měsíčně (původní návrh Iniciativy Pedagogická komora). (44,7 % respondentů)

Schválená reforma financování škol založená na PHmax a platná od roku 2019...
- je lepší než současný systém. (9,8 % respondentů)
- by měla být odložena nejméně o 1 rok, protože není dostatečně připravena a školy si nemohou spočítat, jak na tom budou po jejím zavedení oproti současnému systému. (27,4 % respondentů)
- je horší než současný systém a neměla by být spouštěna vůbec. (10,9 % respondentů)
- Nevím. (48,3 % respondentů)

Současná podoba společného vzdělávání (inkluze) se...
- osvědčila... (2,1 % respondentů)
- neosvědčila, a proto by měla proběhnout její odborná revize. (88,9 % respondentů)

Žáky, kteří byli dříve vzděláváni podle Přílohy RVP ZV-LMP, by měl vyučovat především...
- speciální pedagog nebo učitel, který absolvoval studium speciální pedagogiky (dřívější stav). (78,7 % respondentů)
- učitel s pomocí asistenta (současný stav). (9,4 % respondentů)
- učitel bez pomoci asistenta. (0,0 % respondentů)

Dvouleté děti do mateřské školy...
- vůbec nepatří. (46,4 % respondentů)
- mohou docházet, pokud k tomu škola má podmínky a rozhodne se je přijímat (současný stav). (47,1 % respondentů)
- musejí být přijaty, pokud o to rodiče požádají a MŠ má volné místo (stav od roku 2020). (2,4 % respondentů)

Do přípravných tříd na základních školách...
- by měly chodit jen děti s odkladem školní docházky (současný stav). (13,1 % respondentů)
- by měly mít možnost chodit všechny děti. (16,8 % respondentů)
- by měly chodit děti s odkladem školní docházky, případně i další děti, ale jen na základě - doporučení poradenského zařízení. (45,7 % respondentů)
- by neměly děti chodit vůbec - přípravné třídy by měly být zrušeny. (11,8 % respondentů)

Výstupem revize rámcových vzdělávacích programů by mělo být...
- zestručnění RVP a ŠVP. (26,1 % respondentů)
- takové pojetí RVP, aby jednotlivé školy již nemusely psát vlastní ŠVP. (57,0 % respondentů)
- Revize není zapotřebí, současné RVP jsou zpracovány dobře a ŠVP není třeba předělávat. (6,3 % respondentů)

Pedagogická komora, z.s., má 1 900 členů a je nejpočetnějším školským spolkem v ČR. Výsledky ankety se bude řídit vedení spolku ve své další činnosti.

Pedagogická komora, z.s.
www.pedagogicka-komora.cz

úterý 20. března 2018

Pedagogická komora nabídla premiérovi komplexní řešení péče o dvouleté děti

V pondělí 19. března 2018 se na Úřadu vlády sešli zástupci Pedagogické komory Radek Sárközi (prezident), Janek Wagner (viceprezident) a Andrea Benešová (vedoucí sekce mateřských škol) k jednání s premiérem Andrejem Babišem, ministrem školství Robertem Plagou a Zuzanou Matuškovou (náměstkyně pro řízení sekce ekonomické MŠMT) o největších problémech českého školství a programovém prohlášení vlády. Pedagogická komora nabídla předsedovi vlády komplexní řešení péče o dvouleté děti, které bude vyhovovat všem stranám (rodičům, obcím, mateřským školám, provozovatelům dětských skupin i vládě), a upozornila ho na aktuální situaci ve školách.

