Učitelé některé změny v obsahu vzdělávání podporují

Zveřejňujeme výsledky dotazníkového šetření Pedagogické komory, z. s., k dokumentu „Hlavní směry revize Rámcového vzdělávacího programu pro základní vzdělávání“, který připravil expertní panel Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy.

Spolek Pedagogická komora zorganizoval dotazníkové šetření mezi učiteli k tzv. velké revizi Rámcového vzdělávacího programu pro základní vzdělávání. Celkem se do něj zapojilo 897 respondentů.

S přechodem na dvoustupňové kurikulum, kdy každá škola musí vytvořit vlastní školní vzdělávací program, souhlasí pouze 42 % učitelů (47 % respondentů se vyjádřilo proti této změně). Dosavadní proces revizí RVP považuje za netransparentní 44 % učitelů (38 % respondentů ho označilo za transparentní).

„Tato čísla ukazují, že ani po 15 letech většina učitelů kurikulární reformu nepřijala,“ upozorňuje Radek Sárközi, prezident spolku Pedagogická komora a dlouholetý lektor specializačního studia pro koordinátory tvorby ŠVP.

Kromě těchto obecných otázek byla součástí dotazníku řada konkrétních dotazů k dokumentu Hlavní směry revize RVP ZV.

Vybíráme nejprve postoje, které mezi pedagogy získaly největší podporu (více než tříčtvrtinovou): S výrokem „Do textu RVP ZV by se měl doplnit popis gramotností, jejichž úroveň zvládání u žáků zkoumá například mezinárodní šetření PISA (čtenářská gramotnost, matematická gramotnost, přírodovědná)“ souhlasilo 80 % učitelů. Druhý cizí jazyk by měl zůstat na 2. stupni ZŠ povinný podle 15 % respondentů, 84 % je pro jeho volitelnost (nebo dokonce preferuje, aby byl nepovinný). S výrokem „Dokument „Hlavní směry revize RVP ZV“ by měl obsahovat popis pozitivních i negativních zkušeností se změnami kurikula u nás i v zahraničí (včetně příkladů a ukázek)“ vyjádřilo souhlas 78 % učitelů. S rozdělením vzdělávacího obsahu na jádrový a rozšiřující souhlasí 81 % pedagogů. 92 % respondentů chce, aby vznikl alespoň jeden modelový školní vzdělávací program.

O něco menší, ale stále nadpoloviční podporu získala následující tvrzení: 72 % pedagogů podporuje, aby měl rámcový vzdělávací program podobu digitálního nástroje. S výrokem „Do textu RVP ZV by měly být doplněny „čtyři pilíře výchovy a vzdělávání“, jak je zformulovala Mezinárodní komise Vzdělávání pro 21. století (UNESCO): 1. Učit se být. 2. Učit se být s druhými. 3. Učit se poznávat. 4. Učit se jednat.“ souhlasilo 74 % učitelů. 62 % respondentů chce, aby byly očekávané výstupy v RVP ZV zkonkretizovány a 51 % podporuje jejich redukci. 61 % pedagogů žádá obnovení dříve zrušené přílohy RVP ZV pro žáky s lehkým mentálním postižením. 54 % učitelů podporuje snížení počtu průřezových témat (většina z nich chce průřezová témata zcela zrušit). 53 % respondentů chce, aby bylo učivo závazné už v RVP ZV. V ostatních otázkách si nadpoloviční většina respondentů přeje, aby byla zachována dosavadní podoba RVP ZV.

Méně než poloviční podporu obdržely tyto navrhované změny: S výrokem „Do textu RVP ZV by se mělo doplnit vymezení wellbeingu“ souhlasí pouze 40 % učitelů. Výrok „Ke stávajícím uzlovým bodům RVP ZV ve 3., 5. a 9. ročníku by měl přibýt nový uzlový bod v 7. ročníku ZŠ“ podpořilo jen 43 % pedagogů. 49 % respondentů si o předloženém harmonogramu velké revize RVP ZV myslí, že „za tak krátkou dobu nemůže vzniknout kvalitní návrh revidovaného textu RVP ZV“.

