pátek 14. dubna 2023

Kulatý stůl k novele zákona o pedagogických pracovnících (Poslanecká sněmovna)

Dne 13. dubna 2023 se uskutečnil v Poslanecké sněmovně kulatý stůl k novele zákona o pedagogických pracovnících, který svolaly školské odbory (ČMOS PŠ) a zaštítila ho poslankyně Jana Berkovcová (ANO). Pozváni byli zástupci 13 školských organizací, které vyjádřily nesouhlas s pozměňovacím návrhem poslanců pěti koaličních stran, v němž se omezuje garance financí na platy ze všech pedagogických pracovníků pouze na učitele.

Jednání se účastnili předkladatelé tohoto návrhu Marek Výborný (KDU-ČSL), Renáta Zajíčková (ODS) nebo Petr Gazdík (STAN) a dále poslanci Jan Berki (STAN), Karel Rais (ANO) nebo Alena Schillerová (ANO). Zástupce Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy bohužel na kulatém stole chyběl. Za školské organizace se setkání zúčastnil prezident Pedagogické komory Radek Sárközi, předseda ČMOS PŠ František Dobšík, předseda Unie školských asociací CZESHA Jiří Zajíček nebo předsedkyně Asociace pracovníků pedagogicko-psychologických poraden Jana Hlavová. Diskuzi řídil Jiří Pilař, předseda Asociace speciálních pedagogů.

Většina diskutujících kritizovala rozdělování pedagogů na učitele a na „druhořadé“ ostatní pedagogické pracovníky. V případě schválení pozměňovacího návrhu totiž budou muset vzniknout dvě samostatné tarifní tabulky. Dále bylo řečníky kritizováno, že původní znění obsahovalo jednoznačný výpočet, zatímco v pozměňovacím návrhu chybí rok, z něhož se má počítat 130 % průměrné mzdy v ČR. Výsledná částka bude tudíž na libovůli vlády. Proto nelze hovořit o skutečné garanci financí (na rozdíl od původního textu).

Radek Sárközi požádal předkladatele pozměňovacího návrhu, aby ve spolupráci s MŠMT poskytli návrh obou nových platových tabulek. Zároveň požadoval zveřejnění přesných výpočtů, jaké budou finanční náklady v případě schválení pozměňovacího návrhu pětice koaličních poslanců (ve srovnání se současným stavem i ve srovnání s původní vládní verzí novely). Do doby, než budou tyto údaje zpracovány, neměla by být novela ve třetím čtení schválena. Dle zástupců opozice by bylo nejlepším řešením vrátit novelu zpět do druhého čtení a následně sporné pasáže upravit. Jelikož se předpokládá účinnost novely až od 1. ledna 2024, je dostatek času, aby se závěrečné čtení uskutečnilo do září 2023. Tento postup Pedagogická komora, z. s., podporuje.

I v případě, že by novela nebyla schválena, učitelé o slibovaných 130 % průměrné mzdy v České republice nepřijdou. Rozhodující zůstává částka, která bude na platy vyčleněna v zákoně o státním rozpočtu ČR na rok 2024, nikoliv formulace garance financí v této novele zákona o pedagogických pracovních a školského zákona. Například policisté již nyní pobírají 129 % průměrné mzdy, aniž by to bylo stanoveno speciálním zákonem (a vláda uvažuje o navýšení jejich platů až na 140 %, aniž by se k tomu zavázala ve svém programovém prohlášení…).

Mezi pedagogy panuje velká míra nedůvěry vůči vládě, protože ta, ačkoliv ve svém programovém prohlášení deklaruje, že udrží platy učitelů (původně všech pedagogických pracovníků) na 130 % průměrné mzdy, ve skutečnosti dělá dva roky pravý opak. Aktuálně jsou platy učitelů na úrovni pouhých 116,6 % průměrné mzdy. V roce 2021 to přitom bylo 126,4 %. Platy pedagogických pracovníků se skokově propadly ze 118,3 % průměrné mzdy v předloňském roce na 111,8 % v roce 2022 a letos budou ještě nižší. Reálné mzdy se meziročně propadly nejvíce právě v oblasti vzdělávání, a to o 16 %. Školství bylo zároveň jedinou oblastí, kde loni došlo k poklesu nominálních mezd.

Podle výpočtů Pedagogické komory, z. s., by v případě schválení pozměňovacího návrhu poslanců Marka Výborného, Petra Gazdíka, Renáty Zajíčkové, Pavla Klímy a Jakuba Michálka činila garance financí na platy učitelů pouhých 113,5 % průměrné mzdy v ČR, což je ještě méně než letošních 116,6 %. V „Odůvodnění“ k tomu pozměňovacímu návrhu se přímo uvádí, že nároky na státní rozpočet mají být v řádu jednotek miliard korun. Na nárůst platů z letošních 116,6 % na 130 % průměrné mzdy by ovšem bylo zapotřebí přibližně 15 miliard korun (pokud by se počet učitelů nezvýšil). Právě kvůli tomuto rozporu žádá Pedagogická komora, z. s., předkladatele i MŠMT již více než měsíc o zveřejnění přesných výpočtů finančních nákladů na platy učitelů a dalších pedagogických pracovníků pro rok 2024. Bohužel doposud marně…

Na kulatém stole se diskutovalo i o kontroverzním dekvalifikačním § 9a, proti němuž se postavilo 14 školských organizací včetně Rady vysokých škol, České konference rektorů, Asociace děkanů pedagogických fakult nebo Pedagogické komory. Pro tyto organizace je nepřípustné, aby pracovník bez pedagogického vzdělání mohl být prohlášen za kvalifikovaného učitele. Taková možnost neplatí v žádné členské zemi Evropské unie. Podrobně o této negativní změně hovořil Stanislav Štech, který na jednání zastupoval Asociaci školní psychologie. Bývalý ministr školství upozornil na monotematické číslo odborného časopisu Pedagogická orientace (https://journals.muni.cz/pedor/issue/view/2316/633) z tohoto měsíce, kde se danému tématu věnují přední čeští vědci.

Pedagogická komora, z. s.
www.pedagogicka-komora.cz


Žádné komentáře:

Okomentovat