Hlavním tématem jednání byla problematika garance míst pro všechny dvouleté děti v mateřských školách od roku 2020. Andrea Benešová popsala, jak náročné bude pro učitelky mateřských škol starat se v jedné třídě zároveň o děti předškolního věku i nezralé dvouleté děti s plenami, které se samy nedokážou obléknout nebo najíst. Janek Wagner upozornil na nepřipravenost obcí zřídit dostatek nových míst v mateřských školách v tak krátkém čase, protože si to vyžádá nejen stavební úpravy stávajících budov, ale i výstavbu nových mateřských škol (včetně nákupu pozemků). Svaz měst a obcí spočítal náklady na 32 miliard korun. Tyto náklady by mohly být nižší, pokud by se nezřizovala nová místa v mateřských školách, kde jsou velmi náročné hygienické požadavky a vysoké personální náklady, ale v dětských skupinách nebo mikrojeslích, které mají nároky nižší. Za stejnou částku by se vybudovalo více míst pro dvouleté děti a bylo by to i rychlejší a efektivnější. Radek Sárközi upozornil, že podpora vzniku a provozu dětských skupin a mikrojeslí spadá pod ministerstvo práce a sociálních věcí, které je financuje z evropských fondů částkou 3,6 miliard (do roku 2020), zatímco ministerstvo školství aktuálně disponuje pouze 300 miliony pro budování nových míst v mateřských školách. Z pohledu Pedagogické komory by nejlepší cestou bylo zrušení garance míst pro všechny dvouleté děti v mateřských školách od roku 2020, což požaduje schválené budoucí znění školského zákona. Zároveň by se měli sejít zástupci ministerstva práce a sociálních věcí a ministerstva školství, aby se dohodli na sjednocení podmínek péče o děti do tří let věku. A měli by navrhnout takové legislativní změny, které garanci míst buď rozšíří o dětské skupiny, mikrojesle a další zařízení i způsoby péče, nebo lépe přesunout celou problematiku péče o dvouleté a mladší děti pod ministerstvo práce a sociálních věcí. Děti do tří let by navštěvovaly dětské skupiny, kde by o ně pečovaly chůvy v menších skupinkách. Děti starší by navštěvovaly mateřské školy, kde se o jejich kvalitní vzdělávání postarají kvalifikované učitelky. Do roku 2020 je dostatek času, aby se příslušné legislativní změny připravily.

Dalším tématem jednání bylo krácení finančních prostředků na nenárokové části platu zaměstnanců škol, ke kterému přistoupily některé kraje (například v Moravskoslezském kraji přijde každý v průměru o 400 Kč měsíčně) z důvodu chybějících peněz na inkluzi. Ministr školství Robert Plaga uvedl, že připravuje setkání se zástupci všech krajů k tomuto vážnému problému.

Radek Sárközi upozornil na tlaky různých jedinců a skupin ovlivňovat shora výuku ve školách (například posílením branné výchovy, dílen a pozemků) nebo zasahovat učitelům do způsobu výuky matematiky. Rozhodování o tom, co bude v rámcových vzdělávacích programech, by měli odborníci na tvorbu kurikula. Školám by více pomohlo, kdyby s nimi propagátoři uvedených změn navázali přímou spolupráci.

Ohledně programového prohlášení budoucí vlády Pedagogická komora doporučuje, aby se nezmiňovalo pouze o platech učitelů jako to současné, ale o financování školství obecně. Cílem by mělo být postupně dosáhnout výdajů na vzdělávání ve výši 5,1 % HDP, což je průměr zemí EU. Česká republika dává na školství pouze 3,7 % HDP (v roce 2011 to bylo 4,3 % HDP). České školství je dlouhodobě hluboce podfinancované, což je hlavní příčina většiny jeho problémů. Podle výpočtu Pedagogické komory chybí v rozpočtu více než 60 miliard, aby se české školství dostalo na průměr zemí EU. Řada zemí přitom dává na školství více než 6 % HDP.

Zástupci Pedagogické komory seznámili pana premiéra s výsledky ankety, podle níž byl nejlepším ministrem školství Petr Piťha. Nejhůře dopadla ministryně Kateřina Valachová, kterou takto označily dvě třetiny respondentů. Její případný návrat na MŠMT by určitě způsobil velký odpor mezi zaměstnanci škol. Naopak současný ministr školství Robert Plaga je hodnocen pozitivně.

Zástupci Pedagogické komory oceňují vstřícnost pana premiéra i ministra školství a snahu hledat věcná řešení největších problémů českého školství, především v oblasti mateřských škol. Spolek Pedagogická komora zpracoval materiál „Mateřské školy a předškolní vzdělávání – největší problémy a návrhy řešení“ a dává ho k dispozici účastníkům jednání, odborné veřejnosti i médiím. Pedagogická komora, z.s., je nejpočetnějším školským spolkem v ČR. Má 1 890 členů (350 učitelů a ředitelek je z mateřských škol).