„Organizátory aktuální reformy vzdělávacího obsahu pro základní školy čeká velmi těžká práce, která může skončit neúspěchem, protože s některými navrhovanými změnami většina učitelů nesouhlasí,“ shrnuje výsledky dotazníkového šetření Radek Sárközi, který je členem hlavní koncepční skupiny Národního pedagogického institutu k revizi RVP ZV, „nejrozumnějším řešením by bylo prosazovat pouze takové změny, které mají podporu ve školách již nyní, například větší důraz na čtenářskou a matematickou gramotnost.“

• Kompletní výsledky dotazníkového šetření k Hlavním směrům revize RVP ZV (Pedagogická komora, z. s.)
• Téma "Revize RVP" na webu Pedagogické komory

Pedagogická komora, z. s.
www.pedagogicka-komora.cz

Češi se zhoršili v angličtině nejvíce z celé Evropy

Česká republika se loni propadla na 27. místo ze 112 zemí světa v ovládání anglického jazyka. Rok před tím byli Češi na 19. příčce z 99 států. V Evropě zaujímá Česko 23. pozici z 35 zemí. Češi jsou nadále mezi národy s nadprůměrnou znalostí angličtiny. Meziročně se ovšem zhoršili nejvíce ze všech Evropanů, a to o 17 bodů. Do první desítky států světa se probojovalo Chorvatsko. Lépe než Češi ovládají angličtinu například Poláci, Maďaři, Estonci nebo Bulhaři. Slovensko skončilo dvacáté. První tři příčky obsadilo Nizozemí, Rakousko a Dánsko.

Podrobná data o dosažené úrovni znalosti angličtiny shromáždila organizace Education First, která každoročně zveřejňuje „EF English Proficiency Index“. Česká republika dosáhla v tomto indexu v roce 2021 pouze 563 bodů. O rok dříve činilo skóre Česka 580 bodů. Bylo tudíž o 17 bodů vyšší. Většina evropských zemí se naopak meziročně zlepšila. Ze všech států světa se více než Česká republika zhoršila pouze Rwanda, a to o 19 bodů.

Ověřování dovedností v anglickém jazyce se zúčastnily 2 miliony lidí z celého světa. Jejich průměrný věk byl 26 let.

„Težko hodnotit, proč se Češi za poslední rok tak výrazně zhoršili v angličtině, možná za to může lockdown kvůli kovidu, kdy se plošně rušily prezenční jazykové kurzy,“ komentuje situaci Radek Sárközi, prezident spolku Pedagogická komora.

„Průzkum se týkal celé populace, nejen školáků, proto by bylo chybou vinit z náhlého meziročního propadu v angličtině učitele,“ upozorňuje Radek Sárközi, „do budoucna by ovšem určitě pomohlo, kdybychom nastavili výše laťku u maturity z anglického jazyka a do škol se plošně rozšířila metodika CLIL, kdy se žáci učí různé předměty v angličtině, například výtvarnou výchovu nebo zeměpis.“

Povinnost dělit třídy na výuku angličtiny do menších skupin platí v českých školách až od 25 žáků výše.

Pedagogická komora, z. s., zřídila facebookovou skupinu Učitelé angličtiny sobě (PK) CLIL, kde diskutuje 2 300 členů. Organizace Education First nabízí bezplatné webináře pro učitele angličtiny.

Zdroje:

• Celá zpráva EF English Proficiency Index (A Ranking of 112 Countries and Regions by English Skills) 2021
• Shrnutí zprávy v angličtině

• NÚV: CLIL (web k implementaci CLIL do české školy)

• NPI: Výuka metodou CLIL (Content and Language Integrated Learning = Obsahově a jazykově integrované učení) - článek

Pedagogická komora, z. s.
www.pedagogicka-komora.cz

Memorandum o spolupráci s FSV Univerzity Karlovy

Zástupci Pedagogické komory, z. s., a Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy v Praze podepsali Memorandum o spolupráci. Zároveň proběhla první aktivita této spolupráce: strukturovaný rozhovor s prezidentem spolku Radkem Sárközim, jak MŠMT komunikuje s naší organizací a co by mělo MŠMT obecně v komunikaci zlepšit.