Pedagogická komora, z.s.
www.pedagogicka-komora.cz

sobota 17. března 2018

Radek Sárközi v rozhovoru pro Českou školu: Místo podpory a pomoci čelí školy tlaku ministerstva, neziskovek i rodičů

V tuto chvíli jsme jedna z mála organizací, které roste členská základna. V ostatních profesích to je tak, že v komoře jsou všichni příslušníci dané profese. V dalších organizacích jako jsou odbory nebo spolky je jen někdo. Za ideální považuji „dvojí členství“, kdy je pedagog členem Pedagogické komory a zároveň oborového spolku, např. Společnosti učitelů českého jazyka a literatury nebo Asociace speciálních pedagogů. Myslím si, že máme co nabídnout – především profesionalitu, odbornost, transparentnost, demokratické hlasování... A především konkrétní viditelné výsledky naší práce.

V Pedagogické komoře velmi často hlasujeme a až na základě výsledků hlasování teprve podnikáme konkrétní kroky. I naše stanovy vznikaly tak, že byly vystaveny on-line a kdokoliv se k nim mohl vyjádřit. Navázali jsme spolupráci s řadou organizací (http://www.pedagogicka-komora.cz/2017/12/spolupracujeme-s.html). Když jsem na jaře loňského roku zveřejnil záměr založit spolek Pedagogická komora, obeslal jsem všechny spolky učitelů a ředitelů škol. Potěšilo mě, že některé organizace reagovaly vstřícně, jiné vyčkávaly (čemuž rozumím), ale např. z CZESHA nepřišla žádná odpověď - místo ní zveřejnila tato unie školských asociací na svém webu stanovisko proti vzniku Pedagogické komory. Stejně postupovalo i vedení školských odborů. Z naší strany stále platí nabídka na spolupráci, ale na druhé straně ochotu spolupracovat nevidím.

Nové vedení MŠMT je mnohem vstřícnější a vzbuzuje ve mně naději, že se věci posunou k lepšímu. Jednali jsme asi 90 minut s ministrem Robertem Plagou. Výsledkem jednání je, že se Pedagogická komora zapojí do pracovních skupin MŠMT.

Celý rozhovor si můžete přečíst na webu Česká škola.

čtvrtek 15. března 2018

MŠMT navrhuje odložení reformy financování škol o jeden rok na 1. 9. 2019

MŠMT navrhuje odložení reformy financování škol o jeden rok na 1. 9. 2019. (Mateřské školy tudíž nebudou mít v roce 2018 ani 2019 finančně zajištěno překrývání učitelek na alespoň 2,5 hodiny denně...) MŠMT svůj návrh zdůvodnilo nedostatkem peněz. Již před tím podal poslanec Václav Klaus návrh na odložení nového financování škol o 10 let, což je vlastně jeho zrušení...

středa 14. března 2018

Výsledky ankety: Nejlepším ministrem školství byl Petr Piťha, nejhorší byla Kateřina Valachová

Spolek Pedagogická komora uspořádal anketu s názvem „Kdo byl nejlepším a kdo nejhorším ministrem školství ČR?“. Respondenti mohli vybírat z ministrů, kteří stáli v čele resortu školství od vzniku samostatné České republiky. Celkem se ankety účastnilo 1287 respondentů. Každý z nich odpovídal na dvě otázky: „Kdo byl nejlepším ministrem školství?“ a „Kdo byl nejhorším ministrem školství?“ Respondenti mohli vybrat více jmen zároveň. Celkový žebříček byl sestaven na základě odečtení záporných hlasů od kladných. Nejlepším ministrem školství byl podle ankety Petr Piťha, nejhorší byla ministryně Kateřina Valachová.

Kdo byl nejlepším ministrem školství?

Nejčastější volbou byla Petra Buzková, pro kterou hlasovalo 25 % respondentů. Druhý v pořadí byl Petr Piťha (23 %) a třetí Petr Fiala (17 %).

Kdo byl nejhorším ministrem školství?

Nejčastější volbou byla Kateřina Valachová, pro kterou hlasovalo 66 % respondentů. Druhým v pořadí byl Ivan Pilip (33 %) a třetí Josef Dobeš (26 %).

Kladně a záporně hodnocení ministři

Pokud odpovědi na obě otázky zkombinujeme, můžeme rozdělit ministry na ty, kteří jsou hodnoceni pozitivně, a na ty, kteří dostali více negativních hlasů než kladných.

Počet kladných odpovědí převažoval u těchto osmi ministrů školství: Petr Piťha (+ 20 %), Jan Sokol, Eduard Zeman, Petr Fiala, Ondřej Liška, Petra Buzková, Jiří Gruša a Robert Plaga (v uvedeném pořadí).

U těchto deseti ministrů naopak převažoval počet záporných odpovědí: Kateřina Valachová (- 55 %), Ivan Pilip, Josef Dobeš, Stanislav Štech, Marcel Chládek, Martin Bursík, Michaela Marksová, Dana Kuchtová, Miroslava Kopicová, Dalibor Štys (v uvedeném pořadí).

Pedagogická komora je nejpočetnějším školským spolkem v ČR. Jedním z cílů spolku je zprostředkovat veřejnosti, médiím a politikům názory pedagogů z praxe. „96 % respondentů této ankety pracuje ve školství, postoje k ministrům tedy odrážejí přímé zkušenosti učitelů a ředitelů škol s působením těchto politiků v oblasti školství a jejich prací,“ říká Radek Sárközi, prezident Pedagogické komory.

Podrobná data k anketě naleznete zde.

Pedagogická komora, z.s.
www.pedagogicka-komora.cz

neděle 11. března 2018

Informace k financování mateřských a základních škol zřizovaných obcemi v rámci RUD

"V roce 2017 byl přijat zákon č. 260/2017 Sb., který navyšuje váhu kritéria „počet dětí MŠ a žáků ZŠ navštěvujících školu zřizovanou obcí“ ze 7% na 9%, a to s účinností od 1. ledna 2018.

Pro rok 2018 se tak na základě očekávané skutečnosti daňových příjmů pro rok 2018, z toho plynoucího objemu sdílených daní pro obce, váhy kritéria „počet dětí a žáků navštěvujících školu zřizovanou obcí“ a počtu dětí MŠ a žáků ZŠ k 30. září 2017 předpokládá, že objem „prostředků plynoucích za žáky“ bude ve výši cca 13,74 tis. Kč na žáka. Tento objem je předběžný, skutečný objem „prostředků plynoucích za žákem“ závisí na skutečném inkasu daní v roce 2018."

Informace k financování mateřských a základních škol zřizovaných obcemi v rámci RUD

pátek 9. března 2018

Jednání na ministerstvu školství k PHmax

Ve čtvrtek 8. března 2018 se prezident Pedagogické komory zúčastnil jednání na MŠMT k novému financování škol a vypořádání připomínek k návrhu Nařízení vlády ke stanovení rozsahu pedagogické práce (PHmax). Radek Sárkozi doporučuje změnit způsob informování o reformě. Dosavadní kroky považuje spolek Pedagogická komora za nedostačující. Doporučujeme, aby MŠMT zřídilo internetovou stránku s rozcestníkem s informacemi k novému financování škol. Ředitelům škol by takový rozcestník ušetřil čas. Součástí stránky by měly být odkazy na příslušnou část školského zákona, nařízení vlády a vyhlášek; návody, jak PHmax spočítat; on-line kalkulátor, který by po zadání údajů o škole vypočítal nejen PHmax ale i objem finančních prostředků (až bude znám), které škola obdrží; prezentace z kulatých stolů k tématu; odpovědi z MŠMT na otázky zasílané školami; srovnání reformy založené s PHmax a dosavadního normativního financování na žáka; informace, které budou muset ředitelé vykazovat apod. Tento návrh podpořil Miloš Rathouský ze Svazu průmyslu a dopravy. Ostatní přítomní návrh nepodpořili (např. zástupce školských odborů nebo zástupci Asociace ředitelů gymnázií a členských asociací CZESHA…).

čtvrtek 8. března 2018

PHmax a střední školy

Zveřejňujeme materiály z MŠMT, které vám pomohou vypočítat si PHmax pro vaši střední školu. Nové financování škol mapujeme zde. Dle sdělení MŠMT nebude aplikováno přechodné období s dočasným snížením PHmax do roku 2020, které navrhl náměstek Václav Pícl.

pondělí 5. března 2018

Zástupci Pedagogické komory jednali s ministrem školství Robertem Plagou o největších problémech českého školství

Dne 13. února 2018 přijal v sídle MŠMT ministr školství Robert Plaga zástupce spolku Pedagogická komora Radka Sárköziho, Janka Wagnera a Marii Rumpíkovou. Za ministerstvo školství se jednání zúčastnil rovněž náměstek Václav Pícl a ředitel Kanceláře ministra Jaromír Beran.