Memorandum o spolupráci (citace):

Část 2
Spolupráce mezi účastníky bude probíhat formou činností a zapojení se do výzkumu/šetření , které povedou ke konkrétním výstupům měřeným příslušnými výstupovými indikátory.

Část 3
Spolupráce na základě tohoto Memoranda může zahrnovat zejména tyto aktivity:
a) odborné konzultace k tématu formou telefonického, osobního nebo online rozhovoru,
b) zapojení do odborných diskusí v rámci dalších návazných aktivit, zejm. kulatých stolů či konferencí

Ombudsman: MŠMT pochybilo. Ředitelky mateřských škol mají nárok na vyšší platovou třídu

Úřad veřejného ochránce práv dospěl k závěru, že se Ministerstvo školství mládeže a tělovýchovy ČR dopustilo pochybení, když ve své metodice zpochybnilo zařazování ředitelek samostatných mateřských škol do 11. platové třídy. Podnět ombudsmanovi v této věci podal prezident Pedagogické komory, z. s., Radek Sárközi již v roce 2019, celé šetření ovšem bylo ukončeno až nyní v lednu 2021.

Ředitelé samostatných mateřských škol byli až do roku 2019 zařazováni většinou do 10. platové třídy. Pedagogická komora na konci školního roku 2018/2019 upozornila úřady, obce i ředitele škol, že se jedná o chybu, protože příslušné nařízení vlády umožňuje minimálně od roku 2010 přiznat ředitelkám samostatných mateřských škol vyšší platovou třídu. Radek Sárközi zpracoval vzorovou žádost adresovanou zřizovatelům škol, kterou využila řada ředitelek. Pedagogická komora zároveň oficiálně oslovila obce, které mateřské školy zřizují, aby bylo žádostem od ředitelek samostatných mateřských škol vyhověno. Díky tomu došlo v průběhu letních měsíců roku 2019 k přeřazení skoro 1 400 ředitelů a ředitelek (z celkového počtu 2 600 samostatných mateřských škol v České republice) do 11. nebo 12. platové třídy.

Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy ČR na tuto aktivitu Pedagogické komory a hromadné podávání žádostí o vyšší platovou třídu ředitelkami reagovalo v průběhu léta 2019 tím, že narychlo přepracovalo Metodický výklad k odměňování pedagogických pracovníků, v němž nově zpochybnilo přeřazování ředitelek samostatných mateřských škol do 11. platové třídy. Tehdejší první náměstek MŠMT Václav Pícl dokonce rozeslal za ministerstvo oficiální dopis hejtmanům, v němž zařazování ředitelek do vyšších platových tříd zpochybnil. To znejistilo některé zřizovatel škol, takže své původní rozhodnutí poskytnout ředitelkám vyšší platovou třídu zrušili.

Pedagogická komora proto podala podnět úřadu veřejného ochránce práv, který si vyžádal stanoviska Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy ČR i Ministerstva práce ČR. Ve výsledné zprávě o šetření ve věci zařazování ředitelů a ředitelek mateřských škol do platových tříd úřad ombudsmana konstatoval, že se MŠMT dopustilo pochybení.

„Otázkou zůstává, kdo nahradí více než dvěma tisícům ředitelů samostatných mateřských škol ušlé finance za uplynulých 10 let, kdy byly ředitelky kvůli chybnému výkladu nařízení vlády ze strany ministerstva školství zařazovány pouze do 10. platové třídy,“ komentuje celou kauzu Radek Sárközi.