Radek Sárközi nejprve informoval přítomné o historii vzniku spolku Pedagogická komora a aktuálním počtu členů. Zdůraznil, že jde o spolek, který reprezentuje učitele, ředitele škol a další pedagogické pracovníky od mateřských až po vysoké školy různých zřizovatelů. Z více než 1 800 členů je 80 % učitelů a 16 % ředitelů škol. V rámci diskuze, která byla velmi věcná a protáhla se z plánovaných 45 minut na dvojnásobek, stihli přítomní prodiskutovat řadu akutních problémů českého školství.

Pan ministr přivítal zástupce Pedagogické komory a poděkoval za informace o důvodech vzniku a počtech členů Pedagogické komory.

Janek Wagner informoval o krocích, které lze udělat na MŠMT prakticky ze dne na den. Jedná se o větší transparentnost úřadu i jeho přímo řízených organizací při rozhodování a jeho otevření široké diskuzi s řadovými pedagogy. Pedagogická komora doporučuje, aby z jednání, diskuzí a kulatých stolů byly vždy pořizovány a zveřejňovány videozáznamy, audiozáznamy, doslovné přepisy a zápisy (jak to dělají například výbory Poslanecké sněmovny), nejen tiskové zprávy, jak tomu bylo doposud. Autoři materiálů z MŠMT a jím přímo řízených organizací by měli být pod texty podepsáni. Všechny dotazy adresované MŠMT a odpovědi na ně by bylo vhodné průběžně zveřejňovat na internetových stránkách ministerstva, což by zároveň ulehčilo úředníkům práci s opakovaným zodpovídáním stejných či podobných otázek. Připravované novely, vyhlášky, nařízení vlády, metodické pokyny, nařízení ministra a další dokumenty by měly být nejprve vystaveny na internetu s možností připomínkování on-line, jak tomu např. bylo v případě tvorby nového Občanského zákoníku. Měly by být obnoveny řízené diskuze k vybraným aktuálním problémům školství na Metodickém portálu RVP.CZ, které ustaly za předchozích ministrů Kateřiny Valachové a Stanislava Štecha. Tyto diskuze by měly být transparentně vyhodnocovány.

Pan ministr vzal pozici Pedagogické komory na vědomí.

Radek Sárközi uvedl, že tým NÚV, který se zabývá revizí rámcových vzdělávacích programů, nemá jasné zadání od MŠMT, co je cílem revizí RVP. Řadoví učitelé netuší, na čem se pracuje. Revize nezohledňuje výsledky ankety, která proběhla loni v době letních prázdnin. Radek Sárközi navrhl ke zvážení, zda není zbytečné, aby školy sepisovaly vlastní školní vzdělávací programy. Stačí, když se učitelé budou ve své výuce řídit rámcovým vzdělávacím programem. Neustálé přepisování a doplňování školních vzdělávacích programů jen plýtvá časem učitelů. Toto i další administrativa jim krade čas, který by mohli věnovat přípravě na kvalitní výuku. Je efektivnější zaměstnat ve škole novou administrativní sílu, která bude vyřizovat šablony a další byrokracii. Např. mateřské školy na sekretářku obvykle nedosáhnou. Učitelé mají učit a ředitelé řídit školu, nikoliv se utápět pod horou papírů.

Pan ministr sdělil zástupcům Pedagogické komory svoji pozici k revizi RVP. Revize RVP by měla vést k redukci celkového objemu učiva.

Janek Wagner doporučil, aby vznikly pracovní skupiny k jednotlivým problémům školství, kterých se budou účastnit zástupci organizací, jež se věcně zabývají daným problémem a kterých se dané téma týká. Pedagogická komora nabízí rychlá šetření k vybraným problémům formou anket a dotazníků mezi svými členy i učiteli na školách, kde má své koordinátory – těch je z doby petice proti kariérnímu řádu více než 1 000. Spolek Pedagogická komora nabízí, že vyšle své zástupce do současných i nových pracovních skupin pracujících na MŠMT a jím přímo řízených organizacích. Například k revizi RVP, využití evropských fondů, revizi inkluze apod.

Pan ministr tuto nabídku přivítal a uložil panu náměstkovi Václavu Píclovi, aby Pedagogickou komoru zval na pracovní jednání s odbornými asociacemi k reformě financování.

Další okruh diskutovaných otázek se týkal problémů, jejichž řešení si vyžádá delší dobu několika měsíců. Radek Sárközi tlumočil panu ministrovi Robertu Plagovi obavy z důsledků zavedení nového financování škol podle PHmax, které dosud není zcela připraveno a např. pro konzervatoře není vhodně nastaveno. Ředitelé by ocenili pomůcku, která by jim umožnila snadno si spočítat PHmax své školy po zadání rozhodných údajů do on-line kalkulátoru, aby se nemuseli pracovníků MŠMT individuálně dotazovat e-mailem. Stejně tak by se měli dozvědět, kolik finančních prostředků jejich škola obdrží od roku 2019. Bez těchto informací nemohou vyhodnotit, zda je pro ně nové financování výhodné a jaké dopady bude mít avizované přechodné období do roku 2020. Je však nutné si uvědomit, že pokud do nového systému nepřibudou finanční prostředky, půjde jen o jinak rozkrájený koláč, kdy se někdo nají více na úkor ostatních. Anketa mezi členy spolku Pedagogická komora k tomuto tématu dopadla takto: pouze 11 % respondentů vybralo možnost, že schválená reforma financování škol založená na PHmax a platná od roku 2019 je lepší než současný systém.

Pan ministr vzal pozici Pedagogické komory na vědomí. Zároveň zdůraznil, že klíčové pro spuštění reformy je úspěšné vyjednání rozpočtu pro regionální školství pro rok 2019.

Ředitelka mateřské školy Marie Rumpíková kritizovala garanci míst pro všechny dvouleté děti od roku 2020. Mateřské školy sice v současnosti přijímají dobrovolně děti mladší tří let, ale jedná se většinou o děti, které tří let dosáhnou do konce kalendářního roku a jsou zralé a samostatné, takže mohou fungovat v kolektivu starších dětí. Pokud ale budou muset být přijaty i děti nezralé a nesamostatné, omezí to starší děti vzdělávané ve stejné třídě. V mateřských školách je až 28 dětí ve třídě na jednu učitelku (překrývání dvou učitelek na 2,5 hodiny denně není vždy finančně zajištěno). Přitom by bylo vhodné, aby dva dospělí byli s dětmi většinu času, obzvláště v takto početných třídách s dětmi různého věku. Například dětské skupiny podporované ministerstvem práce a sociálních věcí musejí zajistit dvě dospělé osoby už od 7 dětí, což jsou s mateřskými školami nesrovnatelné podmínky (v nich je minimální počet dětí na třídu s jednou učitelkou stanoven vyhláškou na 18 dětí ve vícetřídní škole). Náklady na zřízení garantovaných míst pro dvouleté děti jsou v řádu desítek miliard. Hrozí, že tento nárok využijí všichni rodiče – už proto, že zapsané dítě mohou kdykoliv náhodně umístit i na krátkou dobu do mateřské školy, zatímco nezapsané nikoliv. Mateřské školy jsou vzdělávací zařízení tradičně zaměřené na děti od tří let. Hlídání dětí mladších by mělo zajišťovat ministerstvo práce a sociálních věcí podporou dětských skupin a mikrojeslí. V těch je v současné době umístěno více než 7 000 dětí v malých kolektivech. Zavedení garance pro dvouleté děti v mateřských školách bylo přijato jako poslanecký pozměňovací návrh, chybí k němu tudíž analýza RIA, která se u novel zákonů vzešlých z ministerstev zpracovává vždy. Pedagogická komora oficiálně podpořila e-petici Dvouleté děti do školky nepatří. Anketa mezi členy spolku Pedagogická komora k tomuto tématu dopadla takto: pouhá 2 % respondentů vybrala možnost, že dvouleté děti do mateřské školy musejí být přijaty, pokud o to rodiče požádají a MŠ má volné místo.

Pan ministr vzal pozici Pedagogické komory na vědomí. Ministerstvo je připraveno debatovat o věcných a finančních aspektech souvisejících se zavedením nároku na umístění v mateřské škole pro dvouleté od roku 2020.