Pedagogická komora v této věci zorganizovala podpisovou akci, do které se nakonec zapojilo více než tisíc ředitelů samostatných mateřských škol. Otevřeným dopisem ředitelek mateřských škol k situaci v předškolním vzdělávání, který byl původně adresován přímo premiérovi, se zabýval mimo jiné školský výbor Senátu, který přijal v této věci usnesení. Pedagogická komora rovněž požadovala odvolání prvního náměstka MŠMT Václava Pícla, kterého nakonec v roce 2020 nahradil Karel Kovář. Aktuálně organizuje Pedagogická komora petici za zlepšení podmínek pro vzdělávání dětí v mateřských školách s cílem shromáždit 10 000 podpisů.

Pedagogická komora, z. s.
www.pedagogicka-komora.cz

• Ombudsman: Zpráva o šetření ve věci zařazování ředitelů a ředitelek mateřských škol do platových tříd
• Usnesení senátního výboru k situaci v mateřských školách
• Petice za zlepšení podmínek pro vzdělávání dětí v mateřských školách
• Vzor žádosti o 12. platovou třídu pro ředitelky MŠ
• MŠMT: Metodický výklad k odměňování pedagogických pracovníků a ostatních zaměstnanců škol a školských zařízení a jejich zařazování do platových tříd podle katalogu prací

Pedagogická komora - hlas rozumu ve vzdělávání

Pedagogická komora je největším školským spolkem v České republice. Sdružuje učitele, ředitele škol a další pedagogické pracovníky, kteří pracují v MŠ, ZŠ, ZUŠ, SŠ, VOŠ a VŠ (státní, soukromé i církevní školy).

AKTUÁLNÍ TÉMA: Nová šetření k distanční výuce

 V tomto rozcestníku naleznete přehled nových šetření k distanční výuce...

• Jak vnímali rodiče žáků domácí výuku na konci období uzavření škol na jaře 2020? (katedra psychologie Pedagogické fakulty UK)
• Zkušenosti žáků a učitelů ZŠ s distanční výukou ve 2. pololetí 2019/2020 (ČŠI)
• České děti a lockdown (Univerzita Palackého)
• Starší šetření k výuce na dálku (rozcestník)

Jak v nezvyklé situaci děti vnímaly své školní povinnosti? Dvě třetiny z nich (64,6 %) mělo pocit, že jim školních povinností přibylo. Myslí si to především ti starší z celého výzkumného vzorku – sedmáci a deváťáci. Dle vlastních odhadů věnovaly děti plnění školních povinností v průměru 2 a tři čtvrtě hodiny denně (dívky o cca 20 minut více než chlapci).

„Pociťovaný nárůst školních povinností nemusí znamenat, že jich skutečně přibylo. Může to souviset s tím, že děti začaly pracovat z domova více než dřív, a subjektivně tak získaly pocit větších nároků,“ doplňuje Petr Baďura.

České děti byly během jara 2020 hodně online, a to nejen kvůli plnění školních povinností na dálku. Jejich času za obrazovkami dominovalo také hraní počítačových her. Chlapci se jim věnovali v průměru 3 hodiny denně, děvčata pak výrazně méně – 1 hodinu a 10 minut denně. Dívky naopak porážely chlapce v času stráveném na sociálních sítích (2:44 hod. u dívek a 1:55 hod. u chlapců). Poměrně dost času trávili mladí Češi „v karanténě“ také sledováním filmů a videí – průměrně 2 a tři čtvrtě hodiny denně, přičemž tento údaj je shodný jak pro skupinu chlapců, tak pro skupinu dívek.

AKTUÁLNÍ TÉMA: Šetření k výuce na dálku

V tomto rozcestníku naleznete odkazy se statistikami k výuce na dálku.

• ČŠI: Vzdělávání na dálku v ZŠ a SŠ (tematická zpráva)
• ČŠI: Vzdělávání v MŠ v období nouzového stavu (tematická zpráva)
• Vybraná zjištění České školní inspekce k distančnímu vzdělávání (ČŠI)
• Rodiče v roli pedagogů. Předběžné výsledky dotazníkového šetření (MFF UK, MUNI, AV ČR, ČT)
• Rodiče tráví s dětmi přes tři hodiny denně učením, tvrdí průzkum (Novinky.cz)
• Nouzový stav: děti se doma učí více, přesto se naučí méně (český UNICEF + STEM/MARK: Mladé hlasy 2020: Děti v nouzovém stavu)
• Máme malé znalosti IT a jsme vyčerpaní, říká téměř polovina učitelů k on-line výuce (Kalibro)
• Pandemie covid-19 a sociálně-ekonomické nerovnosti ve vzdělávání (IDEA)
• Současný režim vzdálené výuky nevyhovuje 60 procentům dětí (Tutor)

Dotazník ke stávce. Prosíme o vyplnění...

Rádi bychom zmapovali zapojení škol do středeční stávky (6. 11. 2019), kterou vyhlásilo vedení školských odborů (ČMOS PŠ) a podpořilo ji vedení Pedagogické komory. Vyplněním tohoto dotazníku nám pomůžete dobře připravit případné další akce:

• Jak hodnotíte stávku ve školách? (dotazník pro pracovníky škol)
• Více informací ke stávce naleznete zde

Předem vám děkujeme za vyplnění této ankety, ať již vaše škola stávkovala, nebo nikoliv. Všechny položky jsou nepovinné (není nutné vyplňovat každou). Všem, kteří uvedou svůj e-mail, zašleme vyhodnocení tohoto dotazníkového šetření.

AKTUÁLNÍ TÉMA: Pedagogická komora a Strategie vzdělávání 2030+

Pedagogická komora, z.s., se zapojila do přípravných prací na dokumentu Strategie vzdělávací politiky ČR do roku 2030+. V tomto příspěvku naleznete přehled našich aktivit v této oblasti. Členové Pedagogické komory (v některých případech i nečlenové spolku) mohli komentovat on-line dokumenty před jejich odesláním pracovnímu týmu MŠMT ke Strategii 2030+ nebo hlasovat v anketách.

• Gramotnosti ve vzdělávání (návrhy Pedagogické komory)
• Posouzení 39 výroků o českém školství v rámci šetření Delphi (viz Expertní identifikace priorit ve vzdělávání žáků v MŠ, ZŠ a SŠ v České republice)
• Identifikace 5 nejzávažnějších systémových problémů českého školství v rámci šetření Delphi
• Připomínkování on-line dokumentu ke Strategii vzdělávací politiky 2030+ (MŠMT)
• Účast na konferenci ke Strategii vzdělávací politiky ČR do roku 2030+ (MŠMT)
• Více informací ke Strategii vzdělávací politiky ČR do roku 2030+ (rozcestník)

Inkluzivní vyhláška byla novelizována

V pondělí 27. května 2019 podepsal ministr školství Robert Plaga novelu vyhlášky č. 27/2016 Sb., o vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami a žáků nadaných. Změny nabudou účinnosti od 1. října 2019. Novelizace vyhlášky se tudíž bude vztahovat až na podpůrná opatření přidělená po tomto datu. 

V této souvislosti zveřejňujeme tabulku z nedávného šetření MŠMT, která mapuje, jak obtížně školy shánějí speciální pedagogy, školní psychology nebo asistenty pedagoga.

Nová akce ministerstva školství: Amatéři do škol…

Novelu zákona o pedagogických pracovnících komentuje Radek Sárközi ve svém blogu Nová akce ministerstva školství: Amatéři do škol… (iDnes.cz). Jedná se o nezkrácenou verzi komentáře, který vyšel v tištěné podobě v MF DNES pod názvem Čas amatérů za katedrou (23.5.2019).

Tématu se věnuje rovněž Zuzana Růžičková v blogu Kantorský exodus bude mít pokračování. Kdo zbyde nakonec za katedrou? (iDnes.cz) nebo článek Nejsou učitelé. Snižte laťku, slyšel na Mostecku ministr školství (Mostecký deník).

Podle aktuálního šetření je skoro 18 % hodin vyučováno neaprobovaně (MŠMT).