Radek Sárközi upozornil na studii Kudy vede cesta (http://www.kudyvedecesta.cz/node/3), která varovala před zavedením povinného předškolního vzdělávání pro všechny děti od 5 let. Minulé vedení MŠMT doporučení z této studie ignorovalo a prosadilo novelu školského zákona, která se v praxi ukázala jako zbytečná. V některých případech i škodlivá – například rodičům dětí ze znevýhodněných rodin hrozí pokuty a jejich exekuční vymáhání nebo exekuce za neplacení stravného. Propadnutím na prvním stupni ZŠ je ohroženo pouze 0,5 % žáků. Zavádět kvůli nim plošnou povinnost je neefektivní – je nutné se cíleně zaměřit na sociální práci s nízkopříjmovými rodinami. Pedagogická komora oficiálně podpořila novelu školského zákona k předškolnímu vzdělávání, kterou předložil předseda školského výboru Poslanecké sněmovny Václav Klaus se skupinou poslanců, a to v obou dvou navrhovaných změnách. Radek Sárközi předal panu ministrovi Robertu Plagovi pozměňovací návrhy ze Sekce mateřských škol Pedagogické komory k této novele, jejichž cílem je ještě důsledněji vrátit text školského zákona do původní podoby před posledními změnami.

Pan ministr vzal pozici Pedagogické komory na vědomí. Dále uvedl, že zrušení povinného předškolního vzdělání vnímá jak předčasné, neboť bylo zavedeno minulý rok a je ještě brzo pro vyhodnocení dopadů tohoto opatření.

Marie Rumpíková poskytla panu ministrovi text neformálního uskupení ředitelek mateřských škol „Vyjádření ředitelek a ředitelů mateřských škol k problematice umisťování dvouletých dětí do MŠ“ s 80 podpisy a výsledky ankety o největších problémech mateřských škol. Tato část české vzdělávací soustavy je hluboce podfinancována (průměrné výdaje na předškolní vzdělávání v EU činí 0,8 % HDP, zatímco v ČR jsou pouze 0,5 % HDP) a je na okraji zájmu politiků. Dlouhodobé podfinancování českého školství je hlavní příčinou většiny problémů. Od roku 2011 klesly výdaje na školství ze 4,3 % HDP na 3,7 % HDP v roce 2016. Pokud nemá české školství jen živořit, musí se co nejdříve výdaje na něj dostat na 5,1 % HDP, což je průměr EU.

Pan ministr vzal pozici Pedagogické komory na vědomí. Uvedl, že i jeho cílem je zvyšování objemu prostředků pro školství, které bude směřovat zejména na zvýšení platů učitelů a učitelek.

Radek Sárközi zdůraznil, že školám by velmi pomohlo snížení administrativy, kterou po nich chce MŠMT nebo která vyplývá z platné legislativy. Měl by vzniknout jednotný elektronický systém zadávání dat, odkud by si různé instituce zadané údaje samy generovaly. Svolání a řízení pracovní skupiny pro snižování administrativní zátěže škol by se rád ujal školský ombudsman Ladislav Hrzal, což vyplynulo z jeho setkání s Radkem Sárközim v loňském roce.

Značná administrativa je spjata s inkluzí. Pedagogická komora doporučuje vytvořit pracovní skupinu pro revizi inkluze. Tato revize by měla být především odborná – je třeba, aby děti se speciálními vzdělávacími potřebami vyučoval speciální pedagog (nikoliv, aby vše zůstalo na učiteli s asistentem, z nichž ani jeden speciální pedagogiku nevystudoval). Takto neodborně inkluze ve vyspělých evropských zemích neprobíhá. Pedagogická komora doporučuje návrat k osvědčené Příloze RVP ZV-LMP, která žákům se speciálními vzdělávacími potřebami nabízela ucelený učební plán s posílením hodin např. v oblasti Člověk a svět práce (zde získané dovednosti tito žáci zcela jistě využijí v životě). U žáků individuálně integrovaných v běžných třídách toho lze dosáhnout jen stěží nebo vůbec. Preferována by proto měla být výuka žáků s různými speciálními vzdělávacími potřebami společně v jedné třídě s malým počtem žáků vedené speciálním pedagogem, jak je to obvyklé v zahraničí. Je to nejen prospěšnější pro žáky, ale i finančně méně náročné než současná podoba inkluze. Ta není ani tak společným vzděláváním jako spíše společnou školní docházkou. Anketa mezi členy spolku Pedagogická komora dopadla takto: pouhá 2 % respondentů uvedla, že současná podoba společného vzdělávání (inkluze) se osvědčila.

Pan ministr vzal pozici Pedagogické komory na vědomí. Plánovaná revize inkluze by měla mimo jiné vést ke snížení administrativní zátěže.

Na konci jednání zástupci Pedagogické komory ocenili vstřícnost ministra školství Roberta Plagy a poděkovali mu za velmi přínosnou diskuzi.